Federálny súd prípad posunul až na rok 2027. Floridský federálny sudca stanovil termín súdneho pojednávania v žalobe Donalda Trumpa proti BBC na február 2027. Trump požaduje miliardové odškodné za údajné ohováranie a porušenie obchodných zákonov.

Floridský federálny sudca Roy Altman rozhodol, že súdne pojednávanie v prípade žaloby bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa proti britskej verejnoprávnej stanici BBC sa uskutoční 15. februára 2027. Trump podal žalobu v decembri minulého roka, pričom obvinil BBC z ohovárania v súvislosti so zostrihanou verziou jeho prejavu, ktorá bola odvysielaná v dokumente relácie Panorama. Podľa Trumpa úprava prejavu vyvolala dojem, že krátko pred útokom jeho stúpencov na Kapitol 6. januára 2021 vyzýval na násilie.

Trump požaduje od BBC odškodné vo výške najmenej päť miliárd dolárov za každý z dvoch bodov obžaloby. Okrem ohovárania obviňuje britského vysielateľa aj z porušenia floridského zákona o klamlivých a nekalých obchodných praktikách. BBC sa voči žalobe bráni a tvrdí, že federálny súd na Floride nemá jurisdikciu na rozhodovanie v tomto prípade. Právnici stanice zároveň argumentujú, že dokument nebol vysielaný na území Spojených štátov.

BBC priznala chybu

BBC sa za chybnú úpravu prejavu ospravedlnila a uznala, že mohla vyvolať mylný dojem o Trumpovej výzve k násiliu. Kauza však mala vážne dôsledky pre vedenie stanice – generálny riaditeľ Tim Davie a šéfka spravodajstva Deborah Turnessová odstúpili zo svojich funkcií. Napriek tomu právnici BBC tvrdia, že neexistuje právny základ na žalobu a že stanica už prijala opatrenia na nápravu.

Trump však vo svojej žalobe uvádza, že ospravedlnenie BBC nepovažuje za dostatočné. Tvrdí, že vysielateľ nepreukázal skutočnú ľútosť ani nezaviedol zásadné zmeny, ktoré by zabránili podobným pochybeniam v budúcnosti. Podľa jeho právnikov spôsobila BBC Trumpovi značné škody na reputácii a finančné straty.

Trumpove ďalšie žaloby

Žaloba proti BBC nie je jediným právnym krokom, ktorý Trump podnikol voči médiám. V minulosti zažaloval viaceré americké spravodajské organizácie, vrátane CNN, ABC News, CBS News, The Wall Street Journal a The New York Times, za údajne nepravdivé alebo nespravodlivé spravodajstvo. Tieto prípady poukazujú na dlhodobé napätie medzi Trumpom a médiami, ktoré často kritizoval počas svojho pôsobenia v úrade prezidenta.

BBC sa v tomto prípade ocitla v nezvyčajnej situácii, keďže ako britský vysielateľ čelí žalobe na americkom súde. Výsledok tohto prípadu môže mať významné dôsledky nielen pre vzťahy medzi médiami a politikmi, ale aj pre medzinárodné právne spory v oblasti žurnalistiky.

X X X

Viktor Orbán poslal Zelenskému jasný odkaz: Maďarsko odmieta tlak na urýchlenie vstupu Ukrajiny do EÚ

Predseda maďarskej vlády Viktor Orbán ostro odmietol požiadavku Volodymyra Zelenského na stanovenie konkrétneho dátumu vstupu Ukrajiny do EÚ. Vyhlásil, že podmienky pristúpenia určujú výlučne členské štáty a nie kandidátske krajiny.

Predseda maďarskej vlády Viktor Orbán vo štvrtok adresoval ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému ostrý odkaz týkajúci sa procesu vstupu Ukrajiny do Európskej únie. Orbán vo svojom príspevku na platforme X zdôraznil, že podmienky členstva v EÚ určujú výlučne členské štáty, nie kandidátske krajiny. Reagoval tak na Zelenského vyjadrenia, v ktorých ukrajinský prezident apeloval na stanovenie konkrétneho dátumu vstupu Ukrajiny do Únie.

• Orbán odmietol určenie dátumu pre vstup Ukrajiny do EÚ.
• Podmienky členstva v EÚ určujú členské štáty, nie kandidáti.
• Zelenskyj žiada konkrétny dátum pre vstup kvôli bezpečnosti.
• Maďarsko a Ukrajina majú napäté vzťahy kvôli energetike.
• Maďarsko má odlišný postoj k Rusku ako Ukrajina.

„Vážený pán prezident! Idete na to zle. Vstup do EÚ je proces založený na zásluhách. Podmienky vstupu určujú členské štáty, nie kandidátske krajiny,“ napísal Orbán v angličtine. Jeho vyjadrenie prišlo krátko po tom, ako Zelenskyj na tej istej platforme uviedol, že Ukrajina musí byť technicky pripravená na vstup do EÚ do roku 2027 a že je nevyhnutné, aby bol stanovený konkrétny dátum pre tento krok.

Orbán kritizuje požiadavky

Zelenskyj vo svojom príspevku zdôraznil, že konkrétny dátum vstupu Ukrajiny do EÚ je kľúčový nielen pre jeho krajinu, ale aj pre bezpečnostné záruky v regióne. Podľa neho by absencia takéhoto dátumu mohla byť zneužitá Ruskom na blokovanie celého procesu. „Ak dohoda podpísaná Spojenými štátmi, Ruskom, mnou ako prezidentom Ukrajiny a Európou nebude obsahovať žiaden dátum, potom Rusko urobí všetko pre to, aby tento proces zablokovalo,“ uviedol ukrajinský prezident.

Zelenskyj zároveň spomenul svoj podpis pod 20-bodovým plánom na ukončenie vojny, ktorý má podľa neho Ukrajincom zaručiť jasné kroky smerujúce k členstvu v EÚ. Orbán však tieto požiadavky odmietol a zdôraznil, že proces vstupu do Únie je založený na splnení konkrétnych kritérií, ktoré stanovujú členské štáty.

Napätie medzi Maďarskom a Ukrajinou

Orbánove vyjadrenia prichádzajú v čase, keď sú vzťahy medzi Maďarskom a Ukrajinou napäté. Server 24.hu pripomenul, že maďarský premiér minulú sobotu na predvolebnom podujatí v meste Szombathely označil Ukrajinu za nepriateľa Maďarska. Dôvodom sú podľa neho opakované ukrajinské požiadavky v Bruseli, aby bolo Maďarsko odrezané od lacnej ruskej energie. „Ukrajinci musia prestať neustále požadovať v Bruseli, aby bolo Maďarsko odrezané od lacnej ruskej energie. Pokiaľ to bude Ukrajina robiť, bude naším nepriateľom,“ vyhlásil Orbán podľa agentúry MTI.

Tieto vyjadrenia ešte viac prehlbujú už existujúce napätie medzi oboma krajinami, ktoré sa týka nielen energetickej politiky, ale aj širších geopolitických otázok. Maďarsko dlhodobo presadzuje pragmatický prístup k Rusku, čo kontrastuje s postojom Ukrajiny, ktorá sa snaží o čo najväčšiu izoláciu Moskvy na medzinárodnej scéne.

X X X

  Rusové vypínají WhatsApp i Telegram. Vojáci běsní: To máme používat poštovní holuby?

Rusko chce bojovat proti „kriminálnímu a teroristickému“ obsahu, a proto přistoupilo k dosud nejtvrdšímu omezení aplikace Telegram. Ta přitom patří k hlavním komunikačním nástrojům armády i proválečných blogerů a její omezení vyvolalo ostrou kritiku i obavy z chaosu na frontě, píše web The Telegraph. V Rusku byl navíc již dříve omezen přístup ke Starlinku, což také způsobilo problém v komunikaci. Ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov oznámil, že bude zcela zablokována i komunikační platforma WhatsApp. Zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici ale tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.

Ruský státní mediální regulátor Roskomnadzor oznámil, že zavede dosud nejpřísnější omezení aplikace Telegramu. Důvodem má být ochrana ruských občanů před „kriminálním a teroristickým“ obsahem. Roskomnadzor, který se již léta snaží o „suverénní internet“ osvobozený od západního vlivu, za posledních šest měsíců nejméně třikrát zavedl nová omezení pro Telegram a WhatsApp a v srpnu zablokoval audio a videohovory na obou platformách, píše web The Telegraph.

Aplikaci pravidelně používají nejméně tři čtvrtiny ruské populace starší 13 let, včetně armády, kremelských úředníků, státních médií a vládních orgánů – včetně samotného Roskomnadzoru. Jednotky na frontové linii na Ukrajině ji používají ke komunikaci o cílech úderu a ke sledování přilétajících dronů.

Omezení, které přichází poté, co Elon Musk zastavil Starlink, vyvolalo výrazné pobouření, zejména mezi ruskými proválečnými blogery, kteří na Telegramu poskytují aktuální informace o konfliktu díky přímému spojení s vojáky v první linii. „Tisíce vojáků zůstanou bez komunikace, což uprostřed probíhající ofenzívy povede k fatálním následkům,“ varoval kanál Arkhangel Spetsnaza, který se pyšní 1,1 milionem sledujících.

„Západ nás už vyřadil omezením Starlinku a teď pohřbíváme i tento kanál,“ kritizoval prominentní vojenský zpravodaj Alexandr Sladkov. „Tak jak přesně máme vyhrát, s jakými nástroji? Se směšnými zdroji a polními telefony TA-57 (drátové analogové telefony ze sovětské éry, Pozn. red.)?“ uvedl Sladkov. „Fronta je v šoku… Starlink je mrtvý, Telegram je zablokovaný – jak máme bojovat? S holuby?“ napsal v úterý ruský propagandista Ivan Utenkov.

Vjačeslav Gladkov, guvernér pohraniční Belgorodské oblasti, která čelí častým útokům ukrajinských dronů, vyjádřil obavu, že „by omezení telegramových kanálů mohlo ovlivnit doručování operačních informací“. To ale Kreml popírá. „Nemyslím si, že je možné si představit, že by komunikace na frontě byla řízena prostřednictvím Telegramu nebo jakéhokoli jiného messengeru,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Blokování Telegramu je jako střelba do nohy,“ reagoval na jeho slova jeden z ruských dobrovolníků s přezdívkou Třináctý. „Vážený Dmitrij Sergejeviči Peskove, jako voják a účastník speciální vojenské operace vám řeknu pravdu. Často se přes Telegram provádí nejen komunikace a velení v boji, ale také logistika, sběr a dodávka humanitární pomoci. A to ani nepočítáme řadu dalších úkolů; někdy se přes Telegram provádí i úprava dělostřelecké palby,“ sdělil dobrovolník.

Ukrajinský specialista na elektronický boj Serhij „Flash“ Beskrestnov uvedl, že téměř všechny ruské jednotky frontové linie závislé na Starlinku ztratily schopnost přenášet zabezpečená data, takže velitelé nemohou koordinovat útoky. „Bez stabilní komunikace na frontové linii začíná chaos. Závislost Ruska na civilních technologiích se obrátila proti němu. Jakmile komunikace zmizí, velení se zhroutí a vojáci začnou ničit sami sebe,“ komentovalo partyzánské hnutí Ateš.

Telegram, založený ruským technologickým podnikatelem Pavlem Durovem, je v Rusku a východní Evropě velmi populární. Zdroj blízký Kremlu sdělil nezávislé investigativní agentuře Verstka, že Moskva plánuje aplikaci do září, kdy se mají konat volby do Státní dumy, zcela zablokovat, aby omezila negativní nálady.

Rusko chce kontrolovat komunikační infrastrukturu

Rusko zároveň ve čtvrtek oznámilo, že komunikační platforma WhatsApp bude zcela zablokována. „Vzhledem k neochotě společnosti Meta dodržovat ruské zákony bylo toto rozhodnutí skutečně přijato a uvedeno do praxe,“ řekl novinářům Peskov a vyzval, aby lidé začali používat aplikaci MAX. „MAX je národní messenger, který se vyvíjí a který je občanům k dispozici na trhu jako alternativa,“ dodal Peskov.

