Povoláme jich víc, bude-li to třeba. Američtí vojáci zůstanou v Polsku a Spojené státy jsou připravené navýšit jejich počet, pokud to Varšava bude chtít, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump při návštěvě polské hlavy státu Karola Nawrockého v Bílém domě.Americká vojenská přítomnost v zemích východního křídla NATO, včetně Polska, je pro Varšavu jednou z klíčových bezpečnostních otázek. I proto se očekávalo, že konzervativec Nawrocki, jehož Trump před letošními prezidentskými volbami v Polsku podpořil, bude usilovat o ujištění v této oblasti.

Trump ho poskytl hned na úvodním setkání obou politiků za přítomnosti novinářů, když řekl, že Spojené státy pomohou Polsku se chránit. „Američtí vojáci zůstanou v Polsku,“ ujistil Trump středoevropskou zemi, která má obavy z rozpínavosti Ruska. „Pokud budou (Poláci) chtít, pošleme do Polska další vojáky,“ doplnil.

Podstatná část setkání obou politiků se měla týkat právě bezpečnostních otázek včetně hledání cest, jak ukončit válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo před více než třemi a půl roky. Dále měl americký prezident s Nawrockým, který patří k jeho obdivovatelům, jednat o obchodu či energetické bezpečnosti.

Polský prezident po schůzce novinářům řekl, že rozhovory o navýšení počtu amerických vojáků jsou na začátku, ale že je přesvědčen o jejich budoucím úspěchu. „Jsem zvláště potěšen tím, že se vedly konkrétní diskuse, pokud jde o tento projekt,“ podotkl.

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dnes Trump podle svých slov nemá co dalšího říct. „Pro prezidenta Putina nemám vzkaz,“ řekl šéf Bílého domu. „Moje stanovisko zná a nějak se rozhodne. Budeme buď spokojení, nebo spokojení podle toho, jak se rozhodne, a uvidíte, že pokud budeme nespokojení, budou se dít věci,“ dodal Trump.

Zdroj z Bílého domu agentuře Reuters dnes také řekl, že se Trump chystá v následujících dnech telefonicky spojit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

 X X X

 Ekonom Richard Hindls k rozpočtové bitvě: I jednotky miliard jsou peníze. Potřebujeme ale desítky

Česko má příští rok hospodařit se schodkem ve výši 286 miliard korun, mimo jiné i kvůli výdajům na obranu a na dostavbu Dukovan. Ministr financí Zbyněk Stanjura označil návrh rozpočtu za sociálně únosný a rekordně investiční, jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) ale mluví o cedníku. Které resorty čekají škrty? A jak pokrýt rostoucí náklady státu? V pořadu Českého rozhlasu Dvojka Jak to vidí… odpovídá ekonom Richard Hindls.

 Podle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu byl loňský deficit státního rozpočtu nižší díky nesystémovým krokům vlády. Kontroloři připomínají zejména příjmy z mimořádné daně z neočekávaných zisků a navýšení rozpočtové rezervy kvůli zářijovým povodním. Ministerstvo financí se stanoviskem NKÚ nesouhlasí a tvrdí, že obsahuje řadu nepřesností. „Situace je vážná a je dobře, že se o rozpočtu i díky zprávě NKÚ začne diskutovat vážně,“ říká ekonom Richard Hindls.

Tvrdé boje o rozpočet

Deficit se totiž pohybuje trvale mezi 250 až 300 miliardami korun ročně, což je podle ekonomů i přes konsolidační snahy v posledních letech mnoho. „Proto je dobře, že NKÚ otevřelo věc kolem rezerv a kolem toho, jak jsou čerpány rozpočtové prostředky na výdajové straně a kam potom přebytečné peníze šly. Konstrukci rozpočtu to může akorát posílit,“ věří emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze.

Návrh rozpočtu na rok 2026 počítá se schodkem 286 miliard korun. Prioritou mají být výdaje na obranu a dostavba Dukovan. Ministr financí Stanjura označuje návrh za sociálně únosný a investiční, opozice návrh kritizuje. „Opozice vždycky bude rozpočet ostřelovat ze všech možných stran a koalice si ho bude chválit. Výhrady budou mít i někteří členové koalice, až se začne o rozpočtu vyjednávat. Některé resorty jako školství, zdravotnictví nebo dopravní infrastruktura jsou podfinancované, navíc se blíží volby,“ míní ekonom.

Jak pokrýt rostoucí náklady státu?

Problém podle Hindlse taky je, že rozpočet bude po volbách pravděpodobně schvalovat jiný parlament. Boj se potáhne prakticky až do konce letošního roku, protože projednávání v parlamentu začne 1. říjnem v momentě, kdy vláda předloží rozpočet do sněmovny.

 Ve hře je samozřejmě i rozpočtové provizorium, zvlášť pokud by se politický establishment zásadně změnil. V tu chvíli by se to, co je dnes kritizováno opozicí, stalo předmětem rekonstrukce rozpočtu.

„Není ale potřeba z toho dělat drama. Rozpočtová provizoria sice nejsou dobře, ale bývají. Pokud netrvají déle než dva tři měsíce, tak se zas tak moc neděje. Rozpočtuje se jednou dvanáctinou v každém měsíci. Nesmějí se zahajovat velké investice, ale na volnoběh rozpočet jet může,“ vysvětluje ekonom.

Scénářů je tedy hodně, stejně jako otázek, jak pokrýt rostoucí náklady státu. „Vždycky tam musí být balanc mezi snižováním výdajů a zvyšováním příjmů. Klíčový je ekonomický růst, který se nám teď podařilo trochu rozpohybovat, ale i úspory v provozu státu, i když jde o jednotky miliard, jsou důležité. Potřebujeme desítky miliard, ale i jednotky miliard jsou peníze,“ uzavírá Richard Hindls.

X X X

 Turecká policie znovu zatýkala členy opozice. Je to soudní puč, hřímá šéf CHP

 Turecká opozice čelí další vlně postihů ve spojitosti s údajnou korupcí. Policie při středečních raziích zatkla sedm pracovníků Republikánské lidové strany (CHP). Kromě toho soud zrušil výsledky provinčního kongresu CHP z roku 2023 a odvolal předsedu stranické organizace v Istanbulu a dalších téměř dvě stě lidí. Podle agentury AFP je cílem odstranit předsedu největší opoziční strany v zemi Özgüra Özela.

Šéf CHP Özel po mimořádném zasedání strany v úterý na tiskové konferenci řekl, že jeho partaj čelí soudnímu puči, a obvinil úřady ze snahy změnit výsledek stranických voleb. „Hrozí, že mi odeberou vedení strany. Budu se bránit,“ řekl.

