Putin: Konflikt by v roce 2022 nevypukl, kdyby byl Trump prezidentem. Ruský prezident Vladimir Putin už po několikáté potvrdil, že je připraven jednat s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem o otázkách Ukrajiny a cen energií. Jednání s Ukrajinou však podle něj komplikuje dekret prezidenta Volodymyra Zelenského, který zakazuje rozhovory s Kremlem. Putin zdůraznil, že Rusko kontakty s USA nikdy neodmítalo.
Trump v posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven se s Putinem co nejdříve setkat.
Pokud jde o jednání o konfliktu na Ukrajině, Putin naznačil, že je ochoten se o něm bavit s Trumpem, ale za stávajících podmínek ne přímo s Kyjevem. Poukázal přitom na Zelenského dekret, který ukrajinským představitelům znemožňuje s Putinem hovořit. Kyjev přitom nespěchá se zrušením tohoto zákazu, řekl Putin.
Úřad ukrajinského prezidenta dnes podle agentury AFP odmítl, aby mírová jednání probíhala jen mezi Putinem a Trumpem, bez Ukrajiny a Evropy. Putin chce jednat o osudu Evropy bez Evropy a o Ukrajině bez Ukrajiny, upozornil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „To se nestane. Putin sám se musí vrátit do reality, nebo bude do reality přiveden,“ dodal Jermak.
Putin dnes ocenil „pragmatickou“ povahu Trumpa a jeho inteligenci. Řekl také, že souhlasí s nynějším americkým prezidentem v tom, že ukrajinské krizi se dalo vyhnout, pokud by Trump nebyl „obrán o volební vítězství“ v roce 2020.
„Mohu s ním jen souhlasit, když říká, že kdyby byl prezidentem, kdyby mu nebylo ukradeno vítězství v roce 2020, nenastala by krize na Ukrajině, která vznikla v roce 2022,“ řekl Putin podle agentury AFP v ruské televizi.
Prezidentské volby v roce 2020 vyhrál demokratický kandidát Joe Biden, Trump a mnozí jeho příznivci od té doby bez důkazů opakují tvrzení o volebních podvodech.
Ruský prezident připomněl, že za prvního Trumpova prezidentství měl s šéfem Bílého domu obchodní a pragmatické vztahy.
Putin zdůraznil, že Moskva má mnoho témat, o nichž chce hovořit s americkou administrativou. Jde například o strategickou stabilitu či ceny ropy. Příliš nízká cena ropy by podle něj byla špatná pro Washington i pro Moskvu.
Putin také zpochybnil, že by Trumpova administrativa rozhodla o dodatečných sankcích proti Rusku, protože by to podle něj poškodilo i americkou ekonomiku.
Trump, který se do úřadu vrátil v pondělí, tento týden pohrozil Rusku vysokými cly a uvalením poplatků a dalších sankcí na ruské zboží, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině.
Připravenost Ukrajiny a Západu k mírovým rozhovorům dnes zpochybnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Navzdory všem prohlášením o potřebě jednání prý podle něj objektivně nenásledovaly žádné praktické kroky, citovala jej ruská státní agentura TASS.
„Navzdory stále hlasitějším prohlášením o potřebě mírových rozhovorů objektivně nenastaly žádné praktické kroky naznačující, že jsou Kyjev a Západ na ně opravdu připraveny,“ řekl Lavrov podle přepisu novinářských dotazů a odpovědí, které dnes na svém webu zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí.
„Naopak, západní vojenské dodávky ukrajinským ozbrojeným silám pokračují, Rusku jsou předkládána ultimáta, je tu právní zákaz vyjednávání (na základě dekretu ukrajinského prezidenta) a není řešena otázka legitimity ukrajinských úřadů,“ prohlásil Lavrov.
Americký prezident Donald Trump ve středu Moskvě pohrozil vysokými cly a dalšími sankcemi, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v prosinci řekl, že Rusko si neklade žádné podmínky pro zahájení rozhovorů s Ukrajinou a že je ochoten jednat s každým, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Dodal ale, že Zelenskyj, jehož funkční období vypršelo loni, ale bylo prodlouženo kvůli stannému právu, bude muset být znovu zvolen, pokud ho má Moskva považovat za legitimního signatáře jakékoli dohody.
Kyjev a jeho západní podporovatelé trvají na tom, že legitimita Zelenského není nijak zpochybněna a že cílem ruských řečí o této otázce je podkopat autoritu ukrajinského prezidenta.
Lavrov o připravenosti na mír pochybuje
Připravenost Ukrajiny a Západu k mírovým rozhovorům v pátek zpochybnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Navzdory všem prohlášením o potřebě jednání prý podle něj objektivně nenásledovaly žádné praktické kroky, citovala jej ruská státní agentura TASS.
„Navzdory stále hlasitějším prohlášením o potřebě mírových rozhovorů objektivně nenastaly žádné praktické kroky naznačující, že jsou Kyjev a Západ na ně opravdu připraveny,“ řekl Lavrov podle přepisu novinářských dotazů a odpovědí, které dnes na svém webu zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí.
„Naopak, západní vojenské dodávky ukrajinským ozbrojeným silám pokračují, Rusku jsou předkládána ultimáta, je tu právní zákaz vyjednávání (na základě dekretu ukrajinského prezidenta) a není řešena otázka legitimity ukrajinských úřadů,“ prohlásil Lavrov.
Americký prezident Donald Trump ve středu Moskvě pohrozil vysokými cly a dalšími sankcemi, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v prosinci řekl, že Rusko si neklade žádné podmínky pro zahájení rozhovorů s Ukrajinou a že je ochoten jednat s každým, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Dodal ale, že Zelenskyj, jehož funkční období vypršelo loni, ale bylo prodlouženo kvůli stannému právu, bude muset být znovu zvolen, pokud ho má Moskva považovat za legitimního signatáře jakékoli dohody.
Kyjev a jeho západní podporovatelé trvají na tom, že legitimita Zelenského není nijak zpochybněna a že cílem ruských řečí o této otázce je podkopat autoritu ukrajinského prezidenta.
Zelenskyj v pátek prohlásil, že šéf ukrajinské zpravodajské služby sdělil vedení ukrajinské armády nformace o „ruském vojenském potenciálu a Putinově připravenosti pokračovat ve válce a manipulovat světové lídry“. Rusko Ukrajinu napadlo v únoru 2022, napadená země se od té doby se západní pomocí agresi svého souseda brání.
„Zvláště se snaží manipulovat s touhou amerického prezidenta dosáhnout míru,“ řekl ukrajinský prezident v pravidelném večerním videu. „Pevně věřím, že žádné ruské manipulace už neuspějí,“ dodal Zelenskyj.