Zásah proti WhatsAppu je vyvrcholením šestiměsíčního tlaku na tuto platformu. Odráží širší snahu ruských úřadů v době války vytvořit a mít pod kontrolou komunikační infrastrukturu, v níž se technologické firmy v zahraničním vlastnictví podřídí místním zákonům, anebo zmizí, uvedla agentura Reuters.

Společnost Meta byla už dříve v Rusku označena za extremistickou organizaci a zástupci jejího WhatsAppu si stěžovali na omezování své služby. „Snaha izolovat více než 100 milionů uživatelů od soukromé a bezpečné komunikace je krokem zpět a může vést pouze k menší bezpečnosti lidí v Rusku,“ reagoval WhatsApp.

 X XX

 Utajený incident? Airbus smerujúci do Prahy bol 30 sekúnd od katastrofy: Takmer narazil do zeme, cestujúcich zachránil výkrik

Letecký svet sa spamätáva z incidentu, ktorý len zázrakom neskončil tragédiou s desiatkami obetí. Bežný let z Lisabonu do Prahy sa v polovici januára 2026 zmenil na hororový scenár, keď moderný Airbus portugalského národného dopravcu TAP začal počas približovania k letisku nekontrolovane a príliš prudko klesať. Podľa aktuálnych zistení vyšetrovateľov delilo stroj od nárazu do terénu necelých 30 sekúnd.

Situácia bola kritická. Posádka sa pravdepodobne v dôsledku chyby v navigácii alebo nastavení prístrojov ocitla v nebezpečne nízkej výške v momente, keď mala byť oveľa vyššie. Tragédii nezabránili automatické systémy lietadla, ale bdelosť riadenia letovej prevádzky. Dispečeri na monitore uvideli, že Airbus klesá k miestu, kde nemá čo robiť, a okamžite pilotov varovali.

Tí v poslednej chvíli zareagovali prudkým stúpaním, čím lietadlo doslova „vyrvali“ z pazúrov katastrofy. České úrady momentálne podrobne vyšetrujú, čo sa v kokpite počas týchto kritických momentov odohralo a prečo posádka nereagovala na nebezpečný profil letu skôr.

Skúsená letuška varuje: Týmto 5 jedlám sa v lietadle musíte vyhnúť, jedno môže spôsobiť medzi cestujúcimi paniku

Dve hodiny strachu nad Hamburgom

Zatiaľ čo Praha rieši tento takmer fatálny incident, portugalský dopravca TAP čelil ďalšej dráme, tentoraz nad nemeckým Hamburgom. Stroj typu Embraer E190LR, ktorý mal namierené do Lisabonu, postihla krátko po štarte technická závada. Cestujúci prežili dve hodiny neistoty, keď lietadlo krúžilo nad mestom vo výške približne 2 130 metrov.

Dôvod dlhého krúženia bol rýdzo technický – lietadlo bolo plne natankované na dlhý let a jeho hmotnosť vysoko prekračovala limit pre bezpečné pristátie. Piloti museli „vypáliť“ dostatok paliva, aby stroj pri dosadnutí nepoškodil podvozok alebo neprešiel dráhu.

Na letisku v Hamburgu zatiaľ prebiehali manévre, ktoré cestujúci vidia len v katastrofických filmoch. Pri dráhe čakali desiatky hasičských vozidiel, záchranári a miestne nemocnice boli v stave najvyššej pohotovosti. Prvý pokus o pristátie musela posádka dokonca prerušiť a vykonať ďalší okruh. Až druhý pokus okolo 16:00 bol úspešný a lietadlo bezpečne dosadlo.

Hoci sa nikto nezranil, dve vážne udalosti jedného dopravcu v priebehu jediného mesiaca vyvolávajú otázky o bezpečnostných protokoloch a údržbe flotily. Vyšetrovatelia v Prahe aj v Nemecku teraz skladajú mozaiku udalostí, ktoré delili stovky ľudí od osudu, o ktorom nikto nechce písať.

Prečo sa o incidente, pri ktorom takmer vyhasli desiatky životov, dozvedáme s takým časovým odstupom? V letectve to nie je prejav snahy o utajenie, ale skôr dôsledok prísnych byrokratických a vyšetrovacích procesov.

Tu sú hlavné dôvody, prečo informácie „vyplávali“ na povrch až teraz:

1. Proces zbierania a analýzy dát (Čierne skrinky)

Keď sa stane incident (v letectve označovaný ako Serious Incident), lietadlo nahlási chybu riadiacej veži, ale samotné vyšetrovanie začína až po zaistení letových zapisovačov. Dáta z čiernych skriniek (FDR – Flight Data Recorder) a záznamníka hlasov v kokpite (CVR – Cockpit Voice Recorder) sa musia stiahnuť a analyzovať. Vyšetrovatelia musia presne zosynchronizovať časovú os: kedy zaznel varovný signál, kedy reagoval dispečer a aký bol presný uhol klesania. To trvá dni až týždne.

2. Klasifikácia incidentu úradmi

Informácia sa do médií často dostane až v momente, keď ju oficiálne zverejní príslušný úrad (v Česku je to Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod – ÚZPLN). Úrady nevydávajú vyhlásenia okamžite po pristátí, aby sa vyhli šíreniu paniky alebo nepresností. Až keď predbežná analýza potvrdí, že skutočne došlo k ohrozeniu bezpečnosti (a nešlo len o bežný manéver), incident sa zapíše do verejných vestníkov, odkiaľ ho preberajú novinári.

3. Interné vyšetrovanie leteckej spoločnosti

Letecký dopravca (v tomto prípade TAP) musí najprv vykonať interný audit. Piloti sú postavení mimo službu (uzemnení) a prechádzajú výsluchmi. Spoločnosť skúma, či nešlo o únavu posádky, technickú chybu na palube alebo chybu v softvéri lietadla. Kým spoločnosť nemá aspoň základné odpovede, informácie navonok neposkytuje.

4. Úloha dispečerov a komunikačný reťazec

V tomto konkrétnom prípade bol kľúčovým aktérom dispečer. Správa o tom, že „dispečer zachránil lietadlo pred nárazom“, musí prejsť schvaľovacím procesom v rámci riadenia letovej prevádzky. Informácia sa často dostane na verejnosť až vtedy, keď sa začne riešiť oficiálne vyšetrovanie príčiny – teda prečo zlyhali automatické systémy lietadla, ktoré mali pilotov varovať ako prvé (systém GPWS).

X X X

 Krvavý incident na letisku: Pasažier zaútočil na pracovníčku Ryanairu, vyrazil jej zuby a uštedril „hlavičku“

1Letisko v Palma de Mallorca sa minulý piatok stalo dejiskom brutálneho útoku, ktorý opäť otvoril tému bezpečnosti pozemného personálu leteckých spoločností. To, čo začalo ako banálny spor o nadrozmernú batožinu, skončilo krvavou scénou, pri ktorej museli zasahovať civilné gardy aj záchranári.

Murcia – slnečné srdce juhovýchodného Španielska, ktoré turisti zatiaľ obchádzajú

Incident sa odohral krátko popoludní pri odbavovacom pultu spoločnosti Ryanair. Pasažier pôvodom z Južnej Ameriky, ktorý mal namierené do Madridu, dostal od zamestnankyne informáciu, že jeho batožina nespĺňa stanovené limity a presahuje povolenú hmotnosť. Reakcia muža bola okamžitá a neprimerane agresívna, píše The Olive Press.

Podľa očitých svedkov a správ španielskych médií útočník ženu niekoľkokrát udrel päsťou do tváre. V brutálnom útoku pokračoval a pracovníčke uštedril silný úder čelom – takzvanú „hlavičku“. Výsledok bol zdrvujúci: obeť utrpela vážne zranenia v oblasti úst, prišla o niekoľko zubov a zostala zaliata krvou. Agresora museli podľa portálu Express spacifikovať ostatní kolegovia a prítomní cestujúci, ktorí ho držali až do príchodu príslušníkov Guardia Civil.

Zrušili vám let alebo meškalo lietadlo? Odborník radí, aké odškodné žiadať

Zranenia na oboch stranách a zásah polície

Kým obeť potrebovala urgentné lekárske ošetrenie kvôli devastačným poraneniam chrupu, ošetrený musel byť aj samotný útočník. Pri údere hlavou si totiž spôsobil otvorenú ranu na čele. Polícia muža na mieste zatkla a momentálne čelí obvineniu z ublíženia na zdraví.

Odborový zväz CCOO označil tento útok za „absolútne neprijateľný“ a poukázal na znepokojivý trend. Zamestnanci letísk sú podľa nich čoraz častejšie vystavovaní verbálnej aj fyzickej agresii zo strany frustrovaných cestujúcich. Odborári už avizovali, že budú kontaktovať prevádzkovateľa letísk Aena a žiadať okamžitú revíziu bezpečnostných opatrení a lepšiu ochranu personálu

Tento prípad nie je ojedinelý. Len nedávno zarezonovali podobné prípady na letiskách v Alicante či opätovne v Malorke, kde podgurážení alebo agresívni pasažieri útočili na personál kvôli zmeškaným letom či poplatkom za kufre. Zdá sa, že letisková hala sa pre mnohých stáva miestom, kde pravidlá slušnosti idú bokom hneď po zistení, že za batožinu treba priplatiť.

X XX

 NEROZUMNÝ  KUPKA   STÁLE  ŠTVE  PROTI  PROTI  KOALICI

Zbyněk Fiala: Co se napravuje po Fialovi  z ODS

Špatná zpráva pro občany

Skutečně je náprava vylhaného státního rozpočtu investicí do výkrmny agrobyznysu, jak tvrdí předseda ODS Martin Kupka? Podívejme se tedy, jak vznikají potravin.

 Ve sněmovně se začalo s projednáváním upraveného státního rozpočtu, který má být schválen někdy 11. března. Teď jsme teprve u prvního čtení, kdy se zafixují základní čísla příjmů a výdajů, ze kterých vyjde schodek 310 miliard korun. Je to průšvih, ale ve skutečnosti sledujeme hasiče u hořícího domu.

Ministryně financí Alena Schillerová začala ve sněmovně zostra:

„Rozlučte se s rukopisem Zbyňka Stanjury, Petra Fialy a Martina Kupky. Kdybych měla vzít jejich původní nezrevidovaný návrh, který díky své neúplnosti, nepravdivosti a nereálnosti předstíral schodek 286 miliard, a připočítala k němu vymyšlené příjmy ze sociálního pojistného, vymyšlené příjmy z dividend, chybějící zákonné výdaje na sociální dávky, tedy peníze pro ty nejpotřebnější, nepokryté výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury, bez kterých by zkolabovala výstavba dopravní infrastruktury, chybějící výdaje na kofinancování evropských programů na Ministerstvu zemědělství nebo chybějící peníze na platy učitelů, tedy kdybych připočítala jenom všechny tyto objektivní, nezhojitelné díry, byl by skutečný deficit Fialovy vlády nejméně 350 miliard korun. A to nejsou žádné nadpožadavky, to jsou zcela nevyhnutelné kolize mezi plánem a skutečností.

To je, jako byste si do rodinného rozpočtu napočítali třináctou výplatu, přestože žádnou nedostanete. To je, jako byste si v rodinném rozpočtu nezapočítali listopadovou a prosincovou splátku hypotéky, přestože vám ji banka strhne z účtu bez ohledu na zůstatek.“

Krátce na to si pochopitelně vzal slovo předseda ODS Martin Kupka a přišel s praktickým návrhem mluvit o něčem jiném:

„Uplynul další den od okamžiku, kdy měl Andrej Babiš vyřešit svůj střet zájmů a stále ho nevyřešil, tak musím prostě znovu navrhnout bod, který se jmenuje: Kdy a jak vyřeší Andrej Babiš svůj střet zájmů?“

Bylo to hřebíkem o hlavičku. Neznám aktuálnější téma. Živě si představuji, jak o půl čtvrté ráno Andrej Babiš vstává do práce, otevře si svůj deníček a tam na něj vybafne úkol, který si vetknul do čela úvodní stránky: Už jsi dneska zkřížil zájmy?

