Jak to prospěje Rusku?Nijak. Ukrajinská armáda se hroutí na všech frontách. 86 % ukrajinské invaze do Kurska bylo dobyto a zbývající ukrajinské síly jsou obklíčeny. To, co zbylo z ukrajinské armády, se stahuje z několika kilometrů ruského území stále okupovaného v Doněcké a Záporožské oblasti, které byly znovu začleněny do Ruska. Příměří je to poslední, co Rusko potřebuje, když je Rusko na pokraji úplného vítězství.
Rusko by mělo uvalit podmínky kapitulace na Zelenského, Trumpa a Evropu. Rusko konflikt vyhrálo. Proč souhlasit s vyjednáváním? Vítěz diktuje podmínky kapitulace. Pokud nebudou podmínky kapitulace Ruska přijaty, Rusko by mělo přistoupit k dobytí celé Ukrajiny a znovu začlenit Ukrajinu do Ruska, kam historicky patří. Byl to Washington, který využil sovětského kolapsu, který vyřízl Ukrajinu z jejího historického mnohosetletého domova jako součásti Ruska.
Jsou Putin a Lavrov příliš pohlceni dobrou vůlí vůči Západu, který se snaží zničit Rusko, aby pochopili základy? Chápe Putin, že Trump měl nejprve přijít za ním, vypracovat mezi nimi podmínky kapitulace a uložit je Zelenskému, který ve skutečnosti není legitimním prezidentem, protože jeho funkční období vypršelo? Putin má pravdu. Musí proběhnout ukrajinské volby, které dosadí legální vládu, které bude diktovat podmínky kapitulace. Jakou cenu má dokument podepsaný nelegálním uživatelem úřadu?
Pokud Putin souhlasí s příměřím Trump-Zelenskyj, zaváže to Putina, aby souhlasil s urovnáním, které je méně než vítězství? Příměří by zastavilo ruský postup a poskytlo Ukrajině čas na obnovu zbraní, které nyní opět dodává Trump. Budou jednání opakováním Putinovy chyby v Minsku, která stála Rusko tak draho? Pokud Putin odepře Rusku vítězství, mohl by být odvolán z úřadu?
Mír musí být rozhodující. Zástavní bojů nikdy nejsou. Pokud mě paměť neklame, korejská válka v 50. letech je stále řízena příměřím a mezi Severní a Jižní Koreou stále existují antagonismy, přičemž Washington stále přispívá ke konfrontaci.
Z toho, co vím o ruské západní intelektuální třídě, která ovlivňuje Putina a Lavrova, jsou pozápadnění až do zrady. Putin potřebuje ruskou vládu obsazenou a doporučovanou ruskými nacionalisty. Jinak Rusko zůstane cílem navzdory svým bezkonkurenčním zbraňovým systémům.
Ve svém sloupku z 11. března jsem se zeptal: „Co by měl Trump udělat s Ukrajinou? odpověděl jsem:
„K ukončení konfliktu nemusí Trump pořádat schůzky a mluvit o schůzkách s Putinem, Zelenským, EU nebo kýmkoli jiným. Pro Trumpa je velmi jednoduché ukončit konflikt, pokud jde o USA. Jediné, co musí udělat, je zajistit trvalé zadržení dodávek zbraní a stáhnout všechny americké agenty v zástupném konfliktu s Ruskem. Bez toho, aby USA dodávaly zbraně, zpravodajské informace, zaměřovaly se na informace a peníze na udržení konfliktu při životě, konflikt rychle skončí.
Toto musí Trump Putinovi říci: „Vím, že za tento konflikt je zodpovědný Washington. Ruším účast Washingtonu. Ke konfliktu by nemuselo dojít, kdyby demokraté neukradli volby v roce 2020. Ruším sankce. Demokraté a presstituti mě obviní, že vám zaprodávám Ukrajinu. Vaším úkolem je být k Ukrajině milosrdný. Jelikož jsou za konflikt zodpovědné USA, USA vám pomohou znovu vybudovat demilitarizovanou Ukrajinu, v níž má ekonomický pokrok přednost před válkou. Nesmíte selhat v mých dobrých úmyslech, jinak se studená válka obnoví.“
Jak jsem se zeptal později ve svém sloupku, může Trumpovo ego dovolit, aby povolil urovnání za Putinových podmínek? Putin už tři roky pomalu bojuje v konfliktu, který by schopný válečný vůdce ukončil za tři týdny. Putinovo selhání jako válečného vůdce je jasné. Putin, který byl dostatečně pozápadněn, si nikdy neuvědomil, že jeho nekonečná válka vyústí v jednání, v nichž byl posledním účastníkem.
Zatímco Trump a nelegitimní Zelenskyj dospěli k příměří, je na Putina vyvíjen tlak, aby se přidal, jinak bude Rusko haněno za to, že blokuje urovnání s úmyslem postoupit od dobytí Ukrajiny k dobytí Evropy. Pokud se Putin připojí k příměří, riskuje, že ruské vítězství bude oslabeno podmínkami vyjednaného urovnání.
Rusko bylo pro Západ v mnoha ohledech snadným cílem. Sovětský komunismus vyvolal nedůvěru v ruskou vládu a nechal ruské intelektuály snadným výběrem pro západní propagandu. Mnoho ruských intelektuálů zastupuje Západ, nikoli Rusko. Této ruské zranitelnosti Západ obratně využil.
Otázkou zůstává: Jak závažné jsou Putinovy chyby v jednání s Washingtonem? Tím, že Putin povolil pokračování konfliktu, dokud iniciativa k jeho ukončení nepřejde do rukou Washingtonu, ztratil iniciativu. Pokud Putin nebude souhlasit s příměřím, riskuje, že urazí Trumpovo ego. Bude Trump útočníkem, protože chce v souladu se svým slibem ukončit konflikt? Podlehne Putin Trumpovu nátlaku?
Vyhlídky na vyřešení tohoto konfliktu nejsou tak dobré, jak se zdálo.
Paul Craig Roberts, (překlad Jana Putzlacher), server vasevec.cz
X X X
Trump nevyloučil, že by si Záporožskou jadernou elektrárnu nechalo Rusk
Americký prezident Donald Trump připustil, že by v rámci vyjednávání o míru přenechal Záporožskou jadernou elektrárnu – vůbec největší komplex tohoto druhu v Evropě – v ruských rukou. Komentoval tak poslední vývoj kolem amerického zprostředkovávání příměří mezi Moskvou a Kyjevem.
„Hovoří se také o elektrárně, velmi velké elektrárně – kdo ji bude mít a kdo bude mít to či ono,“ sdělil šéf Bílého domu během setkání v Oválné pracovně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. O jaké místo se jedná, sice neupřesnil, ale zřejmé to je dost.
Pouze Záporožskou jadernou elektrárnu na jihu Ukrajiny, největší v Evropě, dobylo Rusko už v prvních týdnech své invaze na Ukrajinu a následně si ji i udrželo. Její bezpečnost je vzhledem k situaci přinejmenším vrtkavá, což vyvolává obavy z potenciální katastrofy.
„Mnoho detailů konečné dohody se skutečně projednalo,“ řekl Trump, ale pak dodal, že „první fází je příměří“.
Trump ve čtvrtek při setkání s Ruttem uvítal prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, že s určitými výhradami souhlasí s americkým návrhem na 30denní příměří na Ukrajině.
Americký prezident nicméně dodal, že by bylo „velkým zklamáním“, kdyby Rusko tento plán příměří odmítlo. „Byl by to pro svět okamžik velkého zklamání,“ řekl Trump a dodal, že Putinovo vyjádření bylo „velmi slibné, ale neúplné“.
„Rád bych se s ním setkal nebo s ním promluvil,“ dodal o svém ruském protějšku, „ale otázka (příměří) musí být rychle vyřešena“.
V reakci na novinářský dotaz, jaký má vliv má na Rusko, Trump odpověděl, že má „páku“, ale neupřesnil jakou. „Nemyslím si, že začnou znovu střílet. Opravdu věřím, že kdybychom měli… pokud získáme mírovou smlouvu, smlouvu o příměří, myslím, že to skutečně povede k míru. Nemyslím si, že by se někdo chtěl vrátit (ke střelbě),“ dodal.
Ukrajina má co obětovat
Donald Trump, jehož zvláštní vyslanec Steve Witkoff přiletěl ve čtvrtek do Ruska, aby jednal přímo s Putinem, dodal, že americká jednání s Ukrajinou se zaměřila na „části území, které budou zachovány a ztraceny, a na všechny ostatní prvky konečné dohody“ pro mír. Odtud pak přešel i ke zmínce o jaderné elektrárně.
Putin má k příměří značné výhrady. Soudí, že by z ní měli větší užitek Ukrajinci v době, kdy její jednotky ustupují z ruské Kurské oblasti a kdy Rusové mají v bojišti navrch.
Šéf Kremlu také měl pochybnost, zda za nynějších podmínek by příměří vedlo i k dohodě o trvalém míru. Odmítl tak fakticky takzvané zmrazení konfliktu. Ruské podmínky jsou ovšem pro Ukrajinu až tak tvrdé, že je Kyjev vnímá spíš jako vnucenou kapitulaci.
| Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. |
Ale i šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak ve čtvrtek prohlásil, že Ukrajina má svoje podmínky. „Nepřijmeme zamrzlý konflikt, naši američtí partneři jsou také proti takovému scénáři,“ uvedl s tím, že Kyjev odmítá pokračování takzvaného minského procesu, kdy se neustále omílaly, ale nevyřešily nepřeklenutelné rusko-ukrajinské rozpory od obsazení východu Ukrajiny a Krymu v roce 2014 až do plné invaze v roce 2022.
