Trump dělá skvělou reklamu uskupení BRICS svou agresivní celní politikou a ještě agresivnějším slovním torpédováním tu na své síti Truth Social či velice oblíbenými glosami podávanými z pootevřených dveří svého Air Force One přítulných novinářů. Zatímco EU programově blahosklonně existenci BRICS ignorovala, i když ve svém souhrnu je mnohem úspěšnější než západní G7, Donald Trump  naopak na toto uskupení ostře útočí a argumentuje nepochybně odůvodněně , že obchodní přebytky Číny, Indie či Vietnamu jsou vůči USA jsou mohutné, ale navíc, partneři z BRICS významně podporují Rusko nejen silným odběrem plynu, ale i jak se včera rozčílil v případě Indie silným odběrem vyspělé armádní techniky.

Protože Donald nyní nastoupil na závěrečnou fázi, jak donutit Putina ke kapitulaci, aby zasedlo k jednacímu stolu se Zelenským a uzavřel s ním dohodu o okamžitém příměří. A cestou k tomu má být i vydírání ruských mnohaletých partnerů.

A tak včera vítězoslavně nasadil Indii cla ve výši 25% a přislíbil další penále za spo-lupráci s Ruskem, která přispívá k porážce Ukrajiny…

Trumpova obava z uskupení BRICS je samozřejmě důvodná.

My žijeme v bublině, v českém tisku se o BRICS a jeho významu nic nepřečteme a když tak jenom pohrdavý příspěvek spíše prorežimního ekonoma Kovandy. To, že země BRICS jsou ve svém celku úspěšnější než všechny země G7 ani ťuk.

Trump –  až trochu hystericky – reaguje na možné úvahy o dedolarizaci světové ekonomiky a zemím BRICS dlouhodobě vyhlašuje válku.

A teď, aniž by byl ochoten či dokonce schopen pochopit, že bez akceptace základních Putinových podmínek, minimálně  písemného příslibu zemí NATO, že se Ukrajina nestane členem NATO či, že vojska zemí NATO nebudou rozmístěna na jeho území a dalších, Rusko samozřejmě neustoupí.

Tím spíše, že všichni nezávislí realističtí analytici, kteří začasté v minulosti byli ve vysokých funkcích v CIA či poradci vrcholných politiků USA o vítězství Ruska nepochybují.

Trump se  chová jako utržený ze řetězu a cítí se být bohem.

Velice tomu napomohlo doslova ostudné  chování předsedkyně EK Ursuly von der Leyen, kterou nejprve , kterou celý den nechával vycukávat kdesi u svých golfových hřišť ve Skotsku, aby na večer milostivě odsouhlasil v podstatě rovněž drastických 15% cel (odmítám používat jeho lživé označení reciproční) a navíc závazek k odběru LNG plynu za 750 miliard dolarů.

Spojené státy dále koncem tohoto týdne oznámí, jaká opatření proti zlé Indii přijmou kromě dovozních cel na obchod s Ruskem.

Americký prezident Donald Trump to uvedl během rozhovoru s novináři.

Šéf Bílého domu uvedl, že kromě 25 % cel pro Indii budou muset pro Indii  zaplatit zaplatit „dodatečnou pokutu“ za obchodování s Ruskem a členství v organizaci BRICS.

A už jen tak třešnička na dortu: Bílý dům dále uvedl, že Trump podepsal nařízení, proti dalšímu vzbouřenci z BRICS Brazílii, které  ukládá dodatečné 40% clo, čímž se celkové clo zvýší na 50 %.

Svým způsobem jeho kroky mají dvojí důsledek:

Na jedné straně si doslova brutálně podřizuje i za cenu ekonomického vydírání a ponižování západní země, ale na druhé straně posiluje soudružnost zemí, které do tohoto rangu nepatří a posiluje jejich sounáležitost s Ruskem, které se stává nikoliv jistě v ekonomickém smyslu, ale ve vojenském určitě, coby nejodvážnější bojovník proti obnovenému americkému imperialismu. Neboť jak  jinak Trumpovo jednání nazvat.

I to vede k tomu, že zcela  určitě značná část světa přímo či nepřímo drží Putinovi palce, aby v prodloužené desetidenní lhůtě to 9. 8 určitě Trumpovi neustoupil.

Boj Trump-Putin teprve pořádně začíná.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

UKRAJINA  NEPLNÍ  DOHODU  RUSKA  NA  UKONČENÍ  VÁLKY

TRUMP  NEDOHLÍŽÍ  NA  DOHODY  UKRAJINY  A  RUSKA

JDE TRUMPOVI  O  UKONČENÍ  VÁLKY?

USA  SE  POSTARALY  i  O  UKONČENÍ  HITLEROVY  VÁLKY,

JEDNALY  SE  STALINEM

TAK  BY  MĚL  JEDNAT  I  TRUMP

Zklamaní měli přehnaná očekávání, řekl Putin. Trumpovo ultimátum s ním nehnulo

 Pokud je někdo zklamán z dosavadních výsledků mírových rusko-ukrajinských jednání, pramení to z přehnaných očekávání. Při pátečním setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to prohlásil ruský diktátor Vladimir Putin. Týden před uplynutím ultimáta na dohodu o ukončení války na Ukrajině, které mu dal americký prezident Donald Trump, Putin nenaznačil žádnou změnu v postoji Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je připravený se s Putinem sejít.

 Putin dal najevo, že na Ukrajině nadále platí cíle a podmínky, jak je formuloval loni v červnu. Tehdy požadoval, aby Ukrajina stáhla svá vojska ze čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské, které nyní Rusko částečně okupuje, a aby se zavázala, že zůstane mimo vojenská spojenectví a nepořídí si jaderné zbraně.

 Ukrajina dříve jeho požadavky odmítla jako ultimátum. Tamní prezident Zelenskyj v pátek na sociální síti X zopakoval, že je připravený se s Putinem sejít. Ukrajina se podle něj chce posunout dál od pouhých prohlášení a technických setkání na nižší úrovni. „Pokud se objeví signály opravdové ochoty ukončit důstojně válku a nastolit skutečně trvalý mír, pak Ukrajina znovu potvrzuje svou připravenost setkat se kdykoli na nejvyšší úrovni,“ napsal.

O možném summitu vůdců obou zemí jednal s britským premiérem Keirem Starmerem. „Probírali jsme naši spolupráci s americkými partnery, především pak koordinaci kroků s prezidentem (Donaldem) Trumpem a možné formáty mírových jednání na úrovni nejvyšších představitelů,“ dodal.

 Během tří kol přímých jednání v Istanbulu se obě znepřátelené strany domluvily na výměnách zajatců. „Hodnotím to vcelku pozitivně. Jak taky jinak než kladně by bylo možné hodnotit to, že se stovky lidí vracejí do vlasti?“ řekl Putin novinářům podle agentury Interfax.

Dosavadní rozhovory však zatím nevedly k uzavření příměří ani k jakémukoliv průlomu ohledně vyhlídek na ukončení války, kterou Putin rozpoutal v únoru 2022 svým rozkazem ke vpádu vojsk do sousední země. A navzdory ultimátům od amerického prezidenta k ukončení války ruské vzdušné útoky, které terorizují obyvatele ukrajinských měst, ještě zesílily.

 Putin podle agentury Reuters prohlásil, že doufá v pokračování mírových rozhovorů a že pracovní skupiny by mohly projednat možné kompromisy.

