Připravují nástup Julije Tymošenkové. Na Ukrajině prý již probíhají procesy, které povedou k pádu prezidenta s vypršelým mandátem Volodymyra Zelenského, kterého by v čele státu měla nahradit již před prezidentskými volbami Julije Tymošenková.V Nejvyšší radě by mělo dojít k personálním změnám, kdy poslanci odvolají stávajícího předsedu a Zelenského spojence  Ruslana Stefančuka. Jeho nástupkyní by se měla stát bývalá premiérka a dnes poslankyně parlamentu Tymošeková. Dosud také zvažovaný  k Petro Porošenko je v takové akci údajně bez šancí získat parlamentní většinu.

Připomeňme, že při absenci legitimního prezidenta je za legitimní hlavu Ukrajiny považován předseda Nejvyšší rady. V samotných prezidentských volbách mají potom Tymošenková a Porošenko zásadní výhodu v tom, že jejich strany mají celostátní strukturu. Mezi voliči Tymošenkové ovšem bylo vždy hodně žen a a ty  už  nechtějí posílat své děti do válečných operací a chtějí zpět své muže. Jejich hlasy by měly volby rozhodnout.

Již nyní se ostatně v ulicích Kyjeva objevují manifestace žen požadující nejen návrat jejich blízkých z války, ale také vysvětlení osudu padlých a nezvěstných. Tymošenková   již několikrát vyjádřila pro požadavky těchto žen své pochopení.

Vyřešení legitimity vedení Ukrajiny je nutné i pro případ podpisu dohod o ukončení konfliktu s Ruskem. Podpis Volodymyra Zelenského by totiž mohl být zpochybňován, server vasevec.cz

X X X

VELKÁ  KORUPCE  NA  UKRAJINĚ  ZELENSKÝM. BRZY  STÍHÁN,  TRESTÁN?

ZELENSKÝ  NAHRADIT  MILIARDOVÉ  ŠKODY  UKRAJINY,  ZNIČENÍ  ZEMĚ,

STATISÍCE  MRTVÝCH

ZELENSKÉHO  NEMŮŽE  ZACHRÁNIT  LEYENOVÁ  Z  EU

SAMA  ROZHÁZELA  MILIARDY  ZA  COVID

Chceš přes hubu? Tak zaplať!

Evropská unie je zoufalá z hrozícího konce války na Ukrajině a pevně doufá, že situaci zachrání obrovské zadlužení, za které si koupíme možnost poslat na frontu i naše děti.

Zkouším si představit ty hrůzy, kdyby válka na Ukrajině skončila trvalejším mírem. Nejprve se snažím vcítit do kůže těch, kdo jsou tak dobře živi z ruského strašáka, kterého by neradi vraceli do skříně.

Kdyby totiž válka skončila, byla by to opravdu zásadní změna a mohla by nás vést k úvahám, proč nás to nepadlo dřív. Kdo všechno nás krmil smyšlenými zprávami a přitom věděl, že hrozby, které odváděly pozornost od klidného soužití, jsou vylhané. Kdo těžil z toho, že jsme se vydávali na válečné expedice do nejrůznějších koutů světa a nutili místní obyvatele, aby prchali pryč z rozvrácené země, například k nám.

Podle amerického zpravodajského týdeníku Time, technologický gigant Palantir Technologies v červnu 2022 zabudoval svůj nejmodernější analytický software s umělou inteligencí do ukrajinských vládních operací. Na Palantir nyní spoléhají třeba ministerstva obrany, digitální transformace nebo hospodářství a společnost Palantir tak má podle médií přístup prakticky ke všem ukrajinským datům, od satelitních a dronových záběrů v reálném čase až po finanční a ekonomické záznamy.

Vedle vojenských řešení umělé inteligence měl Palantir za úkol také vykořenit korupci na Ukrajině. Měl být neviditelným hlídacím psem Zelenského režimu. A teď má tato data k dispozici Elon Musk.

Podle některých zpráv, Musk už poskytl Donaldu Trumpovi přehledné tabulky o tom, jak se kde kradlo a uplácelo. Sám Zelenskyj přece kroutil hlavou, kam všechny ty prachy zmizely, když on sám viděl všehovšudy 40 miliard dolarů. Z jiných zdrojů víme, že investice zbrojařských firem do bruselského lobbyingu se v posledních dvou letech zdvojnásobily. Určitě se to vyplatilo.

Pěkně peněz se tam tedy točilo, ale ani veřejná kapsa není bezedná. Donald Trump vidí ukrajinskou válku jako špatný obchodní případ, do kterého už se nevyplatí dát ani pětník. Naopak je třeba soustředit pozornost na to, jak něco z toho dostat zpátky, například z minerálních zdrojů. Ale tam už ho Briti asi předběhli loňskou stoletou smlouvou, kterou spěšně podepsal ještě před koncem roku Keir Starmer se Zelenským. Teď by se tam chtěli nějak vklínit také Francouzi a další Evropané.

