Donald Trump prozradil detaily telefonického rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, ve kterém zdůraznil nutnost ukončit vojenský konflikt Ukrajiny s Ruskem. „Volal mně prezident Zelenskyj. A dobře jsme si popovídali. Řekl jsem, že musíme ukončit tuto válku,“ řekl bývalý americký prezident a republikánský kandidát pro podzimní prezidentské volby v rozhovoru pro Fox News. Zelenskému prý také připomenul v souvislosti s Ruskem: „Porazili Hitlera. Porazili Napoleona.“

Současný americký prezident Joe Biden neměl podle Trumpa dopustit, aby ke konfliktu došlo. „Šance, že se to stane, byla nulová a za mé čtyři roky (jako prezidenta) se to nikdy nestalo,“ dodal.

Rozhovor se odehrál 19. července a byl to jejich první rozhovor od roku 2021, kdy Donald Trump opustil úřad. Zelenskyj řekl, že se dohodli, že prodiskutují „přesně jaké kroky mohou učinit mír spravedlivým a skutečně trvalým“.

Prezidentské volby v USA se budou konat 5. listopadu. Donald Trump opakovaně prohlásil, že může konflikt na Ukrajině ukončit do 24 hodin, server vasevec.cu

X X X

Z FBI nikdo nezavolal, tvrdí Trump. Chce se vrátit na místo atentátu

Bývalý americký prezident Donald Trump chce znovu navštívit město Butler ve státě Pensylvánie, kde se před dvěma týdny stal terčem neúspěšného atentátu. Termín plánované cesty neoznámil. Podle deníku The New York Times (NYT) chce s Trumpem v souvislosti se střelbou mluvit Federální úřad pro vyšetřování (FBI), exprezident ale tvrdí, že jej úřad nekontaktoval.

 Na západě Pensylvánie chce exprezident uspořádat shromáždění na počest 50letého Coreyho Comperatoreho, který při útoku střelce 13. července přišel o život, a dalších dvou zraněných diváků. Trump tehdy z mítinku vyvázl s krví na tváři a na uchu, do kterého jej podle všeho zasáhla jedna z kulek útočníka.

„Vrátím se do Butleru v Pensylvánii na velký a krásný mítink na počest duše… Coreyho a těch odvážných vlastenců zraněných před dvěma týdny,“ uvedl prezidentský kandidát Republikánské strany na své sociální síti Truth Social. Avizoval při tom, že podrobnosti oznámí již brzy.

 Na Trumpovu předchozí akci v Butleru konanou necelé čtyři měsíce před prezidentskými volbami zaútočil podle vyšetřovatelů 20letý muž z nedalekého předměstí Pittsburghu, který střílel puškou ze střechy budovy vedle dějiště mítinku. Motiv mladého útočníka, který byl na místě zastřelen, ani o dva týdny později není jasný, žádná jeho sdělení vysvětlující jeho plány či politické přesvědčení zatím úřady neobjevily.

Jisté nejasnosti přetrvávaly také ohledně toho, co přesně Trumpa do ucha zasáhlo. Exprezident po útoku nezveřejnil žádnou dokumentaci o ošetření v nemocnici a záběry pořízené při atentátu zásah kulkou do ucha jasně neukazují, byť tomu silně nasvědčují. Ředitel FBI Christopher Wray při slyšení v Kongresu uvedl, že není zcela jasné, zda Trumpa zasáhla „kulka nebo střepina“.

 FBI se k otázce vrátil a specifikoval, že „to, co zasáhlo bývalého prezidenta Trumpa, byla kulka“ vypálená atentátníkem. „Ať už byla celá nebo roztříštěná na menší kousky,“ citovala z prohlášení agentura Reuters. Vyjádření přišlo poté, co Trump a někteří jeho spojenci Wraye kritizovali za zpochybnění exprezidentových slov, že mu částí ucha prolétla kulka.

 Trump v této kritice pokračoval v samostatném příspěvku, podle kterého Wrayovo vyjádření poškozuje „skvělé lidi pracující v FBI“. K prohlášení připojil snímek fotografa deníku NYT ze 13. července, na kterém je vedle exprezidentovy hlavy pravděpodobně zachycená letící kulka.

Trump také v odkaze na FBI uvedl, že mu „nikdo nezavolal, ani ze zvědavosti“. Deník NYT předtím s odvoláním na federálního činitele napsal, že FBI požádal o rozhovor s exprezidentem ve snaze vyplnit některé ze zbývajících mezer v obrázku o útoku střelce.

 X X X

Euro poslanec David: Maďarsko dalo Ukrajině ultimátum ve výši 6,5 miliardy eur

Podle agentury Reuters Budapešť zablokuje finanční prostředky, které Evropská unie vyčlenila pro Ukrajinu, dokud Kyjev neobnoví tranzit ruské ropy do Maďarska a na Slovensko. Řekl to maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó.

Ukrajina minulý týden zastavila tok ropy ropovodem Družba s odkazem na své sankce vůči ruskému energetickému gigantu Lukoil, čímž připravila dva členy EU o odhadem 30–40 % jejich potřeb.

„Dokud Ukrajina nevyřeší tento problém, měli by VŠICHNI zapomenout na vyplacení 6,5 miliardy eur z kompenzace Evropského mírového nástroje za transfery zbraní,“ oznámil v úterý Szijjártó.

„Rozhodnutí Ukrajiny nepovolit Lukoilu tranzit dodávek ropy přes Ukrajinu představuje zásadní hrozbu pro bezpečnost dodávek energie do Maďarska a Slovenska,“ řekl Szijjártó a označil krok Kyjeva za „nepřijatelný a nepochopitelný“ a také neslučitelný s jeho aspiracemi vstoupit do EU. Toto rozhodnutí má dopad nejen na Maďarsko, ale také na Slovensko, protože oba státy jsou na této trase přepravy ropy silně závislé. Ministr Szijjártó zdůraznil, že zásobování energií je spíše infrastrukturní než politický problém, a poznamenal, že maďarské potřeby ropy nelze uspokojit bez ruské ropy kvůli nedostatku alternativních dopravních cest.
V důsledku toho byly Maďarsko, Slovensko a Česká republika osvobozeny od sankcí EU za přepravu ropy.

V reakci na úterní situaci svolalo maďarské ministerstvo energetiky pracovní skupinu týkající se bezpečnosti dodávek, která „přezkoumala dosavadní kroky a případný další postup“, uvádí se v prohlášení ministerstva.

Maďarsko a Slovensko v pondělí požádaly Evropskou komisi o zprostředkování konzultačního postupu s Ukrajinou. Postup by umožnil, aby se záležitost dostala k soudu, pokud výkonný orgán EU nezasáhne do tří dnů.

