Zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov ve čtvrtek sdělil, že Moskva Washington se dohodly na setkání Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Podle Ušakova už byly zahájeny přípravy summitu, který se má konat v nadcházejících dnech. „Pro obě strany je důležité zahájit jednání o strategických otázkách,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Zbyněk Dubský z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.

X Pokud se tedy na čtvrtečním vyjádření Kremlu už nic nezmění, avizovaná schůzka bude prvním americko-ruským summitem na nejvyšší úrovni po více než čtyřech letech. Jak si vysvětlujete ten posun?

Je to samozřejmě velmi překvapivé během toho, co se v posledních týdnech a týdnu děje. Ale pokusil bych se o standardnější vysvětlení, protože se přece jenom jedná o určitou kulminaci dění v tomto roce, kdy se ukazuje, že válka na Ukrajině je velmi nákladná.

 Rozhovor se Zbyňkem Dubským

Kroky, které obě strany činí, jsou velmi nákladné, ale jsou nákladné i pro podporovatele Ukrajiny jako takové. Mnohá opatření, pokud jsou spojena s dnešní celní válkou, jsou riziková a linie jednání byla nastavena už před mnoha měsíci – včetně i teoretické možnosti vlastního summitu.

A pokud má být ta linie úspěšná, tak se musí dostavit i výsledky. Není to vždy v řádu dnů a týdnů, ukazuje se, že mnohdy to jsou dlouhé měsíce. A tento summit by mohl být vítaným symbolem toho, že jednání jsou možná nejenom o Ukrajině.

Tady bych rád zdůraznil, že pro obě strany je důležité zahájit jednání o mnohých strategických otázkách, které se týkají globální roviny. Jako nejdůležitější bych vnímal například návrat jednání o jaderném zbrojení.

Motivace jednat

X Dá se předpokládat, že pokud se tedy oba prezidenti sejdou tak, že se potkají už nad předběžně domluveným závěrem summitu – tedy jinými slovy, pokud bylo oznámeno, že ten summit se má konat v nejbližších dnech, naznačuje to, že třeba už je něco předdohodnuté?

Je běžné, že takové události jsou dlouho připravované dopředu včetně toho, co jste naznačil – jakéhosi programu nebo výstupů, které by tam mohly být přijaty.

Teď je nám to předkládáno jako nějaký překvapivý zlom. Buď je to pravda, a pak lze asi těžko očekávat, že se během řádově několika dní podaří dohodnout nějaké výstupy. Anebo už určité přípravy probíhaly, a pak by určité náznaky být mohly.

 Pro mě osobně je velmi důležité, že nyní obě strany potvrdily, že summit chtějí, a spojují ho i s možnými kroky k ukončení války na Ukrajině i s možnostmi řešení jiných strategických otázek. 

X Proč vlastně teď chtějí Trump a Putin přistoupit k jednání?

Chtěl bych zdůraznit jednu věc a odvolat se trošku i na vědomí historie, kdy summit nemusí nutně mít výstupy, ale může sloužit k tomu, že dá určitý jízdní řád toho, co bude projednáváno a jak to bude řešeno. V podstatě stačí symbolika, kterou teď Trump potřebuje jako úspěch v rámci svého prezidentského úřadu a i Putin, který chce ukázat, že je politik, který není v izolaci.

Historický příklad je Ženeva v roce 1985 a setkání tehdejšího prezidenta USA Reagana a nejvyššího představitele Sovětského svazu Gorbačova. Došlo na aktivaci sovětsko-amerického dialogu na různých úrovních a výsledky přišly poté. Toto by mohl být obdobný případ, pokud tedy k tomu summitu příští týden nebo dalším blízkém období dojde.

 X X X

 Rusko a USA se dohodly na setkání prezidentů, řekl Kreml. Účast Ukrajiny nekomentoval

Rusko a Spojené státy se dohodly na setkání prezidentů obou zemí v nadcházejících dnech. Podle ruské státní agentury TASS to ve čtvrtek řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov s dodatkem, že přípravy na summit lídrů už začaly.

 Ve středu jednal v Moskvě se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Ušakova americký činitel zmínil možnost také trojstranného setkání za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moskva tento návrh nekomentovala, řekl Ušakov podle agentury RIA Novosti.

„Na návrh americké strany bylo v principu dosaženo dohody o uspořádání bilaterálního setkání na nejvyšší úrovni v nadcházejících dnech, tedy setkání prezidenta Vladimira Putina a Donalda Trumpa,“ řekl ve čtvrtek novinářům Ušakov.

„V současné době společně s americkými kolegy začínáme pracovat na detailech,“ dodal. Dohodnuto je podle něj v zásadě také místo konání summitu, o něm ale podle něj bude Kreml informovat později.

Witkoff podle Ušakova v Moskvě zmínil také možnost třístranné schůzky mezi Putinem, Trumpem a Zelenským, to ale ruská strana nechala bez komentáře. „Tato možnost nebyla konkrétně projednána. Ruská strana tuto možnost nechala zcela bez komentáře,“ řekl.

Nebližší setkání

Americký deník The New York Times ve středu napsal, že Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Putinem a schůzka by se mohla uskutečnit už příští týden. Následovat má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Zelenským. Trump to podle NYT ve středečním telefonátu sdělil lídrům některých evropských zemí.

 Samotný šéf Bílého domu později novinářům řekl, že je dobrá šance, že se schůzka s Putinem uskuteční velmi brzy.

Bílý dům ve středu uvedl, že zájem o schůzku s Trumpem vyjádřilo Rusko. Trump dal mezitím najevo přesvědčení, že středeční jednání jeho emisara Witkoffa s Putinem v Moskvě o možném příměří ve válce na Ukrajině přineslo velký pokrok.

Ukrajina se brání ruské ozbrojené invazi od února 2022. Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku ukončí do 24 hodin od svého nástupu do funkce. Později připustil, že je to složité; prohlásil také, že s Putinem není spokojený, a začal zvyšovat tlak na Moskvu a hrozit sankcemi.

X X X

PRO  SETKÁNÍ  PUTINA  SE  ZELENSKÝM  NEJSOU  PODMINKY?

 Nejsem proti setkání se Zelenským, zatím k tomu ale nejsou podmínky, řekl Puti

Ruský prezident Vladimir Putin nevyloučil setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, musí být k tomu ale nejdříve vytvořené podmínky. Řekl také, že Spojené arabské emiráty by mohly být vhodným místem pro summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

 „Už jsem mnohokrát řekl, že proti tomu obecně nic nemám. Je to možné, ale musí se k tomu vytvořit určité podmínky,“ řekl podle agentury Interfax Putin k setkání se Zelenským. Dodal, že zatím ještě zdaleka nejsou takové podmínky vytvořeny.

Zelenskyj ve čtvrtek znovu vyzval k osobní schůzce mezi ním a Putinem. Kyjev v poslední době opakovaně volá po setkání vůdců znepřátelených zemí, protože pouze oni podle Zelenského mohou efektivně jednat o míru.

Trumpův zmocněnec Steve Witkoff v Moskvě, kde byl ve středu, zmínil možnost třístranné schůzky mezi Putinem, Trumpem a Zelenským, to ale ruská strana nechala bez komentáře. Poradce Kremlu Jurij Ušakov uvedl, že už začaly přípravy na setkání amerického a ruského prezidenta.

Putin uvedl, že vhodným místem setkání by mohly být Spojené arabské emiráty. „Máme mnoho přátel, kteří jsou připraveni nám pomoci zorganizovat akci tohoto druhu. Jedním z našich přátel je prezident Spojených arabských emirátů,“ řekl novinářům šéf Kremlu po setkání s vládcem této země Muhammadem ibn Zájidem Ál Nahjánem v Moskvě.

 Vladimir Putin přijal poradce pro národní bezpečnost Indie, která čelí nově uvaleným dodatečným americkým clům kvůli odběru ruské ropy. Poradce indického premiéra Naréndry Módího Adžit Doval v Moskvě podle agentur Reuters a AFP oznámil, že se chystá Putinova návštěva v nejlidnatější zemi světa.

Na otázku, kdo byl iniciátorem možného setkání, odpověděl, že záměr byl z obou stran. Ušakov ve čtvrtek řekl, že s návrhem na schůzku Trumpa s Putinem přišla americká strana. Bílý dům ve středu uvedl, že zájem o schůzku s Trumpem vyjádřilo Rusko.

Ukrajina se brání ruské invazi od února 2022. Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku ukončí do 24 hodin od svého nástupu do funkce. Později připustil, že je to složité; prohlásil také, že s Putinem není spokojený, a začal zvyšovat tlak na Moskvu a hrozit sankcemi. Šéf Bílého domu na konci července prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, na deset dní, které uplynou v pátek.

 X X X

 Doněck Putinovi. USA a Rusko připravují dohodu o příměří na Ukrajině

 USA a Rusko připravují dohodu o příměří na Ukrajině, která stvrdí ruské teritoriální zisky. Uvádí to agentura Bloomberg v souvislosti s plánovaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina. Šéf Kremlu chce podle agentury kontrolu nad celým Donbasem.

\Putin podle agentury žádá, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu, stejně jako Krymu, který Rusko nelegálně okupuje už od roku 2014. Prakticky by to znamenalo, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by musel nařídit stažení vojáků z těch oblastí Luhanské a Doněcké oblasti, které stále drží Ukrajina a poskytnout tak Rusku vítězství, které jeho armáda nebyla schopná dosáhnout od začátku invaze.

 Rusko by v rámci dohody zastavilo svou ofenzivu v ukrajinských regionech Cherson a Záporoží podél současných bojových linií. Bloomberg to dodává s tím, že text dohody se stále upravuje, přičemž není jisté, zda na tuto část Kreml hodlá přistoupit.

Rusko by v rámci dohody zastavilo svou ofenzivu v Chersonské a Záporožské oblasti podél současných bojových linií, dodává Bloomberg s tím, že text dohody se stále upravuje. Není jisté, zda se Kreml hodlá vzdát jakéhokoli území, které v současné době okupuje.

 X X X

 Pauza ve válce na Ukrajině by mohla být blízko, řekl Tusk po hovoru se Zelenským

 Pauza v ruské válce proti Ukrajině by mohla být blízko. V pátek to podle agentury Reuters uvedl polský premiér Donald Tusk poté, co hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Kreml ve čtvrtek sdělil, že Moskva a Washington se dohodly na setkání prezidentů Ruska a Spojených států v nadcházejících dnech.

 „Existují určité signály, a máme také intuici, že zmrazení v konfliktu – nechci říkat konec, ale zmrazení v konfliktu – je snad spíše blíže, než dále,“ řekl podle Reuters Tusk na tiskové konferenci. Zelenskyj je podle něj velmi opatrný, ale optimistický. Kyjev si podle Tuska přeje, aby Polsko a další evropské země hrály roli v plánování příměří a případné mírové dohodě.

Ukrajinský prezident po čtvrtečním jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem na sociální síti napsal, že válka se odehrává v Evropě, Ukrajina je neoddělitelnou součástí Evropy a Evropa by se tudíž měla účastnit mírového procesu. Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po desetiletí.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek telefonoval s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, informovala běloruská státní tisková agentura Belta.

Ruská státní tisková agentura TASS dříve uvedla, že Putin hovořil také s představiteli Kazachstánu a Uzbekistánu a informoval je o jednáních, která tento týden vedl se Steve Witkoffem, vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa, o válce na Ukrajině.

Pauza v ruské válce proti Ukrajině by mohla být blízko, řekl podle Reuters polský premiér Tusk poté, co hovořil s ukrajinským prezidentem Zelenským.

