Ukončím pomoc Ukrajině.“ Trumpa podpořilo 60 % konzervativců.Zabráním třetí světové válce a ukončím pomoc Ukrajině, řekl bývalý americký prezident Donald Trump pokud se znovu dostane do Bílého domu. Trump dostal podle průzkumu 60 % hlasů od konzervativních republikánů, zatímco jeho konkurent v boji o Bílý dům a floridský guvernér Ron DeSantis, označovaný někdy jako „kultivovaný Trump,“ získal „pouhých“ 20% hlasů, informuje portál Fox News.

Část Republikánské strany chce Trumpově nominaci na amerického prezidenta zabránit a k prezidentským volbám v roce 2024 protlačit DeSantise. O možnosti ukončit pomoc napadené Ukrajině a „zabránění třetí světové válce“ promluvil podnikatel a bývalý prezident během největšího pravicového a konzervativního shromáždění ve Spojených státech (CPAC), píše zpravodajský server Handelsblatt. Akce bývá označována za „Woodstock pro konzervativce“ nebo za Trumpfestival, kvůli silné pro-trumpovské atmosféře.

Na konferenci konzervativních politiků si exprezident užíval jásotu svých obdivovatelů se svým přítelem a bývalým brazilským prezidentem Jairem Bolsonarem. „Bolsonaro je velmi, velmi populární. Vezměte mě zpět do Bílého domu – já jsem vaše odplata,“ prohlásil Trump na akci v Marylandu. Oba exprezidenti jsou dobří přátelé a důvěrníci, kteří si nepřipouštějí vlastní volební porážku.

Trumpovo sobotní vystoupení obsahově připomínalo jeho projev z roku 2016, kdy republikáni zvítězili proti Hillary Clintonové. Exprezident se během svého závěrečného projevu také dotkl německo-ruského plynovodu, který byl odstaven krátce po vypuknutí války na Ukrajině. „Varoval jsem svět před projektem Nord Stream 2,“ prohlásil Trump s tím, že jako americký prezident by ukončil pomoc Ukrajině a tyto peníze by použil k dokončení stavby zdi proti migrantům z Mexika.

V poslední době Trump ztrácel podporu mezi velkými dárci, spojenci a v průzkumech veřejného mínění. Je také předmětem několika vyšetřování, mimo jiné za podněcování k výtržnostem, když 6. ledna 2021 vtrhl rozzuřený dav jeho podporovatelů do Kapitolu nebo za držení tajných dokumentů v jeho rezidenci Mar-A-Lago na Floridě. V posledních kongresových volbách si jím podporovaní kandidáti vedli poměrně špatně, ale přesto značná část republikánské základny Trumpa nadále podporuje.

Republikáni na konferenci CPAC jásali, když se Trump odvolával na „boj za záchranu naší země, kterou ničí feťáci, marxisté, zločinci, migranti a socialisté.“ Trump dostal během čtyřdenní konference zdaleka nejvíce času a jeho projev trval téměř dvě hodiny. „Pokusí se mě zastavit, budou se snažit vás umlčet, ale nepodaří se jim to. Už nikdy nebudeme pumpovat neomezené peníze do nekonečných válek,“ pokračoval Trump.

Průzkum Trumpfestivalu vyhrál Trump s 60%, DeSantis získal 20%

Kromě toho Trump drtivě vyhrál republikánský primární průzkum, kde získal 60 % konzervativní konference. Floridský guvernér Ron DeSantis a Trumpův konkurent z řad amerických republikánů v boji o nominaci do prezidentských voleb 2024 získal 20 %. Výsledky průzkumu CPAC byly zveřejněné krátce předtím, než Trump vystoupil se svým projevem ke konzervativcům v marylandském hotelu Gaylord.

Floridský guvernér a bývalý kongresman zaznamenal v posledních třech letech prudký nárůst popularity mezi konzervativci. DeSantis na sebe upozornil především díky razantnímu postupu proti koronavirovým omezením a agresivnímu jednání konzervativního kulturního bojovníka, který se nebojí vystoupit proti médiím, velkým a vlivným korporacím, politické a genderové korektnosti a učitelským odborům.

DeSantis se kromě druhého místa v rámci nominace na prezidentského kandidáta, umístil jako druhý také jako kandidát na viceprezidenta. Guvernér získal 14 % hlasů, zatímco republikánská kandidátka na guvernérku Arizony Kari Lakeová získala 20 % podporu na post viceprezidentky. Podle organizátorů průzkum vyplnilo přes 2 000 účastníků konference v Marylandu.

„Jsem jediný kandidát, který to může zaručit: zabráním třetí světové válce!“ prohlásil Trump na CPAC. Tato konference se ale od roku 2011 se vzestupem hnutí Tea Party stává čím dál více radikálnější a zdá se, že dnes je více než jindy nakloněna Donaldu Trumpovi. Pravicové akci se také říká Trumpfest nebo TPAC kvůli silné pro-trumpovské atmosféře.

 X X X

PREZIDENT  ZEMAN:  TCHAJ-WAN  JAKO  HENLEINOVCI

Mandát Miloše Zemana se chýlí ke konci. Ve čtvrtek jej na Hradě nahradí nově zvolený prezident Petr Pavel. „Můj odkaz bude nudný a provokativní. Jsme proexportní ekonomika a prezident by měl dělat ekonomickou diplomacii. Já podporoval PPF a další firmy v exportu do Číny, místo abych dělal protchajwanské provokace,“ hodnotil svůj mandát v rozhovoru na CNN Prima News.