Szijjártó také připomněl šéfovi zahraniční politiky EU Josepu Borrellovi, že Maďarsko – spolu se Slovenskem a Polskem – přišlo Ukrajině na pomoc začátkem července a poslalo dostatek elektřiny ke stabilizaci kyjevského energetického systému. Maďarsko dodalo v červnu 42 % elektřiny na Ukrajině, poznamenal Szijjártó.

Evropský mírový nástroj – EPF – vytvořený v roce 2021, funguje jako systém cashback, který poskytuje členům EU refundace za zasílání munice do jiných zemí.

Podle nepotvrzených zpráv ukrajinských místních médií přestala Ukrajina od úterní půlnoci odebírat elektřinu ze Slovenska a Rumunska. Kyjev se musel uchýlit k dovozu elektřiny poté, co ruské letecké a raketové údery vyřadily většinu jeho domácích výrobních kapacit. Moskva označila tyto údery za odvetu za ukrajinské útoky na ruskou civilní infrastrukturu.

Polsko již protestovalo proti postupu Maďarska s tím, že by to Varšavu připravilo o 2 miliardy eur, které potřebuje na modernizaci svých ozbrojených sil. “Je to pro mě obrovské zklamání,” řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. (2 miliardy eur refundace? – pozn. překl.)

Oficiální vysvětlení Kyjeva pro embargo na dodávky ropy bylo, že příjmy Lukoilu by mohly být použity na podporu ruské armády. Jedna ukrajinská poslankyně však pro Politico jasně řekla, že blokáda má druhotný účel, přimět Maďarsko, aby změnilo svou politiku vyzbrojování Kyjeva.

Maďarský premiér Viktor Orbán dlouhodobě odmítá poslat Ukrajině jakékoli zbraně, vycvičit jakékoli ukrajinské jednotky nebo povolit použití maďarského území pro dodávky zbraní EU nebo NATO a trvá na tom, že Kyjev by měl co nejdříve vyjednávat s Moskvou o míru.

Tolik Reuters a další zdroje.

K nám prý ropa proudí bez problémů dál, tvrdí tajemnice společnosti Mero Barbora Putzová. Mero vlastní a provozuje české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Takže nás se problém vůbec netýká a můžeme vesele hostit ukrajinskou vládu, posílat zbraně a zahrnout dary pluk Azov. MUDr. Ivan David, poslane, poslancem EP, server vasevec.cz

 X X X

 NEVYŠETŘENĚ  VRAŽDY  NA  FF UK  V  PRAZE

POLICISTA  VIDĚL  VRAHA  DAVIDA,  MOHL  ZBRÁNIT  STŘELBĚ?

 Najednou se odkryl. Promluvil policista, který vystřelil po vrahovi z fakulty

„Pachatel se ukázal u reflektorů. Prostě tam najednou stál snad půlkou těla odkrytý,“ vzpomíná Jiří P., operativec pražské policie. Loni v prosinci patřil k těm, kteří zasahovali proti střelcovi na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jako jediný na něj opětoval palbu. Nyní, po více než půl roce, se rozhodl o svých zkušenostech z místa promluvit.

 Bylo 21. prosince krátce před půl druhou odpoledne, když do budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha dorazil David Kozák. Dlouhé minuty se chystal k činu, při kterém zabil 14 lidí a nakonec sebe, na toaletách ve čtvrtém patře. Z těch vyšel v balistické vestě a kolem třetí začal bezhlavě pálit z legálně držených zbraní.

V takovém případě se nevyjednává

„Toho dne jsem byl ve své kanceláři a pracoval jsem na spisech, když do kanceláře přiběhl kolega, že se na filozofické fakultě střílí. Ten se to dozvěděl z vysílačky, kdy operační důstojník svolával veškeré síly a prostředky k budově na Palachově náměstí,“ popisuje pro iDNES.cz operativec Jiří P., který u policie pracuje už 15 let. Z důvodu nasazení v terénu redakce nezveřejňuje jeho celé jméno ani fotografii.

Po tom, co se s kolegou o události dozvěděli, si oblékl neprůstřelnou vestu, vzal pásku policie, vysílačku a společně běželi do garáží do auta, odkud spěchali co nejrychleji k fakultě. „Informace jsem měl velmi strohé. Když jsme vyjížděli z útvaru, který sídlí v Pelléově ulici na Praze 6, tak jsme vlastně věděli jen to, že se jedná o aktivního střelce na filozofické fakultě na Palachově náměstí. Ono toho vlastně ani víc znát nepotřebujete,“ vysvětluje kriminalista.

Dále postupoval, jak se naučil na výcviku. „Je třeba si uvědomit, že s kolegy, jak těmi uniformovanými, tak těmi v civilu, jdete bojovat do objektu, který ve většině případů aktivní střelec zná, na celou akci se připravil a většinou i dobře vyzbrojil,“ zdůrazňuje.

Upozorňuje, že v takovém případě se nevyjednává, útočník musí být co nejrychleji zlikvidován, musí se na něj vytvořit tlak. „On to většinou ukončí někde v koutě sám. Policisty, kteří zasahovali přímo v budově a snažili se útočníka zastavit, považuji za opravdové hrdiny.“

„Na hodinky jsem nekoukal“

Kdy přesně Jiří P. na náměstí Jana Palacha dorazil, přesně neví. „Bude to znít asi zvláštně, ale já na hodinky nekoukal. Ale bylo to v řádu pár minut, od vyhlášení operačním důstojníkem,“ vzpomíná.

 S kolegy poté dojel na konec mostu, kde nechali auto stát. Před budovou fakulty už byla odstavena policejní vozidla. Z toho usoudil, že kolegové zasahují uvnitř budovy. Jenže na náměstí před Rudolfinem současně postával dav lidí. „Přišlo mi absurdní, kolik lidí mělo potřebu si tenhle okamžik vyfotit, nebo natočit,“ podivuje se.

Přihlížející proto zahnali za budovu Rudolfina. Povšimli si také paní, která na místě jen tak přihlížela, zcela nehnutě. „Asi zamrzla, to se stává. S kolegou jsme ji schovali za schodiště, tam byla v bezpečí. Pak jsem si povšiml dalšího člověka, běžel jsem k němu, ale v té chvíli vylezl pachatel na ochoz a začal střílet na ulici,“ popisuje.

Útočník zabíjel v několika třídách. Střílel i přes dveře učeben a zároveň vraždil i lidi vybíhající z kabinetů a dalších místností. Některým studentům se podařilo utéct ze tříd na terasu a složitě se dostat na římsu a krčit se mimo dosah střelce. Jedna dívka při tom však ztratila rovnováhu a spadla na chodník. Zemřela.

Kozák mezitím masakroval další lidi. Nikdo se mu nemohl kvůli nekonečné zásobě munice postavit. Studenti se sotva stíhali barikádovat ve třídách.