 Předseda stranické organizace v Istanbulu Özgür Çelik, podporovaný podle deníku Hürriyet istanbulským starostou Ekremem Imamogluem, vyhrál stranické volby CHP v Istanbulu v roce 2023 s 342 hlasy, zatímco jeho soupeř Cemal Canpolat získal 310 hlasů. Kromě Çelika soud v úterý odvolal dalších 195 členů vedení této pobočky a delegátů strany.

Obžaloba uvedla, že dvěma delegátům, kteří hlasovali pro Çelika ve volbách provinčního předsedy CHP, bylo nabídnuto 150 tisíc tureckých lir (asi 77 tisíc korun). Delegáti tuto částku považovali za nedostatečnou a požadovali 750 tisíc lir (zhruba 382 tisíc korun) za tři delegáty, tvrdí státní zástupci.

 Strana CHP čelí dlouhodobě postihům ze strany státní moci, včetně zatýkání jejích volených zástupců. Řada z nich je obviněna z korupce. Mezi nejvýznamnějšími členy strany, kteří jsou trestně stíháni, je istanbulský starosta Imamoglu. Ten je už několik let považován za nejsilnějšího volebního soupeře prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Imamoglu byl zadržen letos v březnu krátce předtím, než ho podle očekávání CHP nominovala jako kandidáta pro prezidentské volby. Jeho zatčení vyvolalo v Turecku největší protivládní protesty za posledních deset let. Kritici považují zadržení Imamoglua za účelové. Vláda to odmítá s tím, že soudnictví v Turecku je nezávislé.

X X X

 Šéf Toyoty: Výrobu elektroaut v Kolíně rozjedeme během pár let. Nejsou ale pro nás jedinou cestou

Japonská automobilka Toyota vybuduje v Česku svoji první evropskou linku na výrobu bateriových elektromobilů. Vznikne za 680 milionů eur, v přepočtu 16,65 miliardy Kč. Investici společnost oznámila spolu s českou vládou, která na projekt přispěje zhruba desetinou, tedy 1,6 miliardy korun. Toyota bude nadále rozvíjet nejen bateriový pohon, ale i další technologie, řekl v rozhovoru pro Radiožurnál prezident Toyota Motor Europe Jošihiro Nakata.

Co bylo rozhodujícím faktorem pro investici v České republice? 

Toyota má mnoho továren po celém světě, takže vždy diskutujeme, ve které spustíme výrobu kterého modelu. Vzájemně si konkurují. Ale na druhou stranu má Toyota filozofii přispívat zemi nebo společnosti, ve které působíme, a být těmi „nejlepšími ve městě”. Takže sledujeme a hodnotíme členy vlastního týmu a ti jsou skutečně velmi talentovaní. Důležitá byla i diskuze s českou vládou, která připravila potřebnou podporu. Proto jsme se rozhodli pro Českou republiku. 

Takže dotace, investiční pobídka vlády, byla spíše třešničkou na dortu?

Pobídky si velmi vážíme. Oznámili jsme, že do tohoto projektu investujeme 680 milionů eur, což jsou obrovské peníze. Opravdu si vážíme toho, že se česká vláda rozhodla tento pokročilý technologický projekt jistou částkou podpořit. I když je tam mnoho různých podmínek. 

 Mohl byste být trochu konkrétnější, jaké nové auto budete vyrábět v Kolíně? 

Každého teď zajímá, jaký model to bude, ale v tuto chvíli žádné konkrétní informace sdělit nemůžu. Později, až budeme připraveni, tak to oznámíme. Takže prosím počkejte.

Kdy oznámení alespoň očekáváte? Letos, příští rok? 

Během pár let zahájíme výrobu. Upřesníme to, ale prosím ještě počkejte.

Strategie více cest

Domníváte se, že bude v Česku dostatečná poptávka po elektroautech? Přece jen jsme vůči nim dost skeptičtí…

Ano, v Česku je obliba elektroaut s bateriemi menší než v některých jiných zemích, jako jsou Norsko, Francie či Německo. To je realita. Ale Toyota má vždy strategii více cest. Podle podmínek trhu připravíme řešení a zákazníci si pak budou moci vybrat. Nikdy se nevzdáváme a nikdy nestojíme stranou, to je naše klíčová myšlenka. V některých zemích Evropy můžou být elektromobily nejlepším řešením, ale z pohledu jiné země je nejlepší řešení pro dosažení uhlíkové neutrality odlišná technologie. Záleží na situaci v jednotlivých zemích a regionech. A také na skutečné poptávce zákazníků. My nabízíme všechny technologie a hledáme i další. 

Elektromobily tedy podle Vás nejsou jediným řešením pro uhlíkovou neutralitu?

Není to jediné řešení. Ale abychom se dobře pochopili, vůbec nejsme proti bateriím, naprosto seriózně je vyvíjíme. Teď jsme se rozhodli je vyrábět tady. Ale není to jediné řešení. Zaměřujeme se na více technologií.

Věřím vedení českého týmu. Chceme navíc pracovní prostředí ve výrobě stále zlepšovat, říká Jošihiro Nakata. 

Do Kolína budete potřebovat 245 nových zaměstnanců. Už víte, o jaké půjde konkrétní profese? 

Aby se tu daly baterie montovat, bude potřeba postavit novou výrobní halu a zavést nové postupy. Kvůli tomu budeme potřebovat najmout další lidi. 

Budou to tedy místa pro kvalifikované lidi? Zajímá mě, jestli ten nový výrobní závod bude jenom montovna, nebo vzniknou i nová pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou..
Baterie patří mezi pokročilé technologie. Proto bychom rádi podpořili naše zaměstnance v profesním růstu. Je to velmi důležité. Díky našemu projektu se zlepší dovednosti členů našeho týmu v Česku. 

Určitě ale budete potřebovat i lidi zvenčí. Věříte, že jich v Česku najdete dostatek? Firmy si často stěžují, že obtížně hledají kvalifikované zaměstnance.

Věřím vedení českého týmu. Chceme navíc pracovní prostředí ve výrobě stále zlepšovat. Znáte (japonskou, pozn. red.) filozofii kaizen? Překládá se jako neustálé zlepšování. Prostě po zlepšení začíná další zlepšování… A to je pro nás v Toyotě nosná myšlenka.

   X X X

 Počet obětí nehody lisabonské lanovky stoupl na 15. Další lidé jsou zranění, pět je v kritickém stavu

Nehoda pozemní lanovky Glória v portugalském Lisabonu si ve středu vyžádala nejméně 15 mrtvých a 18 zraněných, uvedla CNN Portugal s odkazem na záchranáře. Lanovka, která patří mezi oblíbené turistické atrakce, vykolejila a následně havarovala. Několik lidí v ní zůstalo zaklíněno. Na místě zasahuje záchranná služba, policie a hasiči. Příčina nehody je zatím nejasná, vyšetřování začne ve čtvrtek. Podle místních médií lanovka narazila do budovy.