Dodal, že Ukrajina se dohodla se Spojenými státy, aby umožnila evropským zástupcům účastnit se mírového procesu.
X X X
RUSKO ŽÁDAT OKAMŽITOU KAPITULACI UKRAJINY,
JAKO STALIN NĚMECKO ZA HITLERA
JAK DLOUHO JEŠTĚ TRUMP NECHÁ VRAŽDIT LIDI NA UKRAJINĚ?
Podruhé tento týden. Moskva se opět stala terčem ukrajinského dronového útoku
Moskva a Moskevská oblast se v noci staly opět terčem dronového útoku. Podle ruskojazyčného servisu BBC při něm byly poničeny obytné domy. Jde o druhý útok tento týden, Ukrajinci zaútočili na Moskvu již v noci na úterý. Cílem ruského dronového útoku se naopak ve čtvrtek večer a v noci stala severoukrajinská Charkovská oblast, kde hořela nemocnice. Úřady hlásí osm zraněných.
Ve čtvrtek večer v ruském hlavním městě o příměří ve válce na Ukrajině jednal zmocněnec šéfa Bílého domu Steve Witkoff. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin podle agentury Reuters uvedl, že protivzdušná obrana zneškodnila čtyři drony, které se snažily na město zaútočit. Záchranné složky pracují na místě, kde dopadly trosky sestřelených letounů, dodal.
Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov informoval o sestřelení dvou bezpilotních letounů nad Balašichou na východním předměstí ruského hlavního města, další se zřítil jižně od Moskvy. Trosky sestřelených dronů dopadly na staveniště a na rozestavěný dům. Nikomu se nic nestalo.
Reuters podotýká, že ruské úřady se nezmínily o tom, že dronové útoky podnikla Ukrajina, proti které Rusko více než tři roky vede válku. V noci na úterý armáda napadené země podnikla doposud nejrozsáhlejší dronový útok proti Rusku, při kterém v Moskevské oblasti přišli o život tři lidé.
BBC uvádí, že Witkoff odletěl po jednání s ruskými představiteli zřejmě před 02:00 (01:00 SEČ) z moskevského letiště Vnukovo. Není jasné, zda se sešel se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. O několik hodin později byl provoz na Vnukovu dočasně zastaven kvůli hrozbě dronového útoku.
Gubernátor jihoruského Krasnodarského kraje Veniamin Kondraťjev na telegramu také informoval, že po ukrajinském útoku vznikl požár na nádrži s benzinem v rafinérii v Tuapse. Na hašení ohně, který zachvátil plochu přes tisíc metrů čtverečních, se podle něho podílí asi 120 lidí.
Neuvedl, zda rafinérii zasáhl dron nebo střela. Rafinérie v Tuapse se zaměřuje na export, své produkty vyváží hlavně do Číny, Singapuru, Malajsie a Turecka. Dokáže zpracovat 240 tisíc barelů ropy denně, uvádí Reuters.
Čtyři děti jsou mezi sedmi zraněnými v důsledku ruského dronového útoku na Charkov, informovaly podle BBC úřady ve druhém největším ukrajinském městě.
Krátce po půlnoci se v po dronovém útoku vzňala střecha nemocnice ve městě Zoločiv ležícím severně od Charkova nedaleko ruských hranic. Zranění utrpěla jedna zdravotnice, informoval šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
X X X
Německý ústavní soud odmítl žádost strany BSW o přepočítání hlasů z voleb
Německý ústavní soud ve čtvrtek zamítl žádost strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) o přepočítání hlasů z únorových předčasných parlamentních voleb. Podle agentury DPA BSW těsně nedosáhlo na pětiprocentní hranici, když získalo 4,972 procenta hlasů.
Spojenectví Sahry Wagenknechtové vzniklo jako strana teprve loni v lednu poté, co postkomunistickou Levici opustila skupina kolem výrazné političky a zdatné řečnice Sahry Wagenknechtové.
Nejprve BSW v červnových volbách do Evropského parlamentu získala šest křesel, poté se jí dařilo i v zářijových volbách do tří zemských sněmů na východě Německa. Dosáhla zisku mezi 11,8 a 15,8 procenta hlasů.
Podle průzkumů se dlouho zdálo, že BSW výrazně uspěje – na úkor Levice – i v celoněmeckých parlamentních volbách. Únorové předčasné hlasování ale nakonec vyneslo do popředí Levici s 8,8 procenta hlasů. BSW skončila mimo parlament, protože nepřekonala pětiprocentní hranici. Ke vstupu do sněmu straně chybělo 13 435 hlasů.
Wagenknechtová už den po volbách avizovala, že by se její strana mohla obrátit na ústavní soud. Nakonec podala stížnost tento týden, a to ve snaze zabránit vyhlášení konečných výsledků, které je naplánováno na pátek, a dosáhnout přepočítání hlasů.
„Několik tisíc hlasů pro BSW bylo zjevně chybně přiřazeno jiným stranám nebo označeno za neplatné,“ řekla v úterý listu Frankfurter Allgemeine Zeitung Wagenknechtová. Dříve nevyloučila, že by mohla napadnout u ústavního soudu výsledek voleb i po jeho vyhlášení ústřední volební komisí.
Podle agentury DPA se skutečně v několika volebních okrscích zjistilo, že byly hlasy pro BSW špatně sečteny, přiděleny byly často straně Spojenectví Německo. Například v Berlíně tak zemská volební komise dodatečně upravila volební výsledek strany a připočetla jí 150 hlasů. Výrazný vliv na výsledek ale tyto změny nikde neměly, doplnila DPA.
Podle předběžného výsledku hlasování vyhrála konzervativní unie CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze. Získala 28,5 procenta hlasů. Na druhém místě s 20,8 procenta skončila pravicově populistická až krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), na třetím – s nejhorším výsledkem ve svých dějinách – sociální demokracie (SPD) s 16,4 procenta hlasů.
Do Spolkového sněmu se dostali ještě Zelení s 11,6 procenta, Levice s 8,8 procenta a jeden poslanec za stranu dánské a fríské menšiny Jihošlesvický svaz voličů (SSW).
Pokud by se přece jen BSW podařilo dosáhnout přepočítání hlasů a nakonec se jich našel dostatek pro to, aby strana překonala pětiprocentní hranici, znamenalo by to nové rozložení sil v parlamentu. CDU/CSU a SPD, které nyní jednají o vzniku vládní koalice, by už v takovém případě neměly ve sněmu většinu.
X X X
PODMÍNKY RUSKA NA KONEC VÁLKY NA UKRAJINĚ
UKRAJINA NEBUDE V NATO
Putin Trumpovi „vyslal signály“ k možnému příměří. Rusko je opatrně optimistické
Ruský prezident Vladimir Putin přes amerického zvláštního zmocněnce Stevea Witkoffa vyslal svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi signály týkající se možného příměří na Ukrajině, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Mluvil o opatrném optimismu.
Putin jednal s Witkoffem o americkém návrhu na 30denní příměří na Ukrajině ve čtvrtek pozdě večer a vyslechl si informace o amerických názorech na Ukrajinu. „Přes Witkoffa Putin předal informace a další signály (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi,“ cituje Peskova agentura Interfax.
Existují podle něho důvody k „opatrnému optimismu“. „Slyšeli jste od Putina velmi důležité prohlášení … Řekl, že podporuje pozici prezidenta Trumpa, ale dal najevo, že na některé otázky bude nutné společně odpovědět,“ uvedl Putinův mluvčí.
Putin ve čtvrtek řekl, že Rusko s návrhy na zastavení bojů na Ukrajině souhlasí, ale „vychází z předpokladu, že příměří by mělo vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny krize“. Trump později označil Putinovo vyjádření za slibné, ale neúplné.
Peskov řekl, že ruská a americká strana budou o načasování telefonátu mezi Putinem a Trumpem jednat poté, co Witkoff šéfovi Bílého domu předá informace o rozhovorech v Moskvě.
Rusko celoplošnou invazi na Ukrajinu zahájilo v únoru 2022. Kyjev s americkým návrhem na příměří souhlasí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po čtvrtečním Putinově prohlášení řekl, že Rusko požaduje v rámci příměří podmínky, jejichž cílem je klid zbraní odložit nebo mu zabránit.
Putin dlouhodobě chce, aby se Ukrajina vzdala svého cíle vstoupit do NATO. Trvá na tom, že si Ruská federace ponechá čtyři ukrajinské oblasti, které v roce 2022 v rozporu s mezinárodním právem prohlásila za součást svého území. Velikost ukrajinské armády by podle šéfa Kremlu měla být omezena a Putin žádá, aby se v sousední zemi konaly prezidentské volby. Ukrajinská ústava to ovšem v době válečného stavu neumožňuje. Putin rovněž chce, aby Západ uvolnil sankce, které na Rusko uvalil v souvislosti s agresí vůči Ukrajině.
Peskov zpochybnil zprávy amerických médií, podle kterých ruští činitelé chtějí, aby se vrcholných jednání o možnostech ukončení války na Ukrajině neúčastnil Trumpův vyslanec pro Rusko a Ukrajinu Keith Kellogg. „Bylo by absurdní si myslet, že by se ruská strana mohla vměšovat do amerických záležitostí. Takže ne, opravdu to nemohu potvrdit,“ prohlásil Putinův mluvčí.