Putin v pátek naznačil, že o konfliktu na Ukrajině je připraven jednat s novým americkým prezidentem, ale nikoli se Zelenským. Otázku jednání s Ukrajinou podle Putina komplikuje skutečnost, že ukrajinský prezident podepsal dekret, jenž mu zakazuje vést rozhovory s šéfem Kremlu.
V prosinci Putin tvrdil, že Rusko si neklade žádné podmínky pro zahájení rozhovorů s Ukrajinou a že je ochoten jednat s každým, včetně Zelenského. Dodal ale, že Zelenskyj, jehož funkční období vypršelo loni, ale bylo prodlouženo kvůli stannému právu, bude muset být znovu zvolen, pokud ho má Moskva považovat za legitimního signatáře jakékoli dohody.
X X X
POUČIT SE U TRUMPA, HLAVNĚ POLITICI EVROPY I ČR
POLITICI ČR JEDNAT PODLE TRUMPA, RYCHLÉ ŘEŠENÍ, VYHODIT I FIALU
KLAUS K Trumpovi: Ukazuje se obrovský rozdíl evropského a amerického
Věnovat tento týden glosu něčemu jinému než Trumpově inauguraci, než glosovat zahájení jeho velkolepého tažení americkou a světovou politikou, není možné. Už jsem sice měl možnost o tom mluvit v televizi, ale to není ono. V rádiu či televizi vyslovená slova rychle mizí. Je třeba je dát i na papír.
Mnohé už bylo za uplynulé čtyři dny (teprve čtyři dny!) řečeno a napsáno, asi není možné přijít s něčím úplně novým, ale jistá rekapitulace je potřebná.
Řekl jsem „velkolepé tažení“. Ukazuje se obrovský rozdíl evropského a amerického myšlení. Inaugurační projev amerického prezidenta – svou směsicí na straně jedné odvážných, zásadních, ideových formulací a na straně druhé bombastických výroků ve stylu americké barnumské reklamy jako např. „sunlight is pouring over the entire world“ (od mé inaugurace „sluneční světlo zalévá celý svět“) – je těžké jednoznačně hodnotit.
Něco takového nemůže být v Evropě jako prezidentský inaugurační projev vysloveno. Nikdo nemůže říci „we will be the envy of every nation“ (bude nám závidět každá země) nebo „from this moment on, America’s decline is over“ (od této chvíle je úpadek Ameriky u konce). Jako politik v Evropě bych si dovolil ve svém inauguračním projevu říci něco jako „udělám všechno proto, aby úpadek naší země skončil“, ale to je úplně jiná věta.
V inauguračním projevu byla samozřejmě řada zásadních formulací, nad kterými musí konzervativní, pravicový člověk jásat. Trump vyhlásil a svým exekutivním příkazem provedl odchod USA z Pařížské klimatické dohody, protože dobře ví, že zelená ideologie ztělesněná v novém Green Dealu znamená likvidaci americké ekonomiky a amerického stylu života. Trump současně oznámil odchod USA ze Světové zdravotnické organizace (WHO), protože ji správně viní ze zneužití covidové epidemie k potlačení demokracie ve světě.
Trump oznámil lidem, že má smysl si zase koupit auto se spalovacím motorem, protože – jak opakovaně sliboval ve své volební kampani – „we will drill, baby, drill“ (ropu budeme těžit i nadále). Trump se nepřímo vyjádřil ke geopolitickým problémům současného světa zejména tím, co ve svém projevu vůbec nezmínil. Snad si lidé v Evropě všimli, že v tomto projevu nezaznělo slovo Rusko, Ukrajina, Evropa, natož Evropská unie. Tím jasně naznačil, jaký význam této části světa dává.
Řekl tam i několik velmi nestandardních, politicky vysoce nekorektních věcí, což jenom potvrzuje Trumpovu nevyzpytatelnost. My však víme, že on není nepopsaný list (díky svému minulému prezidentování), že není blázen, jak se ho snaží vylíčit někteří jeho největší odpůrci zejména v Evropě a v České republice, současně však víme, že není spasitelem a že nedokáže zázraky. Za zázrak já považuji jen a jedině jeho listopadové zvolení.
V něčem provokuje pro mne zbytečně, ale já nejsem hráč riskantních karetních her, který chce přestřelením při svém licitování získat psychologickou výhodu. Nevíme, jak vážně myslí záměr znovuzískat Panamský průplav (a Grónsko) a jestli chce opravdu přejmenovat Mexický záliv.
Není jasné ani to, jaké má představy o možnosti zrealizovat některé své dříve vyhlašované iniciativy. Jako někdo, kdo v roce 1996 při formulaci vládního prohlášení své druhé vlády slíbil vytvořit u nás tzv. „antibyrokratickou komisi“ a kdo ví, jak tento projekt selhal (protože přebujelou byrokracii dalšími komisemi vyřešit opravdu nejde), mám obavu, že v tomto smyslu ani Trump uspět nemůže.
Ale je to obrovský krok vpřed.
X X X
Trumpa už stíhá amok ohledně Putina…?
Šéf Bílého domu Donald Trump řekl, že se chce okamžitě setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řekl to novinářům v Bílém domě po online projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
„Podle toho, co jsem slyšel, by mě Putin rád viděl a co nejdříve odejdeme. Okamžitě bych se sešel.
Na Kreml však hrozba Trumpa uvalením nových sankcí proti Rusku, pokud nebude souhlasit s uzavřením mírové dohody s Ukrajinou nijak nezapůsobila.
Putin se sám ani neobtěžoval osobně na Trumpa něj zareragovat a ponechal vyjádření na svého mluvčího, který konstatoval : „Nevidíme zde žádné zvláštní nové prvky,“ řekl ve čtvrtek ruským médiím mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. A jen vtipně dodal Trump „má rád sankce “ a během svého prvního prezidentského období je často používal.
A potom už jen vyváženě uvedl: „Rusko je připraveno na rovnocenný a pečlivý dialog se Spojenými státy, který jsme vedli během prvního Trumpova funkčního období,“ řekl Peskov podle ruského nezávislého média Meduza . „Čekáme na řádné signály, které ovšem nepřišly.“
Starý známý pokerový hráč Putin. Rozhodně se hysterií amerického prezidenta nenechá vytočit,,, JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
Orbán na Kossuth Rádió o škodách z protiruských sankcí
Předseda maďarské vlády Viktor Orbán dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth Rádió potvrdil obrovské ztráty své země v důsledku protiruských sankcí. Obecně je přesvědčen, že celá sankční politika nepřinesla očekávaný výsledek, pouze škodí samotné Evropské unii.