Zároveň ovšem zdůraznil, že ruské cíle ve válce zůstávají stejné. Jednání by se podle Putina mělo konat „bez kamer a v klidné atmosféře“, zatímco – jak prohlásil – ruští vojáci útočí na Ukrajinu podél celé frontové linie a dynamika bojů se vyvíjí ve prospěch Ruska.

Putin zjevně narážel na tvrzení ruského ministerstva obrany, které ve čtvrtek oznámilo, že ruská vojska po šestnácti měsících bojů plně ovládla strategicky důležité město Časiv Jar na východě Ukrajiny. Toto tvrzení ukrajinská armáda vzápětí popřela.

 Ruský vládce rovněž ohlásil zahájení sériové výroby raket Orešnik a jejich dodávky ruským ozbrojeným silám. Orešnik je nová ruská zbraň s šesti hlavicemi, která může dosahovat rychlosti přes 13 tisíc kilometrů za hodinu a lze ji jen obtížně zachytit běžnými radary. Rusko ji poprvé použilo loni při útoku na Dnipro.

X X X

 RUSKO  NUTÍ  UKRAJINU  KE  KAPITULACI,  UKONČIT  VÁLKU,  JAKO  HITLEROVO  NĚMECKO

UKRAJINA   ZBYTEČNĚ  NECHÁVÁ  NIČIT  ÚZEMÍ,  ZABÍJENÍ  LIDÍ

MILIONY  UKRAJINCŮ  UTEKLI  DO  ZAHRANIČÍ,  NECHTĚJÍ  BOJOVAT

VINEN  VÁLKY  NA  UKRAJINĚ  ZELENSKÝ,  NEMĚL  VÁLKU  PŘIPUSTIT  PODLE  TRUMPA

Ruský útok na Kyjev má už 28 obětí, z trosek vytáhli i tělo dvouletého dítěte

 Počet obětí vzdušných úderů na Kyjev, které provedlo Rusko v noci ze středy na čtvrtek, stoupl na 28, jsou mezi nimi také tři děti. Informoval o tom dnes šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko poté, co záchranáři z trosek vyprostili další mrtvá těla. Starosta města Vitalij Kličko vyhlásil na dnešek v Kyjevě na památku obětí den smutku.

 „Během noci a rána vyprostili záchranáři z trosek obytného domu ve Svjatošynské čtvrti deset těl, včetně dvouletého dítěte,“ uvedlo dříve ukrajinské ministerstvo vnitra na svém účtu na Telegramu. Dalších 159 lidí včetně 16 dětí utrpělo při úder Rusko vyslalo v noci na čtvrtek proti Ukrajině 309 dronů a osm střel s plochou dráhou letu, hlavním cílem útoku byl právě Kyjev.

Ve Svjatošynské čtvrti na západě metropole raketa přímo zasáhla devítipodlažní panelový dům, záchranáři pak rozebírali trosky, aby se dostali k zavaleným lidem.

Ukrajina čelila dalším ruským útokům i v noci na dnešek. Po zásahu obytného domu granátem v Záporožské oblasti na jihovýchodě země zahynul 63letý muž, informoval ráno šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Zraněním, způsobeným ruskými děly při ranním ostřelování Chersonu, podlehla matka tří dětí, uvedl šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.

Rusko útočilo i v noci na pátek. Nejméně jednoho mrtvého a tři raněné civilisty si vyžádaly údery na Záporožskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, informoval ráno šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Zraněním, způsobeným ruskými děly při ranním ostřelování Chersonu, podlehla matka tří dětí, uvedl šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.

Další dva lidé utrpěli zranění při nočních ruských útocích v Dněpropetrovské oblasti, uvedl tamní gubernátor Serhij Lysak, podle kterého se záchranářům podařilo z trosek vyprostit dvě živé děti.

Terčem ruských útoků se stalo i okolí ukrajinské metropole. Ve městě Bila Cerkva, ležícím asi 90 kilometrů jižně od Kyjeva, vypukly silné požáry v civilních podnicích, se kterými bojuje stovka hasičů, oznámila Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Nálet se podle záchranářů obešel bez obětí a raněných.

Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 72 dronů, z nichž 44 se podařilo zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že 28 dronů, které sítěmi obrany proletěly, zasáhlo devět lokalit v Charkovské, Doněcké, Dněpropetrovské a Kyjevské oblasti.

O noc dříve Rusko vyslalo proti Ukrajině 309 dronů a osm střel s plochou dráhou letu, z toho 288 dronů a tři střely se podařilo zneškodnit.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci protivzdušná obrana zničila 60 ukrajinských dronů nad šesti regiony, Černým a Azovským mořem. O případných škodách se nezmínilo. O odrážení náletu ukrajinských dronů ráno informoval gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sjusar. Za hlavní označil, že nikdo nebyl zabit či zraněn.

X X X

 Francouzská města drtí organizované násilí. Gangy migrantů se policie nebojí

Francouzská města se stávají nechtěně scénami pro násilnou kriminalitu. Vše to opět vypuklo nenadále. Na státní svátek 14. července se změnila čtvrť Val de l’Aurence ve 130tisícovém městě Limoges na západě Francie ve válečnou zónu.

 Zapáleny byly desítky aut, kriminální gangy útočily na náhodné chodce. Situace se podle policistů zcela vymkla kontrole.

Je to nový fenomén. Větší města, jako je Paříž, Lyon či Marseille, už si zvykají na násilí převážně arabských a severoafrických migrantů dlouhé desítky let. Teď najednou stejnou zkušenost zažívají i lidé v kdysi idylických místech na krajích menších francouzských měst, kde dříve býval klid. Násilí prorůstá vytrvale dál do dalších oblastí. Právo a pořádek se hroutí.

Vláda vždy vyšle policejní jednotky, které situaci nějak uklidní. Jedním dechem se však policisté dozvídají, že nemají působit příliš horlivě, aby se nedočkali kritiky od některé neziskové organizace.

 X X X

 Teherán může být za pár týdnů úplně bez vody, potýká se s historickým suchem

S kritickým suchem se potýká íránská metropole Teherán. Zásoby vody se tenčí a úřady se snaží obyvatele přimět, aby s ní co nejvíce šetřili a odvrátili tak možnou katastrofu. Ta přitom podle expertů může přijít už za několik týdnů.

„Pokud co nejrychleji nepřijmeme potřebná rozhodnutí, situace se vymkne kontrole,“ sdělil na pondělním zasedání vlády íránský prezident Masúd Pezeskian.

Před možnou tragédií varoval i ředitel Ústavu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví Kaveh Madani. „Írán je vyprahlá země a vody je tam ze své podstaty nedostatek. Změna je v tom, že tentokrát krize postihla hlavní město. Hrozí, že přijde den, kdy se zásoby zcela vyprázdní,“ uvedl pro CNN.

 Kořeny problému tkví v řadě faktorů. Odborníci jako hlavní zmiňují především desetiletí špatného hospodaření a rostoucí nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.

Írán zažívá už pátý rok sucha v řadě, což souvisí s globálním oteplováním. V některých částech země se teploty tento měsíc vyšplhaly nad 50 stupňů Celsia. „Země zažívá rekordní vedra,“ upřesnil klimatolog a historik počasí Maximiliana Herrery.