Možná to je skrytá součást březnového summitu EU v Bruselu.  Návrh předsedkyně Evropské komise Uršuly von Lejnové, že bychom odvrácení mírové hrozby zafinancovali nějakými 800 miliardami dolarů, naznačuje, o jaké veletoky peněz se jedná. Tedy veletoky od někoho k někomu. Bohužel je to tak, že většina našich čtenářů bude muset jen přihlížet, jak peníze tečou od nich k někomu jinému.

Představa, že teď mohou tyto peníze nějak pomoci na ukrajinské frontě, je opravdu hodně mlhavá. V evropských arzenálech zbraně došly. Například německé ministerstvo obrany sděluje, že Německo už dosáhlo limitu své schopnosti poskytovat zbraně ze svých zdrojů.

„Podobné transfery zbraní již proběhly z Bundeswehru na Ukrajinu,“ odpověděl mluvčí německého ministerstva obrany Michael Stempfle na otázku týkající se možnosti poskytnutí systémů Patriot a dalších z protivzdušné obrany. Jak dodal, „dosáhli jsme přirozené hranice možností, neboť v nových podmínkách je třeba posílit vlastní obranné schopnosti Evropy a v koordinaci s ostatními zeměmi zajistit, aby byla dobře zásobována každá z nich.“

Vyrobit nové zbraně bude nějakou chvíli trvat. Aby to mělo smysl, musí to být zbraně útočné, aby se podařilo válku na Ukrajině znovu vyprovokovat, kdyby teď ve spolupráci Donalda Trumpa s Vladimírem Putinem nečekaně zhasla. Zcela jinou věcí by bylo, kdyby naše zbrojní plány měly vést jen k posílení evropské obrany. To by bylo nepochybně chvályhodné, ale pak by se muselo stanovit několik podmínek.

První, zbraně jsou určeny k obraně vlastního území, k budování protivzdušné obrany, přizpůsobení nástupu dronů a budování zásob pro přežití v krizových situacích. Poctiví obranáři by toho vyjmenovali víc, ale smysl takového omezení je jasný.

Druhá, společná obrana nezahrnuje výpady mimo Evropu, a už vůbec ne války v zájmu cizí moci. Pokud chce někdo někoho přepadnout, pak za své, a ať nepočítá s tím, že mu někdo pomůže.

Třetí, pro agresívní války v zahraničí ať si každý opatří vlastní zbraně, ty ze společné obrany použít nesmí.

Kdyby tyto podmínky platily, bylo by to dramaticky levnější. To by uvítali bezvýznamní pytlíci, kteří mají peníze poskytnout. Jenže rozhodují ti, kdo je mají dostat. To trochu tlumí moje nadšení z vyhlídky společné obrany.

V každém případě, když zbraně, ptejme se jaké a na co.

Na takovou debatu zatím nedošlo, ale prachy na stůl máme vyvalit už teď. Dejte 800 miliard euro během několika příštích let!

Není to nic těžkého, něco už máme. Přestaneme vydávat peníze na nesmysly, jako jsou dálnice nebo nemocnice. Na zbylou částku vydáme dluhopisy. On už je někdo koupí. Pokusíme se vpravit do situace, že se nám to hoduje, když nám cizí lidi půjčujou.

Pro neinformované, státní dluhy se nesplácí. Našli se takoví blázni, jako třeba americký prezident Bill Clinton, který dostal rozpočet do přebytku a nenapadlo ho nic lepšího než z toho umořit část státního dluhu. Jak to ale v Kongresu schytal!  Takže vláda okrádala Američany zbytečně?? Proč raději nesnížila daně??

Od té doby už taková blbost nikoho nenapadla.  Když dojde na splatnost, plechovka se odkopne o kousek dál. Vydají se nové dluhopisy, kterými se splatí ty staré.

To neznamená, že věřitelé nevědí, jak na vás. Splácení starých dluhopisů novými znamená, že budete déle platit úroky z dluhu. Věčný dluh je vlastně skrytá podoba poddanství, kdy máte povinnost odevzdávat věřiteli podíl ze svých příjmů. A v současné době tento podíl roste.

Není to tak dávno, co se obsluha českého státního dluhu vešla do čtyřiceti miliard korun, zatímco teď už se hrne nad stovku. Pokud však spustí dluhopisové tsunami, o kterém se teď mluvilo v Bruselu, nabídka zahltí poptávku, takže cena dluhopisů spadne. Úrokové výnosy jdou opačným směrem, takže dluhový provoz se proklatě zdraží.

