Každý z nás si může vybrat z přesvědčivého vítězství bývalé opozice, dnes vytvořené 108 členné koalice, co je libo. U teď je jisté, že to bude změna od podlahy. Asi se nemusíme na tomto místě příliš bavit o Green Dealu. Tam je asi  většinový postoj  trojkoalice a řekl bych většiny Čechů  jasný: zlomit lpění politické většiny v EU na naivistických představách. To samozřejmě nebude jednoduché.

Ale  kdo se dívá pod pokličku jednání v  EU vidíme ostré střety i na nejvyšší úrovni a vážné úvahy, že by  největší politická skupina lidovců odvrhla dosud prosazovaný nenávistný cordon sanitaire s progresivistickými liberály a  levicí a spojila se s pragmaticky uvažujícími Patrioty    kam patří ANO i Motoristé i Evropy svobodných národů, kam patří naopak SPD.

Mimochodem, je to důkazem, že vývoj i na české politické scéně se krok za krokem blíží nové politické realitě na úrovni EU, což je skvělá zpráva…

Svěšení ukrajinské vlajky z čela budovy  Poslanecké sněmovny z příkazu  předsedy   sněmovny nastolilo ovšem ještě zásadnější problém, který  je na stole a kde  se nová koalice i přes odpor padlých politických struktur dosavadní pětikoalice  zákonitě musí rozejít s voláním po nekonečné  – a logicky nevyhratelné válce  proti Rusku a pustit jako horký brambor představu, že Ukrajina zvítězí.

Samozřejmě, že Ukrajina  nezvítězí. Nelze totiž porazit jedinou vojenskou velmoc v Evropě – Rusko, i když Ukrajina nepochybně tvrdě bojuje.

Rovnou jako směšné odmítám připomínky, že Rusko je neschopné, když bojuje již čtyři roky. Nuže suše konstatuji, že Amerika, která se pokládá za největší vojenskou velmoc světa po dvaceti  letech – opakuji  po dvaceti letech  – nebyla schopna zvítězit v Afganistánu a dopadla tragicky a že by s válkou v Iráku po 16 ti letech byla nějak úspěšná, tak to se také říci nedá. Pouze umožnila vznik Islámského státu a dodnes Irák není stabilizovaný.

V jednom má pravdu Trump i Orbán, že kdyby namísto Bidena před čtyřmi lety zvítězil Trump, rozhodně by Rusko nemuselo bránit smrtelnému nebezpečí sevření kolem svých  hranic, protože to by Trump nepřipustil.

Co se stalo, nelze odestát. Konflikt tu je a krok za krokem se chýlí ku konci. A když Viktor Orbán včera v Oválné pracovně  pronesl, že Ukrajina nemůže zvítězit, Trump se usmál a pronesl: Zázraky se dějí.

Někdy ano, někdy ne.

Fiala a spol., kteří se angažovali ve spolku Koalice ochotných vedených jinak politickými i ekonomickými ztroskotanci Macronem, Starmerem či Merzem, ovšem vývoj na Ukrajině se  jak vidno  zejména v Pokrovsku,  blíží splnění cíle, tj.  k porážce Ukrajiny…

Ti z nás, kteří již od euromajdanu před 11 lety očekávají, zřejmě podobně jako Viktor Orbán, že Ukrajina přestože podporovaná všemi zeměmi NATO a EU mimo Maďarsko a dnes i Slovensko po zasloužené prohře válečnické pětikoalice jistě vítají rozumný příslib Babišovy koalice přispívat k ukončení ukrajinského konfliktu čistě diplomatickými řešeními.

Hlavnímu našemu  válečnickému jestřábovi Petru Pavlovi se to jistě nelíbí a chce pomyslně krev Putina a potažmo i případně našich vojáků, kteří by museli naklusat, kdyby zde byly síly, které po tom touží.

Nedejme mu i všem těm válkychtivým šílencům, kteří ověsili okna zvýše poslaneckých kanceláří šanci.

Ukrajina nezvítězí a nenechme naše kluky krvácet ze zvrácené ambice evropských i našich jestřábů…

 JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Z  BÍLÉHO  DOMU  DO  MAĎARSKA?

 Karoline, neopouštěj nás! Orbán s Trumpem se laškovně přetahovali o mluvčí

 Maďarský premiér Viktor Orbán se rozplýval nad mluvčí Bílého domu Karoline Leavittovou. Svého hostitele ve Washingtonu, amerického prezidenta Donalda Trumpa se zeptal, zda si ji může vzít do Maďarska. Šéf Bílého domu to ocenil jako výborné rozhodnutí a laškovně požádal Leavittovou, ať neodchází.

 Leavittová při setkání Trumpa a Orbána velmi plamenně obhajovala svého šéfa, kterého se novináři ptali na obavy Američanů z cenové dostupnosti. Trump tvrdí, že ekonomice se za jeho vedení výborně daří, lidé v průzkumech si ale stěžují na vysoké ceny způsobené inflací.

 „Je velmi nešťastné, že novináři v této místnosti odmítli reagovat na to, co jste právě řekl, pane (prezidente), a sice že jste zdědil nejhorší inflační krizi v moderní americké historii a že ji za pouhých 10 měsíců napravujete,“ řekla podle stanice Fox News Leavittová. „Celý den sleduji televizi, kde říkají, že nechce mluvit o dostupnosti. Právě na tom každý den pracuje. A právě to tato vláda nyní dělá.“

Novináři o tom nechtějí informovat, protože šíří falešné zprávy, reagoval na ní Trump, zatímco Orbán se snažil získat jeho pozornost. „Můžu ji pro nás získat?“ ukázal maďarský premiér na mluvčí.

 Přítomné, včetně Trumpa, tím pobavil. „Karoline, premiér by chtěl, abys pro něj pracovala v Maďarsku. Je to velmi dobré rozhodnutí,“ obrátil se na Leavittovou. „Prosím, neopouštěj nás, Karoline,“ zavtipkoval.

Trump neskrývá, že má slabost pro osmadvacetiletou Leavittovou, nejmladší mluvčí Bílého domu. „Ten obličej… a ty rty, pohybují se jako kulomet,“ rozplýval se nad ní v říjnu před svým odletem z Izraele. Už dříve řekl, že je podle něj „hvězda“.

Orbán je blízký Trumpův spojence, prezident jej označuje za svého „přítele“. Premiér přiletěl do Washingtonu, aby pro Maďarsko od USA získal výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu. S šéfem Bílého domu též probíral možnou schůzku ruského prezidenta Vladimira Putina s Trumpem v Budapešti.

X X X

DR  KYSELA: ČR  NEMŮŽE  MÍT  VLÁDU  BEZ  ANO

Nemůžete mít vládu bez ANO. Otázkou je, jestli musí být v jejím čele Babiš, říká ústavní právník Kysela

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš odmítl podmínku prezidenta Petra Pavla, aby ještě před jmenováním premiérem veřejně vysvětlil, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. V něm by se coby premiér ocitl kvůli vlastnictví Agrofertu. „Kdyby se dostal do střetu zájmů z hlediska evropské regulace, tak už to může být problém Česka,“ říká ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela, který byl poradcem prezidenta.

\Na úvod – jste ještě stále poradcem pana prezidenta? Řeší s vámi tu záležitost, o které teď budeme mluvit?
Nejsem. Skončil jsem k 31. říjnu.

 Rozhovor s ústavním právníkem Univerzity Karlovy Janem Kyselou

Andrej Babiš řekl, že je potřeba si přečíst ústavu. Je v ústavě něco o střetu zájmů premiéra, a zda střet zájmů brání jeho jmenování?

O střetu zájmů premiéra nenajdeme v ústavě vskutku nic. To, oč se podle mě celou dobu jedná, je článek 70, který zní takto: Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon.

Mám za to, že existuje poměrně široká pravděpodobnost, že ten zákon, který stanoví podrobnosti, je právě zákon o střetu zájmů. Chápu to tak, že o tom se celou dobu debatuje.

Chápu to stejně. Zákon o střetu zájmů se týká členů vlády, tedy i premiéra. Střet zájmů těchto představitelů řeší v paragrafu čtyři. Píše se tam mimo jiné, že veřejní funkcionáři, kteří podnikají, jsou povinni podnikatelskou činnost ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci. Nejpozději však 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Nemá tedy Andrej Babiš vlastně pravdu? Nestačí, když začne střet zájmů řešit až po svém jmenování?