Když Kozák ukončil masakr uvnitř budovy, vydal se na ochoz univerzity, odkud pálil po lidech na ulici z dlouhé zbraně s optikou.

„Schovával se za zábradlí“

Tehdy byl pod budovou také operativec Jiří P. „Vystřelil po mně, teda spíš po nás. Jenže já po něm nemohl střílet hned, jak jsem ho uviděl. Byla tam okna. Schovával se za zábradlí, měl tam ideální postavení. Ale přesunul jsem se, přeběhl jsem za roh Rudolfina,“ popisuje zásah.

„Pak se mi pachatel objevil u reflektorů, prostě tam najednou stál snad půlkou těla odkrytý, žádné okno, žádní lidé. Tak jsem si opřel zbraň o zídku a třikrát na něj vystřelil.“

Každé použití zbraně policistou se musí vyšetřit a vyhodnotit. Zároveň není možné policistovi střelbu nařídit. Z vyšetřování se později Jiří P. dozvěděl, že Kozáka nezasáhl. „Trefil jsem jeden z reflektorů, co měl pachatel nad hlavou. Reflektor je kovový s bezpečnostním sklem. Musel slyšet, jak to ‚zazvonilo‘. Třeba si řekl, že už jsme blízko, a proto to ukončil. Nevím, to už se nikdy nedozvíme,“ míní Jiří P

 Policie také čelila kritice, že na místě chyběly jednotky s dlouhými zbraněmi. To však Jiří P. vyvrací: „Samozřejmě, že tam kolegové s dlouhými zbraněmi byli. To, že se v ten moment nikomu jinému pachatel neukázal tak, aby mohl střílet, je prostě náhoda. O použití zbraně si každý policista rozhoduje sám. Nikdo vám k němu nedává svolení a nikdo vám nemůže vydat rozkaz k použití zbraně. Okolnosti, kdy policista může použít zbraň, jsou jasně definovány v zákoně o policii.“

V 15:20 hodin policie dostala informaci, že pachatel je eliminován, s tím, že se pravděpodobně sám zastřelil. Následně jednotky zajistily budovu, aby se na místo mohli dostat kriminalisté.

V tu dobu, kdy se útočník zastřelil brokovnicí, byl Jiří P. na rohu budovy Rudolfina, u schodiště: „Díky bohu to ukončil sám. Mohly tam být stovky mrtvých. Obětí je mi hrozně líto, vyjadřuji rodinám upřímnou soustrast.“

 „Rozklepou se vám kolena“

Poté, co střelba ustala, se operativec s kolegy snažil dostat zraněné co nejrychleji k záchranářům. Ti měli zázemí také za Rudolfinem. „Byli skvělí, je neuvěřitelné sledovat jejich práci. Chtěli jít dovnitř, ale to nejde. Hodně našich kluků je vycvičeno v poskytování první pomoci, díky nim přežilo mnoho zraněných,“ podotýká.

Jeho kolegové poskytli zraněným prvotní ošetření a až pak je ke zdravotníkům transportovali. „Když to trochu opadlo, byl jsem vyčleněn k třídění evakuovaných. Ve čtvrtém patře fakulty jsem nebyl, neviděl jsem k tomu důvod. Měl jsem jinou práci,“ vysvětluje, proč nevstoupil do patra, kde Kozák vraždil.

Jiří P. byl podle svých slov pouze v přízemí a před budovou. „I tam byl šrumec. To se nedá popsat. Dokud něco děláte, je to v pohodě. Jak se zastavíte a začnete přemýšlet, co se stalo, rozklepou se vám kolena. V takové situaci si člověk musí najít další činnost, nebo se nechat stáhnout. Nervy a zdraví máme jen jedno. Ten den si tam všichni sáhli na dno, jak fyzicky, tak po psychické stránce.“

Přiznává, že jej událost velmi zasáhla. „Je to tragédie. Ale mám kolem sebe neuvěřitelné lidi, kteří mi pomohli se s tím vyrovnat,“ je vděčný.

Policie po události čelí kritice, a to i ze strany pozůstalých. Vyčítají jí nepravdivé informování i způsob zásahu. „Kritika policie mě samozřejmě mrzí. Věřím, že kolegové, co vyšetřovali události předcházející střelbě, udělali vše pro to, aby pachatele z Hostouně i z Klánovic dopadli. Je třeba si uvědomit, že technologie jdou velmi rychle dopředu, což jistě pomáhá, ale i škodí.“

Dat, která se musí vyhodnotit a zanalyzovat, je podle něj hodně a ne na všechno stačí moderní technologie.

 Zároveň Jiří P. připouští, že se vždy dá udělat něco jinak. „Každé rozhodnutí jednotlivého člověka ovlivní výsledek. Teď se jistě bude vše vyhodnocovat a vznikne z toho výstup, se kterým nás určitě seznámí. Já můžu mluvit jen za sebe. Osobně si za tím, co jsem tam udělal, stojím a jsem schopný si to i se všemi důsledky před každým obhájit,“ uzavírá

 X X X

 Ukrajinští muži v Česku reptají, před ambasádou se dožadovali svých pasů

Několik desítek Ukrajinců se v pátek odpoledne sešlo před budovou své ambasády v Praze a demonstrovali za vydání svých cestovních pasů. Kyjev konzulární služby mužům podléhající branné povinnosti přestal poskytovat koncem dubna. „Jsou tady lidé, kteří mají povolení k pobytu a žijí tu už deset let. Nechceme, aby tady fungovali načerno jako v devadesátých letech,“ tvrdí organizátoři protestu.

 Na demonstraci před budovu ukrajinské ambasády v pražské Bubenči dorazila asi stovka demonstrujících. Převážně je tvořili muži ve věku dvacet až padesát let, některé doprovodili jejich partnerky. Organizátoři akce předem žádali demonstranty, aby zachovali chladnou hlavu a vyhnuli se agresivním heslům požadujícím například změnu vlády v Kyjevě.

Ze začátku byla nálada poklidná, ale když se před davem objevil první tajemník ambasády Bohdan Serhijčuk a začal vysvětlovat, proč účastníkům akce nemůže pomoci, vyvřely emoce na povrch. „Nenuťte nás k ilegalitě“ – „Máme právo na legální pobyt“ – „Potřebujeme pomoc“ hlásaly transparenty, zatímco Serhijčuk krotil hněv demonstrujících.

Celý problém se točí kolem toho, že společnost DP Dokument, která Ukrajincům v Česku zprostředkovává konzulární služby, přestala 24. dubna v souladu s rozhodnutím ukrajinské vlády mužům v branném věku vydávat pasy. A to i těm, kteří si o ně zažádali a zaplatili před tímto datem.

