Trump váhá: sankce, nebo nicnedělání. Jsi světlem na konci tunelu, konejší ho Putin. Americký prezident Donald Trump v pátek prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit válku na Ukrajině. Zmínil se přitom o možnosti uvalit další masivní sankce proti Rusku nebo uvalit na jeho komodity cla. Ruský prezident se následně vyjádřil konejšivě k vztahům k USA. Trumpa dokonce označil za „světlo na konci tunelu“.
Americký prezident se před týdnem na Aljašce setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale zatím se mu nepodařilo domluvit trojstranné jednání za účasti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského.
„Je tam obrovská nenávist,“ poznamenal Trump. „Ale uvidíme, co se stane. Myslím, že za dva týdny budeme vědět, jakým směrem se vydám,“ dodal. Trump podle Reuters řekl, že se rozhoduje mezi tím, že uvalí na Rusko „masivní sankce“, nebo tím, že nepodnikne nic a řekne „je to váš boj“.
Není prý šťastný ani z ukrajinských útoků na ruský ropovod Družba, na což si mu v dopise postěžoval maďarský premiér Viktor Orbán. Trump předtím novinářům řekl, že si není jistý, zda musí být na připravované schůzce. Dodal však, že by se jí raději nezúčastnil.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek prohlásil, že se schůzka neplánuje. Šéf Kremlu je podle něj připraven se setkat s ukrajinským vůdcem, až bude hotová agenda summitu, což prý není.
Zelenskyj pak obvinil Moskvu, že dělá vše pro to, aby se schůzka mezi ním a Putinem neuskutečnila, a vyzval spojence Kyjeva k novým sankcím, pokud Kreml neprojeví ochotu ukončit invazi do jeho země.
Trump je světlo na konci tunelu, tvrdí Putin
Putin v pátek večer zopakoval svou tezi, že Rusko válku na Ukrajině nezačalo a že dělá vše pro to, aby ji zastavilo.“Samozřejmě, že tam (v některých zemích) propaganda funguje, vymývají lidem mozky a říkají, že jsme válku začali. A zapomínají, že válku začali sami, když začali používat tanky a letadla proti civilnímu obyvatelstvu Donbasu. Tehdy válka začala a my děláme vše pro to, abychom ji zastavili,“ řekl prezident.
Vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy jsou na nízké úrovni, ale s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu se „objevilo světlo na konci tunelu,“ řekl také Putin na setkání s pracovníky jaderného průmyslu.
„Co se týče našich vztahů se Spojenými státy, ty jsou po druhé světové válce na extrémně nízké úrovni. O tom jsem už mnohokrát mluvil. Ale s nástupem prezidenta Trumpa si myslím, že se konečně objevilo takové světlo na konci tunelu,“ řekl Putin podle agentury TASS.
Také řekl, že očekává plné obnovení vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy. „Pevně doufám, že první kroky, které byly učiněny, jsou pouze začátkem totální obnovy našich vztahů,“ řekl prezident.
Zároveň Putin poznamenal, že to není jen na Ruské federaci. „To závisí v první řadě na našich západních partnerech v širokém slova smyslu, protože i Spojené státy jsou vázány určitými závazky v rámci různých sdružení, včetně severoatlantického bloku,“ vysvětlil s tím, že další kroky nyní závisí na vedení USA.
Kallasová: Putin nastražil na Ukrajinu past
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová předtím v televizním vysílání BBC uvedla, že od summitu Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se odehrál minulý týden na Aljašce, získal ruský prezident vše, co si mohl přát.
„Putin se jen směje a nepřestává zabíjet. Zapomínáme, že Rusko zatím nikdy v ničem neustoupilo,“ řekla. Putinovy požadavky na to, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, označila Kallasová za past a varovala západní státy před tlakem na Kyjev.
Kallasová také uvedla, že zatím neviděla žádné konkrétní kroky ohledně bezpečnostních záruk pro napadenou zemi. „Nejdůležitější je silná ukrajinská armáda,“ řekla.
Zároveň upozornila na důležitost vytvoření záruk, které nebudou jen na papíře. Záleží ale na tom, jak se členové takzvané koalice ochotných rozhodnou a čím konkrétně budou schopni přispět, sdělila BBC.
EU podle Kallasové připravuje 19. sankční balíček, aby ruského prezidenta přiměla k dalším jednáním. Na ta se snaží apelovat také Trump, který volá po schůzce mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. K té ukrajinská strana svolila, ale zároveň uvedla, že Rusové se vzájemnému vyjednávání vyhýbají. Podle pátečního oznámení Kremlu se taková schůzka neplánuje.
Putin podle západních médií podmiňuje ukončení války mimo jiné tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti. Na oplátku je ochoten zmrazit nynější frontové linie v Chersonské a Záporožské oblasti, které Rusové okupují z menší části.
Ukrajina důsledně odmítá postoupit Donbas Kremlu výměnou za mír, ačkoli Trump zdůraznil nutnost výměny území.
Před Putinem varovali také lídři některých evropských zemí. Finský prezident Alexander Stubb uvedl, že ruskému prezidentovi se nedá věřit. Francouzský prezident Emmanuel Macron ho označil za predátora, který se neustále potřebuje sytit pro vlastní přežití.
Oba politici se spolu s dalšími představiteli evropských zemí, EU a Severoatlantické aliance setkali na začátku tohoto týdne s Trumpem a Zelenským v Bílém domě, aby s nimi probrali jednání mezi americkým a ruským prezidentem, které se odehrálo o několik dní dříve.
X X X
TRUMPOVA HROZBA STAROSTCE USA?
Trumpovo „zásadní“ prohlášení: hrozba starostce, MS ve fotbale a „ego“ kšiltovka
Samochválou, jak vrátil pořádek do hlavního města Washingtonu, a ohlášením, že losování pro příští mistrovství světa ve fotbale se tam bude konat v prosinci, zahájil v pátek americký prezident Donald Trump své očekávané vystoupení v Bílém domě. Na hlavě měl přitom tradiční červenou kšiltovku, ovšem s nápisem „Trump měl ve všem pravdu“. Vyjádřil se i ke kauze sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Původně Trump svůj projev avizoval jako zásadní prohlášení. Nakonec se věnoval prakticky jen bezpečnosti v ulicích amerických měst a sportu. Washington D. C. je podle Trumpa nyní bezpečné město, ve kterém se za poslední dobu „nestala žádná vražda“. Dřívější podobu metropole popsal coby nebezpečnou a špinavou díru. Primátorka města Muriel Bowserová by se prý měla dát dohromady, nebo už nebude primátorkou.
„Ve Washingtonu, D. C., už vás neokradou,“ prohlásil poté, co zkritizoval vedení dalšího „nebezpečného“ města – Chicaga. Prý jej tamní „krásné afroamerické ženy“ prosí, aby zasáhl. Další město, kterému pomůže, bude prý New York.