X X x
Rusko krátké příměří nepotřebuje. Chceme mír za našich podmínek, zní z Moskvy
Ruské Ne. Moskva se k zastavení bojů na ukrajinské frontě staví zatím spíš skepticky. V úterý se během jednání v saúdskoarabské Džiddě americká a ukrajinská delegace dohodly na možném příměří. Konflikt na Ukrajině by měl být zastaven na 30 dní.
Kyjev označil návrh měsíčního klidu zbraní za pozitivní a je připraven takový krok učinit, prohlásil prezident země Volodymyr Zelenskyj.
Kreml se zatím jasně nevyjádřil. Už dříve však ruský prezident Vladimir Putin i šéf diplomacie Sergej Lavrov krátkodobé příměří vylučovali. Neodpovídá zájmům Kremlu, který usiluje o prosazení svých zájmů vůči Ukrajině vojenskou cestou.
Přičemž Moskva je přesvědčena, že se jí tímto způsobem daří. Urychlovat zastavení bojů není potřeba. Cíle tzv. speciální vojenské operace nebyly dosaženy, jak nedávno řekl tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Do konce týdne by se měl uskutečnit telefonní rozhovor Vladimira Putina s americkým lídrem Donaldem Trumpem, který se bude snažit ruského prezidenta přesvědčit k měsíčnímu klidu zbraní. Není jasné, jestli zrušením sankcí či vyhrožováním zvýšení dodávek zbraní Ukrajině.
Lidovky.cz oslovily ruského politika, někdejšího senátora Alexandra Baškina, a zeptaly se ho, jak nahlíží na možné příměří.
Lidovky.cz: Je Rusko připraveno k příměří navrhovanému Spojenými státy, s nímž předběžně souhlasila Ukrajina?
Na to je jednoduchá odpověď. Připomenu vám slova prezidenta Ruské federace, který ještě vloni v prosinci prohlásil, že Rusko nepotřebuje krátké příměří, které pouze umožní Ukrajině se přezbrojit, získat další zbraně a upevnit své síly. My chceme dlouhodobý, stabilní mír, který by vyhovoval zájmům, bezpečnostním zájmům všech stran, především Ruské federaci.
Ruská federace je vždy připravena k mírovému dialogu. Dialog však nemůže vést k dalšímu kolu ozbrojeného konfliktu, ale ke skutečně stabilnímu, spolehlivému míru.
Rusko proto bude analyzovat podmínky Američany navrhovaného příměří. My jsme zatím v dialogu se Spojenými státy. V brzké době se ukáže, jestli naši partneři skutečně usilují o pokračování v cestě směrem k míru.
Lidovky.cz: Nemůže případné ruské odmítnutí příměří zkomplikovat normalizaci vztahů mezi Moskvou a Washingtonem?
Z veřejných prohlášení a kroků ruské vlády je zřejmé, že Rusko nechce konflikt se Spojenými státy. Nepodnikáme žádné kroky, abychom zhoršili naše vztahy.
Lidovky.cz: Neobáváte se, že americký prezident Trump může na Rusko tlačit třeba zvýšením vojenské pomoci Ukrajině?
Americký prezident tvrdí, že má zájem na obnově pokud ne přátelských, tak alespoň standardních vztahů. Jak to bude vypadat ve skutečnosti, ukáže čas. Čas také ukáže skutečné kroky našich partnerů.
X X X
Spekuluje se, že stažení z Kursku může být domluvené mezi USA a Ukrajinou, popisuje novinář Soukup
Do Moskvy ve čtvrtek přiletěl zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff k rozhovorům o příměří Ruska s Ukrajinou. Kreml měl Spojeným státům předložit seznam požadavků, kterými dohodu o ukončení války podmiňuje. „Největší trumf je to, co už Donald Trump udělal,“ říká s odkazem na jeho přístup vůči Ukrajině Ondřej Soukup, novinář Českého rozhlasu, který se specializuje na Ukrajinu a Rusko. Podotýká, že podobně může zacházet i s Moskvou.
Poté, co Spojené státy a Ukrajina oznámily dohodu o třicetidenním příměří, je na řadě Moskva. Jak Vladimir Putin a jeho okolí zatím postupují?
Zatím jsou všechna vyjádření velmi opatrná. Třeba nepotvrdili, že by předali seznam požadavků americké straně. Dmitrij Peskov neustále opakoval: „Nevíme, co se tam vlastně domluvilo. Čekáme, až nám americká strana dá bližší informace.“
Rozhovor s novinářem Ondřejem Soukupem
Potom říkal: „Čekáme, až americká delegace dorazí do Moskvy. Rádi si poslechneme, co nám budou chtít říct.“ Ale odmítal komentovat, co, nebo jak by na to ruská strana mohla reagovat.
X Co víme o požadavcích, kterými Rusko podmiňuje příměří? Protože o podmínkách dlouhodobějšího míru se má teprve začít jednat.
To se také měnilo. V zásadě Rusko stále trvá na tom, že na mírových jednáních bude požadovat, aby se Ukrajina vzdala čtyř regionů, které ruské jednotky obsadily. To ale včetně Chersonu a Záporoží, které zůstávají pod kontrolu ukrajinské armády.
Požaduje odstoupení Volodymyra Zelenského a jasné garance, že Ukrajina nikdy nevstoupí do Severoatlantické aliance. To jsou ty klíčové požadavky.
X Které Rusko opakuje už dlouhou dobu.
Prakticky od začátku roku 2022. A co se týče příměří, to doteď Rusko odmítalo. Říkalo: „My nemáme důvod, vítězíme na všech frontách, takže pokud oni chtějí mír, tak ať koukají naše požadavky přijmout co nejrychleji, nebo přijdou ještě o větší území.“
X Pokud Rusko příměří doteď odmítalo, jaké karty, řečeno Trumpovým oblíbeným souslovím, teď tedy drží Spojené státy v ruce proti Rusku?
Největší trumf je to, co už Donald Trump udělal, a přinejmenším naší část světa dost šokoval, tedy ten až brutální způsob, jakým přinutil Ukrajinu, aby přistoupila na nápad s třicetidenním příměřím. Ukrajina totiž původně navrhovala, že by se příměří mohlo týkat jenom vzduchu a moře.
Když si vzpomeneme, co říkal Donald Trump ještě loni na podzim coby prezidentský kandidát, tak on říkal: „Můj plán je jednoduchý, já je donutím si sednout k jednacímu stolu. Pokud Ukrajina nebude chtít, tak jim seřežu veškeré dodávky zbraní a další pomoci. Pokud nebude Rusko chtít, tak Ukrajině dám takové množství zbraní, že nebudou vědět, co s nimi dělat a zavedu takové sankce vůči Rusku, že je donutím jednat.“
První část už jsme viděli. I v Kremlu si musí uvědomovat, že pokud by příliš oddalovali jednání nebo si kladli zcela nepřijatelné podmínky, tak může přijít i ta druhá část.
X Jak do toho všeho zapadá středeční cesta Vladimira Putina do Kurské oblasti? Byla jistě pečlivě naplánovaná a načasovaná. Byla spíše pro domácí nebo zahraniční publikum?
Bylo to především pro domácí publikum. V této souvislosti mě docela zaujaly spekulace, které jsou velmi časté mezi proválečnými publicisty, kteří kritizují Kreml za příliš nerozhodné vedení války. Upozorňují, že to vypadá, že celé ukrajinské stažení z Kurské oblasti mohlo být domluvené, že to byla jedna z podmínek americké strany.
Už proto, že když loni v srpnu ukrajinská armáda obsadila část Kurské oblasti, tak Vladimir Putin prohlašoval, že nebude žádné jednání, dokud bude noha jednoho jediného ukrajinského vojáka na ruském území.
Oni tedy spekulují, že to ve skutečnosti bylo domluvené s Ukrajinci. Už i proto, že jsme neviděli žádné záběry bojů, zatímco se tam téměř rok ruské jednotky snažily, a najednou během čtyř dnů je po všem. I na tohle upozorňují, že možná je to celé trošičku divadlo.
X Jak je to tedy teď s Kurskou oblastí? Drží Ukrajinci ještě nějakou podstatnější část?
Drží ještě posledních pár vesnic mezi Sudžou a ukrajinskou hranicí. Ale je to naprostý zlomek toho, co drželi ještě před dvěma měsíci.
X X X
Grónsko nakonec anektujeme, myslí si Trump. Ostrov chystá ostřejší odpověď
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy nakonec Grónsko anektují. Předčasné volby na ostrově podle něj pro USA dopadly dobře. Lídr vítězných Demokratů Jens-Frederik Nielsen mu přitom vzkázal, že obyvatelé ostrova si nepřejí být Američany. Odstupující premiér Grónska Mute Egede svolá lídry stran, aby společně připravili ostřejší odmítavý postoj.
„Americký prezident opětovně ventiloval myšlenku o naší anexi,“ uvedl Egede. „Nesmí s námi zacházet neuctivě. Už toho bylo dost.“
„Myslím si, že se to stane,“ odpověděl Trump ve čtvrtek na otázku, zda dojde k možné americké anexi Grónska. Šéf Bílého domu opakovaně naznačoval, že USA získají Grónsko prostřednictvím ekonomického či i vojenského tlaku. Dodal, že ohledně tohoto ostrova se bude muset uzavřít dohoda
Americký prezident se na tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem též vyjádřil k proběhlým grónským předčasným volbám, která vyhrála opoziční strana Demokraté (Demokraatit), následovaná opozičním hnutí Naleraq. Označil je za „dobré volby“ pro Američany a jejího vítěze za „velmi dobrého člověka, co se (Američanů) týče“.