Pas nyní může dostat jen ten, kdo skrze mobilní aplikaci Rezerv+ obdrží QR kód dokazující, že armáda má jeho aktualizované osobní údaje. Jenže aktualizaci osobních údajů mohou ukrajinští muži provést jen v odvodovém středisku na Ukrajině. A muži v branném věku tuší, že na Ukrajině by mohli být obratem odvedeni.

„Abych dostal pas, tak musím mít QR kód od armády. A abych dostal kód, tak musím na Ukrajinu. Když teď pojedu zpátky do Ukrajiny, tak už se nikdy nevrátím. To znamená, že pokud jste tady déle než pět let, tak už vám nový pas nikdo neudělá,“ vysvětluje čtyřicátník Oleksandr, který v Česku žije už sedm let.

Podle organizátorů demonstrace hrozí, že tisíce Ukrajinců v Česku se ocitnou v ilegalitě. „My nechceme, aby tady lidi fungovali jako v devadesátých letech načerno. Jsou tady lidi, který mají trvalý pobyt už deset nebo patnáct let a s Ukrajinou nemají nic společného. Nemají tam adresu, žádný majetek a teď nemají ani doklady,“ vysvětluje spoluorganizátorka protestu Oskana Kotenko.

Ukrajinci se na problém snaží upozornit i české ministerstvo vnitra, ombudsmana a Českou obchodní inspekci. Zatím nepříliš úspěšně. „Nikdo neřeší, jak tady tito lidé budou pracovat, jak budou platit hypotéky, jak tady budou studovat jejich děti. Je to začarovaný kruh. Spousta těch lidí si o pas zažádalo dávno předtím, než náš ministr zahraničí Kuleba řekl, že ukrajinští muži musí Ukrajině vrátit svůj dluh,“ dodává Kotenko.

Kyjev nahání „uklonisty“ za hranicemi

Ukrajinská vláda se tváří tvář ruské početní přesile na frontě v posledních měsících snaží zesílit mobilizaci na území Ukrajiny. Na základě nového zákona se pokouší podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má odvodním komisím zjednodušit povolávání do armády.

Zároveň se snaží najít vhodné rekruty i mezi statisíci Ukrajinci žijícími v Evropě. Ukrajinská vláda proto 24. dubna přijala rozhodnutí, podle něhož muži ve věku od 18 do 60 let budou moci získat cestovní pasy pouze na území Ukrajiny. Zákaz se nevztahuje na lidi s povolením k překročení hranic a lidí se zdravotním postižením.

V zahraničí žijí statisíce ukrajinských mužů v branném věku, v Česku jich je podle statistik ministerstva zahraničních věcí asi 94 tisíc. Litva už v dubnu avizovala, že hodlá pomáhat ukrajinským úřadům s navracením mužů v branném věku, a to omezování sociálních dávek, pracovních povolení a dokladů.

 S naháněním „uklonistů“ žijících v zahraničí pomáhá Kyjevu i polská vláda. U našich severních sousedů podle informací agentury AFP vzniká tzv. Ukrajinská legie tvořená Ukrajinci žijícími v Polsku. Jednotka vznikla na základě polsko-ukrajinské bezpečnostní dohody, kterou počátkem července podepsal Volodymyr Zelenskyj a polský premiér Donald Tusk.

Česká vláda bezpečnostní dohodu s Kyjevem podepsala minulý pátek. Ministr zahraničí Jan Lipavský už dříve avizoval, že Česko je připraveno Ukrajině s návratem bojeschopných mužů pomoci. „Česká republika dlouhodobě podporuje ukrajinské uprchlíky a vítáme je na našem území. Ale ne ty, kteří se snaží vyhnout branné povinnosti stanovené zákonem,“ uvedl v květnu pro Novinky.

Účastníci pátečního protestu na přímou otázku, jestli by se v případě vzniku „Ukrajinské legie“ v Česku dobrovolně přihlásili, odpovídali spíš vyhýbavě. „To je složitá otázka. Můj táta byl v dobách SSSR v Afghánistánu a padl tam. Ale zase rozumím, že jestli Rusové budou takto pokračovat dál, tak budeme všichni v p*deli a Evropa taky,“ vysvětluje třicátník Valerij a zdůrazňuje, že na začátku války poslal ukrajinské armádě všechno, co měl.

 X X X

ČÍNA  ZAJISTÍ  KONEC  VÁLKY  NA  UKRAJINĚ,  JAK  VOLÁ  I  TRUMP,  PAPEŽ?

FIALA   NEDODÁVAT  ZBRANĚ  NA  UKRAJINU, ZASÁHNOUT  I  PAVEL,  NSZ  STŘÍŽ

 Čína se vložila do mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou

 Zdá se, že obě válčící země mají zájem spolu jednat o příměří a o míru. Celou věc nejspíš urychlila návštěva maďarského premiéra Orbána v Kyjevě, v Moskvě a také v Pekingu. V Číně Orbán jistě seznámil čínské představitele s výsledky svých jednání s reprezentanty Ruska a Ukrajiny. V předchozích dnech navštívil Peking také ukrajinský ministr zahraničních věcí. To je dobrá zpráva. Sice byla doprovázena komuniké o tom, že představitelé obou zemí jednali o bilaterálních vztazích, ale výsledkem je, že se Čína vkládá do mírových jednání mezi oběma válčícími stranami.

Neudržitelnost situace na Ukrajině chápou určitě také Američané. Takovým echem amerických vládnoucích kruhů v Evropě je hlas českého prezidenta Pavla. Ten se v předchozích dnech nechal slyšet, že jednání o míru v konfliktu ve východní Evropě není možné bez Ruska a bez Číny. Nepochybně okolí prezidenta, které má blízko (řekněme) k americké ambasádě v Praze, dostalo ono echo, že se situace v amerických vládnoucích kruzích mění. Prostě válka trvá dlouho, stojí i Spojené státy hodně peněz a zcela nepochybně se stane předmětem politického boje před prezidentskými volbami.

Tandem republikánských kandidátů na nejvyšší funkce ve státě, tedy prezidenta a viceprezidenta, se nechává často slyšet, že podpora Ukrajině je příliš nákladná. Z jejich postojů lze tedy vyvodit, že pokud republikáni zvítězí v prezidentských volbách, dojde k velké změně v politice USA vůči Ukrajině. V nejlepším případě USA pak sdělí, že se z konfliktu evakuují a budou poskytovat ukrajinské straně např. jen humanitární pomoc.  A „předají“ celý konflikt v mašličkách evropským státům NATO a státům EU. To by pochopitelně byla pro Evropu ekonomická katastrofa. Takže prozíraví vedoucí činitelé EU by už dnes měli přejít na poněkud jiný modus, nežli je řešení konfliktu na východě Ukrajiny silou.

Okolí prezidenta Pavla, protože má dobré informace z Washingtonu, to oznámilo zcela otevřeně.