„Osmdesát procent HDP je tvořeno exportem. Chceme-li udržet a zvýšit životní úroveň a výkonnost, musíme podporovat export. Tomu se říká ekonomická diplomacie,“ řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News Zeman, který v souvislosti s tématem zdůraznil význam Číny. Ta je po Německu druhým největším českým obchodním partnerem z hlediska celkové výměny.

Dosluhující prezident však upozornil, že z Číny do Česka putuje desetkrát víc zboží než opačným směrem. „Politik by měl podporovat vývoz do Číny místo toho, aby dělal protchajwanské provokace, které mají odvetné kroky,“ podotkl Zeman ke krokům svého nástupce Petra Pavla, který v týdnu po svém zvolení telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.

Končící hlava státu za dobu svého mandátu slibovala stovky miliard korun investic z Číny. Východní země ale v Česku nakonec koupila například pivovar, sportovní klub nebo strojírenskou firmu. To Zeman vysvětlil českými politickými návštěvami Tchaj-wanu. „Čína na to prostě reagovala,“ obhajoval Zeman kroky Číny, která se podle něj může stát mediátorem konfliktu na Ukrajině.

Ohýbání ústavy

Zeman se za deset let na Hradě zapsal kromě pročínského postoje také svým výkladem ústavy.

„Pokud jde o napínání ústavy, dejme si příklady. Vyčítá se mi Rusnokova vláda. Ano, jmenoval jsem ho premiérem, když Petr Nečas podal demisi. A demise premiéra je demisí celé vlády. Když si přečtete ústavu, zjistíte, že prezident má právo jmenovat premiéra bez jakýchkoliv omezujících podmínek. Tak jaképak napínání,“ připomněl jednu z takových situací. „Mohl jsem jmenovat Mirku Němcovou, ale byla by to katastrofa,“ doplnil.

Miloš Zeman se domnívá, že prezident volený občany by měl mít širší pravomoci. „Měl by zpět dostat zákonodárnou iniciativu, což bylo odebráno Václavu Havlovi. A když vetuje zákon, měl by být přehlasován kvalifikovanou většinou poslanců, tedy 120 poslanci. Jeho mandát je legitimnější, než když jej zvolí 281 poslanců a senátorů,“ míní Zeman, kterého už ve čtvrtek nahradí v roli hlavy státu Petr Pavel.

Ten má dosud nejsilnější mandát, ve druhém kole prezidentské volby ho volilo přes 3,3 milionu občanů.

Dosluhující hlava státu si obdobně jako její předchůdce Václav Klaus zřídí svou prezidentskou kancelář. „Má to být v jedné uličce blízko Pražského hradu, ještě jsem tam ale nebyl. Bude to místo k setkávání s mými voliči a příznivci. Ze svého domu nemohu udělat průchozí místo,“ řekl.

Asistentkou mu má být jeho manželka Ivana. „Je to možné, ona je bez práce a my máme snižovat nezaměstnanost,“ zmínil prezident, kterého po odchodu z funkce čeká prezidentská renta 50 tisíc korun měsíčně. „No budeme z toho muset vyžít,“ podotkl.

Odcházení Zemanových spolupracovníků

Spolu s dosluhujícím prezidentem Zemanem se s Pražským hradem loučí i jeho spolupracovníci. Mezi nimi například kancléř Vratislav Mynář, který vzbudil kontroverze nezískáním bezpečnostní prověrky, kterou po něm přitom Zeman požadoval.

„Prověrku má, a to na vyhrazené. Stejně jako (Jana) Vohralíková (budoucí kancléřka Petra Pavla, pozn. red.). V mnoha případech zákon neukládá kancléřům, aby měli bezpečnostní prověrky. On si zažádal jako frajer, ač to nepotřeboval, o prověrku na přísně tajné. A jak mi řekli někteří úředníci: ‚Kdyby si ten blbec řekl o tajné, tak to dostane,‘,“ komentoval kritiku kolem svého kancléře Zeman.

Vyjádřil se také k myslivosti v lánské oboře. Bezplatné lovy pro soukromé osoby měl podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) povolit Zeman, místo něj ale povolenky vydával právě kancléř Mynář.

„Byly to regulační bezpoplatkové lovy. Nejsem papaláš a lidi, kteří loví zvěř z prestižních důvodů, příliš nechápu. Na druhou stranu pan kancléř je dlouholetý myslivec, tak mu to nedalo a propadl pokušení. Nedá se říci, že bych tím byl nadšen,“ komentoval Zeman a doplnil, že podle kroniky lánské obory byl jedním z největších lovců kancléř prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka Přemysl Šámal.

„Možná, že se pan kancléř (Mynář) rozhodl pokračovat v této tradici,“ podotkl prezident.

V rozhovoru se také zmínil o budoucnosti dalších svých nejbližších spolupracovníků, kteří z Hradu odcházejí spolu s ním. „Pan Ovčáček sedí za vámi, tak se ho můžete zeptat. Vladimír Kruliš je nejlepší manažer, kterého jsem kdy potkal. A závidím každému, kdo ho dostane do svých služeb. Martin Nejedlý podniká v benzinových pumpách, k tomuto se vrátí. Na Hradě měl kancelář, ale nebral žádný plat. Jeho role spočívala v rámci ekonomické diplomacie,“ upřesnil dohady o jejich budoucnosti.

Důstojnost prezidentské funkce

Chování vůči svým politickým protivníkům či novinářům Zeman připodobnil k jednání bývalého premiéra Spojeného království Winstona Churchilla, kterého označil za jeden ze svých vzorů. A doplnil několik vtipů o jeho osobě.