Možná by bylo namístě trochu si přiblížit tu cifru, o kterou se jedná, oněch 800 miliard nového dluhu, a k tomu ještě euro. Počítejme přes palec, ať se nezamotáme do dlouhých čísel. V Evropské unii žije přes 400 milionů obyvatel. Domácností bude tak polovina, takže to máme nějaké 4 tisíce euro na domácnost. Ne všichni platí daně, nebo aspoň takové, které stojí za řeč. Počítejte raději s 8 tisíci, když už na vás dojde. Jinými slovy, u dveří stojí nějaká bába a chce po vás 200 tisíc korun. Určitě přitom neřekne: Chceš přes hubu? Tak zaplať!

Co si za to koupíme? Máme právo na přílet nějaké zajímavé trubky s třaskavou hlavicí. Ne všechny jsou přesné, proto se dělají raději větší. Než přiletí, budeme mít dražší energii, méně obchodních partnerů a nejistou budoucnost, což nás zbaví potřeby plánování. Ušetříme za léky, protože oslabené zdravotnictví dá přednost dobrým radám a vlahé sedací koupeli. Nemusíme do hospody, na poštu, s dětmi na kroužky, nikam. Peníze přece musí mířit jinam.

Kdysi mi v Mladé frontě, když jsem tam ještě působil v zahraničním oddělení, vytýkali, že šířím chmurný obraz světa. Možná je to i tento případ. Naše země bude naopak vzkvétat, protože zbrojení jí dá hospodářský impulz, za kterým povalí dobrá pracovní místa. Ale s mou pověstí si mohu dovolit pokazit i tuhletu představu. Impulz netvoří peníze, potřebujete k tomu taky lidi, kteří umí.

Byl jsem kdysi (2003?) na návštěvě Izraele v době, kdy tam byl předsedou Svazu průmyslu ředitel místní pobočky Motoroly. Na začátku se ptal naší mezinárodní skupiny, kdo z nás je z postkomunistické země. Tak jsem zvedl ruku. Máte štěstí, pravil ten muž, vaše mládež stále ještě dobře ovládá matematiku. Rádi bychom zájem o matematiku a technické obory oživli i u nás, ale není to snadné.

Proto vytvořili spolek předních firem, americká Motorola tam patřila, který na tom spolupracoval s vládou a organizoval soutěže, propagační akce, exkurze a vůbec všechno možné, aby přitáhli pozornost mladé generace snad už od školky. Předsedou toho spolku byl premiér. Ten pak jednou za čas vystoupil na velkém stadionu před vítězi matematických a technických soutěží a vedl tam řeč, do které vždy patřila i vzpomínka, jak sám přišel na to, že jen učení a zvědavost přivedou mladého člověka vzhůru.

Tak tím bychom mohli začít. A u vchodu na stadion by mohl stát někdo s notýskem a dělat si čárky, kolik těch mladých přijde. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Rusko a USA, největší přátelé. Kremelská propaganda velebí Trumpa, Evropa je zlo

Propagandistická kremelská mašina umí přepřáhnout až překvapivě rychle. Ukazuje to blesková proměna vztahů Kremlu a Spojených států po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu. Minulostí jsou jaderné hrozby, vystřídala je chvála z nejvyšších kruhů. Úhlavním nepřítelem Ruska se stala Evropa.

 Ještě před pěti týdny ministr zahraničí Sergej Lavrov ve vysílání ruské státní televize házel špínu na Washington, který byl podle něj zdrojem všeho světového zla. Stačilo pár Trumpových výroků, několik vzájemných jednání a světonázor známého ruského generátoru výhrůžek Západu se zjevně zcela otočil. V nedělním televizním rozhovoru už byla nepřítelem Evropa.

„Kolonizace, krymská válka, Napoleon, 1. světová válka, Hitler. Když se zpětně podíváme do historie, Američané nikdy nepodněcovali konflikty, byla to Evropa,“ rozohnil se Lavrov a naplno tak ukázal, jak bleskově se změnil propagandistický jazyk Kremlu. Ultrakonzervativní moderátor Dmitrij Kiseljov mu později přizvukoval, Evropu označil za propagátora války, zatímco „velká trojka Spojených států, Ruska a Číny zformuje novou kostru světové nadvlády“.

Paradoxní je, že i po Trumpově inauguraci se Lavrov a jeho věrní tvářili, že se ve vztahu s Amerikou nic nezmění. „Je to jen jakýsi rozdíl v terminologii, jinak jsme se nikam neposunuli,“ uvedl ruský ministr zahraničí na sklonku ledna, když srovnával administrativy Joea Bidena a Trumpa. Dvanáctého února však přišel první telefonát Vladimira Putina se staronovým americkým prezidentem, který odstartoval dodnes trvající poplácávání po zádech.