Ostatně, diplomatické úspěchy Číny v poslední době jsou zřejmé. Její diplomacie postupuje kvalifikovaně, diskrétně a efektivně. Nechci již mluvit o urovnání vztahů donedávna nesmiřitelných nepřátel, Íránu a Saúdské Arábie. Vztahy mezi těmito státy se od urovnání, které bylo završeno dohodou právě v Pekingu, a za pomoci čínské diplomacie, mají mezi sebou nyní vcelku korektní vztahy.

Před pár dny jsme se dozvěděli ze světových agentur, že Pekingu se podařilo urovnat vztahy mezi dvanácti rozhádanými palestinskými organizacemi. A zejména mezi Hamásem a Fatahem (Harakat Tahrir Filastin). Tyto organizace se dohodly na společné správě území Gazy po ukončení válečných operací ze strany Izraele. Zdá se tedy, že díky Číně se podařilo vytvořit jednací stranu, která je připravena uzavřít s Izraelem nejprve smlouvu o příměří a  pak také o míru. A jednat o vytvoření Palestinského státu. Zřejmě už i premiér Netanjahu pochopil, že se schyluje čas k mírovým jednáním o Gaze. Palestinská strana, jak se zdá, je k těmto jednáním nyní připravena.

Pokud jde o úspěchy čínské diplomacie v poslední době, nelze nezmínit také její snahu o snížení napětí v Jihočínském moři. Před týdnem se Číně, podle světových agentur, podařilo uzavřít dohodu o urovnání územního sporu s Filipínami.

Myslím, že nedávná návštěva ruského prezidenta Putina ve Vietnamu měla mj. napomoci také k urychlení jednání mezi Vietnamem a Čínou o jejich územních sporech v Jihočínském moři. No, a pak už Číně zbývá, pokud jde o Jihočínské moře, jen dořešit dohodu s Indonésií. A to jistě bude jedním z prioritních cílů čínské diplomacie v nejbližším období.

Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

 X X X

 NA  OH  V  PAŘÍŽI  DALŠÍ  TERORISTICKÉ  ČINY?

 Francie udělala pro bezpečnost her maximum, míní Fischer. Podle Druláka to nemusí stačit

Francie udělala maximum pro to, aby olympijské hry proběhly v pořádku, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. Zároveň ale zmínil, že Francie je bitevní pole, na kterém se přetlačuje vláda práva s těmi, kdo by chtěli dělat zmatek a vyvolávat strach. Podle bývalého náměstka ministra zahraničí a bývalého velvyslance ve Francii Petra Druláka pořadatelská země sice udělala maximum, ale nemusí to stačit.

Francouzská vysokorychlostní železnice v noci na pátek čelila koordinované žhářské sabotáži s cílem zásadně narušit dopravu ve Francii, a to zejména v Paříži. „Bezpečnost Francie je v tuhle chvíli ostře sledovaná. Francie se velmi dobře připravovala. Do služby povolala velké množství elitních jednotek,“ popsal v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer.

„Ale ukázalo se, že když se soustředíte na páteřní rychlovlaky a přestřihnete jednotlivé tratě tam, kde jsou výhybky nebo řídící systémy, může dojít ke kolapsu celé země. Je to ukázka toho, že Francie je bitevní pole, na kterém se přetlačuje vláda práva s těmi, kdo by chtěli dělat zmatek a vyvolávat strach,“ dodal Fischer.

Francie podle něj provedla vše pro to, aby olympijské hry proběhly v pořádku. „Víc se udělat nedalo. Dokonce povolala policejní posily ze zahraničí. Francouzská vláda udělala maximum. Ale to, že je v zemi nespokojenost a obava z budoucnosti, je pravda. Nesouvisí ale s olympijskými hrami,“ popsal Fischer.

Nemusí to stačit

Podle bývalého náměstka ministra zahraničí a bývalého velvyslance ve Francii Petra Druláka je ale nálada v zemi špatná. „Francie má i přes velmi působivou mobilizaci policejních a vojenských složek problém zajistit základní bezpečnost pro své občany. To, že zajistili ceremonii, je v pořádku, ale jeden den nic moc neznamená,“ podotkl Drulák.

S tím, že Francie udělala maximum, ale souhlasí. „To ale vůbec neznamená, že to stačí. Jsme v situaci, že státy mohou mobilizovat veškeré síly, které mají k dispozici, a nebude to stačit. Hry jsou poměrně dobře zabezpečeny, udělaly pro to hodně. Překvapilo by mě, kdyby došlo k útoku na sportovce. Podívejte se ale na tu sabotáž, k té vůbec nedošlo v Paříži. Na infrastrukturu se dá cílit i jiným způsobem,“ uvedl Drulák.

 X X X

  V Paříži vzplál olympijský oheň. Česká výprava připlula za deště po řece Seině

Francouzský prezident Emmanuel Macron oficiálně zahájil XXXIII. letní olympijské hry.

Sportovci připluli na lodích po Seině. Olympijský oheň zapálili bývalá atletka Marie-José Pérecová a judista Teddy Riner. Na závěr slavnostního zahájení vystoupila vážně nemocná kanadská zpěvačka Céline Dion s písní Edith Piaf. Před zahájením Francie čelila koordinované sabotáži. Zahajovací ceremoniál olympijských her hlídalo na 45 tisíc policistů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek pronesl protokolem předepsanou větu, čímž oficiálně zahájil XXXIII. letní olympijské hry v Paříži. Součástí slavnostního ceremoniálu byla i netradiční šestikilometrová pouť lodí se sportovci, včetně českých, po Seině. Olympijský oheň zapálili bývalá atletka Marie-José Pérecová a judista Teddy Riner. Na závěr čtyřhodinového programu vystoupila vážně nemocná kanadská zpěvačka Céline Dion s písní Edith Piaf. Zahájení ale předcházely komplikace, jelikož železnice v noci čelila koordinované žhářské sabotáži a na letišti Basilej-Mylhúzy-Freiburg byla nahlášena bomba.

Francouzský prezident Emmanuel Macron pronesl protokolem předepsanou větu a oficiálně zahájil XXXIII. letní olympijské hry v Paříži. Olympijský oheň poté společně zapálili bývalá atletka Marie-José Pérecová a judista Teddy Riner. Součástí slavnostního ceremoniálu, který se odehrál v místy hustém dešti, byla i netradiční šestikilometrová pouť 85 lodí se sportovci po Seině.

Českými vlajkonoši byli mistryně světa v lukostřelbě Marie Horáčková a dvojnásobný olympijský šampion v judu Lukáš Krpálek. „Byl to krásný pocit na lodi být. Myslím, že na nás dýchla atmosféra, že jsme fakt tady na olympiádě. Trošku nám to pokazil déšť, i ta vlajka potom byla hrozně těžká. Byla jsem ráda, že to tam Lukáš pevnou rukou držel,“ řekla novinářům Horáčková. „Přestože počasí moc nevyšlo a celou dobu nám propršelo, tak jsme si to i tak užili,“ doplnil Krpálek.

