Za co, proboha? Představy amerického prezidenta Donalda Trumpa o spravedlivém obchodě se trochu liší od těch, které známe z ekonomických učebnic. Ale nejen mapy, jak upozornil Švejk, i učebnice se mnohou mýlit. Podle amerického prezidenta jeho jednostranná cla jen vyrovnávají hřiště.  S počátkem srpna přišla nejen krotká tsunami z Kuril, ale mnohem drsnější vlna amerických recipročních cel, kterými Trump osolil i blízké spojence. Kde se vzalo těch 15 procent, které se budou vybírat od EU, zatímco USA si v Evropě prosadily nulu?

Trumpem otřásl obchodní schodek s EU ve výši 200 miliard eur. Zhodnotil to, že je to bídáctví od EU, když v USA prodávají víc než my u nich. Bez povšimnutí zůstal obchodní přebytek USA ve službách za 150 miliard euro, ke kterému lze přičíst fakt, že jde hlavně o finanční služby a licence, kterými nás Spojené státy dojí.

Když však na jaře Trump mluvil o neférovém přístupu EU, zdůraznil ještě něco jiného. Poukázal na daň z přidané hodnoty, kterou musí americký vývozce v EU zaplatit, zatímco evropský vývozce do Ameriky je jí zbaven, vrátí se mu. Takže Evropan v Americe prodává jen za své výrobní náklady, ale Američan v Evropě ne. To že není převlečené clo?

Třeba Česko má DPH ve výši 21 procent (ale potraviny za 10 %), a Maďarsko dokonce 27 procent (ale potraviny za 5 %). Jak jim může Trumpovo reciproční clo ve výši 15 procent vadit? A proč by se mělo ještě něco přidávat k té americké nule, ze které to po zaplacení DPH evropským vládám vyskočí na srovnatelnou úroveň?

Jenže ani v USA se neprodává zadarmo. Spojené státy nemají DPH (VAT), ale prodejní daň. Prodejní daně se nevybírají na federální úrovni, ale na úrovni jednotlivých států USA a níže, výběrních míst jsou tisíce. Státní a místní daně se mohou kombinovat, na druhou stranu, spousta zboží je od daně osvobozena (nebo zatížena nulovou sazbou). Sledovat to lze na webu Sales Tax Institute.

Třeba v Kalifornii máme základní sazbu 7,5 procenta (součet státní 6,0 a okresních 1,5 procenta) plus další místní daně od nuly do 9,5 procenta. Evropský vývozce tam vyfasuje zhruba stejnou fiskální zátěž, jako kdyby se prodávalo doma.

Texas je levnější, ke státní dani 6,5 procenta se může přilepit ještě do 2 procenta místní prodejní daně, ale pokud prodejce není domácí, připlatí ještě 1,75 procenta. Svádí to k úvaze, že se z toho hradilo střelivo a pohřebné za standardní zacházení s „cizinci“. Ale ve skutečnosti nejde o tak špatný nápad, obec má taky nějaké náklady s podmínkami pro obchod a podnikání.

Ve státě New York můžete skončit na 4 procentech, protože možnosti využít dalších až 5 procent místní prodejní daně některé jurisdikce nevyužívají.

Takže Trump, když vidí větší evropskou DPH než americkou prodejní daň, vidí jasně, jak ho okrádáme, a neváhá nám to vrátit. Evropští daňoví experti se prohýbají smíchy, nejhezčí posměšek zněl, že to je „nesmysl na kolečkách“, jak motá nesourodé věci tam a zpátky. Co může být spravedlivějšího než DPH, která na stejném trhu osolí každého stejně, ať cizince nebo našince!

Z hlediska rovnosti tržních podmínek mají experti pravdu, ta je však málo zajímavá z pohledu druhého Trumpova cíle, dokonce většího, než tu evropskou a jinou bandu obrat o peníze. Chce, aby se v Americe víc vyrábělo. A z tohoto pohledu mají evropské dovozy do USA výhodu, když jsou fakticky dotované vratkou DPH, zatímco americký vývozce je znevýhodněn, když musí tuto daň na evropském trhu platit.

Tolik tedy k otázce, za co jsme vyfasovali tu 15 procentní pokutu za vývoz do USA.

Když bude americký trh pro různé zahraniční vývozce méně atraktivní, vytvoří se polštář, ve kterém má domácí výroba víc šancí. Ale to není něco, co na co přišel až Trump. To platilo vždycky.