Já jsem to vyjádření nechápal tak, že po něm pan prezident chce, aby střet zájmů řešil hned, dnes, předevčírem nebo zítra, ale aby řekl, jak ho chce řešit.

Pakliže nějaké řešení existuje a pokud ano, třeba jich je více než jedno, tak které to je. Já mám pocit, že po něm nechtěl žádné kroky, ale chtěl nějaký harmonogram nebo avízo, něco na ten způsob.

 Také je možné, že má Andrej Babiš pocit, že vůbec ve střetu zájmů není, čemuž úplně neodpovídají jeho předchozí vyjádření. Když řekl, že ho vyřeší, tak má asi za to, že existuje. Teď jde o to, jaké to řešení je.

Může tedy prezident republiky trvat na tom, aby Andrej Babiš řekl veřejně, jak chce střet zájmů vyřešit?

V ústavě jistě není napsáno, že prezident republiky může chtít, aby Andrej Babiš veřejně řekl něco, a naopak mu nezabraňuje v tom, aby něco takového chtěl. Je to asi nějaká politická podmínka, která mi ze subjektivního hlediska nepřipadá úplně svévolná.

Jednak je to určitá pojistka proti té pověstně špatné akustice v prostorách Pražského hradu. To znamená, že ne všichni, kteří si na Pražském hradě všechno řekli a slyšeli, mají pocit, že slyšeli to samé. Ve chvíli, kdy to řeknete veřejně, tak je to určitá prevence.

Druhá věc je, že ve chvíli, kdy se prezident republiky spokojí s tím, že Andrej Babiš řekne, že to nějak vyřeší, aniž by bylo zřejmé, jak to hodlá řešit, je-li to možné řešit a kdy to hodlá řešit, tak prezident republiky potom může mít pocit – a mluvím o své perspektivě, prezidentovu neznám –, že by přispíval vzniku nějakého protiprávního stavu.

Andrej Babiš se zkrátka stane premiérem a začne plynout lhůta. To, co má na mysli, třeba není během té lhůty realizovatelné, ta lhůta je různě realizovatelná. Jde o to, jestli bude podnikat nějaké kroky a tak dále.

 Jedna věc je, jestli se tedy Andrej Babiš ocitne v rozporu se zákonem, což může být do značné míry jeho věc, protože pak bude, nebo nebude dostávat nějaké pokuty. Pak je tady ale druhá rovina, která s tím naším tuzemským zákonem bezprostředně nesouvisí. Je to rovina evropské regulace, kterou popravdě řečeno neznám.

V případě, že by se Andrej Babiš dostal do střetu zájmů z hlediska evropské regulace, tak už by to nebyl problém Andreje Babiše – ve smyslu, zda dostává, či nedostává pokuty –, ale může to být problém České republiky z hlediska proplácení, nebo neproplácení dotací.

Tady si asi prezident republiky chce, rozumím-li tomu dobře, vyjasnit, jak to má Andrej Babiš rozmyšlené.

Hypoteticky, pokud by Andrej Babiš nechtěl vyhovět tomu, o čem mluví pan prezident – to znamená, nechtěl by před jmenováním premiérem veřejně říci, jak chce střet zájmů vyřešit –, mohl by to být důvod k tomu, aby prezident nejmenoval Andreje Babiše premiérem, byť je podepsaná koaliční smlouva a byť má nová koalice jasně většinovou podporu ve Sněmovně?

To je samozřejmě citlivá situace. Přihlédneme-li ale k tomu, jak je koncipována ústava, tak v jisté míře – a můžeme se přít o to, v jaké míře – existuje omezený manévrovací prostor prezidenta republiky ve chvíli, kdy jmenuje členy vlády na návrh předsedy vlády.

Z ústavního hlediska je ten výběr předsedy vlády volnější a do značné míry ponechaný na prezidentovi republiky s tím, že tam pochopitelně existují určité ústavní, respektive politické imanentní limity.

 Tím imanentním limitem je, že jmenuju někoho, kdo má šanci, aby získal důvěru. Ve chvíli, kdy vidíte, jak vypadá Poslanecká sněmovna a jak je to tam rozdělené, tak je vcelku zřejmé, že nemůžete mít vládu bez hnutí ANO. Otázka je, jestli musíte mít vládu, v jejímž čele je Andrej Babiš pro případ, že by existovala nějaká obtížně řešitelná, nebo neřešitelná právní překážka. To je to, o čem mluvíme.

V žádném případě tedy nerozporujete výsledky voleb, nerozporujete vítěznou pozici hnutí ANO. Jde o to, jestli musí být premiérem nutně Andrej Babiš v případě, že by existoval nějaký vážný právní důvod tohoto typu. Jestli by tím předsedou vlády nemohl být někdo jiný.

To je ale věc, ve které se ústavní právo výraznou měrou prolíná s politikou, tudíž hodně záleží na úvaze a manévrovacím prostoru ústavních a politických aktérů.

Využiju toho, že už nejste poradcem pana prezidenta. Kdybyste jím byl, jaký postup byste mu v tuhle chvíli doporučil?

Popravdě řečeno bych mu asi žádný postup, který má konkrétní konec, nedoporučil. Já nevím, jakým způsobem má postupovat. Tím, že poměrně dlouhou dobu pracuju pro politiky, tak mám pocit, že jsou vybaveni mandátem, aby se rozhodli.

 Já jsem schopen jejich rozhodování ovlivňovat nějakými strukturovanými argumenty. Ve chvíli, kdy uděláte tohle, má to nějaký důsledek, a ve chvíli, kdy uděláte tohle, má to onen důsledek. A k tomu ještě argumenty, které – pokud možno – nemají čistě politickou nebo psychologickou povahu, ale mají povahu právní.

U prezidenta republiky se mi zdá, že jde hodně o to, aby konfrontoval své konání jednak textem ústavy, jednak dosavadní ústavní praxí se svojí představou o tom, jakým prezidentem je, chce být nebo má být, a současně s tím, že cokoliv uděláte jako prezident republiky, může být nějakými příštími prezidenty republiky považováno za argument, jak se postupovat má, respektive jak se postupovat nemá.

Ve chvíli, kdy jednáte s takovým zřetelem k něčemu, jako je ten zorný úhel věčnosti, pak je na vás, abyste to jako nositel politické funkce a mandátu unesl odpovědnost se rozhodnout.

X  X X

GEN.  PAVEL  NEBLOKOVAT  NÁZOR  VOLIČŮ

Prezident nemá blokovat preference voličů, má zabránit demontáži, říká ústavní právník Kysela

Česko zná výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Prezident Pavel v neděli i v pondělí jednal se stranami, které v nich uspěly. Prezidentova role je nejasná. „Situace není úplně jednoduchá, protože ze zákona můžete vyvozovat různé závěry,“ říká pro Český rozhlas Plus ústavní právník a poradce Petra Pavla Jan Kysela.

 Jak rozumět prohlášení prezidenta, že někoho pověří sestavením vlády až teprve po ustavující schůzi Sněmovny, tedy za více než měsíc nebo i dřív, když bude hotový půdorys kabinetu?

Já nejsem prezident, jeho výroky jsem s ním nekonzultoval. Respektive on je nekonzultoval se mnou, takže nevím, co tím přesně myslel. Divil bych se, kdyby tím chtěl říci, že bude čekat, až proběhne ustavující schůze Poslanecké sněmovny.

 Jaké podmínky provází sestavení nové vlády? Jakou roli v něm podle ústavy může sehrát prezident Pavel? Poslechněte si rozhovor s ústavním právníkem Janem Kyselou

Tyto kroky, které jsou, řekněme, mimoústavní, mají spíše politickou povahu. To, co se bude dít po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, je to, že vláda podá demisi. Prezident republiky v závislosti na tom, jak bude vypadat jednání o sestavení nové vlády, buď tuto vládu pověří výkonem jejích funkcí až do jmenování vlády nové, anebo už ta jednání budou tak daleko, že po přijetí demise jedné vlády bude moci jmenovat vládu další.

To je to, co se musí z ústavního hlediska stát. Je ale dost nepravděpodobné, že by měl vyčkávat s tím, že na někoho ukáže až poté, co proběhne ustavující schůze. V té době už bude totiž velmi pravděpodobně hotovo.