 Putin jako by zapomněl, že ještě nedávno obviňoval „Západ vedený Spojenými státy“ ze snahy o vymazání Ruska z mapy i historie. Minulý týden už nabízel Trumpovi, že se rád domluví na umožnění těžby nerostných surovin na Sibiři. Na Trumpovi oceňuje „pragmatismus a snahu o kompromis“.

Jsme si tak podobní, zní z Kremlu

A ruku v ruce s novým pohledem ruského vladaře na mezinárodní politiku musí jít prokremelské kanály. Generální ředitel Mosfilmu Karen Šachnazarov prohlásil, že Američané už mají dost budování globální nadvlády.

Propagandista Jevgenij Popov ve svém pořadu 60 minut tvrdil, že na aktuálním sbližování Ruska a USA vlastně není nic výjimečného. „Američané s námi ostatně obchodovali už za dob Sovětského svazu. To, co se teď děje, je přirozená věc. My chceme jen poklidné, konstruktivní, pragmatické a hlavně rovné vztahy s Amerikou,“ dodal.

 Poslanec ruské Státní dumy Alexej Žuravljov, který ještě nedávno hrozil Spojeným státům jaderným útokem, ve stejném pořadu prohlásil: „Vždyť se můžeme s Američany spřátelit a budeme vládnout světu. Trump nás potřebuje. Potřebujeme my jeho? Ano, určitě. Překrývají se naše zájmy? Překrývají. Kdo je naším nepřítelem? Evropská unie.“

Popov, který byl kdysi zpravodajem ruské státní televize v New Yorku, přišel s myšlenkou, že Rusko a Amerika pod nadvládou Trumpa mají mnoho společného. „Máme silnou výkonnou moc, protekcionistickou politiku, velké armády, tržní ekonomiku a mocné bezpečnostní složky,“ míní.

Američanům vyslal v rozhovoru pro list The New York Times i jedno poselství: „Pokud chcete pochopit, jak přemýšlíme my Rusové, stačí se podívat do zrcadla.“

 X X X

 Unie Ukrajinu zklamala. Slíbila půjčky, zpravodajské informace USA ale nenahradí

 V Bruselu to vypadalo ve čtvrtek nejprve idylicky. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vítala na mimořádném unijním summitu ukrajinského prezidenta Zelenského, v jeho tmavém oděvu, ve foyer evropské budovy, následovaly polibky zleva, polibky zprava. Na Zelenského dotaz, jak to jde, unijní šéfka odpovídá, že „dobře, dobře“. Čirá bezstarostnost.

 Po deseti hodinách už se ale vše jevilo jinak. Ještě před summitem se podle bruselského webu Politico diplomaté ze zemí, které Ukrajinu neochvějně podporují, netajili záměrem prosadit nové výrazné závazky, které posílí Kyjev.

Některé spořivé země, jako je Rakousko, Švédsko nebo Nizozemsko, se netají odporem k dalšímu porušování odpovědných rozpočtových pravidel.

 X X X

Šikanujete židovské studenty! Bílý dům vzal slavné univerzitě 400 milionů dolarů

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v New Yorku v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy Kč), napsala agentura Reuters. Opatření podle ní americké ministerstvo školství zdůvodnilo „nečinností“ univerzity „tváří v tvář šikaně vůči židovským studentům“.

„Univerzity musí dodržovat všechny federální antidiskriminační zákony, pokud chtějí získat federální financování,“ uvedla ministryně školství Linda McMahonová.

„Kolumbijská univerzita se této povinnosti vůči židovským studentům studujícím na její půdě vzdala,“ dodala podle listu The Wal Street Journal (WSJ).

Mluvčí Kolumbijské univerzity uvedl, že škola krok vlády zkoumá a přislíbil, že s vládou na obnově financování univerzity spolupracovat. Podle mluvčího je univerzita „odhodlána bojovat proti antisemitismu a zajistit bezpečnost a pohodu svých studentů, učitelů a zaměstnanců“.

Podle zdroje WSJ bude univerzita nyní mít 30 dnů na přezkum a změnu přístupu, který by reflektoval obavy vlády a mohl by vést k obnově smluv.

Podle dalšího zdroje WSJ vláda uvažovala o zablokování ještě většího množství grantů v řádech miliard dolarů, ale nakonec se se rozhodla ponechat v platnosti část grantů od Národních institutů zdraví, vládní agentury, jež se zabývá výzkumem v oblasti biomedicíny a veřejného zdraví.