Ve stejný den Zelenskyj hovořil také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem nebo italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou

V pátek Zelenskyj na síti X napsal, že šéfa polské vlády informoval o svých rozhovorech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s některými evropskými státníky.

„Ukrajina, Polsko a další evropské státy potřebují pevné základy pro svou bezpečnost a nezávislost. Spolehlivý mír je nezbytný pro všechny,“ napsal v příspěvku, kde informoval o rozhovoru s polským ministerským předsedou. S ním podle svého vyjádření projednali mimo jiné dostupné diplomatické možnosti a dohodli se na koordinaci a spolupráci v oblasti evropských zájmů.

 Ukrajina se brání ruské ozbrojené invazi od února 2022. Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku ukončí do 24 hodin od svého nástupu do funkce. Později připustil, že věc je složitá. Prohlásil také, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem není spokojený, a začal zvyšovat tlak na Moskvu a hrozit sankcemi. Šéf Bílého domu na konci července prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, na deset dní, které uplynou tento pátek.

 Ve středu jednal v Moskvě se šéfem Kremlu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff kvůli možnému příměří ve válce na Ukrajině. Poradce Kremlu Jurij Ušakov ve čtvrtek oznámil, že Rusko a USA se dohodly na setkání Putina s Trumpem v nadcházejících dnech.

Zelenskyj znovu vyzval k osobní schůzce mezi ním a Putinem, ruský prezident ale ve stejný den uvedl, že pro takovou schůzku zatím nejsou podmínky. Moskva se v minulosti opakovaně snažila zpochybnit legitimitu Zelenského a vylučovala setkání obou prezidentů, dokud nebudou dohodnuty podmínky mírové dohody, připomněla agentura AFP.

 Podle šéfa Bílého domu udělal Witkoff při jednání v Moskvě velký pokrok. Trump si se Zelenským telefonoval krátce po Witkoffově schůzce s Putinem a ukrajinský prezident po rozhovoru se svým americkým protějškem uvedl, že Ukrajina se shoduje se svými partnery, že válka musí skončit, že je potřeba dosáhnout „trvalého a spolehlivého míru“ a že Rusko musí ukončit konflikt, který samo začalo. Bez dalších podrobností sdělil, že do telefonátu se zapojili také evropští lídři a že hovořili o výsledcích Witkoffova jednání v Moskvě.

 X X X

 Trump chce změnit světový obchod. Trh si na cla zvykl, důsledky ale uvidíme až zpětně, říká bankéř

Ve Spojených státech začala platit nová cla na dovoz zboží z desítek zemí světa. Na většinu výrobků z EU platí patnáctiprocentní clo. Ekonomové ale ujišťují, že důležitá jednání teprve začínají a mnoho zboží může dostat výjimku. „Uvidíme, jak budou reagovat trhy, ale je vidět, že zásadní přeměna světového obchodu zůstává pro Donalda Trumpa veliké téma,“ říká pro Český rozhlas Plus investiční bankéř Ondřej Jonáš.

 „Když v dubnu Trump udělal něco podobného, následovala prudká negativní reakce, trhy klesly zhruba o 10 procent a on velice slavně vycouval a dal ohlášené tarify na půlku,“ srovnává Jonáš. „Tentokrát je trh podstatně klidnější. Lidé si zvykli, že nějaké clo bude. A ta patnáctiprocentní úroveň není likvidační.“

Rozhovor s investičním bankéřem Ondřejem Jonášem

Podle ekonomů by pro transatlantický obchod bylo optimální nulové celní zatížení, Trumpovo rozhodnutí má ale silný politický podkres.

„Pokud má Evropská unie se Spojenými státy dvacet let obchodní přebytek na úrovni 200 bilionů dolarů, tak nikdo rozumný nemůže očekávat, že se pojede ve starém režimu. Něco se změnit muselo,“ uznává Jonáš.

Motivace americkou spotřebou

Tarify by navíc mohly být i větší – pro srovnání na vnitřním trhu mezi členskými státy Evropské unie se uplatňují sazby až 40 procent. Obchod s USA navíc brzdí další regulace, jako je ochrana trhu, zejména v oblasti zemědělství. Trumpova cla mají mimo jiné sloužit jako pobídka pro přesun výrobních řetězců zpět do Ameriky.

 „Vybudovat takovou výrobní kapacitu trvá řadu let, ale Spojené státy mají velkou výhodu v lacinější energii. Už to je dostatečná pobídka pro řadu výrobců,“ upozorňuje bankéř.

„Teď jsme v období velké nejistoty, kdy žádný korporátní stratég nemůže s přesností říct, jaký režim bude platit příštích deset let. A v takovém období se velice obtížně plánuje jakákoliv změna dodavatelských řetězců, jakákoliv výroba.“

Přesuny jsou proto pro řadu velkých výrobců motivovány politicky a pragmaticky – největší podíl spotřebitelů se nachází ve Spojených státech.

Mezi negativní dopady Trumpovy celní politiky patří oslabení dolaru, který od začátku roku poklesl o zhruba sedm procent. Běžní Američané to pocítí ve zvýšení cen.

„Bude trvat, než si trh a ceny sednou, než se všichni vypořádají s tím, co se stalo. Takže nebudeme vědět hned, jaký dopad všechny tyto změny mají. Dozvědět se to můžeme v řádu měsíců, možná i let teprve zpětně,“ předpokládá Jonáš.

Udržet pozornost USA na Ukrajině

Kromě patnáctiprocentní hranice pro cla je součástí dohody také evropská investice do amerických zbraní nebo nákup energií za předpokládanou hodnotu 750 miliard dolarů ve zbývajících třech letech prezidentství Donalda Trumpa.

 „Je to úroveň, kterou splňují už dnešní nákupy energií. Není to žádné zásadní navýšení,“ konstatuje Jonáš. „Co se vojenského materiálu týče, tak pokud chcete mít kvalitní protivzdušnou obranu, tak si chcete koupit systém Patriot, tam není velký výběr. A z geopolitických důvodů Evropa potřebuje udržet pozornost Spojených států mimo jiné na konflikt na Ukrajině.“

Jedinou překážkou by mohla být nejednotnost pohledu jednotlivých členských států na otázky bezpečnosti nebo zahraniční politiky obecně. Pro větší efektivitu by proto Jonáš doporučoval větší federalizaci Unie.

Úspěšná podle něj bude dohoda tehdy, pokud Evropanům nepoklesne kvalita života, bezpečnost a HDP na osobu, dodává host Interview Plus.

X X X

EXPREZIDENT  ZEMAN  O   SITUACI  V  ČR

Decroix je nekompetentní. Zeman o vládě Fialy i krocích prezidenta Pavla po volbách

Bitcoinová kauza, emisní povolenky, nekompetentní ministři. Bývalý prezident Miloš Zeman se v rozhovoru pro iDNES.cz ostře vymezil vůči působení současné vlády. „Této vládě za čtyři roky její existence uteklo naprosto všechno!“ říká. Zároveň kvituje spojování menších opozičních stran a naznačil, jak by podle něj mohlo vypadat povolební sestavování vlády.

X Před časem jste řekl, že byste rád spojil síly s Václavem Klausem, abyste někdy v září společně někde vystoupili, vyzvali k účasti ve volbách a podpořili opoziční strany. Domluvili jste se na něčem?

Myslím si, že kdyby ta společná výzva spočívala v tom, že bychom voličům doporučili nejen aktivní účast ve volbách, ale aby volili některou z opozičních stran – aniž bychom někoho preferovali nebo diskriminovali – tak že by to prospělo věci, na které asi máme s Václavem Klausem stejný zájem. To znamená vítězství opozice v těchto volbách.

X Klaus prý o ničem takovém neuvažuje. Uděláte to tedy sám?

No, tak já tedy vyzývám občany České republiky, kteří mají volební právo, aby se voleb zaprvé zúčastnili. A zadruhé, aby volili některou z opozičních stran.

Aby se politika uměla, musíte být politik. Petr Pavel prokazatelně není politik. Je to podle mého názoru dobrý odborník na armádní otázky. A to je všechno.

 X X X

 EXPERT:  FIALA  DO  VOLEB  JAKO  NA  PORÁŽKU?

 Staněk: Fiala nemá charisma a do voleb jde jako na porážku. Je střelnicí pro ostatní strany

 Premiér Petr Fiala (ODS) dokázal něco, co jsme si nemysleli, že je možné – částečně znechutil svoji vlastní voličskou základnu. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl komentátor Luděk Staněk. Fialou vedená koalice Spolu podle novináře nemá žádné stěžejní téma, které by dokázalo aktivizovat voliče. „Spolu do voleb odchází jako na porážku,“ shrnul.

Současnému předsedovi vlády podle komentátora chybí zásadní schopnost vést. „Jestli mu něco jde, tak momentálně držet koalici Spolu pohromadě. Je ale otázka, jestli to stačí. Spousta voličů si myslí, že ne,“ uvedl Staněk ve vysílání CNN Prima NEWS.

ČTĚTE TAKÉ: Aspoň litr na den, slibuje Maláčová. Destrukce a vyšší nezaměstnanost, varují ekonomové

Část voličské základny Spolu je navíc podle něj z vládnutí Fialova kabinetu znechucená. Za téměř čtyři roky vládnutí si koalice nebyla schopná najít stěžejní téma, které by voliče aktivizovalo a motivovalo je k tomu volit Fialovo Spolu.

„Fiala má v podstatě dvě témata – jedním je, že Andrej Babiš (ANO) je zlo, a druhé je, že patříme na Západ. Obojí je v podstatě legitimní, nicméně trik s Babišem je starý, a navíc už použitý, a zahraniční politika, jak známo, nikomu volby nevyhraje,“ uvedl Staněk. Koalici podle jeho názoru chybí charisma a „odchází do voleb jako na porážku“.

„Fialovo největší expozé v kampani je paradoxně v kampaních ostatních stran. On se totiž stal střelnicí a symbolem pro všechny ostatní strany. Z ANO zaznívají hesla jako ‚Fialova drahota‘ nebo ‚Fialo odstup‘,“ míní Staněk. Premiér podle něj reprezentuje negativní věci týkající se jeho vlády. Tento záporný obraz musí v kampani překonat, na to ale podle Staňka nemá premiér charisma.

Částečně alespoň ocenil Fialovu tour po krajských městech s Ivou Pazderkovou. „Byl pokus chlapíka, který nemá charisma populárního lídra, vyrazit mezi lidi a fungovat. Nebyl to strhující výkon, ale byl statečný,“ dodal Staněk.

 X X X

  Trump vyzval nového šéfa podniku na výrobu čipů Intel, aby odstoupil

Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy. Akcie Intelu před zahájením obchodování ve Spojených státech po zprávě oslabovaly.

 Trump na sociální síť Truth Social napsal, že nový šéf Intelu má velký střet zájmů. „Neexistuje žádné jiné řešení tohoto problému,“ uvedl americký prezident.

 Agentura Reuters v dubnu informovala, že Tan – buď sám, nebo prostřednictvím fondů, které založil nebo provozuje – investoval do stovek čínských společností zabývajících se pokročilou výrobou a výrobou čipů, přičemž některé z nich mají vazby na čínskou armádu. Konkrétně to mělo být nejméně 200 milionů dolarů (4,2 miliardy Kč) mezi březnem 2012 a prosincem 2024.

Akcie Intelu před zahájením obchodování ztrácely zhruba tři procenta. Firma na Trumpovu výzvu bezprostředně nereagovala.

Společnost se potýká s výrobními problémy a zrušila také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a v Polsku. Na konci července oznámila, že propustí 15 procent zaměstnanců.