Jinou věcí je, že s poklesem zájmu o americký trh poklesne zájem o americký dolar. To už je ale jiná píseň.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 Západ chystá náhradu za Zelenského a je tak připraven k jednáním, tvrdí Rusové

Představitelé Spojených států a Velké Británie se dohodli na nahrazení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bývalým vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil, nynějším velvyslancem v Londýně Valerijem Zalužným. Tvrdí to agentura TASS s odvoláním na ruskou rozvědku. Západ tím prý naznačuje připravenost vyjednávat o míru.

 TASS odkazuje také na bývalého důstojníka švýcarské armády Ralfa Bossharda, který údajně zastává názor, že nahrazení Zelenského je „nezbytnou podmínkou“ pro to, aby „Ukrajina vedla seriózní jednání o příměří“. Zjevně si to západní země „opravdu přejí“, domnívá se podle agentury bývalý zvláštní vojenský poradce generálního tajemníka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

„Údaje ruské Služby zahraniční rozvědky (SVR) o tom, že se představitelé Spojených států a Velké Británie dohodli na nahrazení Volodymyra Zelenského, signalizují připravenost západních zemí vážně jednat o urovnání konfliktu na Ukrajině,“ citoval TASS Bossharda.

Ruské síly stupňují úsilí o obklíčení Pokrovska v Doněcké oblasti, klíčového ukrajinského logistického centra podporujícího operace na Donbasu, uvedli v sobotu britští vojenští zpravodajci.

„Ruská armáda v uplynulém týdnu postoupila severovýchodně od Pokrovsku a pokoušela se obklíčit a odříznout jeho logistické trasy a pozemní komunikační linky,“ konstatovali.

„Už dříve bylo jasné, že Západ už Zelenského nechce. A v jednáních by se s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem nemohl vyrovnat,“ domnívá se dále Bosshard podle TASS. Podle jeho názoru je nyní otázkou, jak na tuto zprávu zareaguje Ukrajina. „Dovolí si prostě si nechat vnutit západního kandidáta? A jak na to zareagují ostatní přední politici?“ dodal expert.

Ruská zahraniční rozvědka dříve informovala, že se Washington a Londýn na tajné schůzce dohodly nominovat Zalužného na post prezidenta Ukrajiny. Agentura poznamenala, že dohoda osvětluje pozadí nedávného skandálního pokusu Zelenského omezit pravomoci místních protikorupčních orgánů.

 Ruská zahraniční rozvědka rovněž poznamenala, že rozhodnutí o jeho nahrazení je klíčovou podmínkou pro resetování vztahů Kyjeva se západními partnery, především s Washingtonem, a pro to, aby Západ nadále poskytoval pomoc Ukrajině v její konfrontaci s Ruskem.

Ruská tvrzení žádné seriózní západní zdroje přinejmenším prozatím nijak nepotvrzují. Mohou nicméně nastiňovat, co si ve skutečnosti přeje sama Moskva: tedy zbavit se Zelenského. Putin o něm mluví dlouhodobě s takovým despektem, že mu může i teoreticky uškodit s ním v budoucnu osobně jednat.

Zalužnyj byl svého času, když se mu podařilo zastavit ruskou invazi, nejpopulárnější člověk na Ukrajině. Spekulovalo se už dříve o možnosti, že by Zelenského nahradil. Ale jako kandidát v regulérních volbách. TASS svou tezí naznačuje to, co Moskva tvrdí oficiálně: že v čele Ukrajiny jsou jen západní loutky a že Zelenského postavení, byť podložené řádnými volbami, je nelegitimní.

A kdo je to Ralf Bosshard? Taková oblíbená postava Rusů. Při útoku Ukrajinců v Kurské oblasti například, opět podle TASS, tvrdil, že se do dvou týdnů dají na útěk. Nakonec je ruská armáda po dlouhých měsících úsilí vytlačila. A to ještě za pomoci severokorejských vojáků.

   X X X

ČISTKY  V  PENTAGONU

Spory, čistky a zmatky v čele Pentagonu. Trumpův favorit už rozčiluje i republikány

Jeho schopnosti vést největší vládní úřad v USA jsou čím dál více zpochybňovány. Ministr obrany Pete Hegseth čelí sílící kritice kvůli zmatkům v řízení Pentagonu, sporům s generály a odchodům klíčových poradců. Znepokojení vyjadřují i republikáni v Kongresu. Bílý dům zatím za Hegsethem stojí.