Úřady snížily tlak vody i vyhlásili svátek

Úřady kvůli hrozbě již snížily čtyřem pětinám domácností v Teheránu tlak vody asi o polovinu, uvedl v pondělí guvernér provincie Mohammad Sadegh Motamedian.

Pro lidi žijící ve vyšších patrech bytových domů to může znamenat, že se k nim voda vůbec nedostane. Muž bydlící ve čtrnáctém patře budovy v Teheránu se CNN svěřil, že jeho kohoutky občas vysychají.

 Vodu do hlavního města dovážejí cisterny a obyvatelé, kteří si to mohou dovolit, si doma instalují zásobníky.

Ve snaze šetřit vodou a elektřinou minulý týden íránská vláda vyhlásila v metropoli, stejně jako v některých dalších regionech po celé zemi, jednodenní státní svátek.

Teď zvažuje, že krok zopakuje. Tentokrát by byl svátek týdenní, uvedla v pondělí na tiskovém brífinku mluvčí vlády Fatemeh Mohajeraniová. „Někteří snad dočasně opustí město a sníží tak poptávku po vodě,“ sdělila.

Systémová nerovnováha, míní expert

Kvůli rostoucímu počtu obyvatel a stále vyšší poptávce po vodě se zároveň Teherán propadá do země. Někdy i o více než deset centimetrů ročně.

Hlavní město „se potýká se systémovou, dlouhodobou nerovnováhou, která ohrožuje samotné základy zabezpečení obyvatelstva,“ řekl profesor stavebního a environmentálního inženýrství z Kalifornské univerzitý v Irvine Amir AghaKouchak.

Podle íránské polooficiální tiskové agentury Mehr zaznamenal Írán v letošním roce pokles srážek o více než 40% ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Teheránská regionální vodárenská společnost uvádí, že přehrady, které zásobují hlavní město, jsou přibližně na pětině své kapacity.

 S nedostatkem vody se potýkají všechny íránské provincie s výjimkou jediné, uvedl ministr energetiky Abbás Aliabádí. Nevyloučil přitom možnost, že se zavedou příděly vody.

Kaveh Madani z Ústavu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví se vyslovil pro zásadní změnu ekonomiky, která by vedla k odklonu od zemědělství náročného na spotřebu vody, které v současné době představuje přibližně 90% íránské spotřeby vody, směrem ke službám a průmyslu s mnohem menšími nároky na vodu.

 „Tento druh reformy by byl pravděpodobně bolestivý a nákladný, a to jak z ekonomického, tak politického hlediska. Za současné vlády a vzhledem k sankcím, které na Írán uvalily USA a další země, je velmi nepravděpodobný,“ vysvětlil svůj názor.

Vláda zatím chystá dočasná opatření, jako je přečerpání vody, odsolování nebo recyklace odpadních vod. „Pokud Teherán přežije do konce září, pak je naděje, že se úplnému vyschnutí svých zásob vyhne,“ konstatoval Madání.

 X X X

  Trump zaklekl na ruskou ropu. To by se za Bidena nestalo, láteří v Moskvě

 Donald Trump donutil pokleknout Evropskou unii, teď přichází na řadu nejlidnatější stát světa. Hrozba pětadvacetiprocentních cel na Indii by měla zafungovat i jako páka, aby vláda Naréndry Módího přestala nakupovat levnou ruskou ropu. To by pro Moskvu znamenalo skutečný problém.

 Ještě nedávno si Indie mohla pochvalovat, jak šikovně to hraje na obě strany. Kvůli její tradiční rivalitě s Čínou si ji Američané vždy předcházeli a zařadili ji do své čtyřstranné aliance Quad, ve které pekingští jestřábi viděli zárodek asijské obdoby NATO.

Nové Dillí však zároveň bylo i klíčovým členem ekonomického uskupení BRICS, pořizovalo si ruské zbraně a po začátku války na Ukrajině začalo ve velkém nakupovat levnou ruskou ropu: experti společnosti Kpler spočítali, že asi třetina ropy na indickém trhu pochází z Ruska.

Ruská ropa dál zlevní, její těžba je však čím dál dražší. Zásob ropy, jejíž těžba je ekonomicky udržitelná, je čím dál méně. Rusko se tak může dostat do kritického bodu.

 X X X

 Dr. Tureček: Izrael desítky let odmítá vznik Státu Palestina. Nejde mu jen o bezpečí, ale i o expanzi

Humanitární situace v Pásmu Gazy vede další země k myšlence uznat samostatnost Státu Palestina. Po Francii a Británii oznámila svůj záměr také Kanada a Malta. „Posiluje to palestinské pozice a oslabuje to izraelské pozice, takže není divu, že se Izraelci rozčilují. Určitě budou zase mluvit o antisemitismu jako mnohokrát v minulosti,“ říká v Interview Plus vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Břetislav Tureček.

Britský premiér Keir Starmer v úterý prohlásil, že pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení otřesné situace v Pásmu Gazy, uzavření příměří a dosažení trvalého míru, uzná Británie v září existenci Státu Palestina. Podobná prohlášení uničily také Francie, Malta nebo Kanada.

 Proč chtějí Francie, Británie a Kanada uznat Palestinský Stát? Poslechněte si Interview Plus, hostem je odborník na Blízký východ Břetislav Tureček

„Dvoustátní řešení je na stole desítky let a desítky let ho Izrael odmítá,“ poukazuje Tureček a přibližuje: 

„Sám izraelský premiér Benjamin Netanjahu mnohokrát řekl, že nikdy nedopustí vznik palestinského státu. Opakovaně se izraelské veřejnosti chlubil: ‚Já jsem desítky let bojoval proti tomu, aby palestinský stát vznikl.‘ A říkal to i před masakrem Hamasu ze 7. října 2023.“

Nejnověji Netanjahu prohlásil, že Starmer svým rozhodnutím odměňuje „obludný terorismus“ Hamásu a trestá oběti tohoto palestinského hnutí. Džihádistický stát, který by vznikl na hranicích Izraele dnes, bude zítra ohrožovat Británii, dodal.

‚Teritoriální nároky‘

Británie nyní klade Izraeli takové podmínky, že pro ni bude snadné vlastní postoj k Státu Palestina ještě zvrátit. Izrael se přesto oprávněně obává, že Spojené království palestinský stát podpoří.

 „Všimněme si, že izraelská reakce se vede, řekněme, v bezpečnostní argumentaci. Říkají: Podporujete teroristy, je to hrozba pro Izrael, palestinský stát a tak dále,“ upozorňuje analytik a pokračuje:

„Ale Izrael má ještě jednu motivaci. Nejde jenom o jeho bezpečnost, ale jde i o jeho teritoriální nároky a expanzi.“

I v době před pětadvaceti lety, kdy existovala silná naděje na mírové soužití dvou států, byl v Izraeli tábor, kterému tato vize vadila.

„Kdyby vznikl palestinský stát, tak by to zmařilo naděje sionistických extremistů, pro které celý Západní břeh Jordánu je Izrael, země izraelská. Pro které Gaza je země izraelská. A pro některé je tím dokonce Jordánsko,“ vysvětluje Tureček.

„To jsou ty trendy, nátlaky, názory, mezi kterými musí teď lavírovat izraelský premiér Netanjahu. Slyšíme členy jeho vlády, kteří říkají: ‚Vyženeme Araby z Gazy, celá Gaza bude židovská.‘ Premiér na to řekne: ‚Ale to není oficiální politika vlády.‘ Není, ale plíživě se to děje,“ myslí si vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze.