„Když se podíváme na čísla za poslední tři roky, vidíme, že Maďarsko kvůli sankcím ztratilo asi 19 miliard eur,“ řekl a dodal, že je třeba se zamyslet nad tím, zda má smysl pokračovat v prosazování tohoto směru. Omezujícími opatřeními vůči Moskvě podle něho trpí všechny členské země EU.
Maďarský premiér také připomněl, že o pokračování sankcí musí sjednocená Evropa rozhodnout do 31. ledna. „Nyní je tu otázka prodloužení sankcí, ale zatáhl jsem ruční brzdu a řekl ostatním evropským lídrům, že to nemůže pokračovat,“ dodal Viktor Orbán ve svém pravidelném pátečním vystoupení na vlnách veřejnoprávního Kossuth Rádió, server vasevec.cz
X X X
Čisté a hrubé příjmy v Evropě. Překvapily mimo jiné Kypr, Česko i Slovensko
Poměr mezi hrubou a čistou mzdou je v jednotlivých státech Evropy odlišný. Jinačí příjmy kvůli rozdílným daňovým systémům náleží nesezdaným osobám bez potomků, manželským párům s potomky i bez nich. Analýza ukázala, že Česko i sousední Slovensko předběhly ostatní evropské státy hlavně svou prorodinnou daňovou politikou
Redaktoři serveru Euronews se rozhodli na zaměřit odměňování v Evropě a v několik scénářích spočítali, ve kterých státech Evropy je poměr mezi čistým a hrubým příjmem největší i nejmenší. Do studie bylo zahrnuto celkem 31 států v Evropě, a to včetně Švýcarska, Islandu či Turecka.
Do výpočtu čisté mzdy se v evropské praxi propisuje celá řada faktorů. Mezi ně se řadí i příspěvky na sociální a zdravotní pojištění, počet potomků či kupříkladu daňová progrese, která je pro mnoho států v Evropě typická. Jednoduše řečeno čím víc pracující vydělá, tím více na daních odvede i státu, neboť s příjmem roste i samotná daňová zátěž.
Propadla Belgie
V prvním případě se odborníci z Euronews zaměřili na svobodné osoby bez dětí, kteří si ve svých státech přijdou na průměrnou mzdu. V tomto případě se poměr čistého výdělku vůči tomu hrubému v jednotlivých ekonomikách pohyboval mezi 60,1 až 85,9 procenty. Nejmenší část odměny strhává svým pracovníkům Kypr, nejvíce naopak Belgie.
Evropský průměr v tomto scénáři činil celkem 68,8 procenta. Kromě Kypru si poměrně velkou část svých mezd odnášejí také pracovníci ve Švýcarsku, Estonsku i České republice, kde tato hranice dosahuje na úroveň 80 procent.
Z pohledu samotné výše nominální mzdy se v tomto scénáři mají nejlépe pracující ve Švýcarsku, Islandu, Lucembursku, Norsku a Nizozemsku. Naopak nejhorší čísla zaznamenali analytici u Maďarska, Chorvatska, Rumunska, Bulharska a Turecka. Česká republika se v konkurenci 31 států umístila na dvacátém místě.
Překvapilo Slovensko
Ve druhém scénáři se analytici zaměřili na dva vydělávající manžele bez dětí, jejichž mzda rovněž odpovídá průměru. V tomto případě se dosažené výsledky od prvního scénáře příliš neodlišovaly. Žebříček z pohledu nominálního výdělku opět opanovalo Švýcarsko a na chvostu skončilo Turecko. Česká republika zopakovala svou dvacátou příčku.
Následně se ale odborníci zaměřili na manželský pár s jedním příjmem a s dvěma dětmi. V mnoha státech Evropy totiž platí, že v případě dětí mají poplatníci možnost využít daňové slevy, které jim výslednou daňovou povinnost snižují. Zároveň mají rodiče často možnost čerpat různé rodičovské příspěvky i další podpory, které jim celkovou finanční situaci rovněž zlepšují.
V tomto scénáři se poměr čistého příjmu k hrubému pohyboval od 70,4 % v Rumunsku po 109,3 % na Slovensku. Samotný průměr činil 82,7 %. V České republice se poměr dostal na hranici 102,3 %, což znamená, že rodiny v této kategorii dostanou díky daňovým úlevám a rodinným přídavkům více, než kolik činí jejich hrubý příjem.
Analytici z Euronews zároveň ve svém posledním scénáři došli k tomu, že u manželských párů se dvěma výdělky a dvěma dětmi činí poměr čistého příjmu k hrubému od 65,7 % v Belgii po 89,5 % na Slovensku. Česká republika se opět drží na předních příčkách, a to konkrétně s poměrem přesahujícím hranici 80 procent, uzavírá Euronews.
X X X
MACRONA VYHNALI Z AFRIKY, KONEC POLITIKA FRANCIE?
Macron ztrácí Afriku
Bez ohledu na následné pokusy Elysejského paláce vrátit Středoafrickou republiku do její sféry vlivu, včetně příslibů finanční podpory do rozpočtu země, dal středoafrický prezident Faustin-Archange Touadéra jasně najevo, že považuje Rusko za klíčového spojence.
To je vstupní hodnocení v redakčním článku portálu Myśl Polska k situaci nastalé v centrální Africe v poslední době. A netýká se jen Středoafrické republiky, jejíž delagace v čele s prezidentem Touadérem dorazila 15. ledna do Moskvy, aby se setkala s Vladimirem Putinem.
Roky ponižování
Je těžké si nevzpomenout na bolestné a temné stránky společné minulosti Francie a Středoafrické republiky: když například Paříž odmítla poskytnout republice finanční podporu ve výši 10 milionů EUR, aby o tři roky později oznámila, že zaplatí, s odkazem na „vzájemné výhody“. Nebo jak diplomatické spory mezi Paříží a Bangui vedly k tomu, že Francie díky jejímu vlivu v Mezinárodním měnovém fondu zablokovala v roce 2021 poskytnutí úvěru Středoafrické republice ve výši 100 milionů USD.
50 zásahů za 50 let
Francie utrpěla další porážky v Africe. Loni 28. listopadu oznámilo čadské ministerstvo zahraničí vypovězení smlouvy o obranné spolupráci s Francií. Paříž byla postavena před hotovou věc: N’Djamena o takovém rozhodnutí dříve neinformovala – nevěděla o tom ani armáda, diplomacie ani Generální ředitelství pro vnější bezpečnost (DSGE), což prezidenta Emmanuela Macrona pobouřilo. Jak říká prezident sdružení Survie, Fabrice Tarrit, „za 50 let provedla Francie na africkém kontinentu asi padesát vojenských intervencí. Nepřinesli do Afriky mír ani bezpečnost – právě naopak.