Na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se zahájení zúčastnil i předseda vlády Petr Fiala. Na závěr čtyřhodinového programu vystoupila vážně nemocná kanadská zpěvačka Céline Dion s písní Edith Piaf. Ceremoniál mělo na březích Seiny sledovat původně 600 tisíc lidí, organizátoři počet snížili zhruba na polovinu.

V den zahájení Francie ale čelila koordinované sabotáži. Francouzská dopravní společnost SNCF informovala v pátek ráno o „rozsáhlém koordinovaném masivním útoku s cílem paralyzovat“ vysokorychlostní vlaky TGV. „Část těchto vlaků jsme odklonili na běžné tratě, ale mnoho jich budeme muset zrušit,“ cituje SNCF agentura AFP. Sabotáž ovlivní nejméně 800 tisíc cestujících, zrušeny jsou také vlakové spoje do Londýna, Bruselu nebo do Německa. Obtíže přetrvají nejméně do konce víkendu. Na vyšetřování útoku se podílejí všechny francouzské zpravodajské služby.

Na závěr čtyřhodinového programu vystoupila vážně nemocná kanadská zpěvačka Céline Dion s písní Edith Piaf

Horáčková a Krpálek o pozici vlajkonošů

„Byl to krásný pocit na lodi být. Myslím, že na nás dýchla atmosféra, že jsme fakt tady na olympiádě. Trošku nám to pokazil déšť, i ta vlajka potom byla hrozně těžká. Byla jsem ráda, že to tam Lukáš pevnou rukou držel,“ řekla novinářům Horáčková. „Přestože počasí moc nevyšlo a celou dobu nám propršelo, tak jsme si to i tak užili,“ doplnil Krpálek.

Olympijský oheň v Paříži zapálili atletka Pérecová a judista Riner

Olympijský oheň zapálili na závěr slavnostního zahájení her v Paříži bývalá atletka Marie-José Pérecová a judista Teddy Riner. Na závěr čtyřhodinového programu vystoupila vážně nemocná kanadská zpěvačka Céline Dion s písní Edith Piaf.

Na přenesení ohně z Trocadéra, kde francouzský prezident Emmanuel Macron hry oficiálně zahájil, se podílely nejen francouzské sportovní osobnosti. Lodí vezli pochodeň Španěl Rafael Nadal, Američané Serena Williamsová a Carl Lewis či Rumunka Nadia Comaneciová.

 X X X

 „Matka Ruska“ dělá Putinovi ostudu, média píší o její aférce s miliardářem

Ruská zmocněnkyně pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová, která se prezentuje jako „tradiční manželka“ a bojovnice za konzervativní hodnoty, má poměr s ruským miliardářem Konstantinem Malofjevem. Uvedl to portál Vjorstka s odkazem na své zdroje. Kritici Kremlu poukazují na to, že aféra je příkladem pokrytectví ruských představitelů.

Devětatřicetiletá Lvovová-Bělovová, na kterou Mezinárodní trestní soud vydal zatykač pro podezření z nezákonného odvlečení tisíců ukrajinských dětí do Ruska, je od roku 2003 provdaná za pravoslavného kněze Pavla Kogelmana a má s ním deset dětí, z toho pět adoptovaných.

Malofejev, oligarcha a majitel ultranacionalistické televize Cargrad podporující válku na Ukrajině, je rozvedený.

Vjorstka zveřejnila fotografie z 16. července, na nichž se oba drží za ruce při bohoslužbě v Jekatěrinburgu. Portál rovněž citoval několik zdrojů blízkých Lvovové-Bělovové i Malofejevovi, jakož i nejmenované představitele ruské pravoslavné církve, kteří jejich poměr potvrdili.

Na románku by nebylo nic zvláštního, pokud by Lvovová-Bělovová nevystupovala jako „tradiční manželka oddaná své rodině“ a ruská média ji nelíčila jako „matku země“ a příklad hodný následování.

Lvovová-Bělovová, jež si nechává novináři říkat „Máša“, svého muže poznala jako teenagerka, když zpívala v kostelním sboru v Penze.

Jedním z adoptovaných dětí manželů je dospívající chlapec z ukrajinského Mariupolu, který Rusové na jaře 2022 srovnali se zemí. Podle informačního kanálu Nexta je tímto dítětem šestnáctiletý Filip, jehož ruské úřady vyvezly z města společně s dalšími nejméně 30 dětmi.

Lvovová-Bělovová ani Malofejev aféru nepotvrdili, Vjorstka nicméně s odkazem na své zdroje uvádí, že ruská zmocněnkyně se od manžela už odstěhovala. Žádost o rozvod zatím nepodala.

„Mají lidi za hlupáky“

„Naše země nyní prožívá těžké období a rodina je místem, kde se můžete cítit v bezpečí. Je to místo, kde se můžete cítit jistí v budoucnosti, protože vás milují, přijímají vás,“ řekla Lvovová-Bělovová v červenci státním médiím.

„Pro nás jsou hlavní rodinné hodnoty. Rodina je pro mě místem, kde čerpám energii, je tím, co mě nutí, abych se ráno probudila a pochopila, že nežiji zbytečně,“ dodala zmocněnkyně pro práva.

Malofejev, na kterého Západ kvůli jeho podpoře invaze na Ukrajinu uvalil sankce, se se svou manželkou rozvedl loni. Krátce předtím, než rozchod vyšel najevo, podnikatel v rozhovoru s ruskou státní televizí prohlásil, že by své dceři „dal na frak“, kdyby se někdy rozhodla rozvést.

Vjorstka uvádí, že poměr přispěl ke zhoršení Malofejevova vztahu s patriarchou Kirillem, hlavou ruské pravoslavné církve a mocným spojencem Kremlu. Bude to zřejmě také ostuda pro prezidenta Putina, jenž vyhlásil rok 2024 v Rusku „rokem rodiny“.

Kritici Kremlu poukazují na to, že aféra je příkladem pokrytectví ruských představitelů. „Je to dobrý příklad vlasteneckého farizejství. Oficiálně jsou pro tradiční rodinné hodnoty, ale sami se jich nedrží. Kázat hodnoty, jež sami nedodržujete, znamená mít lidi za hlupáky, a to lidi hodně rozzlobí,“ napsal na Telegramu politolog v exilu Abbas Galjamov.

Někteří příbuzní Lvovové-Bělovové se už zřejmě stali součástí Malofejevova vnitřního kruhu. Její otec počátkem července navštívil podnikatelovu luxusní jachtu. Rodiče a sestra se posléze objevili také na oslavě Malofejevových padesátin.