Lídr Demokratů Jens-Frederik Nielsen přitom neskrývá, že s Trumpem nesdílí názor na anexi domova. Volby podle něj byly jasnou zprávou, že ostrov není na prodej. „A v budoucnu chceme vlastní nezávislost. A chceme si vybudovat vlastní zemi sami,“ řekl stanice Sky News.
Portál NBC News podotýká, že z hnutí Naleraq se ozývají vůči Trumpovi příznivé hlasy. Někteří členové se domnívají, že Trumpův zájem povede k urychlení procesu nezávislosti. Vyjádřili též zájem, aby investoval v Grónsku.
Současný grónský premiér Mute Egede předčasné volby vyhlásil proto, že země se podle něj nachází v obtížných časech, jaké ještě nezažila. Otázky sebeurčení jsou v Grónsku často diskutované i bez ohledu na Trumpova prohlášení a v dosavadním 31členném parlamentu měly většinu strany prosazující nezávislost na Dánsku a vypsání referenda o odtržení. Diskutovalo se tak především o tom, kdy by referendum mělo být vyhlášeno.
Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získal ostrov možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
Většina obyvatel Grónska, které má strategickou polohu a významné zásoby nerostných surovin, nyní nezávislost podporuje, zároveň ale lidé odmítají možnost stát se součástí USA, jak by chtěl Trump. Ten považuje získání Grónsku za záležitost národní bezpečnosti.
Šéf Bílého domu na tiskovce zkritizoval Dánsko, že podle něj nedovede Grónsku poskytnout ochranu. Prohlásil, že nemá ve skutečnosti s ostrovem nic co do činění. „Před 200 lety tam přistála loď nebo tak něco, a oni tvrdí, že na to mají práva?“
X X X
USA s Evropou na Rusko s Čínou ve výrobě zbraní nestačí, varoval Rutte
Na společné tiskové konferenci amerického prezidenta Donalda Trumpa a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, uvedl nejvyšší představitel NATO, že ani Spojené státy, ani Evropa nevyrábí dost zbraní. „Pořád zaostáváme za Rusy a Číňany,“ dodal Rutte.
V roce 2025 podle francouzského deníku Le Monde bude ruský rozpočet tvořit z jedné třetiny výdaje na obranu. To vypovídá o tom, že ruská ekonomika je nastavena na potřeby válečného průmyslu. Spojené státy v roce 2024 utratily za obranu 3,4 procenta HDP.
„Budeme muset vynaložit více prostředků, abychom si zajistili bezpečnost,“ řekl Rutte v sobotu německému týdeníku Welt am Sonntag. „Musíme však také rychle zvýšit naši obrannou produkci na obou stranách Atlantiku… příliš dlouho jsme vyráběli příliš málo,“ dodal.
Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru uvádí, že je velmi obtížné zjistit skutečné informace o tom, jak rychle Rusko zbrojí.„Oficiálních údajů o ruské zbrojní výrobě je málo a jsou sporné, ale většina analytiků se domnívá, že výroba nového vojenského vybavení v roce 2023 výrazně vzrostla, zatímco stávající ruský arzenál prošel rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací,“ uvedl institut.
„Zejména bojová letadla, vrtulníky, bezpilotní letouny, tanky, munice a rakety byly údajně vyráběny ve větším množství, protože Rusko pokračovalo ve své ofenzivě na Ukrajině,“ dodal.
Server Politico již na konci roku 2023 informoval o tom, že Spojené státy nestíhají vyrábět zbraně, a tak zaostávají za Čínou. V témže roce informoval server o dokumentu Pentagonu, podle kterého byla Čína „světovou průmyslovou velmocí“ v oblasti stavby lodí, kritických nerostných surovin a mikroelektroniky.
Už tehdy tamní průmysl „značně převyšoval kapacitu nejen Spojených států“, ale i „kombinovanou produkci našich klíčových evropských a asijských spojenců“, stálo ve zprávě.
Minulý týden se evropští lídři shodli na tom, že je nutné „výrazně zvýšit výdaje“ na obranu, v čemž mohou pomoci například peníze z fondů určených na rozvoj členských zemí.
Zbrojařský průmysl poznamenává i stávající ekonomická realita Spojených států. V nedávné době tak zaznamenaly americké zbrojovky silný propad svých akcií. Investoři naopak upřednostnili akcie evropských koncernů, jako je německý Rheinmetall nebo italský Leonardo.
X X X
Mexická prezidentka našla recept na Trumpa. Báječná žena, ocenil ji
Mexické prezidentce Claudii Sheinbaumové Sheinbaumové se podařilo získat vzácný respekt od svého amerického protějšku Donalda Trumpa. Docílila toho, že oddálil cla na Mexiko. Vůči šéfovi Bílého domu postupuje chladně a opatrně, ale zároveň neskrývá, že je připravena k tvrdým protiopatřením. Díky dovedné diplomacii jí doma roste popularita.
V neděli se v mexické metropoli shromáždily desítky tisíc lidí, aby oslavily rozhodnutí Washingtonu pozastavit zavedení 25procentního cla na dovoz z Mexika do Spojených států. Sheinbaumová z události učinila „festival“ na posílení národní hrdosti. Původně přitom měla oznámit odvetná cla.
„Nemůžeme se vzdát naší suverenity a náš národ nemohou ovlivňovat rozhodnutí cizích vlád. V takovém případě budeme vždy okamžitě jednat. Jak jsem už říkala, máme plán a strategii,“ prohlásila prezidentka, přičemž vyzdvihla hospodářský přínos Mexika a jeho obyvatel pro ekonomiku USA.
„Společná historie našich zemí je poznamenána četnými epizodami nepřátelství, ale také četnými epizodami spolupráce a porozumění,“ dodala. Podle ní „uctivý dialog“ s Trumpem zatím přináší výsledky, varovala však, že v případě nepřátelských kroků americké administrativy se musí Mexičané znovu shromáždit.
„Souhlasíte s tím?“ zeptala se podle agentury Reuters přítomných, přičemž odpovědí jí bylo sborové „Ano“ od více než 350 000 lidí, kteří se akce zúčastnili. Mnozí z nich volali „Prezidentka, prezidentka“, „Nejsi sama“ či „Ať žije Mexiko!“.
Nedělní manifestace byla zřetelným dokladem úspěchů, kterých se daří mexické prezidentce v jednání s jejím nevyzpytatelným americkým protějškem dosahovat. Sheinbaumové se povedlo oddálit Trumpem uvalená cla již podruhé, nynější termín je v dubnu. Prezident to odůvodnil úspěchy Mexika při zvládání nelegální migrace a pašování drog. Mexiko poslalo na hranici deset tisíc vojáků a chlubí se vysokými počty zadržených migrantů.
Šéf Bílého domu má tak slova chvály pro Sheinbaumovou, kterou označil za „velmi báječnou ženu“. Výrazný rozdíl od jeho kritických výroků na adresu končícího kanadského premiéra Justina Trudeaua.
Kanada ihned po Trumpových hrozbách uvalení cel přišla s protiopatřeními. Mexická vláda oproti tomu zaujala taktičtější, vyčkávací přístup. Podle Johna Creamera, bývalého vysoce postaveného amerického diplomata v Mexiku, se Sheinbaumové povedlo využít proticelního tlaku zevnitř USA, a její země tak nemusela přijmout vlastní opatření. Výsledkem je, že Mexičané „nepociťují Trumpův hněv tak jako Kanaďané“.
Podle Viny Nadjibullové, viceprezidentky pro výzkum a strategii think-tanku Asia Pacific Foundation of Canada, je třeba brát v úvahu, že kontext Trumpových cel vůči Mexiku a Kanadě je odlišný. Kanada se obává, že americký prezident ji chce oslabit, aby mohl snadněji docílit svého proklamovaného cíle učinit z ní „51. stát USA“. „Jde o existenční boj o suverenitu Kanady, takže je zde silná motivace okamžitě a důrazně zasáhnout,“ uvádí Nadjibullová.
Efekt Trump: rostoucí popularita
I Sheinbaumová však umí ukázat drápy. Zkritizovala rozhodnutí Trumpa přejmenovat Mexický záliv na Americký. A též dala jasně najevo, že nehodlá v případě uvalení cel ustoupit. „Mexiko se nebude podřizovat. Mexiko je velká země a Mexičané jsou stateční a odolní,“ řekla s tím, že bude hledat jiné obchodní partnery, včetně Kanady, a změní obchodní aliance, „pokud to bude nutné“.
Podobně jako u kanadské Liberální strany, i u mexické prezidentky se projevil efekt Trumpova nátlaku ve zvýšení její podpory. Podle průzkumu deníku El Financiero se nyní těší přízni 85 procent Mexičanů, v době jejího nástupu do úřadu loni v říjnu to bylo 70 procent.
List The Washington Post podotýká, že diplomatický um Sheinbaumové Mexičany překvapil. Někteří ji vnímali především jako studenou technokratku a prodlouženou ruku jejího předchůdce v úřadu, Andrése Manuela Lópeze Obradora, jemuž ústava nedovolovala znovu o prezidentské křeslo usilovat. Obrador si Sheinbaumovou vybral a ve vládní straně Morena má stále velký vliv.
Nyní však z průzkumů vyplývá, že stále více Mexičanů vnímá jako pravou vládkyni země ji, nikoliv Obradora. Velmi jí pomohlo, když na její příkaz Mexiko předalo Američanům 29 lidí v souvislosti s drogovými delikty, včetně známých narkobaronů. „Tímto činem v podstatě bouchla pěstí do stolu a řekla: ‚Já velím‘,“ podotýká politický analytik Carlos Heredia
Chladná povaha Sheinbaumové se zdá být při jednání s Trumpem přínosem. Podle jejích poradců se prezidentka na rozhovory se svým americkým protějškem velmi pečlivě připravuje. Studuje jeho výroky, konzultuje věci s ministry i podnikateli a nenechá se rozhodit Trumpovými urážkami. Namísto toho klidně předkládá fakta.