Trump dále oznámil, že losování mistrovství světa ve fotbale 2026 se bude konat v Kennedyho centru ve Washingtonu. Vede prý pracovní skupinu, která má koordinovat bezpečnost a plánování federální vlády pro tuto akci. Zápasy budou kromě USA hostit i Kanada a Mexiko. Od zástupců organizátorů dostal velkou symbolickou vstupenku na MS v první řadě s registračním číslem 45/47.
Vedení amerického výrobce čipů Intel souhlasilo, že poskytne vládě Spojených států desetiprocentní podíl v podniku. Oznámil to prezident Trump.
Ruský prezident Putin prohlásil, že vidí světlo na konci tunelu ve vztazích s USA a doufá, že první kroky jsou základem úplného obnovení vztahů.
Během pátečního projevu se vyjádřil i k tvrzením, že figuruje v kauze kolem seznamu usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Jeffreyho Epsteina. Informace o své účasti na Epsteinově večírcích a sexuálnímu zneužívání nezletilých označil za „demokratický hoax“, kterým jeho konkurenti chtějí zakrýt úspěchy jeho administrativy. S Epsteinem spojil i exprezidenta za demokraty Billa Clintona.
Na dotaz novinářů se krátce věnoval i válce na Ukrajině, kdy řekl, že se současným stavem není spokojený. Není šťastný ani z ukrajinských útoků na ruský ropovod Družba, na což si mu v dopise postěžoval maďarský premiér Viktor Orbán. Podle Trumpa se uvidí do dvou týdnů, jestli se situace zlepší. Ruský vládce Vladimir Putin prý „může přijet“ na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyr Zelenským.
Trump podle Reuters řekl, že se rozhoduje mezi tím, že uvalí na Rusko „masivní sankce“, nebo tím, že nepodnikne nic a řekne „je to váš boj“.
Přes situaci v Gaze a tam držená izraelská rukojmí, o nichž Trump řekl, že nebýt jeho, už by byla mrtvá, se dostal i k americkému odchodu z Afghánistánu během vlády Trumpova předchůdce Joea Bidena. Podle Trumpa tyto události možná vedly k tomu, že Putin napadl Ukrajinu. Když prý totiž viděl „tyto nekompetentní lidi“, rozhodl se, že „teď je ten vhodný čas k invazi“.
Trump předtím novinářům řekl, že si není jistý, zda musí být také na schůzce, kterou se snaží domluvit mezi Putinem a Zelenským po jeho nedávném jednání s Putinem na Aljašce. Dodal však, že by se jí raději nezúčastnil.
Burzovní svět se v USA nyní věnuje především prohlášení guvernéra americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, který avizoval možnost snížení úrokových sazeb. Po nich už Trump volá dlouhodobě a dnes vývoj kvitoval s uspokojením.
Americký prezident se dříve také vyjádřil k vývoji kolem převzetí čínské mobilní aplikace a sociální sítě TikTok. Řekl, že pro něj má americké kupce a že by mohl dále prodloužit lhůtu pro čínskou společnost ByteDance, aby se vzdala amerického podílu v této aplikaci. Trump v rozhovoru s novináři uvedl, že s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o aplikaci pro krátká videa ještě nemluvil, ale ve vhodnou chvíli tak učiní.
X X X
Americká vláda získá desetiprocentní podíl v podniku Intel. Je to pro ně skvělá dohoda, tvrdí Trump
Vedení amerického výrobce čipů Intel souhlasilo, že poskytne vládě Spojených států desetiprocentní podíl v podniku. Uvedl to v pátek podle agentur americký prezident Donald Trump. Podrobnější informace o dohodě zatím vláda nezveřejnila.
Agentura Bloomberg již v pondělí napsala, že Trumpova administrativa chce získat desetiprocentní podíl v Intelu výměnou za granty v hodnotě 7,9 miliardy dolarů (zhruba 165 miliard korun), které byly pro firmu schváleny za administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Plán údajně vzešel z nedávného setkání prezidenta Trumpa se šéfem Intelu Lip-Bu Tanem. „Souhlasili, že to udělají. A myslím si, že je to pro ně skvělá dohoda,“ řekl v pátek Trump novinářům v Bílém domě. Cena akcií společnosti Intel v pátek posílila o 5,5 procenta.
Americká vláda by se v případě dokončení dohody stala jedním z největších akcionářů Intelu. Hodnota desetiprocentního podílu v Intelu se podle současné ceny akcií na trhu pohybuje kolem deseti miliard dolarů, píše agentura Reuters.
Intel kdysi dominoval trhu s polovodiči, ale už několik let se potýká s problémy. Zejména v oblasti čipů pro umělou inteligenci zaujal vedoucí pozici specialista na grafické karty Nvidia. Intel je navíc pod silnějším tlakem i ve svém tradičním oboru, kterým jsou procesory pro osobní počítače a čipy pro datová centra.
X X X
PUTIN U JADERNÝCH ZBRANÍ
Putin zamířil do centra ruských jaderných zbraní
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek dorazil do města Sarov v Nižněnovgorodské oblasti, kde se nachází Ruské federální jaderné centrum. To je jeden z hlavních podniků jaderného zbrojního komplexu země. V době přetrvávajícího konfliktu s Ukrajinou a neshod se Západem na možnostech jeho ukončení lze jeho cestu považovat i za symbolické varování, že Rusko ještě nesáhlo ke všem možnostem, jak uzavřít válku co nejvíc ve svůj prospěch.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek upozornil, že se nyní neplánuje žádná schůzka mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, přestože šéf Bílého domu Donald Trump avizoval, že by k ní mělo dojít do konce srpna.
Trump dnes prohlásil, že se ještě uvidí, zda vedoucí představitelé obou zemí zabředlých do vleklého konfliktu budou chtít spolupracovat na jeho ukončení. Dal také najevo, že se mu tohoto setkání zúčastnit nechce.
Vládce Kremlu se podle agentury TASS mimo jiné setkal se zaměstnanci podniků jaderného průmyslu. Čekala ho prohlídka výstavy „Vědecká a vzdělávací infrastruktura ve městech zvláštního určení“. Putin také plánoval položit květiny k památníku sovětského a ruského vědce Julije Charitona, což byl jeden z autorů sovětského projektu vývoje jaderných zbraní.
TASS připomíná, že Ruské federální jaderné centrum – Všeruský výzkumný ústav experimentální fyziky (RFNC-VNIIEF) je vedoucím podnikem státní korporace Rosatom, největšího vědeckotechnického podniku v Rusku v „celosvětovém měřítku“.
Ústav byl založen v roce 1946 za účelem realizace sovětského atomového projektu. Vědci tam vyvinuli první domácí atomové a vodíkové bomby.
Hlavním úkolem jaderného centra je v současnosti „zajišťovat a udržovat spolehlivost a bezpečnost jaderných zbraní země“.
Sarovské jaderné centrum nemá ve vojenském vývoji obdoby, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na setkání s mladými vědci centra v září 2023, kdy byl v Sarově naposledy na návštěvě.