 X X X

  Rozvojové země se topí v rekordních dluzích, odnášejí to nejchudší, říká studie

Většina států po celém světě dlouhodobě bojuje s vysokými dluhy. V případě rozvojových států ale nebyl tento problém nikdy větší. V průměru tyto země na splácení závazků vůči věřitelům alokují skoro polovinu rozpočtových příjmů a nezbývají jim finance na rozvoj zdravotnictví či vzdělávání. Zjistila to nová studie skupiny Debt Relief International.

 Podle analytiků nové studie, kterou si vyžádala norská organizace Church Aid, má se splácením svých dluhů problém více než 100 ekonomik po celém světě. To ale následně vede k omezování investic také do oblasti sociálního zabezpečení či v oblasti ochrany klimatu, píše portál The Guardian.

Ze studie Debt Relief International plyne, že v případě rozvojových ekonomik míří na dluhovou službu celkem 41,5 procent rozpočtových příjmů. Dluhové náklady v případě 144 rozvojových států v průměru dosahují na 8,4 procenta HDP. Výzkumníci i proto varují, že bez adekvátních kroků budou problémy přetrvávat až do roku 2030.

„Vysoké dluhové zatížení je obrovská zátěž. Postihuje nejvíce chudší vrstvy obyvatelstva prostřednictvím škrtů ve výdajích na sociální zabezpečení, vzdělání nebo zdravotnictví. Jen tak je totiž možné dluhy splácet,“ potvrzuje aktuální trendy norský analytik Dagfinn Høybråten.

Horší než v roce 1982

Následky současného dluhového problému mají být ještě fatálnější než latinskoamerická dluhová krize v roce 1982 i krize, která se po světě odehrála v devadesátých letech minulého století, zmiňuje studie. Ta vedla k mnoha opatřením, jež v konečném důsledku vysoce zadluženým rozvojovým ekonomikám ulevila.

„Dluhová krize podkopává veškeré další rozvojové úsilí. Krize z roku 1982 trvala více než dvě desítky let a přinesla velké utrpení, než se povedlo v roce 2005 ji konečně vyřešit,“ stojí v nové studii. Obrovským světovým věřitelem je mimo několik klíčových soukromých věřitelů hlavně Čína.

Rozvinuté státy se rozvojovým zemím dlouhodobě snaží v boji s nakumulovanými dluhy pomoci. V roce 2020 kupříkladu došlo ke schválení nového rámce, jehož praktickým cílem je urychlení a celkové zjednodušení procesu oddlužení. Reálný pokrok je však mnohem pomalejší, než se mnozí odborníci domnívali. I tomuto tématu se nová studie věnuje. Uvádí, že dohodnutý společný rámec ani zdaleka nesplňuje původní očekávání, a i proto se do něj zapojilo jen velmi málo ekonomik.

Analytici v rámci výzkumné zprávy konkrétně navrhují, aby se obsluha nakumulovaných dluhů v případě všech států snížila na méně než 15 procent rozpočtových příjmů. Dále praví, že proces oddlužení by měl být snadno přístupný všem zemím, které o něj projeví zájem. S tím souvisí i potřeba poskytovat zadluženým ekonomikám pomocnou ruku v oblasti možných právních sporů, které s nakumulovanými dluhy souvisejí, uzavírá britský list.

 X X X

 Ruský soud pokutoval Google. Vadilo mu, že nesmazal ‚nepravdivé‘ informace

Ruský soud v pátek uložil americké společnosti Google pokutu čtyři miliony rublů (asi 1,05 milionu korun) za to, že neodstranila podle něj nepravdivé informace. O rozhodnutí soudu informovala státní agentura TASS. Společnost Google, jejíž vlastníkem je firma Alphabet, na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.

 Rusko vede spory se zahraničními technologickými společnosti ohledně obsahu, cenzury či místního zastoupení. Neshody vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu v únoru předloňského roku.

Například v prosinci loňského roku soud v Rusku uložil Googlu pokutu 4,6 miliardy rublů (nyní asi 1,2 miliardy korun), firma podle něj neodstranila falešné informace o konfliktu na Ukrajině.

Za lživé ovšem ruské úřady pokládají veškeré zprávy, které neodpovídají oficiálnímu ruskému výkladu událostí, podle kterého Rusko nevede válku proti Ukrajině, ale pouze podniká speciální vojenskou operaci, a ruští vojáci nikdy neútočí proti civilistům a civilním cílům, natož aby se dopouštěli zvěrstev a válečných zločinů.

Ruské úřady už v minulosti Googlu vyměřily několik pokut, což byl i důvod, který firmu v Rusku přiměl k vyhlášení platební neschopnosti. Koncem roku 2021 dostal Google pokutu 7,2 miliardy rublů a následující rok v srpnu pokutu 21,1 miliardy rublů.

X X X

 Osobně kontrolovali počet dívek. ÚS odmítl stížnost obviněného v kauze webu inzerujícího sex

 Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost jednoho z obviněných v případu údajného kuplířství provozovatelů desítek stránek okolo webu Sex.cz. Stížnost směřovala proti zajištění jeho majetku s tím, že samotné stíhání je neodůvodněné, neboť se nejednalo o trestný čin. Podle ÚS však důkazy shromážděné policií důvodně nasvědčují podezření, že se nejednalo o pouhou inzerci sexuálních služeb.

Prostituce je v České republice legální činností a v daném případě byly inzerovány služby, které provozovaly osoby ve svém soukromí. Je tak otázkou, kde je hranice, za níž už se jedná o nelegální činnost. Státní orgány navíc dlouhodobě nezasáhly a obvinění tak měli právo se domnívat, že pouhé inzerování leží před touto hranicí. Zajištěný majetek navíc neodpovídá údajné škodě a soud se tak dopustil libovůle, nezabýval-li se konkrétně rozsahem tohoto zajištění. To jsou v souhrnu argumenty ústavní stížnosti jednoho z obviněných v případu údajného kuplířství okolo webu Sex.cz.

ÚS však stížnost odmítl. Z usnesení, jehož zpravodajem je bývalý předseda Nejvyššího soudu (NS) a autor trestního zákona Pavel Šámal, pak vyplývá, že důkazy, které policie v případu shromáždila, nasvědčují tomu, že nešlo jen o prosté poskytování inzertního prostoru pro nabídku speciálních služeb.

Podle ÚS totiž obvinění vstupovali do jednání s inzerenty, domlouvali s nimi podobu inzerce či kontrolovali počet dívek v jednotlivých prostorách, aby nebyli kráceni na příjmech.