Takto předložila šéfovi Bílého domu grafiku s údaji od ministerstva vnitřní bezpečnosti, která ukazovala, že Američané zaznamenávají na jižní hranici méně fentanylu, protože ten byl již dříve zadržen v Mexiku. „O této grafice nevěděl, dokud jsme mu ji neposlali,“ uvedla Sheinbaumová. Právě dodávky syntetických drog do USA dává Trump s uvalením cel do souvislosti.
Mexická propagační kampaň proti užívání fentanylu pak dokonce na Trumpa udělala takový dojem, že se ji rozhodl napodobit. „Mám tolik telefonátů a nikdy se od nikoho nic nedozvím,“ uvedl Trump. „A jakmile jsem mluvil s touto ženou, hned jak to oznámila, řekl jsem: ‚Přesně tak, to je skvělý nápad‘.“
X X X
„Rasové profilování“. Přibývá stížností na bezdůvodné kontroly na hranicích
Od zavedení kontrol na všech pozemních hranicích Německa loni v září výrazně přibylo stížností na bezdůvodné kontroly. Agentuře DPA to řekl policejní ombudsman Uli Grötsch. Jedná se podle něj především o stížnosti na kontroly kvůli vnějším charakteristikám, především kvůli takzvanému rasovému profilování.
Podle Grötsche „silně přibylo“ podání, v nichž lidé tvrdí, že je policisté kontrolují na hranicích kvůli rasistickým předsudkům. Vyjádřil přitom pochopení, že pendleři, které policisté zastaví desetkrát při dvanácti cestách přes hranici, říkají: „Kontrolují mě jen pro to, že jsem černý.“
Policejní ombudsman, který působí od loňského roku při německém parlamentu, by proto chtěl dosáhnout toho, aby policie postupovala citlivěji a aby vzrostla důvěra mezi policisty a kontrolovanými. „Nikdo nesmí být kontrolován jen proto, že má třeba původ v cizině nebo černou barvu pleti. Důvody, proč policie někoho kontroluje, musí být jiné,“ řekl Grötsch a zároveň dodal, že v naprosté většině případů tomu tak skutečně je.
Německo kvůli nelegální migraci kontroluje už od roku 2015 hranice s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Loni v září se spolková policie navíc na základě rozhodnutí ministryně vnitra Nancy Faeserové objevila také na hranicích s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem, a kontroluje tak více či méně intenzivně celou německou pozemní hranici. Německo je přitom členem takzvaného schengenského prostoru, v němž by se podle jeho pravidel nemělo na vnitřních hranicích vůbec kontrolovat.
Funkci spolkového policejního pověřence, tedy policejního ombudsmana, zřídila německá vláda v loňském roce. Obracet se na něj mohou jak běžní občané, tak policisté, a to kvůli stížnostem na práci spolkové policie, kriminální policie a policie Spolkového sněmu. Grötsch, který pochází z bavorského Weidenu nedaleko českých hranic, byl dříve sám policistou. Ceskajustice.cz
X X X
Státy nesmí u transgender uprchlíků vyžadovat doklady o operaci, rozhodl Soudní dvůr EU
Soudní dvůr Evropské unie dnes rozhodl, že Maďarsko nesmí po transgenderových osobách v žádostech o opravu osobních údajů vyžadovat doklad o operaci ke změně pohlaví. Podle soudu je to v rozporu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR), informoval server Politico.
Žalujícím byl transgenderový muž původem z Íránu, identifikovaný pouze jako VP, který v roce 2014 v Maďarsku získal uprchlický status na základě transgenderové identity. Úřadům poskytl lékařské certifikáty. Maďarsko jej přijalo jako uprchlíka, nicméně v registru azylantů jej vedlo jako ženu. VP se snažil o nápravu citováním GDPR, což ale Maďarsko odmítlo s tím, že musí dodat důkaz o operaci změny pohlaví.
Soudní dvůr EU ale jeho právo na opravu údajů o genderu uznal. „Členský stát za žádných okolností a žádnou úřední praxí nesmí podmiňovat výkon tohoto práva předložením dokladu o operaci ke změně pohlaví,“ napsal soud v rozsudku. „Taková úřední praxe narušuje podstatu základních práv,“ uvádí argumentace s odkazem na právo na nedotknutelnost lidské osobnosti a právo na respektování soukromého života, jehož je genderová identita podle soudu jednou z nejintimnějších součástí.
Maďarské právo transgenderovou identitu neuznává, což soud v rozsudku také zohlednil. Členská země podle něj nemůže omezovat právo transgenderových osob na nápravu osobních údajů jen proto, že v jejím právním systému chybí postupy pro uznání transgenderové identity.
Propagace homosexuality
Maďarská vláda vedená premiérem Viktorem Orbánem, který je v zemi u moci od roku 2010 a prosazuje křesťansko-konzervativní program, v roce 2021 zakázala to, co nazývá „propagací homosexuality“ mezi dětmi mladšími 18 let. Podobný zákon v roce 2013 přijalo Rusko a v průběhu let jej zpřísňovalo. Koncem letošního února agentury Reuters a AFP informovaly o plánech maďarské vlády předložit návrh ústavy, na jehož základě by se ve jménu ochrany dětí zakázala veřejná podoba pochodů hrdosti neheterosexuálních menšin.
V České republice je úřední změna pohlaví stále podmíněna podstoupením chirurgického zákroku, který zahrnuje kastraci a přeměnu pohlavních orgánů. Tato legislativa je dlouhodobě kritizována pro svůj zásah do tělesné integrity a osobní autonomie transgender osob. Evropský soud pro lidská práva dlouhodobě stojí za tím, že operace nemá být nutností.
Ústavní soud loni rozhodl, že požadavek na chirurgický zákrok pro úřední změnu pohlaví je v rozporu s lidskou důstojností. Soud zrušil příslušná ustanovení občanského zákoníku a zákona o specifických zdravotních službách s účinností od 30. června 2025, čímž dal zákonodárcům čas na přijetí nové právní úpravy. Kritici v této souvislosti upozornili na aktivismus ústavních soudců.
Toto rozhodnutí znamená, že od poloviny roku 2025 by již nemělo být nutné podstoupit chirurgický zákrok k úřední změně pohlaví. Ústavní soud tímto krokem reagoval na dlouhodobou nečinnost zákonodárců a snahu sladit českou legislativu s mezinárodními standardy ochrany lidských práv.
Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Ani kvůli mimořádné politické situaci nemůžeme zasahovat do právního řádu přílepky, říká advokát Jaromír Císař.
Podnět k Ústavnímu soudu na zrušení trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc, který inicioval senátor Michael Canov (SLK), podepsalo 24 členů horní parlamentní komory. Společník advokátní kanceláře Portos Jaromír Císař je právně zastupuje. V rozhovoru pro Českou justici vysvětluje, proč považuje legislativní přílepky za problém a jaké riziko vidí v nové skutkové podstatě trestného činu. „Když použijeme neúměrně silné prostředky, můžeme nakonec způsobit mnohem větší škodu, než jaké jsme chtěli zabránit,“ varuje.
Zastupujete senátory, kteří podali návrh na zrušení části zákona známého jako „Lex Ukrajina“, konkrétně jeho ustanovení o trestném činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Poslanci do zákona tento trestný čin zakomponovali v rámci druhého čtení ve sněmovně. Co je podle vás na tomto paragrafu problematického a na čem jste návrh postavili?
Primárně je podnět postaven na nedovoleném použití tzv. legislativního přílepku. Obecně jde o nesystémový, improvizovaný a účelový návrh, který se narychlo projedná v Poslanecké sněmovně na poslední chvíli, často bez předchozí odborné diskuse. Pokud nezakročí jiný subjekt – Senát nebo prezident – může na návrh určité skupiny poslanců či senátorů zasáhnout už jen Ústavní soud, aby chránil právní řád. Zákaz přílepků sice není nijak formálně zakotven v zákoně, ale judikatura Ústavního soudu dlouhodobě odsuzuje tento postup jako v zásadě nepřijatelný.
Ústavní soud ale v minulosti rozhodl, že ne všechny přílepky jsou automaticky špatné.
Ano, existuje určitá skulina, kterou Ústavní soud připouští, a to pokud o návrhu panuje široká politická shoda, tedy nejen ze strany vládní koalice, ale i ze strany opozice. Logika je taková, že pokud by úprava měla takto širokou podporu, dříve nebo později by úspěšně prošla i standardním legislativním procesem.
Jenže pokud je přílepek protlačen pouze vládní většinou, často těsnou, bez dostatečné odborné diskuse, a navíc se proti němu vymezují významné instituce – v daném případě dokonce Nejvyšší soud, pak už jde o zásadní problém.
V tomto případě navíc Senát o zákonu nijak nerozhodl, protože žádný návrh na jeho zamítnutí nebo změnu nezískal ve lhůtě dostatečnou podporu. To znamená, že zákon prošel jen na základě fikce souhlasu, což je dalším argumentem proti tomuto přílepku.
Zákon ale připravilo i ministerstvo spravedlnosti v rámci širší novely trestního práva.