‚Židovští teroristé‘

Prohlášení o uznání Státu Palestina od Británie, Francie nebo Kanady by mohla také vytvořit tlak na Spojené státy, aby přitvrdil vůči Izraeli. Podle Turečka to může být i jeden z nezamýšlených dopadů.

 „Víme, že než přišel britský premiér s tím prohlášením, tak si telefonoval s Donaldem Trumpem. Probíral to s ním. Pak přišla velmi tvrdá reakce Američanů. Viděli jsme, že Američané hrozí obchodními sankcemi Kanadě, pokud Kanada uzná Palestinu,“ připomíná analytik a srovnává:

„První, co mě napadlo, bylo, jaký je rozdíl mezi těmito americkými hrozbami a hrozbami, které jdou třeba z Ruska na postsovětské republiky?“

Francie poukazuje při své podpoře Státu Palestina na židovský teror na Západním břehu Jordánu. „Židovští teroristé, osadníci, vraždí desítky Palestinců. My se samozřejmě zabýváme hrůzou v Gaze, ale toto se také děje. Kde je izraelská reakce? Kde je snaha Izraelců tomuto zabránit?“ ptá se Tureček a dodává:

„Nedávno byl zavražděn jeden Palestinec. Izraelský židovský střelec, který ho zabil, byl propuštěn z vazby. To je izraelský boj proti terorismu?“

 X X X

 Ukázal na roli Stanjury a musel jít. Proč skončil bitcoinový koordinátor Uhlíř

 Předčasný konec dohlížitele na objasňování bitcoinové kauzy na ministerstvu spravedlnosti, nad kterým se podivil i prezident Petr Pavel, vyvolal otázky, co za ním ve skutečnosti je. Ač ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) tvrdí, že bývalý ústavní soudce David Uhlíř opustil místo „koordinátora“ na ministerstvu po vzájemné dohodě poté, co splnil zadání, skutečné důvody jsou zřejmě jiné.

Seznam Zprávy přinesly informaci, že Uhlíř skončil proto, že chtěl do závěrečné zprávy napsat, že přijetí bitcoinů státem od odsouzeného podvodníka a obchodníka s drogami je od počátku neplatné.

iDNES.cz zjistila, že Uhlíř měl výhrady i k časové ose, kterou Decroix dokazovala, jak se vše odehrálo. Na ose totiž chybí klíčové události a okolnosti, které ukazovaly na roli ministra financí za ODS Zbyňka Stanjury.

Časová osa navíc údajně obsahovala překlepy a hrubé gramatické chyby a ignorovala okolnosti, které vyvolávaly další otázky.

 X X X

 Bitcoinový dar nemělo ministerstvo přijímat. Úřad nepostupoval s náležitou obezřetností, potvrdil audit

Ministerstvo spravedlnosti nemělo přijímat miliardový bitcoinový dar. Vědělo totiž o okolnostech, které naznačovaly existenci významného rizika, že dar může pocházet z výnosů trestné činnosti. Před přijetím daru tedy mělo podniknout kroky, které by toto riziko vyloučily. K tomuto závěru dospěla externí auditorská firma Grant Thornton ve shrnutí, které ve čtvrtek ministerstvo zveřejnilo na síti X.

 Podle auditora úřad k transakci nepřistupoval s náležitou obezřetností v souladu s principem řádné správy. Bitcoinový dar přijal pro ministerstvo předchozí ministr Pavel Blažek (ODS), a to od dříve odsouzeného obchodníka s drogami Tomáše Jiřikovského.

Národní centrála proti organizovanému zločinu tyto okolnosti prověřuje pro podezření ze zneužití pravomoci, praní špinavých peněz a nakládání s drogami. „Existuje riziko, že v souvislosti s přijetím daru, dalším nakládáním s ním a jeho následným prodejem prostřednictvím veřejné aukce mohlo dojít k naplnění skutkových podstat některých trestných činů,“ konstatoval i audit.

Jednotlivé dílčí kroky zástupců ministerstva nemusely být podle dosavadních zjištění auditu nutně chybné nebo v nesouladu s interními či obecně platnými právními předpisy. Problém spočíval podle auditora v tom, že bitcoinovou transakci zřejmě nikdo nekoordinoval.

„Jelikož nám nebyla předána informace o celkové koordinaci transakce, vycházíme z toho, že k ní nedošlo. Tato skutečnost vedla nejspíše k tomu, že transakce nebyla identifikována jako riziková, což nutně měla být,“ napsala auditor ve zveřejněném shrnutí.

 Z hlediska AML zákona proti praní špinavých peněz vykazoval podle auditu postup ministerstva při přijetí daru závažné nedostatky. Ministerstvo totiž neprovedlo kontrolu odpovídající rizikovému profilu transakce, chybělo mimo jiné posouzení ekonomické logiky a účelu daru a úřad neaplikoval standardy běžné v kryptoměnovém sektoru.

„Tím ministerstvo spravedlnosti nenaplnilo princip řádné správy a odpovědného výkonu veřejné moci. Zejména v kontextu, že se jednalo o první transakci s kryptoměnami,“ konstatoval auditor.

Blažek kvůli aféře rezignoval, jeho nástupkyně Eva Decroix (ODS) slíbila postup ministerstva prověřit ještě před podzimními sněmovními volbami, mimo jiné právě externím auditem. První část zprávy odevzdal auditor dnes, u druhé je termín do konce srpna. ČTK 

X X X

 Nedopustil jsem se zásadních chyb, řekl litevský premiér při demisi kvůli kauzám

  Litevský premiér Gintautas Paluckas ve čtvrtek po sedmi měsících v úřadu podal demisi. Podle veřejnoprávní stanice LRT čelí vyšetřování kvůli několika podezřelým finančním transakcím z doby, kdy už byl ministerským předsedou. Paluckas, který obvinění odmítá, rezignoval poté, co mu dal minulý týden prezident dvoutýdenní lhůtu k objasnění jeho finančních kauz. Premiér skončil i v čele Sociálnědemokratické strany Litvy (LSDP), kterou vedl od letošního května.

 „Jako premiér nemám pocit, že bych se dopustil nějakých zásadních chyb. Své povinnosti jsem vykonával poctivě, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,“ řekl pětačtyřicetiletý Paluckas podle LRT. Dodal, že demisi podal proto, aby jeho skandály nebrzdily práci vlády.

Rezignace litevského premiéra znamená konec celé vlády, napsal server Politico. Prezident Nauséda ale už požádal ministry, aby zůstali ve funkcích, dokud nebude vytvořena vláda nová.

„V zásadě se nic nemění,“ řekl prezident ve čtvrtek ráno televizi LRT. „Sociálnědemokratická strana Litvy, která vyhrála poslední parlamentní volby a má většinu v (jednokomorovém parlamentu) Sejmu (Seimas), zahájí rozhovory o vytvoření nové koalice.

Existuje více než jeden kandidát, který by mohl plně vykonávat úřad premiéra,“ dodal Nauséda. Uvedl také, že každý uchazeč musí být důkladně prověřen, aby se předešlo „další podobné situaci“.

Odhalení pochybných půjček a podezření ze střetu zájmů investigativními novináři odstartoval podle LRT zdánlivě neškodný příspěvek na sociálních sítích o výletu na ryby, které vyrazil Paluckas chytat s bohatým podnikatelem a se starostou jednoho litevského města.