Pětašedesátiletý Lip-Bu Tan je šéfem Intelu od března. Býval členem správní rady firmy a v odvětví čipů je dlouholetým veteránem.

X X X

TRUMP  SE  ZAMĚŘÍ  NA  EU

 Ze zprávy o lidských právech mizí kritika Ruska nebo Izraele. Trumpův kabinet se chce zaměřit na EU

Připravovaná zpráva amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě zmírní kritiku Ruska a Izraele, a naopak se více zaměří na dodržování svobody slova v Evropě. Píšou to média s odkazem na nejmenované představitele ministerstva. Vydání zprávy má skluz o několik měsíců, protože dokument nechala nová administrativa prezidenta Donalda Trumpa zcela přepracovat.

 Deník The Washington Post se seznámil s připravovanými kapitolami o stavu lidských práv v Izraeli, Rusku a Salvadoru. Ve všech třech případech jsou texty výrazně kratší než ve zprávě vydané v loňském roce. Návrhy textů neobsahují zmínky o porušování práv LGBTQ+ lidí a autoři také zmírnili kritiku porušování práv ze strany úřadů.

U Salvadoru text tvrdí, že „neexistují věrohodné zprávy o významném porušování lidských práv“. V roce 2024 přitom zpráva tvrdila, že tato středoamerická země má významné problémy s dodržováním lidských práv.

 Do Salvadoru nechává současná americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa umisťovat migranty, které chtějí americké úřady deportovat.

Podle agentury AFP se zpráva naopak podrobněji zaměří na ochranu svobody slova v Evropě. Nejmenovaný představitel ministerstva to v prohlášení, které poskytl agentuře, odůvodnil tím, že předchozí administrativa demokratického prezidenta Joea Bidena se dostatečně nezajímala o ochranu svobody projevu ve spojeneckých zemích. „My v této administrativě se však nezdráháme to udělat,“ uvedl představitel.

Změny v délce některých kapitol i zpoždění ve vydání zprávy, kterou americké úřady zveřejňují obvykle na jaře, představitel ministerstva zahraničí vysvětlil deníku The Washington Post přeměnou dokumentu po nástupu nové republikánské administrativy. Zpráva by v novém znění měla být čtivější a text by neměl obsahovat opakující se informace.

Americký prezident Trump ve svých projevech dává najevo, že by Spojené státy neměly v zahraniční politice klást příliš silný důraz na lidská práva. Při své květnové návštěvě arabských zemí v Perském zálivu kritizoval poučování těchto států, které mají převážně autoritářské zřízení, o lidských právech ze strany Západu.

X X X

 TRUMP  POZVEDNOUT  EKONOMIKU  USA

Trumpova ekonomika je tu, oznámil hrdě ministr. Jak se hospodářství USA daří, je ale složitější příběh

Od vyhozené předsedkyně Úřadu pro statistiku, jehož data se nelíbila prezidentovi, po první den platnosti plošných cel. Dění kolem americké ekonomiky je v posledním týdnu turbulentní. Závěry expertů a analytiků kolující v amerických médiích nyní shrnuje komentář ekonoma Jasona Furmana: „Makroekonomické modely a ekonomové jsou nejistí kolem řady věcí, především kolem následků nejistoty samotné.“

 Mezinárodní měnový fond koncem července vylepšil výhled světové ekonomiky pro rok 2025 oproti dubnu – pro letošek předvídá tříprocentní růst. Slova „nejistota“ se nicméně opakuje takřka na každé straně jeho zprávy a i v samotném nadpisu.

Ještě mnohem častěji se ale ve zprávě objevuje slovo „cla“.

‚Nejvyšší za 90 let‘

Čtvrtek 7. srpna je dvoustým dnem Donalda Trumpa v Bílém domě. Shodou okolností také vcházejí v platnost plošná cla na dovoz do Spojených států.

Vláda v čele s Trumpem je stanovila na 10 procent pro země, se kterými mají Spojené státy obchodní přebytek, tedy že země z USA dovážejí víc, než tam vyvážejí. 15procentní sazby platí pro země, se kterými mají USA obchodní deficit. Pro většinu států světa pak začínají platit cla větší než 15 procent, a to až do výše 41 procent (Sýrie).

Ačkoliv se čísla mohou s dalšími obchodními dohodami měnit, výzkumné centrum pro rozpočet Yaleovy univerzity vypočítalo, že průměrná sazba amerických cel bude 18,3 procenta, tedy asi šestinásobek oproti době Trumpova návratu do Bílého domu – a půjde také o nejvyšší průměrnou sazba od roku 1935.

Stejní ekonomové rovněž odhadují, že výnosy z cel přinesou do roku 2035 do americké státní kasy přes dva biliony dolarů (asi 42 bilionů korun).

Co říkají čísla?

Dopady cel na americkou ekonomiku je nicméně obtížné předpovídat, podotýká v ekonomické analýze třeba stanice NPR. Americké domácnosti mohou začít za dovážené zboží utrácet méně, protože bude obecně dražší. Zahraniční společnosti mohou také do USA začít méně dovážet.

Některé z těchto efektů jsou patrné už nyní. V červnu podle dat ministerstva obchodu narostly ceny produktů podléhajících clům – elektrospotřebičů, hraček nebo potřeb do domácnosti, uvádí The New York Times.

Na čem se rovněž shodnou komentátoři napříč politickým spektrem i ekonomové, je, že americké podniky prvotní náklady plošných cel „absorbovaly“. Tlak investorů pociťují americké automobilky. Zvýšená cla na dovoz hliníku a oceli stála za poslední tři měsíce stovky milionů dolarů Hyundai, General Motors nebo koncern Stellantis, a to aniž by to spotřebitelé pocítili na cenách. Zatím.

Situace se totiž patrně alespoň v některých odvětvích změní. „Nemáme zájem o provozování podnikání s nižší marží,“ poznamenal Richard Westenberger, finanční ředitel v Carter’s, výrobci dětského oblečení.

Navýšení cen svých produktů v USA už avizovali nebo před ním varoval také Adidas, řetězec Walmart nebo výrobci hraček Hasbro a Mattel.

Podle odhadu výzkumného centra Yaleovy univerzity zaplatí letos americká domácnost následkem celní politiky navíc 2400 dolarů (přes 50 tisíc korun).

Republikánské straně nakloněná stanice Fox News naopak tento týden prezentovala výnosy z uvalených cel ve výši 29 miliard dolarů (asi 613 miliard korun) za červenec. „Vidíme, že americká ekonomika posiluje… levice začala už (4. července) s příběhem, že svět se zhroutí kvůli clům, nezhroutil,“ komentovala vývoj moderátorka v rozhovoru s republikánským kongresmanem Byronem Donaldsem.

Růst spotřebitelských cen byl v USA při nástupu Trumpa do Bílého domu meziročně na 2,8 procenta, během jara klesl až na 2,3 procenta, než opět narostl na 2,7 procenta.

 Dobré hodnoty vykázal růst HDP. V první čtvrtině roku byl záporný na -0,5 procenta, než se obrátil na tříprocentní růst. Ekonomové se shodují, že propad v prvním kvartálu způsobil prudký nárůst dovozu amerických firem, které se snažily dostat do USA co nejvíce materiálu a zboží, než začnou platit Trumpova cla.

Americká vláda v čele s ministrem obchodu Howardem Lutnickem a prezidentem Trumpem čísla prodávají veskrze pozitivně, demokraté i menší část republikánů varují před recesí a opožděným efektem Trumpovy ekonomiky. Té kromě cel dominuje i například takzvaný Velký krásný zákon.

„Bidenova první čtvrtina roku je za námi a (ekonomický) růst se už zvyšuje. Trumpova ekonomika je tady,“ pronesl minulý týden hrdě zmíněný americký ministr obchodu Howard Lutnick.

Osudový pátek

Mírný zlom ve vnímání americké ekonomiky však přinesl minulý pátek. Americký Úřad pro statistiku zveřejnil revidovaná data o náborech amerických společností. Oproti předběžné zprávě ukázaly zpřesněné údaje, že za květen a červen vzniklo o 258 tisíc méně pracovních míst, než jaký byl odhad.

Trump na oznámení reagoval nejdříve prohlášením, že čísla produkuje „(exprezidentem) Bidenem dosazená předsedkyně“ a že jsou zmanipulovaná. Následně prezident nařídil svému týmu, aby šéfku nestranického Úřadu pro statistiku Eriku McEntarferovou odvolal.

Šéf menšiny demokratů v Senátu Chuck Schummer odvolání McEntarferové označil za „zabití posla“ špatných zpráv a neřešení problému. Proti kroku se ohradili i někteří republikáni. Například senátor Thom Tillis uvedl, že „pokud byla předsedkyně odvolána prezidentem nebo kýmkoliv jiným jen proto, že se mu nelíbila čísla, měl by dospět“.

„Někam pro objektivní statistiku chodit musíme,“ poznamenal jiný republikánský senátor Rand Paul. „Když jsou propouštěni lidé, kteří statistiky vytvářejí, je mnohem těžší dělat nějaké soudy, že ta čísla nejsou zpolitizovaná,“ dodal.

 Senátor z Kentucky Paul mimo jiné už v květnu pro politický magazín The Hill připustil, že plošná cla budou znamenat vyšší ceny pro americké spotřebitele.

„Mluvil jsem s obchodníky, kteří říkali, že budou muset na podzim navýšit ceny. Otázkou je, jestli cla mohou být dočasným řešením pro odstranění obchodních bariér, které byly uměle vytvořené proti našim produktům. Doopravdy se ukáže v příštích měsících,“ uvedl senátor.

Že na oslavy a „vítězná kolečka“ pro Trumpovu celní politiku je zatím příliš brzy a že ve vzduchu je zatím příliš mnoho otázek pro jasný verdikt, podotýká i konzervativně orientovaný web UnHerd. Připomíná rovněž, že republikánskou vládu budou podle stavu ekonomiky soudit Američané ve volbách na podzim příštího roku.

Za výše zmiňovaný tříprocentní růst americké ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku nebyla nutně zodpovědná Trumpova politika, ale masivní investice amerických technologických firem jako Google, Meta, Amazon a Microsoft do rozvoje umělé inteligence a stavby datových center.

Samy investice do AI by podle některých odhadů mohly v roce 2025 tvořit 0,7procentní růst americké ekonomiky. Návratnost těchto investic, kolik vytvoří pracovních míst a na jak dlouho, budou faktory, které k dalšímu vývoji přispějí významně.

X X X

 ČÍNA  HLÍDÁ  TCHAJ-WAN

Tanky v ulicích i informační válka. Tchajwanský seriál ukazuje, jak by vypadala čínská invaze

Co by se stalo, pokud by Čína napadla ostrov Tchaj-wan? Do ulic by vyrazily tanky, zhroutil by se finanční systém a místní zpravodajství by nahradilo čínské vysílání. Tak vidí potenciální útok nový tchajwanský seriál Zero Day Attack. „Dokud máme svobodu tvořit, chceme o hrozbě zvednout povědomí,“ vysvětluje scenáristka Cheng Hsin-mei, proč se jako vůbec první rozhodla čínskou hrozbu tematizovat.

Seriál začíná zmizením čínského vojenského letadla v tchajwanských vodách. Pátrací akce, do které čínská armáda zapojí letadla i lodě, však brzy jako pátrání vypadat přestane. Místo toho se demokratický ostrov ocitne v izolaci. Čína naruší mobilní i internetový signál, prohlášení prezidenta v půlce utne čínská moderátorka vyzývající k nahlášení separatistů a influenceři se začnou ptát, zda přece jen není snazší se vzdát.