Pět zraněných je v kritickém stavu a mezi 13 lehce zraněnými je jedno dítě. Zranění byli převezeni do místních nemocnic.

Snímky z místa zachycují vykolejenou a zničenou žlutou lanovku v kopci mezi domy. Podle webu civilní ochrany je na místě 56 záchranářů, kterým pomáhá 19 pozemních vozidel. Podle CNN Portugal je kapacita lanovky zhruba 40 lidí.

„Nehoda lanovky v jedné z nejnavštěvovanějších turistických čtvrtí Lisabonu si vyžádala několik mrtvých a těžce zraněných,“ uvedl portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa na stránkách prezidentské kanceláře. V prohlášení zveřejněném v době, kdy byly známy informace o třech mrtvých, rovněž vyjádřil soustrast rodinám obětí. Vláda vyhlásila na čtvrtek den státního smutku.

Lítost na síti X vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Svůj vzkaz napsala v portugalštině.

„Nehoda lanovky v jedné z nejnavštěvovanějších turistických čtvrtí Lisabonu si vyžádala několik mrtvých a těžce zraněných,“ uvedl portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa na stránkách prezidentské kanceláře. V prohlášení zveřejněném v době, kdy byly známy informace o třech mrtvých, rovněž vyjádřil soustrast rodinám obětí.

 Nehoda se stala v 18:05 místního času (19:05 SELČ), okolo 20:30 (21:30 SELČ) byli z lanovky všichni cestující vyproštěni. Jedna ze svědkyň řekla televizní stanici SIC, že viděla, jak lanovka sjížděla velkou rychlostí z prudkého kopce a pak narazila do domu.

Ikona Lisabonu

Lanovka Glória je jednou z ikon Lisabonu a hojně ji vyhledávají turisté. Společnost Carris, která je zodpovědná za její provoz, ujistila, že byla provedena veškerá předepsaná údržba.

Připomněla, že generální kontrola probíhá každé čtyři roky a naposledy se uskutečnila v roce 2022, zatímco pravidelná rozsáhlejší údržba se koná jednou za dva roky a naposledy se uskutečnila letos. Podle společnosti jsou také pravidelně dodržovány měsíční, týdenní i denní kontrolní programy.

Mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake sdělil, že ministerstvo v tuto chvíli nemá informace, ze by mezi zraněnými byli čeští občané. „Naše ambasáda je v kontaktu s místními úřady,“ dodal.

 Linka lanovky Glória, která zahájila provoz v roce 1885, spojuje centrum Lisabonu v blízkosti náměstí Restauradores s čtvrtí Bairro Alto, která je známá svým rušným nočním životem. Provozuje ji městská dopravní společnost Carris.

Dva vozy lanovky jsou v příkrém stoupání připevněny k opačným koncům tažného lana a trakci zajišťují elektromotory na obou vozech.

Vůz na spodní části trati při nehodě zřejmě nebyl poškozen, uvedla CNN Portugal, podle které museli cestující při nehodě vyskočit z oken.

X X X

ITALSKÝ  FILMAŘ

 Chtěl jsem ukázat, kolik tváří každý máme, říká oblíbený italský filmař o svém novém ‚romcomu‘

Jak to vypadá, když se na první rande vydáte sice ve dvou, ale každý z vás má v hlavě čtyři další osobní rádce? I o tom vypráví romantická komedie Bláznivě. V Praze ji ve středu osobně uvedl Paolo Genovese. S oblíbeným italským tvůrcem mluvil Radiožurnál na festivalu v Karlových Varech, kde měl snímek tuzemskou předpremiéru.

 Hravá konfrontace se sebou samým. Tak jste v jednom rozhovoru popsal přípravu scénáře k filmu Bláznivě. Která situace vám vnukla nápad na tuto romantickou komedii?

Natáčel jsem jednu reklamu pro italskou televizi. Pracoval jsem tam s myšlenkou, že uvnitř postavy jsou další různorodé postavy. Natolik se mi to zalíbilo, že jsem o tom chtěl natočit film. A tak jsem si k tomu před pěti, šesti lety sedl a napsal Bláznivě. Chtěl jsem ukázat, kolik různých tváří každý máme.

Inspiroval jste se také animovaným snímkem V hlavě? Protože právě ten si vybavilo mnoho diváků, se kterými jsem mluvil.

Ano, na to se mě ptá mnoho lidí. Na příběhu jsem začal pracovat ještě před tím, než přišel animovaný snímek V hlavě. Dokonce jsme s producenty poslali scénář do studia Walta Disneyho, abychom si byli jistí.

Řekli nám, že je náš film jiný. V hlavě je o emocích a náš pohled je více o různých osobnostech, rysech. Byl to ale skvělý nápad, protože náš příběh pak pomohli koprodukovat.

Filmař Paolo Genovese. Film Servis Festival Karlovy Vary

Váš příběh vypráví o večerním rande muže a ženy. Jak jste uvažoval o ženském pohledu na věc, kdo vám radil?

Jsem velmi zvídavý člověk. Pokládám si hodně otázek. Když třeba sedím na večeři, tak se hlavně ptám lidí okolo na jejich život. Sice jsem napsal scénář podle vlastních zkušeností, v týmu jsem ale měl dvě ženy, se kterými jsme ladili každou scénu. Měli jsme různé tvůrčí spory a pohledy.

Když ale teď vidím film na plátně, tak si uvědomuji, že pohledy do hlav dvou postav vypadají jak naše sezení nad scénářem.

 Jak těžké je vyvážit už ve scénáři melodrama a humor?

Nesložitější na komediích je balancovat na jedné straně humor a na druhé romantiku. Komedie není jen vtipný film, u kterého se neustále smějete. Je to často o ironii a sarkasmu. Musíte tak do příběhu dostat jak skutečné situace, tak vtip nebo emoce.

Nemám na to recept. Je to o poměru chutí, zkrátka o vyváženosti.

Dáváte hercům prostor pro improvizaci, nebo máte radši, když se přesně drží textu ve scénáři?

Nejpodstatnější je scénář. Je to pro mě nejtěžší práce. Na place jsem pak velmi klidný, když mám před sebou dobrý text. Je to pro mě vlastně relaxace. Psaním ale strávím opravdu hodně času, proto pak chci natočit přesně to, co jsem si vymyslel.