Legislativní proces má jasná pravidla. Tato úprava měla projít řádným odborným posouzením a připomínkovým řízením. Sám ministr spravedlnosti Pavel Blažek uznal, že je třeba podrobit tento paragraf důkladnější odborné diskuzi. To potvrzuje, že nebyl dobře připraven. Není možné, aby byla nová skutková podstata v trestním zákoně definována tak gumově, že může ohrozit svobodu slova, mimochodem například i práci novinářů.
Původní motivace předkladatelů přílepku je pochopitelná – současná právní úprava totiž postihuje pouze toho, kdo získává utajované informace ve prospěch cizí moci. Nová skutková podstata má směřovat k tomu, že i sběr jiných, než utajovaných informací v nepřátelském úmyslu může být škodlivý pro republiku a měl by být postihován. Ke kvalitně formulovanému doplnění stávajícího trestního zákona však nelze dospět narychlo upečeným přílepkem.
Nebezpečí vágní skutkové podstaty
Za neoprávněnou činnost pro cizí moc v základní sazbě hrozí až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Vztahuje se na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“. Mluvíte o „gumové“ formulaci. Kromě neústavního legislativního procesu senátorům vadí, že je nový trestný čin příliš vágně a obecně formulovaný. V čem vidíte konkrétně problém?
Největší problém spočívá v tom, že klíčovým prvkem této skutkové podstaty má být úmysl. Jinými slovy, samotný skutek je formulován tak vágně, že primárním kritériem pro trestnost je záměr pachatele, což je mimořádně problematické prokazovat.
Navíc se jedná o politický trestný čin, což je vždy citlivý problém. Historicky víme, jak se takové zákony zneužívaly. Vzpomeňme například zákon č. 231/1948 Sb. na ochranu republiky, který byl zneužíván proti politickým oponentům.
Další problém je, že i samotná příprava je trestná. To znamená, že se může kriminalizovat už samotné shromažďování informací, aniž by dotyčný skutečně něco provedl.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že rychlé přijetí zákona je nutné z důvodu „aktuální politické situace“. Nejsme nyní opravdu ve výjimečné situaci, kdy je třeba reagovat co nejrychleji?
Určitě ne, protože z takhle rychlého a improvizovaného zásahu nemůže vzejít nic dobrého. Kde jsou hranice mimořádné situace? Jak často se budeme odvolávat na mimořádný stav k ospravedlnění zásahů do práv a svobod? Právní stát musí odolat i obtížným obdobím. Ten paragraf, i kdyby byl později změněn nebo zrušen, by mezitím mohl napáchat spoustu škod a křivd.
Podle vás aktuální situace, kdy probíhá válka na Ukrajině a současně Rusko vede informační válku, není mimořádná?
Jaké jsou vlastně meze takové mimořádné situace? Dovedu si představit daleko kritičtější scénáře, ale aktuálně jsme přece jen v politické situaci, která se zatím vymyká spíše tím, že se svět posouvá do nové fáze, než že by šlo o skutečnou historickou výjimečnost. Samozřejmě – na Ukrajině je válka, tam mimořádná situace nepochybně nastala. Ale to se odráží především v tom, jak je organizován ukrajinský stát.
U nás sice můžeme vidět určité znepokojivé tendence, ale není důvod kvůli nim „střílet na vrabce kanónem“. Když použijeme neúměrně silné prostředky, můžeme nakonec způsobit mnohem větší škodu, než jaké jsme chtěli zabránit.
Jak hodnotíte, že policie bude moci při podezření na činnost pro cizí moc používat odposlechy?
Odposlechy se stávají stále výraznějším fenoménem trestního stíhání. Stačí se podívat na čerstvé kauzy a vidíme, že se rozšiřují už i do domácností. A právě proto si myslím, že je s nimi potřeba zacházet mimořádně opatrně.
Navíc pokud by takto vágně formulovaná skutková podstata vstoupila do právního řádu a zároveň by platilo, že i příprava takového činu je trestná, vzniká tím ještě širší okruh činností, které mohou být postihovány. Zakotvení možnosti odposlechů v takto nejasných podmínkách pak nevyhnutelně povede k politickému špiclování. Jsem přesvědčen, že by to poškodilo nejen právní jistoty občanů, ale i kvalitu demokracie v naší republice.
V důvodové zprávě se sice hovoří o ochraně svobod, ale otázkou zůstává, jak se to pak ve skutečnosti naplní. Pokud připustíme takto širokou možnost sledování a odposlechů, pak naši platnou ústavní Listinu základních práv a svobod nebudeme chránit, ale naopak ji začneme rozkládat. A to přesně těmi metodami, které známe z mnoha neblahých příkladů historie a které vedly k hrubému porušování lidských práv a demokratických principů.
Eva Paseková, ceskajstice.cz
X X X
Senátoři kritizují mediální novelu. Vadí jim netransparentnost a zvažují ústavní zákon
Senátoři chtějí znát hospodaření ČT
Jak Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) nakládají s financemi, které získávají formou koncesionářských poplatků? A je doopravdy potřeba je navyšovat? Na to se ptají senátoři nejen z opozičního hnutí ANO. Sporná mediální novela ve středu dorazila ze Sněmovny do Senátu. Ten má 30 dní na to, aby ji schválil, nebo zamítl.
Mediální novela zvyšuje měsíční poplatek za veřejnoprávní média a rozšiřuje okruh poplatníků. Nově by hradil poplatek i ten, kdo nemá televizi či rozhlasový přijímač, stačí vlastnit chytrý mobilní telefon. Návrh koalice se setkává s rostoucí kritikou nejen ze strany opozice, ale i z vlastních řad.
„Není možné na jedné straně zvyšovat poplatky a na druhé straně umožnit, že Česká televize nemusí zveřejňovat všechny faktury. Pokud jsou v pořádku, Česká televize nemá důvod nic tajit. Požadavek na jejich zveřejnění by mohl být věcí pozměňovacího návrhu,“ řekl senátor Zdeněk Hraba (za ODS).
Výtky má také senátor Robert Šlachta (Přísaha). „K některým smlouvám se nedostaneme, a pokud je to financováno z veřejných peněz, tak je to nepřijatelné. Když chcete něco zvýšit, v první řadě musíte šetřit, a to šetření je na straně České televize,“ sdělil Šlachta.
V případě zvýšení poplatku by byl roční rozpočet ČT vyšší o 865 milionů. ČRo by si polepšil o 331 milionů. „Česká televize má poskytovat objektivní a ověřené informace a na to prostředky má. Na to nepotřebuje mnoho kanálů a soupeřit se soukromými televizemi. Jedinou cestou je jim ty peníze nedat a oni si budou muset vybrat, co je pro ně priorita,“ řekl lidovecký senátor Jiří Čunek.
Senátoři zvažují ústavní zákon
„Žádnou netransparentnost nevidím a budu apelovat na kolegy a kolegyně, abychom ten zákon schválili, protože mít silná média, která jsou přímo povinna šířit objektivní a ověřené informace, je naprosto nezbytné,“ uvedl senátor David Smoljak (STAN).
Někteří senátoři ale zvažují i možnost předložení ústavního zákona, který by v tomto případě zavedl povinný audit hospodaření. „Všichni jsou kontrolováni, tak nevidím důvod, proč by se tomu měla bránit veřejnoprávní média,“ řekla senátorka Jana Mračková Vildumetzová.
Pokud Senát návrh schválí na dubnové schůzi a prezident Petr Pavel jej podepíše, vyšší poplatky vstoupí v platnost v květnu.
X X X
Budoucnost je elektrická, spalovací motor ale není nepřítel, říká šéf Škody Auto Zellmer
Škoda Auto byla loni úspěšnější než mateřský koncern Volkswagen. Provozní zisk skupiny meziročně vzrostl o 30 procent, zatímco koncernu o 15 procent klesl. Nejvyšší šéf podniku Klaus Zellmer to přikládá schopnosti respektovat preference zákazníků a nabízet jim výběr z mnoha variant pohonu, velikosti i karoserií. Sázet jen na elektromobilitu se podle něj nevyplácí, i když budoucnost podle něj bude elektrická. Otázka ale zní, kdy.
„Vždy jsem říkal, že chceme respektovat preference zákazníků, respektovat jejich volbu, že jim chceme nabídnout výběr. Mild hybrid, plug-in-hybrid, dieselový motor, pohon všech kol, různé karoserie. Hatchback, kombi, malé vozy, velké vozy. Proto máme největší portfolio všech dob,“ prohlásil předseda představenstva Škody Auto Klaus Zellmer při prezentaci loňských výsledků. „Jsme si však jisti, že budoucnost je elektrická. Otázkou ale je, kdy bude tato budoucnost plně elektrická,“ dodal. „Je to v roce 2035? Protože někdo říká, že to tak musí být? Je to později?,“ pokračoval sadou řečnických otázek. „Odpověď Škody je velmi jednoduchá. Rozhodnou spotřebitelé,“ uzavřel s tím, že na světě neexistuje rozpočet, který by přesvědčil všechny spotřebitele v Evropě, aby v určitou dobu přešli na elektrický pohon. Tak velké peníze nikdo nemá. „Myslím, že naším nepřítelem není spalovací motor. Naším nepřítelem je CO2 a my máme zodpovědnost za snížení naší uhlíkové stopy. Ale ne tím, že nepřítelem je spalovací motor. Musíme mít technologická řešení k boji proti emisím CO2,“ vyzdvihl Zellmer.
Řešením by podle něj mohly být spalovací motory, poháněné alternativními palivy, jako jsou biopaliva či syntetická e-paliva a jejich směsi. A pomohl by také malý kompaktní spalovací motor jako prodlužovač dojezdu v bateriovém elektromobilu, který by – řekl šéf Škody – „zabil úzkost z dojezdu“ a umožnil použití baterie poloviční velikosti.