Že pověřím někoho, aby vedl jednání o sestavení nové vlády – to je něco, co Ústava nestanovuje. Tudíž tento krok vůbec proběhnout nemusí, pokud politické strany bez ohledu na takové „pověření“ prezidenta republiky ta jednání dovedou tak daleko, že bude moci přistoupit ke jmenování předsedy vlády a na jeho návrh ke jmenování vlády.

Vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela v Interview Plus | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas Plus

Prezident jako garant demokracie

Prezident zopakoval, že jeho prioritou je setrvání v Evropské unii a v NATO. Může být proto překážkou, že SPD a další poslanci zvolení na jeho kandidátce se před volbami vyslovovali pro referendum o vystoupení z Evropské unie?

To záleží na tom, jak chápeme tu diskusi, kterou u nás vedeme téměř 30 let, respektive přinejmenším od doby, kdy byl prezidentem Václav Klaus a poté Miloš Zeman. Jakou roli nebo váhu prezidentu republiky přiznáváme, v jaké míře, vytrháváme jednotlivé věty, respektive části vět, když pracujeme s Ústavou, anebo jestli chápeme Ústavu jako nějaký smysluplný významový celek.

 Takže pokud bychom postupovali tou druhou metodou, to znamená chápali ji jako nějaký významový celek, tak bychom neměli chápat prezidenta jako nějakého patrona vlády nebo koaličního partnera. Může mít celou řadu představ a celou řadu výhrad, ale jde hodně o to, jestli o nich přesvědčí předsedu vlády.

Na základě toho jsou určité personální věci nebo programové posuny možné. Pokud ho nepřesvědčí, tak není úplně rolí prezidenta republiky, aby blokoval nějaký formát vlády, který se opírá o vyjádření vcelku jednoznačných preferencí voličů.

Ledaže jsou tam nějaké jasně definované právní překážky, které ale můžete vztáhnout ke konkrétním lidem, nebo nějaké překážky vztahující se k tomu, když Ústava říká, že změna podstatných záležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.

Kdyby tady byla nějaká rýsující se vláda, která bude mít v programu demontáž demokratického právního státu, zrušení Listiny základních práv a svobod, zrušení Ústavního soudu – přidávejte si, co chcete na této úrovni – pak by bylo na prezidentu republiky, aby jejímu vzniku zabránil. Ale nezdá se mi, že je to to, o čem mluvíme.

Musí Babiš prodat Agrofert?

Prezident se podle svých slov bavil s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem o tom, jak by v roli premiéra řešil svůj střet zájmů. Babiš prý ukázal některé možnosti a všechny podle Petra Pavla vedou k naplnění zákona. Je těch možností víc? Podle ústavních právníků odpovídají zákonu jenom dvě: buď prodá Agrofert, nebo se nestane premiérem. Ta druhá možnost v podstatě vypadává ze hry poté, co místopředsedkyně ANO Alena Schillerová řekla, že to vzhledem k výsledku voleb nepřichází v úvahu.

Jde o to, s jakou mírou jistoty chcete mířit k tomu, že bude střet zájmů eliminován. Když se podíváte na tu právní úpravu, tak zjistíte, že má nějakou evropskou část.

 O té se hodně mluvilo v souvislosti s tím, jestli Česká republika v důsledku střetu zájmů tehdejšího premiéra Babiše bude, nebo nebude pobírat peníze z evropských fondů. Této části rozumím pramálo, každopádně je nezávislá na české právní úpravě.

Takže pokud se mluví o právních překážkách v oblasti střetu zájmů, musí se někdo zaměřit i na tu evropskou.

Český zákon má několik různých složek. Pokud byste chtěl mířit k odstranění jakékoliv pochybnosti o střetu zájmů, tak nezbude než se Agrofertu zbavit.

Ve chvíli, kdy se ho nezbavíte, bude tam vždycky ta obecná výhrada, která z toho zákona vyplývá, že byste měl jakožto veřejný činitel jednat tak, aby nebylo pochyb, že sledujete zájem veřejný a nikoliv soukromý. Když jste v roli někoho, kdo může stanovovat pravidla dotačních programů, tak tady tato pochybnost pořád bude.

Ale to není tvrdé pravidlo. Ta mají trochu jinou povahu a můžete s nimi naložit tak, že buď nebudete čerpat dotace, nebo že vytvoříte něco na způsob toho slepého nebo zaslepeného svěřenského fondu.

Jde tedy o to, jak moc jste náročný, v jaké míře chcete vyhovět té tvrdé liteře zákona anebo tomu, co tak zákon mohl mít na mysli. A do toho samozřejmě musíte promítnout politické reálie.

 Měl by toto řešit prezident? Měl by být důsledný, nebo se spokojit s určitým výkladem a nechat to případně na právním posouzení?
Právní posouzení asi musí přijít ve chvíli, kdy prezident republiky k nějakému úkonu přikročí. Jde o to, jaké to právní posouzení bude.

Jestli bude mít prezident k dispozici pět různých stanovisek a ta stanoviska budou smířlivá, nebo rigorózní, co z nich bude plynout – to já přesně nevím. Ta situace není úplně jednoduchá, protože z toho zákona můžete vyvozovat různé závěry a současně musíte pracovat s tím, jak dopadly volby.

 X X X

OSLAVA  ZA  VÁLKY,  ZBYTEČNÍ  MRTVÍ

Ukrajinského velitele obvinili z pořádání slavnosti, na kterou zaútočili Rusové

Velitel ukrajinské jednotky bezpilotních systémů byl obviněn za to, že navzdory zákazu minulou sobotu v Dněpropetrovské oblasti uspořádal hromadné slavnostní předávání vyznamenání vojákům. Na toto místo podnikla útok ruská armáda a o život přišlo 19 lidí. Informovala o tom ukrajinská generální prokuratura.

 Velitel podle vyšetřovatelů ke slavnostnímu nástupu povolal více než 100 vojáků. Na místě byli i civilisté. Ukrajinští velitelé mají zakázáno z bezpečnostních důvodů takové hromadné akce pořádat, v tomto případě se navíc obviněný po vyhlášení leteckého poplachu nepostaral o to, aby se všichni rozešli.

 Rusko podniklo útok s nasazením tří dronů a dvou balistických raket. Zemřelo 12 vojáků a sedm civilistů, dalších 36 příslušníků ozbrojených sil utrpělo zranění.

Velitel byl obviněn z porušení služebních povinností v podmínkách válečného stavu se závažnými následky, uvedla prokuratura. Požádala soud o uvalení vazby na obviněného.

 „Velitelé nesou osobní odpovědnost za životy a bezpečnost svých podřízených,“ zdůraznili vyšetřovatelé.

Ukrajinská oficiální místa do této soboty o přesných následcích útoku z minulé soboty neinformovala, počty vlastních zabitých vojáků zpravidla nezveřejňují.

Nejde o první takový případ. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu při hromadných akcích přišly o život přinejmenším desítky ukrajinských vojáků i civilistů.

 Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova začala práce na rozkazu šéfa Kremlu Vladimira Putina, na jehož základě mají být připraveny plány na možný jaderný test.

„Instrukce, kterou prezident Vladimir Putin vydal ve středu na jednání bezpečnostní rady, byla přijata k realizaci a pracuje se na ní. Veřejnost bude informována o výsledcích,“ řekl Lavrov.

Válka na Ukrajině se kvůli pokrovské frontě ocitá v kritické fázi, která otřásá nejen frontovou linií, ale i životem v týlu. Odvodu se nevyhnou ani potřební řemeslníci. Ukrajinská armáda se rovněž potýká s nedostatkem lidí, dezercí a odporem civilistů.

Velitel ukrajinské jednotky bezpilotních systémů byl obviněn za to, že navzdory zákazu minulou sobotu v Dněpropetrovské oblasti uspořádal hromadné slavnostní předávání vyznamenání vojákům. Na toto místo podnikla útok ruská armáda a o život přišlo 19 lidí. Informovala o tom ukrajinská generální prokuratura.

Ve válečných podmínkách je zakázáno pořádat slavnostní předání vyznamenáních na místech, kde hrozí nebezpečí raketového útoku.

Letos na Květnou neděli Rusko zaútočilo na severoukrajinské Sumy v době, kdy se na tamní univerzitě konala slavnost pro zasloužilé vojáky. Zemřelo více než 30 civilistů, podle ukrajinské strany se nikomu z vojáků nic nestalo.