Na place většinou panuje chaos. Příběh nesnímáte popořadě, změnami tak můžete udělat chybu. Improvizace je něco navíc. O ní se nakonec rozhoduji až ve střižně, jestli má v daný moment váhu.

 X X X

STUDENTI   UTÍKAJÍ  Z  KOLEJÍ,  JSOU  DRAHÉ,  NEUPRAVUJÍ  SE

Studenti raději platí nájem než kolej, jsou prý drahé a ošklivé. Mnozí volí i dojíždění

 Bydlení na koleji už pro řadu vysokoškolských studentů není první volba. Vadí jim narůstající ceny, sdílené sprchy i chybějící soukromí. Někteří proto raději dojíždějí i stovky kilometrů denně nebo si hledají pronájem. Univerzity sice investují do rekonstrukcí a obsazenost kolejí zůstává téměř stoprocentní, kritika ale míří na nízká stipendia i pomalé změny.

Dvaadvacetiletá Simona B. z Klatovska v září nastupuje na Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze. Představovala si studentský život na koleji – mezi spolužáky, blízko univerzity, v centru dění. Jenže realita ji rychle vyvedla z omylu.

Například na Kolejích Strahov v Praze je jedna koupelna na patře, společná pro ženy i muže.

 X X X

REŽISÉR  TROŠKA  ZRUŠIL  PLÁNY

Zdeněk Troška ruší O2 arénu: Zdravotní potíže zmařily jeho velkolepou show

 Zdeněk Troška (72), režisér legendárních českých komedií a pohádek, musel zrušit svou velkolepou „Troškarevue Zdeněk Troška všehovzpomínání aneb Todle jinde nejde“ v pražské O2 aréně. Důvodem jsou zdravotní komplikace, které mu neumožňují připravit plánované únorové vystoupení, jež mělo být jeho velkým návratem na pódium.

Pražská O2 aréna se měla 7. a 8. února 2026 stát dějištěm mimořádné Troškarevue Zdeněk Troška všehovzpomínání aneb Todle jinde nejde. Režisér, který proslul filmy Slunce, seno…, Babovřesky či Princezna ze mlejna, plánoval večer plný pohádkového vyprávění, osobitého humoru a hudebních vystoupení svých oblíbených herců a zpěváků, včetně Dany Morávkové, Jana Čenského, Heleny Vondráčkové nebo Dana Hůlky.

Ve středu odpoledne Zdeněk Troška sdílel na svém instagramu videovzkaz: „Dobrý den, vážení a milí, moc vás zdravím, ale nemám pro vás dobrou zprávu,“ začal. Fanouškům sdělil, že musel podstoupit operaci. „Vrátil jsem se z nemocnice, kde mi páni doktoři vyoperovali na zádech nějaký moribundus, který teď budeme léčit antibiotiky,“ uvedl, aniž by upřesnil přesnou povahu zákroku.

Režisér zdůraznil, že se aktuálně cítí velmi slabý: „Strašně slabý, ztratil jsem sílu a nejsem schopen vůbec nic. Natož abych tak dobře připravil akci v O2 aréně na ten únor, takže jsem to musel zrušit.“ Na jeho výrazu bylo vidět, že ho zrušení akce velmi trápí.

Zdeněk Troška natáčel pohádku Zakleté pírko.

Zdravotní problémy přerušily Troškův comeback

Původně bylo připraveno, že diváci prožijí večer plný vzpomínek na Troškovy pohádky a komedie, setkají se s pohádkovými princeznami, čerty, vodníky či králi a vyslechnou nesmrtelné melodie z jeho filmů doprovázené orchestrem pod vedením Petra Maláska. Scénář večera připravil dlouholetý spolupracovník Marek Kališ.

Na sociálních sítích, především na instagramu, se fanoušci ihned ozvali s podporou a přáním brzkého uzdravení. „Držíme palce, Zdeňku, brzy se uzdrav a vrať se k nám!“ komentovali sledující pod videem. Jiní připomínali, jak moc pro ně Troškovy pohádky a filmy znamenají, a vyjadřovali naději, že show se nakonec uskuteční v náhradním termínu.

Vstupenky zakoupené prostřednictvím Ticketportalu i Ticketmasteru budou vráceny podle pokynů pořadatele. Zrušení této mimořádné akce je pro Trošku i jeho fanoušky velkým zklamáním, ale zdraví zůstává na prvním místě. „Moc mě to mrzí, ale doufám, že se brzy vrátím a zase se s vámi všemi pobavíme,“ dodal režisér.

X X X

Polsko vyhostilo 6 Ukrajinců, 5 900 to čeká

Polská pohraniční stráž oznámila, že včera 2. září bylo v Polsku zadrženo šest ukrajinských občanů za porušení zákona, jejich další pobyt v Polsku je považován za bezpečnostní hrozbu a proto byli dnes předáni ukrajinské straně.

Ukrajinci byli  zadrženi během operací prováděných v různých regionech Polska. K zatčení došlo díky policistům z Lodže, Bydhošti a Varšavy Bylo zmíněno, že někteří z nich byli nedávno propuštěni z věznic a detenčních zařízení, kde si odpykávali tresty za trestné činy spáchané v Polsku.

Před několika dny byl ukrajinským úřadům předán muž, který na sociálních sítích vyhrožoval násilnými činy vůči polským občanům, a to v souvislosti s úpravou poskytování   sociálních a zdravotních služeb  ukrajinským uprchlíkům, která má být podmíněna zapojením do pracovního procesu.

Podle dnes publikovaných zjištění   deníku „Rzeczpospolita“ čelí Polsko rostoucímu problému s přítomností nežádoucích cizinců. Data Úřadu pro cizince ukazují, že na seznamu osob, které musí opustit zemi, je již 31 000 cizinců. Letos, do konce srpna, úřady provedly nucené vyhoštění pouze 1 100 osob.

Podle listu  je počet osob považovaných v Polsku za „nežádoucí“ v současnosti dvakrát vyšší než v roce 2021 a překračuje i loňské statistiky. Největší skupinu mezi těmito osobami tvoří občané Ukrajiny, a to  5 900 osob, server vasevec.cz

X X X

 Nový šéf Renaultu svěřil vedení Dacie manažerce od Mercedesu, velí směr elektro

Novou generální ředitelkou automobilky Dacia se stala Katrin Adtová, bývalá viceprezidentka automobilky Mercedes-Benz. Ve funkci nahradila Denise Le Vota, který společnost opouští. Výměna na postu ředitele je součástí reorganizace manažerského týmu automobilové skupiny Renault, do které Dacia patří, pod vedením nového generálního ředitele Françoise Provosta.