Nejde o málo, jak informoval Martin Kupka:

„Ve výsledku vidíme návrh rozpočtu, ve kterém nejvíc přibývá právě peněz pro agrobarony. Ti budou na výkrmu s touto vládou hnutí ANO, Motoristů a SPD. To je špatná zpráva pro všechny české občany.“

Ještěže to ODS hlídá. Je jedno, že ten jejich návrh rozpočtu byl z dílny surrealistické poezie, kde se klade důraz na imaginaci. Na to, aby se měl občan na co těšit. Než dojde na to, že nic nedostane, bude už se těšit na něco jiného.

S těmi agrobarony ale Kupka tnul do živého. O tom, jak nás agrobyznys dusí, svědčí vývoj cen zemědělských výrobců, jak je sledován Českým statistickým úřadem. Uvedené ceny vzrostly od roku 1990 na dvojnásobek!!

Zdá se vám to málo? To snad kradete?

Lepší otázka je – Kdo za to může? Držme se nápovědy, že samozřejmě Babiš, ale nelze vyloučit ani Putina. Vy se smějete, ale nezapomeňme, že Putin nám napřed vnutil zemní plyn, ze kterého se dělají dusíkatá hnojiva. Není to nic těžkého. Zemní plyn dodá energii a vodík, který pak za vysokých teplot a tlaků naváže dusík ze vzduchu.

Je to trochu přímočařejší než v kořenech jetele a taky víc smrdí, protože to jede přes čpavek. Stačí, když máte ten plyn. Ten momentálně nemáme, ale zbavili jsme se i zahraniční závislosti, když jsme přešli na americký kapalný, pokud zas nějaký pošlou.

Držme se však zemědělských cen. Ty rostly a viníky známe. Jinou věcí je, že spotřebitelská inflace rostla mnohem dravěji.

Já jsem míval praktickou pomůcku pro posouzení nemorálnosti nabízené ceny potravin v hypermarketu, že když je to desetinásobek cen za totáče, třeba hovězí maso za 300 korun, když stávalo třicet, je to v pořádku. Po inflačním skoku z minulých let lze tolerovat i dvanácti nebo třináctinásobek. Tam to obyčejně nevyšplhá. Třeba jedno vejce bylo za kačku, ale dnes je za deset maximálně bio.

Česká národní banka varuje před velkým bědováním: „Zvýšení českých cen potravin je v posledních dvou letech v kontextu okolních zemí spíše průměrné, změna cenové hladiny (tj. inflace) se však v Česku více koncentrovala do roku 2022.“ Čili do doby působnosti Fialovy vlády. Ale taky války na Ukrajině, takže na toho Putina přecejen došlo.

Největší inflační impulz vznikl na základě růstu cen energií, který měl dva zdroje. Vedle ukončování odběru ruského plynu, kterému pomohl i výbuch pod trubkami Nord Stream II, to byl přechod trhu energií z dlouhodobých cen na ceny spotové, čili na Lipskou burzu. Tam je jedno, za kolik vyrobíte, kupuje se za cenu největších zoufalců (závětrné ceny, jak by řekl bývalý ministr Síkela).

Ale u těch potravinářských cen je to složitější. Rostly, ano, ale z nízkého základu. Zemědělci byli bráni u huby a zachraňovalo se to dotacemi, aby nezdechli nebo od toho o chvilku dřív neutekli. Průměrná mzdová hladina je tam o pětinu níže než je průmr národního hospodářství. Vliv energetické krize vidíme na vývoji cen potravinářské výroby, kterou podrobně rozebírá analýza ČNB.

Najdeme tam indexy se základem 100 pro rok 2015. Ceny zemědělských výrobců byly o pět let později pořád stejné, pak reagovaly na krizi a vzrostly o dvě třetiny. Znovu, z extrémně nízkého základu. Ve stejné době se začaly zvedat i ceny potravinářských výrobců, ale jen lehce přes 40 procent. Zato spotřebitelské ceny se zvedly o více než 50 procent, tedy více než ve výrobě. Ten rozdíl mezi výrobou a distribucí je zajímavý.

Tady lze sáhnout po studii Michala Madra a Radka Náplavy z Mendelovy univerzity v Brně o spotřebitelských cenách v nespecializovaných obchodech v ČR, čili hlavně v řetězcích.

Uvedená studie prokázala, že obchodní marže řetězců v ČR rostly především mezi roky 2015–2021, tedy ještě před energetickou krizí. Za sledované období vzrostly největším firmám tržby více než dvojnásobně a hrubé zisky vzrostly téměř pětinásobně, zatímco cenová hladina měřená indexem spotřebitelských cen vzrostla pouze o 36,5%. Zprávu o zprávě najdete na webu Peníze.cz.

V roce 2024 začaly ceny v zemědělství obracet. Nejprve prudce spadly z maxima o 19 procent, a pak se začaly vracet k normálnímu vývoji. V souhrnu se nejvíc napakovaly řetězce, a to už v období před Fialou, takže Babiš za to může, měl to hlídat. Sám z toho nic neměl, řetězce jsou jiný byznys. 

K argumentu vysokých cen nejen potravin však musíme dodat, že někdy jen kopírují evropský trend. Problém je v tom, že Češi jsou na evropské poměry chudí. Potřebujeme vyšší mzdy. Babiš podporuje výrazné zvyšování minimální mzdy, která pak následně posouvá celý mzdový systém. To je dobrá zpráva pro české občany.

Že tomu neodpovídá vývoj produktivity? To jsou plky. Produktivita se měří podle produkce za časovou jednotku, produkce je vyjádřena cenou a množstvím. Naše ceny jsou mizerné, jsme subdodavatelé, musíme přijmout cenu odběratele, který potom jako finalista prodává za úplně jiné ceny. Jsme kolonie, říká Ilona Švihlíková.

To je ta opravdu špatná zpráva pro české občany. Ne pro všechny, někteří z toho tyjí.

A cesta ven nevede přes ještě větší mzdové podbízení a ještě větší okrádání spotřebitelů monopoly. Tam jsou naše největší rizika, ne v realistické úpravě vylhaného rozpočtu. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

 X X X

 Európa verzus USA (Môže bezpečnostná konferencia v Mníchove pomôcť priniesť bezpečnosť?)

Odkedy na minuloročnej Bezpečnostnej konferencii v Mníchove viceprezident USA J. D. Vance dal Európe „otcovské pokarhanie“ za celkovú neschopnosť, štrbiny veľkého euroatlantického sna začali erodovať aj na najoddanejších priečkach európskej politiky.

Tohtoročná konferencia, ktorá sa začína v piatok, kritizuje „ničiteľov svetového poriadku“, medzi ktorými vedie Donald Trump, a oživil sa aj dosiaľ pravicou príkro zosmiešňovaný pojem kritiky „amerického imperializmu“.

Tú kritiku pritom niekoľko desaťročí prirodzene razilo ľavicové myslenie európskeho Západu. Ožila najmä po kríze roku 2008 a priamo súvisela s odporom k neoliberálnym ekonomikám, typicky reprezentovaným USA. Rezonovala však dávno pred pádom Berlínskeho múru, čo súviselo i s dekolonizáciou posledných západoeurópskych kolónií a pretrvávajúcou západnou podporou apartheidu v Juhoafrickej republike: Západná ľavica nemohla nevidieť, že vo svete po druhej svetovej vojne, ktorého nový poriadok oficiálne vychádzal z veľkých konferencií kladúcich dôraz na humanistické a sociálne otázky (konferencia vo Filadelfii o sociálnych právach, 1944; konferencia v San Franciscu, 1945; na ktorej sa položili základy OSN a zakázala sa vojna), práve USA a Veľká Británia pokračovali v starých rasistických imperiálnych politikách, týkajúcich sa Juhu, zadného dejiska studenej vojny: V Latinskej Amerike, Afrike aj v Ázii. Svet „založený na pravidlách“, v ktorom prvé husle hral neoliberálny trh, nesmeroval ani k sociálnej spravodlivosti, ani k humanizmu. Dostával trhliny.

Až na ojedinelé prípady Európa nelegálne intervencie, majúce na konte státisíce ľudských životov a násobný vzostup chaosu, násilia a chudoby, plne podporovala. Kým si európske elity ešte donedávna kládli začudovanú otázku, prečo toľko ľudí „nenávidí Západ“, vedome prehliadali skutočnosť, že politika európskeho Západu je počnúc 90. rokmi len vojenskou a ekonomickou politikou záujmov USA.

Ak však boli pravidlá hry do 90. rokov 20. storočia zrozumiteľné a zakotvené v Charte OSN, začiatok 90. rokov je už dátumom dnešného chaosu. Na východ od Berlínskeho múru ľudia vyčerpaní vládami jednej strany tieto súvislosti málokedy doceňovali. Rozpad východného bloku sa nakrátko stal príležitosťou vytvoriť novú rovnováhu, založenú namiesto vojny na spolupráci, a vrátiť sa k princípom „sveta založeného na pravidlách“. Ale sen o demokracii veľmi rýchlo splynul s „americkým snom“. Hegemónia USA získala obrovské nové fyzické aj mentálne teritóriá svojej konkisty, a darilo sa jej.

Sen o demokracii sa rozplynul v „šťastnej globalizácii“, ktorá doviedla chudobu a nekontrolovaný voľný trh ďaleko za Moskvu, za hranice rovnováhy niekdajšieho bipolárneho sveta. „Šťastnú“ éru odštartovala vojna v Perzskom zálive, ktorá stále tvrdila, že sa deje pod záštitou OSN. Už vojna o Kosovo však bola testovacím priestorom na formalizovanie ľubovoľného práva USA prostredníctvom NATO zasahovať do vnútorných záležitostí štátov. Pole bolo voľné, umožnené (dočasným) stiahnutím sa Ruska a zdržanlivosťou Číny.

Svet „založený na pravidlách“, v ktorom prvé husle hral neoliberálny trh, nesmeroval ani k sociálnej spravodlivosti, ani k humanizmu.

Až na ojedinelé prípady Európa nelegálne intervencie, majúce na konte státisíce ľudských životov a násobný vzostup chaosu, násilia a chudoby, plne podporovala. Kým si európske elity ešte donedávna kládli začudovanú otázku, prečo toľko ľudí „nenávidí Západ“, vedome prehliadali skutočnosť, že politika európskeho Západu je počnúc 90. rokmi len vojenskou a ekonomickou politikou záujmov USA.

A tak, odkedy Donald Trump prednedávnom aj oficiálne zahrnul aj Európu do sféry, kde sú princípy nahrádzané tvrdo vydieračskými kapitalistickými transakciami a vzťahmi, hrozba „imperializmu“ sa spomína aj tam, kde sa ešte včera označovala za „ľavičiarsky blud“.

Európa by nemala využiť Bezpečnostnú konferenciu v Mníchove na ďalšie pokusy udržiavania bezpečnostnej spolupráce s USA. Ani doteraz to nebola spolupráca, ale vazalstvo. Mimochodom, v úplných základoch povojnového usporiadania sveta sa hovorí o sociálnych právach a zákaze vojny. Dobrá nápoveda v tajničke.

X Xx

Talianska polícia dolapila Slováka, ktorý unikal spravodlivosti už 16 rokov

Talianska polícia zatkla slovenského občana, ktorý sa vyhýbal výkonu trestu za krádeže už 16 rokov. Muža dolapili vďaka tipu z hotela, kde sa ubytoval pred zápasom Slovenska a Fínska.

Talianska polícia zatkla 16 rokov hľadaného slovenského občana, ktorý si v stredu v rámci Zimných olympijských hier v Miláne prišiel pozrieť hokejový zápas medzi Slovenskom a Fínskom. Muža odsúdil ešte v roku 2010 súd v severotalianskom Bolzane na 11 mesiacov odňatia slobody za krádeže. Trestu sa doteraz vyhýbal. TASR o tom informuje podľa štvrtkovej správy agentúry ANSA.

• Talianska polícia zatkla 16 rokov hľadaného Slováka.
• Bol odsúdený v Bolzane v roku 2010 za krádeže.
• Treste sa doteraz úspešne vyhýbal.
• Polícia ho zadržala vďaka tipu z hotela.
• Slováka previezli do väznice San Vittore v Miláne.