X X X
Expert: Maďarsko a Slovensko zůstávají u ruské ropy z politických důvodů, náhrada by trvala jen měsíce
Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod Družba, tentokrát na západě Ruska. Jak Maďarsko, tak Slovensko oznámily, že dodávky ropy ropovodem jsou přerušeny. Jde o třetí útok na Družbu v krátké době. Obě země vyzvaly Evropskou komisi, aby jim bezpečnost energetických dodávek garantovala. „Je to politické gesto, které ale nemůže mít nějaký efekt,“ míní politolog Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Dodávky ropy by do obou zemí mohly být přerušeny nejméně na pět dní. Jak velký problém to pro Maďarsko a Slovensko je?
Obě země mají možnost alternativních dodávek. Může to ale být nějaký problém v krátkodobém nebo střednědobém horizontu, protože i alternativní cesty mohou být třeba vyblokovány nějakými jinými kontrakty atd.
Rozhovor s politologem Martinem Jiruškem o závislosti Slovenska a Maďarska na ruské ropě
Maďarsko, co se týče alternativních dodávek, má přímou linku z Jadranu. Ropovod Adria, který teď částečně zásobuje tamější rafinerii, má nějaké zásoby, takže bezprostřední nějaké riziko pro dostupnost produktů to není. Určitě jde ale o problém.
Kolik procent ropy, kterou spotřebovávají obě země, pochází stále ještě z ropovodu Družba, tedy z Ruska?
Tady bych předeslal, že obě země, jak Slovensko, tak Maďarsko, jsou jediné, které se rozhodly, že stále ještě budou závislé na ruských ropovodních dodávkách. Je to tedy jejich rozhodnutí navzdory tomu, co se na Ukrajině děje poslední tři a půl roku.
U obou zemí jde o výrazný podíl. V Maďarsku je to nadpoloviční, až tříčtvrtinový podíl dodávek, na Slovensku jsou to téměř všechny dodávky, které jdou na Slovensko a zpracovávají a spotřebovávají se tam.
Proč jsou obě země ještě stále závislé na ropovodu Družba? Jaké mají jiné možnosti? A pokud by se rozhodly změnit dodavatele, tak o jakém časovém horizontu tady mluvíme?
Maďarsko má plán, že by chtělo snížit závislost na ruských dodávkách zhruba do roku 2026. U obou zemí jde ale o jejich politické rozhodnutí, že i nadále přes všechna rizika, která se pojí s dodávkami surovin přes území, kde je nějaký konflikt.
Hlavní alternativní cesta zejména pro Maďarsko je plně funkční ropovod Adria, který by byl schopen dodávat a který v dnešní době vlastně už dodává ropu Maďarsku. Tímto ropovodem je v zásadě možné dodávat ropu i na Slovensko.
Co se týče kapacity, tento ropovod je schopen zásobovat plně kapacitu maďarských rafinerií a z velké míry i slovenských rafinerií. Ten časový horizont nahrazení, tak se odvíjí od politické vůle, ale pohybujeme se v řádu měsíců. To by neměl být problém.
Politické důvody
Kde potom vidíte ten důvod, proč obě země zůstávají u dodávek z Ruska. Jde tam o cenu, nebo je problémem třeba i jiné složení ropy?
Může jít o cenu, kdy si dokážu představit, že ruští dodavatelé těmto zemím poskytují nějakou slevu. Koneckonců, nejde jen o ropu, Maďarsko a Slovensko nadále odebírají také ruský plyn.
Maďarsko se dokonce v létě 2022, tedy pár měsíců poté po začátku invaze, rozhodlo kontrakt s Ruskem dokonce rozšířit a prodloužit. Ty důvody jsou zřejmě politické, ale můžou být i cenové.
Co se týče technických překážek, roli může hrát i její složení. Viděli jsme to v České republice, kdy nějakou dobu trvalo, než litvínovská rafinerie našla náhradu za ruskou ropu, protože tam složení hraje roli.
Ruská ropa má specifické chemické vlastností, co se týče obsahu síry a hustoty atd. To znamená, že tam musí být nějaký soulad a kompatibilita s tím, jak jsou rafinerie nastaveny, ale není to neřešitelný problém.
Maďarsko a Slovensko teď žádají Evropskou komisi, aby jim garantovala bezpečnost dodávek ropovodem Družba. Jaké možnosti tedy Evropská komise v tomto směru má? A jakou ochotu podle vás vzhledem k této žádosti projeví?
Kdyby zajišťování energetických surovin nebyla vážná záležitost, tak by to bylo poněkud úsměvné, protože Slovensko a Maďarsko jsou země, které žádaly o výjimku. Obě země se rozhodly, na rozdíl od všech ostatní zemí EU, trvat na spolupráci s Ruskem i nadál.
Teď Slovensko a Maďarsko ve společném prohlášení ministrů zahraničí žádá Evropskou komisi, aby jim nějakým způsobem garantovala bezpečnost, což je poněkud ironické.
Zároveň je těžké si představit, že by Evropská komise nějakým způsobem byla schopna garantovat bezpečnost dodávek mimo svoje území, neřkuli na území Ruska, kde došlo k tomu úderu a kde je ten problém. Já to vidím jako jakési politické gesto, které ale nemůže mít nějaký efekt.
X X X
Krejčí je nejdražší český obránce historie. Proč právě on? Třeba díky načasování.
Tohle tu ještě nebylo! A kdo ví, jestli ještě někdy bude. Český fotbalový obránce stojí přes 850 milionů korun. A brzy si zahraje rovnou Premier League. Bombastický přestup Ladislava Krejčího se dolaďuje. Po jediné sezoně ve španělské Gironě míří důsledný stoper do Wolverhamptonu Wanderers, který patří čínskému konglomerátu Fosun International. Proč právě on? A proč za tolik? Vždyť v české historii byli dražší už jen ofenzivní megahvězdy Pavel Nedvěd a Patrik Schick.
„Levonohých stoperů je na trhu málo. Tuplovaně v době, když se rozehrála sezona a všechny týmy už by měly být správně poskládané. Tomu odpovídá i bombastická částka,“ vysvětlil jeden z manažerů, který se vyzná v tom, jak zpravidla vypadají jednání s anglickými kluby.
Ceny, za něž nakupují kluby z Premier League, bývají ve srovnání s kontinentem ustřelené. A jestliže se portugalský trenér Vítor Pereira rozhodl, že potřebuje za každou cenu vyztužit defenzivu, musel vysolit balík. Krejčí měl ve smlouvě s Gironou výstupní klauzuli, kterou se Wolverhampton rozhodl zaplatit. Pikantní premiéru by český stoper mohl prožít už při úterním Ligovém poháru proti West Hamu, kde nastupuje reprezentační kapitán Tomáš Souček.