Novináři pak začali prověřovat premiérovo podnikání a přišli mimo jiné na to, že firma Garnis, v níž je Paluckas spoluvlastníkem, dostala preferenční úvěr 200 tisíc eur (asi pět milionů Kč) od národní rozvojové banky ILTE v době, kdy už byl Paluckas premiérem.

V médiích se pak objevila i kauza společnosti Dankora, vlastněné Paluckasovou švagrovou, která získala 173 tisíc eur z fondů EU na projekt infrastruktury pro elektromobily a která pak za 145 tisíc eur koupila bateriové systémy od společnosti Garnis.

Litevská média také v posledních týdnech připomněla Paluckasovu starší kauzu. V roce 2012 byl odsouzen kvůli zneužití pravomoci, když v době působení na radnici ve Vilniusu při výběru firmy na hubení krys ve městě vybral firmu s nejvyšší cenou za tyto služby.

Za to byl odsouzen ke dvěma letům vězení a pokutě. Trest vězení byl podmínečně odložen, takže za mříže nešel, a v roce 2015 se stal místostarostou litevské metropole. Pokutu, kterou měl Paluckas zaplatit, uhradil v dané lhůtě jen zčásti a zbytek podle LRT doplatil až tento měsíc.

Sociální demokraté vyhráli loni v říjnu volby v Litvě se šéfkou strany Vilijou Blinkeviciutéovou, která se pak ale kvůli vyššímu věku a zdraví vzdala aspirace na premiérský úřad a navrhla místo sebe Paluckase, tehdejšího místopředsedu strany. Koaliční smlouvu pak podepsali sociální demokraté s Demokratickou unií „Za Litvu“ a se stranou Úsvit Němenu, jejíž lídr Remigijus Žemaitaitis čelí obvinění za antisemitské výroky.

 X X X

 Tradiční podpora Demokratů Izraeli klesá

 Skupina 27 amerických senátorů z Demokratické strany hlasovalo pro rezoluci, která má za cíl zablokovat prodej 20 000 automatických útočných pušek Izraeli. Dvacet čtyři demokratů hlasovalo pro zastavení dodávky bomb do Izraele v hodnotě 675 milionů dolarů. Dnes o tom informovala televizní stanice Al Jazeera. Televize současně zdůraznila, že všichni senátoři Republikánské strany hlasovali pro dodávky zbraní Izraeli.

Návrh na zablokování těchto dodávek podal senátor za Vermont Bernie Sanders. Al Jazeera uvádí, že počet odpůrců izraelského zbrojení v americkém Kongresu  roste. Když Sanders v dubnu předložil podobný návrh, podpořilo ho pouze 15 demokratů.  Sám Sander označil kabinet Benjamina Netanjahua za „rasistickou vládu“ a samotného izraelského premiéra za „odporného lháře“, jehož politika vede k tomu, že v pásmu Gazy „umírají děti hlady“.

Jako dlouholetý přítel a podporovatel Izraele hlasuji pro Sandersův návrh, abych vyslala vzkaz: Netanjahuova vláda nemůže s touto strategií pokračovat,  uvedla ve svém prohlášení senátorka Patty Murrayová.  „Jsme svědky uměle vyvolaného hladomoru v Gaze – děti a rodiny by neměly umírat hladem nebo nemocemi, zatímco na druhé straně hranice leží doslova tuny pomoci a zásob,“ uvedla demokratka.

V úterý zveřejněném průzkumu Gallupova institutu vyjádřilo 32 procent Američanů souhlas s vojenskou akcí Izraele v pásmu Gazy, což je pokles o 10 procentních bodů oproti září. Pouze 8 procent těch, kteří se identifikují jako demokraté, uvedlo, že schvalují kroky Izraele, ve srovnání se 71 procenty republikánů, uvádí institut.

V Gaze  se již vyskytují případy úmrtí hladem a izraelští vojáci cíleně  střílejí na Palestince před centry pro distribuci humanitárních potravin.  Dodávky humanitární pomoci také blokují i aktivně ničí izraelští civilisté.  Počet palestinských obětí izraelských akcí překročil 60 000. Více než 145 000 bylo zraněno, server vasevec.cz

X X X

  Katastrofální stav v Gaze: Vychrtlé děti umírající hlady, kolabující lékaři a mouka v ceně zlata

Zdravotnický systém v Pásmu Gazy se pod tíhou humanitární krize hroutí. Lékaři kvůli vyčerpání a hladu kolabují přímo během operací. Nemocnice nemají jídlo ani léky a statisíce dětí čelí smrtelnému riziku kvůli podvýživě. Situace se navíc zhoršuje každým dnem. Lékaři i tak zůstávají ve službě a pracují 24 hodin denně sedm dní v týdnu, píše CNN.

Doktor Mohammad Saqer pracuje v nemocnici Nasser v jižní Gaze. Stejně jako většina jeho pacientů trpí hladem a někdy má potíže udržet se na nohou, při práci na oddělení nedávno omdlel. Krátce poté, co se vzpamatoval, se vrátil do služby, aby dokončil svou 24hodinovou směnu. „Moji kolegové mě zachytili, než jsem zkolaboval. Podali mi intravenózní tekutiny a cukr. Byl tam zahraniční lékař, který měl džus. Okamžitě jsem ho vypil. Nejsem diabetik – byl to hlad. Není tu žádný cukr. Není tu žádné jídlo,“ popsal Saqer pro CNN.

 Podotkl, že počet kolegů, kteří omdleli při práci, v posledních dnech rapidně vzrostl. Lékaři a sestry z různých oddělení podle něj kolabují z hladu a vyčerpání. Fadel Naim, chirurg a ředitel nemocnice Al-Ahli Al-Arabi na severu pásma, řekl, že mnoho jeho kolegů také omdlelo z hladu a podvýživy. Dva z nich přitom zkolabovali přímo během operace. „Jelikož jsem ředitelem nemocnice, jedním z mých úkolů je zajistit jídlo pro personál. Nemáme ho ale dostatek. Máme štěstí, když dostaneme jedno jídlo denně, a většina lidí v nemocnici pracuje 24 hodin denně, sedm dní v týdnu – je velmi těžké takhle pokračovat,“ popsal Naim.

Stejně jako ostatní zdravotníci dostává Saqer každý den jen jeden malý talíř rýže. „Jsme fyzicky vyčerpaní a musíme léčit pacienty, kteří jsou na tom stejně. Vyčerpaní lidé léčí jiné vyčerpané lidi, hladoví léčí hladové, slabí léčí slabé,“ uvedl Saqer.

 Neměl přežít, stal se ale zázrak: Hoch vážil jen 285 gramů, s průhlednou kůží. Je rekordman

Doktor Ahmad Al-Farra, ředitel dětské nemocnice a porodnice Al-Tahrir v Nasser Medical Complex, řekl, že hlad ovlivnil zdraví všech lékařů. „Většina z nich nyní trpí depresemi, celkovou slabostí, neschopností soustředit se a ztrátou paměti. Jejich energetická hladina je extrémně nízká, nic není jako dřív. Většina z nich ztratila chuť do života,“ řekl s tím, že nemocniční kuchyni došly potraviny a mezinárodní humanitární kuchyně, která dříve zásobovala lékaře, sestry a rodiny pacientů, byla uzavřena. „Ti, kdo pracují v nemocnici, nemají co jíst. Lékaři a sestry pracují 24 hodin denně s prázdným žaludkem,“ dodal.