Bez Francouzů
Návštěva početné vládní delegace ze Středoafrické republiky v Rusku je jasným signálem, že země chce výrazně rozšířit spolupráci s Ruskou federací, uvádí Myśl Polska. S největší pravděpodobností půjde o nové vzájemně prospěšné projekty v různých oblastech, jako je ekonomika, bezpečnost, zdravotnictví a školství. Středoafrická delegace zahrnovala klíčové ministry její vlády: zahraniční věci, národní obranu a rekonstrukci armády, zemědělství a rozvoj venkova a těžební průmysl a geologii. Středoafrická republika jednoznačně směřuje k posílení strategického partnerství s Moskvou. Středoafricko-ruská spolupráce nenechává Francii příliš prostoru. Jana Putzlacher, server vasevec.cz
X X X
LUBOŠ BLAHA, SLOVENSKO, EUROPOSLANEC
Ľuboš Blaha: MY SI SLOVENSKO ROZVRACAŤ NEDÁME
Majdan pokračuje podľa predpísaného scenára. Tak ako na Ukrajine či v Gruzínsku. S jediným rozdielom – my sme pripravení a trpezlivo čakáme na ich chyby.
Keď útočili na Mečiara, tak to rozbehli psychológovia Heretik a Hašto. Dnes idú ako cez kopirák. Zase tí istí majdanisti, zase tie isté mátohy. Zívam od nudy. Už zase listy vypisujú aj slniečkari z akademického prostredia – každý z nich čerpá aspoň jeden grant z Bruselu alebo od Sorosa. Zaplatení sú dobre.
A tak dnes píšu nenávistné listy a hlúpo politizujú akademickú pôdu, čo je v ťažkom rozpore s akoukoľvek akademickou etikou. Ale čo na tom – dnes je predsa základom liberálnej morálky nepodať ruku oponentovi. Čím väčší si primitív, tým väčší si hrdina liberálnych kaviarní!
Hojsík a Yar mi po debate na Jojke nepodali ruku, lebo, citujem, som „súčasťou strany Smer, ktorá najnovšie pripúšťa vystúpenie Slovenska z EÚ“.No chápete, ak fandíte Smeru, tak vám netreba podať ruku. Státisíce ľudí, ktorí nás volili, sú pre nich odpad, dezoláti, ne-ľudia, ktorí si nezaslúžia ani základný prejav ľudskosti.
Takto kedysi Hitlerovi nacisti nazerali na Židov či Slovanov. Ne-ľudia, ktorým sa ruka nepodáva. Že, Herr Obergruppenführer Hojsík? Mobilizovaní sú psychiatri, akademici, študenti, eurohujeri… Klasický scenár majdanov. Do toho nejaký vymyslený spúšťač, akože ideme vystupovať z EÚ.
Nie je dôležité, že to nie je pravda. Oni si to vymyslia a vyvolajú hystériu. A potom si vymyslia nejakého zabitého Šmída a budú chcieť spustiť Majdan. Poznám. Nasadili sem profíkov zo zahraničia, ktorí celý tento ohňostroj nenávisti koordinujú. Spolu s agentmi Šimečkovcami, ktorí majú skúsenosti z Ukrajiny.
Majú v rukách médiá aj mimovládky. Majú milióny od Sorosa. Majú plán. A v zálohe aj zopár Cintulov. A ešte majú aj tú drzosť predstierať, že národnú bezpečnosť neohrozujú títo progresívni teroristi, ale vlastenci z hnutia Brat za brata.
Motorkári z Brat za brata vzdávajú úctu našim osloboditeľom od fašizmu, a to samozrejme našim novodobým fašistom vadí – prehrali s Rusmi a tak chcú odvetu. V ceste im stojí Robert Fico. A väčšina slovenského národa, ktorá chce mier. Všetci sme vraj dezoláti, extrémisti a ruskí agenti.
Máte smolu, panáčikovia, boli ste odhalení. Išli ste podľa Šimečkovho manuálu, chceli ste okupovať štát, chceli ste krv a vojnu. A budete mať akurát tak hanbu. My si Slovensko rozvracať nedáme. Liberálni fašisti neprejdú. No pasaran.
Ľuboš Blaha, europoslanec Slovenska
(Autor je místopředsedou strany Smer-ssd a poslancem EP)
X X X
NÁČELNÍK ŠTÁBU ČR POPÍRÁ VÝROKY
Rozšlapu ti držku, měl vyhrožovat Řehka poslanci. Bláboly, popírá nařčení generál.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka měl v minulosti vulgárně nadávat politikům. Podle informací podcastu Emko se mělo jednat o poslance hnutí ANO Pavla Růžičku, který Řehku kritizuje dlouhodobě. Generál mu měl na chodbě vyhrožovat, že mu „rozšlape ksicht“. Růžička konflikt potvrdil i pro CNN Prima NEWS. Náčelník generálního štábu Karel Řehka celý incident popírá. Kvůli jeho údajným vulgaritám však žádá exministr zahraničí a místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek jeho rezignaci.
„Mluvil jsem po jednání výboru zrovna s tajemníkem, když mne Řehka požádal, jestli s ním mohu odejít vedle do místnosti. Tam mi řekl: Tak poslouchej, jestli budeš je*at do dronů, mýho bydlení a budeš ohrožovat moji rodinu, tak ti rozbiju držku a rozšlapu ksicht. To si pamatuj!“ měl říci Řehka loni v září podle podcastu Emko poslanci Růžičkovi po jednání sněmovního výboru pro obranu.
Řehku měla naštvat dlouhodobá kritika ze strany Růžičky. Opoziční zákonodárce měl totiž upozornit, že Řehka žije s poslankyní hnutí STAN Michaelou Opltovou v domě, jehož majitelem je jeho přítel a podnikatel Jan Veverka. To podle poslance zavánělo podezřením z korupce, protože česká armáda obchoduje s Veverkovými firmami. To ale Řehka odmítá.
Vojenská policie šetří sbírku na drony pro Ukrajinu. Upozornila na ni Černochová, i kvůli Řehkovi
Incident se měl odehrát mezi čtyřma očima a nikdo další konflikt neviděl. Růžička údajně Řehkovi po jeho výhrůžce řekl, aby se nemíchal do politiky. „Pi*o, ne*er mě, ku*va, ne*er mě,“ měl odvětit náčelník generálního štábu. Růžička konflikt potvrdil i pro redakci CNN Prima NEWS.