Muž sa pred zápasom ubytoval v hoteli v milánskej štvrti Baggio. Talianskym karabinierom sa ho podarilo dolapiť vďaka tipu od hotelového personálu.

Zadržaný Slovák v Miláne

Orgány činné v trestnom konaní už hľadaného Slováka presunuli do väznice San Vittore v Miláne.

 X XX

Ficov exporadca Chmelár bije na poplach: Ak nezmeníme kurz, Slovensko môže zostať na okraji Európy. Prečo vláda mlčí o projekte E6?

Ak nezačneme okamžite konať, prídeme nielen o možnosť formovať podobu budúcej strednej Európy, ale napokon aj o vlastný štát. Upozornil politický analytik a publicista Eduard Chmelár.

Fico rokoval s Macronom o jadrovej energetike, zbrojárskom priemysle i Ukrajine. Otvoril aj tému vysokých cien elektriny

Robert Fico vo štvrtok v Paríži takmer dve hodiny diskutoval s francúzskym prezidentom Emmanuelom Macronom o posilnení strategického partnerstva medzi oboma krajinami. Lídri sa sústredili najmä na spoluprácu v jadrovej energetike a zbrojárskom priemysle, pričom slovenský premiér otvoril aj tému vysokých cien elektriny a predostrel slovenský postoj k budúcemu vývoju vojny na Ukrajine. / Zdroj: Facebook Roberta Fica

Vznik neformálneho zoskupenia šiestich najväčších ekonomík Európskej únie E6, ktoré sa dohodli na rýchlejšej a hlbšej integrácii v oblasti hospodárstva a obrany, mal na domácej politickej scéne vyvolať okamžitú reakciu, ba až „strategické prebudenie“. Namiesto toho sledujeme ďalší dôkaz, že ani na najvyšších úrovniach nevieme seriózne premýšľať o vlastných geopolitických prioritách, myslí si exporadca premiéra Roberta Fica.

Neformálne zoskupenie E6 vzniklo koncom januára 2026 ako reakcia Nemecka a Francúzska na dlhodobú „paralýzu“ rozhodovania v rámci celej Európskej únie, kde všetky dôležité rozhodnutia vyžadujú súhlas všetkých 27 členských štátov. Cieľom je vytvoriť rýchlejšiu a flexibilnejšiu koordináciu medzi šiestimi najväčšími ekonomikami únie, ktoré majú veľký podiel na celkovom HDP EÚ a môžu rýchlejšie posúvať kľúčové politické priority. Do E6 patria Nemecko, Francúzsko, Taliansko, Španielsko, Poľsko a Holandsko.

Aj to podľa Chmelára ukazuje, že namieste nie sú ani tvrdenia opozície, podľa ktorej je koncept dvojrýchlostnej Európy trestom za politiku vlád Roberta Fica a Viktora Orbána. „Ak by cieľom novej skupiny bolo potrestať Slovensko a Maďarsko, nevylučovala by zo spolupráce ani lojálne severské či pobaltské krajiny,“ myslí si Chmelár.

Hlavnou motiváciou je prehĺbiť spoluprácu pri riešení globálnych geopolitických a ekonomických výziev, ako sú posilnenie konkurencieschopnosti európskej ekonomiky, posilnenie eura, hospodárska suverenita, koordinácia investícií do obrany a zabezpečenie strategických surovín. Takýto prístup sa označuje aj ako model „Európa dvoch rýchlostí“ – teda skupina ochotná ísť rýchlejšie dopredu v určitých oblastiach, než celá EÚ.

Exporadca premiéra Roberta Fica zároveň kritizuje slovenskú diplomaciu, ktorá podľa jeho slov o projekte E6 prakticky neinformuje koaličných partnerov, parlament ani verejnosť a neotvára diskusiu o jeho možných dôsledkoch. Uzavretý, netransparentný štýl diplomacie patrí do 19. storočia, dnešná doba si vyžaduje otvorenosť a verejnú debatu o strategickom smerovaní zahraničnej politiky, myslí si Chmelár a apeluje na prehĺbenie regionálnej spolupráce.

Chmelár v ta3 o Ficovi, Trumpovi a článku v Politico

Pripomenul tiež, že snahy Roberta Fica a českého premiéra Andreja Babiša o oživenie V4 boli „čistou ilúziou“, keďže Poľsko nemá záujem o revitalizáciu tohto formátu. „Jeho geopolitický vektor smeroval skôr do Pobaltia ako do strednej Európy, cítilo sa lepšie po boku Nemecka a Francúzska v tzv. Weimarskom trojuholníku, hospodársky smeruje do skupiny najvýznamnejších ekonomík sveta G20, má jednu z najsilnejších armád v Európe, jeho medzinárodný vplyv sa neustále posilňuje,“ zhodnotil situáciu Chmelár. Riešenie vidí v posilnení Slavkovského formátu.

„Dlhodobo propagujem a presadzujem ideu užšej spolupráce bývalých krajín habsburskej monarchie – malých stredoeurópskych a balkánskych štátov. Jadro by mali tvoriť Česko, Slovensko, Rakúsko, Maďarsko, Chorvátsko a Slovinsko, neskôr by sa mohlo pripojiť Srbsko a Čierna Hora, perspektívne snáď aj niektoré ďalšie krajiny regiónu. Spolu by sme mali hlas stredoeurópskej veľmoci a nebolo by možné nás obísť alebo ignorovať,“ myslí si Chmelár a vyzýva na konkrétne kroky.

E6 zatiaľ nie je formálnym inštitucionálnym orgánom EÚ — ide o neformálny formát spolupráce, v ktorom sa členské štáty výmenou názorov a koordináciou krokov usilujú prekonávať zložité rozhodovacie postupy v celej únii. Prvým krokom bola videokonferencia ministrov financií a hospodárstva na začiatku roka 2026.

Jednou z hlavných obáv kritikov je, že iniciatíva E6 posilňuje myšlienku „dvojrýchlostnej Európy“, kde by skupina silnejších štátov rozhodovala rýchlejšie a nezávisle od menších krajín, čo by mohlo oslabiť zjednotenú Európsku úniu ako celok. Kritici poukazujú tiež na to, že menšie krajiny, napr. východnej a juhovýchodnej Európy, ktoré nie sú súčasťou E6, by mohli byť menej zapojené do kľúčových rozhodovacích procesov – najmä v oblastiach ako obrana, kapitálové trhy či strategické investície. To podľa nich môže viesť k prehlbovaniu nerovností medzi členskými štátmi. Zmena smerom k rýchlejšiemu rozhodovaniu by mohla tiež oslabiť demokraciu a kolektívnu zodpovednosť celej EÚ.

Niektoré názory, vrátane komentárov vo verejnej diskusii, naznačujú, že E6 skôr formalizuje existujúce rozdiely v EÚ, ktoré už dávno existujú, napr. medzi eurozónou a ne-eurozónou, a že ide iba o nový názov pre staré spory o rýchlosti integrácie.

X X X

 Hrozby sa naplnili. 590 miliónov eur z plánu obnovy pre Slovensko stopli

Schválenie posledného formálneho kroku pri vyplatení šiestej žiadosti o platbu pre Slovenskú republiku v objeme 590 miliónov eur zatiaľ nezaradili na rokovanie komitologického výboru EÚ. Oznámil to Úrad podpredsedu vlády SR pre plán obnovy a znalostnú ekonomiku (ÚPPV). Dôvodom majú byť zmeny týkajúce sa Úradu na ochranu oznamovateľov (ÚOO), ktorého sfunkčnenie bolo financované zo zdrojov plánu obnovy.

Európska komisia (EK) bude podľa ÚPVV čakať na rozhodnutie Ústavného súdu SR v súvislosti s ÚOO. „Komisia zároveň ešte začiatkom roka pozitívne vyhodnotila splnenie všetkých míľnikov a cieľov viazaných na šiestu žiadosť o platbu a zároveň 10. februára 2026 posunula do schvaľovania aj siedmu žiadosť o platbu pre Slovensko v hodnote 658 miliónov eur,“ priblížil úrad.

Tvrdí, že SR si záväzky z Plánu obnovy a odolnosti plní riadne a načas. Situáciu podľa vlastných slov berie ÚPPV vážne a pristupuje k nej aktívne. Začal tiež intenzívne rokovania s EK s cieľom vyjasniť otvorené otázky a zabezpečiť pokračovanie procesu vyplatenia šiestej žiadosti o platbu.

Úrad: Pred týmto sme varovali

ÚOO odklad vníma ako vážny dôsledok legislatívnych snáh o zásah do existencie a nezávislosti úradu. „Na možné riziká spojené so zrušením úradu sme verejne aj oficiálne vystríhali už minulý rok počas legislatívneho procesu. Upozorňovali sme, že funkčný a nezávislý úrad je súčasťou záväzkov Slovenskej republiky voči Európskej únii a že jeho zrušenie môže viesť k spochybneniu splnenia míľnikov plánu obnovy. Dnešná situácia potvrdzuje, že tieto obavy boli opodstatnené,“ skonštatoval ÚOO.

Tento krok podľa neho ukázal, že ochrana oznamovateľov a s ňou spojená nezávislá inštitúcia nie je len formálnou podmienkou „na papieri“, ale kľúčovým nástrojom v boji proti korupcii a zneužívaniu verejných prostriedkov vrátane eurofondov. „Oslabovanie tohto systému vysiela signál, ktorý môže mať dlhodobé dôsledky pre reputáciu Slovenska v rámci EÚ,“ doplnil úrad.

„Slovensko splnilo míľniky a ciele, ktoré boli predmetom šiestej žiadosti o platbu. K vzniknutej situácii pristupujeme zodpovedne a bez odkladu. Našou ambíciou je v otvorenom dialógu s Európskou komisiou odstrániť všetky pochybnosti a zabezpečiť, aby prostriedky z plánu obnovy mohli naďalej plynulo smerovať k ľuďom a projektom v regiónoch,“ uviedol minister školstva Tomáš Drucker (Hlas-SD), poverený vedením Úradu podpredsedu vlády SR pre plán obnovy a znalostnú ekonomiku.

Pellegrini sa pod zrušenie ÚOO nepodpíše, parlament prirovnal ku gladiátorskej aréne

ÚOO mal vo svojej pôvodnej podobe zaniknúť od 1. januára 2026, avšak po rozhodnutí Ústavného súdu SR, ktorý v decembri 2025 pozastavil účinnosť tohto zákona, nateraz pokračuje vo fungovaní bez zmien. Ústavný súd návrh skupiny opozičných poslancov Národnej rady SR, ktorá kritizovala napríklad skrátenie funkčného obdobia riadne zvolenej predsedníčky ÚOO aj zmeny týkajúce sa poskytovania a prehodnocovania ochrany oznamovateľov, prijal na ďalšie konanie v celom rozsahu. EK v januári zaslala Slovensku formálne oznámenie o možnom nesplnení povinnosti v súvislosti s ÚOO a vyžiadala si doplňujúce informácie a vysvetlenie. Legislatíva, ktorú v decembri schválil parlament, mala transformovať ÚOO na nový Úrad na ochranu obetí trestných činov a oznamovateľov protispoločenskej činnosti. Ten sa mal okrem agendy oznamovateľov trestnej činnosti zaoberať aj agendou odškodňovania obetí trestných činov, ktorú mal prevziať od ministerstva spravodlivosti. Zákon rieši aj preskúmanie ochrany v rámci trestného aj správneho konania.

„Slovenská republika si záväzky z Plánu obnovy a odolnosti plní riadne a načas. Reformy a investície napredujú naprieč regiónmi – budujú sa nové materské školy, ambulancie, nemocnice, zariadenia sociálnych služieb a internáty, modernizujú sa elektronické služby pre občanov a zlepšuje sa dopravná infraštruktúra. Výsledky plánu obnovy sú konkrétne a viditeľné,“ skonštatoval úrad s tým, že situáciu berie vážne a pristupuje k nej aktívne. „Úrad podpredsedu vlády SR už začal intenzívne rokovania s Európskou komisiou s cieľom vyjasniť otvorenX XXé otázky a zabezpečiť pokračovanie procesu vyplatenia 6. žiadosti o platbu,“ zdôraznil úrad.