V roce 2035 podle něj bude po evropských silnicích jezdit asi 290 milionů vozidel a z toho pouze asi třetina budou elektromobily. Dvě třetiny aut budou jezdit na spalovací motor. Bylo by proto z hlediska možností snížení emisí oxidu uhličitého promarněnou příležitostí, kdyby nebyla k dispozici paliva s nízkými či neutrálními emisemi.
Zellmer také potvrdil, že mladoboleslavská automobilka i nadále pokračuje ve vývoji spalovacího motoru, v případě motoru s obsahem do 1,5 litru se zodpovědností za celý koncern. Novinkou bude, že se k těmto motorům budou přidávat hybridní řešení, což prodlouží životní cyklus těchto motorů do konce desetiletí.
Na „dobu elektrickou“ je ale Škoda podle svého nejvyššího šéfa připravena. Máme Enyaq, Elroq a brzy přijde elektrická Octavia, řekl. Na výrobě malého bateriového vozu s cenou 20 tisíc eur, který chystá koncernová značka VW, se ale Škoda podílet nebude, bylo by to pro ni nerentabilní.
Pomoc automotive?
Akční plán Evropské komise pro automotive, konkrétně bod o prodloužení intervalu pro měření emisí, považuje šéf Škody za užitečný. „Čím vice let, tím lépe. Ale nejde o to, zda to stačí nám, ale zda to stačí spotřebitelům,“ uvedl s tím, že se v Bruselu neustále mluví o legislativě a o technologie, ale nikdy se nemluví o zákaznících, zda jsou na tu technologii připraveni. Mimo jiné jde o vysokou cenu elektřiny pro nabíjení. Zellmer připomněl, že Čína, kde dnes asi polovinu nových registrací činí auta „s kabelem“, stanovila konec spalovacích motorů až na rok 2060. To podle něj na něco ukazuje.
Na dotaz, jak hodnotí slib rýsující se nové vládní koalice v Německu podniknout kroky ke snížení ceny elektřiny a že znovuzavede nákupní bonus pro elektroauta, Klaus Zellmer odpověděl, že je potřebné řešení na evropské úrovni. „Jako výrobce musíme dodržovat evropské normy, ale neexistuje žádný evropský systém, který by zajistil, že bude vytvořena správná infrastruktura, správné ceny energií, správný rámec pro adaptaci bateriových elektrických vozidel,“ řekl.
Nákupní bonus v Německu byl podle něj dobrý a splňoval svůj účel, ale byl zrušen doslova ze dne na den, což vyvolalo na trhu úplný šok a nastolilo to negativní sentiment proti bateriovým autům, z nějž se Německo dosud nevzpamatovalo.
Nejlepší výsledky v historii
Škoda Auto Group, kam vedle Škody Auto v Česku patří také závody na Slovensku, v Německu a v Indii, loni dodala svým zákazníkům po celém světě celkem 926 600 vozů, což bylo o 6,9 procenta více než v roce 2023 a stala se čtvrtou nejsilnější značkou na evropském kontinentě. Její portfolio zahrnuje 12 modelových řad. Nejprodávanějším modelem zůstala Octavia.
Provozní zisk Škody se loni oproti předchozímu roku zvedl o 30 procent na 2,3 miliardy eur (asi 57,5 miliardy korun), tržby vzrostly o 4,7 procenta na 27,8 miliardy eur. Klíčový ukazatel ziskovosti i celkové kondice a konkurenceschopnosti firmy, rentabilita tržeb, se loni zvýšil z předloňských 6,7 na 8,3 procenta. Tím snaha zvyšovat konkurenceschopnost nekončí. Do konce dekády chce hlavní kormidelník automobilky tento ukazatel zvýšit na 10 procent. Podmínkou ovšem je zvýšení úrovně technologie, tedy novou platformu, novou elektronickou architekturu, nový software a podobně.
Jak ale upozornil člen představenstva Škody Holger Peters, zvýšení technologické úrovně a efektivity vyžaduje investice, které ale mají vliv na cenu pro zákazníky, proto je nutné nastolit rovnováhu mezi dostupnými a konkurenceschopnými cenami a efektivitou.
Zvýšení efektivity je také jednou z cest, jak si poradit se stále rostoucí konkurencí z Číny. Dovozní cla totiž koncern VW obecně nepovažuje za užitečná, nýbrž za krok, který obvykle vyvolá odvetná opatření.
Před pokračováním hry se hráčů nezbavujeme
Šéf Škody Auto, který je lídrem skupiny zaměstnávající asi 41 tisíc lidí, se při prezentaci výsledků vrátil k otázce snižování počtu zaměstnanců. Uvedl, že když mluví o obchodním modelu, vždy jej přirovnává ke sportu. Pokud mužstvo vyhrálo titul, může oslavovat, že je šampion. Ale zároveň si musí být vědomo toho, že na něj čeká další hra. „Hra je rok 2025 a pokud chcete vyhrát nebo obhájit svůj titul, pak musíte zůstat fit. Musíte dělat svá cvičení. Pracovat na své taktice. Musíte zůstat štíhlí a nenároční. A to je to, co děláme. Proto máme program efektivity. Nechceme sedět s rukama v klíně a říkat, hele, my jsme šampioni. Chceme obhájit své tituly. Proto je program efektivity takový, jaký je,“ zdůraznil Zellmer.
Snižování počtu pracovních míst má podle dřívějšího prohlášení podniku být postupné a probíhat tak, že firma nebude znova obsazovat některá místa uvolněná zaměstnanci odcházejícími do důchodu či místa uvolněná přirozenou fluktuací. Navíc má jít o místa, která se netýkají výroby ani strategických činností, strategické pozice chce Škoda naopak posilovat.
Ivana Pečinková, ceskajustice.cz
X X X
Vlci versus ovce. Evropská komise vyšla vstříc farmářům a chce umožnit odstřel chráněných šelem
Evropským vlkům možná skončí bezstarostné období, kdy se v lesích množili bez zásahů člověka. Evropská komise navrhuje usnadnit jejich odstřel. Chce tak předcházet škodám, které tyto šelmy v některých regionech páchají na hospodářských zvířatech. Vlk by měl být podle unijní exekutivy stále chráněný, ale členské státy by zároveň měly možnost jejich populaci regulovat. Podle kritiků se návrh neopírá o vědecká data a může vlčí populace poškodit.
Vlčí smečky už dnes v evropských lesích nejsou výjimkou. Díky přísné ochraně se tato šelma v Evropě v posledních desetiletích dostala z pokraje vyhynutí.
Podle Evropské komise se ale nyní situace začíná obracet a populaci vlků je na některých místech třeba regulovat. Evropskému parlamentu a členským státům proto navrhla změnit příslušnou směrnici o stanovištích a ochranu rozvolnit. Navázala tak na rozhodnutí států Bernské úmluvy (77 zemí včetně celé EU) o ochraně evropské přírody, které v prosinci schválily snížení statusu ochrany vlků.
Podle europoslance Tomáše Zdechovského z KDU-ČSL je to krok správným směrem. „Jsou oblasti, kde se vlk množí neskutečně rychle. To bohužel ohrožuje nejenom člověka, ale i přirozené okolí. Sám mám zkušenost z Broumovska, kde se vlk za posledních deset let neskutečným způsobem rozmnožil. Je tam několik smeček, které napadají ovce,“ uvedl Zdechovský.
Právě jeho politická frakce – Evropská lidová strana (EPP) patří v Evropském parlamentu k největším bojovníkům za rozvolnění ochrany vlků.
Dosud byl ve většině členských zemí možný pouze výjimečný odstřel problematických jedinců. Podle nového návrhu by však členské státy dostaly volnost v řízení vlčích populací na základě tzv. kvótového odstřelu. Podpořit ho plánuje také předsedkyně zemědělského výboru v Evropském parlamentu Veronika Vrecionová z ODS, která patří do skupiny Konzervativců a reformistů. Oceňuje, že návrh dá státům flexibilitu.
„Jsou země, které s vlky skutečně problém mají. A ty žádají rozvolnění ochrany. Jiné země zase problém nemají a ty budou moct dál vlka dál chránit na nejvyšší úrovni,“ říká Vrecionová. Návrh podle ní zřejmě Evropským parlamentem projde bez větších zádrhelů. „Předpokládám, že tady bude tlak na to, abychom to schválili v Evropském parlamentu co nejdříve a aby to proběhlo co nejvíce hladce,“ dodala.
Ploty a psy
Rozvolnění ochrany a tedy umožnění plošného odstřelu vlků naopak jednoznačně odmítá europoslanec strany Progresivní Slovensko Michal Wiezik z liberální frakce Renew. Pro změnu podle něho neexistují žádné vědecké argumenty. Domnívá se, že Evropská komise rezignovala na ochranu vlka.
„Vlk, který způsobuje škody, může být stejně tak odstřelen jako vlk, který v životě škody nezpůsobil, chová se přirozeně a má velký význam pro přírodu,“ kritizuje Wiezik.
A dodává, že škody na hospodářských zvířatech vznikají hlavně kvůli tomu, že zemědělci svá stáda dostatečně nechrání. „Zkrátka chovatelé v západní Evropě nejsou ochotní chránit svoje stáda. To je evidentní. Celá staletí fungovali bez vlka, zvířata se volně pásla na pastvinách. A teď mají problém, že se vlk vrátil,“ konstatuje Wiezik.
Vědecké studie podle něho prokázaly, že před vlky dokáží hospodářská zvířata celkem spolehlivě ochránit vysoké elektrické ploty a pastýřští psi.