Svědectví těchto lékařů potvrzuje to, co na začátku týdne uvedla skupina více než 100 mezinárodních humanitárních organizací. Ta varovala, že „jsou svědky, jak se jejich kolegové a partneři ztrácí před očima“.

Téměř milion hladovějících dětí

Oddělení pro podvyživené děti v nemocnici Nasser, kde pracuje doktor Saqer, je plné dětí, které jsou tak hubené, že už nevypadají ani jako lidé. Kosti v jejich tvářích, páteři a hrudníku trčí z kůže a sotva hýbou svými dlouhými, hubenými končetinami. Mnoho z nich pláče, ale některé jsou tak slabé, že už nedokážou ani to. Jen leží na matracích položených na podlaze a pozorují svět kolem sebe očima, které v jejich vyhublých tvářích vypadají obrovsky. Některé děti mají nafouklá břicha, což je jasný příznak podvýživy.

Matky, které se je zoufale snaží nakrmit, jsou také vyhublé. Vypadají vyčerpaně a vyděšeně. „Potřebují ovoce, ale nic tu není. Matky dříve kojily. Nespoléhaly jsme se na umělou výživu, ale nyní je na ní většina matek závislá kvůli nedostatku jídla. Bez jídla ženy nemohou kojit,“ řekla matka Yasmin Abu Sultanová pro CNN.

Najah Hashem Darbakhová uvedla, že zatímco lékaři dali její dceři Sile Darbakhové doplňky stravy, na ni nezbylo žádné umělé mléko. Její dítě trpí chronickým průjmem a dehydratací. „Řekla jsem jim, že potřebuji mléko. Odpověděli mi, že si ho můžu zkusit sehnat sama, pokud to zvládnu, ale jen v této místnosti zemřely čtyři děti na podvýživu. Mám strach, že moje dcera bude pátá,“ uvedla.

AI jako terapeut? Mladí Češi technologii zkouší. Bezhlavé experimenty však mohou stát život

Hidaya Al Mtawwaqová žije se svým synem Mohammadem ve stanu poblíž nemocnice Al-Ahli Al-Arabi v Gaze. Jsou mu tři roky a váží pouhých šest kilogramů. Před několika měsíci ještě vážil devět kilo. „Nemůže stát na nohou a hýbat se jako dřív, může za to hladomor,“ popsala.

Al Mtawwaqová vzala Mohammada do několika nemocnic a vždy jí řekli to samé – naléhavě potřebuje výživové doplňky, které v Gaze ale nejsou k dispozici. Jediné, co pro něj může sehnat, je trochu mléka – a i to je čím dál tím obtížnější. „Snažím se mu koupit alespoň trochu mléka. Jsem opravdu vyčerpaná,“ sdělila.

Podle OSN trpí všech 2,1 milionu obyvatel Pásma Gazy nedostatkem potravin. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvedlo, že hladem trpí 900 tisíc dětí a dalších 70 tisíc z nich již vykazuje známky podvýživy. Situace se navíc každou hodinou zhoršuje. Organizace Lékaři bez hranic ve čtvrtek uvedla, že počet případů těžké podvýživy u dětí do pěti let v jejích klinikách se jen za poslední dva týdny ztrojnásobil.

Doktor Naim upozornil, že děti narozené během války jsou obzvláště náchylné ke zdravotním problémům způsobeným podvýživou. „Děti ve věku dvou nebo tří let vyrostly v nezdravých podmínkách, mají oslabenou imunitu a alergie. Trpí problémy s vývojem mozku a motorickými funkcemi, které přetrvají i v budoucnu, i když hladovění přežijí,“ řekl. Má prý pocit, že Gazu svět opustil. „Jako mírumilovní Palestinci jsme kolektivně trestáni. Americký prezident Donald Trump musí zaujmout pevný postoj, zejména proto, že se prohlašuje za muže míru a je odhodlán ho dosáhnout,“ řekl Naim.

Nad rámec lidského chápání

Stejně jako všichni jeho kolegové i doktor Saqer řekl, že při léčbě pacientů neustále myslí na svou rodinu. V Gaze si totiž lékaři nikdy nemohou být jisti, zda dalším pacientem nebude někdo z jejich blízkých. „Bohužel pracujeme s myšlenkami na naše rodiny, které hladoví,“ řekl. Když mu jeho žena řekla, že nemají co jíst, šel na trh a pokusil se něco koupit. „Mouka je nyní v Gaze drahá jako zlato. Koupil jsem dva kilogramy, což stačí na tři dny, za 310 šekelů (téměř dva tisíce korun, pozn. red.),“ řekl.

Hmyzí jed? Každý pátý Čech je citlivý na včelu či vosu. Pomoci může nejen včasná diagnostika

Humanitární organizace již dlouho upozorňují na riziko hladomoru v Gaze. Území bylo vždy závislé na humanitární pomoci, ale dodávky potravin a dalších nezbytných potřeb byly Izraelem po teroristických útocích, které Hamas zahájil 7. října 2023, výrazně omezeny. Během války byla období, kdy nebylo povoleno dovážet do Gazy žádné potraviny, a i když se v současné době pomoc pomalu dostává na místo určení, není jí dostatek.

Shánění potravin je navíc stále nebezpečnější. OSN uvádí, že od konce května, kdy začala fungovat Izraelem a USA podporovaná Gaza Humanitarian Foundation, bylo při shánění potravin zabito izraelskými silami přes tisíc lidí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus ve středu uvedl, že Palestinci v Gaze trpí uměle vyvolaným „masovým hladomorem“ kvůli rozhodnutí Izraele blokovat pomoc. Izrael toto obvinění odmítl a tamní ministr pro kulturní dědictví Amihai Eliyahu dokonce prohlásil, že „v Gaze žádný hlad není“. Izraelský opoziční vůdce Yair Lapid označil jeho výroky za „morální útok a katastrofu veřejné diplomacie“.

Doktor Saqer tvrdí, že svou ženu a děti neviděl už tři měsíce, protože musí být neustále v nemocnici. Situace v Gaze je nyní podle něj „mimo rámec lidského chápání“. Uprostřed krveprolití a utrpení se lékaři v Nasseru mohou spolehnout jen jeden na druhého. „Snažíme se navzájem povzbuzovat a připomínat si, že tato profese má kořeny v lidskosti a za žádných okolností nesmíme zradit své povinnosti ani přísahu, kterou jsme složili,“ řekl Saqer.

X X X

 Žaloba kvůli skryté koalici. Volt obviňuje SPD a hnutí Stačilo z podvodu

Skryté koalice, které obcházejí volební zákon, podle Volt Česko ohrožují férovost voleb. Pokud krajské úřady nezakročí, strana se obrátí na soud. Problematika skrytých koalic se v minulosti již několikrát objevila před českými soudy, zejména ve volbách do Evropského parlamentu nebo krajských zastupitelstev.

Politické hnutí Volt Česko oznámilo, že připravuje právní kroky proti kandidátkám SPD a hnutí Stačilo!, které podle něj kandidují v nepřiznaných koalicích. Pokud krajské úřady tyto kandidátní listiny nezamítnou, Volt podá návrh na zrušení jejich registrace. Informaci České justici sdělil mluvčí hnutí Duy Hoang Do.