X XX

 OZVE  SE  VLÁDA  BABIŠE  PROTI  DR  ZEMANOVI?

DR.  ZEMAN  JAKO  NSZ  NEŽALOVAL  BAKALU  ZA   MILIARDY

HORNÍIKŮ,  FIRMY  HORiNÍKŮ,  í  KDYŽ  HO  O  TO  ŽÁDAL  I  PREZIDENT  ZEMAN

DR.  ZEMAN  ZNAČNĚ  POŠKODIL  ČR

DR  ZEMAN  PODLE  ODBORNÍKŮ  NEMŮŽE  BÝT  ŽALOBCEM  EU

 Pavel Zeman byl jmenován evropským veřejným žalobcem

Bývalý český nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman byl dnes jmenován evropským veřejným žalobcem za Českou republiku. V tiskové zprávě o tom informovala Rada Evropské unie, podle níž mu šestileté funkční období začne v červenci. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřuje případy zneužívání peněz Evropské unie.

Třiapadesátiletý Zeman se loni v březnu ujal v Haagu funkce českého národního člena v Eurojustu, tedy agentuře EU pro justiční spolupráci v trestních věcech. Jmenovaný byl na pětileté období. V Eurojustu už předtím působil jako první český národní člen po vstupu Česka do EU, než se stal v roce 2011 nejvyšším státním zástupcem.

O post žalobce za Českou republiku se ucházel spolu s pověřenými evropskými žalobkyněmi Petrou Vítkovou a Danielou Bártíkovou. Česká výběrová komise podle informací ČTK z loňského června pokládala právě Zemana za nejvhodnějšího kandidáta.

Český premiér Andrej Babiš minulý týden naznačil, že Zemanovi ve výběrovém řízení pomohl jeho postoj v kauze Čapího hnízda, v němž Babiš stojí před soudem kvůli podezření z neoprávněné padesátimilionové dotace na tento areál u středočeských Olbramovic

Desítku pověřených žalobců, kteří pod hlavičkou EPPO dozorují kauzy v Česku, z Lucemburku do konce ledna řídil Petr Klement, který se poté ujal vedení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Mandát u EPPO by Klementovi vypršel v červenci.

X xx

 Huliak presadil posilnenie Tiposu. Štátna lotéria má získať nové možnosti, môže expandovať aj do zahraničia

Tipos by mohol expandovať za hranice Slovenska a rozšíriť ponuku svojich hier. Novela má posilniť národnú lotériovú spoločnosť postavenie na trhu aj zvýšiť príjmy do štátneho rozpočtu.

Nie je to tak dávno, čo návrh novely zákona o hazarde rozhádal koalíciu. Huliakovci to však s hazardom úplne nevzdali a jeho pozíciu sa snažia opäť posilniť. Tentoraz prostredníctvom pozmeňujúceho návrhu nezaradeného poslanca Romana Malatinca (Strana vidieka). Predložil ho počas druhého čítania k vládnej novele zákona o bankách. Opozícia upozorňuje, že ide o ďalší legislatívny prílepok. O navrhovanej zmene parlament pred hlasovaním teda ani nerokoval.

Úpravy sa týkajú najmä postavenia národnej lotériovej spoločnosti – Tiposu a povinností prevádzkovateľov. Rozširujú napríklad možnosti pôsobiť aj mimo územia Slovenska, ak to umožní legislatíva konkrétneho štátu. Znamenalo by to, že štátna lotéria by mohla svoje aktivity rozvíjať aj v zahraničí. „Česká Sazka sa pohybuje na slovenskom trhu. Prečo by sa Tipos nemohol objavovať aj v zahraničnom priestore?“ pýta sa autor návrhu. 

Zmenila by sa aj samotná ponuka hier. Číselné lotérie by sa po novom mohli hrať aj na samoobslužných stávkových termináloch. Zároveň by Tipos mohol prijímať stávky na výsledky číselných lotérií, ak má licenciu aj na prevádzkovanie stávkových hier. Podľa dôvodovej správy má ísť o rozšírenie produktového portfólia, ktoré by mohlo zvýšiť tržby a následne aj odvody do štátneho rozpočtu.

Argumentuje sa tým, že širšia ponuka môže prilákať hráčov späť z nelegálneho či neregulovaného prostredia. „Hazard tu bol vždy, a keď nebude riadený, tak bude podprahový alebo bude riešený niekde v čiernej ekonomike. Potom to už štát nebude mať v rukách, ale bude to mať svoj svet,“ hovorí Malatinec. Návrh zároveň skracuje lehotu na znehodnotenie nepredaných žrebov. Kým dnes sa majú uchovávať šesť mesiacov, po novom by to malo byť len 60 dní. Cieľom má byť zníženie nákladov prevádzkovateľov na skladovanie.

Širšia ponuka, vyššie tržby

Autor návrhu Malatinec pritom deklaruje, že on podporcom hazardu nie je a bol by ochotný podporiť aj jeho zrušenie. Otázne podľa neho je, či by bol absolútny zákaz hazardu v súlade s demokratickým systémom. „Ja zdvihnem ruku prvý. Ale keď to tu je a diskusia tam je, tak vidíme, že peniaze prichádzajú a môžeme podporovať šport, kultúru a iné spoločenské činnosti,“ uvádza.

Malatinec tiež upozorňuje, že Tipos v predošlom roku priniesol do štátneho rozpočtu 95 až 100 miliónov eur. „Do športu išlo z odvodov 53 až 60 miliónov eur za rok 2025, do kultúry 700-tisíc,“ prezentuje finančné výsledky spoločnosti.

Nezaradený poslanec Roman malatinec (Strana Vidiek), predkladateľ pozmeňujúceho návrhu o spoločnosti Tipos.

Realita trhu pritom ukazuje, že najväčšie zisky z hazardu na Slovensku vykazujú online kasína. Podľa oficiálnych údajov znamenali takmer 30-percentný nárast výťažku a Slováci v nich v roku 2024 prehrali približne 476 miliónov eur.

Štát z tejto činnosti vybral na daniach a odvodoch asi 213 miliónov eur, no legálny segment je len časťou celého trhu – odhady Inštitútu pre reguláciu hazardných hier hovoria, že štát ročne prichádza o 300 až 600 miliónov eur z nelegálnych online stávok, ktoré sa v šedom či čiernom sektore stále dejú mimo oficiálnych licencovaných platforiem.

Našla koalícia kompromis?

Malatinec zároveň tvrdí, že jeho návrh má podporu koaličných partnerov a novela zákona o hazarde je minulosťou. „Koaliční partneri súhlasili, pretože tam nevidia nič zlé. My posilňujeme tú pozíciu Tiposu, pre nás téma hazardu skončila a toto riešime čisto len Tipos,“ uviedol.

Je to posun oproti situácii spred niekoľkých mesiacov, keď novela vyvolala v koalícii napätie a napokon ju vetoval aj prezident. Tentoraz sa pod pozmeňujúci návrh podpísali aj poslanci koaličného Hlasu a SNS, čo naznačuje, že v tomto prípade sa partneri dokázali dohodnúť. Ak by parlament zmeny schválil, účinnosť sa navrhuje od 1. marca 2026.

Návrh je však súčasťou širšieho balíka zmien, ktoré sa do zákona o bankách dostali formou takzvaných prílepkov. Opozícia dlhodobo kritizuje, že ide o nesúvisiace úpravy, ktoré sa „vezú“ na inom zákone. Upozorňuje, že rokovací poriadok takýto postup štandardne neumožňuje, hoci plénum môže o námietke rozhodnúť hlasovaním.

 Kým koalícia argumentuje potrebou rýchlych a technických úprav, opozícia hovorí o obchádzaní pravidiel. „Znovu a znovu by som chcela apelovať na to, že legislatívny proces má byť otvorený a transparentný. Vyžaduje istý čas, aby sa k nemu vedeli strany vyjadriť. Nemyslím len politické strany, ale viac aktérov, ktorých sa návrh dotýka,” zdôraznila poslankyňa Tina Gažovičová (PS) počas rokovania.

Takýto postup podľa nich môže znižovať priestor na odbornú diskusiu o tom, či ide skutočne o posilnenie regulovaného trhu a príjmov štátu, alebo o ďalšie rozširovanie štátneho hazardného biznisu pod zámienkou efektívnejšieho výberu peňazí.

X X X

Hargaš: Migaľov projekt za 130 miliónov eur je predražený kšeft, nie modernizácia

Pri modernizácii portálu slovensko.sk za 130 miliónov eur už aj Ministerstvo financií (MF) SR nastavilo ministrovi investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie SR Samuelovi Migaľovi (nezávislý) zrkadlo. Uviedol to na brífingu opozičný parlamentný poslanec Ján Hargaš (PS) v súvislosti s negatívnym hodnotením investičných plánov Ministerstva investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie (MIRRI) SR Útvarom hodnoty za peniaze (ÚHP) pôsobiacom pri MF SR. Projekt ministra Migaľa podľa Hargaša nemá pokračovať, treba ho zastaviť.

„Ministerstvo financií v stredu (11. 2.) roztrhalo Migaľov arogantne nafúknutý projekt modernizácie slovensko.sk na kusy. Hoci sa s Kamenického ministerstvom často nezhodneme, tentoraz potvrdili presne to, na čo upozorňujeme už mesiace. Z 28 miliónov eur sa zrazu stalo vyše 130 miliónov bez akejkoľvek opory v reálnych potrebách štátu. Toto nie je systémová reforma. Toto je zbojníctvo bez poriadneho odôvodnenia, ktoré niekto tlačí silou-mocou, aj keď to všetci vidia,“ priblížil Hargaš. 

„Mesiace sme počúvali hlúpe strašenie kolapsom, hackermi a rozpadom systému. Realita – Národná agentúra pre sieťové a elektronické služby (NASES) nakúpila nový hardvér za takmer 10 miliónov eur a ministerstvo financií hovorí o následnej bezproblémovej prevádzke. Alternatívy poriadne neporovnali, znalecké posudky nepotvrdili nutnosť kompletnej výmeny kľúčových modulov a napriek tomu idú liať desiatky miliónov do nových, pričom tie pôvodné doteraz ani nenaplnili svoju kapacitu. To nesmrdí modernizáciou, ale poriadne predraženým kšeftom,“ podčiarkol. 

Dodal, že v čase, keď ľudia rátajú každé euro a vláda ich dusí novými daňami, je takýto projekt čistá arogancia Samuela Migaľa. „Pýtam sa preto aj ministra Tomáša Druckera (Hlas-SD), či ešte stále chce odklepnúť 130 miliónov eur človeku, ktorého očividným cieľom je nahrabať si peniaze, kým ešte môže, lebo vie, že na kandidátku ho nezoberie ani len (minister cestovného ruchu a športu, pozn. TASR) Rudolf Huliak (nezávislý). A vyzývam ministra Migaľa, aby tento nezmysel okamžite zastavil,“ uzavrel Hargaš.

X X X

Najmenej šesť ľudí bolo zranených pri nočných ruských útokoch balistickými raketami a dronmi na ukrajinské mestá vrátane Kyjeva, uvádza server Ukrajinska pravda. Ruský útok podľa energetikov značne poškodil tepelnú elektráreň na bližšie nespresnenom mieste. Ruské úrady informovali o dvoch ranených pri Tambove po ukrajinskom nálete. Ukrajinské drony zaútočili tiež na muničný sklad pri Volgograde a na rafinériu v meste Uchta, ležiacu viac ako 2000 kilometrov od Ukrajiny.

Rusko v noci odpálilo proti Ukrajine 24 balistických rakiet Iskander, jednu strelu vzduch-zem a vyslalo 219 dronov, najmä na Kyjev, Charkov, Dnipro a Odesu, z ktorých sa podarilo 16 rakiet a 197 dronov zneškodniť, uviedlo ukrajinské letectvo. Zaznamenalo však zásahy deviatich rakiet a 19 dronov na 13 miestach.