Řehka pro CNN Prima NEWS ale celou záležitost odmítl. „Nic takového nebylo. Pan Růžička není osobou, která by stála za komentář. Nic jsem s ním neřešil. Není to pravda,“ řekl Řehka, který nařčení označil za „bláboly.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se k incidentu s Růžičkou nechce vyjadřovat. „Paní ministryně se o údajném sporu dozvěděla na výboru pro obranu, kde tuto informaci pan místopředseda Růžička veřejně uvedl. Blíže nebudeme téma komentovat,“ řekl pro CNN Prima NEWS mluvčí ministerstva David Šíma.
Podobný spor měl s Řehkou mít i vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka. Tomu měl Řehka vyhrožovat na chodbě také po jednání výboru pro obranu. Konflikt pak pro CNN Prima NEWS potvrdil. „Řeknu to obecně. Vnímám určitý nevděk ze strany náčelníka generálního štábu směrem k ministryni Černochové a řekl bych, že to už přehnal. Tohle nebylo šťastné. Paní ministryni jsem o tom informoval, více to komentovat nebudu,“ řekl Koudelka.
Zaorálek žádá rezignaci
Exministr zahraničí Lubomír Zaorálek proto požaduje, aby byl Řehka za své vulgarity a postoje odvolán. „Na co čekáte, ministryně Černochová, pane premiére, pane prezidente? Náčelník generálního štábu Karel Řehka se chová jako sprostý hulvát a svým chováním nedehonestuje jenom sebe, ale zostudil celou armádu,“ řekl Zaorálek ve videu na sociální síti X.
Podle něj má s chováním Řehky podobné zkušenosti z minulosti. „Před časem jsem ve Sněmovně vyslovil pochyby, jak se situace v Afghánistánu vyvíjí. Veřejně se vyjadřoval, že se mu z mých řečí chce zvracet. Není tedy nic nového, jak se k poslancům a politikům chová. Mluví jako vojín základní služby v totalitním Československu. V demokratické společnosti není možné, aby představitel armády takto vyhrožoval politikovi a poslanci. Generál Řehka musí být ze své funkce odvolán,“ dodal.
Řehku kritizovala i Černochová
S Řehkou má z minulosti problém i ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která ho veřejně několikrát kritizovala. Její výtky míří i na projekt Nemesis, který sbírá peníze na drony pro ukrajinskou armádu. „O tom, že se pan náčelník generálního štábu aktivně zapojuje do spolku Nemesis, jsem se dozvěděla od České tiskové kanceláře. Přišlo mi oznámení, že má nějakou tiskovou konferenci, na které představují projekt, jehož je patronem,“ uvedla. „To ale přece není možné, abych to zjistila takto, místo z jeho úst,“ řekla Černochová ve vysílání CNN Prima NEWS.
Řehka odvolán? Může to provést pouze prezident. Náčelníka generálního štábu totiž navrhuje hlava státu na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny. Prezident ho také na návrh vlády odvolává.
X X X
Vojenská policie šetří sbírku na drony pro Ukrajinu. Upozornila na ni Černochová, i kvůli Řehkovi
Jana Černochová o neshodách s Karlem Řehkou
Vojenská policie prověřuje aktivity spolku Skupina D, která stojí za sbírkou na drony pro Ukrajinu. Především se zajímá o roli armády v projektu Nemesis, na což dříve upozornila také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) i kvůli zapojení generála Karla Řehky do projektu. Právě její resort předal vojenské policii závěry inspekce.
Český projekt Drony Nemesis zaznamenal za posledních pár měsíců nemalý úspěch. Autorům se podařilo vybrat přes 200 milionů korun na drony pro ukrajinské obránce a usnadnit jim boj s ruskými okupanty. V prosinci spustili novou kampaň s názvem Spravedlivá odplata na 100 tun plastické trhaviny.
Na spolek, ve kterém figuruje například herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, investor Jan Veverka či vládní koordinátor pro strategickou komunikaci Otakar Foltýn, si nyní chce posvítit vojenská policie. Ta již od ministerstva obrany získala předběžné závěry inspekce, která se měla zajímat o zapojení české armády do projektu, informoval web Echo24.cz.
Již v létě ministryně obrany Jana Černochová uvedla ve vysílání CNN Prima NEWS, že iniciativy podporující Ukrajince v boji proti ruské agresi pochopitelně podporuje. Co jí ovšem vadí, je způsob, jakým se do projektu Drony Nemesis zapojil náčelník generálního štábu Karel Řehka. Proto aktivity spolku a několika armádních složek zkoumala inspekce resortu obrany.
Pád Asada je pro Putina problém. Při vyjednávání s Ukrajinou ale může přitvrdit, píše CNN
„Mě opravdu nikdo nemůže vyčítat, že bych nechtěla pomáhat Ukrajině drony. Ale všechno musí mít nějaká pravidla,“ řekla ke skutečnosti, že se o záštity projektu ze strany Řehky dozvěděla až z médií, nikoliv od něj. Dodala, že na resort se obrací celá řada společností, které chtějí drony rovněž dodávat, a ptají se, proč je náčelník generálního štábu nepodporuje.
„To ale přece není možné, abych to zjistila takto místo z jeho úst. Musí být rovná pravidla pro všechny, jinak to vyvolává celou řadu otazníků,“ zdůraznila na CNN Prima NEWS v červenci. Inspekci spustil její resort na základě dotazů ze strany opozice.
Topolánek napsal ostrý vzkaz
Vojenská policie by se nyní měla podle informací webu Echo24.cz zajímat mimo jiné o to, jakým způsobem se do projektu zapojila i elitní 601. skupina speciálních sil z Prostějova, chrudimští výsadkáři či příslušníci 533. praporu bezpilotních systémů v rámci „experimentální výměny zkušeností“ a dalších kurzů Skupiny D.
„Vojenská policie obdržela od ministerstva obrany podněty týkající se zmíněné věci a těmito se zabývá,“ uvedla mluvčí vojenské policie Kateřina Mlýnková bez dalších detailů. Redakce Echo24.cz poznamenala, že je v hledáčku také seance na vojenské střelnici Hamry, kde měli speciálové testovat fungování dronů s výbušninami, ovšem bez příslušné výjimky.
Na kauzu reagoval bývalý předseda vlády občanských demokratů Mirek Topolánek. Tomu se nelíbí, jakým způsobem Černochová „ostřeluje českou iniciativu na pomoc Ukrajině, a naopak se zastal jak náčelníka generálního štábu, tak dalších aktérů v rámci Dronů Nemesis.