Čína zvyšuje svou vojenskou přítomnost v Tichomoří. Ukrývá ji přitom za civilní  

Spojenci, včetně USA, nijak nezasahují, ani když v ulicích jezdí tanky, na plážích se vyloďuje čínská armáda a lidé se zoufale snaží dostat z ostrova pryč.

To je jen první díl série odehrávající se v roce 2028, který měl na Tchaj-wanu premiéru minulou sobotu. Další díly, každý vznikající pod jiným režisérským vedením, rozebírají invazi z různých úhlů pohledu – jeden se věnuje budoucí prezidentce, další televizní stanici a jejím zaměstnancům, nechybí ani zobrazení dopadů na životy běžných lidí.

„Dokud máme svobodu tvořit, chceme o tom zvednout povědomí. V budoucnu můžeme přijít o naši svobodu,“ cituje scenáristku a producentku Cheng Hsin-mei časopis The Economist. Zero Day Attack je zároveň prvním dílem popkultury, který se hrozbě věnuje.

 Ruská invaze změnila perspektivu

Přestože o získání kontroly nad ostrovem mluví Komunistická strana Číny již od roku 1949, Tchajwanci hrozbu dlouho nevnímali, a to ani v době, kdy začal stoupat počet čínských letadel a lodí vstupujících do námořního a vzdušného prostoru ostrova. V současnosti se to děje téměř každý den.

„Dlouhou dobu si nebyli Tchajwanci vědomi možnosti války, vůbec tento koncept neměli,“ vysvětluje pro deník Financial Times profesor na tchajwanské Národní univerzitě obrany Ma Cheng-kun.

Názory ve společnosti se začaly proměňovat až v roce 2022, kdy Rusko napadlo sousední Ukrajinu. Vláda v roce 2024 prodloužila povinnou vojenskou službu ze čtyř měsíců na rok, prezident nedávno ohlásil i navýšení výdajů na obranu z 2,5 procenta HDP na tři.

Posunulo se i veřejné mínění – v roce 2017 si 47 procent dotázaných myslelo, že pokud Tchaj-wan vyhlásí nezávislost na Číně, kterou de facto má již od založení republiky před 70 lety, rozhodne se Peking zaútočit. V loňském roce si to stejné myslelo už 64 procent dotázaných, uvádí Financial Times.

První reakce dokazují, že svůj účel seriál u diváků plní. „Může to vést k více debatám o tom, co bychom měli dělat, pokud se to jednou skutečně stane realitou,“ popsal pro Taipei Times po zhlédnutí prvního dílu své dojmy 35letý inženýr Blair Yeh.

Čína jako hrozba pro filmový průmysl

Seriál však vzbudil i kontroverze. Už při natáčení agentury až v 70 procentech případů odmítaly posílat své herce na castingy z obav, že by poté mohli mít problém získat práci na čínských produkcích, píše tchajwanský deník Taipei Times.

 O tom, že politika zasahuje do filmového průmyslu, se přesvědčil například hongkongský herec Chapman To, který byl hlasitým podporovatelem protestů proti rostoucímu čínskému vlivu, které se v Hongkongu konaly v roce 2014. Diváci z Číny, která je největším filmovým trhem na světě, však následně začali jeho filmy bojkovat. Podle scenáristky Cheng proto bylo důležité obsadit pouze ty herce, kteří se nebojí. Mezi nimi je i Chapman To.

 Co se týče štábu, víc než polovina z lidí, kteří na výrobě seriálu pracovali, nejsou z obav o budoucí uplatnění v Číně v titulcích jmenováni.

Kritika přišla ale i z tchajwanské politiky, konkrétně z opoziční strany Kuomintang, která je nakloněná větší spolupráci s Čínou. Zákonodárce Lin Chien-chi se například domnívá, že seriál navozuje atmosféru strachu. „Nepochybně to vede ke spekulacím o perspektivě a přemýšlení filmařů, a jestli jsou nějak spojení s politickou agendou vládnoucí strany,“ cituje ho Taipei Times. Vládnoucí Demokratická pokroková strana je pro větší nezávislost ostrova na Číně.

Seriál byl skutečně částečně financován z fondů ministerstva kultury, The Economist ale uvádí, že granty dostává většina lokální filmové produkce.

Zasahování ze strany vlády odmítl i Lo Ging-zim, režisér jednoho z dílů. „Ani jedno slovo ze scénáře nebylo kvůli vládě upraveno,“ uvedl. „Neděláme politickou propagandu ani informační video nebo vzdělávací materiál na civilní obranu,“ řekl Taipei Times.

X X X

 ÚS  ODMÍTL  LICHTENŠTEJNSKU  ZÁMEK  V  LEDNICI

‚Zjevně neopodstatněná.‘ Ústavní soud zamítl stížnost Lichtenštejnů usilujících mimo jiné o zámek Lednice

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o někdejší rodový majetek na Břeclavsku, včetně zámků v Lednici a Valticích. Nárok na vydání majetku, který je nyní v rukou státu, uplatnila Nadace knížete z Lichtenštejna. Neuspěla u Okresního soudu v Břeclavi, Krajského soudu v Brně ani Nejvyššího soudu. ÚS rozhodl stručným usnesením, stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou, informovala mluvčí Kamila Abbasi.

 Nadace podala žaloby k 26 českým okresním soudům na konci roku 2018, jedním z nich byl i soud v Břeclavi. V žalobách poukazovala na to, že poslední držitel rodových majetků na českém území František Josef II. nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu. Konfiskace majetku tak byla podle nadace nezákonná.

Československé úřady ale po druhé světové válce vycházely z toho, že se lichtenštejnský kníže přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl na základě Benešových dekretů státu.

Průběžně se nadace v jednotlivých sporech obracela na Nejvyšší i Ústavní soud, zatím bez úspěchu. Loni v dubnu například ÚS zamítl stížnost kvůli pozemkům na jihovýchodním okraji Prahy v katastrálních územích Hájek u Uhříněvsi, Královice a Uhříněves.

Na majetek rodu se podle většinového názoru ústavních soudců vztahovaly poválečné konfiskační dekrety a rozhodnutí tehdejších správních orgánů nemohou současné soudy nově přezkoumávat. Výjimku z pravidla stanovily restituční předpisy, které však na Lichtenštejny nedopadají. O majetek totiž přišli ještě před nástupem komunistické totality.

Sérií dalších usnesení odmítl ÚS v posledním roce stížnosti, které se týkaly třeba majetku na Orlickoústecku, Brněnsku, Bruntálsku či Olomoucku. V aktuálním usnesení poukázal soud na to, že argumentace stížností se opakuje, ani jeho rozhodnutí se proto nemění.

Spor vedený původně u Okresního soudu v Břeclavi je výjimečný tím, že se týká také Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi 14 státními institucemi, které u břeclavského soudu žalobě čelily, byly například Lesy ČR, Národní památkový ústav, Povodí Moravy či Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Lichtenštejnové už dříve podali na Česko i mezistátní stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. V roce 2023 Nadace knížete z Lichtenštejna uvedla, že je připravena se vzdát vlastnických nároků na majetek v Česku výměnou za vytvoření společného fondu, na který budou vlastnická práva ke spornému majetku převedena. Knížecí nadaci by v takovém případě byla svěřena povinnost odpovědně a udržitelně s majetkem ve fondu hospodařit.

X X X

 Konec. Dva prezidentští ochránci neukradli desítky tisíc nábojů, ani je nelegálně neschovávali doma

Je konec. Kauza příslušníků Útvaru pro ochranu prezidenta republiky obviněných v době mandátu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana je pravomocně skončená. Redakci iROZHLAS.cz to potvrdila zástupkyně místopředsedkyně soudu. Ochránci se zodpovídali ze zpronevěry více než dvou desítek tisíc nábojů, jeden z nich byl navíc obžalován z nedovoleného ozbrojování. Obžaloba však v ani jednom případě neobstála.

Martin Tiefenbach sloužil v policejním sboru od roku 1992, v roce 2015 nastoupil do Útvaru pro ochranu prezidenta republiky. Právě on je jedním ze dvou aktérů nejvýraznější kauzy hradní ochranky posledních let. Minulý měsíc se dozvěděl, že zprošťující rozsudek v obžalobě kvůli nedovolenému ozbrojování je pravomocný.

 „Ano, bylo rozhodnuto o zproštění tohoto obžalovaného a státní zástupce nepodal proti rozsudku odvolání,“ potvrdila zástupkyně místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 pro trestní agendu Dana Šindelářová. Verdikt o Tiefenbachově nevině je pravomocný od 7. července.

Tiefenbach měl doma 900 kusů munice. Nepodařilo se zjistit její původ, podle žalobců však náboje doma přechovával neoprávněně. Ne však z pohledu soudu. „Tento skutek nebyl trestným činem,“ vysvětlila Šindelářová. Tímto výrokem také celá kauza započatá v roce 2021 definitivně skončila.

20 tisíc kusů střeliva

Kauzu otevřela Generální inspekce bezpečnostních sborů v únoru 2021, když zadržela Tiefenbacha a jeho kolegu z útvaru Patrika Přibyla. Oba tehdy sloužili coby vrchní komisaři v oddělení služební přípravy odboru zvláštní ochrany, kde měli na starost výcvik střelby kolegů.

Inspekce je o necelého půl roku později obvinila ze zpronevěry, Tiefenbacha začala navíc stíhat kvůli zmíněnému nedovolenému ozbrojování. Hlavní část kauzy spočívala v tom, že muži měli více než dva roky krást munici ze skladu prezidentské ochranky v Jiřské ulici. Náboje podle inspekce prodávali.

„Po vzájemné dohodě, že část služebního střeliva si budou ponechávat za účelem vlastního majetkového prospěchu, ze skladovacích prostor ve své kanceláři střelivo odebrali v úmyslu neoprávněně se obohatit o majetek České republiky,“ stálo v obžalobě, jež u soudu padla v září 2022.

Podle státního zástupce sebrali 20 020 kusů střeliva, krást ho měli od ledna 2018 do února 2020 a pak od září do prosince 2020. Hodnota nábojů byla 142 tisíc korun. Údajně ukradenou munici vykazovali podle žalobce jako spotřebovanou při výcviku. Protože náboje pak měli prodávat, státní zástupce jejich jednání vyhodnotil jako zpronevěru.

Soudní kolečka

„Stále tvrdím, že jsem se ničeho nedopustil. Veškerá munice, kterou jsem nafasoval, byla spotřebována tak, jak měla,“ řekl v květnu 2023 po odsuzujícím rozsudku Tiefenbach. Případ měl v soudní síni spletitý vývoj. Obvodní soud pro Prahu 1 je nejprve uznal vinnými, Tiefenbach dostal pokutu 150 tisíc korun a Přibyl 100 tisíc s tříletým zákazem činnosti.

 Jenže po odvolání obou strážců nadřízený Městský soud v Praze tento verdikt zrušil. Obdobný scénář se pak ještě jednou opakoval. Obvodní instance příslušníky v dubnu 2024 potrestala, aby tento rozsudek o měsíc později odvolací soud opět vrátil zpátky.

Napotřetí obvodní instance už Tiefenbacha s Přibylem loni v září očistila. Jak redakci vysvětlila soudkyně Šindělářová, ve věci zpronevěry nábojů „nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byli stíháni“. Tento závěr nakonec přijal i státní zástupce, který se neodvolal. Očišťující verdikt se stal pravomocným 1. října.  