Hlavným cieľom ruského útoku boli energetické zariadenia v Kyjeve, Odese a Dnipre, škody sú aj v Charkovskej, Doneckej, Kyjevskej a Chersonskej oblasti, uviedol ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a opäť nabádal západných partnerov na posilnenie ukrajinskej protivzdušnej obrany, a to najmä strelami Patriot, ktoré sú najúčinnejšou zbraňou proti ruským raketám.

„V posledných dvoch rokoch sa účinnosť protivzdušnej obrany udržiava na úrovni približne 74 percent. Snažíme sa toto percento zvýšiť za pomoci inovácií,“ poznamenal hlavný veliteľ ukrajinských ozbrojených síl Oleksandr Syrskyj.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o zničení 106 ukrajinských dronov. O celkovom počte útočiacich dronov a o spôsobených škodách sa nezmienilo.

V ukrajinskej metropole sú teraz informácie o dvoch zranených, podľa primátora Vitalija Klička strela dopadla na súkromný dom. Šéf regionálnej správy Dnepropetrovskej oblasti Oleksandr Hanža ráno na telegrame uviedol, že po rozsiahlom nočnom útoku na Dnipro sú štyria zranení, medzi nimi aj štvorročné dieťa.

X XX

 Kampaň v Maďarsku pritvrdzuje: Fidesz má na Magyara intímne video. Líder opozície priznal, že ho zviedla bývalá priateľka

Predseda mimoparlamentnej opozičnej strany TISZA Péter Magyar vo štvrtok verejne upozornil na údajne pripravovanú diskreditačnú kampaň vládnej strany Fidesz, ktorá má podľa neho zahŕňať zverejnenie tajne nahratého intímneho videa. Magyar priznal, že v lete 2024 bol v istom byte, kde ho zviedla bývalá priateľka, a dodal, že vtedy mu nedošlo, že môže ísť o spravodajskú hru. Informuje o tom spravodajca TASR v Budapešti.

Strážay: Maďarsko čakajú kľúčové voľby za 16 rokov. Ani víťazstvo Magyara ešte nemusí znamenať pád Orbána

Líder opozičnej strany na Facebooku ďalej povedal, že v danom budapeštianskom apartmáne boli neznáme osoby a okrem alkoholu tam boli aj drogy, nič z toho však nepožil. „Neposkytnem Viktorovi Orbánovi príležitosť, aby týždne odvádzal pozornosť od skutočných problémov,“ dodal Magyar, ktorý tento krok označil za zúfalý pokus vládnej moci o jeho politickú likvidáciu a o prekrytie ekonomických a spoločenských problémov krajiny spravodajským spôsobom ruského typu.

Pred parlamentnými voľbami, ktoré sa majú konať 12. apríla, sa vyostruje kampaň, pričom prieskumy verejnej mienky naznačujú tesný súboj medzi Magyarovou stranou TISZA a Fideszom premiéra Orbána.

X XX

Brusel zatiaľ Slovensku neschválil 590 miliónov z plánu obnovy

Dôvodom sú zmeny v Úrade na ochranu oznamovateľov.Článok sme aktualizovali o reakciu Úradu na ochranu oznamovateľov.

Schválenie posledného formálneho kroku pri vyplatení šiestej žiadosti o platbu pre Slovenskú republiku v objeme 590 miliónov eur zatiaľ nezaradili na rokovanie komitologického výboru EÚ. Oznámil to Úrad podpredsedu vlády SR pre plán obnovy a znalostnú ekonomiku. Dôvodom majú byť zmeny týkajúce sa Úradu na ochranu oznamovateľov, ktorého sfunkčnenie bolo financované zo zdrojov plánu obnovy.

Európska komisia (EK) bude podľa ÚPVV čakať na rozhodnutie Ústavného súdu SR v súvislosti s ÚOO. „Komisia zároveň ešte začiatkom roka pozitívne vyhodnotila splnenie všetkých míľnikov a cieľov viazaných na šiestu žiadosť o platbu a zároveň 10. februára 2026 posunula do schvaľovania aj siedmu žiadosť o platbu pre Slovensko v hodnote 658 miliónov eur,“ priblížil úrad.

Tvrdí, že SR si záväzky z Plánu obnovy a odolnosti plní riadne a načas. Situáciu podľa vlastných slov berie ÚPPV vážne a pristupuje k nej aktívne. Začal tiež intenzívne rokovania s EK s cieľom vyjasniť otvorené otázky a zabezpečiť pokračovanie procesu vyplatenia šiestej žiadosti o platbu.

„Slovensko splnilo míľniky a ciele, ktoré boli predmetom šiestej žiadosti o platbu. K vzniknutej situácii pristupujeme zodpovedne a bez odkladu. Našou ambíciou je v otvorenom dialógu s Európskou komisiou odstrániť všetky pochybnosti a zabezpečiť, aby prostriedky z plánu obnovy mohli naďalej plynulo smerovať k ľuďom a projektom v regiónoch,“ uviedol minister školstva Tomáš Drucker (Hlas-SD), poverený vedením Úradu podpredsedu vlády SR pre plán obnovy a znalostnú ekonomiku.

Úrad na ochranu oznamovateľov reaguje na situáciu

 Odklad schválenia šiestej platby nie je prekvapením, ale očakávaným scenárom. Tvrdí to Úrad na ochranu oznamovateľov (ÚOO), ktorý v reakcii na kroky Bruselu pripomína, že vládu Roberta Fica na toto riziko upozorňoval už pred mesiacmi.

Úrad vníma aktuálnu situáciu ako vážny dôsledok legislatívnych snáh o zásah do jeho existencie. „Na možné riziká spojené so zrušením úradu sme verejne aj oficiálne vystríhali už minulý rok počas legislatívneho procesu. Upozorňovali sme, že funkčný a nezávislý úrad je súčasťou záväzkov Slovenskej republiky voči Európskej únii a že jeho zrušenie môže viesť k spochybneniu splnenia míľnikov Plánu obnovy,“ uvádza sa v stanovisku úradu.

Podľa predstaviteľov inštitúcie dnešná situácia len potvrdzuje, že ich obavy boli opodstatnené.

 Tlak na rozpočet

 Zadržanie platby má pre Slovensko konkrétne ekonomické dopady. Nejde len o virtuálne čísla, ale o reálne peniaze určené na investície a reformy.

„Prakticky to pre Slovensko znamená zadržanie stoviek miliónov eur, ktoré sú určené na konkrétne investície a dôležité reformy aj v iných oblastiach, čo zvyšuje aj tlak na štátny rozpočet,“ varuje úrad.

Úrad na ochranu oznamovateľov zdôrazňuje, že ochrana ľudí, ktorí nahlásia korupciu, nie je pre Európsku úniu len byrokratickou povinnosťou. „Aj tento krok ukázal, že ochrana oznamovateľov a s ňou spojená nezávislá inštitúcia nie je len formálnou podmienkou ‚na papieri‘, ale kľúčovým nástrojom v boji proti korupcii a zneužívaniu verejných prostriedkov – vrátane európskych fondov,“ píše úrad v stanovisku s tým, že oslabovanie tohto systému poškodzuje reputáciu Slovenska.

Pozastavenie účinnosti

ÚOO mal vo svojej pôvodnej podobe zaniknúť od 1. januára 2026, avšak po rozhodnutí Ústavného súdu SR, ktorý v decembri 2025 pozastavil účinnosť tohto zákona, nateraz pokračuje vo fungovaní bez zmien. Ústavný súd návrh skupiny opozičných poslancov Národnej rady SR, ktorá kritizovala napríklad skrátenie funkčného obdobia riadne zvolenej predsedníčky ÚOO aj zmeny týkajúce sa poskytovania a prehodnocovania ochrany oznamovateľov, prijal na ďalšie konanie v celom rozsahu. EK v januári zaslala Slovensku formálne oznámenie o možnom nesplnení povinnosti v súvislosti s ÚOO a vyžiadala si doplňujúce informácie a vysvetlenie. Legislatíva, ktorú v decembri schválil parlament, mala transformovať ÚOO na nový Úrad na ochranu obetí trestných činov a oznamovateľov protispoločenskej činnosti. Ten sa mal okrem agendy oznamovateľov trestnej činnosti zaoberať aj agendou odškodňovania obetí trestných činov, ktorú mal prevziať od ministerstva spravodlivosti. Zákon rieši aj preskúmanie ochrany v rámci trestného aj správneho konania.

 X X X

Maďarskem zmítá kauza jedovaté fabriky na baterie, vláda se to snažila ututlat

Předvolební kampaň v Maďarsku dostala novou zápletku. Opozice zvedla kauzu továrny na baterie do elektromobilů ve městě Göd, kde byl vzduch plný toxického prachu. Varovné zprávy o překračování limitů pomáhala ututlat i vláda Viktora Orbána.

Z budapešťské zoologické zahrady zmizely všechny kachny. A taky zlaté rybičky. Kam se poděly? Snědli je Filipínci!

Cože?

Tedy aspoň to tvrdí Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza. O víkendu oznámil svůj program, odstartoval předvolební turné a hned začal kout železo, dokud je žhavé. A na kovadlině jeho výřečnosti sálá mediální kauza číslo jedna: toxická fabrika na baterie do elektromobilů.

A kde bydlí dělníci, agenturní zaměstnanci dovezení z Asie? No jistě, na ubytovnách v Budapešti. „Přivezli několik set pracovníků z Filipín a ubytovali je bez jídla a bez peněz na budapešťských ubytovnách. Hned druhý den z budapešťské zoologické zahrady zmizely kachny. A také zlaté rybky,“ prohlásil Magyar.

„V těch závodech se dějí neuvěřitelné věci a tohle je jen špička ledovce.“

X XX

Koho kryjete? Kongres si „podal“ bojovnou Trumpovu ministryni kvůli Epsteinovi

Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová čelila otázkám rozhořčených zákonodárců o způsobu, jakým se její úřad vypořádal s kauzou sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Odmítla se omluvit Epsteinovým obětem za to, že ve zveřejněných spisech zůstalo mnoho jmen, osobních údajů a fotografií obětí. Členové Kongresu Bondiové rovněž vytkli, že její úřad naopak začernil jména Epsteinových mocných spojenců.

„Stojíte na straně pachatelů a ignorujete oběti. Bude to váš odkaz, pokud rychle nezměníte kurz. Provádíte rozsáhlé zametání případu Epsteina pod koberec přímo z ministerstva spravedlnosti,“ prohlásil na úvod středečního slyšení kongresman Jamie Raskin, nejvýše postavený demokrat ve sněmovním výboru pro soudnictví, před kterým Bondiová vypovídala.

 Bondiová v tu chvíli působila lhostejně, napsal deník The New York Times (NYT). Skupina Epsteinových obětí seděla za ní, ministryně však jejich směrem pohlédla jen krátce. Demokratická kongresmanka Pramila Jayapalová v emotivním projevu vyzvala Bondiovou, aby se ženám omluvila za nedbalé a pomalé zveřejnění spisů o Epsteinovi.

 Podle NYT se zdálo, že Bondiová na okamžik ztratila řeč, poté se však vzpamatovala a zvýšeným hlasem Jayapalovou nařkla z teatrálnosti a z toho, že se snaží slyšení „stáhnout do bahna“. Ministryně spravedlnosti vehementně obhajovala své jednání v souvislosti s případem a vinu za promarněné příležitosti ve vyšetřování přisoudila svým předchůdcům za administrativy bývalého prezidenta Joea Bidena.

„Jsem kariérní prokurátorka. Strávila jsem celou svou kariéru bojováním za oběti a budu v tom pokračovat,“ řekla Bondiová v úvodní řeči. Stanice CNN její přístup během celého slyšení označila za extrémně bojovný. Dělala co mohla, aby se vyhnula otázkám o Epsteinovi od demokratů a zákonodárce Thomase Massieho, hlavního republikána, který se o zveřejnění spisů zasadil.

 Způsob jejích odpovědí by se podle CNN mohl z politického hlediska zdát nerozumný. V jedné výměně s Raskinem demokratického kongresmana, který vystudoval práva na Harvardově univerzitě, nazvala vyhořelým, neschopným právníkem.