„Každému něco vadí. Mně vadí, že Černochové vadí zapojení Řehky. Byl bych rád, kdyby se do toho a do nás přestala s*át. Karel, Honza Veverka a Ondra Vetchý jsou kamarádi a já jsem na ně ku*evsky pyšný. Well done, guys!“ napsal na sociální síti X.
X X X
Praha bojuje s nárůstem taxikářů z třetích zemí. Bude povinná zkouška z právních předpisů?
Minimální znalost českého, ale i anglického jazyka, nízké povědomí o právech a povinnostech řidiče taxislužby a nedostatečná orientace na území hlavního města. V Praze stoupá spolu s rozmachem alternativních taxislužeb Uber a Bolt počet řidičů, kteří nemají podle magistrátu potřebné dovednosti i znalosti dopravních předpisů, jež by umožnily v hustém provozu na území Prahy bezpečně řídit vozidlo. Praha tak spoléhá na novelizaci zákona o silniční dopravě, konkrétně pozměňovací návrhy, které by měly pomoci stávající situaci řešit.
„Hlavní město Praha považuje současnou situaci v taxislužbě za alarmující. Počet vozidel taxislužby pohybujících se v silničním provozu dynamicky vzrůstá a ohrožováni jsou nejenom cestující, ale i ostatní účastníci silničního provozu,“ upozornil tiskový mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
V současné době jsou podle Hofmana legislativní podmínky nastaveny tak, že žadatel o udělení oprávnění řidiče taxislužby musí splňovat pouze podmínku věku 21 let a nesmí mít „deliktní minulost“. „U cizinců ze třetích zemí je nutno ještě splnit podmínky týkající se povolení k pobytu a povolení k zaměstnání. Většina žadatelů ze třetích zemí však nastavené podmínky splňuje a dopravní úřady nemají jinou možnost než jim oprávnění řidiče taxislužby udělit. Oprávnění řidiče taxislužby se přitom uděluje na pět let,“ popsal Hofman.
Město proto podle něj proto začalo jednat s ministerstvem dopravy s tím, že mělo zájem do novely zákona o silniční dopravě prosadit ve vztahu k cizincům obnovení možnosti, aby obce mohly jako požadavek pro práci řidiče taxislužby stanovit zkoušku z místopisu a právních předpisů. Dalším požadavkem bylo, aby žadatel o udělení o oprávnění řidiče taxislužby musel mít řidičský průkaz vydaný v České republice nebo v členském státě Evropské unie. Oprávnění řidiče taxislužby se také udělovalo jen na dobu povoleného pobytu na území České republiky a ne na dobu pět let.
Město usilovalo i o to, aby žadatel o udělení oprávnění řidiče taxislužby musel k žádosti přiložit doklad o zdravotní způsobilosti. „Kromě těchto návrhů hlavní město Praha navrhovalo i rozšíření evidenčních povinností zprostředkovatelů taxislužeb (Uber, Bolt, Liftago) a rovněž jednu úpravu týkající se skutkové podstaty přestupkového jednání, která však není primárně zaměřena na cizince,“ zmínil Hofman.
Dodal, že po jednáních s ministerstvem dopravy vyšlo najevo, že návrh na znovuobnovení zmocnění pro zkoušky z místopisu a právních předpisů, ale také návrh na předkládání dokladu o zdravotní způsobilosti, podporu resortu nezískají. Od návrhů tak hlavní město Praha ustoupilo.
Ministerskou podporu, vyslovenou podle Hofmana přímo ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS), naopak získaly návrhy na to, aby řidič taxislužby musel mít řidičský průkaz vydaný v České republice a aby oprávnění řidiče taxislužby bylo udělováno pouze na dobu povoleného pobytu.
„Navrhovaná změna související s řidičskými průkazy má zajistit vyšší bezpečnost v provozu na pozemních komunikacích, kdy práci řidiče taxislužby bude moci vykonávat pouze osoba, která splňuje takové podmínky, aby se mohla stát držitelem řidičského průkazu vydaného Českou republikou nebo jiným členským státem EU,“ upřesnil Hofman.
Kritický hospodářský výbor
Změna, která se podle něj týká omezení doby platnosti oprávnění, směřuje k tomu, aby mohla být držitelem platného oprávnění řidiče taxislužby pouze osoba s povoleným pobytem. Hofman zmínil, že v současnosti se oprávnění řidiče taxislužby uděluje na dobu pěti let i v případech, kdy cizinci ze třetích zemí doloží pracovní a pobytové oprávnění jen na několik příštích týdnů.
„Podporu získal i návrh na mírné rozšíření evidenčních povinností pro zprostředkovatele taxislužeb, kterým hlavní město Praha cílí na lepší odhalování protiprávního jednání i návrh na úpravu znění povinnosti a skutkové podstaty u jednoho konkrétního přestupku,“ uvedl Hofman.
Pražské návrhy se ještě před projednáváním novely zákona o silniční dopravě, jinak také rozsáhlé „devítinovely“, ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně dostaly 16. ledna na sněmovní hospodářský výbor a tam vzbudily rozruch. „Dost dobře nedokážu pochopit, proč bychom někomu, kdo v rámci České republiky může řídit automobil, bránili v tom, aby mohl řídit vozidlo taxislužby,“ poznamenal například poslanec Stanislav Blaha (ODS) s tím, že mu to nepřijde dostatečně srozumitelné.
Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) na jednání výboru uvedla, že existují ještě mezinárodní průkazy, které platí jeden a tři roky a pokud chce někdo řešit omezení, měly by do něj být zahrnuty i ony. „Minimálně po dobu platnosti těch průkazů,“ zmínila Ožanová. Pokud by měli lidé ze zemí mimo Evropskou unii podle Ožanové v Česku povolení podnikat, bylo by překvapivé, kdyby byli v něčem omezeni.
Podle ředitele legislativy ministerstva dopravy Jakuba Kopřivy jde o v rámci návrhu o maximální transparentnost. Ministr Kupka si podle něj byl vědom toho, že mají změny vliv a dopad na podnikatele v segmentu. „Právní úprava, pokud bude schválena a kterou ministerstvo podpořilo, zavádí novu povinnost pro výkon povolání řidiče taxislužby mít český nebo unijní řidičský průkaz. Nemáme za to, že by byla úprava v rozporu s unijním právem nebo mezinárodními závazky,“ poznamenal Kopřiva. Dodal, že Česká republika má právo určit, jaká jsou pravidla přístupu pro výkon některých povolání v dopravě.