Obdivuhodně rychle vystoupal Krejčí mezi sportovní celebrity. Do Sparty přicházel v létě 2019 jako lehce vyjukaný dvacetiletý kluk z druholigového Brna. Navíc jako střední záložník. „Je sice mladý, ale věří si dost a oprávněně. Má dobrou figuru, přehled, slušný první dotek. Když se bude učit, rychle poroste,“ vítal ho sportovní ředitel Tomáš Rosický. Dnes už všichni víme, že měl skvělé oko.
Z Krejčího se vyklubala osobnost, která Spartu pomohla vyléčit z dlouhodobé deprese. Neplašil, u soupeřů si zjednával respekt někdy až nemilosrdně, štěkal po rozhodčích, střílel důležité góly, spoluhráče inspiroval nasazením a loajálním přístupem. Když se na konci roku 2024 loučil, tekly mu slzy dojetí. Jako kapitán dvakrát zvedal pohár pro mistra ligy a po loňském mistrovství Evropy se polemizovalo, jestli by neměl být novým kapitánem také v národním týmu.
| TOP nejdražších českých přestupů
Pavel Nedvěd 1,6 miliardy * na potvrzení přestupu se čekalo |
On mezitím přestoupil do Girony, zahrál si Ligu mistrů a při ligových soubojích se nezalekl ani sprintových válek s rakeťákem Kylianem Mbappém, jedním z nejrychlejších útočníků planety. Samotná Girona však prožila úpadek a po sezoně snů skončila až šestnáctá, těsně nad hranou sestupu.
Něco podobného dost možná čeká Wolverhampton, aspoň tak to vnímají experti na anglickou ligu. Vlci, jak se klubu přezdívá, měli rozháranou přípravu a na úvod padli 0:4 s Manchesterem City. Klub je sice přímo napojený na vlivného fotbalového agenta Jorgeho Mendese, jenž zastupuje třeba Cristiana Ronalda nebo Lamina Yamala, leč poslední dva roky se spíš trápí. V tabulce skončil čtrnáctý a šestnáctý. Aktuálně marně hledá náhradu za dribléra Matheuse Cunhu, jehož si pořídil Manchester United za téměř dvě miliardy. Navíc hapruje defenziva, z níž během léta prchli dva důležití krajní obránci, Rayan Ait-Nouri do Manchesteru City a Nélson Semedo do Fenerbahce.
Ladislav Krejčí z Girony brání Kyliana Mbappého z Realu Madrid.
Tak proto požádal Krejčího, jestli by s vlky nezačal tančit. Těžko to šlo odmítnout. Premier League byla pro nepoddajného mladého pána odmalička vysněná soutěž.
V Česku, s výjimkou vděčného sparťanského národa, stále není dostatečně doceněný. Svědčí o tom občasné rýpance po reprezentačních zápasech nebo páté místo v anketě Fotbalista roku 2024. Ač měl významné individuální úspěchy, dostal o polovinu méně hlasů než vítězný záložník Souček. Výš byli ještě slávista Provod, plzeňský Šulc a střelec Schick z Leverkusenu.
X X X
Mužem roku sedmadvacetiletý fitness trenér Jiří Veselý z Mladé Boleslavi
Vítězem Muže roku 2025 se stal fitness trenér Jiří Veselý (27) z Mladé Boleslavi. Porota se tak neshodla se čtenáři iDNES.cz, kteří na první místo volili třicetiletého policistu Vojtěcha Horálka. Finálový večer 26. ročníku soutěže proběhl již tradičně v Městském divadle Dr. Josefa Čížka v Náchodě, o titul bojovalo dvanáct mužů z celé republiky.
Jiří Veselý se do soutěže přihlásil sám. Přestože měl nabídky na účinkování v různých reality show, dal přednost Muži roku. Tato soutěž s dlouholetou tradicí mu připadá zajímavá a seriózní.
Druhé místo získal dvaadvacetiletý zápasník MMA Jakub Batfalský. Na třetím místě se umístil třicetiletý podnikatel v oboru stavebnictví Tomáš Ondráček.
Finalista soutěže Muž roku 2025 Jakub Batfalský
Prezident soutěže David Novotný předal ještě tři prezidentské ceny Man of the Globe se stal dvacetiletý student Martin Černý, titul Mister Frienship získal pětadvacetiletý obchodní zástupce a dopravní pilot Rostislav Baďura, Mister Universe se stal třicetiletý příslušník Policie ČR Vojtěch Horálek.
Večer moderovali Lenka Špilarová a Karel Voříšek. Na úvod zazpívala Michaela Tomešová píseň Maj styl Čendy. S písní Fever od Peggy Lee vystoupila Leona Machálková a Felix Slováček mladší zahrál skladbu Když odcházíš.
Pak už se dvanáct uchazečů o titul Muže roku představilo v první disciplíně, kdy museli odpovídat na otázky patronů z řad známých osobností, mezi nimiž byly Saskia Burešová, Zuzana Bubílková, Lucie Zedníčková nebo Alex Mynářová.
Následovala volná disciplína. Finalisté předvedli hru na klavír, box, tanec, vzpírání, ping pong, trénování tenisu, beatbox i servírování palačinek mamince.
Petr Kotvald pak zazpíval píseň Kometa P.M.H. a následovala přehlídka ve spodním prádle, kterou svým zpěvem doprovodila Heidi Janků. Po ní vystoupili Bára Basiková a Petr Kolář. K promenádě v oblecích zazpívala Renata Drössler.
Vítězové budou Česko reprezentovat na mezinárodních soutěžích, jako jsou Mister Global, Mister Universe, Man of the World, Man of the Year a dalších.
Čtenáři zpravodajského portálu iDNES.cz zvolili jako Muže roku 2025 třicetiletého policistu Vojtěcha Horálka z obce Sudovo Hlavno (Středočeský kraj). V anketě hlasovalo celkem 4 545 lidí.
Vítěz obdrží řadu hodnotných cen, jako je zájezd do zahraničí či zapůjčení automobilu. Všech dvanáct finalistů dostane mimo jiné spodní prádlo, šperky, oblečení, obuv, kosmetiku, dárkové vouchery nebo potravinové doplňky a další věcné ceny.
Finalisté Muže roku
Do souteže se přihlásilo 798 mužů. Podmínkou pro přihlášení bylo mimo jiné české občanství a výška minimálně 175 centimetrů. Kritéria jsou dána podmínkami mezinárodních soutěží, kde vítězové reprezentují Českou republiku.
Finalisté absolvovali natáčení videomedailonků, společné soustředění, nácvik chůze na přehlídky, kurz rétoriky a řečnictví či vzdělávání v podobě kurzu finanční gramotnosti. „Nechci, aby Muž roku byl jenom o svalech, ale o komplexní osobnostní schránce daného uchazeče,“ uvedl v minulosti ředitel soutěže David Novotný.
Loňským vítězem Muže roku se stal Jakub Mádl. „Musím říct, že je to brutální výzva a vítězství ti otevře mnoho dveří. Je to taková vstupenka do showbyznysu. Pokud do toho jdeš, musíš počítat, že se ti trošku převrátí život,“ uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz.