Podle předsedy strany Adama Hanky jde o snahu obejít volební pravidla a získat neoprávněnou výhodu na úkor férové soutěže. „Není určitě překvapením, že strany, které nemají respekt k Ústavě a demokratickým hodnotám, se pokoušejí ohýbat volební pravidla ve svůj prospěch,“ uvedl.

Skryté koalice podle Voltu narušují důvěru v demokracii

Volt upozorňuje, že nepřiznané koalice umožňují stranám vyhnout se vyššímu volebnímu prahu, který zákon stanovuje pro řádně přiznané volební koalice. Jde tak o závažné narušení principu rovnosti volebního soutěžení, které podle strany podrývá důvěru veřejnosti v demokratický proces.

Volt s eprofiluje výrazně proevropsky Foto: Volt

„Vnímáme to jako naši občanskou povinnost, ozvat se a těmto pokusům o podvod zabránit,“ uvedlo vedení Volt Česko.

České soudy už skryté koalice v minulosti řešily

Otázkou nepřiznaných koalic se v minulosti zabýval i Nejvyšší správní soud. V roce 2014 například posuzoval, zda kandidátka nesoucí prvky více politických subjektů není skrytou koalicí, která by měla podléhat vyššímu volebnímu prahu. Soud uvedl, že „pouhá skutečnost, že název subjektu kandidujícího ve volbách obsahuje názvy více politických stran, nebo že došlo k personálnímu propojení, ještě neznamená, že jde o volební koalici“. Zároveň ale připustil, že pokud by šlo o skutečnou koalici, jejímž cílem je obejít zákonná pravidla, návrh na vyškrtnutí kandidátky by mohl být opodstatněný.

Podle judikatury soudů je pro posouzení rozhodující faktické jednání, nikoli pouze formální registrace. Pokud je zřejmé, že dochází ke společnému postupu s cílem obejít zákon, může soud na návrh zrušit registraci kandidátní listiny.

 Volt chystá žalobu, výzvu podpořili i další občané

Strana už několik týdnů ve spolupráci s právníky připravuje žalobu, která by mohla vést ke zrušení registrace dotčených kandidátek. Zároveň vítá, že na problém upozorňují i další politické subjekty a občané, kteří si uvědomují závažnost situace.

„Chceme čistou, transparentní politiku, která respektuje pravidla a ctí voliče. Musíme vyslat jasný vzkaz, že pokusy o manipulaci voleb nebudou tolerovány,“ uvedlo vedení strany. Volt Česko je součástí celoevropského hnutí Volt Europa, které má přes 36 000 členů a zastoupení v Evropském parlamentu.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Michelinská restaurace v Berlíně zavře, izraelský šéfkuchař ji přestěhuje do Prahy

 Po sedmi letech plných ocenění Gal Ben Moshe zavře svou berlínskou restauraci Prism a znovu ji otevře v Praze. Tento krok, který zdůvodňuje vyčerpáním a změnou kulinářských priorit, znamená novou kapitolu pro jednoho z nejslavnějších izraelských šéfkuchařů v Evropě.

 „Posledních sedm let jsme do této restaurace vkládali celé své srdce. Vážíme si každého ocenění a oslavujeme každou cenu. Ale pravdou je, že jsme vyčerpaní. Naším snem bylo vytvořit malou, intimní restauraci v sousedství, kde by nás hosté mohli skutečně poznat a ochutnat naše jídlo,“ napsal Moshe ve středu na oficiální stránce své restaurace.

Pod jeho vedením získala restaurace Prism teprve před měsícem svou šestou michelinskou hvězdu v řadě, když přišlo oznámení, že renomovaný podnik své brány zavře a ukončí tak své sedmileté působení.

„V době, kdy je stále obtížnější ospravedlnit luxusní stravování, jsme se snažili dál, brali jsme na sebe stále více a více a zavázali jsme se k novým projektům ve snaze udržet náš sen naživu. Nakonec to bylo příliš. Nevzdali jsme to, aniž bychom do toho dali všechno, co jsme měli,“ vysvětlil Moshe.

Podle informací izraelského serveru Ynet se Moshe nechystá Evropu opustit úplně, svou restauraci znovu otevře v Praze. Jeho menu kombinuje středomořské a evropské vlivy a vinný lístek nabízí výběr vín z Izraele a širšího Blízkého východu.

Od roku 2012 žije se svou rodinou v Německu a svůj čas dělí mezi Berlín a Tel Aviv. Od roku 2022 působí také jako šéfkuchař v telavivské restauraci Pastel – a brzy také v Praze.

 X X X

 Dva litry tekutin do letadla? Ano, ale jen na některých letištích.

  Mezi evropskými letišti zavládl zmatek. Některá dovolí vzít na palubu pasažérům dva litry tekutin, jiná nikoliv. Foto: Pixabay

 Evropská komise oznámila, že povolí na letištích moderní skenery. Mají umožnit cestujícím si na palubu letadla vzít až dva litry tekutin. Má to ale háček. Certifikaci zatím má jen britský výrobce skenerů, ostatní letiště musí počkat s konkurenčními systémy na dodatečné testování. Výsledkem je nepřehledná situace. Každé letiště v Evropě má jiná pravidla.

Nejmodernější skenery označované jako C3 umožňují pomocí počítačové tomografie identifikovat případné nebezpečné kapaliny v zavazadlech. Přesto loni v září Evropská komise nařídila, že cestující na palubě letadel mohou mít jen sto mililitrů tekutin. Nově ale oznámila, že restrikce zruší.

Tlak na dodatečnou certifikaci

Povolení se ale týká pouze skenerů od britského výrobce Smiths Detection, které byly certifikovány Evropskou konferencí civilního letectví (ECAC). Letiště, která si nakoupila konkurenční systémy, se snaží získat dodatečnou certifikaci.

Dva litry tekutin mohou mít v letadle ti, kteří prošli moderním skenerem od britského výrobce, který má evropskou certifikaci. Foto: Pixabay

Výsledkem je chaotická situace, kdy každé letiště může mít odlišný přístup pro povolený obsah lahví s vodou nebo pro kosmetiku. V italském Miláně došlo k absurdní situaci, kdy si cestující odlétající z letiště Linate nebo z terminálu číslo jedna letiště Malpensa mohou pronést bezpečnostní kontrolou dvoulitrové lahve. Naopak ti, kteří létají z terminálu dva Malpensy, zůstávají vázáni limitem 100 ml.

Válka skenerů

Liší se také přístup samotných letišť. Letiště v Bergamu chce uplatňovat původní restrikce až do listopadu, kdy se očekává instalace skenerů Smiths. Amsterdamský Schiphol a další nizozemská letiště mají kompatibilní technologii, ale rozhodly se změnu odložit. Pražské letiště má moderní skenery na terminálu 2, ke změně by mělo dojít během podzimu.

Komise nepřímo přiznala, že byl loňský zákaz způsobený technickými problémy souvisejícími s hodnocením spolehlivosti skenerů přehnaně horlivý. Komplikace nastávají pro letiště, které nemají skenery od Smiths Detection, ale od americké firmy Rapiscan nebo čínské systémy Nuctech. Musí nyní spoléhat na nové testování od evropského regulátora ECAC. Následně musí novou certifikaci posvětit i Evropská komise. Není ale znám přesný časový harmonogram.