Instance tehdy zprostila Tiefenbacha také obžaloby z nedovoleného ozbrojování, proti tomu se však žalobce ohradil. S odvoláním u Městského soudu v Praze uspěl, ten naposledy nařídil obvodní instanci tuto část kauzy projednat. Jak stojí v úvodu tohoto textu, Tiefenbach se opět dočkal zproštění a tentokrát už se se žalobce podvolil.

‚Závěr je třeba respektovat‘

Přestože obžalobu vypracoval státní zástupce Jakub Matocha, vyšetřování vedené Generální inspekcí bezpečnostních sborů dozoroval Ondřej Šťastný z úřadu pražského městského žalobce. Šťastný navíc coby státní zástupce v této věci docházel také k soudu.

 „Státní zástupce podal obžalobu, protože vůči oběma obviněným panoval relativně vysoký stupeň podezření ze spáchání trestných činů. Řízení před soudem trvalo bezmála tři roky a soudy měly na věc různé názory, což plyne také ze skutečnosti, že odvolací soud rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 opakovaně rušil,“ sdělil redakci Šťastný.

Šťastný následně konstatoval, že protože se vinu obou příslušníků nepodařilo soudu nade vši pochybnost prokázat, musel je obžaloby zprostit. „S ohledem na důkazní nároky řízení před trestním soudem, které jsou nejvyšší možné, je třeba tento závěr respektovat,“ podotkl k tomu státní zástupce.

Tiefenbach už v Útvaru pro ochranu prezidenta republiky nepůsobí. Požádal o odchod do civilu ještě předtím, než ho zadržela inspekce. Následně sbor obratem opustil. Přibyl byl v průběhu vyšetřování postavený mimo službu a pobíral 60 procent platu. Od loňského října je zpátky v útvaru na stejné pozici.

 X X X

BOUŘE  KOLEM  ZMIZENÝCH  MILIONŮ  VE  VARECH

PODEZŘENÍ  NA  PIRÁTY?

 Bouře v Karlovarském kraji: Vildumetzová viní Piráty ze zmizení milionů, ti pohrozili žalobou

 Spor o „nevyúčtované dotace“ se rozhořel v Karlovarském kraji. Vedení kraje v čele s hejtmankou Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) napsalo, že v dokumentaci agentury, jež je spojena s předchozím vedením, schází devět milionů korun. Krajští Piráti se proti obvinění ohradili s tím, že se hnutí ANO snaží zakrýt vlastní pochybení – připravilo podle nich kraj o 85 milionů z fondů EU. Slovní přestřelka vygradovala až k tomu, že Piráti poslali kraji předžalobní výzvu.

Vedení kraje v čele s ANO uvedlo v tiskové zprávě, že se zabývá „nevyúčtovanými dotacemi, s nimiž hospodařila 4K agentura“. Za jejím vznikem stojí podle zprávy právě Piráti, v gesci ji měla mít v minulém volebním období uvolněná zastupitelka Markéta Monsportová.

 Současné vedení kraje, jež zasedalo minulé volební období v opozičních křeslech, se zařazením tohoto projektu do strategických plánů Operačního programu Spravedlivá transformace nesouhlasilo.

 „Je naprosto neakceptovatelné, že kraj dosud neobdržel dokumenty k vyúčtování dotací už od roku 2023, kdy souhrnná částka činí neuvěřitelných 9,1 milionu korun. Odbor investic opakovaně žádal o předložení podkladů k majetkovým a finančním operacím za roky 2023 a 2024, ale dosud je neobdržel,“ uvedla hejtmanka Vildumetzová s tím, že kromě dotací bylo vyčerpáno i základní jmění.

Podle Pirátů nesou odpovědnost zástupci ANO

Podle radní pro oblast kultury a památkové péče Gabriely Dostálové se aktuálně kontroluje vyúčtování dotací za rok 2023. Dostálová například tvrdí, že chybí řádné zdokumentování zakoupeného mobiliáře i vybavení a v provozu agentury tyto věci scházejí. „Správní rada neschválila účetní závěrku a audit za roky 2023 a 2024,“ dodala radní.

Krajští Piráti se však proti tomuto tvrzení ohradili s tím, že jejich zástupkyně byla odvolána z čela správní rady v listopadu 2024, tedy na samém začátku nového volebního období v kraji.

 „Od té chvíle neměla žádný vliv na chod agentury ani její hospodaření. Veškerou odpovědnost převzali nominanti současné krajské koalice v čele s hnutím ANO. Pokud tedy došlo k jakýmkoli pochybením, nesou za ně plnou odpovědnost právě členové ANO. A pokud žádná pochybení nebyla, pak jde o účelové a lživé obvinění, které má zakrýt jiné, skutečné selhání,“ reagovali zástupci krajské pirátské buňky.

Mlha kolem evropských peněz?

Piráti rovněž namítají, že celkový objem dotačního programu přiřknutého agentuře činil 7,67 milionu korun. „Tvrdí-li nyní kraj, že nebylo vyúčtováno 9,1 milionu, jde o čistý nesmysl – nelze přece nevyúčtovat více peněz, než organizace reálně obdržela. Navíc jakékoli takové nesrovnalosti by musely být zaznamenány v účetnictví, což se nestalo,“ stojí v jejich zprávě.

Podle Pirátů se krajské hnutí ANO snaží odvést pozornost. „Zatímco hrají špinavou politickou hru a lžou, sami připravili Karlovarský kraj o 85 milionů korun z evropských fondů. Projekt byl připraven, schválen, peníze už byly na dosah. ANO rozhodlo: Nevyužijeme nic,“ napsali v příspěvku na Facebooku.

Krajské vedení však ve slovní přestřelce pokračovalo – stojí si za tím, že agentura příslušné podklady neposkytla. „Jako předsedkyně správní rady 4K agentury se důrazně ohrazuji proti tvrzení, že správní rada činí rozhodnutí za politického tlaku. Účetní závěrky a audity za roky 2023 a 2024 nebyly schváleny na základě zjištěných informací plynoucích z právě probíhající kontroly vyúčtování dotace,“ oponovala radní Dostálová.

Kraj si za kritizovanými miliony stojí

Za částkou 9,1 milionu si vedení kraje nehledě na tvrzení Pirátů stojí. Představitelé kraje zdůrazňují, že za výdaje zodpovídá ten, kdo je učinil, nikoliv dozorčí orgán. „V případě 4K agentury tak za vynakládání případných nehospodárných výdajů zodpovídá statutární orgán, tedy ředitel agentury,“ uvádí ve zprávě.

 Richterová se pustila do Stanjury: Byl by blokátorem spolupráce Pirátů s koalicí Spolu

Odmítli také, že by připravili kraj o 85 miliard korun z prostředků Operačního programu Spravedlivá transformace. Řídicí orgán prý chystá vyhlásit nové kolo žádostí o dotace.

Předžalobní výzva kraji

„Důrazně odmítáme nepravdivá tvrzení uvedená v tiskové zprávě Karlovarského kraje,“ přisadili si následně Piráti. I proto se rozhodli poslat vedení kraje předžalobní výzvu. Slova o vyčerpaném základním jmění jsou podle nich účetně chybná.

 „Jak je možné, že právě za současného vedení – v roce 2025, kdy agentura prakticky přestala vykonávat jakoukoliv činnost – zmizelo během osmi měsíců 1,3 milionu korun? To je ztráta, která vznikla v době, kdy byla agentura pod přímým dohledem lidí z ANO a správní rada byla plně v jejich kompetenci,“ uvedli na adresu hnutí.

Regionální Piráti se také vymezili proti tomu, že dozorčí rada účetní závěrku neschválila. „Zákonný postup je jasný: účetní závěrku nelze oficiálně podat bez předchozího schválení správní radou,“ uzavřeli.

X X X

 Na pláži ve Španělsku se vylodili migranti. Turisté proti nim zakročili, strhli je k zemi

Rekreantům na pláži ve španělské provincii Granada se naskytla nečekaná podívaná, když z přijíždějícího motorového člunu vyskákali do moře migranti a snažili se dostat na břeh. Někteří z přihlížejících se jim v tom ale rozhodli zabránit. Devět běženců strhli k zemi, kde je drželi až do příjezdu policie.

 Třináct migrantů, většinou severoafrického původu, v neděli naskákalo v oblečení do vody a plavalo směrem k pláži Sotillo v městečku Castell de Ferro. Někteří lidé, kteří se na břehu opalovali, se běžencům vydali vstříc.

Mezi nimi také muž v oranžových plavkách, který jednoho z migrantů povalil na zem a klečel mu na zádech až do příjezdu policie.

„Všichni jsme tam stáli a zírali, aniž bychom přesně věděli, co se děje. Mysleli jsme si, že je to rekreační loď. Pak jsme viděli lidi, jak skáčou do moře. Uvědomili jsme si, že to není normální,“ popsal podle listu The Times svědek Alberto Garcia. Plavidlo okamžitě zmizelo na moři.

Granadský úředník José Antonio Montilla uvedl, že nedělní událost byla ojedinělá. V letošním roce šlo podle něho o teprve druhou loď nelegálních migrantů, která dorazila k pobřeží provincie.

„Policie skupinu devíti lidí převezla do přijímacího centra v Motrilu, kde se nyní vyřizují příkazy k jejich vyhoštění,“ řekl.

Montilla také zdůraznil, že letos ve Španělsku klesl počet migrantů přijíždějících po moři o 32 procent ve srovnání s předchozím rokem.

Na jihovýchodě Španělska se v červenci odehrály násilné nepokoje mezi krajně pravicovými skupinami a severoafrickými migranty. Situace eskalovala poté, co nelegální přistěhovalci brutálně zbili seniora.

 X X X

Případ se týká 13 tendrů na informační systémy z let 2009 až 2014, škodu žalobce vyčíslil zhruba na čtvrt miliardy korun.

Olomoucký vrchní soud zrušil zprošťující rozsudek v kauze možných zmanipulovaných veřejných zakázek na informační systémy, v níž je obžalováno 24 lidí a firmy Tesco SW a Eunice Consulting. Soud rozhodl v neveřejném jednání. Případ se týká 13 tendrů na informační systémy z let 2009 až 2014, škodu žalobce vyčíslil zhruba na čtvrt miliardy korun.

Podle krajského soudu se 20 obžalovaných i žalované firmy ničeho protiprávního nedopustili, u čtyřech se podle soudu žalovaný skutek neprokázal. Rozhodnutí napadl státní zástupce, vrchní soud jeho odvolání vyhověl.

Vrchní soud se případem zabýval 29. dubna. Mluvčí soudu Stanislav Cik dnes potvrdil, že soud rozhodl v neveřejném jednání. Své rozhodnutí začal rozesílat minulý týden. Vzhledem k tomu, že ještě nebylo doručeno všem účastníkům, nemohl rozhodnutí komentovat. Podle justiční databáze však bylo rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a věc mu byla vrácena k novému projednání.

Rozhodnutí už obdrželo olomoucké vrchní státní zastupitelství, které věc dozorovalo. „Odvolací soud vyhodnotil argumentaci státního zastupitelství jako relevantní a uložil soudu I. stupně, aby se uplatněnými argumenty státního zástupce znovu důkladně zabýval,“ řekl olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun.

 Z rozhodnutí podle něj vyplynulo, že se krajský soud dostatečně nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí. Jrho závěry o zproštění všech obžalovaných obžaloby jsou tak předčasné. K objasnění věci bude třeba hlavní líčení opakovat a všechny důkazy znovu ve vzájemných souvislostech vyhodnotit, doplnil Dragoun.