Bašta propalestinských demonstrantů

Kolumbijská univerzita byla hlavním místem protestů kvůli válce mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Propalestinští demonstranti požadovali ukončení americké podpory poskytované Izraeli a argumentovali množstvím palestinským civilních obětí a humanitární krizi v Pásmu Gazy způsobené izraelskými útoky.

Část demonstrantů si ve škole zřídila tábor a obsadila budovu, dokud je nevyvedla policie. Židovští studenti a vyučující si stěžovali na obtěžování a urážky ze strany protestujících, na druhé straně se naopak objevovala obvinění z islamofobie. V důsledku nepokojů rezignovala rektorka Minouche Shafiková. Protesty z velké části utichly, ale neskončily zcela.

Odepření grantů bylo oznámeno poté, co Trumpova administrativa v pondělí uvedla, že zahájila přezkum federálních grantů a smluv s Kolumbijskou univerzitou pro podezření, že škola neřešila antisemitismus.

Trump zároveň tento týden pohrozil odepřením federálního financování všem americkým školám či univerzitám, které umožní „nezákonné protesty“. Demonstrující slíbil uvěznit, vyloučit ze studia či vyhostit ze Spojených států.

X X X

GENERÁL  ŠÁNDOR:  TRUMP   S  PUTINEM  JEDNÁ  OPATRNĚ:

Šándor: Trump nemá na Putina páky, láká ho „mrkvičkou“. U Francouzů došlo k zásadnímu přelomu

Nabídka na zapojení partnerů do jaderného deštníku? Je to přelom ve francouzském vnímání zbraní hromadného ničení, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní expert Andor Šándor. Poznamenal však, že jednání mezi zpravodajci USA a Ruska o nepoužití jaderných hlavic probíhají stále uspokojivě. Šándor také zmínil, že americký prezident Donald Trump moc pák na Vladimira Putina nemá, ovšem jednu „mrkvičku“ mu prý nabízí.

Expert připomněl, že kdyby došlo na klid na moři, otevřely by se přístavy a obnovily by se obchodní cesty. „Úlevou by bylo i zastavení útoků ze vzduchu,“ podotkl Šándor v pořadu Zprávy Plus. Narážel tím na britsko-francouzský návrh na omezené příměří trvající jeden měsíc.

 Zmínil také dva zásadní problémy v přístupu Evropy k řešení konfliktu. „Na nedělním summitu v Londýně zaznělo, že příměří po dobu 30 dnů by mohlo fungovat, načež v pondělí to britský premiér Keir Starmer odmítl. Rusové musí mít ohromnou radost, když vidí, jak se Evropa není schopna dohodnout na tom, co chce vlastně sledovat,“ poznamenal s tím, že druhou komplikací jsou při jednání na evropské úrovní premiéři Maďarska a Slovenska Viktor Orbán a Robert Fico.

Ruské dobytí Torecku? Propaganda Kremlu. Ukrajinci zatlačili okupanty u klíčového města? 

Paříž podle hlavy státu Emmanuela Macrona hodlá otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku směrem k evropským partnerům. „Je to zásadní přelom ve francouzském vnímání použití jaderných zbraní. Francouzi je nikdy nechtěli dát pod společný deštník, který zastřešovaly Spojené státy,“  připomněl expert.

Co má Trump v ruce?

„Šéfové zpravodajských služeb, tedy za americkou CIA William Burns a za ruskou SVR Sergej Naryškin, po celou dobu konfliktu jednali, aby nedošlo na nejhorší,“ podotkl Šándor.

Podle experta je evidentní, že Donald Trump již přijal podmínku Kremlu, že Ukrajina nevstoupí do NATO. „Rusové teď přišli s nárokem na další tři ukrajinská města, což bude velmi komplikované jednání. Šéf Bílého domu si ale uvědomuje, že příliš pák na Rusa nemá,“ uvedl také Šándor.

Na Ukrajině zabíjí Mozkomoři i Bílý žár. Umírá tam teď mnohem víc lidí než dřív, tvrdí vojáci

Trump tak prý bude muset nejspíše Kremlu ustoupit. „Vidíme, že tu mrkvičku, kterou láká Putina, má. Dává mu naději na opětovné zařazení do dřívější skupiny G7,“ dodal.

Ve čtvrtek se sešli lídři EU v Bruselu na mimořádném summitu o bezpečnosti Ukrajiny i celého kontinentu. „Děkujeme, že nejsme sami. A nejsou to jen slova, podporu cítíme,“ řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že evropská podpora je vzpruhou pro ukrajinské civilisty i vojáky.