 X X X

 MÍSTO  BOJE  KAPITULACE,  CHRÁNIT  ŽIVOTY  LIDÍ

Ukrajincům hoří jižní fronta. Rusové se valí stepí, už vyhlížejí bitvu o Záporoží

 Zatímco se nejvíce pozornosti soustředí na boje o Pokrovsk, Ukrajinci hasí průšvih na jižní části fronty. Rusům se daří rychle postupovat na východě Záporožské oblasti a už si brousí zuby na její oblastní centrum. „Nepřítel má velkou převahu v lidech i dronech. Jak těch útočných, tak průzkumných,“ líčí pro iDNES Premium ukrajinský voják s přezdívkou Franko.

„Situace je velmi špatná. Jsme částečně obklíčení,“ píše mi Franko. Potkali jsme se v září v rozstříleném a vybydleném městečku Huljajpole, ležícím v Záporožské oblasti asi pět kilometrů od fronty, pořízek potetovaný vlasteneckými citáty tu měl na starosti zásobování ukrajinských dronařů.

Teď si dává pauzu. Před pár dny jeho auto trefil ruský dron. Stačil vyskočit, ale zlomil si nohu. A tak mi teď z nemocnice přes WhatsApp popisuje, jak to na jeho úseku fronty jde v posledních týdnech od desíti k pěti (obráncům Huljajpole můžete přispět zde).

„Bude velmi těžké situaci stabilizovat. Pěchota musí na pozice chodit deset patnáct kilometrů pěšky, protože se tam vůbec nedá zajet.“

 X X X

 Pelosi, konec v politice. Skvělá věc, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že odchod bývalé předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi do důchodu je pro Ameriku skvělá věc.

„Byla zlá, zkorumpovaná a soustředila se jen na špatné věci pro naši zemi. Rychle ztrácela kontrolu nad svou stranou a ta se už nikdy nevrátila. Jsem velmi poctěn, že mě dvakrát odvolávala z funkce a dvakrát žalostně selhala,“ citoval Trumpa  Peter  Doocy ve vysílní Fox News a z Trumpovo textové zprávy dále dodal, že „Nancy Pelosi je velmi přeceňovaná politička“.

„Myslím, že odchodem do důchodu prokázala zemi velkou službu,“ řekl také Trump. „Myslím, že byla pro zemi obrovskou zátěží. Myslel jsem si, že je to zlá žena, která odvedla špatnou práci, která zemi stála mnoho škod a ztrát na pověsti. Myslel jsem si, že je hrozná,“ řekl Trump novinářům podle ABC News.

Pelosi ve čtvrtek oznámila, že na konci svého současného funkčního období v Kongresu, které končí 3. ledna 2027, odejde do důchodu. „Nebudu usilovat o znovuzvolení do Kongresu,“ uvedla Pelosi ve videohovoru podle ABC News.

Trump a Pelosi mají dlouhodobě negativní  vztah, který  se projevil častými politickými střety a osobními útoky. ABC News popsala Pelosi jako „jednu z Trumpových nejzuřivějších kritiček“. Předsedala oběma Trumpovým impeachmentům,   v roce 2020 ostentativně roztrhala kopii Trumpova projevu o stavu Unie, když za ním stála, a nezúčastnila se ani letošní  lednové  Trumpovy inaugurace, server vasevec.cz

X XX

 Proč Trump hrozí Nigérii invazí? V největší zemi Afriky jde o něco úplně jiného.

Od našeho spolupracovníka v Africe – Američtí generálové už podle New York Times kreslí plány pro operaci v Nigérii. Donald Trump nedávno pohrozil, že „pokud Nigérie nezastaví zabíjení křesťanů, bude jednat“. V překladu: nevylučuje americkou intervenci. I když to nebude asi tak horké, v Nigérii to okamžitě otevřelo staré rány.

Nigérie je velmi zhruba řečeno nepřirozeně rozdělena na muslimský sever a křesťanský jih mimo jiné proto, že už samotný vznik státu byl tak trochu umělý. A není to ani tak náboženství, co je primárně zdrojem konfliktů. Na vině je spíše koloniální mapa, která vykreslila hranice dnešní Nigérie s více než 250 etnickými skupinami.

Konflikt může vypadat nábožensky, ale ve skutečnosti jde o půdu, vodu, zdroje, prestiž, bezpečnost a moc.

 X X X

 PROVOKACE  UKRAJINY?

Mohla Ukrajina potichu zaútočit na dvě evropské země?

Výbuchy v rafineriích v Maďarsku a Rumunsku se staly v čase, kdy souběžně bylo přijato rozhodnutí EU vzdát se ruské ropy. Analytici začali mít podezření, že sabotážní činy nejvíce prospívají Ukrajině. Mlčení Západu jen přiživuje spekulace, že Kyjev nejednal sám, píše Ted Snyder na stránkách The American Conservative

Klíčovým prvkem západní strategie, jejímž cílem je vyhnout se jednáním s Ruskem a pokračovat ve financování a vyzbrojování Kyjeva, je podle jeho soudu tvrzení, že se Putin neomezí pouze na Ukrajinu, ale bude útočit hlouběji do Evropy, dokud neobnoví sovětské impérium. Současné exploze ve dvou ropných rafineriích v Maďarsku a Rumunsku však vyvolávají otázku: co když to není Rusko, ale Ukrajina, kdo expanduje za své hranice a šíří zástupnou válku hlouběji do Evropy.

Ukrajina, Spojené státy a NATO od samého začátku konfliktu naléhaly na Evropu, aby podpořila vojenskou akci, a varovaly, že jinak válka přijde i k nim. V dubnu 2024 americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová varovala, že země NATO by měly „pomoci Ukrajině vytlačit Rusko z jejího území“, aby nevznikly obavy, že Moskva „se bude cítit nucena jít dál“, připomíná TAC.

Z nejvyšších pater USA, NATO a Ukrajiny se neustále ozývá totéž hrozné varování. Prezident Joe Biden řekl Kongresu: „Pokud Putin obsadí Ukrajinu, nezastaví se tam. Bude pokračovat. To dal jasně najevo.“ Tehdejší ministr obrany Lloyd Austin varoval: „Putin se na Ukrajině nezastaví.“ A Bidenův ministr zahraničí Antony Blinken vysvětlil, že Putin „jasně dal najevo svůj záměr znovu vytvořit sovětské impérium“. Tehdejší generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nás ujistil, že „pokud Putin na Ukrajině vyhraje, existuje reálné riziko, že jeho agrese tam neskončí“.

Auztor textu v TAC Ted Snyder potom připomíná, že ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj přesvědčil své západní partnery, že „ruská agrese a Putinova armáda by mohly dosáhnout Evropy“. Řekl, že „dnes jsme to my, pak Kazachstán, pak pobaltské státy, pak Polsko, pak Německo – nejméně polovina Německa“. „Pokud Ukrajina prohraje,“ řekl, „budou napadeny další země. To je fakt.“

Samozřejmě, že to není „fakt“ a nikdo to nikdy „neuvedl jasně“. Nic v nedávné historii nenasvědčuje tomu, že by Putin mířil na Evropu – nebo na cokoli jiného než na to, aby Kyjev zůstal mimo NATO a aby hájil práva etnických Rusů na Ukrajině. Putin od samého začátku důsledně opakoval: „Ukrajinská krize není územní konflikt  a nejde ani o nastolení regionální geopolitické rovnováhy. Problém je mnohem širší a zásadnější. Jde o principy, na kterých bude založen nový světový řád.“ To, že cílem Moskvy je udržet Ukrajinu mimo NATO, nikoli postupovat směrem k Evropě, potvrdil na nejvyšší úrovni ukrajinský vyjednávací tým, NATO a dokonce i samotný Zelenskyj.

Falešné militaristické premisy jsou, píše se v článku v The American Conservative,   postaveny na cynických chybných citacích a zkresleních. To ignoruje skutečnost, že po Putinově nechvalně známém komentáři „Kdo nelituje rozpadu SSSR, nemá srdce“ následovalo: „A kdo ho chce obnovit do jeho dřívější podoby, nemá mozek.“ Ignoruje to také skutečnost, že když Putin označil rozpad Sovětského svazu za „velkou geopolitickou katastrofu“, nelitoval ani tak samotného SSSR, jako spíše ekonomických těžkostí, které po jeho rozpadu následovaly.