 Generální ředitelkou značky Smart a poté generální ředitelkou Mercedes-Benz Own Retail Europe, tedy sítě vlastních prodejen a servisů automobilky v Evropě. Naposledy působila v Mercedesu jako viceprezidentka pro podnikový audit.

 Značka Dacia se v posledních letech pod vedením Denise Le Vota stala štikou evropských trhů, protože zákazníkům nabízí přesně to, co si přejí. Nyní dochází k radikální změně – Le Vot odchází a jeho místo zaujala Katrin Adtová, která po příchodu od Mercedesu povede přechod Dacie k elektrifikaci,“ komentuje Vladimír Rybecký z magazínu Autoweek. „Jmenování Katrin Adtové na místo generální ředitelky Dacie představuje klíčový okamžik v přechodu automobilky k elektromobilitě. Nákladově orientovaná strategie Renaultu u Dacie musí být ve shodě s emisními limity EU. Adtová proto má za úkol transformovat Dacii ve výrobce cenově dostupných elektromobilů. Kvalifikací pro tuto roli je její zkušenost s elektrifikací značky Smart.“

„Působení Adtové u značky Smart v letech 2018 až 2020 provázel přechod na výrobu plně elektricky poháněných modelů v souladu s širšími cíli elektrifikace skupiny Mercedes-Benz. Zaměření na modulární platformy s optimalizaci nákladů a využitím sdílených komponent s Geely umožnilo značce Smart udržet si během této transformace ziskovost. Jenže vozy Smart patřily ve svých segmentech mezi nejdražší. Adtová nakonec dovedla značku Smart do společného podniku s čínskou společností Geely a Smart se stal čínskou značkou elektromobilů,“ popisuje Rybecký.

V Dacii by Adtová měla podle Rybeckého uplatnit podobné postupy. „Strategie elektrifikace značky si klade za cíl v krátké době dosáhnout 65% prodej elektrifikovaných vozidel, přičemž model Spring a připravovaný elektrický Bigster mají cenově konkurovat čínským elektromobilům.“ Do roku 2027 Dacia plánuje uvést na trh novou generaci svého bestselleru Sandero, které přejde na elektrické pohon. Dále má dorazit městský vůz s cenou do 18 000 eur. „Ke snížení nákladů využije platformu AmpR Small skupiny Renault. Pro úspěch Dacie však zůstává klíčová cenová dostupnost,“ dodává Rybecký.

 X X X

MILIARDÁŘ  STRNAD  KUPUJE  MUZSTVO  PLZNĚ?

 Půl miliardy za Plzeň? Zbrojař Strnad je podle novináře jednu schůzku od velkého fotbalového obchodu

Matěj Skalický mluví s Janem Novotným, zástupcem šéfredaktora deníku E15

 Zbrojař, energetik nebo investor do vzdělávání. Kdo už má a kdo by ještě chtěl mít v Česku fotbalový klub? A k čemu miliardářům vlastně je? Téma pro ekonomického novináře Jana Novotného, zástupce šéfredaktora deníku E15. Ptá se Matěj Skalický. 

 x Jak blízko je majitel zbrojařské skupiny CSG Michal Strnad k tomu, aby koupil fotbalový klub Viktoria Plzeň?

Je velmi blízko. Tento týden by měla proběhnout finální schůzka se současnými majiteli. Situace je hodně dynamická, zejména v posledních dnech. V polovině srpna jsme psali, že jednání jsou v pokročilé fázi.

x S tím jste taky přišli v E15.

V té době už byl dokončen takzvaný proces due diligence, což je, zjednodušeně řečeno, hloubkový audit firmy, zkoumání toho, jak je zadlužená a tak dále. Začalo se intenzivně jednat o ceně a od té doby proces ještě více zrychlil, zejména po vstupu Karla Pražáka do fotbalových Pardubic, což bylo oznámeno během srpna. Také byl oznámen vstup nového majoritního vlastníka FC Zbrojovky Brno, podnikatele Vojtěcha Kačeny. Podle informací, které máme, Strnadův zájem o plzeňskou Viktorku zesílil díky těmto akvizicím. 

 X Kolik Strnad zaplatí za fotbalovou Plzeň, pokud obchod dopadne?

Předpokládám, že máte informace z několika zdrojů, ale konkrétní prodávající a kupující vám to možná nepotvrdili. Víte, za kolik by Michal Strnad měl plzeňský klub koupit?
Současní majitelé naceňují hodnotu klubu zhruba kolem půl miliardy korun.

X To je dost.

Reálná hodnota klubu se podle našich informací pohybuje mezi 400 až 500 miliony korun. Oceňování fotbalových klubů je poměrně specifická záležitost. Když se podíváte například na známý německý web Transfermarkt, který je hodně citovaný v oblasti fotbalových financí…

Kvůli přestupu hráčů a tak dále.

… tak hodnota kádru plzeňské Viktorie se pohybuje těsně pod 50 miliony eur v současné době, což je v přepočtu kolem miliardy a 250 milionů korun. Ale hodnota klubu se neurčuje podle hodnoty kádru, protože ta je velmi hypotetická. Hráči může klesnout výkonnost, může se zranit, a tím jeho cena na přestupovém trhu rázem klesá, takže v případě oceňování fotbalových klubů jde hodně o samotný klub, značku, fanouškovskou základnu.

Stadion, zázemí. 

Případně stadion, ale v případě Viktorie Plzeň ho vlastní město, stejně jako tréninkový areál, takže tady to nejde. Ale byl by to případ pražského Edenu, který Pavel Tykač kupoval společně s klubem a dohromady za to zaplatil zhruba dvě miliardy korun. V případě plzeňské Viktorky se o stadion nejedná.

X Jak dlouho už trvají vyjednávání a od koho by Michal Strnad klub koupil?

Jednání trvají zhruba od června letošního roku, takže je to poměrně čerstvé. Většinovými vlastníky plzeňské Viktorie je rakousko-švýcarské duo, které má zkušenosti s fotbalem ve svých zemích. Byznysmen Martin Dellenbach a rakouský podnikatel Raphael Landthaler koupili 75% podíl v klubu předloni za zhruba 250 milionů korun s podmínkou uhrazení závazků, koupili ho od Adolfa Šádka, generálního ředitele plzeňského klubu, který si tam ponechal 25 %.

Proč koupit fotbalový klub

„Michal Strnad nastoupil do otcovy firmy v roce 2011. Pod jeho vedením se skupina transformovala na diverzifikovanou holdingovou společnost působící v automobilovém, železničním, leteckém a obranném průmyslu. “

(Web czechoslovakgroup.com)

X Pojďme představit miliardáře Michala Strnada pro ty, kteří ho neznají. V poslední době se mu dost daří, v E15 jste ho zařadili mezi největší krále českých miliardářů s majetkem zhruba 240 miliard korun. Podobně jeho majetek ocenil i Forbes. Žebříček Eura ho má dokonce na prvním místě s majetkem kolem 330 miliard korun. Jeho skupina CSG chce na burzu, Strnad má za sebou velké akvizice a jde o možná největšího výrobce munice na Západě, správně?