X X X

Státní zástupci napadnou platovou novelu soudní cestou, špičky justice zvažují, že se jí nebudou řídit

Unie státních zástupců (USZ) se kvůli novele zákona o platech představitelů veřejné moci obrátí na soud, a to prostřednictvím svých členů. Právní předpis, který dnes vstoupil v platnost, je podle ní v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, s evropským právem i právy zaměstnanců, které garantuje Ústava. Pochyby jsou i u jiných špiček justice. Předsedové soudů pochybují, že je novela v souhlasu s aktuálním rozhodnutím Soudního dvora EU. Pokud dojdou k názoru, že není, nebudou se zákonem řídit.

„Unie státních zástupců považuje novelu zákona o platu představitelů veřejné moci, která byla původně vetována prezidentem, za rozpornou s judikaturou Ústavního soudu, s evropským právem i právy zaměstanců garantovanými Ústavou. Proto se v této věci prostřednictvím svých členů obrací na soud,“ uvedla USZ na sociální síti X.

Pochyby zaznívají i mezi předsedy soudů. Server INFO.CZ uvedl, že pokud v průběhu března dojdou k názoru, že je novela v rozporu s rozhodnutím Soudního dvora EU, nebudou se zákonem řídit. „Justiční grémium zkoumá, zda vedle toho, že tento zákon je nejspíše v rozporu s platovou judikaturou Ústavního soudu, není v rozporu i s rozsudkem velkého senátu SD EU,“ cituje server předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Karla Šimku.

To by dle serveru znamenalo, že by soudy vydaly platové výměry podle původního znění zákona, který stanovil platový koeficient pro výpočet platu soudců na trojnásobek průměrného platu. „Mezi předsedy soudů i vedoucími státními zástupci panuje shoda, že platy soudců a státních zástupců za únor 2025 budou určeny z částky uvedené v zákoně, který byl schválen přehlasováním veta prezidenta republiky. Justiční grémium zkoumá, zda vedle toho, že tento zákon je nejspíše v rozporu s platovou judikaturou Ústavního soudu, není v rozporu i s rozsudkem velkého senátu SD EU z 25. února 2025 ve věci platů polských a litevských soudců. Právně jde o velmi složitou problematiku, která vyžaduje důkladné promyšlení,“ uvedl pro server Šimka.

 Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto

Sněmovna novelu v úterý prosadila navzdory předchozímu vetu prezidenta Petra Pavla. USZ prezidentův krok v minulosti ocenila – podle ní jím vyjádřil respekt k roli Ústavního soudu a zásadám právního státu. Unie tehdy novelu zkritizovala nejen jako neústavní, ale také nesystémovou – nastavený platový automat podle ní neměl možnost prokázat svou funkčnost, protože do něj zákonodárci neustále zasahují. Žaloby, které podle ní skončí u Ústavního soudu, již dříve avizovala i Soudcovská unie.

Novela zvyšuje vrcholným politikům a dalším představitelům státu platy skoro o sedm procent zpětně od počátku letošního roku, zatímco platy soudců mají letos meziročně v podstatě stagnovat. Platy státních zástupců se odvozují od platů soudců.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil úpravu platů pro letošní rok za kompromis. Od příštího roku se do zákona vrací už dříve dohodnutý automatický valorizační mechanismus. Přijetí novely podle ministra odblokovalo dosavadní situaci, kdy ústavní činitelé dostávali zálohy na mzdy místo standardních platů. Naopak zástupci opozice — hnutí ANO a SPD — neúspěšně usilovaly o zmrazení platů politiků do konce roku 2029.

Výpočet dle koeficientu

Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni. Ústavní soud loni v květnu s platností od letoška zákonný koeficient zrušil kvůli snížení platů soudců. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822.

Novela opět vrací do zákona koeficient tři. Pro tento rok ale stanoví platové základny přímo, pro vrcholné politiky a další funkcionáře 101.364 korun a pro soudce 121.685 korun. Soudcům mají platy vzrůst o zhruba 0,6 procenta, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120.951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce 109.516,5 Kč. Novela dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky, kterou bere z paušální náhrady hlavy státu.

Sněmovna do novely vložila při jejím původním schvalování omezení meziročního růstu platů vrcholných politiků a některých dalších představitelů na nejvýše pět procent. Na soudcovské platy se ohraničení vztahovat nebude. Poslancům a senátorům se navíc podle sněmovních úprav budou krátit platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Poslanci v předloze také důsledněji omezili platy politiků při hromadění některých funkcí, a to i na krajské a obecní úrovni, ovšem až s účinností od ledna příštího roku. Karolína Novotná, ceskajustice.cz

X X X

ČR dostala pokutu 2,3 milionu eur za zpoždění v přijímání zákona. Chyba předchozí vlády, zdůraznil ministr Blažek

Česko musí zaplatit Evropské komisi (EK) pokutu 2,3 milionu eur (57,6 milionu Kč) za nesplnění závazků týkajících se směrnice o ochraně oznamovatelů. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Ten v dnešním tiskovém oznámení sdělil, že v souvislosti s touto směrnicí potrestal také Německo, Lucembursko, Estonsko a Maďarsko. Žalobu proti Česku podala EK v březnu 2023. „Za udělení pokuty je zodpovědná předchozí vláda, neboť lhůta stanovená EU uplynula v měsíci, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, která zákon přednostně připravila a prosadila,“ reagoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek na síti X.