Přes 10 let trvající kauza

Podle mluvčího společnosti Tesco SW Tomáše Jelínka je vidět, že soudy nemají jednotný názor. „Vedení společnosti dosud nemělo možnost seznámit se s argumentací vrchního soudu. Ale je přesvědčeno, že všichni pracovníci firmy postupovali dle zákona a je připraveno toto stanovisko opět obhájit u soudu. Celá kauza se táhne od komunálních voleb v roce 2014 jen proto, že státní zastupitelství se snaží kriminalizovat institut předběžných tržních konzultací,“ řekl dnes Jelínek.

Případ se týká 13 veřejných zakázek na informační systémy z let 2009 až 2014. Obžalovaní podle žalobce po vzájemné dohodě tyto zakázky vyhlašované v operačním programu ministerstva vnitra a dotované ze strukturálních fondů EU vzájemně ovlivňovali s cílem zvýhodnit vybranou obchodní společnost. Šlo například o dotace na vybudování datových sítí, zajištění přenosu dat, jejich zabezpečení a elektronizaci služeb radnic.

Obžalovaní vinu popírali, podle nich v případě takto složitých zakázek šlo o konzultace, které byly tehdy naprosto běžné a měly za cíl pomoci zadavateli. Argumentovali, že tržní konzultace nejsou nezákonným jednáním. Situace před deseti lety byla z hlediska veřejných zakázek podle nich jiná.

Policejní zátah na radnicích i na hejtmanstvích

Za olomouckou softwarovou společnost Tesco SW se před soudem zodpovídá Josef Tesařík, Michal Tesařík a David Tesařík. Žalobce jim původně navrhoval trest 8,5 let vězení. Stejně vysoký trest navrhoval i Michalu Vrbovi ze společnosti Eunice Consulting.

Kromě zástupců soutěžitelů před soudem stanuli i lidé, kteří se podíleli na vypracování zadávacích dokumentací, či zástupci samospráv a veřejné správy. Kromě trestů v rozmezí od pěti do 8,5 roku navrhoval žalobce před krajským soudem žalovaným firmám peněžité tresty v řádu milionů korun a zákaz účasti ve veřejné soutěži.

Případem se soudy zabývají od září 2021. Krajský soud během několikaletého procesu vyslechl přes sto svědků. Obžaloba byla podána pro trestný čin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a poškození finančních zájmů Evropské unie. Zakázky byly vyhlašované v operačním programu ministerstva vnitra a dotované ze strukturálních fondů EU. Náhradu škody 261,55 milionu korun uplatňovala ČR.

Věc souvisí se zátahem protikorupční policie ze září 2014. Odehrával se tehdy na několika místech po celé zemi, podle žalobců šlo o 40 prohlídek. Policisté byli například na radnicích v Olomouci, Přerově a ve Zlíně. Policejní akce se týkala také hejtmanství ve Zlíně a Olomouci.

Kauza se mimo jiné řešila i kvůli únikům informací, ze kterých obvinil bývalý šéf ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Komárek tehdejšího policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Podezření se však neprokázalo, Komárek se kvůli tomu nakonec zodpovídal před soudem. Ten jej v roce 2018 zprostil obžaloby s tím, že jednal ve veřejném zájmu. ceskajustice.cz

x X X

Nejvyšší soud zamítl dovolání Filipa Smoljaka ve sporu s vydavateli týdne Respekt a Hospodářských novin.

Potvrdil, že výrazy jako „mstivý minoritní dědic“ v článku Zdeňka Svěráka nepředstavují protiprávní zásah do osobnostních práv, ale přípustnou kritiku vycházející z pravdivého základu.

Smoljak se u soudu domáhal omluvy a půlmilionového zadostiučinění. Tvrdil, že články nepravdivě zasáhly do jeho osobnostních práv a způsobily mu újmu, když jej označily mimo jiné za „mstivého minoritního dědice“ a vyvolaly dojem, že jedná jen z touhy po penězích a poškozuje dílo svého otce.

Senát Nejvyššího soudu: Kritika byla přiměřená

Nejvyšší soud ve složení senátu: Petr Vojtek (předseda), Robert Waltr a Martina Vršanská rozhodl, že dovolání není důvodné. Zdůraznil, že články obsahovaly převážně hodnotící soudy opřené o pravdivý základ, a jejich forma nebyla vulgární ani prvoplánově urážlivá.

„Výrazy ‚mstivý minoritní dědic‘, který ‚poškozuje otcovo dílo‘ a ‚pověst‘ Divadla Járy Cimrmana rámec přípustné kritiky nepřekračují,“ stojí v rozsudku Nejvyššího soudu.

Soud také poukázal na to, že článek Zdeňka Svěráka byl napsán jako tzv. filipika, tedy ostrý a subjektivní publicistický útvar, v němž lze očekávat vyhraněný názor. Podle soudu přitom nelze posuzovat jednotlivá slova izolovaně, ale je třeba hodnotit tón celého textu i kontext jeho zveřejnění.

 Smoljak se sám zapojil do veřejné debaty

Podle Nejvyššího soudu není Filip Smoljak běžnou soukromou osobou. Ačkoliv není umělec ani politik, veřejně vystupoval a medializoval svůj postoj k nakládání s autorskými právy po otci. Tím vstoupil do veřejného prostoru a stal se součástí veřejné diskuse.

„Záležitosti spojené s výkonem autorských práv učinil předmětem veřejné debaty, čímž vstoupil do veřejného prostoru,“ uvádí soud.

To znamená, že na Smoljaka je třeba nahlížet jako na osobu, která musí snést vyšší míru veřejné kritiky, zejména pokud jde o oblast, v níž sám aktivně vystupuje.

Kritika měla faktický základ

Soud potvrdil, že obě napadené publikace vycházely z doložitelných skutečností. Zmiňovaly například to, že Smoljak požadoval navýšení autorských odměn z běžných 10–12 % na 14 %, usiloval o zrušení pravidla „3 reprízy zdarma“ pro ochotnické soubory a vedl několik soudních sporů.

Nejvyšší soud rovněž konstatoval, že kritické pasáže nebyly vedeny s cílem hanobení, ale vycházely z oprávněného pohledu zainteresované osoby – Zdeňka Svěráka, který sám byl spoluautorem díla a blízkým spolupracovníkem Smoljakova otce.

Žádná újma nebyla prokázána

Dovolací soud přisvědčil dřívějším soudům v tom, že nebyla prokázána žádná konkrétní újma, kterou by Smoljak v důsledku zveřejněných článků utrpěl. Obtíže, které uváděl, byly podle zjištění soudu způsobeny jinými okolnostmi.

Navíc mu bylo poskytnuto mediální právo na odpověď, čímž – jak připomněl soud – dosáhl jisté formy satisfakce. Tato možnost veřejné reakce posiluje podle ustálené judikatury pozici osoby dotčené kritickým článkem.

Nejvyšší soud tak v rozsudku uzavírá, že není důvod zasáhnout do svobody projevu autorů a médií. Oba články byly v mezích oprávněné kritiky a jejich jazyk nebyl nepřiměřený danému kontextu. Dovolání Filipa Smoljaka bylo proto v plném rozsahu zamítnuto.

Sporné byly dva články:

„Filipika: Jak vidím spor o autorská práva na Járu Cimrmana“, autorem byl Zdeněk Svěrák, zveřejněný v týdeníku Respekt,

„Peníze podle Leoše Rouska: Vypukly dědické spory o Járu Cimrmana“, který vyšel v Hospodářských novinách.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Státní zástupce podal obžalobu na Okamuru a SPD za podněcování k nenávisti

Státní zástupce podal obžalobu na poslance Tomia Okamuru a jeho hnutí SPD za podněcování k nenávisti. Kauza souvisí s dvěma loňskými předvolebními plakáty, na kterých se objevovaly fotomontáže lidí černé pleti s nožem v ruce. V případě prokázání viny hrozí Okamurovi šest měsíců až tři roky vězení.

 „Podstatou dovozování trestní odpovědnost za uvedený přečin je prezentování dvou plakátů v rámci předvolební kampaně do zastupitelstev krajů a senátních voleb konaných v roce 2024, jejichž obsah vzbuzoval či posiloval negativní emoce nenávistného charakteru vůči migrantům negroidní rasy a romskému etniku na území České republiky,“ uvedl obvodní státní zástupce pro Prahu 1 Jan Lelek.

Obžalobu bude řešit Obvodní soud pro Prahu 1.

Podle zákona hrozí právnickým osobám za trestné činy například peněžitý trest, povinnost uveřejnit rozsudek v médiích, ale také zákaz činnosti až na dvacet let. Pokud by soud uznal hnutí SPD vinným, šlo by o bezprecedentní zásah do činnosti parlamentní strany.

Plakáty SPD se objevily v souvislosti s kampaní před loňskými krajskými a senátními volbami. Na jednom z nich byl muž tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“ a „Stop Migračnímu paktu EU“.

Na dalším plakátu dva romští chlapci kouřili cigaretu, přičemž v doprovodném textu stálo „Říkají, ať chodíme do školy, ale naši to maj’ na háku…“ a „Podpora pouze pro rodiny, kde děti plní školní docházku!“.

Okamura už dříve tvrdil, že za kauzou podle něj stojí premiér Petr Fiala z ODS a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), kteří se snaží ovlivnit letošní podzimní volby do Sněmovny, a zůstat tak u moci.

Trestní oznámení na kampaň podal politik TOP 09 Jiří Pospíšil. Vadilo mu právě zmíněné podněcování k nenávisti či hanobení národa a rasy.

Zmíněný trestný čin spáchá ten, kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků.

V základní sazbě za něj lze uložit maximálně dvouleté odnětí svobody. Sazba se ale zvyšuje, pokud se pachatel činu dopustí „tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem“.

 X X X

 Tajná služba USA nechala zvýšit hladinu řeky v Ohiu, kde Vance jezdil na kajaku

Tým amerického viceprezidenta J.D. Vance požádal členy amerického ženijního vojska (USACE), aby změnili výši hladiny řeky ve státě Ohio, kde poté Vance jezdil na kajaku na rodinné dovolené. O žádosti o neobvyklý zásah informoval deník The Guardian.

 Žádost podala Tajná služba Spojených států (USSS) s cílem zajistit bezpečnou navigaci viceprezidentovy ochranky během výletu na řece Little Miami River, uvedlo podle listu The Guardian USACE.

Jeden zdroj deníku anonymně sdělil, že důvodem pro požadavek o zvýšení hladiny nebyla pouze podpora Vanceovy ochranky z řad USSS, ale také vytvoření „ideálních podmínek pro jízdu na kajaku“. List uvedl, že toto tvrzení nemohl nezávisle ověřit.

Vance byl v Ohiu spatřen na své 41. narozeniny 2. srpna, píše The Guardian s odvoláním na příspěvky na sociálních sítích, na kterých je viceprezident vidět na řece, která je odtokem z jezera Caesar Creek Lake.

Podle The Guardian tato zpráva vyvolává otázky, zda Vanceův úřad nevyužil veřejnou infrastrukturu pro jeho osobní rekreaci v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podnikla škrty ve výši miliard dolarů ve státní správě, zahraniční pomoci a vědeckém výzkumu.

 X X X

 Expert: ‚Nadstandardní služby‘ ve zdravotnictví právo nezná. Když chce lékař poplatek, ověřte si to

Pacienti stále naráží na pochybné poplatky v lékařských ordinacích. Lékaři si jimi podmiňují třeba přijetí do péče. Jde o nelegální praxi. „Když má pacient pocit, že je po něm požadována platba, která je nelegální, měl by se obrátit na svou pojišťovnu a všechno si prověřit,“ doporučuje odborník na zdravotnické právo Tomáš Doležal z Ústavu státu a práva Akademie věd.