Je to tak. CSG je momentálně největší firma v oblasti nábojů menších ráží na celé západní polokouli, což je velká věc. V žebříčku nejbohatších Čechů a Slováků, který jsme zveřejnili 1. září, Strnadovi patří konkrétně čtvrtá příčka s majetkem zhruba 240 miliard korun. Strnad má teď určitě ambici stát se minimálně v Evropě zbrojním lídrem a hráčem první ligy. Pohybuje se ale v politicky velmi citlivém prostředí. Musí jednat s vládami, zejména v souvislosti s navýšením výdajů na zbrojení. Víme o 5 % HDP. V západní Evropě je kolem toho samozřejmě velká hra, protože kapacit je málo, ale Strnad a jeho CSG umí munici i kapacity sehnat.

X Mluvil jste o tom, že Strnad by se chtěl stát hráčem první ligy, tak to by byl de facto už dvanáctým hráčem fotbalové Plzně, kdyby ji koupil. Jaký k tomu má důvod? Ostatní mají taky, tak chce mít vlastní klub? Fandí Viktorece, vidí v tom potenciální zisk, nebo je to diversifikace investic?

Mně to hodně připomíná situaci zhruba před dvanácti lety, kdy se miliardáři vrhli do médií po tom, co Andrej Babiš investoval do mediálního domu Mafra.

X Andrej Babiš je šéf hnutí Ano, za které kandiduje v letošních sněmovních volbách.

Je to velmi podobné. Když se do daného odvětví vrhnou jeden dva, tak ostatní chtějí taky, nechtějí, aby jejich konkurent byl silnější na nějakém poli. To je první věc. Proč se Strnad zajímá konkrétně o plzeňskou Viktorii, nevíme, protože se k tomu on ani CSG oficiálně nevyjadřují, nekomentují to.

Předpokládám, že jste je oslovovali.

Oslovovali, ale nechtěli se k tomu vyjadřovat. Jsou tu ale zřejmé synergie zejména s tím, co se děje v západní Evropě, o čem jsem už hovořil. Fotbal je v západní Evropě jednoznačně sportem číslo jedna, takže pro Strnada to může vytvářet určité možnosti, jak propagovat svoji firmu právě v těchto zemích. Nepodceňujme ani možnost zvát si do Skyboxu zajímavé obchodní partnery.

X Mohla by to být statusová věc.

Ano, ale ve Skyboxu se můžou dojednávat zajímavé obchody, to určitě nepodceňujeme. Myslím, že před hypotetickým zápasem Plzeň – Barcelona v Lize mistrů by si tam Strnad určitě pozval zajímavé lidi.

X Už jste mluvil o tom, že Karel Pražák, jiný miliardář, letos vstoupil do Pardubic, Zbrojovka Brno změnila vlastníka, ale to není všechno. Fotbalové Teplice přivítaly Milana Kratinu, Dukla Praha Matěje Turka. Mohl bych jmenovat dál, protože Václav Brabec má ostravský Baník, Pavel Tykač zase Slavii, Ondřej Kania Slovan, Daniel Křetínský fotbalovou Spartu. Možná jsem ještě na někoho zapomněl, ale skoro to vypadá, že prvoligové fotbalové kluby v Česku vlastní samí miliardáři. Zdeněk Červenka má Zlín už asi 25 let…

Červenka je tam dlouho. Ale v první lize už je téměř vybráno, tam už skoro všichni mají majitele, kteří mají dlouhodobé plány. Ale zbývá ještě několik zajímavých klubů, teď je na prodej například Jablonec. Miroslav Pelta ho prodává po dlouhých letech. Schyluje se k novému majiteli v Hradci Králové, o který má zájem trio Ivo Ulich, Ondřej Tomek ve spolupráci s Pavlem Nedvědem. Uvidíme, jak to tam dopadne. Zajímavý je ještě pražský klub Bohemians s poměrně silnou fanouškovskou základnou. Vlastní ho rodina Jakubovičů, kteří ovládají známou firmu Barvy a Laky Hostivař. Ale jsou tam velké plány se stadionem, navíc se jedná o pražský klub, takže pozornost je veliká. Tipnul bych si, že ještě nějaký investor by o to mohl mít zájem. Víme, že o Pardubice usiloval i například Tomáš Čupr.

Šéf Rohlíku.

Ten se jen tak nevzdává. Myslím si, že by mohl mít zájem o nějaký nákup buď v první lize, nebo v té druhé.

X Mluvil jste o tom, že Jablonec by měl být na prodej, protože ho prodává Miroslav Pelta, který si má odsedět více než pět let ve vězení kvůli zmanipulování dotací do sportu. Ale proč jiní majitelé prodávají kluby?

Mohou v tom hrát roli různé důvody, u některých klubů to je tím, že klub vlastní město, které nemá peníze na jeho rozvoj, na stavbu stadionu. Například v Plzni může hrát roli to, že současní vlastníci nemají takové kapitálové vybavení, aby nejenom soutěžili s ostatními miliardáři v české lize, ale bohužel si myslím, že do budoucna by neměli šanci ani v Evropě s rozpočtem, který mají. Konkurence posiluje zájem současných vlastníků přizvat investory, kteří mají více kapitálu.

Ti nalijí kapitál do klubu? Pozná to klub potom na penězích, kterými může disponovat při nákupu hráčů nebo rekonstrukcích stadionů? Vím, že například Václav Brabec v Ostravě má velký plán vrátit Baník zpátky na Bazaly, když teď hrají na městském stadionu ve Vítkovicích.

Plánů je spousta. Víme o tom, že Daniel Křetínský plánuje nový stadion na Strahově, Vojtěch Kačena, nový většinový majitel Zbrojovky Brno, představil obrovský plán na stavbu nového stadionu v Brně za Lužánkami. To jsou ale strašně nákladné projekty a jsem sám zvědavý na to, co z toho dopadne a zejména kdy, protože stavět něco takového v Česku není žádná sranda. Je tam tedy nějaká vize lepšího vybavení pro fotbal. Vezměte si, že by se tu nemohlo hrát fotbalové Euro v roce 2036, jak plánuje premiér Petr Fiala.

Petr Fiala je šéf ODS, za kterou kandiduje v letošních volbách.