X X X
Trumpovy ústupky Putinovi děsí Asii. Dal signál Číně, že agrese není tabu
Zdánlivá ochota amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Rusku územní ústupky na Ukrajině vyvolává znepokojení ve východní Asii. Státy jako Japonsko či Tchaj-wan se obávají, že takové kroky mohou povzbudit Čínu. Podle pozorovatelů se USA stávají v očích svých partnerů méně důvěryhodnými.
„V současné době čelíme nejzávažnější a nejsložitější bezpečnostní situaci od konce druhé světové války,“ prohlásil japonský premiér Šigeru Išibana na nedávném obranném veletrhu s názvem DSEI Japan 2025. „Dnešní Ukrajina může být zítra východní Asie.“
Pro Asii jsou v určitém smyslu sázky ještě větší než pro Evropu.
X X X
Koncern Kalašnikov vyrobil nový kulomet. Rusové jej otestují na Ukrajině
Největší ruský výrobce ručních palných zbraní, koncern Kalašnikov, oznámil, že začne testovat nový lehký kulomet s pásovým zásobníkem RPL-7. K testování dojde přímo na ukrajinské bojové frontě. Společnost zbraň vyrobila v rekordně rychlém čase na přímou žádost ruské armády.
„RPL-7 byl vytvořen pro útočné jednotky ruských bezpečnostních složek na základě konstrukce 5,45mm lehkého kulometu RPL-20 s přihlédnutím k současným trendům a zachováním provozních a bojových vlastností, které získaly výhradně pozitivní ohlasy od vojenského personálu,“ píše koncern v oficiálním komuniké.
Nový lehký kulomet RPL-7 od koncernu Kalašnikov. | foto: Kalašnikov Group
RPL-7 je lehký kulomet s pásovým podáváním střel, jenž využívá náboje o ráži 7,62 x 39 mm, které se vyznačují vysokou brzdnou silou a nízkým odrazem střely.
Podle koncernu je nová zbraň kompaktní a má nízkou hmotnost. Láká také na lištu Picatinny, která umožňuje jednoduchou instalaci optických zaměřovačů. Výrobce slibuje, že hlaveň zvládne vystřelit až 400 výstřelů bez kritického přehřátí. Jeden pás s náboji jich bude obsahovat 80.
V červenci ruské ministerstvo obrany oznámilo, že výsadkové jednotky začaly ve válce používat nové lehké kulomety RPL-20. Útočné skupiny tyto zbraně používají v Záporožské oblasti.
X X X
Král českých billboardů zůstává ve vazbě v Chorvatsku. Pořád je podezřelý z vraždy
Kontroverzní podnikatel Anton Fischer nadále zůstává v chorvatské věznici v Zadaru. Tamní soud mu prodloužil vazbu o další dva měsíce. Chorvatští policisté Fischera podezřívají z vraždy Alexe Burkova, který byl jeho obchodním partnerem.
Informaci o prodloužení vazby přinesl Radiožurnál, který se odvolává na Fischerova advokáta. Podle něj se Fischer snažil s chorvatskými úřady domluvit a navrhl složení kauce i odebrání cestovního pasu, soud ale tyto záruky zamítl a v pátek schválil prodloužení vazby.
Fischer podle dřívějšího zjištění iDNES.cz odjel na začátku června spolu se svým obchodním partnerem s ukrajinskými kořeny Alexem Burkovem do Chorvatska, konkrétně do apartmánů na ostrově Vir, které tam skrze svou firmu vlastní. Společně se poté vypravili lodí na ostrov Molat, kde se měli potápět k vrakům. Od té doby Burkova už nikdo neviděl a Fischer se z ostrova vrátil sám.
Server Seznam Zprávy krátce po Fischerově zatčení na Balkáně informoval o tom, že Fischer a Burkov k sobě měli podnikatelsky minimálně poslední měsíce blízko a řešili spolu byznys za desítky milionů korun.
Podle Fischerova společníka Tomáše Plánského půjčil podnikatel, krátce před dovolenou v Chorvatsku, Burkovovi 100 milionů korun na nemovitosti ve Středočeském kraji. Vše mělo probíhat prostřednictvím firmy Brother Invest, kterou vlastní z 99 % pražská rodinná firma Burkovových Door Holding Europe a jedno procento patří společnosti Fischer Investments.
Jihočeský podnikatel Fischer se stal mediálně známým hlavně kvůli svému podnikání s billboardy. Vymyslel jednoduchý trik, jak reklamní poutače k silnicím postavit – bez povolení, na cizí pozemky a v nebezpečné blízkosti komunikací. Bilboardy rozvážel, a když jejich odstranění začaly řešit úřady, jen je posunul o pár metrů dál. A úředníci museli začít s řízením o odstranění od začátku.
Většina Fischerových firem nepřebírala obsílky, jiné sídlily v zahraničí. Navíc, pokud se nelegální reklamu rozhodli odstranit lidé z přilehlých obcí, Fischer je fyzicky napadal. Za to je obviněný i v České republice.
Anton Fischer se v minulosti jmenoval Anton Cvešper a do Česka se dostal v době, kdy byl na Slovensku zařazen do programu na ochranu svědků díky tomu, že spolupracoval s vyšetřovateli při rozkrývání mafiánského gangu Takáčovců. Ještě na Slovensku se živill jako instruktor potápění.
X X X
Výprodej může začít. Vrchní soud posvětil plán, jak naložit s padlou skupinou Arca
Byl to jeden z největších bankrotů v česko-slovenském prostoru. Po padlé finanční skupině Arca Investments zbyly dluhy ve výši 23,5 miliardy korun. Po více než čtyřech letech od prohlášení konkursu je jasno ohledně dalšího postupu. Vrchní soud v Praze 20. srpna potvrdil platnost reorganizačního plánu.
Předkladatelem reorganizačního plánu je investiční fond IFIS, který čelil odporu části věřitelů. Soud se musel zabývat výhradami, které předložili věřitelé rakouské Wiener Privat Bank, spolek věřitelů AVEA zastoupený advokátem Tomášem Richtrem a také Rastislav Velič. Ten před bankrotem skupinu Arca spoluvlastnil a vedl. Velič neuhradil soudní poplatek za odvolání, soud se tudíž jeho odvoláním vůbec nezabýval.
Podaná odvolání napadala neurčitost plánu, údajný nepoctivý záměr předkladatele, údajný rozpor plánu se zákonem a procesní pochybení při projednávání plánu. Námitky však zcela jednoznačně vyvrátil na konci března Městský soud v Praze a teď i Vrchní soud. Příslušné rozhodnutí soudu je zveřejněno v Insolvenčním rejstříku.
Nazpět dostanou okolo 10 procent
Na výběr bylo ze dvou možností – likvidace, nebo reorganizace skupiny Arca. Většina věřitelů zvolila druhou možnost; ta vychází o něco výhodněji. Ale ani tak to nebude žádná sláva. Sto procent pohledávek nazpět získá pouze zajištěný věřitel, kterým je firma Natland pohledávková III (dříve pohledávku držela J&T Banka). Má dostat něco přes 494 milionů korun. Běžní věřitelé s pohledávkami za 23 miliard korun (včetně podmíněných pohledávek ve výši 3,2 miliardy korun) získají nazpět jen něco okolo 10 procent.