Místopředseda ANO Radek Vondráček reagoval tak, že zákon nebyl přijat dříve kvůli obstrukčnímu jednání převážně poslanců ODS. Proto návrh padl pod stůl, uvedl. Místopředsedkyně předchozího kabinetu Andreje Babiše Alena Schillerová (oba ANO) uvedla, že každý by měl začít od sebe. „Zůstávám s úžasem nad tím, že vláda vládne 3,5 roku a může za to předchozí vláda. Podíváme se na to, určitě se pak vyjádříme, ale myslím, že má každý začít od sebe. Oni jsou tady 3,5 roku…,“ řekla k Blažkově kritice Schillerová.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka k dotazu ČTK uvedl, že úřad pod Blažkovým vedením zřídil ke dni uplynutí transpoziční lhůty jako jediný v EU vnější systém pro oznamování protiprávních jednání již jen na základě tzv. přímého účinku směrnice. Vydal také metodiku pro veřejnoprávní subjekty a pořádal k problematice školení i konference. „S ohledem na relativní složitost tématu a délku legislativního procesu byly následně transpoziční zákony přijaty v době co nejkratší, kdy to bylo možné,“ zdůraznil.

Doplnil, že zástupci České republiky uváděli tyto i další okolnosti v řízení před Soudním dvorem EU. Evropská komise navrhovala uložit Česku pokutu ve výši 2,9 milionu eur, soud tedy zvolil sankci o 0,7 milionu eur (17,6 milionu korun) nižší. Proti rozsudku se nelze odvolat.

 Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se jeho vláda snažila zrychlit přijímání evropské legislativy a vedlo se jí v tom. Při odletu na mimořádný evropský summit k podpoře Ukrajiny dnes Fiala podotkl, že se sankce týká i dalších zemí.

Situaci nechce premiér zlehčovat, protože peníze by se daly využít jinde, ale ani přeceňovat, protože ČR nevyčnívá. „Možná bychom se měli věnovat něčemu podstatnějšímu než si dávat pokuty, jsme v těžké době, tak si tuto poznámku dovolím,“ uvedl Fiala a zopakoval názor České republiky na opatření týkající se automobilového průmyslu. Důležité podle něj je, aby unie nedávala pokuty automobilkám.

Zakotvení ochrany oznamovatelů do právních předpisů jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula v prosinci 2021.

V době podání žaloby Česko nemělo směrnici zavedenou ve svém právu, poslanci o ní stále debatovali. Evropská komise se proto rozhodla Prahu zažalovat. Sněmovna nakonec příslušný návrh zákona schválila v dubnu 2023 a Senát následně v červnu umožnil přijetí zákona tím, že návrh ani neodmítl a neupravil. Zákon o ochraně oznamovatelů nabyl účinnosti od 1. srpna 2023 nejprve pro velké firmy, od 15. prosince byla jeho účinnost rozšířena na firmy s více než 50 zaměstnanci.

Oznamovatelé protiprávního jednání jsou ze zákona chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Norma se týká nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100.000 korun. Zákon se nevztahuje na anonymní oznámení ve státní správě. Ochrana se podle zákona netýká jen oznamovatele, ale také osob jemu blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení.

Problémy se zaváděním směrnice měly i další unijní země. Pokuty musí zaplatit také Německo (34 milionů eur), Lucembursko (375.000 eur), Maďarsko (1,75 milionu eur) a Estonsko (500.000 eur). Estonsku navíc soud kvůli trvajícímu nevyřešení závazků stanovil ještě denní pokutu 1500 eur, dokud záležitost nenapraví.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

ÚPRAVA  OBCHODNÍHO  DOMU  V  PRAZE  MÁJ.  JEŠTĚ  DLOUHO?

Motýli na Máji možná zůstanou. Majitel obchodního domu chce žádat o prodloužení souhlasu s umístěním

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě, řekl Karel Samec, mediální zástupce skupiny Amadeus, která Máj ovládá. Pražští památkáři instalaci několikametrových motýlů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května. Černý podle Samce podání žádosti podporuje.

 Několikametroví motýli s trupem napodobujícím stíhačku spitfire mají mechanická křídla, kterými mávají. Podle Černého jde o poctu československým stíhacím pilotům, kteří za druhé světové války sloužili v britské armádě. U veřejnosti i odborníků dílo vzbudilo rozporuplné reakce.