„Lady Astorová v britském parlamentu říká Churchillovi: Pane, vy jste opilý. A Churchill jí odpovídá: Ano, jsem opilý. A vy jste příšerně ošklivá. Ale já z toho do rána vystřízlivím,“ převyprávěl Zeman.

A doplnil další. „Poslankyně říká Churchillovi: Sire Winstone, kdybych já byla vaše manželka, tak vám naliji do čaje jed. A Churchill odpovídá: Kdybych já byl váš manžel, tak ten čaj vypiji,“ pronesl Zeman s přáním, aby se společnost vrátila do Churchillových dob.

„Aby nová generace měla nové politické osobnosti. Aby měla profesionály a nikoliv trapné amatéry. To je to, co si přeji,“ uzavřel Zeman svůj poslední rozhovor ve funkci prezidenta České republiky.

X X X

Zeman: Renta 50 tisíc, důchod 23 000 Kč. Budeme muset vyžít, postěžoval si

„Budeme z toho muset vyžít,“ komentoval svoji ekonomickou situaci po skončení prezidentského mandátu v Partii na CNN Prima News Miloš Zeman. Renta exprezidenta činí přitom 50 tisíc korun, k tomu ale – jak přiznal v pořadu – bude pobírat ještě důchod zhruba ve výši 23 tisíc korun. Manželku Ivanu Zemanovou plánuje zaměstnat jako asistentku.

„Já mám kromě renty (exprezidenta) starobní důchod, který po všech valorizacích je 23 tisíc korun,“ přiblížil prezident v Partii. Oproti prezidentskému platu, který nyní po lednovém navýšení činí 341 tisíc korun, si tak prezident výrazně pohorší. „Budeme z toho muset vyžít,“ postěžoval si Zeman.

Dalších 50 000 Kč na asistenta

Kromě toho má ale podle zákona nárok na paušální náhradu ve výši 50 tisíc korun, která je určena zejména na nájem kanceláře či na odměnu asistenta.

Dosluhující hlava státu chce zaměstnat jako svoji asistentku manželku Ivanu Zemanovou. „Je to možné, protože ona je teď bez práce a musíme snižovat nezaměstnanost,“ reagoval ironicky na dotaz moderátorky.

Končící prezident Miloš Zeman totiž plánuje, že po odchodu z Pražského hradu zřídí svou kancelář. Ta by měla sloužit pro kontakt s veřejností, nacházet by se pak měla v blízkosti Pražského hradu.

„Má být v nějaké uličce blízko Hradu. Já jsem tam ještě nebyl. Bude to jenom takové místo setkávání pro lidi, kteří se se mnou chtějí vidět,“ nastínil své plány.

Upřesnil, že kancelář by měla být menší než exprezidenta Václava Klause. Sloužit by ale měla k podobnému účelu.

X X X

SCHOLZ  O  PUTINOVI

Putin musí pochopit, že se svou imperialistickou agresí neuspěje, uvedl Scholz

Ruský prezident Vladimir Putin musí pochopit, že v invazi na Ukrajinu neuspěje a bude muset odtamtud vojáky stáhnout. Jedině tak umožní vyjednávání, řekl v neděli v rozhovoru pro CNN německý kancléř Olaf Scholz.

„Vidím to tak, že je nezbytné, aby Putin pochopil, že se svou invazí a svou imperialistickou agresí neuspěje a bude muset vojáky stáhnout. To je základ pro vyjednávání,“ řekl Scholz v CNN. Obsah vysílání převzala také Ukrajinska pravda. Podle něj se válka na Ukrajině po roce svého trvání dostala do slepé uličky a na Ukrajině způsobuje obrovské škody.

Přesto nehodlá Ukrajince přesvědčovat, aby dělali nějaké nepohodlné kompromisy. „Nebudou žádná rozhodnutí bez Ukrajinců,“ prohlásil s tím, že Putin očividně podcenil sílu Ukrajiny a jednotu všech jejích přátel.

„Je obtížné odhadnout, co se nyní na Ukrajině bude dít, ale jedno je absolutně jasné: Ukrajinu budeme nadále podporovat finančně i humanitárně i zbraněmi,“ dodal Scholz.

Německý kancléř jednal v pátek o Ukrajině s americkým prezidentem Joem Bidenem. Schůzka byla pracovní, Scholze nedoprovázeli žádní novináři. „Biden je s mezinárodními vztahy velmi dobře obeznámen. Co se týče povědomí o tom, jak se věci ve světě mají, považuji ho za jednoho z nejkvalifikovanějších prezidentů, což je důležité obzvláště ve stále nebezpečnější době,“ uvedl Scholz ke schůzce na CNN. Scholz s Bidenem se v pátek shodli na tom, že Rusko musí nést následky invaze tak dlouho, jak to bude zapotřebí.

X x x

PROTESTY  MLÁDEŽE  V  NĚMECKU

Mladí se v Hamburku střetli s policií, záminkou byl fake o zboží zdarma

Asi 400 mladých lidí zklamaných falešným příspěvkem na sociálních sítích se v sobotu střetlo v severoněmeckém Hamburku s policií. Do centra města se vydali, protože příspěvek sliboval značkové oblečení zdarma.

Událost na sociálních sítích, která se vymkla kontrole, způsobila v sobotu 4. března odpoledne rozsáhlou policejní akci na ulici Mönckebergstraße v Hamburku. Zhruba 400 mladých lidí obléhalo kašnu Mönckeberg a obtěžovalo kolemjdoucí. Důvodem byla frustrace z falešného příspěvku na sociálních sítích, který sliboval značkové oblečení zdarma.