Historie opakovaně dokázala, že Putin se „nehýbe dál“, i když by mohl. Ruské jednotky jsou omezeny na velmi specifické úkoly, které jim byly přiděleny, přestože mohly pokračovat v operacích v Gruzii v roce 2008 nebo na Ukrajině v roce 2014, kdy by vojenské dobytí bylo snadné.

„Faktem“ je, že Putin poslal vojáky na Ukrajinu ne proto, aby bojovali proti NATO nebo aby dobyli Evropu, ale naopak, aby zabránili válce s NATO a Evropou. „Pozorně poslouchejte, co říkám. Koneckonců, samotné ukrajinské doktrinální dokumenty uvádějí, že mají v úmyslu znovu dobýt Krym, a to i vojenskými prostředky. Představme si, že Ukrajina je členem NATO a zahájí operace na Krymu, nemluvě o Donbasu. To je suverénní ruské území. Pro nás je otázka v tomto smyslu uzavřena. Představme si, že Ukrajina je zemí NATO a zahájí tyto vojenské operace. Máme bojovat proti NATO? Přemýšlel o tom vůbec někdo? Zřejmě ne,“ řekl Putin tři měsíce před nasazením vojsk.

Pouhé tři dny před zahájením speciální operace Putin prohlásil: „Musíme si ale samozřejmě uvědomit realitu, ve které žijeme. Pokud bude Ukrajina přijata do Severoatlantické aliance, pak se hrozby pro naši zemi mnohonásobně zvýší. Protože existuje článek 5 Smlouvy o NATO. Čelíme reálné hrozbě, že začnou vojensky znovu dobývat to, co považují za své území, a o tom mluví ve svých dokumentech. Je zřejmé, že pak bude do těchto událostí nucen zapojit se celý severoatlantický blok.“

A zatímco mainstreamová západní média aktivně šíří falešné varování, že Rusko rozpoutá v Evropě válku – byť válku s „obrovskými dlouhodobými důsledky“, jak zdůraznil Richard Sakwa, emeritní profesor ruské a evropské politiky na Univerzitě v Kentu – zcela ignorují skutečný problém, který Ukrajina již představuje.

Ted Snyder, potom píše: Ráno 20. října otřásla rafinerií Petrotel-Lukoil v Rumunsku exploze. Večer téhož dne otřásla další exploze největší maďarskou ropnou rafinerií, rafinerií Danube.

Ani datum, ani místo explozí nebyly náhodné. Ve stejný den ministři energetiky Evropské unie navrhli zákaz nových smluv na dovoz ruského plynu do roku 2026 a všech smluv do roku 2028. Maďarsko a Rumunsko nadále dovážejí ruskou ropu. Obě rafinerie ji zpracovávají. Rafinerie Petrotel-Lukoil v Rumunsku je vlastněna dceřinou společností Lukoil, jedné z hlavních ruských ropných společností, na kterou nedávno uvalila sankce Trumpova administrativa. Rafinerie Dunaj v Maďarsku přijímá ropu z Ruska ropovodem Družba a dodává ropu také do sousedního Slovenska.

Pokud předpokládáme, že nevysvětlitelné exploze ve dvou evropských rafineriích, které přijímají a zpracovávají ruskou ropu, k nimž došlo během několika hodin v den, kdy EU zavedla zákaz dovozu ruské ropy, nejsou náhodné, pak přirozeně vyvstávají otázky, zda se jednalo o sabotáž – a pokud ano, kdo ji provedl.

Rusko samozřejmě nemá žádný důvod podkopávat autoritu svých spotřebitelů v době, kdy jeho ropné společnosti drtí sankce a jeho vlastní rafinerie se neustále stávají terčem ukrajinských raket dlouhého doletu a dronů.

Maďarská média spekulovala, že za útoky stála Ukrajina. Mezi analytiky panuje také široká shoda, že za útoky stál Kyjev. Navíc existuje podezření, že by Ukrajina nemohla tyto útoky provést bez americké, britské ani evropské pomoci. Kyjev se k výbuchům nevyjádřil. Ohlušující ticho v západních médiích o vážných důsledcích útoků na dvě evropské země jen živí spekulace, že Západ není ochoten na problém upozornit ani identifikovat skutečného viníka.

Ruský ropovod Družba, který dodává ropu do maďarské dunajské rafinerie, byl již dříve opakovaně napadán Ukrajinou, což Budapešť velmi rozzlobilo.

Výbuchy vyvolaly v Evropě vlnu nepřátelství, zejména mezi Maďarskem a Polskem, které zároveň odmítá vydat do Německa ukrajinského občana podezřelého z účasti na bombardování plynovodu Nord Stream. Polsko sabotáž ruských plynovodů nejen uvítalo, ale dokonce ji schválilo. Ministr zahraničí Radosław Sikorski napsal, že je „hrdý“ na to, že polský soud rozhodl, že „sabotáž proti okupantovi není zločinem“, a vyjádřil přání, aby byl vyřazen z provozu i ruský plynovod Družba. Premiér Donald Tusk dodal, že „problémem Evropy, Ukrajiny, Litvy a Polska není to, že byl Nord Stream 2 vyhozen do povětří, ale to, že byl postaven.“ Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó vyjádřil pobouření nad takovým přístupem „Pokud se vám nelíbí evropská infrastruktura, můžete ji vyhodit do povětří“. „Tím už dali zelenou teroristickým útokům v Evropě. Polsko nejenže teroristu osvobodilo, ale také ho ctí,“ dodal.

V současné době neexistují žádné důkazy o tom, že by Ukrajina vyhodila do povětří ropné rafinerie v Maďarsku a Rumunsku. Okolnosti však nicméně vyvolávají otázku, zda skutečnou hrozbou není šíření konfliktu v důsledku údajných útoků Ruska na další evropské země, což je téma neustále propagované západními médii, ale spíše útoky zoufalé Ukrajiny na další evropské země (s naprostým souhlasem západního tisku).

Server vasevec.cz

X X X

 Turecko vydalo zatykač na Netanjahua.

Turecko v pátek oznámilo, že vydalo zatykače na premiéra Benjamina Netanjahua a vysoké úředníky jeho vlády kvůli údajné genocidě v souvislosti s válkou v Gaze proti Hamásu. Izraelský inistr zahraničí Gideon Sa’ar prohlásil, že Izrael obvinění „rázně a s opovržením odmítá“ a označil je za „nejnovější PR tah „tyrana“ Erdogana“.

Istanbulská prokuratura ve svém prohlášení uvedla, že zatykače se týkají celkem 37 podezřelých, jsou mezi nimi izraelský ministr obrany Israel Katz, ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir a náčelník generálního štábu IDF generálporučík Eyal Zamir. Úplný seznam zveřejněn nebyl.

Turecko obvinilo izraelské představitele z „genocidy a zločinů proti lidskosti“, které Izrael „systematicky páchá“ v Gaze. Izrael opakovaně odmítl tvrzení o genocidě jako nepravdivá a antisemitská. Nicméně z páchání těchto zločinů Izrael obviňuje také zpráva OSN. a v případě Benjamina Netanjahua takové obvinění vznesla také Mezinárodní trestní tribunál. Turecko se již tehdy připojilo k žalobě podané Jihoafrickou republikou.

V turecké zprávě se rovněž zmiňuje „Nemocnice turecko-palestinského přátelství“, kterou Turecko postavilo v pásmu Gazy a Izrael ji v březnu bombardoval.

 Turecko se má podle Trumpova plánu podílet na mezinárodních stabilizačních silách, které mají hrát roli v poválečné Gaze. Izrael opakovaně vyjádřili svůj nesouhlas s jakoukoli účastí Turecka.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 Izraelští osadníci napadli na Západním břehu Palestince. Házeli po nich i velké kameny

Izraelští osadníci v sobotu napadli skupinu palestinských vesničanů, aktivistů a novinářů, kteří se snažili sklízet olivy poblíž osady na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. S odvoláním na svědky incidentu, mezi nimiž byl i dva pracovníci agentury Reuters, o tom informovala tato agentura.

 Mezi 11 zraněnými byla fotografka agentury a její bezpečnostní poradce, který ji doprovázel. V oblasti poblíž palestinské vesnice Beita napadla shromáždění skupinka izraelských osadníků, kteří podle svědků mávali holemi, klacky a házeli velké kameny.

Tato oblast, ležící jižně od města Nábulus na Západním břehu, byla v minulých letech ohniskem útoků osadníků, které se od začátku války v Pásmu Gazy zintenzivnily.