Poslanci se při hlasování v hospodářském výboru nakonec k návrhům Prahy postavili neutrálně, podle Víta Hofmana se přesto Praha návrh pokusí v Poslanecké sněmovně předložit prostřednictvím některého z poslanců. „Věříme, že získá většinovou podporu,“ uzavřel Hofman. Tereza Čapková, ceskajustice.cz
X X X
Transgenderové ženy si musejí odpykat trest ve věznicích pro muže, nařídil Trump
Americký prezident Donald Trump nařídil federálním věznicím, aby ubytovávaly transgenderové ženy, které si mají odpykat trest odnětí svobody, ve vězeňských zařízeních pro muže. V rámci opatření bude těmto vězeňkyním zároveň pozastavena případná lékařská péče související se změnou pohlaví. Napsal o tom list The New York Times (NYT).
Trumpův krok je součástí rozsáhlého výnosu, které prezident vydal v první den nástupu do úřadu a jehož cílem je omezit vládní uznávání genderu jednotlivců na jejich pohlaví stanovené po narození. Nařízení se rovněž vztahuje na zadržování migrantů.
Organizace Fronta za osvobození žen (WoLF), která definuje ženy na základě pohlaví stanoveného po narození, označila opatření za velké vítězství. WoLF se pokouší napadnout kalifornský zákon, který umožňuje vězňům žádat o ubytování odpovídající jejich genderové identitě. Tvrdí, že zákon porušuje ústavní práva vězeňkyň, které nemají transgenderovou identitu, včetně práva na ochranu před krutým a neobvyklým trestem v souladu s osmým dodatkem americké ústavy.
Trumpův příkaz argumenty WoLF reflektuje a uvádí, že „snahy o vymýcení biologické reality pohlaví zásadně útočí na ženy tím, že je zbavují důstojnosti, bezpečí a blahobytu“.
Nařízení si vysloužilo kritiku obhájců transgenderových osob. Podle nich je vystaví nebezpečí. „Kvůli tomuto nařízení bude docházet ke znásilněním a fyzickým útokům,“ uvedla Shannon Minterová, právní ředitelka Národního centra pro práva leseb, které zastupuje transgenderové vězeňkyně.
U transgenderových osob je podle federálních údajů v porovnání s ostatními vězni desetkrát větší pravděpodobnost, že se ve vězení stanou oběťmi sexuálního násilí.
Trumpovo nařízení je napadnutelné u soudů, tvrdí právní experti. Federální soudy v minulosti rozhodly, že vězeňské systémy musí chránit zranitelné vězně. Některé z nich také rozhodly, že věznice jsou povinny nabízet vězňům s diagnózou genderové dysforie lékařskou péči, například hormonální terapii. Genderová dysforie je úzkost spojená s nesouladem mezi tělem a genderovou identitou.
V roce 2022 federální soudce v Illinois nařídil, aby transgenderovému vězni byla poskytnuta operace změny pohlaví. Soudce uvedl, že odmítnutí zákroku je s největší pravděpodobností porušením osmého dodatku ústavy, který zaručuje právo na nezbytnou lékařskou péči.
Trumpovo opatření o vězních v rámci exekutivního příkazu s názvem „Ochrana žen před genderovým ideologickým extremismem a obnovení biologické pravdy ve federální vládě“ se zřejmě vztahuje pouze na transgenderové ženy, nikoli na transgenderové muže, ceskajustice.cz
X X X
Srbští studenti vyzývají ke generální stávce. Zavřely divadla i bary, tisíce lidí blokovaly dopravu
Mnoho škol, knihkupectví, barů či divadel v srbské metropoli Bělehradě a dalších městech zůstalo v pátek zavřených, a to kvůli výzvě studentů ke generální stávce a masivnímu protivládnímu protestu. Ty se v Srbsku konají už od loňského listopadu kvůli neštěstí, kdy pád betonového přístřešku před nádražím ve městě Novi Sad na severu země nepřežilo 15 lidí. Informuje o tom agentura Reuters.
Do davu demonstrantů v pátek podle agentury AP najela autem mladá řidička a zranila ženu.
Demonstranti míní, že za incidentem v Novém Sadu stojí korupce, nepotismus a odbyté stavební práce při nedávné rekonstrukci nádraží. Požadují proto rychlejší postup soudů proti těm, kteří jsou za neštěstí zodpovědní.
Vláda odpovědnost za smrt lidí odmítá. Prokurátoři v Novém Sadu obvinili kvůli pádu přístřešku třináct lidí včetně bývalého ministra dopravy, případ se ale zatím nedostal před soud.
Většina škol v Bělehradě v pátek zůstala zavřená, protože výzvu studentů ke stávce podpořily také učitelské odbory. Tisíce studentů se shromáždily před hlavní vládní budovou a držely patnáct minut ticha za oběti neštěstí z loňského 1. listopadu. V plánu měly i pochod napříč Bělehradem. Tisíce lidí po celé zemi se také opět zúčastnily každodenních blokád dopravy.
Policie v Bělehradě v pátek zatkla 24letou řidičku, která osobním autem najela do davu protestujících a zranila o dva roky starší ženu. Ta byla převezena do nemocnice, její stav ale bezprostředně nebyl znám, uvedla AP. Podobný útok se odehrál i minulý týden, kdy řidič v Bělehradě vážně zranil mladou ženu.
Divadla v Bělehradě uvedla, že v pátek večer nebudou hrát žádná představení a jedno z místních vydavatelství ponechalo zavřených svých 45 knihkupectví. „Studenti a učitelé potřebují naši podporu v jejich boji za spravedlivý hodnotový systém ve společnosti,“ uvedlo v prohlášení vydavatelství Laguna.
Některé kavárny v Bělehradě zůstaly otevřené, ale jídlo a pití podávaly zdarma či za snížené ceny. Podle AP zavřely i restaurace, pekárny a další obchody a stávky se zúčastnila také advokátní komora.
Srbský prezident Aleksandar Vučić, který má silný vliv ve vládnoucí Srbské pokrokové straně (SNS), naplánoval na pátek protidemonstraci ve městě Jagodina v centrálním Srbsku. Demonstranty obviňuje, že „pracují“ na příkaz tajných služeb ze zahraničí, jejichž cílem je svrhnout jeho vládu.
X X X
Spojené státy zmrazily téměř všechnu zahraniční pomoc. Zastavení se dotkne zdravotnických programů
Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo nové financování téměř veškeré pomoci, kterou Spojené státy poskytují dalším zemím světa. Informovala o tom v pátek agentura AP s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě. Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Ty mají pokračovat.