 Zákon o zdravotních službách říká, že lékaři si mohou účtovat peníze pouze za nadstandardní služby. Kde je podle vás hranice mezi zákonným poplatkem a nelegálním požadavkem?
Zákon o veřejném zdravotním pojištění zná hrazené, nehrazené a částečně hrazené služby. To znamená, že „nadstandardní služby“ nejsou úplně zákonný termín a velmi často to vede k různým nedorozuměním.

 Rozhovor s Tomášem Doležalem z Ústavu státu a práva Akademie věd

V okamžiku, kdy je ta služba hrazena z veřejného zdravotního pojištění, tak není možno požadovat žádný doplatek nebo příplatek a není možno z ní udělat nadstandardní službu. Ty nadstandardní služby, to je chápáno spíše třeba jako příplatek za lepší pokoj, ale ne za zdravotní služby.

X Takže současná legislativa je nastavena tak, že výběr poplatků za registraci třeba u gynekologa nebo praktického lékaře je nezákonný už teď, nebo se zákon v tomto případě teprve mění?

Výběr poplatků za registraci je nezákonný už teď. Tam se nejedná o zdravotní službu, ale je to podmínění přijetí pacienta do péče. A to odporuje zákonu o zdravotních službách, který říká, že odmítnout přijetí pacienta do péče lze jen ze zákonných důvodů. Není tam stanoveno, že by za to měl být nějaký poplatek.

X To znamená, že stávající praxe, kdy některé ordinace vyžadují registrační poplatek, je nezákonná už teď. V řadě případů to ale není zcela jasné. Proto se zákonodárce rozhodl dát to, co my chápeme jako nezákonné už teď, přímo do zákona, vyjasnit výklad a text toho zákona a říct, že toto je skutečně nezákonná praxe.

Zeptat se pojišťovny

X Čemu přesně má ta novela zákona o zdravotních službách zabránit? Jaké konkrétní typy poplatků bude explicitně zakazovat?

Novela reaguje na tu praxi, kdy je vyžadován poplatek za registraci, ten je tedy v té novele explicitně zmíněn. A současně jsou za nelegální označeny jakékoliv další poplatky, které by byly vybírány za služby, které jsou standardně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Z mého pohledu jde v podstatě jenom o to, že zákon upřesňuje něco, co už je takto bráno. Už v roce 2002 Ústavní soud rozhodl, že za služby, které jsou standardně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, není možno nic dalšího platit. Takže tato praxe tady už je přes 20 let.

Myslím si ale, že ne všechna zdravotnická zařízení se podle toho řídí, a proto tady je novela, která explicitně říká, že toto je zakázané. Zároveň stanovuje, že když zdravotnická zařízení udělají takový přestupek, tak hrozí poměrně vysoká sankce. Je to, řekněme, takový bič, který zákonodárce přináší na zdravotnická zařízení.

X Pokud po nás zdravotnické zařízení bude chtít poplatek a nám se to bude zdát podezřelé, jak máme jako pacienti správně reagovat přímo v ordinaci? A jak potom postupovat dál?

V okamžiku, kdy má pacient pocit, že je po něm požadována platba, která je nelegální, tak by se měl ohradit přímo na místě.

Veškeré platby, které jsou nad rámec zdravotního pojištění, by to zdravotnické zařízení mělo mít uvedeno v ceníku. Pacient by měl být spraven o tom, že se jedná o službu, která není poskytována v rámci veřejného zdravotního pojištění a měl by být informován o ceně.

Tato situace je krajně nepříjemná. A proto obrátit se na svou pojišťovnu a všechno si prověřit je z mého pohledu úplně optimální.

V situaci, kdy ordinace vyžaduje platbu, která je skutečně nezákonná, má pacient několik možností. Jednak informovat o tom zdravotní pojišťovnu, která může tu konkrétní věc řešit přímo s danou ordinací. Tam se totiž jedná o porušení smlouvy, kterou má poskytovatel se zdravotní pojišťovnou.

A v rámci té změny zákona bude nově možné jít také přímo na krajský úřad. Odbor zdravotnictví poté bude zahajovat správní řízení a bude v rámci přestupkového řízení moci udělovat pokuty.

X X X

 Veterináři ukončují preventivní testování mléka kvůli slintavce a kulhavce. Všechny vzorky byly negativní

Veterináři ukončují preventivní testování mléka a zvěře kvůli slintavce a kulhavce, nákazová situace podle nich zůstává příznivá. Všechny vzorky, které inspektoři během monitoringu odebrali, byly negativní. Informovala o tom ve čtvrtek Státní veterinární správa. Poslední ohnisko nákazy bylo na Slovensku potvrzené 4. dubna, v Maďarsku 17. dubna.

 Veterináři ukončují preventivní testování mléka kvůli slintavce a kulhavce. Všechny vzorky byly negativní

„Nákazová situace ve vztahu ke slintavce a kulhavce je nadále příznivá, proto dochází k ukončení testování mléka a rovněž monitoringu volně žijící zvěře na slintavku a kulhavku,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Inspektoři během monitoringu vyšetřili 3068 vzorků mléka na přítomnost viru slintavky, od volně žijící zvěře odebrali a vyšetřili 237 vzorků.

Vyšetřování mléka začalo koncem března, jednalo se o preventivní akci, která měla případně odhalit nákazu v ČR co nejdříve. Vzorky odebírali veterináři ve spolupráci s mlékárnami ze 78 farem z krajů sousedících se Slovenskem, tedy z Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje. Monitoring volně žijící zvěře veterináři zahájili v příhraničních regionech se Slovenskem koncem dubna, vyšetřovali divoká prasata, jeleny a daňky.

Veterinární správa opatření zavedená kvůli zamezení zavlečení slintavky na území České republiky uvolňovala postupně. Zákaz dovozu zvířat náchylných k nákaze a dalších komodit z Maďarska a Slovenska skončil k 18. květnu, od 23. května pak skončily kontroly přepravců prováděné ve spolupráci s policií na hranicích se Slovenskem.

Náklady na mimořádná opatření zavedená kvůli slintavce vyšly Česko na 74 milionů korun, uvedl už dříve ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který kandiduje do sněmovních voleb za koalici Spolu.

Slintavka a kulhavka je velmi závažné nakažlivé virové onemocnění sudokopytníků, včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Nevyhýbá se ani volně žijícím zvířatům. Přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem i na povrchu člověka, nástrojů či dopravních prostředků.

V Česku byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975. Riziko přenosu na člověka je velmi nízké až zanedbatelné. Ohniska slintavky a kulhavky se letos nejprve objevila v Německu, poté v Maďarsku a na Slovensku.

Česku se podařilo proti slintavce odolat a nákaza se na území Česka nedostala, i přes názory některých odborníků, kteří v době šíření tvrdili, že pravděpodobnost zavlečení je vysoká.

V polovině července nicméně veterináři upozornili před dalšími nákazami hospodářských zvířat, které se šíří v evropských chovech skotu, ovcí či koz a mohou způsobovat ztráty produkce nebo problémy s reprodukcí. Jedná se například o nodulární dermatitidu skotu, neštovice ovcí a koz či o mor malých přežvýkavců.

Státní veterinární správa proto vyzvala k obezřetnosti při obchodování se zvířaty a doporučila chovatelům provádět důslednou dezinfekci vozidel a pracovních pomůcek. Zároveň by měli dodržovat pravidla osobní hygieny a u nově zakoupených zvířat provést karanténu.

X X X

 ACK ČR slaví 35 let: Nejstarší profesní sdružení cestovních kanceláří a cestovních agentur v Česku

(7. srpna 2025) Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR) – nejstarší profesní sdružení cestovních kanceláří a agentur v Česku – slaví 35 let od svého založení dne 7. srpna 1990. Od počátku svého vzniku stojí ACK ČR na straně podnikatelů v cestovním ruchu a chrání jejich zájmy na národní i evropské úrovni.

Dnes sdružuje více než 260 cestovních kanceláří, cestovních agentur a přidružených subjektů z příbuzných oborů, jako je doprava, pojišťovnictví, vzdělávání, IT, veletržnictví a další segmenty navázané na cestovní ruch.

Členové od lídrů trhu po specialisty

Mezi členy Asociace cestovních kanceláří ČR patří široké spektrum subjektů napříč celým odvětvím cestovního ruchu – od velkých touroperátorů přes specializované cestovní kanceláře až po ověřené cestovní agentury, vzdělávací instituce, pojišťovny a další odborné partnery.

Mezi členy jsou i nadále naši zakladatelé, například nejstarší CK Čedok a.s.

„Sdružujeme největší hráče i úzce zaměřené odborníky – od masového turismu po exkluzivní zážitkové programy. To je síla, která nás odlišuje,“ říká RNDr. Ladislav Havel, předseda ACK ČR.

Aktivní doma i v zahraničí

ACK ČR je hybatelem mnoha odborných projektů – od tematických sekcí zaměřených na leteckou dopravu, domácí cestovní ruch, kulturní památky či příjezdový cestovní ruch, až po spolupráci s odbornými školami a univerzitami.

K významné činnosti patří tvorba metodik a publikací (Průvodce pro cesty, Neoprávněné podnikání, Jak postupovat v kritických situacích v cestovním ruchu), které vznikají ve spolupráci s několika partnery – MZV, MMR, ČOI, MPO, Českou asociací pojišťoven apod. Dále pak i pro veřejnost Desatero rad pro dovolenou. Dále pak odborné workshopy, cesty Work & Discovery Tour nebo pravidelné odborné školení pro pracovníky cestovního ruchu. Asociace dlouhodobě působí i na poli legislativy – připomínkuje návrhy zákonů a vyhlášek, a prosazuje férové podnikatelské prostředí. Za poslední čtyři roky mají například členové k dispozici rozbory a poradenství v celkové hodnotě přesahující jeden milion korun.

„Jsme rádi, že jsme součástí Asociace, dostáváme možnost nejen reagovat na změny trhu, ale také je spoluutvářet – ať už se jedná o českou legislativu, nebo evropské normy. Musíme mluvit jazykem, kterému rozumí vláda, instituce i veřejnost,“ říká Lenka Pátek, členka Představenstva a ředitelka členské CK Blue Style.

Připravenost na budoucnost

V současnosti ACK ČR řeší klíčová témata, která ovlivní celý sektor – implementaci Evropského aktu o přístupnosti (EAA), novelu zákona o opatřeních proti praní špinavých peněz (AML) či digitalizaci služeb. Podporuje vzdělávání, například soutěží Zpropaguj své místo!, která motivuje studenty cestovního ruchu k tvorbě moderní marketingové prezentace destinací.

„Budoucnost patří těm, kteří dokážou inovovat a přitom držet vysoký standard služeb. V ACK ČR na tom pracujeme společně – každý den,“ doplňuje místopředseda Jan Papež.

Silný hlas českého cestovního ruchu

Jako respektovaný partner pro státní správu, odbornou veřejnost i média, ACK ČR představuje platformu, kde se potkávají největší touroperátoři, inovativní specialisté i zástupci navázaných oborů.

„Jsme víc než jen profesní sdružení – jsme spojovacím článkem mezi byznysem, státem a zákazníky. Naším cílem je, aby český cestovní ruch měl silné, kompetentní a důvěryhodné zastoupení,“ uzavírá Jan Papež, místopředseda pro vnější vztahy.

 X X X

SPOLUPRÁCE  KRAJŮ  ČR, SR

 Spolupráce Olomouckého a Trnavského kraje: Oba regiony spojují konkrétní projekty i společné výzvy

Hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk zavítal se svou delegací ve středu 6. srpna do Trnavy na oficiální pozvání trnavského župana Jozefa Viskupiče. Cílem návštěvy byla výměna zkušeností, představení úspěšných projektů a diskuse o dalších možnostech vzájemného partnerství.