S obdobím sklizně oliv, které začalo v říjnu, tyto útoky nabraly na síle. Vzhledem k nárůstu počtu podobných incidentů se izraelští a další aktivisté často připojují k Palestincům, aby je podpořili a hájili jejich právo sklízet olivy, a zároveň dokumentovali veškeré násilí.

Například katarská televize Al-Džazíra zveřejnila svědectví, jak ozbrojení izraelští osadníci násilně vypouštějí pitnou vodu palestinským obyvatelům vesnice poblíž Ramalláhu.

 Izrael obsadil Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém spolu s Pásmem Gazy za šestidenní války v roce 1967 a od té doby rozšiřuje na Západním břehu židovské osady, ačkoliv je to z hlediska mezinárodního práva nelegální.

Situace na Západním břehu se výrazně zhoršila od začátku války v Pásmu Gazy 7. října 2023, kdy palestinské teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci zaútočilo na jižní Izrael.

 Od té doby izraelská armáda a židovští osadníci zabili na Západním břehu podle tamních palestinských úřadů nejméně 1001 Palestinců. AFP s odvoláním na oficiální izraelské zdroje uvedla, že při palestinských útocích či během izraelských vojenských operací bylo zabito nejméně 43 Izraelců.

 X X X

Rezignace? Zveřejnit intimní video je zásah do soukromí. Rajchla se zastává i Rakušan

Nejen členové nové vládní koalice se zastávají poslance za SPD Jindřicha Rajchla při jeho sporu s aktivisty okolo Mikea Oganesjana. Taťána Malá z ANO tvrdí, že zveřejnění sexuálně explicitního videa, ve kterém má Rajchl údajně účinkovat, je nelegální. Boris Šťastný to odsuzuje jako zásah do soukromí a stejného názoru je i Vít Rakušan. Europoslanec Tomáš Zdechovský naopak vyzývá k Rajchlově rezignaci.

 „Zveřejnit video s explicitním sexuálním obsahem bez souhlasu účinkujících je nejen nelegální, ale i neskutečně odporné. Zaráží mě škodolibá radost těch, kteří se tváří jako lepší lidé – jen to odhaluje jejich skutečnou tvář,“ sdělila Malá na síti X.

K tomu dodala, že se sice s Rajchlem na mnoha věcech neshodne, ale nyní se ho musí zastat. „Podobné věci by se neměly dít nikomu,“ tvrdí. Podobného názoru je i poslanec za ANO Patrik Nacher, podle kterého jde o dvojí metr. „Stát se to opačně, byl by povyk,“ domnívá se Nacher. Rajchlovi vyjádřil podporu i poslanec za SPD Jan Hrnčíř a šéf klubu Radim Fiala.

„K aktuální záležitosti pana poslance Rajchla. Tento pokus o jeho diskreditaci je mimo jakákoli pravidla základní slušnosti,“ prohlásil Fiala.

 Také ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) se rozhodl zastat se nově zvoleného poslance. „Jindřicha Rajchla vnímám jako jednoho z nejnebezpečnějších lidí na naší politické scéně. Nesouhlasím snad s ničím, co prezentuje a co svou politikou představuje,“ uvedl Rakušan na síti X.

„Tím spíš ale považuji za nutné odsoudit brutální průlom do jeho soukromí. Mělo by nás zajímat, co říká a jak se chová ve veřejném prostoru, na to budu poukazovat bez slitování. Jeho soukromí je ale nedotknutelné stejně jako soukromí kohokoliv jiného ve svobodné zemi,“ dodal.

Jindřicha Rajchla vnímám jako jednoho z nejnebezpečnějších lidí na naší politické scéně. Nesouhlasím snad s ničím, co prezentuje a co svou politikou představuje. Tím spíš ale považuji za nutné odsoudit brutální průlom do jeho soukromí. Mělo by nás zajímat, co říká a jak se chová

Šéf poslaneckého klubu Motoristů sobě Boris Šťastný k tomu uvádí, že v politice musí podle něj existovat jasná hranice mezi osobním a veřejným životem.

„Takto se chrání nejen osobnost politika, ale i důstojnost veřejné debaty. Bylo by načase, aby i Česká republika podobné hranice jasně a právně definovala. Protože i svoboda slova má svou odpovědnost,“ uvádí Šťastný.

Podle některých zástupců nové opozice by měl Rajchl vyvodit odpovědnost za existenci údajné nahrávky, na které má být zachycen muž podobný Rajchlovi se ženou a dalším mužem při pohlavním styku. Podle poslance za hnutí STAN Matěje Hlavatého je svou pestrou minulostí Rajchl velmi lehce vydíratelný.

Europoslanec a člen Lidovců Tomáš Zdechovský pak podotkl, že Rajchl by měl po svém vyostřeném konfliktu s Oganesjanam rezignovat na poslanecký mandát. „Složte mandát, pane Rajchle, nejste hoden. Děláte jen ostudu,“ napsal Zdechovský na sítí X.

Nový poslanec za SPD a předseda strany PRO Jindřich Rajchl v sobotu ráno oznámil, že podal trestní oznámení na aktivisty pod vedením provokatéra Mikea Oganesjana. Rajchl je viní z toho, že v pátek večer pronásledovali jeho dceru.

Oganesjan dříve v tentýž den oznámil, že zveřejní video, kde má být muž podobný Rajchlovi zachycen při intimnostech. Rajchl si kvůli tomu už volal i s šéfem SPD Tomiem Okamurou. Pravost údajného videa Rajchl nepotvrdil ani nevyvrátil. „Ke špíně, kterou se na mě někdo snaží vyhrabat, se nebudu vyjadřovat,“ řekl.

„Osobně nemám problém s tím, když si někdo natáčí pohlavní styk. Problematické na tomto videu je skutečnost, že osoba Jindřicha Rajchla hlásá neustále věci o tradiční rodině a pak na druhé straně vidím video, kde je člověk, který je vzhledově i hlasově totožný a nazývá tam svoji ženu děvkou a ještě ji půjčuje třetí osobě,“ uvedl pro web Expres.cz Oganesjan.

Nejen členové nové vládní koalice se zastávají poslance za SPD Jindřicha Rajchla při jeho sporu s aktivisty okolo Mikea Oganesjana. Taťána Malá z ANO tvrdí, že zveřejnění sexuálně explicitního videa, ve kterém má Rajchl údajně účinkovat, je nelegální. Boris Šťastný to odsuzuje jako zásah do soukromí a stejného názoru je i Vít Rakušan. Europoslanec Tomáš Zdechovský naopak vyzývá k Rajchlově rezignaci

 „Zveřejnit video s explicitním sexuálním obsahem bez souhlasu účinkujících je nejen nelegální, ale i neskutečně odporné. Zaráží mě škodolibá radost těch, kteří se tváří jako lepší lidé – jen to odhaluje jejich skutečnou tvář,“ sdělila Malá na síti X.

K tomu dodala, že se sice s Rajchlem na mnoha věcech neshodne, ale nyní se ho musí zastat. „Podobné věci by se neměly dít nikomu,“ tvrdí. Podobného názoru je i poslanec za ANO Patrik Nacher, podle kterého jde o dvojí metr. „Stát se to opačně, byl by povyk,“ domnívá se Nacher. Rajchlovi vyjádřil podporu i poslanec za SPD Jan Hrnčíř a šéf klubu Radim Fiala.

„K aktuální záležitosti pana poslance Rajchla. Tento pokus o jeho diskreditaci je mimo jakákoli pravidla základní slušnosti,“ prohlásil Fiala.

 Také ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) se rozhodl zastat se nově zvoleného poslance. „Jindřicha Rajchla vnímám jako jednoho z nejnebezpečnějších lidí na naší politické scéně. Nesouhlasím snad s ničím, co prezentuje a co svou politikou představuje,“ uvedl Rakušan na síti X.

„Tím spíš ale považuji za nutné odsoudit brutální průlom do jeho soukromí. Mělo by nás zajímat, co říká a jak se chová ve veřejném prostoru, na to budu poukazovat bez slitování. Jeho soukromí je ale nedotknutelné stejně jako soukromí kohokoliv jiného ve svobodné zemi,“ dodal.