„Je to velmi dobrá zpráva pro cestující, letiště a bezpečnost celkově,“ reagoval na uvolnění restrikcí generální ředitel Mezinárodní rada letišť (ACI) pro Evropu Olivier Jankovec. Připustil ale, že pro mnoho letišť to znamená stále provozní nejistotu.

Očistec pro cestující

Pro cestující mohou být chaotické poměry na evropských letištích frustrující. Váhání letiště Schiphol – navzdory tomu, že má kompatibilní skenery – naznačuje u vedení letišť pochybnosti. Personál bude totiž potřebovat přeškolení. Je také nutné aktualizovat na letištích značení pro odbavení.

Komise obhajuje nejednotný přístup jako nezbytnou podmínku pro zajištění bezpečnostních standardů. Kritici ale tvrdí, že to ale ukazuje na nedostatky v bruselském režimu certifikace technologií.

 700 skenerů

Mluvčí Komise pro dopravu Anna-Kaisa Itkonenová zmatečné podmínky na evropských letištích bagatelizovala. „V současné době se schválená technologie týká 700 skenerů, které jsou umístěny v 21 členských státech. Neznamená to ale, že si všichni cestující v Evropské unii mohou s sebou vzít větší lahve s tekutinami,“ řekla.

Nyní je na samotných letištích, jak budou o změnách informovat své klienty, dodala. Rada pro většinu cestujících je následující – pokud není výslovně uvedeno jinak, předpokládejte pravidlo 100 ml.

Daniel Deyl, ceskajustice.cz

X X X

V Karviné pes vážně pokousal dva seniory. Policie ho musela zastřelit

 V Karviné v místní zahrádkářské kolonii ve čtvrtek pes pokousal svého majitele a dalšího muže, kterého do ostravské nemocnice přepravil vrtulník v kritickém stavu. Protože kříženec německého ovčáka bránil policistům i zdravotníkům dostat se na pozemek za zraněnými, policie ho zastřelila.

Serveru Novinky.cz to sdělily mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská a mluvčí moravskoslezských záchranářů Jana Šedovičová. Událost se stala ve čtvrtek před polednem, zraněni byli dva muži.

„Jednalo se o zhruba 60letého majitele psa, který je imobilní, a téměř 85letého muže. Vzhledem ke zranění bylo nutno zejména staršího pána transportovat do nemocnice, čemuž měl však pes svou přítomností na pozemku bránit,“ uvedla policejní mluvčí. Dodala, že v tu chvíli nebylo reálné psa odchytit či jinak odvést, proto policisté použili služební zbraň a psa zastřelili.

Zdravotníci následně zjistili, že starší muž je v ohrožení života. Podle mluvčí záchranářů měl mnohočetné otevřené rány na rukou i nohou a utrpěl velkou ztrátu krve. Zasahující lékař ho uvedl do umělého spánku, pacienta záchranáři převezli do Nemocnice Karviná-Ráj a odtud letecky do Fakultní nemocnice Ostrava.

Druhý muž měl zraněnou ruku, po celou dobu byl ve stabilizovaném stavu. Záchranáři ho předali do karvinské nemocnice. Mluvčí Nemocnice Karviná-Ráj Marcela Hladká uvedla, že po ošetření ho propustili.

Okolnostmi napadení psem a zraněním mužů se nyní budou zabývat karvinští policisté, použitím služební zbraně kontrolní orgány, uzavřela policejní mluvčí.

 X X X

 Z  VARŮ  LETADLEM  K  MOŘI

  O dovolenkové lety z Karlových Varů je obrovský zájem, nabídka pro příští rok by se měla rozšířit

Karlovy Vary (31. 7. 2025) V letošní sezóně nabízí Letiště Karlovy Vary dovolenkové lety do dvou destinací, konkrétně do turecké Antalye a bulharského Burgasu. O dovolené s odletem z Karlových Varů je obrovský zájem, lety jsou zpravidla zcela obsazené. Pro příští rok počítá Karlovarský kraj s rozšířením nabídky letů i do dalších dovolenkových destinací.

„Nás samozřejmě velmi těší velký zájem o lety z Karlových Varů, protože to potvrzuje, že lidé oceňují blízkost samotného letiště a možnost parkování zdarma, což zvyšuje komfort jejich cestování. Pro nás to představuje silnou motivaci dál rozvíjet nabídku letiště. Už nyní se snažíme společně s letištěm jednat o dalších destinacích, které by mohly cestovní kanceláře nabízet v příští sezóně. Tato jednání vypadají velmi slibně a já osobně bych byl velmi rád, kdyby se nám podařilo rozšířit nabídku o další dvě destinace. Samozřejmě stále jsme limitováni délkou a šířkou ranveje, ale i v této věci se nám daří posouvat se dál. Máme již vyřešena vlastnictví pozemků a nyní podnikáme další nezbytné kroky. Pro maximální zvýšení pohodlí cestujících chystáme také rozšíření parkovacích ploch u letiště,“ uvedl náměstek hejtmanky pro oblast dopravy Martin Hurajčík.

V letošním roce jsou z Karlových Varů operovány dvakrát týdně linky do turecké Antalye, jednou týdne do bulharského Burgasu a uzbeckého Taškentu.

 Bc. Jitka Čmoková

 X X X

 Fotbalisté Baníku Ostrava do dalších bojů o Evropskou ligu nezasáhnou, na Legii v odvetě nestačili

Fotbalisté Ostravy v odvetě 2. předkola Evropské ligy prohráli 1:2 na hřišti Legie Varšava a v součtu s úvodní remízou 2:2 v soutěži končí. Baník vedl od 15. minuty po gólu Erika Prekopa, krátce po změně stran srovnal Jean-Pierre Nsame a domácí dokonali obrat v 74. minutě po vlastním gólu Karla Pojezného. V 90. minutě mohl hosty vrátit do hry David Buchta, z penalty ale trefil tyč.

 Baník nevyhrál ani třetí soutěžní utkání v sezoně, přesto má stále šanci na první postup do hlavní fáze evropského poháru po 16 letech.

Slezané „sestoupili“ do 3. předkola Konferenční ligy, v němž se střetnou s Austrií Vídeň, která vyřadila gruzínské Spaeri. První zápas je na programu 7. srpna v Ostravě, odveta v Rakousku se odehraje o týden později.

X X X

 Sparta odvrátila blamáž, v odvetě rozstřílela Aktobe 4:0. V dalším kole narazí na soupeře z Arménie

Fotbalisté Sparty porazili v domácí odvetě 2. předkola Konferenční ligy Aktobe 4:0 a v součtu s úvodní prohrou 1:2 v Kazachstánu postoupili do další fáze kvalifikace. Pražané vstřelili na vyprodané Letné první tři branky v rozmezí 57. až 64. minuty, kdy se postupně trefili Veljko Birmančevič, střídající Matěj Ryneš a Jan Kuchta. V nastavení stanovil konečný výsledek další příchozí hráč z lavičky Albion Rrahmani.

 Svěřenci dánského trenéra Briana Priskeho vyzvou v dalším dvojzápase Ararat-Armenii, která po prodloužení vyřadila Universitateu Kluž na jejím hřišti.

První zápas odehraje Sparta příští čtvrtek doma, odvetu o týden později v Jerevanu. Na cestě do hlavní fáze soutěže musí zvládnout ještě dvě předkola.

Navzdory úvodní porážce v Kazachstánu a nepříliš výraznému výkonu vstupovala Sparta do zápasu podle sázkových kanceláří jako jasný favorit.