„Neobjevil se však nikdo, kdo by rozdával oblečení,“ uvedl policejní mluvčí a dodal, že šlo o záměrně šířenou falešnou zprávu. To část mladých lidí naštvalo a začali vyvolávat hádky s policisty a zablokovali ulici.

Podle agentury DPA musely k zásahu vyjet početné policejní posily, včetně psovodů. Dva policisty zasáhly dělbuchy a láhve, které po nich protestující házeli. Utrpěli lehké zranění, ale mohli pokračovat ve službě.

X x x

EKONOM  SKLENÁŘ:  VYŠŠÍ  DANĚ  ROZPOČET  NEZACHRÁNÍ

FIALOVA  NESCHOPNOST  VE  FUNKCI  PREMIÉRA,  NIČEMU  NEROZUMÍ

Deficit státního rozpočtu na konci února dosáhl 120 miliard korun. Ještě před pandemií to byl čtvrtý nejhlubší deficit za celý rok. Podle Petra Sklenáře, hlavního ekonoma J&T Banky, musí vláda neprodleně najít do rozpočtu příjmy a nebát se škrtů, i když budou bolet. Navrhuje například zmražení výdajů.

X Kde problém rozpočtu pramení?

Rozpočtový problém u nás vznikal několik let. Začátek lze najít někde v letech 2016, 2017, kdy se předchozí vláda chovala velmi levicově a rychle zvyšovala výdaje, které rostly rychleji než ekonomika.

Druhá vlna pak byl covid. Tehdy vláda opět zvýšila část výdajů, argumentovala reakcí na pandemii, ale ve velké míře šlo o sociální výdaje, které souvisely s tím, že v roce 2021 byly volby. Vláda tedy dál zvyšovala výdaje a navíc ještě došlo ke snížení daní (zrušení superhrubé mzdy, pozn. red.). Třetí vlna pak jde za současnou vládou, protože přidala nové výdaje a nesnažila se dostatečně řešit některé další rychle rostoucí výdaje

X Šlo především o výdaje na důchody?

Přesně tak. Ty řeší až teď, daly se přitom řešit už v loňském roce. Celé to pak uzavírají výdaje na kompenzační programy, které vláda zavedla, aby mírnila dopady energetické krize na domácnosti i podniky.

X Na svém Twitteru jste psal, že se „výdaje utrhly ze řetězu.“ Kde je tedy hlavní problém? Jsou to současné mimořádné výdaje, nebo výdaje, které stát vynakládá dlouhodobě?

Problém je v celkové situaci veřejných rozpočtů, ty totiž už byly ve výrazném schodku bez ohledu na kompenzace. I bez nich byly deficity kolem 300 až 350 miliard. Vláda k tomu nyní přidala ještě další. Část mimořádných výdajů mají platit některé mimořádné příjmy, které do rozpočtu přijdou během roku. Je ale vidět, a říkala to i Národní rozpočtová rada, že plánované příjmy vypadají výrazně nadhodnocené.

X Schodky jsou obrovské, ale není pochopitelné, že vláda v současné situaci musí výdaje zvyšovat?

Rozpočet má strukturální deficit, ten je bez ohledu na mimořádné výdaje nebo to, jak se daří ekonomice, a nachází se na úrovni kolem 250 miliard. To je ten problém. Že se přijímají mimořádná, dočasná opatření, je pochopitelné. Problém je, že tato mimořádná opatření ještě zesilují dlouhodobý problém, který se neřeší.

I kdyby se kompenzace ukončily, tak tu stejně nebudeme v přebytkovém rozpočtu. Problém s rozpočtem je tu dlouho a teď se na něj jen nabalují další problémy. Vláda za mimořádné výdaje skrývá dlouhodobý problém, který neřeší. Tím ho jen prohlubuje a jakoukoli další vládu bude tlačit k podstatně tvrdším opatřením, než která by se musela přijmout například před rokem.

X Jedním z příjmů, kterým chce vláda uhradit některé mimořádné výdaje, je takzvaná windfall tax. Čekáte, že se státu povede vybrat tolik, kolik čeká? Data z bank totiž naznačují, že resort financí možná bude rád, pokud vybere vůbec něco.

Kritika byla od samého začátku. Očekávání, že by banky zaplatily přes windfall tax 33 miliard, neodpovídá realitě. Nám od začátku vychází, že výběr bude maximálně ve vyšších jednotkách miliard korun, ale zdá se, že to nebude ani to. I příjmy, které vláda očekává od energetického sektoru, jsou mírně řečeno optimistické.

X Tvrdíte také, že tak vysoké státní výdaje dlouhodobě neufinancují žádné vyšší daně. Co má tedy vláda s rozpočtem dělat?

Když vláda říká, že musí vynakládat mimořádné výdaje, tak by některé jiné měla škrtnout. Těch cest ale může být víc, nemusí jít pouze o zvyšování daní. Může to být i tak, že na mimořádné výdaje bude hledat i jiné mimořádné příjmy. Mohla by se například vydat cestou privatizací svého majetku. Těch kompromisů je hodně. Problém ale je, že se neděje skoro nic.

X Vláda intenzivně hledá 70 miliard, to nestačí?

Situaci to může zlepšit, ale problém to neřeší. Je totiž potřeba nastavit výhled pro následující čtyři, pět let. Bod jedna je provést některé škrty letos, na to by ale měla navázat snaha dělat takové kroky i v následujících letech.

Navíc teď má stát štěstí, že inflace zvyšuje příjmy z daní, ty rostou tempem kolem 11 procent. Opticky tak problém vypadá lépe, ale hrozí, že až nastane horší ekonomická situace, tak potíže narostou.