USA jsou zdaleka nejvýznamnějším poskytovatelem zahraniční pomoci. Jen za fiskální rok 2022 činila podle listu Financial Times 70 miliard dolarů (1,67 bilionu korun). Krok ministerstva zahraničí je podle AP patrně naplněním slibu staronového prezidenta Donalda Trumpa, že zastaví veškeré zahraniční výdaje, které budou v rozporu s americkými zájmy.
Zastavení se dotkne množství podpůrných programů po celém světě, od zdravotnických přes vzdělávací až po získávání pracovních dovedností. Podle FT mají nyní americké úřady 85 dní na přezkoumání programů a rozhodnutí, které programy budou moci pokračovat a které budou nadobro zastaveny.
X X X
Kontroly na hranicích se Němcům osvědčily, masové deportace ale odmítají, popisuje velvyslanec
„Imigrační politika ztroskotala,“ prohlásil nejvážnější kandidát na příštího německého kancléře Friedrich Merz z CDU/CSU. První den v úřadu by prý zavedl trvalé kontroly na hranicích se všemi sousedními zeměmi. „Pro Německo je to nástroj, který se v posledním roce ukázal jako efektivní, protože počty migrantů přicházejících z třetích zemí klesly,“ uvádí český velvyslanec v Německu Jiří Čistecký pro Český rozhlas Plus.
Podle něj nejspíš dojde k prodloužení kontrol na hranicích s Českem, které jsou u Evropské komise ohlášeny do poloviny března. Nadále se ale bude týkat hlavně autobusové dopravy či namátkových kontrol.
Jiří Čistecký, český velvyslanec v Berlíně
„Pro Němce jsou problémem hlavně hranice s Polskem a Francií. Velmi k tomu přispěl český přístup k migraci a excelentní spolupráce s Bavorskem a Saskem, kde máme společné hlídky. Myslím, že proto je ta hranice poměrně málo propustná,“ dodává diplomat.
Všechny strany se podle něj shodují na tom, že Německo by mělo poskytovat azyl uprchlíkům. Od nové německé vlády ale Čistecký očekává změny azylového zákona a pravidel pro poskytování sociálních dávek běžencům.
Nedomnívá se také, že by krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) našla u ostatních stran podporu pro svůj koncept reemigrace, tedy aby Německo ve velkém opustili lidé s přistěhovaleckým původem.
„U voličů hraje téma migrace velkou roli kvůli vnitřní bezpečnosti a sociálním otázkám. Ale nemyslím si, že němečtí voliči podporují masové deportace. Jistě i kvůli historickým reminiscencím, ale i protože je to vyspělá demokracie, což není v souladu s tím, co by to obnášelo,“ zdůrazňuje.
Škrtání pro investice
Téma migrace se do popředí zájmu dostalo po středečním tragickém útoku v Aschaffenburgu, kde zřejmě psychicky narušený Afgánec zabil dva lidi, včetně dvouletého dítěte. Tím hlavním, co voliče zajímá, je ale podle Čisteckého stav ekonomiky.
Podpora AfD nevychází jen z jejího ostrého postoje k migraci. Podporují ji lidé s nízkými příjmy, kteří mají obavu ze ztráty zaměstnání či důchodového zabezpečení, vadí jim sociální nerovnosti a zároveň mají malou důvěru ve státní instituce, které podle nich tyto problémy dlouhodobě neřeší,“ popisuje.
V rámci hospodářské politiky chce Merz řešit cenu elektrické energie například tím, že by náklady na údržbu a provoz sítí neplatil spotřebitel, ale stát. Chce také přezkoumat možnost znovuzprovoznění tří jaderných elektráren a v daleko větší míře podporovat využití vodíku.
Finance na investice do infrastruktury či digitalizace chce lídr konzervativní frakce CDU/CSU získat úsporami a škrty sociálních dávek pro migranty. Merz se také zasazuje za větší podporu Ukrajiny a modernizaci podfinancované německé armády.
„Německo, a zejména Merzova CDU, si uvědomují, že pokud Evropa nebude dostatečně vyzbrojená a nepostaví se za sebe, nebude rovnocenným partnerem Spojeným státům. Pokud jde o Rusko, Ukrajinu a téma navýšení výdajů na obranu na 3,5 procent HDP, existuje značný průnik se Zelenými i s určitou částí sociální demokracie SPD,“ shrnuje Čistecký.
X X X
‚Finanční situace je nyní ještě akutnější.‘ WHO hodlá kvůli odchodu Spojených států omezit výdaje
Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli chystanému odchodu Spojených států omezí výdaje a přezkoumá, jaké programy pro ni jsou prioritou. Šéf této agentury OSN Tedros Adhanom Ghebreyesus o tom v interním sdělení informoval zaměstnance, napsala agentura Reuters. To, že Spojené státy z WHO vystoupí, oznámil po své inauguraci americký prezident Donald Trump.
Nový šéf Bílého domu WHO obvinil, že nezvládla pandemii covidu-19 a další mezinárodní zdravotní krize.
„V důsledku tohoto rozhodnutí je naše finanční situace ještě akutnější,“ napsal Tedros zaměstnancům organizace ve čtvrtečním sdělení. Uvedl, že WHO plánuje výrazně omezit výdaje na cestování a kromě kritických oblastí nebude najímat nové zaměstnance.
WHO ve čtvrtek potvrdila, že Spojené státy z ní vystoupí 22. ledna příštího roku. Do té doby mají USA řádně platit své příspěvky.
Reuters píše, že Spojené státy ze všech členských zemí poskytují WHO zdaleka nejvíce peněz a na jejím celkovém financování se podílejí z asi 18 procent. Poslední dvouletý rozpočet agentury, který pokrývá loňský a letošní rok, činí 6,8 miliardy dolarů (162,8 miliardy korun).
Podle mluvčího WHO Christiana Lindmeiera USA na členských poplatcích, které měly uhradit před rokem, dluží okolo 130 milionů dolarů. Dodal však, že takové zpoždění v platbách není ničím neobvyklým. Součástí amerických plateb pro WHO jsou i dobrovolné příspěvky určené na určité programy a ty je možné kdykoliv zastavit, uvedl mluvčí.
Tedros v interním sdělení psal také o tom, že WHO už pracuje na své reformě a změnách ve financování. Zároveň upozornil, že organizace bude potřebovat víc peněz a zároveň bude omezovat své výdaje.
Schůzky se budou až na schválené výjimky konat prostřednictvím videokonferencí, omezí se výměna výpočetní techniky a zastaví se renovace kanceláří, pokud opravy nesouvisejí s bezpečností nebo nejsou součástí už schválených výdajů. Tedros podotkl, že tato opatření nejsou kompletní a že další vedení WHO včas oznámí.