„Jsem rád, že můžeme začít s realizací našeho reorganizačního plánu. Vrchní soud svým rozhodnutím potvrdil, že záměr investičního fondu IFIS je správný a snaha některých věřitelských skupin formou odvolání zamezit realizaci našeho plánu vedla jen k oddálení jeho realizace a následného plnění věřitelům,“ uvedl majoritní akcionář investičního fondu IFIS Marek Indra.
Plán skupiny IFIS byznysmena Marka Indry počítá s takzvanou předtransformací, která umožní převod klíčových aktiv zahraničních firem skupiny Arca do nově vytvořené dceřiné společnosti AI Czech holding. Tím se vyřeší problém s nepřehlednou vlastnickou strukturou firem v různých zemích, kterou Arca před bankrotem vytvořila. Získaná aktiva budou následně prodána pod dohledem insolvenčního správce a soudu.
Past na vyšší střední třídu
O finančních potížích slovenské skupiny Arca Investments (alias Arca Capital) se začalo v médiích psát v polovině roku 2010. Insolvenční návrh padl v lednu 2011, v květnu soud rozhodl o úpadky firmy. Arca doplatila na vysoké zadlužení, většinou v podobě směnek s vysokým úročením. Už tak zamotanou kauzu ještě zkomplikoval ostrý konflikt mezi tehdejším hlavním akcionářem Arca Investments Rastislavem Veličem a bývalým největším spoluvlastníkem Pavolem Krúpou.
Jak Ekonomický deník již dříve informoval, většinu věřitelů padlé skupiny Arca Investments tvoří čeští investoři z vyšší střední třídy. Často jde o manažery, podnikatele, projektanty, lékaře, advokáty či daňové a finanční poradce. Typická výše pohledávky se pohybuje okolo tří milionů korun. Podobně jako v případě takzvaných prašivých dluhopisů i zde sehráli neslavnou roli finanční poradci, kteří tuto „skvělou investiční příležitost“ nabízeli širší veřejnosti.
David Tramba, ceskajustice.cz
X X X
LitFin čelí sporu o obrazy za 8 miliard. Jeho šéf měl u soudu falšovat dokumenty
Český investiční holding LitFin Capital vede v zahraničí dva vážné spory, informoval portál Bloomberg Law. První se týká zhruba 1 800 avantgardních obrazů v hodnotě 350 milionů dolarů (8,1 miliardy Kč), mezi nimiž jsou díla Vasilije Kandinského, Kazimira Maleviče či Eli Lissitzkého. Podle rodiny sběratele Uthmana Khatiba se LitFin snažil ovládnout soudní řízení a údajně nabízel úplatek jejich advokátovi. Současně britský soud uložil řídícímu partnerovi LitFinu Maroši Kravcovi pokutu téměř 100 tisíc liber (2,8 milionu Kč) za používání zpětně datovaných dokumentů ve sporu o londýnské nemovitosti. LitFin všechna obvinění odmítá.
Podle informací Bloomberg Law vede rodina sběratele Uthmana Khatiba soudní spory o zhruba 1 800 obrazů ruské avantgardy, které podle svých tvrzení vlastní. Tvrdí, že je v roce 2019 ukradl ze skladu v Německu izraelský podnikatel Mozes Frisch. Mezi ztracenými díly jsou mimo jiné práce Kandinského, Maleviče a Lissitzkého.
V roce 2023 rodina uzavřela smlouvu s českým investičním fondem LitFin Capital, který se zavázal financovat soudní spory až do výše 8,5 milionu eur (9,9 milionu dolarů, cca 232 milionů Kč). Podle dohody by LitFin získal podíl na výtěžku z navrácených děl.
Vyhrocení sporu a tvrzení o nátlaku
Vztahy s LitFinem se podle tvrzení rodiny vyhrotily koncem roku 2024. Podle syna sběratele Castra Khatiba měl LitFin přestat hradit právní služby kanceláře Dentons a požadovat změnu smlouvy. Měl také navrhnout, aby byla rodina z řízení odstraněna a investor spolupracoval přímo s advokáty.
Podle Bloomberg Law měl řídící partner LitFinu Maroš Kravec kontaktovat přímo advokáta rodiny Heika Heppnera s nabídkou proplacení dlužných faktur kanceláře Dentons. Podmínkou mělo být stažení žaloby proti podnikateli Frischovi.
„Žádat po advokátovi, aby zradil svého klienta, je neomluvitelné. Bylo zjevné, že LitFin měl silnou snahu řízení ovládnout,“ uvedl Heppner pro Bloomberg Law.
LitFin Capital se k celé věci nechce podrobně vyjadřovat. „LitFin se veřejně nevyjadřuje k otevřeným kauzám, protože smlouvy s klienty obsahují závazek mlčenlivosti. Pokud by došlo k ukončení financování, pak výhradně v případech závažného porušení smlouvy ze strany klienta a po řádné výpovědi,“ uvedl pro Českou justici šéf investic Ondřej Tyleček.
Britská kauza: pokuta za falšování dokumentů
Druhý aktuální spor se týká rozhodnutí soudu prvního stupně pro nemovitosti (First-Tier Tribunal Property Chamber) ve Velké Británii. Ten v červenci uložil řídícímu partnerovi LitFinu Maroši Kravcovi pokutu 95 500 liber (cca 2,8 milionu Kč) kvůli použití zpětně datovaných nájemních smluv, podle nichž byl jako pronajímatel bytů uveden jeho bratr Michal Kravec.
Podle tribunálu dokumenty vznikly dodatečně poté, co Kravec zjistil, že mu hrozí sankce za porušení bezpečnostních předpisů u tří bytových domů v Londýně, včetně rizik požáru a napadení vosami. Bloomberg Law uvádí, že je soud označil jako „sham documents“ – tedy fingované dokumenty.
Podle vyjádření Ondřeje Tylečka jde o osobní záležitost Maroše Kravce, která se LitFinu netýká. „Jedná se čistě o osobní věc pana Maroše Kravce spojenou s nemovitostmi, které historicky jeho rodina vlastnila v Británii,“ reagoval. Kravcův právní tým podal proti rozhodnutí odvolání. Podle Tylečka byly některé námitky již uznány.
LitFin odmítá, že by se snažil ovládnout soudní spory na úkor klientů. Česká justice, která v poslední době informovala o jeho sporu se společností ROAD to INTEREST, položila společnosti v souvislosti s kauzami, které vede v zahraničí, několik otázek.
Miliardový spor o Kandinského: LitFin trvá na zákonném postupu
Na dotazy adresované řídícímu partnerovi LitFinu Maroši Kravcovi odpověděl šéf investic Ondřej Tyleček.