Bondiová v jednu chvíli prohlásila, že „neexistují žádné důkazy o tom, že (prezident) Donald Trump spáchal trestný čin.“ Demokratický kongresman Ted Lieu v reakci poukázal na jeden z tipů o Trumpovi zaslaný FBI zveřejněný ve spisech a označil jej za důkaz. Obvinil Bondiovou z lhaní pod přísahou a vyzval ji k rezignaci. Bondiová kalifornskému zákonodárci řekla, aby se raději soustředil na „hrozné zločiny v Kalifornii“.

V očích republikánů se fiasko kolem Epsteinových spisů stalo určujícím rysem funkčního období Pam Bondiové, píše NYT. Bílý dům není podle listu některými jejími kroky příliš nadšený, zejména co se týče Epsteinova případu. Její ochota bezvýhradně plnit Trumpovy pokyny zároveň poškodila její pověst v očích demokratů.

X XX

 Jihomoravský kraj, MU a VUT představily své investiční projekty budoucím dodavatelům

Investice za miliardy korun míří do škol, domovů pro seniory a univerzitních areálů. Jihomoravský kraj, Masarykova univerzita (MU) a Vysoké učení technické v Brně (VUT) představily budoucím dodavatelům své investiční plány. Na společném setkání ve čtvrtek 12. 2. 2026 přiblížili zástupci všech tří institucí připravované veřejné zakázky v oblasti stavebních prací, projekčních služeb i souvisejících dodávek.

Cílem setkání bylo včas informovat odbornou i podnikatelskou veřejnost o připravovaných investicích, zvýšit transparentnost plánovaných kroků a umožnit dodavatelům, projektantům a stavebním firmám připravit se na účast v navazujících veřejných zakázkách.

Jihomoravský kraj: 103 projektů za 5 miliard korun

„Jihomoravský kraj chce i v příštím období pokračovat v rozvoji klíčových oblastí, jako jsou školství, sociální služby, kultura nebo energetické úspory. Právě proto považujeme za důležité představit dodavatelům naše investiční plány s dostatečným předstihem. Vítáme spolupráci s kvalifikovanými firmami, které nám pomohou tyto záměry úspěšně realizovat,“ uvedl David Grund, radní Jihomoravského kraje pro oblast investic.

Z celkového počtu 103 plánovaných projektů připadá 90 akcí v hodnotě přes 2,3 miliardy korun na krajské příspěvkové organizace. Dalších 13 projektů v celkové hodnotě více než 2,6 miliardy korun plánuje realizovat přímo Jihomoravský kraj.

Mezi nejvýznamnější letošní chystané investice kraje patří novostavby domovů se zvláštním režimem ve Veselí nad Moravou (607 mil. Kč včetně DPH) a v Bučovicích (422 mil. Kč), výstavba sportovního areálu a dokončení rekonstrukce Gymnázia Řečkovice (500 mil. Kč), přístavba Střední školy polytechnické Brno, Jílová pro učebny odborného výcviku (440 mil. Kč) nebo rekonstrukce a přístavba budovy Gymnázia, obchodní akademie a jazykové školy Hodonín, která umožní přesun výuky do jediné budovy (303 mil. Kč).

Významnou položkou je také komplexní rekonstrukce Galerie výtvarného umění Hodonín (184 mil. Kč), jejíž budova známá jako „Dům umělců“ z roku 1913 představuje pro budoucí zhotovitele mimořádně náročnou zakázku. Rekonstrukce má zahrnout nejen samotný objekt, ale i revitalizaci přilehlé zahrady. V plánu jsou dále novostavby pobytových sociálních služeb komunitního typu v rámci transformace sociálních služeb (183 mil. Kč), dostavba areálu MŠ, ZŠ a PŠ Kyjov (88 mil. Kč), renovace budovy a areálu Lipky – vzdělávacího centra Podmitrov (78 mil. Kč) nebo pořízení fotovoltaických elektráren pro vybrané budovy ve vlastnictví kraje (195 mil. Kč).

„Za největší projekt letošního přehledu je považována novostavba domova se zvláštním režimem ve Veselí nad Moravou. Kraj u této akce zvažuje využití metody BIM a zároveň i realizaci formou Design&Build, případně Performance Design&Build, kdy by zhotovitel kromě projektu a stavby navrhl

 také opatření směrem k energetice a po určité období zajišťoval provoz budovy z hlediska energetiky,“ doplnil Grund. Podobný přístup kraj zvažuje i u projektu DZR Bučovice.

Masarykova univerzita připravuje investice za více než půl miliardy korun

Masarykova univerzita připravuje na rok 2026 více než 20 investičních i neinvestičních akcí, z nichž převážnou část tvoří stavební zakázky. Celkový finanční objem připravovaných investic přesahuje 500 milionů korun, přičemž samotné stavební projekty mají hodnotu přes 340 milionů.

Vedle stavebních prací univerzita plánuje také několik veřejných zakázek na projekční práce a jednu veřejnou zakázku na dodávku interiéru. Předpokládané vyhlašování veřejných zakázek je plánováno na období od února do září 2026, realizace pak bude probíhat v letech 2026 až 2029 v závislosti na rozsahu jednotlivých projektů.

Mezi nejvýznamnější připravované záměry patří výběr projektantů pro výstavbu studentského bydlení v lokalitách Kamenice/Netroufalky a Vinařská, kde se počítá s výstavbou několika objektů s kapacitou stovek lůžek. Další plánované akce se týkají rekonstrukcí univerzitních budov, modernizace výukových, laboratorních a sportovních prostor nebo úprav veřejně přístupných částí univerzitních areálů.

„Vedení Masarykovy univerzity dlouhodobě podporuje rozvoj kolejní infrastruktury, kterou vnímáme jako nezbytnou pro naplnění podmínky maximální dostupnosti studia, a to jak z hlediska regionální, národní či evropské dostupnosti, tak i z hlediska sociální a ekonomické dostupnosti. Proto letos začínáme již s projektováním dvou nových velkých projektů kolejního a dostupného bydlení v areálech Vinařská a Univerzitního kampusu Bohunice, které do budoucna nabídnou studentům, postdokům a zaměstnancům více jak 1 500 nových lůžek,“ uvedl David Póč, kvestor Masarykovy univerzity.

VUT se v roce 2026 soustředí na dokončení rozestavěných investic

Vysoké učení technické v Brně se v roce 2026 soustředí zejména na realizaci a dokončení akcí zadaných a zahájených již v roce 2025. Investiční náklady rozestavěných akcí činí 750 milionů korun bez DPH.

Mezi nejvýznamnější patří rekonstrukce a dostavba areálu Údolní 53 – 1. fáze, rekonstrukce a modernizace objektu A4 a vybudování Studentského centra v objektu C3 Fakulty strojního inženýrství nebo výstavba nového datového sálu VUT.

„V roce 2026 univerzita plánuje zahájit jednu větší stavební akci, a to rekonstrukci trafostanic D1 a D4 v areálu Fakulty strojního inženýrství s předpokládanou hodnotou 90 milionů korun bez DPH. Dále jsou v plánu menší investiční akce v součtu za 50 milionů korun bez DPH a opravy v součtu za 25 milionů korun bez DPH,“ zmínil Petr Marvan, vedoucí Investičního odboru VUT.

X XX

 VÍCE  TURISTŮ  NA  KARLOVARSKU?

LÁZNĚ  STÁLE  VOLAJí  PO  PACIENTECH 

Návštěvnost Karlovarského kraje dále roste. Kraj překonal předcovidová čísla v počtu hostů a systematicky podporuje rozvoj cestovního ruchu

Karlovarský kraj má za sebou další silný rok v cestovním ruchu. V roce 2025 do hromadných ubytovacích zařízení přijelo 1 436 015 hostů, což je o 3,3 procenta více než v předchozím roce. Počet přenocování vzrostl ještě výrazněji, a to na 5 431 664 nocí, tedy meziročně o 4,4 procenta. Data zveřejněná Českým statistickým úřadem potvrzují, že region si drží stabilní růst a zároveň upevňuje svou pozici jedné z nejvýznamnějších turistických destinací v České republice.

Rostl počet domácích i zahraničních návštěvníků. Tuzemských hostů přijelo téměř 660 tisíc, což představuje meziroční nárůst o 3,8 procenta. Celkem uskutečnili přes 2,38 milionu přenocování. Zahraničních turistů dorazilo přes 776 tisíc, meziročně o 2,8 procenta více, přičemž jejich počet přenocování vzrostl o výrazných 5,8 procenta na více než 3 miliony nocí. Právě zahraniční klientela tak znovu potvrzuje svůj význam pro regionální ekonomiku.

Průměrná délka pobytu dosáhla 4,78 dne, což Karlovarský kraj dlouhodobě řadí mezi regiony s nejdelší dobou pobytu v republice. Souvisí to především s lázeňským charakterem území. Nejdelší pobyty tradičně vykazují hosté z Kazachstánu (9,25 dne), Izraele (9,1 dne) a Saúdské Arábie (7,61 dne). Nejvíce zahraničních návštěvníků přijelo ze SRN, a to více než 507 tisíc. S výrazným odstupem následovalo Slovensko, Ukrajina, Tchaj-wan, Polsko, Izrael, Spojené státy, Rakousko a Nizozemí.

Při pohledu do období před pandemií je zřejmé, že se regionu podařilo nejen obnovit, ale výrazně překonat předcovidová čísla. Oproti roku 2018 vzrostl celkový počet hostů o 28,4 procenta. Počet domácích návštěvníků se zvýšil dokonce o více než polovinu a zahraničních hostů přijelo o téměř 14 procent více než před pandemií. Celkový počet přenocování je ve srovnání s rokem 2018 vyšší o 3,5 procenta. Změnila se však struktura klientely a průměrná délka pobytu je v souhrnu o něco kratší než před pandemií.

V rámci České republiky si Karlovarský kraj drží specifické postavení. Dlouhodobě patří mezi regiony s nejvyšším podílem zahraničních hostů a zároveň mezi kraje s nejdelší průměrnou délkou pobytu. Po Praze je navíc druhým krajem s nejvyšším počtem přenocování. Na rozdíl od mnoha jiných regionů, kde převažují krátkodobé pobyty, zůstává Karlovarský kraj destinací orientovanou na vícedenní léčebné a relaxační pobyty s výrazným ekonomickým přínosem.

Pro rok 2026 je jen na podporu aktivit v cestovním ruchu, rozvoj veřejné turistické infrastruktury a infrastruktury památek zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO alokováno více než 32 milionů korun. Kraj zároveň podporuje také obnovu a nové využití kulturních památek či kulturní projekty s významným dopadem na návštěvnost. Vedle programových výzev poskytuje i individuální dotace pro strategické projekty. Mgr. Veronika Svobodová

 X X X

 Porodnice Sokolov 2025: více porodů

i silná role porodních asistentek

 Porodnice Sokolov má za sebou další úspěšný rok, který potvrdil její silnou pozici v regionu i mimo něj. V roce 2025 se zde narodilo celkem 581 dětí, což je o deset více než v předchozím roce. Z hlediska hodnocení žen se pak dokonce posunula do první desítky celorepublikového žebříčku.

Celkově se tak v Sokolově narodilo 308 holčiček a 273 chlapečků. Mezi nejčastější jména u dívek patřily Sofie a Eliška, u chlapců pak Adam, David a Sebastián. Nejmladší mamince bylo 16 let, nejstarší rodičce 49 let. Převážnou část rodiček v roce 2025 tvořily maminky z Karlovarského kraje, stále častěji ale do Sokolova přijíždějí také ženy z Plzeňského kraje a vzdálenějších oblastí. Nejvzdálenější rodička přijela do sokolovské porodnice z Veselí nad Lužnicí, tedy ze vzdálenosti zhruba 255 kilometrů.

„To, že za námi ženy neváhají přijet i z jiných krajů, bereme jako velké ocenění práce celého týmu. Zároveň je pro nás důležité, že si dlouhodobě udržujeme důvěru maminek z Karlovarského kraje,“ říká primář Gynekologicko-porodnického oddělení Vladimír Velický.