„V současné době možnost podání žádosti o prodloužení platnosti umístění motýlů Davida Černého na Máji zvažujeme. Autor díla prodloužení doby umístění podporuje, pozitivní ohlasy vnímáme nejen od drtivé většiny návštěvníků Máje, ale i z ohlasů širší veřejnosti včetně té odborné,“ uvedl Samec.

Mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman uvedl, že odbor památkové péče zatím žádnou žádost o prodloužení instalace neobdržel.

Kritikem díla bylo například občanské sdružení Klub Za starou Prahu. Předseda sdružení Richard Biegel motýly označil za příklad typického kýče. Loni upozorňoval na to, že odbor památkové péče pražského magistrátu záměr schválil, a to navzdory tomu, že plastiky odmítl Národní památkový ústav.

Obchodní dům na rohu Spálené a Národní vznikl na místě novogotického Šlikova paláce podle návrhu Miroslava Masáka, Johna Eislera a Martina Rajniše z libereckého ateliéru SIAL, který v roce 1968 založil autor ještědského vysílače Karel Hubáček. Máj se zákazníkům otevřel 21. dubna 1975. V roce 2006 prohlásilo ministerstvo kultury dům kulturní památkou.

V květnu 2022 začala rozsáhlá rekonstrukce budovy za 4,5 miliardy korun, zákazníkům se obchodní dům znovu otevřel loni 24. června. V devíti patrech nyní Máj nabízí obchody, restaurace i zážitkovou expozici.

Koupi rozhodujícího podílu ve firmě vlastnící obchodní dům Máj minulý měsíc oznámil nemovitostní podílový fond Realita, spravovaný společností ATRIS. Hodnotu transakce neuvedl. Máj do té doby vlastnila společnost Amadeus Real Estate, která má podle dřívějších informací webu Seznam Zprávy stejné konečné vlastníky jako fond ATRIS, a to bratry Václava a Martina Klánovy.

X X X

V  LANŽHOTĚ   PŘES   HRANICE  SE  SLOVENSKEM

Kvůli uzavřenému mostu na silnici II/425 Lanžhot – Brodské bude umožněn průjezd po D2 přes hranici se Slovenskem i z české strany zdarma.

Na základě mimořádného popovodňového posudku uzavřela na konci ledna Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (SÚS JMK) most na silnici II/425 Lanžhot – Brodské, stejně tak učinila i slovenská strana, která je spolumajitelem mostu. Důvodem uzavření byl závěr odborného posudku, který poukázal na fakt, že by mohlo dojít k nenadálému kolapsu celé mostní konstrukce. Dnes (7.3.2025) je řidičům umožněn bezplatný průjezd v rámci objízdné trasy, která je vedena po nedaleké dálnici D2, tedy bez nutnosti dálniční známky.

„Vzhledem k tomu, že jsme museli z bezpečnostního hlediska uzavřít most ze dne na den, nabízela se v ten moment jen jediná možná objízdná trasa, a to Holíč – Hodonín. Po součinnostech všech odpovědných orgánů jsme dnes, krátce po poledni, mohli řidičům umožnit bezplatný průjezd po D2, který bude takto platný až do zprovoznění nového mostu přes řeku Moravu na silnici II/425,“ uvedl ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Roman Hanák.

Obousměrná objízdná trasa pro osobní vozidla bude vyznačena:

Od uzavřeného mostu ev.č. 425-031 (na území CZ) → po silnici II/245, přes zastavěné území města Lanžhot a města Břeclav po silnici I/55, přes zastavěné území města Břeclav → dálnice D2, MÚK Břeclav (EXIT 48) → dálnice D2 až po státní hranici. Dále navazuje objízdná trasa na území SK, rovněž  bezplatně, a to od státní hranice po dálnici D2 →MÚK Kúty (EXIT 5) po silnici 1/2, přes zastavěné území obce Kúty → po silnici II/425, přes zastavěné území obce Kúty →po silnici II/425 až po uzavřený most ev.č. 425-031 na území SK.

Celková délka objízdné trasy pro osobní vozidla 41,4 km (z toho 29,2 km na území ČR).

Správa a údržba silnic hledala i další možnosti, jak umožnit přechod přes řeku Moravu i pro chodce a cyklisty. „Aktuálně je na naší straně hotov projekt na nový most a probíhají administrativní úkony. Pokud bychom měli teď stavět nějakou lávku, potřebujeme stejná vyjádření a pochopitelně i projekt. Z hlediska času, by tyto povolovací procesy trvaly úplně stejně, jako je tomu v případě výstavby nového mostu, kde už jsme v podstatě za polovinou,“ uzavřel Hanák. Mgr. Martina Žídková