Rodina sběratele Uthmana Khatiba tvrdí, že jste jejímu právníkovi Heiku Heppnerovi z kanceláře Dentons nabídl úhradu dlužných faktur ve výši zhruba 2 milionů eur výměnou za to, že se stáhne ze soudního sporu proti izraelskému podnikateli Mozesi Frischovi. Jak reagujete na tato tvrzení, která Heppner označil za neomluvitelný pokus přimět advokáta zradit klienta?
K této otázce můžeme pouze uvést, že LitFin (stejně jako jakýkoliv další renomovaný litigation funder či advokátní kancelář) se veřejně nevyjadřuje k jakýmkoliv otevřeným kauzám. Naše smlouvy s klienty vždy obsahují závazek mlčenlivosti, který zavazuje obě strany. V případě sporu mezi stranami a nedosažení smírného řešení je dalším standardním krokem řešení sporu v rámci arbitráže. Jedním ze základních prvků arbitráže je přitom povinnost mlčenlivosti stran o existenci a detailech arbitráže. Pokud by tedy existoval spor s rodinou pana Uthmana Khatiba, není žádná ze stran sporu oprávněna tento spor veřejně komentovat. To platí také pro advokáty stran a pana Heppnera, který by se svými veřejnými vystoupeními mohl dopustit zásadního porušení práv a poškození svého klienta. Taktéž nejsme obeznámeni s tím, že by pan Heppner oficiálně zastupoval rodinu pana Uthmana Khatiba.
Podle Castra Khatiba jste na konci roku 2024 přestali hradit náklady na vedení žalob ohledně zhruba 1 800 odcizených obrazů v hodnotě 350 milionů dolarů a snažili se převzít kontrolu nad sporem, včetně návrhu, aby byla rodina Khatibových z řízení zcela odstraněna. Proč k tomu došlo?
Můžeme pouze obecně uvést, že k ukončení financování jakékoliv kauzy z naší strany dochází pouze výjimečně. A to v případech závažného porušení smlouvy ze strany klienta a následné řádné výpovědi smlouvy z naší strany.
Britský soud prvního stupně vás letos uznal vinným z porušení předpisů o zdraví a bezpečnosti u tří rezidenčních objektů v Británii a uložil Vám pokutu 95 500 liber. V rozhodnutí stojí, že jste vytvořil zpětně datované nájemní smlouvy, v nichž byl jako pronajímatel uveden Váš bratr Michal Kravec. Jak toto rozhodnutí vysvětlujete?
Předně, tato věc nemá nic společného s LitFinem ani jeho podnikáním. Jedná se čistě o osobní věc pana Maroše Kravce spojenou s nemovitostmi, které historicky jeho rodina vlastnila ve Velké Británii. Pan Kravec se proti tomuto rozhodnutí brání soudní cestou. Podal odvolání na základě celkem 8 vad daného rozhodnutí, přičemž některé z nich již byly zcela uznány.
Obě kauzy – spor s rodinou Khatibových o navrácení obrazů i pokuta v Británii – vyvolávají dojem, že jste se snažil manipulovat dokumenty či průběh řízení ve svůj prospěch. Jak byste přesvědčil veřejnost a potenciální klienty, že Vaše společnost jedná transparentně a v jejich zájmu?
Jak bylo uvedeno výše, k otevřeným kauzám naší společnosti se nemůžeme vyjadřovat. Jakékoliv ukončení smluvního vztahu s našimi klienty se děje zásadně z důvodu porušení smlouvy ze strany klienta. Včasným ukončením smlouvy s klienty, kteří smlouvu porušili, přitom chráníme naše investice a prostředky našich investorů, díky čemuž jsme schopni nadále investovat a financovat kauzy ostatních klientů, kteří dodržují vzájemné smluvní vztahy.
LitFin Capital se prezentuje jako významný evropský hráč v oblasti financování soudních sporů. Kritici ale tvrdí, že případy jako je ten Váš dokazují, že finančníci chtějí žaloby ovládnout a jednat hlavně ve vlastním obchodním zájmu. Jaký je Váš postoj k těmto argumentům?
Tento způsob formulace vnímáme jako zavádějící. LitFin vždy jedná transparentně a v zájmu klientů, nikoli na jejich úkor. Naším cílem je umožnit přístup k právu tam, kde by jej jednotlivci či menší firmy bez podpory obtížně prosazovali. Ovládnutí žalob ani vlastní prospěch na úkor klientů nikdy nebyl a není naší strategií – naopak, úspěch klienta je totiž i naším úspěchem. Považujeme proto podobná tvrzení za nepochopení principu financování soudních sporů a distancujeme se od nich.
Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Otec je ve vězení, majetek syna má spravovat město, ne prarodiče. Justice pochybila
Justice chybovala, když jako opatrovníka pro správu majetku zděděného dítětem určila město Brno, a nikoliv některého z prarodičů, kteří mají chlapce v péči. Prarodiče z matčiny strany, jejichž stížnosti dnes vyhověl Ústavní soud (ÚS), jako opatrovníky vetoval otec dítěte. Sám je ve vězení, o synovo jmění tak řádně pečovat nemůže. Důvodem odmítnutí prarodičů otcem byla patrně vzájemná nevraživost, plyne z nálezu.
V kauze jde o majetek, který chlapec zdědil po zesnulé matce, konkrétně o byt, pozemky, auto a zůstatek na účtu. Úkolem opatrovníka je chránit a spravovat majetek dítěte v případech, kdy rodiče nemohou či nesmí vykonávat tuto činnost sami. Občanský zákoník říká, že soud může vybrat někoho z příbuzných nebo blízkých, pokud rodiče daného člověka výslovně nevyloučí.
Justice musí podle dnešního nálezu ÚS v podobných situacích důkladněji zkoumat, zda rodič právo takzvané negativní volby, které spočívá v odmítnutí konkrétní osoby, nezneužívá. Zda jedná rozumně a v souladu s nejlepším zájmem dítěte.
Město o funkci ani nestojí
V kauze, kterou se ÚS zabýval, nyní znovu rozhodne Krajský soud v Brně. Ústavním soudcům se případ jeví tak, že prarodiče by o majetek mohli pečovat lépe než město. To nemá dostatečné personální kapacity a muselo by si někoho najmout.
„Z obsahu spisu je zjevné, že každý ze stěžovatelů (prarodičů) je schopen zabezpečit správu jmění nezletilého bezplatně. Nic nenasvědčuje tomu, že by ji nevykonávali poctivě. Oproti tomu statutární město Brno nemá o funkci zájem, o majetek nepečuje a podle svého vyjádření by si muselo najmout osobu, která by o jmění nezletilého pečovala, nikoliv však bezplatně,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové. Ceskajustice.cz
X X X
Jak pomoct lidem, kterým hrozí, že přijdou o střechu nad hlavou?