Porodnice si i v roce 2025 udržela velmi nízký podíl nástřihů hráze, který činil 2,7 procenta. Císařským řezem bylo ukončeno 18 procent porodů, přičemž zhruba 56 procent z nich tvořily akutní sekce a necelých 44 procent plánované výkony. Přirozené porody zůstávají v Sokolově jasnou prioritou a téměř 74 procent porodů bylo vedeno porodní asistentkou.

Velký důraz klade porodnice také na možnost volby porodní polohy. Nejčastěji ženy rodily v polo sedu (39,3 %), následoval klek (22,4 %) a poloha na boku (20,7 %). Stále větší oblibě se těší také porody do vody, kterých se v roce 2025 uskutečnilo třináct.

„Snažíme se ženám vytvářet prostředí, ve kterém mohou rodit způsobem, který je jim přirozený a bezpečný zároveň. Možnost volby polohy, aktivní role porodní asistentky i minimální zásahy do průběhu porodu jsou u nás standardem, ne výjimkou,“ doplňuje primář Velický.

Významným milníkem uplynulého roku bylo spuštění Centra porodní asistence (CPA) v listopadu 2025. To umožňuje porod plně v gesci porodní asistentky u fyziologických porodů a rozšiřuje tak spektrum péče, kterou porodnice nabízí.

Rok 2025 byl pro Porodnici Sokolov úspěšný také z pohledu hodnocení veřejnosti. Obhájila titul Porodnice Karlovarského kraje a v celorepublikovém srovnání se posunula už na 9. místo, což potvrzuje dlouhodobou kvalitu poskytované péče.  Vladislav Podracký

X X x

JAK  SE  ČTOU  NOVINY,  ČASOPISY

Počet čtenářů tisku se blíží 7 milionům

( Deníky a časopisy dosáhly v minulém roce průměrného zásahu 76 % české populace ve věku 12 až 79 let. Tento výsledek je součástí nejnovějších výstupů celoplošného výzkumu čtenosti periodického tisku MEDIA PROJEKT za rok 2025.

Tisk je stále silné a vlivné médium. V roce 2025 se prodalo téměř 81 milionů výtisků deníků a více než 60 milionů výtisků časopisů (období 1.1.-31. 12. 2025, zdroj: auditem ověřená data ABC ČR).

Zdroj: MEDIA PROJEKT, 1. až 4. Q 2025, realizace MEDIAN a STEM/MARK, zadavatelé: Česká unie vydavatelů a ASMEA

Deníky a jejich přílohy čte nadpoloviční většina uvedené české populace (53 %). Počet čtenářů časopisů se blíží třem čtvrtinám obyvatel (70 %). Podrobnější data o počtech čtenářů znázorňuje výše uvedený graf.

Tyto výsledky ukazuje průzkum čtenosti MEDIA PROJEKT, ve kterém bylo v roce 2025 dotazováno 13 616 respondentů a data zahrnují údaje o čtenosti celkem 130 předních tiskových titulů vydávaných vydavateli. Zadavatel MEDIA PROJEKTU je Česká unie vydavatelů a ASMEA.

X X X

NA  OH  I SPORTOVCI  RUSKA

Celkem 13 ruských sportovců letos bojuje o olympijskou medaili v Miláně a Cortině d’Ampezzo, což je nejméně od roku 1908. Aby tak mohli učinit, museli sportovci splnit přísná kritéria Mezinárodního olympijského výboru (MOV) a dokázat, že žádným způsobem aktivně nepodporují válku na Ukrajině. Jak však investigativci z BBC zjistili, ne všichni z 13 ruských olympioniků jsou tak neutrální, jak tvrdili.

Všech 13 ruských sportovců muselo například prokázat, že se neúčastnili žádných proválečných akcí, nijak nevyjadřovali podporu válce či Putinově režimu například na sociálních sítích a nejsou spojeni s ruskými armádními či jinými oficiálními složkami.

Po prověření MOV mohou soutěžit jako takzvaní individuální sportovci.

BBC ve spolupráci s investigativním žurnalistou Artěmem Chudoljejevem však tvrdí, že má dokument, který ukazuje, že někteří ze schválených ruských olympioniků tato kritéria nesplňují a přímo či nepřímo podporují již čtyři roky probíhající válku na Ukrajině.

Vedle toho se BBC pozastavuje nad neutralitou samotné komise, která sportovce prověřuje. 

Jednoho z jejích tří členů, Japonce Morinariho Watanabeho, při jeho březnové návštěvě Moskvy natočili, jak objímá ruského gymnastu, který je na sankčním seznamu z důvodu zapojení do války.

Jak píše Denník N, jedná se o gymnastu Nikitu Nagorného, který je olympijským medailistou z Tokia 2020 (hry se konaly o rok později), ale také významným podporovatelem Putinova režimu a války na Ukrajině.

Ruští olympionici

BBC údajně disponuje důkazy, že čtyři z ruských sportovců na letošních olympijských hrách v Milánu a Cortině mají přímé či nepřímé vazby na ruský režim či jinak podporují válku na Ukrajině.

Jednou z nich je i rychlobruslařka Xenija Koržovová, která na instagramu lajkovala proválečný obsah již zmíněného gymnasty a propagátora ruské invaze na Ukrajinu Nagorného.

Dalším sportovcem, osočeným z podpory režimu, je Pjotr Gumměnik, který na letošních olympijských hrách soutěží v krasobruslení. Gumměnik nedávno spolupracoval s bývalým olympionikem Iljou Averbuchem, který je od dubna 2023 na ukrajinském sankčním seznamu za otevřenou podporu ruské invaze.

Averbuch se také nechal slyšet, že by měli ruští sportovci olympiádu bojkotovat, je-li podmínkou účasti odsouzení ruských aktivit na Ukrajině. Gumměnikovi vytvářel choreografie a koučoval ho.

 Vedle krasobruslaře a rychlobruslařky má BBC pochybnosti také o dvou sportovcích soutěžících v běhu na lyžích.

Prvním z nich je Darja Něprijajevová, která se v roce 2022 účastnila lyžařského tréninkového kempu na okupovaném Krymu, a to v době, kdy už měsíce probíhala plná invaze na Ukrajinu. 

Krym byl nelegálně anektován Ruskem v roce 2014 a mezinárodní společenství ho považuje za součást Ukrajiny. Tréninkový kemp, jehož se Něprijajevová účastnila, byl dokumentován a vysílán ve státem podporované ruské televizi Match TV. Něprijajevová o něm také médiu poskytla rozhovor. 

Druhým z lyžařů, o kterých má BBC podezření, že podporují ruský režim, je Savelij Korostělov. Ten stejně jako rychlobruslařka Koržovová na sociálních sítích sdílel obsah, který oslavuje Putina a ruský vpád na Ukrajinu, nebo na něj jinak reagoval.  

Vedle toho byl také v článku klubu CSKA, který je navázaný na ruské ozbrojené síly, označen za „vojáka“ a „armádního lyžaře“.  

„Připravují se na okupovaných územích a podporují válku na sociálních sítích. Rozhodně bychom je neměli nazývat neutrálními, protože nejsou,“ řekl například ukrajinský vlajkonoš a skeletonista Vladyslav Heraskevyč.

Heraskevyč, který na olympijských hrách opakovaně upozorňuje na ruskou agresi vůči jeho zemi, tvrdí, že by měl Mezinárodní olympijský výbor přehodnotit svá kritéria pro umožnění ruským sportovcům účastnit se her, uvádí CNN.

„Je to hrozné, protože u nás umírají tisíce lidí každý den a my jim dovolujeme, aby využívali tuhle platformu pro svou propagandu,“ tvrdí Heraskevyč. „Opravdu musíme být v aréně s lidmi, kteří podporují zabíjení našich přátel?“ dodal.

Ukrajinský skeletonista se na olympijském tréninku objevil v helmě s fotkami obětí války. MOV mu však helmu ve čtvrtečním závodu nosit zakázala. „Měl jsem ji na tréninku, budu ji mít i na závodě,“ přesto uvedl Heraskevyč.

Skeletonistu podpořili někteří jeho ukrajinští kolegové. Například sáňkařka Olena Smahová si na rukavici nalepila nápis „Připomenutí není porušení pravidel“.

X XX

Los Čechům přiřadil hvězdné soupeře. V Lize národů se utkají se Španělskem, Anglií a Chorvatskem

Čeští fotbalisté se v pátém ročníku Ligy národů utkají s oběma finalisty z posledního mistrovství Evropy – vítězným Španělskem a Anglií. Zbylým soupeřem svěřenců nového trenéra Miroslava Koubka v mimořádně nabité skupině A3 bude Chorvatsko, s nímž si reprezentanti zopakují souboje z nedávné světové kvalifikace. Rozhodl o tom čtvrteční los v Bruselu

Český tým si zahraje nejsilnější ze čtyř výkonnostních úrovní Ligy národů podruhé. Účast mezi elitou si zajistil předloňským prvenstvím ve skupině B1 ještě pod předchozím trenérem Ivanem Haškem

 Při dosud jediném vystoupení v divizi A před čtyřmi lety národní mužstvo skončilo v konkurenci Španělska, Portugalska a Švýcarska poslední a sestoupilo.

Liga národů nahrazuje přípravné zápasy a reprezentacím dává dodatečnou šanci zabojovat o účast na závěrečných turnajích. Pátý ročník bude propojen s kvalifikací o mistrovství Evropy v roce 2028. Liga národů začne v září a skupinová fáze vyvrcholí v listopadu.

V divizi A vždy první dva týmy postoupí do čtvrtfinále, odkud se vítězové kvalifikují do Final Four. To se uskuteční v červnu příštího roku. Nejhorší celky skupin A přímo sestoupí, třetí mužstva bude čekat play off proti druhým z úrovně B. Prvenství v Lize národů obhajuje Portugalsko.

Nejtěžší trojice

Český celek byl pro elitní úroveň v nejslabším ze čtyř výkonnostních košů spolu s Walesem, Řeckem a Tureckem a měl jistotu, že na tyto soupeře nenarazí. Los byl ke Koubkovým svěřencům krutý a přisoudil jim papírově nejtěžší možnou trojici.

Španělé v minulém ročníku Ligy národů prohráli až ve finále po penaltovém rozstřelu s Portugalskem, před třemi lety soutěž ovládli. Předloni v červenci opanovali evropský šampionát po finálovém vítězství 2:1 nad Anglií.

 Český celek od rozdělení federace dosud na Španělsko narazil v sedmi zápasech a ani jednou nevyhrál. Před čtyřmi lety v Lize národů nejprve doma překvapil remízou 2:2, v odvetě v Málaze pak favoritovi podlehl 0:2.

Anglie na posledních dvou evropských šampionátech došla až do finále, kde v obou případech prohrála. S Českem se naposledy utkala na Euru v červnu 2021 a zvítězila těsně 1:0. O dva roky dříve na sebe týmy narazily v evropské kvalifikaci, ve Wembley nejprve svěřenci tehdejšího trenéra Jaroslava Šilhavého utrpěli rekordní debakl 0:5, doma pak překvapili výhrou 2:1.

S Chorvatskem má český celek nejčerstvější zkušenost, v nedávné světové kvalifikaci za ním obsadil druhé místo ve skupině. Vloni v červnu v Pule utrpěl Haškův výběr debakl 1:5, doma v říjnu pak uhrál bezbrankovou remízu. Český tým nezvítězil ani v jednom z dosavadních šesti vzájemných duelů. Chorvaté získali medaili na posledních dvou světových šampionátech, kde vybojovali stříbro a bronz.

UEFA zatím nerozhodla, jak přesně se Liga národů promítne do kvalifikace o příští mistrovství Evropy, které se uskuteční za dva roky ve Velké Británii a Irsku. Některé týmy každopádně na základě výsledků v soutěži dostanou dodatečnou šanci postoupit na šampionát.

X X X

UKRAJINA  ZBYTEČNĚ  NECHÁVÁ  VRAŽDIT  LIDI,  DÁT  KAPITULACI

Rusové vypínají WhatsApp i Telegram. Vojáci běsní: To máme používat poštovní holuby?