„Dohoda o spolupráci, kterou jsme podepsali letos v únoru v Olomouci, se naplňuje konkrétními činy. Setkání v Trnavě potvrdilo, že nás spojují nejen historické vazby, ale i podobné výzvy, společné cíle, a především ochota spolupracovat. Věřím, že další společné projekty budou přirozeným pokračováním našich dobrých vztahů,“ uvedl hejtman Ladislav Okleštěk.

Jedním z hlavních témat diskuze byla podpora duálního vzdělávání, které je v Trnavském kraji dlouhodobou prioritou. Delegace z Olomouckého kraje se seznámila s propojením škol a firem i s výhodami pro studenty jako jsou stipendia, bezplatná doprava a ubytování. Na oplátku čeští partneři představili transformaci sociálních služeb směřující k individuální a komunitní péči.

Na programu byla také prohlídka Západoslovenského muzea, ochutnávka regionálních specialit z medu a návštěva rozária v Dolní Krupé, které je pojmenované po světoznámé pěstitelce růží Marii Henrietě Chotkové.

„Partnerství s Olomouckým krajem pro nás není jen formální záležitostí, ale stalo se impulzem pro konkrétní aktivity. Vzájemně se inspirujeme a posouváme naše kraje dopředu. Hostům jsme představili naši práci a užitečné projekty, které realizujeme v oblasti školství, kultury, sociálních služeb či regionálního rozvoje. Věřím, že budeme i nadále nacházet společná témata a prohlubovat spolupráci,“ řekl trnavský župan Jozef Viskupič.

Oba regiony chtějí v partnerské spolupráci pokračovat i v budoucnu, a to nejen na úrovni vedení krajů, ale také mezi konkrétními organizacemi a institucemi. Smysluplná výměna poznatků a sdílení příkladů dobré praxe tak i nadále zůstávají hlavním motorem přeshraniční spolupráce ve prospěch obyvatel obou krajů.

 Ing. Bc. Vladimíra Hacsiková, vedoucí oddělení tiskového útvaru

 X X X

 Cyklistům vjezd zakázán. Na silnicích přibývají omezení pro kola, obce využívají novou judikaturu

Na českých silnicích se začínají objevovat značky zakazující vjezd cyklistům. Obce se tak snaží přesunout jízdní kola hlavně na vyznačené cyklotrasy. Do praxe se tím promítá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle kterého cyklista smí na silnici jen tam, kde není zákazová značka. Tento právní výklad teď využil například ostravský obvod Stará Bělá na úzké cestě směrem do Chráněné krajinné oblasti Poodří.

 Opálená stehna vysportovaného cyklisty se opírají razantně do pedálů a jezdec nabírá rychlost, hned jak odbočí z křižovatky ve Staré Bělé na úzkou a frekventovanou cestu. Na silnici ho však překvapí nová zákazová značka, a tak sjíždí na rovnoběžnou cyklostezku, kde opět zrychluje a mizí v dálce.

 Na českých silnicích se začínají objevovat značky zakazující vjezd cyklistům. Proč je některé obce zavádí? A proč se některým cyklistům příčí?

Zato senior Jiří Kolář ochotně zastavuje. „Já jezdím jen po cyklostezce, proč se plést autům, když mám cyklostezku hned vedle,“ myslí si. Na výletě je s vnučkou a zvědavě si nové zákazové značky prohlíží. „Já s tím souhlasím, to je správné,“ dodává.

Jenže mnoho cyklistů zkrátka jezdí po silnicích raději než po stezkách. „Hlavně ti sportovnější, silniční cyklisté preferují pouze zpevněný rovný povrch, a proto jezdí po hlavních komunikacích,“ potvrzuje krajský koordinátor cyklistiky Tomáš Novák. „Na cyklostezky nechtějí, protože sami moc dobře vědí, že jsou rychlí a někdy na té cyklostezce, která je i pro pěší, může být kočárek nebo dítě.“

 Rozhodnutí soudu

Spory o to, zda cyklista musí využít cyklostezku poblíž silnice, rozsekl v prosinci 2023 Nejvyšší správní soud. V přelomovém rozhodnutí oznámil, že cyklista i v tomto případě může jet po silnici, protože by měl mít možnost volby podle místních podmínek.

To platí ale jen tehdy, pokud není silnice označena zákazem vjezdu jízdních kol. A právě tuto pasáž z judikatury teď obce začínají využívat.

„Ano, je to jednoznačně na základě judikatury Nejvyššího správního soudu. Já to vnímám tak, že je to skutečně jediné možné řešení a v každém případě správné,“ potvrzuje starosta ostravského obvodu Stará Bělá Mojmír Krejčíček z nezávislého sdružení.

„Skutečně na komunikace patří buď zákazová značka, nebo povolovací značka, nic jiného,“ dodává starosta s tím, že silnice mezi jeho obcí a sousední Polankou nad Odrou není na současný rozvoj cyklistiky stavěna. Cesta je úzká a nemá krajnice, proto radnice letos v létě judikaturu promítla do praxe v místě, kde cyklisté hojně míří do Poodří.

„Vím, že v republice už jsou tyto situace takto řešené. Všímal jsem si toho třeba na jižní Moravě u Nových Mlýnů, kde je zákaz vjezdu cyklistů na hlavní komunikaci, na výpadovce na Vídeň. Takže je to věc, která se postupně asi bude řešit v celé republice, protože cyklistů přibývá. O ukázněnosti všech účastníků můžeme polemizovat dlouho, ale prostě lidi nepřevychováme, musíme je naučit respektovat aspoň značky,“ říká starosta.

„Myslím si, že v Ostravě to je spíše ojedinělá záležitost. Komunikace skutečně není nejširší, není tam krajnice, aby se rychlý cyklista mohl pohybovat na pomezí krajnice a jízdního pruhu,“ reaguje městský cyklokoordinátor Josef Laža.

Stará Bělá zatím zákazové značky pro cyklisty testuje. Novinku chce v září vyhodnotit.

X X X

 Mladá univerzita Waldviertel-Vysočina opět úspěšně propojila mladé z Česka i Rakouska

Projekt Mladá univerzita Waldviertel-Vysočina, kterou Kraj Vysočina pořádá ve spolupráci s Dolním Rakouskem, je každoroční příležitostí pro zvídavé děti. Mladí lidé ve věku 11-14 let stráví několik dní v rakouském Raabs an der Thaya a jeden den v Kraji Vysočina – v Jihlavě. Mají tak šanci zažít týden plný aktivit, které jim přiblíží univerzitní prostředí, umožní jim poznat cizí kultury a získat nové praktické vědomosti. Letošního 16. ročníku se zúčastnila osmdesátka dětí z Kraje Vysočina a Dolního Rakouska. Hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla přivítal děti v Jihlavě 6. srpna 2025 společně s Pavlem Fraňkem, náměstkem hejtmana pro školství, mládež a sport.

Letošní program pro děti propojovalo téma Jak funguje svět.  Dopoledne účastníky nejprve zaujala přednáška policisty a preventisty Martina Hrona o digitálním světě, současných trendech a rizicích umělé inteligence. Jana Fučíková následně děti hravou metodou seznámila s ekonomickými pojmy a představila jim základní principy, výhody i záludnosti investování.
Odpoledne účastníky čekala řada kreativních workshopů, kde měli mnoho příležitostí tvořit, zažít adrenalin nebo se přiučit novým dovednostem. Pracovníci z Galerie a muzea Vysočiny Havlíčkův Brod pro ně připravili tvoření metodou tiffany, tedy spojování kousků barevného skla pomocí měděné pásky a cínu, šikovné děti si tak mohly domů odnést barevnou loďku.

Lektorka Hana Smejkalová a Vladimír Vaškovits mladé studenty zavedli do světa tradičního řemesla a ukázali jim práci s kůží, od prvotního opracování až po vytvoření vlastního výrobku, který si poté mohl každý sám zkusit vytvořit.
Nechyběl ani kulinářský zážitek, letos zaměřený na tradiční chutě a recepty z Vysočiny, který pro zájemce připravila krajská střední škola OA, VOŠZ a SZŠ, SOŠS Jihlava. A na ty, kteří měli chuť rozhýbat své tělo, čekal odpoledne program plný moderního tance s jihlavskou taneční školou NART DANCE SCHOOL nebo dávka adrenalinu, kterou dětem přinesl zážitkový kurz v parkourové hale SpaceTown pod vedením Michala Kalendy.

Interaktivní program v ZOO Jihlava s názvem Ohrožená divočina dětem připravila Karolína Tvrdá a přiblížila jim příčiny i důsledky nelegálního pytláctví i pašování a díky zábavným aktivitám je seznámila s možnostmi, jak přispět k ochraně životního prostředí a ohrožených druhů zvířat.

 Děti prázdninový kemp zakončí v pátek 8. srpna 2025 v Raabsu an der Thaya tradičním ceremoniálem, tzv. akademickou slavností, při níž složí slib a dostanou v přítomnosti svých rodičů absolventské diplomy. Další ročník Mladé univerzity bude pro děti připraven ve spolupráci Kraje Vysočina a Dolní Rakousko opět za rok.

X X X

 Na Chodských slavnostech se sní tisíce koláčů. Takto je dělají v tradiční pekárně v Bořicích

Blíží se víkend a s ním i 71. Chodské slavnosti, jeden z největších svátků spojených s Vavřineckou poutí. Na té samozřejmě nesmí chybět chodské koláče. V pekárně v Bořicích mají kvůli jejich přípravě napilno.

Základem je dobře zadělat těsto. V jedné ze směn to má na starosti i 90letá Anežka Bayerová. Recept je prý stejný jako když je pekla před lety se svou maminkou. „Musíme mít všechno dobře zvážené, tekutinu odměřenou a vajíčka musíme dávat na váhu,“ řekla Bayerová pro CNN Prima NEWS.

 Když je těsto nakynuté, připraví z něj bochánky, ze kterých se válečkem vyvalují koláče, do kterých se pak vymačká obruba. V Bořicích, kde drží tradici už tři generace, musí pekařky upéct na osm tisíc koláčů. „800 kilo mouky, 600 kilo cukru, 6 000 vajec, droždí 60 kilo, 2 300 kilo tvarohu, 500 kilo povidel a 300 kilo máku,“ vyčetla nezbytné suroviny majitelka pekárny Marie Vondrovicová.

Dlouholetá tradice

Koláče v Bořicích pečou už přes 20 let. Zdobí se takzvaným merhováním na tvarohový základ. Zkušené merhovačky zvládnou ozdobit koláč za 15 až 20 vteřin a sáčky s mákem a povidly přitom drží jednou rukou. „Zdobíme vzory, které máme v hlavě. Já mám nejradši srdíčka a kytičky, protože ty má každý rád,“ uvedla merhovačka Marie Johánková.

 Aby se vše do Chodských slavností stihlo, pomáhá nepřetržitě 60 pracovnic, které chodí na dvě směny. „Ráno v půl čtvrté přišla první děvčata a budeme končit v sobotu někdy kolem druhé hodiny,“ sdělila pracovnice pekárny Lenka Vondrovicová.

Pomáhá i vnučka majitelky Lucie Vondrovicová, která svůj první koláč merhovala už v pěti letech. „Už když jsem byla malinkatá, tak jsem se koukala babičce pod ruce, jak to dělá,“ řekla.

Místní ženy jsou opravdu šikovné a při zdobení koláčů nemají problém merhovat jakýkoliv motiv.