Jen v Pardubickém kraji se podle aktuálních statistik jedná o 26 tisíc domácností. Nejen o tom se debatovalo na pracovním setkání k novému zákonu o podpoře bydlení, které se uskutečnilo v sále Zastupitelstva Pardubického kraje.
Koho má nový zákon chránit?
„Nový zákon má chránit až 1,6 milionu osob ohrožených bytovou nouzí. Jedná se zejména o děti, seniory, samoživitele i oběti domácího násilí,“ konstatovala vedoucí oddělení implementace zákona o podpoře bydlení Anna Hájková z Ministerstva pro místní rozvoj.
Hlavním cílem zákona je snížit počet osob v bytové nouzi během deseti let alespoň o třetinu. A zároveň omezit obchod s chudobou pomocí cenových map a kontrol standardů bytů. „Jeho snahou je i zvýšit dostupnost nájemních bytů díky garancím pro majitele a kompenzacím obcím. A také nabídnout lidem asistenci v bydlení. Tedy praktickou podporu nájemníkům, aby si bydlení udrželi,“ upřesnila Anna Hájková.
Velká výzva, ale také příležitost
„Je to nová agenda a velká výzva, ale také příležitost. Spolupráce krajů, obcí a poskytovatelů sociálních služeb je klíčová. A to proto, aby pomoc lidem v bytové nouzi byla účinná a dlouhodobě funkční,“ sdělila vedoucí oddělení implementace zákona o podpoře bydlení, který má platit od 1. ledna roku 2026.
„Je skvělé, že se Pardubický kraj chopil organizace setkání k novému zákonu. Je důležité, aby se na situaci nachystalo celé území a mělo dostatek informací. Tato setkání nám navíc umožňují slyšet konkrétní podněty a potřeby přímo z regionů,“ vysvětlila Anna Hájková.
Otevřená debata o dopadech zákona
Podle ředitele Krajského úřadu Pardubického kraje Jana Slavíka je potřeba se na novou agendu pečlivě připravit společně s obcemi. „Zákon přináší nové kompetence. Aby mohl být hladce uveden do života, nesmí se nic podcenit. Toto setkání vnímám jako první krok k nastavení vzájemné spolupráce k aplikaci zákona,“ zdůraznil Jan Slavík.
„Jsem ráda, že jsme dostali informace, jaké povinnosti na kraje a obce stát se zákonem předává, abychom měli čas se připravit a nastavit spolupráci jak se zástupci ministerstev, tak i obcí a sociálních služeb v Pardubickém kraji,“ řekla vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu Pardubického kraje Helena Zahálková.
Co má nový zákon vyřešit?
Nový zákon má nabídnout systémové a dlouhodobé řešení problému s nedostupným bydlením pro osoby ohrožené bytovou nouzí. Díky kombinaci garancí, poradenství, kontroly standardů i podpory v bydlení se má snížit riziko ztráty bydlení u těch, kteří jsou v obtížné životní situaci. A současně motivovat majitele bytů i obce k větší nabídce nájemních bytů.
Unikátní projekt v Moravské Třebové
Pardubický kraj pomáhá lidem bez přístřeší nebo v bytové nouzi dlouhodobě. Příkladem dobré praxe je projekt neziskové organizace SKP-CENTRUM v Moravské Třebové. Vychází z jednoduché myšlenky, že každý člověk má právo na důstojné bydlení. A to i ten, kdo má za sebou složitý životní příběh, závislosti, psychické potíže nebo zkušenost s životem na ulici.
„Díky službám podpory bydlení se v Moravské Třebové opravdu podařilo změnit životy lidí, kteří byli v těžké životní situaci. Tito lidé nejen získali střechu nad hlavou, ale dokázali si bydlení udržet. Zároveň se naučili dovednosti, které potřebují pro samostatný život. Máme radost i z toho, že se projekt dál rozvíjí. Je to cesta správným směrem,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.
PhDr. Zuzana Nováková
X X X
Divoká honička na Liberecku: Agresivní cizinka srazila policistu. Zastavil ji až kamion
Divokou honičku na Liberecku nakonec zastavil až zátaras z kamionu. Úterní pronásledování bylo součástí akce, při níž policisté zastavili celkem tři auta ukradená téhož dne v Německu. Jeden z policistů utrpěl zranění, všichni zadržení řidiči skončili ve vazbě.
Vše začalo v úterý v ranních hodinách, kdy policisté na úseku mezi Hodkovicemi nad Mohelkou a Libercem zastavili luxusní Audi Q7. Devatenáctiletý řidič za volantem nekladl odpor. Věděl, co ho čeká. Tento muž byl už za podobný trestný čin odsouzen. O něco později si policisté počkali na sportovní Audi S4 poblíž Turnova. I tady to proběhlo hladce, cizinec za volantem skončil v poutech.
Komplikace přišly až při zadržování řidičky. Policisté postavili ze služebních vozidel na silnici zátaras a vynaložili veškeré úsilí k tomu, aby zastavili přijíždějící vozidlo. Žena sice s vozem před zátarasem zastavila, ale v okamžiku, kdy se k ní policisté přiblížili, znovu šlápla na plyn, narazila do dvou služebních vozidel i do jednoho ze zakročujících policistů a z místa ve vysoké rychlosti začala znovu ujíždět.
To už o ní však věděli rychnovští policisté. Když zjistili, že sjela ve směru do Jablonce nad Nisou, využili svého oprávnění a napříč silnice u Rychnova nechali postavit projíždějící kamion. Takto postaveným zátarasem už řidička s odcizeným vozidlem neprojela a byla nucena zastavit. Následně byla za použití donucovacích prostředků zadržena.
Pronásledování bylo součástí akce, při níž policisté zastavili celkem tři auta ukradená téhož dne v Německu. Jeden z policistů při zásahu utrpěl zranění. „Zranění zasahujícího policisty naštěstí nebylo vážné,“ uvedla Dagmar Sochorová, mluvčí policie Libereckého kraje. „Zadržení byli cizinci ve věku od 19 do 37 let, kteří za volant odcizených vozidel usedli pod vlivem omamných a psychotropních látek,“ dodala Sochorová.
Řidiči byli obviněni z legalizace výnosu z trestné činnosti, protože přes Česko převáželi kradená auta. Žena, kterou museli z auta nakonec vytáhnout násilím, je navíc kvůli najíždění na policistu obviněna z násilí proti úřední osobě. Všichni už skončili ve vazbě a za spáchání uvedených trestných činů jim hrozí trest odnětí svobody až na šest let.
Zajímavé je, že čeští policisté dostali z Německa hlášku pouze o jednom ukradeném autě, nakonec ale zastavili tři. Zbylá dvě si dokázali vytipovat sami, zřejmě pomocí dálničních kamer. Ze zkušenosti totiž vědí, že profesionální gangy zlodějů kradou a přes Česko převážejí obvykle několik luxusních aut najednou. „U dvou ze tří vozidel jejich majitelé ještě ani nevěděli, že je mají odcizené, když byla v Libereckém kraji zastavena,“ zdůraznila Sochorová.