Budoucnost českého vlka
Kromě europoslanců budou návrh Evropské komise projednávat také členské státy. Ty už se loni pro snížení ochrany vlka vyslovily. Proti bylo tehdy pouze Irsko a Španělsko, další čtyři státy se zdržely. Česko rozvolnění ochrany vlka podpořilo. A stále na tom trvá, jak Českému rozhlasu potvrdil ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL.
„Tento návrh velmi vítám. Byl jsem to já, kdo v roli ministra zemědělství opakovaně v zájmu chovatelů ovcí, koz, případně telat žádal tento krok na úrovni celé Evropské unie. Protože ty škody, které nám populace vlků dlouhodobě působí, jsou enormní,“ uvedl Výborný.
Pokud tedy návrh Evropské komise projde a státy dostanou volnou ruku v regulaci vlků, podpořil by Výborný snížení ochrany vlka i v Česku.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL by však Česko mělo přísnou ochranu zachovat. Zemědělce prý stát dostatečně podporuje preventivními opatřeními i náhradami případných škod na hospodářských zvířatech.
„Tuto kombinaci opatření lze považovat za adekvátní současnému stavu. Taková míra podpory a komunikace podpory chovatelů ovcí a koz mezi chovateli a veřejnou správou není v okolních státech běžná. Ani v Rakousku, na Slovensku, v Polsku či Německu, kde je výskyt vlka častější než v České republice. Budeme chtít zachovat zvláštní ochranu na úrovni jedinců,“ uvedl Hladík.
V Česku se podle Hladíka aktuálně vyskytuje 250 až 400 jedinců vlka. Návrh Evropské komise na snížení ochrany vlka už odsoudila řada mezinárodních organizací na ochranu zvířat, včetně například Mezinárodního fondu pro dobré životní podmínky zvířat. „Neexistuje žádný důkaz, že se populace vlků zotavily natolik, aby to odůvodnilo snížení ochrany,“ uvedla organizace.
Zmiňovaný Michal Wiezik navíc úpravu legislativy přirovnává k otevření Pandořiny skřínky. Obává se, že jakmile se příslušná směrnice o stanovištích otevře, bude chtít část europoslanců i členských států prosadit oslabení ochrany i u dalších druhů, jako jsou medvědi, tuleni či kormoráni, byť zatím takové návrhy otevřeně nezaznívají.
X X X
Čeští a slovenští biskupové zaslali společné blahopřání papeži Františkovi k 12. výročí jeho pontifikátu
Čeští a slovenští biskupové, kteří v těchto dnech absolvují společné exercicie v Badíně na Slovensku, zaslali papeži Františkovi společný blahopřejný dopis u příležitosti 12. výročí od jeho zvolení nástupcem svatého Petra.
V dopise biskupové vyjadřují hlubokou vděčnost za papežovu službu a připomínají, že jeho pontifikát je pro ně stálým povzbuzením k věrnosti evangelijnímu poslání. „Vaše neúnavná služba nám připomíná, k čemu jsme jako duchovní pastýři povoláni – hlásat Boží lásku slovem, ale především vlastním životem.“
V dopise také Svatému otci vyjadřují svou blízkost, zejména v době, kdy se potýká se zdravotními obtížemi. „V době, kdy procházíte fyzickým utrpením a dotýkáte se své vlastní křehkosti, jste pro nás velkým vzorem, jak spolupracovat na Božím plánu s církví a se světem,“ uvádějí.
Během společných duchovních cvičení, která v těchto dnech absolvují v Badíně, se modlili také za papežovo uzdravení a vytrvalost v nesení kříže. Zároveň prosí o Boží pomoc pro papeže v jeho službě. „Prosíme Pána, aby Vám udělil sílu, zdraví a milost, ať vás Duch Svatý nadále vede ve vaší službě církvi a celému lidstvu,“ píší v závěru svého dopisu.
Svou modlitební podporu svěřují do ochrany nebeské Matky a na přímluvu svatého Františka prosí o pokoru a trpělivost. Zároveň papeži děkují za jeho péči o oba národy a ujišťují ho o své duchovní podpoře. Monika Klimentová
X X X
35 medailí z mistrovství světa. Sáblíková dokázala na trati na 3000 metrů vybojovat stříbro
Rychlobruslařka Martina Sáblíková vybojovala na mistrovství světa v Hamaru stříbrnou medaili v závodu na 3000 metrů. Trojnásobnou olympijskou vítězku porazila pouze Joy Beuneová z Nizozemska, která byla o 18 setiny sekundy rychlejší. Bronz získala další Nizozemka Merel Conijnová.
Druhá Češka na startu Nikola Zdráhalová byla desátá, což je její kariérní maximum na vrcholné akci na této trati.
Sedmatřicetiletá Sáblíková byla před rokem v Calgary na trojce třetí, na světových šampionátech na jednotlivých tratích vybojovala svěřenkyně trenéra Petra Nováka celkem 27 medailí. Dalších osm získala Sáblíková na MS ve víceboji.
Sáblíková se v aktuální sezoně dokázala ve Světovém poháru prosadit na stupně vítězů pouze jednou, v lednu byla v Calgary třetí v závodu na 5000 metrů. Na vrchol sezony se ale výborně připravila a potvrdila, že patří mezi nejlepší rychlobruslařky na dlouhých tratích.
Rodačka z Nového Města na Moravě se představila v osmé z deseti rozjížděk společně s Conijnovou, dokázala ji porazit a dostala se do průběžného vedení. Následně se na start postavily domácí hvězda a vítězka letošního SP Ragne Wiklundová s Beuneovou.
Zatímco Norce se jízda nevydařila podle představ a skončila čtvrtá. Beuneová zajela čas 4:00,39, těsně porazila Sáblíkovou a získala první velkou medaili v kariéře. V poslední rozjížďce se představily Kanaďanka Isabelle Weidemannová a Francesca Lollobrigidaová z Itálie, ale do bojů o medaile nezasáhly. Lollobrigidaová byla nakonec pátá.
X X X
Fotbalisté Plzně v Evropské lize končí, remíza 1:1 na hřišti Lazia v odvetě osmifinále nestačila
Fotbalisté Plzně v odvetě osmifinále Evropské ligy remizovali v Římě s favorizovaným Laziem 1:1 a do dalšího kola neprošli. Úvodní zápas Viktoria doma prohrála 1:2. Západočeši na Olympijském stadionu vedli od 52. minuty po brance Pavla Šulce, ale v 77. minutě po rohu za vítěze ligové fáze soutěže šťastně srovnal Alessio Romagnoli.
Plzeň v Evropské lize z osmifinále nepostoupila ani na čtvrtý pokus. Viktoria tak nevyrovnala své pohárové maximum, jímž je loňská čtvrtfinálová účast v Konferenční lize. Západočeši vypadli na evropské scéně jako poslední český zástupce v této sezoně.
X X X
V ČESKÉM KRUMLOVĚ ODSTARTUJE ČTVRTÝ ROČNÍK ČEZ MČR v ecoRally
Šestidílný seriál ČEZ Mistrovství České republiky v ecoRally zahájí letošní sezónu už o tomto víkendu prestižním podnikem ČEZ Czech New Energies Rallye. Českokrumlovská soutěž je tradičním úvodem šampionátu v ecoRally a jako jediná v ČR se může pyšnit statusem světového poháru Bridgestone FIA ecoRally cup. Na startu se tak naše posádky setkají s početnou mezinárodní konkurencí. Úvod čtvrtého ročníku ČEZ MČR v ecoRally bude tedy velmi atraktivní. Generálním partnerem zůstává skupina ČEZ.
Stále se rozvíjející disciplína ecoRally je koncipována jako jízda pravidelnosti pro elektromobily a vozy s ostatními alternativními druhy pohonu. Je ideální vstupní branou do světa automobilových závodů, a kromě toho cílí na propagaci elektromobility. Účastníkem se může stát každý držitel řidičského oprávnění skupiny B.
Letošní kalendář ČEZ MČR v ecoRally zahrnuje šest podniků, technologickou podporu v podobě kompletní dobíjecí infrastruktury na jednotlivých podnicích bude zajišťovat osvědčený partner, společnost PHOENIX CONTACT.
„Jsme na prahu nové motoristické sezóny, do které už čtvrtým rokem patří disciplína ecorally, která umožňuje snadný vstup do světa automobilových závodů. Tím ale nechci říci, že jsou jízdy pravidelnosti jednoduchou záležitostí. Na vlastní kůži jsem si ecorally vyzkoušel v závěru loňského roku. Odchylky od stanovené průměrné rychlosti se měří s přesností na jednu desetinu sekundy a předepsaný průměr se může měnit i několikrát během jednoho testu. To vyžaduje perfektní spolupráci jezdce a navigátora,“ vysvětluje Generální sekretář Autoklubu České republiky – Tomáš Kunc a dodává: „Jsem nesmírně rád, že se můžeme pochlubit tak skvělým a silným generálním partnerem, kterým skupina ČEZ, jako provozovatel nejvýkonnější sítě nabíjecích stanic v České republice pochopitelně je. Zároveň mě těší pokračující spolupráce se společností Phoenix Contact, která se bude i nadále starat o technologickou podporu.“
Letošní ČEZ MČR v ecoRally právě začíná. Pořadatelé 13. ročníku ČEZ Czech New Energies Rallye slibují nejnáročnější trať v historii, do úvodního podniku se přihlásilo 37 posádek z domova i zahraničí, pro které je připraveno 20 měřených zkoušek (366 kilometrů). Celková kilometráž pak čítá bezmála 545 kilometrů.
Jan Koudelka