X Na svém twitteru jste také uvedl, že by vláda měla zmrazit výdaje. Jak si to mám představit v praxi?

Vláda by například mohla oznámit škrty a zároveň určit výdajové stropy do následujících let a mohla by tak postupně prioritizovat, kam její výdaje půjdou. Škrty navíc může rozložit v čase. Problém tu nevznikl přes noc, je tedy jasné, že bude vyžadovat dlouhodobější řešení.

X Je ale doba, kdy Evropu sužuje drahota a válka na jejím území, vhodnou dobou na takové škrty?

Paradoxně teď je to ta nejlepší poslední doba. Nyní máme nízkou míru nezaměstnanosti, nemáme tu kromě inflace větší strukturální problém. Může přijít recese a vláda bude muset škrtat, protože nebude mít jinou možnost. Úspory by se hledaly hůř a budou bolestnější. Čím déle se nic neudělá, tím horší to bude.

X Co by mohla vláda konkrétně škrtnout?

To je politické rozhodnutí, ale v čem dlouhodobě vynikáme, je, že tu poskytujeme ve velké míře dotace firmám, to je například něco, co by se dalo omezit.

Škrty budou vždy někoho bolet, ale nemůžeme mít všechno – vyšší výdaje na obranu, školství, sociální stát, důchody, dotace na zelenou transformaci, větší státní aparát současně všem zachovat předchozí standard.

X Za co stát nyní utrácí nejvíc?

Nejrychleji rostoucí položkou jsou rozhodně sociální dávky a především důchody. Výdaje v únoru na ně vzrostly o 19 procent meziročně. To je číslo ještě před další inflační valorizací, která problém prohloubí. Vláda si zkrátka musí stanovit priority, nemůže mít všechno.

X Myslíte si, že lidé vůbec vnímají, že vláda vynakládá daleko více peněz než dřív?

Schodek vznikal dlouhodobě, tedy nejde o výdaje na dočasnou pomoc. Naopak vznikl pocit, že stát a státní rozpočet má zachránit a zadotovat. Firmy se nepředhánějí v tom, jak zvládly těžkou situaci, ale předhání se v tom, jak to nezvládnou a potřebují státní dotaci. Všechny zachraňovat nemůžeme. Ztrácí se schopnost rozlišovat, co je opravdu vážný problém, který mají platit daně všech lidí a co je jen pěna dní či až záležitost osobní preference, kterou by nemělo dotovat zbylých deset milionů lidí. Jiná cesta, než přiškrtit výdaje, se nyní nenabízí.

X Co se stane, když vláda tento apel nevyslyší?

Když to neudělá teď, škrty budou muset být v budoucnu o to hlubší a bolestnější.

X X X

Kadyrovův syn se setkal s Putinem. Oženil se a může nahradit otce

Sedmnáctiletý syn čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se oženil. Pro požehnání si dojel až do Kremlu za Vladimirem Putinem. Vztahy této vlivné rodiny jsou s prezidentem Ruské federace dlouhodobě velmi přátelské. Některá média také spekulují o možném nahrazení nemocného Ramzana svým synem v čele země.

„Bylo to neformální setkání, kde vnuk prvního prezidenta Čečenské republiky hovořil o politice mládeže v regionu. Ale z větší části se dialog dotkl Achmata-Khadjiho Kadyrova. Vladimir Vladimirovič vyprávěl Achmatovi o svém dědečkovi, o tom, jakými zásadami se řídil a jak viděl budoucí pokojný život, o čem snil a o čem přemýšlel. Jak začalo jejich přátelství a jak probíhala jejich setkání,“ napsal na sociální síť Telegram současný prezident Čečenska Ramzan Kadyrov.

Setkání sedmnáctiletého Achmata Kadyrova s Putinem se událo těsně před svatbou, na kterou čečenské úřady daly více než sto tisíc rublů. Novomanželé si jako místo k sňatku zvolili hlavní město Čečenska Groznyj. Kvůli nemalé pompéznosti zablokovali několik ulic a lidem zakázali fotit a natáčet. Nastávající mladého Kadyrova není veřejnosti známá.

„Na konci upřímného setkání Vladimir Vladimirovič poblahopřál Achmatovi k nadcházejícímu manželství. Další podrobnosti tohoto zajímavého setkání bohužel neznám, protože jsem o tom s Achmatem nemluvil kvůli našim zvykům a tradici přísných vztahů mezi otcem a synem. Podle Abubakara Edelgerieva, poradce prezidenta Ruské federace, který mi řekl podrobnosti o dialogu, Achmat na konci setkání poděkoval prezidentovi jménem celé čečenské mládeže,“ dodal na síti čečenský vůdce.

Média v poslední době spekulují o Achmatovi v souvislosti s nástupnictví po otci. Na tom je v poslední době vidět značné opuchnutí v obličeji, údajně kvůli nemocným ledvinám. Achmat by tam mohl čečenského vůdce dokonce i nahradit.

 Kadyrov is reportedly seriously ill, allegedly with kidney disease – Bild.

Rodina Kadyrovců je na čečenském území politicky aktivní již od devadesátých let. Prvním prezidentem z tohoto rodu byl Achmat Kadyrov senior, který byl na post dosazen za pomoci Ruska.

Jeho syn a současný prezident drží post v Čečensku od února 2007 a velice věrně spolupracuje s Ruskou federací i v případě útoků na Ukrajinu. Ramzan Kadyrov například prohlásil Ukrajinu za džihád a vyzval všechny muslimy světa, aby se do bojů na straně Ruska také zapojili.