Hovory o obsahu

„Provozování uvedené inzerce bylo obviněnými činěno nad rámec běžné inzerce. Obvinění včetně stěžovatele prokazatelně hovořili s inzerenty o konkrétním obsahu textové části i obrazové části (fotografií) zadané inzerce, byl jimi kontrolován i počet dívek působících v podnicích či privátech, aby tak nepřicházeli o zisky, bylo jimi ověřováno to, zda inzerovaná osoba byla skutečně osobou, jež inzerované služby poskytne, kontrolovali, aby se v inzerátech nevyskytovaly fotografie žen a dívek, jež vypadají příliš profesionálně, poskytovali rady, do jaké části inzerce má být inzerát zaměřen, zda do masáží nebo na sex,“ uvádí se v odůvodnění usnesení.

Jak navíc mělo být policií zjištěno, z této činnosti měli obvinění vysoký příjem, a to v řádech desítek milionů ročně. „Podle daňových přiznání společnost od svého vzniku do konce roku 2022 generovala celkový čistý obrat ve výši 154 806 071 Kč. Započítá-li se teoretický zisk za rok 2023, podle prověrky bankovního účtu spol. X, za březen 2023, půjde o celkový čistý obrat převyšující částku 183 000 000 Kč,“ konstatuje se v usnesení ÚS.

Výklad pojmu kuplířství

V něm se také podává i výklad pojmu kuplířství, který – s ohledem na osobu soudce-zpravodaje – není pro obhajobu a její další procesní postup nijak pozitivní.

„Podle dosavadní judikatury k naplnění znaku kořistění z prostituce provozované jiným podle § 189 odst. 1 alinea druhá trestního zákoníku, byť stěžovatel může své námitky v tomto směru uplatňovat i v dalším řízení, se nevyžaduje, aby pachatel výslovně vyžadoval nebo vynucoval hmotný prospěch z prostituce jiného, postačí opakované přijímání úplaty za to, že provozování prostituce umožňuje, a rovněž tak se nevyžaduje, aby pachatel dosáhl určité hranice majetkového prospěchu, zisku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1045/2014 či sp. zn. 8 Tdo 1086/2009). Podstatné je, že pachatel odčerpává celý výtěžek nebo jeho část z úplaty získávané osobou provozující prostituci za tuto činnost, tedy že z této činnosti vědomě těží,“ vysvětluje se v unesení.

V jeho závěru se pak shrnuje, že napadená rozhodnutí mají zákonný podklad, byla vydána k tomu příslušnými orgány a nejsou projevem svévole.

„Rozhodující orgány činné v trestním řízení dostály své povinnosti interpretovat a aplikovat příslušná zákonná ustanovení způsobem nevybočujícím z mezí ústavnosti. V jejich procesním postupu nebyla zjištěna výkladová ani aplikační libovůle, která by svědčila o dotčení stěžovatelova práva na soudní ochranu. Dosavadní procesní úkony orgánů činných v trestním řízení tedy nepředstavují ani neodčinitelné zásahy do základního práva stěžovatele vlastnit majetek,“ uzavírá se v usnesení. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

 Šéf ruské obranné firmy se pokusil upálit přímo na Rudém náměstí

Prezident ruského Centrálního výzkumného střediska Volna, které se zabývá vývojem komunikačních systémů pro ruskou armádu, se pokusil o upálení přímo na Rudém náměstí v Moskvě. Podle informací účtu Nexta na sociální síti X je čtyřiasedmdesátiletý Vladimir Arseňjev těžce zadlužený.

 V roce 2023 byl Arseňjev podezřelý z odcizení tajných dokumentů, ale tajná služba FSB nenašla žádné pochybení. Arseňjev je vysloužilý voják, kapitán v záloze a má vyznamenání, uvedl web news.ru.

Podle zpravodajského serveru Sota News na místo přispěchali policisté včas a Arseňjev neutrpěl žádná zranění. Oblast byla posléze uzavřena. Oficiální ruská média o incidentu krátce informují jako o pokusu o sebevraždu, identitu dotyčného však nezmiňují.

 X X X

U Nasavrk na Pardubicku se lidé vrátí do historie. Probíhá zde keltský festival

 U města Nasavrky právě probíhá již osmnáctý ročník keltského festivalu Lughnasad, který se koná od 26. do 27. července 2024. Tento výjimečný festival přináší návštěvníkům unikátní příležitost prožít dva dny plné keltské kultury, tradic a zábavy.

Lughnasad, pojmenovaný po keltském bohu Lugovi, je svátek oslavující začátek sklizně a zároveň připomínající bohaté keltské dědictví. Návštěvníci festivalu mají možnost vrátit se v čase a zažít atmosféru starověkých keltských oslav. Keltové, kteří kdysi obývali rozsáhlé území Evropy včetně dnešních Čech, byli známí svou mytologií, uměním, řemesly a válečnickými dovednostmi. Festival Lughnasad v Nasavrkách je tak skvělou příležitostí k prozkoumání této fascinující kultury. Dvoudenní festival, který pořádá spolek Boii, se odehrává v areálu Země Keltů.

„Pardubický kraj pravidelně přispívá na rozvoj tohoto areálu. Během roku se zde také odehrává vzdělávací program pro školy a také probíhají prohlídky areálu pro veřejnost. V letošním roce bude otevřena svatyně – nový objekt, který Pardubický kraj už v loňském roce podpořil částkou 1,5 milionů korun. Původně se předpokládalo, že bude otevřen v měsíci červnu, nakonec bude slavnostně otevřen v srpnu,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který se pátečního programu zúčastnil společně s radním pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslavem Krčilem.

Festivalový program nabízí širokou škálu aktivit a vystoupení. Návštěvníci mohou sledovat historické rekonstrukce keltských obřadů, bojových ukázek a každodenního života v autentické keltské vesnici. Profesionální skupiny historického šermu a nadšenci do living history předvádějí, jak Keltové žili, pracovali a bojovali. Atmosféru dále umocňuje tradiční keltská hudba a taneční vystoupení, do kterých se mohou návštěvníci sami zapojit.

„Festival nabízí také možnost vyzkoušet si tradiční keltská řemesla. Návštěvníci mohou sledovat mistry kovářství, hrnčířství, tkaní a výroby šperků při práci a dokonce si některé techniky sami vyzkoušet. Na trzích jsou k dostání ručně vyráběné výrobky inspirované keltskou kulturou, které návštěvníkům umožňují odnést si kousek keltské historie domů,“ dodal hejtman Martin Netolický.

Součástí programu jsou i přednášky a workshopy vedené odborníky na keltskou historii a kulturu. Tyto aktivity přinášejí hlubší vhled do keltské mytologie, archeologie a každodenního života Keltů. Workshopy nabízejí praktické dovednosti, jako je výroba keltských nástrojů a šperků, což návštěvníkům umožňuje plně se ponořit do keltské kultury. Mgr. Dominik Barták