Tady není jediný stadion, který by zvládl pořádat takový turnaj. Maximálně pražský Eden při zvýšení kapacity, dejme tomu. Ale jiný stadion tu není a podfinancovanost fotbalové infrastruktury v Česku je ohromná. Jsme několik desítek let za západní Evropou, takže pokud příval miliardářů do českého fotbalu přinese to, že se infrastruktura zlepší, tak to bude jedině dobře.

Fandí miliardáři fotbalu?

X Jaká je návratnost takové investice? Vyplatí se miliardářům vstoupit do fotbalových klubů? Ocitnou se okamžitě v černých číslech?

Určitě se okamžitě v černých číslech neocitnou. Znovu bych připomněl synergie, vždycky to má nějakou souvislost s jejich podnikáním. Zmínili jsme Karla Pražáka, u kterého je jednoznačná souvislost s obchodem ohledně pardubické firmy Synthesia, ta se stane i strategickým partnerem klubu. Vždycky je dobré, když člověk má nějaký byznys v daném městě a stará se i o tamní lidi. Synthesia zaměstnává spoustu lidí v Pardubicích, takže tam je synergie jednoznačná. Nový vlastník na klubu jednoznačně nevydělá hned, ale možná ani několik let. Jsou tam určité jednorázové přísuny peněz, například z evropských soutěží, ať už je to Liga mistrů, nebo Evropská Liga, na té se dá taky docela slušně vydělat. Díky tomu se rozpočet může překlopit do, řekněme, momentálního, krátkodobého zisku. Tak se to stalo například v Plzni několikrát v posledních patnácti letech, že klub si hodně vylepšoval rozpočet zisky z evropských soutěží, a díky tomu dokázal uhradit dluhy.

X Může být jeden z důvodů, proč něco takového udělat, ryzí fanouškovství? Říkal jste, že nevíte, že by Michal Strnad fandil Plzni, a z toho důvodu ji chtěl koupit, ale viděl jsem Pavla Tykače na trávníku v Edenu oslavovat titul. Je tedy otázka, nakolik to bylo jenom kvůli tomu, že si chtěl užít dobrý nákup, nebo jestli je skutečně dlouholetým fanouškem Slavie, to nevím.

Myslím, že důvody jsou různé. Máme sportovní nadšence, ať už je to Milan Kratina v Teplicích, který hraje fotbal dlouhodobě, Karel Pražák je taky dlouholetý fotbalista i hokejista. Zároveň jsou tu případy jako Pavel Tykač, jak jste zmiňoval, u něj myslím, že jde hodně o veřejný obraz. Dokonce měl prohlásit, že nákup pražské Slavie je pro něj lepší PR, než kdyby si kupoval nějaký mediální dům v dnešní době, s čímž musím souhlasit, protože dopad na veřejné mínění je v tomto případě spíše pozitivní než negativní, na rozdíl od vlastnictví médií. U Michala Strnada vůbec nevíme o tom, že by někdy fandil Viktorce, ale že by se vůbec zajímal o fotbal. Myslím, že hraje roli byznys a propojení se západní Evropou. 

X Vnímají to tak fanoušci a fanynky? Zlepšuje to obraz miliardáře v jejich očích, že si pak o něm myslí něco lepšího, protože to je ten, kdo vlastní náš milovaný klub a dává nám peníze?  

Myslím, že si to takto neuvědomují, ale že to přijde samo, což si uvědomují ti miliardáři. Ale fanoušci obecně mají radost z každého posílení rozpočtu. Vidí naději na to, že přijdou lepší hráči, že se zrekonstruuje nebo postaví nový stadion. To jsou pro ně záležitosti číslo jedna, případně dva, které řeší. Zaznamenali jsme v Plzni velký zájem po tom, co jsme vydali zprávu o zájmu Michala Strnada o plzeňskou Viktorku. Myslím, že reakce byly docela kladné a Plzeňané se těší na to, až Strnad přijde a zdvojnásobí rozpočet Viktorky.

Čekání na zahraniční investory

Už jste zmiňoval, že je to trend ze Západu a něco, co sledujeme v západní Evropě už dlouhou dobu, potvrzuji zejména v Premier League, v britské nejvyšší soutěži. Je poměrně běžné, že do klubů vstupují zejména zahraniční investoři. Asi nejznámější příklad je bohatý Manchester City, který vlastní šejk Mansúr bin Zájid Ál Nahján ze Spojených Arabských Emirátů, ale klubů je celá řada a najdeme je i v Bundeslize, Hoffenheim například, v americké lize Los Angeles Galaxy a podobně. To jsou všechno kluby, které z větší nebo menší míry vlastní miliardáři. Je představitelný scénář, že by zahraniční investor vstoupil do české fotbalové ligy? Protože všichni majitelé, o kterých se bavíme, jsou Češi.

Česká liga je pořád finančně hrozně malá pro zahraniční zájemce. Budeme teď mít první delší šňůru po dlouhých letech, kdy se vítěz české ligy dostane do Ligy mistrů. Zájem zahraničních miliardářů se soustředí téměř výhradně na kluby, které mají ambici hrát nejvyšší evropské soutěže. To se v Česku sice zlepšuje, ale myslím si, že je ještě hodně dlouhá doba na to, abychom měli zajištěné na dlouhou dobu místo v Lize mistrů, aby české týmy hrály poháry. Zmínil jste konkrétní příklady ze zahraničí, tak bych možná ještě doplnil Paris Saint-Germain. To je poslední vítěz Ligy mistrů a klub vlastní Katařan, což možná vzbudilo i zájem místních miliardářů, kteří investovali loni do konkurenčního městského klubu Paris FC. Je to Bernard Arnault, nejbohatší Evropan, majitel koncernu Moët Hennessy Louis Vuitton, který investoval do klubu společně s vlastníky Red Bullu. Tento tým, který byl dlouho ve stínu známějšího Paris Saint-Germain, teď postoupil do první francouzské ligy a ambice jsou obrovské.

To je další klub, který vlastní lidé z Red Bullu po Salzburku a Lipsku.
Je to tak, tady sice mají menšinový podíl, ale propojení Red Bullu s týmy je taky docela zajímavé. Tam je ale podle mě lákadlem spíš marketing a propagování značky.

X Vrátím-li se zpátky do Česka, dokázal by se český fotbal do budoucna obejít bez peněz miliardářů? Jak jsem to pochopil, tak jste úspěch v evropských soutěžích, růst a zlepšování podmínek na stadionech a podobně podmínil tím, že tam musí být nový příval peněz právě od těchto lidí.