X X X

V Estonských volbách vítězí strana premiérky Kallasové. Porazila konzervativce

V estonských parlamentních volbách vede Reformní strana současné premiérky Kaji Kallasové. Po sečtení většiny hlasů získala 32 procent a s velkým náskokem vítězí nad pravicově-populistickou Konzervativní lidovou stranou Estonska (EKRE), která získala15,7 procenta.

 Pokud se Reformní straně podaří sestavit fungující koalici, uchová si Estonsko zřejmě své proevropské směřování, snahu přejít k zeleným energiím a bude dál přijímat ukrajinské uprchlíky. Současná premiérka již před volbami avizovala, že s EKRE se její strana nikdy nespojí.

Podle veřejnoprávní stanice ERR přišlo v nedělních volbách hlasovat 63,7 procenta z více než 900 000 oprávněných voličů. Podle předběžných údajů třetina lidí odhlasovala elektronicky, což zákony této baltské země umožňují už od roku 2005.

Skutečnost, že EKRE podle dosud neúplných výsledků skončila druhá, ale také svědčí o rostoucích obavách části voličů z vysokých cen energií a zvyšování životních nákladů, píše Reuters.

EKRE slibovala omezit dopad ukrajinské krize na Estonsko a obviňuje současnou vládu z vysoké inflace. Na třetím místě je podle předběžných výsledků levicová Estonská strana středu s téměř 15 procenty hlasů.

Právnička Kallasová je premiérkou od roku 2001. Jejím otcem je estonský expremiér a někdejší viceprezident Evropské komise Siim Kallas.

Bývalý bankéř také v devadesátých letech založil stranu, kterou dnes jeho dcera vede. Ujala se jí v roce 2018 a i v tomto případě jako první žena.

Kallasová také strávila čtyři roky v Evropském parlamentu, kde se zabývala digitální agendou, průmyslem a energetikou či vztahy EU s Ukrajinou. O svém působení napsala knihu MEP: Čtyři roky v Evropském parlamentu. Brusel opustila poté, co ji na své místo doporučil končící předseda Reformní strany Hanno Pevkur.

X X X

FRANCOUZI  ODMÍTAJÍ  KURÝRY  JÍDEL

Hlučí, roztahují se a smrdí. Francouzská města bojují s kurýry jídla

Starostové francouzských měst se snaží zakročit proti doručovatelským firmám a jejich stále početnějším kurýrům, kteří rozvážejí objednávky z restaurací. Na jejich chování radnicím přicházejí pořád častější stížnosti: Lidé, kteří žijí nebo pracují v okolí populárních restaurací s velkým počtem zakázek, si stěžují na to, že neohleduplní kurýři jim ze života dělají „peklo“.

Na mnoha oblíbených místech francouzských měst je to již kolorit několika posledních let: Doručovatelé s hranatými izolačními boxy na zádech se sdružují před restauracemi a čekají na vyzvednutí objednávky. A lidé, kteří bydlí nebo pracují v okolí, si na jejich chování stále častěji stěžují.

Rozčiluje je hluk skupin kurýrů postávajících v ulici, ale také „obtěžující parkování“ kol a motorek, hromady odpadků, fyzická a slovní agrese nebo také „nepříjemné pachy kvůli veřejně ulehčeným hygienickým potřebám“. To všechno jsou stížnosti, které již dostaly na stůl radnice nejen v Paříži, Toulouse, Lyonu či Brestu.

Problém navíc stále narůstá s tím, jak přibývají pořád nové doručovací společnosti snažící se využít trendu, na který si lidé zvykli za covidové pandemie: na pohodlné doručování jídla z restaurací až domů. Některé restaurace již mají větší podíl těchto rozvozových objednávek než těch, které učiní hosté osobně.

Města se proti rozmáhajícím se kurýrům snaží zakročit, často však neúspěšně i vzhledem k tomu, že nemají dostatek možností, jak jejich počty nebo chování regulovat.

Kdo dřív přijde, ten dřív jede

Odkud se tyto „davy“ doručovatelů berou? Jedním z důvodů je samotné nastavení doručovacích aplikací. Poté, co zákazník zadá objednávku a restaurace ji potvrdí, ji následně aplikace předá kurýrovi, který je v té době zrovna k dané restauraci nejblíž. Tím se zkrátí dojezdová doba a pokrm je rychleji doručen, což se hodí zejména pokud jde o teplý oběd nebo večeři.

Je to nastavení, které je do určité míry výhodné pro všechny strany, tedy pro doručovatele, zákazníky i pro firmu, která aplikaci provozuje. Kurýr má víc času na další objednávky, zákazník má své jídlo rychle a aplikace může zprostředkovat více „obchodů“.

Právě tady ale také začíná jádro současného problému. Aby kurýři zvýšili své šance na to, že dostanou zakázku, sdružují se u oblíbených restaurací. Čím blíž jim totiž jsou, tím větší mají šanci, že objednávka připadne právě jim. Navíc, jak sami říkají, „čekání s více lidmi je příjemnější“.

„Rozvozci se každý večer shromažďují před naší restaurací, dělají hluk, pouštějí hlasitou hudbu a nerespektují naše zákazníky. Ti nám říkají každý den, že naše terasa už není vůbec příjemná! Stejné scény se objevují po celé Paříži,“ stěžuje si zaměstnanec jedné z restaurací v 8. pařížském obvodu. Lidé žijící v okolí podávají stížnosti, zatím ovšem neúspěšně.

Bílé zóny, městský dům a zákazy

Radnice měst se jim v poslední době snaží vyjít vstříc. Ale i jejich možnosti jsou omezené. Hlavní zbraní, k níž upínají největší naděje, jsou nyní takzvané bílé zóny. Tedy části měst, do nichž by kurýři měli zakázaný vjezd.