Jindřicha Rajchla vnímám jako jednoho z nejnebezpečnějších lidí na naší politické scéně. Nesouhlasím snad s ničím, co prezentuje a co svou politikou představuje. Tím spíš ale považuji za nutné odsoudit brutální průlom do jeho soukromí. Mělo by nás zajímat, co říká a jak se chová.

Šéf poslaneckého klubu Motoristů sobě Boris Šťastný k tomu uvádí, že v politice musí podle něj existovat jasná hranice mezi osobním a veřejným životem.

„Takto se chrání nejen osobnost politika, ale i důstojnost veřejné debaty. Bylo by načase, aby i Česká republika podobné hranice jasně a právně definovala. Protože i svoboda slova má svou odpovědnost,“ uvádí Šťastný.

Podle některých zástupců nové opozice by měl Rajchl vyvodit odpovědnost za existenci údajné nahrávky, na které má být zachycen muž podobný Rajchlovi se ženou a dalším mužem při pohlavním styku. Podle poslance za hnutí STAN Matěje Hlavatého je svou pestrou minulostí Rajchl velmi lehce vydíratelný.

Europoslanec a člen Lidovců Tomáš Zdechovský pak podotkl, že Rajchl by měl po svém vyostřeném konfliktu s Oganesjanam rezignovat na poslanecký mandát. „Složte mandát, pane Rajchle, nejste hoden. Děláte jen ostudu,“ napsal Zdechovský na sítí X.

Nový poslanec za SPD a předseda strany PRO Jindřich Rajchl v sobotu ráno oznámil, že podal trestní oznámení na aktivisty pod vedením provokatéra Mikea Oganesjana. Rajchl je viní z toho, že v pátek večer pronásledovali jeho dceru.

Oganesjan dříve v tentýž den oznámil, že zveřejní video, kde má být muž podobný Rajchlovi zachycen při intimnostech. Rajchl si kvůli tomu už volal i s šéfem SPD Tomiem Okamurou. Pravost údajného videa Rajchl nepotvrdil ani nevyvrátil. „Ke špíně, kterou se na mě někdo snaží vyhrabat, se nebudu vyjadřovat,“ řekl.

„Osobně nemám problém s tím, když si někdo natáčí pohlavní styk. Problematické na tomto videu je skutečnost, že osoba Jindřicha Rajchla hlásá neustále věci o tradiční rodině a pak na druhé straně vidím video, kde je člověk, který je vzhledově i hlasově totožný a nazývá tam svoji ženu děvkou a ještě ji půjčuje třetí osobě,“ uvedl pro web Expres.cz Oganesjan.

 X X X

Nová koalice navrhla snížení odvodů živnostníků. Opravdu na tom vydělají? 

Skupina poslanců hnutí ANO, SPD a Motoristů předložila do Poslanecké sněmovny návrh zákona, který má zastavit plánovaný nárůst sociálních odvodů živnostníků. Živnostníci by díky tomu měli od Nového roku ušetřit nejméně 715 korun měsíčně. Předkladatelé usilují o to, aby nižší odvody mohli živnostníci uplatnit už od ledna.

Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako hlavní, předloha zachovává pro příští rok na letošní úrovni 35 procent průměrné mzdy. Konsolidační balíček přijatý před dvěma lety ovšem počítal s růstem na 40 procent průměrné mzdy. Podle vlády Petra Fialy mělo jít o jedno z opatření, které pomůže snižovat deficit státního rozpočtu o desítky miliard korun ročně.

Schillerová: Stát na vlastních nohou je obtížné

„Tyto změny byly provedeny již tehdy bez náležitého zhodnocení všech dopadů na ekonomickou situaci OSVČ v České republice, a to především s přihlédnutím ke stále doznívající energetické a inflační krizi,“ argumentuje skupina poslanců v čele s Alenou Schillerovou a Andrejem Babišem v důvodové zprávě k návrhu. Krize podle nich ovlivnila ekonomickou situaci zejména drobných živnostníků a je třeba jim pomoci.

Hnutí ANO považuje drobné podnikatele za páteř české ekonomiky. „Stát na vlastních je obtížná disciplína,“ prohlásila v souvislosti s předložením návrhu Alena Schillerová (ANO).

I návrh nové úpravy sociálních odvodů má podle ní na zřeteli stav veřejných financí. Předkladatelé proto neusilují o návrat odvodů na úroveň před přijetím konsolidačního balíčku. Do roku 2023 činil měsíční vyměřovací základ živnostníků, kteří mají podnikání jako hlavní činnost, 25 % průměrné mzdy. U lidí, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost, tedy například rodičů pečujících o malé děti, konsolidační balíček zvýšil základ pro výpočet pojistného z 10 % na 11 % průměrné mzdy. Tuto hranici ale ANO, SPD a Motoristé plánují ponechat beze změny.

 Vznikající koalice připouští, že i takto „mírně“ nalinkované změny sníží příjmy státního rozpočtu. Věří ale, že se pokles podaří rychle zalepit. „Tento výpadek bude kompenzován potenciálně vyšší výdělečnou aktivitou mimo rámec šedé ekonomiky,“ uvádějí předkladatelé v důvodové zprávě.

Změny by mohly platit zpětně

Navržené změny nyní musí posoudit vláda. Má na to lhůtu jeden měsíc. Protože ale do konce roku nezbývá mnoho času, vložili předkladatelé do návrhu i ustanovení, které…

Předloha, kterou nejprve musí posoudit v měsíční lhůtě kabinet, tedy zjevně nebude účinná od ledna. Živnostníci tak budou muset v příštím roce začít odvádět zálohy na pojištění ve výši 40 procent průměrné mzdy. Avšak návrh obsahuje ustanovení, podle nějž by měli živnostníci nárok na vrácení rozdílu mezi vyšší a nižší sazbou, pokud by zákonodárci schválili novelu v průběhu roku 2026.

Ekonomové varují před motivací ke švarcsystému

Návrh změn v odvodech jde ale proti tomu, co zákonodárcům doporučují ekonomové. Podle propočtů ekonomického týmu PAQ Research zaměstnanci čelí v průměru dvojnásobnému zdanění oproti vysokopříjmovým osobám samostatně výdělečně činným. To motivuje zaměstnance k ukončování pracovních smluv a jejich přesunu k práci na živnostenské oprávnění a k bujení takzvaného švarcsystému. V jeho rámci sice pracovníci formálně podnikají, ale pracují zpravidla pro jediného zaměstnavatele, na jeho pracovních nástrojích a za pravidelnou odměnu. Tím státní rozpočet přichází o peníze.

Srovnat rozdíly v odvodech zaměstnanců a drobných podnikatelů proto státu doporučují i ekonomové Centra veřejných financí Univerzity Karlovy. „Pokud někdo pracuje na švarcsystém, neměl by mít ve srovnání se zaměstnanci tak výrazně nižší odvody, jako je tomu nyní. Když dva dělají téměř totéž, neměla by být jejich daňová zátěž tak rozdílná,“ argumentuje ekonom centra Petr Janský.

Jurečka: Nižší odvody znamenají nižší důchody

Proti plánům vznikající koalice se na síti X ostře postavil i dosavadní ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Alenu Schillerovou obvinil, že podnikatelům neříká celou pravdu. Snížení odvodů na sociální pojištění je ve výsledku poškodí. „Zvýšení, se kterým současný zákon počítá, se promítne do zvýšení měsíčního důchodu stanoveného z minimálního vyměřovacího základu,“ vysvětluje Jurečka. Odvod vyšší o několik stokorun měsíčně bude podle něj ve výsledku znamenat pro OSVČ o 1652 korun měsíčně vyšší důchod, až půjdou do penze.

Výše důchodu živnostníka, který platí celý život minimální zálohy ve výši 35 % z průměrné mzdy, podle Jurečkových propočtů činí 16 466 Kč při přiznání v roce 2026 a při odpracovaných 45 letech. Pokud by ale stejný podnikatel platil zálohy ve výši 40 procent průměrné mzdy, dostal by od státu v penzi 18 118 korun.

„Jestli mají dnes důchodci problém s nízkým důchodem, tak nejčastěji právě ti, co platili velkou část života jen minimální pojistné,“ uvádí Jurečka. Odhady neziskových organizací hovoří o tom, že příjmovou chudobou je v Česku ohroženo až 889 tisíc seniorů. Celkově v Česku žije zhruba 2,3 milionu lidí starších 65 let.  