Ano, je to jednoznačné. I příklady ze zahraničí to potvrzují. Když si vzpomeneme na Chelsea, tak před příchodem Romana Abramoviče to nebyl bůhvíjaký tým. Po tom, co tam vstoupil silný vlastník, je Chelsea v posledních, řekněme, dvaceti letech velkoklub. To samé Paris Saint-Germain. To taky nebyl častý účastník nejvyšších evropských soutěží, ale po tom, co tam vstoupili Katařené, je z toho jeden z top týmů Evropy. Zahraniční případy tedy ukazují, že i v Česku musí vstoupit do fotbalu top miliardářská liga, abychom měli nové stadiony, aby sem přicházeli i známí zahraniční hráči a dokázali jsme je tady zaplatit.

X Vrátím se k výčtu klubů, které jsou ještě na prodej v Česku. Schyluje se, kromě zatím hypotetického nákupu Plzně Michalem Strnadem, k něčemu dalšímu v příštích týdnech, měsících? Máte o tom informace? 

Zmínili jsme Jablonec, Hradec Králové a kromě toho žádné informace o příchodu nového miliardáře do nějakého klubu nemám, ale zejména ve druhé lize bych řekl, že tam je kandidátů hodně. Vidíme to například i na zájmu Igora Fajta, brněnského průmyslníka, který investoval do brněnského klubu a přejmenoval ho na Artis. Má s ním také ambice dostat ho do první ligy a hrát o nejvyšší příčky. Ve druhé lize je, řekl bych, ještě docela na výběr, navíc řadu těchto klubů vlastní města, která nemají finance na rozvíjení klubu. Tipnul bych si, že možná ještě něco přijde, ale pokud se Michal Strnad domluví s plzeňskou Viktorkou a se současnými majiteli, tak myslím, že největší příval miliardářů už je za námi.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: TV Nova, CNN Prima News, ČT Sport, Hospodářské noviny, O2 via YouTube FC Viktoria Plzeň, Instagram chance_tvoje_sazkovka, YouTube Sporťák, YouTube CzechFans TV. 

 X X X

 EUROPOSLANEC  SLOVENSKA  BLAHA:

Gratulujem Európskej únii k tomu, ako úspešne izolovali Putina

Som šokovaný z toho, v akej hermetickej izolácii sa ocitol ruský prezident Vladimír Putin. Nikde ho nepríjmu, nikto s ním nechce rokovať. Samozrejme, žartujem Pred pár týždňami ho vítali na červenom koberci v USA, kde mal vážne rokovania s americkým prezidentom.

Európski lídri, ktorí voči nemu roky šírili teatrálnu nenávisť, odrazu žobronia, že aj oni chcú byť súčasťou mierových rokovaní s Ruskom!  Vladimíra Putina teraz vítajú na červenom koberci v Číne a priateľsky si podáva ruky s lídrami najľudnatejších štátov na svete – s Čínou a Indiou.

Vo formáte BRICS rokuje s polkou sveta, v EÚ má korektné vzťahy so Slovenskom a Maďarskom, v Európe sa vždy môže oprieť o Srbsko. Ale jasné, podľa našich slovutných médií je vraj Putin „izolovaný“. No jasné, mojkovia, želám krásne sníčky a príjemné zobúdzanie.

Schválne si to porovnajme s tými akože „najvplyvnejšími“ lídrami EÚ. Von der Leyenovú v Číne chodí vyzdvihovať druhá liga, s kobercom sa ani neunúvajú. Do Bieleho domu ju zavolajú ako k zubárovi, v čakárni tam sedí s ostatnými Európanmi ako keby čakali na vŕtanie zubov.

A potom si ich tam Donald Trump posadí v pracovni oproti sebe ako svoje služobníctvo a oznamuje im, čo vyjednal. Povedzme si to na rovinu. Tak veľmi sa EÚ snažila izolovať Rusko, až sa sama vmanévrovala do totálnej izolácie.

EÚ klesla až tak hlboko, že si nevie uctiť ani koniec druhej svetovej vojny a porážku fašizmu. Z historickej perspektívy je to obzvlášť nepekný pohľad, keďže drvivá väčšina členských štátov EÚ bola v čase invázie do ZSSR súčasťou nemeckého impéria alebo spojencom Hitlera.

Počas druhej svetovej vojny to boli práve Rusi a Číňania, ktorí si vytrpeli najviac. V boji proti fašizmu umierali v desiatkach miliónov. Aj za nás. Som hrdý na to, že premiér Slovenskej republiky Robert Fico odlieta do Pekingu, aby Rusku aj Číne vyjadril našu úctu. Tak to má byť.

Si Ťin-pching a Vladimír Putin sú dnes najvýznamnejší štátnici na svete a predstavitelia EÚ pôsobia popri nich ako taký uvrieskaný plankton. BRICS je budúcnosť svetovej ekonomiky. A jediná šanca k rovnováhe a mieru vo svete. Toho sa držme!

 Ľuboš Blaha, server vasevec.cz

 X X X

 STˇIŽNOST  NA  POŠTU  V  KRASLICÍCH

POTÍŽE  BY MĚL  ŔEŠIT  I  MINISTR  RAKUŠAN,  ŘIDÍ  POŠTY

Hejtmanka chce prověřit dodržování zákona o ochraně údajů na České poště v Kraslicích, která z části převzala agendu zrušeného úřadu práce

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová se dopisem obrátila na ředitele Úřadu pro ochranu osobních údajů a žádá ho o prověření situace, zda je v prostorech České pošty v Kralicích zajištěna dostatečná ochrana osobních údajů klientů. Požadavek souvisí s ukončením provozu pobočky úřadu práce, kdy část agendy místní zrušené pobočky převzala právě Česká pošta.

„Za hlavní problém považuji skutečnost, že prostory pošty nejsou oddělené. V praxi to znamená, že každý návštěvník může zaslechnout osobní informace lidí, kteří zde řeší záležitosti spojené s úřadem práce. Jsem přesvědčena, že takové podmínky nejsou v souladu se zásadami ochrany osobních údajů a představují riziko pro soukromí občanů. Proto jsem se obrátila na Úřad pro ochranu osobních údajů s žádostí o přezkoumání situace a o vydání oficiálního vyjádření,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje.

Činnost Kontaktního pracoviště Úřadu práce v Kraslicích byla ukončena k 31. srpnu 2025. Jako náhradní místo pro podávání žádostí o vybrané dávky státní sociální podpory a dávky zaměstnanosti byla občanům nabídnuta pobočka České pošty v Kraslicích. „Kromě toho, že pošta nebyla stavebně upravena tak, aby byla zajištěna ochrana osobních údajů žadatele, nemáme ani informace o tom, zda a jak vůbec jsou chráněny osobní údaje ve vztahu k České poště. Ta v podstatě získala přístup k těmto údajům od Úřadu práce ČR,“ doplnila hejtmanka.

Bc. Jitka Čmoková