Doručovatelské firmy ale často mají ohledně svého působení představy přesně opačné. Na dotaz deníku Le Figaro například americká společnost Uber Eats uvedla, že v rámci své aplikace „takovou zónu zřídí pouze v případě, že to bude situace vyžadovat a budou vyčerpány všechny ostatní prostředky nápravy“. Teprve na formální a opakovanou žádost měst pak firma souhlasila se zřízením vysoce lokalizovaných geografických oblastí, v nichž řidiči rozvážkové služby již nemohou přijímat objednávky.

Radnice se snaží domluvit i s restauracemi, aby si svůj bezprostřední vnější prostor samy usměrňovaly. Pokud nestačí domluva, jsou na řadě městští strážníci a pokuty. V Brestu a Lyonu policisté například již dostali i přesné instrukce, jak postupovat ohledně „kurýrských shromáždění“.

Uvažuje se i o dalších řešeních. Bordeaux například rozhodlo o vytvoření „doručovacího domu“, kde si kurýři mohou „odpočinout, ohřát se a mít přístup k hygienickým zařízením a informacím o svých právech“, uvádí město. Protože doručovatelské firmy se na projektu odmítly podílet, převzalo tuto iniciativu město a metropole Bordeaux, které za vytvoření tohoto prostoru společně zaplatily 35 tisíc eur (820 tisíc korun).

Aby šla tato suma na účet daňových poplatníků, ale naopak starosta Brestu François Cuillandre kategoricky odmítá: „Veřejné peníze by neměly být použity na kompenzaci problémů způsobených soukromou činností“. Jako bílou zónu by nejradši viděl téměř celé město.

X X X

Kdo tráví íránské studentky? Zdravotní potíže postihly dívky v desítkách škol

Krize kolem údajné otravy íránských školaček i nadále narůstá. Tamní ministr vnitra oznámil, že v případu figuruje více než 50 škol. V posledních třech měsících se náhlé respirační potíže v zemi projevily u stovek žákyň a některé musely být hospitalizovány.

Nejméně padesát škol figuruje v případu otravy školaček, oznámil íránský ministr vnitra Ahmad Vahídí. Co či kdo za údajnou otravou stojí, není zatím jasné. Znepokojení rodiče studentek ale v posledních dnech protestují v ulicích Teheránu a dalších měst.

„Po otravě studentek, mimo jiné ve městě Kom, bylo zjištěno, že šlo o úmysl. Cílem útočníků je uzavření dívčích škol,“ řekl náměstek ministra školství Younes Pahani.

„Látky použité k otravě nejsou žádné ve válce používané chemikálie. Otrávené studentky tak nepotřebují agresivní léčbu. Věřím v jejich brzké uzdravení,“ dodal.

Lékař, který u jedné ze škol zasahoval a nepřál si odhalit svoji totožnost, uvedl, že v případě útoku šlo o organofosfátové látky, které se používají v zemědělství. Konkrétně o pesticidy.

 První případy byly zaznamenány loni v listopadu ve městě Kom, které je významným místem šíitského islámu. Íránští činitelé se domnívají, že dívky mohl někdo otrávit a připisují to nepřátelům Íránu.

Podle nejnovějších zpráv hlásí podezřelé případy školy ve 21 z 30 íránských provincií, přičemž téměř všechny incidenty se týkají dívčích škol. Případy vyvolaly obavy, že jde o záměrný útok, jehož cílem je vynutit si uzavření dívčích škol.

 Íránský ministr vnitra Ahmad Vahídí v sobotu bez dalších podrobností uvedl, že vyšetřovatelé při šetření incidentů získali „podezřelé vzorky“. Ministr rovněž vyzval veřejnost ke klidu a obvinil „nepřátelská média“ z toho, že podněcuji mezi lidmi paniku.

Podle Vahídího bylo údajnou otravou zasaženo nejméně 52 škol, íránská média hovoří o více než 60. Je mezi nimi i nejméně jedna škola pro chlapce.

Od loňského září je íránské náboženské zřízení zpochybňováno při protestech, které propukly po smrti 22leté ženy kurdského původu Mahsy Amíníové. Ta zemřela, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb – šátek, kterým si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt a který ženy v Íránu musejí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.

Někteří Íránci spekulují, zda nejsou některé z otrav odplatou za demonstrace. Sociální sítě během nich zaplavila videa, na kterých si školačky sundávají muslimský šátek. Jiní se domnívají, že otravy jsou dílem zastánců tvrdé linie, kteří chtějí napodobit hnutí Tálibán v Afghánistánu a militantní islamistickou skupinu Boko Haram v Nigérii tím, že terorizují rodiče, aby přestali posílat své dcery do škol.

X X X

 Harry s Meghan na korunovaci smějí, rozhodl král. Pozvánka přišla neobvyklou cestou

Britský král Karel III. se nakonec rozhodl pozvat prince Harryho a jeho manželku Meghan na svou květnovou korunovaci. Informoval o tom britský web The Mirror. Pár se ale ještě nerozhodl, zda se zúčastní. Manželům není po chuti, že je Karel III. vykázal ze sídla Frogmore Cottage, které dostali od Alžběty II. jako svatební dar.

Princ Harry a Meghan Markleová dostali od britského krále Karla III. oficiální pozvánku na korunovaci, která se uskuteční 6. května, informoval britský web The Mirror.

„Mohu potvrdit, že vévoda nedávno obdržel e-mailovou korespondenci z kanceláře Jeho Veličenstva týkající se korunovace,“ uvedla na Twitteru redaktorka listu The Sunday Times Roya Nikkhahová s odvoláním na mluvčího ze Sussexu.