 Skupina poslanců hnutí ANO, SPD a Motoristů předložila do Poslanecké sněmovny návrh zákona, který má zastavit plánovaný nárůst sociálních odvodů živnostníků. Živnostníci by díky tomu měli od Nového roku ušetřit nejméně 715 korun měsíčně. Předkladatelé usilují o to, aby nižší odvody mohli živnostníci uplatnit už od ledna.

Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako hlavní, předloha zachovává pro příští rok na letošní úrovni 35 procent průměrné mzdy. Konsolidační balíček přijatý před dvěma lety ovšem počítal s růstem na 40 procent průměrné mzdy. Podle vlády Petra Fialy mělo jít o jedno z opatření, které pomůže snižovat deficit státního rozpočtu o desítky miliard korun ročně.

Schillerová: Stát na vlastních nohou je obtížné

„Tyto změny byly provedeny již tehdy bez náležitého zhodnocení všech dopadů na ekonomickou situaci OSVČ v České republice, a to především s přihlédnutím ke stále doznívající energetické a inflační krizi,“ argumentuje skupina poslanců v čele s Alenou Schillerovou a Andrejem Babišem v důvodové zprávě k návrhu. Krize podle nich ovlivnila ekonomickou situaci zejména drobných živnostníků a je třeba jim pomoci.

Hnutí ANO považuje drobné podnikatele za páteř české ekonomiky. „Stát na vlastních je obtížná disciplína,“ prohlásila v souvislosti s předložením návrhu Alena Schillerová (ANO).

I návrh nové úpravy sociálních odvodů má podle ní na zřeteli stav veřejných financí. Předkladatelé proto neusilují o návrat odvodů na úroveň před přijetím konsolidačního balíčku. Do roku 2023 činil měsíční vyměřovací základ živnostníků, kteří mají podnikání jako hlavní činnost, 25 % průměrné mzdy. U lidí, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost, tedy například rodičů pečujících o malé děti, konsolidační balíček zvýšil základ pro výpočet pojistného z 10 % na 11 % průměrné mzdy. Tuto hranici ale ANO, SPD a Motoristé plánují ponechat beze změny.

 Vznikající koalice připouští, že i takto „mírně“ nalinkované změny sníží příjmy státního rozpočtu. Věří ale, že se pokles podaří rychle zalepit. „Tento výpadek bude kompenzován potenciálně vyšší výdělečnou aktivitou mimo rámec šedé ekonomiky,“ uvádějí předkladatelé v důvodové zprávě.

Změny by mohly platit zpětně

Navržené změny nyní musí posoudit vláda. Má na to lhůtu jeden měsíc. Protože ale do konce roku nezbývá mnoho času, vložili předkladatelé do návrhu i ustanovení, které…

Předloha, kterou nejprve musí posoudit v měsíční lhůtě kabinet, tedy zjevně nebude účinná od ledna. Živnostníci tak budou muset v příštím roce začít odvádět zálohy na pojištění ve výši 40 procent průměrné mzdy. Avšak návrh obsahuje ustanovení, podle nějž by měli živnostníci nárok na vrácení rozdílu mezi vyšší a nižší sazbou, pokud by zákonodárci schválili novelu v průběhu roku 2026.

Ekonomové varují před motivací ke švarcsystému

Návrh změn v odvodech jde ale proti tomu, co zákonodárcům doporučují ekonomové. Podle propočtů ekonomického týmu PAQ Research zaměstnanci čelí v průměru dvojnásobnému zdanění oproti vysokopříjmovým osobám samostatně výdělečně činným. To motivuje zaměstnance k ukončování pracovních smluv a jejich přesunu k práci na živnostenské oprávnění a k bujení takzvaného švarcsystému. V jeho rámci sice pracovníci formálně podnikají, ale pracují zpravidla pro jediného zaměstnavatele, na jeho pracovních nástrojích a za pravidelnou odměnu. Tím státní rozpočet přichází o peníze.

Srovnat rozdíly v odvodech zaměstnanců a drobných podnikatelů proto státu doporučují i ekonomové Centra veřejných financí Univerzity Karlovy. „Pokud někdo pracuje na švarcsystém, neměl by mít ve srovnání se zaměstnanci tak výrazně nižší odvody, jako je tomu nyní. Když dva dělají téměř totéž, neměla by být jejich daňová zátěž tak rozdílná,“ argumentuje ekonom centra Petr Janský.

Jurečka: Nižší odvody znamenají nižší důchody

Proti plánům vznikající koalice se na síti X ostře postavil i dosavadní ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Alenu Schillerovou obvinil, že podnikatelům neříká celou pravdu. Snížení odvodů na sociální pojištění je ve výsledku poškodí. „Zvýšení, se kterým současný zákon počítá, se promítne do zvýšení měsíčního důchodu stanoveného z minimálního vyměřovacího základu,“ vysvětluje Jurečka. Odvod vyšší o několik stokorun měsíčně bude podle něj ve výsledku znamenat pro OSVČ o 1652 korun měsíčně vyšší důchod, až půjdou do penze.

Výše důchodu živnostníka, který platí celý život minimální zálohy ve výši 35 % z průměrné mzdy, podle Jurečkových propočtů činí 16 466 Kč při přiznání v roce 2026 a při odpracovaných 45 letech. Pokud by ale stejný podnikatel platil zálohy ve výši 40 procent průměrné mzdy, dostal by od státu v penzi 18 118 korun.

„Jestli mají dnes důchodci problém s nízkým důchodem, tak nejčastěji právě ti, co platili velkou část života jen minimální pojistné,“ uvádí Jurečka. Odhady neziskových organizací hovoří o tom, že příjmovou chudobou je v Česku ohroženo až 889 tisíc seniorů. Celkově v Česku žije zhruba 2,3 milionu lidí starších 65 let.

Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

X X X

 Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Podle médií byl jedním z hlavních cílů Orbánovy mise ve Washingtonu právě vyjednání výjimky z amerických sankcí na kupce ruských surovin.

Maďarský premiér mimo jiné argumentoval tím, že jeho země je vnitrozemský stát bez přístupu k moři, a proto musí odebírat ruský plyn a ropu.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó na síti X výjimku označil za neomezenou a poděkoval USA za rozhodnutí, které „zajistí maďarskou energetickou bezpečnost“.

 Orbánův úřad také oznámil, že USA a Maďarsko se dohodly, že americká firma Westinghouse bude zapojena do dodávek jaderného paliva a zavádění technologií malých modulárních reaktorů.

 Tím druhým hlavním cílem mělo být znovuoživení myšlenky na setkání Trumpa a ruského vůdce v Budapešti.

Už při zahájení schůzky přitom Trump Orbánovi sdělil, že ruský prezident Vladimir Putin zatím nechce válku na Ukrajině ukončit. „Základní debata je o tom, že (Vladimir Putin) to ještě nechce ukončit,“ řekl Trump podle maďarského webu Index v odpovědi na otázku, co je nyní hlavní překážkou jeho setkání s ruským prezidentem ohledně války na Ukrajině.

„Velký lídr“

Dodal přitom, že pokud ke schůzce dojde, pak by byl rád, aby byla v Budapešti. Věří prý, že Putin časem válku bude chtít ukončit, protože Moskva podle něj každý týden ztrácí sedm tisíc vojáků, více než Ukrajina, a válka je pro Rusko velkou zátěží.

 Orbán naopak skepticky zhodnotil šance Ukrajiny válku vyhrát. „Stále se mohou stát zázraky,“ řekl.

Trump také naznačil, že Maďarsko by mohlo získat výjimku, pokud jde o sankce na nákup ruských energií. „Je to vnitrozemský stát, nemá přístup k moři,“ řekl Trump s tím, že je to pro Maďarsko složitá věc.

Tisková konference se odehrála poměrně netradičně bezprostředně před pracovním obědem, politici tak na dotazy novinářů odpovídali už ve chvíli, kde před sebou měli přichystané prázdné talíře.

 Maďarského premiéra u dveří přivítal americký prezident Donald Trump. Několik novinářů se už tam pokusilo zeptat, zda se v Budapešti uskuteční summit s ruským prezidentem a zda Maďarsko může i nadále nakupovat ruskou ropu. Americký prezident na první otázku, zatímco držel Orbána za ruku, odpověděl, že šance vždycky existuje, zatímco druhou otázku stručně uzavřel slovy: ,Velký lídr!‘,“ informoval předtím Index o příjezdu Orbána do Bílého domu.