 Pár se ale zatím nerozhodl, jestli se velkolepé události zúčastní. Mezi nimi a Karlem III. totiž panují napjaté vztahy poté, co je britský panovník vykázal ze sídla Frogmore Cottage, které dostaly od Alžběty II. jako svatební dar v roce 2018. Důvodem vykázání mělo být snižování rozpočtu.

„Bylo jim řečeno, že mají několik měsíců, možná jen týdnů, na to, aby si sbalili, vrátili klíče a odvezli si věci do Kalifornie,“ popsal expert na královskou rodinu Matt Wilkinson z deníku The Sun. Harry a Meghan prý královo rozhodnutí považují za kruté.

„Je to signál z královské rodiny, že už tu Harry a Meghan nejsou vítáni. Šlo o poslední místo, které tu měli, poslední věc, kterou jim mohli vzít. Přišli o tituly i bezpečnost, tohle byla ta poslední věc,“ zdůraznil závažnost králova rozhodnutí Wilkinson.

 X X X

 Obrovský úspěch 23leté české tyčkařky. Švábíková si z HME veze bronzovou medaili

Tyčkařka Amálie Švábíková vybojovala bronz na halovém mistrovství Evropy. Juniorská mistryně světa z roku 2018 získala svou první medaili na velké seniorské akci. 23letá atletka ve finále skočila 470 centimetrů a zaostala jen o dva centimetry za svým čerstvým národním rekordem z domácího šampionátu. Porazily ji jen Finka Wilma Murtová (480) a Slovinka Tina Šutejová (475). Po stříbru koulaře Tomáše Staňka přidala druhou medaili do české sbírky na HME v Istanbulu.

Švábíková až do výšky 460 centimetrů procházela soutěží hladce. Dělenou bronzovou medaili už měla jistou před třetím pokusem na 470 cm, když na této výšce neuspěla Katerina Stefanídiová. Sama pak 470 skočila, připravila Řekyni o cenný kov a pokračovala v soutěži. Na 475 centimetrech už neuspěla, ale i tak jako třetí česká tyčkařka získala medaili na halovém ME. Navázala na stříbro Daniely Bártové z Valencie 1998 a titul Pavly Hamáčkové z Gentu 2000.

 I když nastupovala se třetím nejlepším výkonem z finalistek, bezprostředně před finále se moc dobře necítila. „Rozcvičení bylo pro mě neuvěřitelně těžké, fakt jsem se prala s technikou. Vůbec jsem si nevěřila. Nechápu, že jsem skočila 470. Jsem spokojená,“ řekla České televizi.

 Další čeští atleti na medaili ve finálových závodech nedosáhli. Nejvíce o ni bojovala čtvrtkařka Lada Vondrová, která útočila na průběžně třetí Polku Annu Kielbasiňskou. V závěru ale nestačila a o tři tisíciny sekundy ji na šachovnici předčila Rakušanka Susanne Goglová-Walliová, která měla shodný čas 51,73.

„Myslím, že jsem tam neudělala nic takticky špatně. Prostě tam byla o prsíčko rychleji,“ litovala česká jednička. Druhá Češka ve finále Tereza Petržilková doběhla šestá (52,81). Roli favoritky potvrdila Nizozemka Femke Bolová (49,85), které kryla záda stříbrná krajanka Lieke Klaverová (50,57).

Jen pět běžců nastoupilo do finále mužské čtvrtky. Matěj Krsek se dostal do kontaktu už na seběhu a na nejlepší nestačil. V boji o medaile finišoval za 46,48, čímž zaostal o 45 setin za osobním rekordem z pátečního semifinále. „Bylo to dnes těžké. Ten včerejší dvojzávod mě hodně unavil. Ale přijel jsem jedenáctý, odjíždím pátý s osobákem a se spoustou zkušeností, takže jsem spokojený,“ uvedl. Vyhrál norský favorit Karsten Warholm (45,35).

Mäki odstoupila, Kopeckého zklamal výkon ve výšce

Běžkyně Kristiina Mäki necelá dvě kola před cílem odstoupila z finále na 1500 metrů. V závodě, který rychle rozběhla Rumunka Claudia Mihaela Boboceaová, ztrácela a propadla se na poslední dvanácté místo. „Nešlo to. Neměla bych to dělat, že zastavím, ale prostě to bylo špatné,“ popsala. Podepsala se na ní problematická halová sezona plná zdravotních problémů. „Asi se nedějí zázraky. Snažila jsem se na to nemyslet, ale to tempo mě zabilo,“ dodala. Třetí titul na této trati získala Britka Laura Muirová (4:03,40).

První den sedmiboje má za sebou Ondřej Kopecký a spokojený nebyl. Ve výšce zapsal 192 cm a součet 3184 bodů ho řadí na průběžné osmé místo. „Čekal jsem od výšky víc. Věděl jsem, že tam mohu nasbírat body a stáhnout soupeře,“ řekl svěřenec Romana Šebrleho, který bude spoléhat na nedělní skok o tyči.

Do čela soutěže se dostal Nor Sander Skotheim. Do výšky skočil 219 cm, což je nejlepší výkon v této disciplíně mezi vícebojaři v historii HME. Díky tomu zapsal už 3541 bodů a vede o 67 bodů před francouzským favoritem Kévinem Mayerem.

Šedesátka patřila italským sprinterům. Zvítězil Samuele Ceccarelli, jenž výkonem 6,48 předčil o dvě setiny obhájce titulu a olympijského vítěze na stovce Marcella Lamonta Jacobse.