 Několik měsíců po náročném potvrzení ve funkci ministra obrany se Pete Hegseth ocitá ve stále těžší pozici. Pentagon, který pod jeho vedením zaměstnává přes tři miliony lidí a hospodaří s rozpočtem blížícím se bilionu dolarů, sužuje kombinace odchodů poradců, nedůvěry vůči vojenskému velení a kritiky z Kongresu, píše The Wall Street Journal.

Jádrem problémů je podle několika bývalých i současných vládních činitelů Hegsethův neortodoxní styl řízení. Místo tradičních každodenních porad s vedením rezortu se obklopil úzkým okruhem důvěrníků, kteří ale postupně odcházejí. Nejnovějším případem je odchod Justina Fulchera, poradce pro vládní efektivitu, který z týmu odešel v červenci.

\V čele kanceláře ministra obrany zůstává Ricky Buria, bývalý plukovník námořní pěchoty a blízký rodinný přítel Hegsethových, jehož přítomnost rozděluje Bílý dům. Zatímco někteří oceňují jeho loajalitu, jiní ho považují za nezkušeného a konfliktního. Na odpor narazila i snaha prosadit ho trvale do pozice šéfa štábu, což Bílý dům dvakrát odmítl.

Hegseth navíc čelí i formálnímu šetření. Incident, kdy jeho tým prostřednictvím šifrované aplikace sdílel důvěrné informace o vojenské operaci v Jemenu, vyvolal podezření z narušení bezpečnostních protokolů. Vyšetřování Pentagonu má být uzavřeno v nejbližších týdnech.

\Situaci neprospěla ani série personálních čistek. Tři Hegsethovi poradci byli v dubnu náhle suspendováni kvůli podezření z úniků informací. Ačkoli se žádné důkazy veřejně neobjevily, jejich místa zůstávají neobsazená. To vedlo k tomu, že se klíčová rozhodnutí kumulují u několika zbývajících spolupracovníků.

Napětí s armádními špičkami dosáhlo vrcholu v několika momentech. Po kontroverzní schůzce s Elonem Muskem, o níž nebyli informováni ani náčelníci štábů, či po zablokování povýšení generála Douglase Simse, začala část velení Hegsetha vnímat jako nedůvěryhodného. Podobný střet měl ministr i s generálem Cavolim, kterého chtěl odvolat po výrocích na adresu Ruska, pouze blížící se odchod do důchodu jej udržel ve funkci.

\Dalším bodem kritiky je návrh rozpočtu na obranu pro rok 2026. Navzdory očekáváním konzervativního křídla republikánů nenavýšil výdaje na úroveň požadovanou armádními plánovači. Někteří senátoři, včetně Mitche McConnella, to označili za faktické škrtání výdajů.

 X X X

RUSKO  CHCE  ZNIČIT  KYJEV

Rusko útočilo drony na Kyjev, Ukrajinci zasáhli ropný terminál v Soči

 Rusko a Ukrajina hlásí z noci na neděli další dronové a raketové útoky. Ukrajinské drony zasáhly ropný terminál u Soči a obytnou čtvrť ve Voroněži. Útoky způsobily požáry, přerušily letecký provoz a zranily civilisty. Rusko zaútočilo na Kyjev či města Mykolajiv a Cherson na jihu Ukrajiny.

 Ukrajinské drony způsobily požár na ropném terminálu nedaleko ruského letoviska Soči u Černého moře. Podle regionálního gubernátora Veniamina Kondratěva požár hořícího zásobníku ropných produktů v Adlerském okrese hasilo 127 požárníků s 35 kusy techniky.

Ruský letecký úřad dočasně zastavil lety na místním letišti, aby byla zajištěna bezpečnost letového provozu. V oblasti také po dopadu trosek dronu vzplál jeden z obchodů a poničeno bylo několik aut. Ruskojazyčná služba BBC na webu připomněla, že v Adleru, asi kilometr od letiště Soči, je areál ropné společnosti Rosněfť.

Další ukrajinský dronový útok zasáhl město Voroněž. Podle gubernátora oblasti Aleksandra Guseva byli zraněni čtyři lidé, z toho dvě obyvatelky města musely být převezeny do nemocnice, s popáleninami je v nemocnici také jeden muž. Několik obytných i hospodářských budov začalo hořet poté, co na ně dopadly trosky zničených dronů. Jeden soukromý dům byl zničen zcela. Podle místních úřadů bylo nad regionem zničeno asi 15 dronů.

X X X

 Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a EU za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci.

Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.

X X X

 Podle serveru Ukrajinska pravda ruské síly v noci podnikly raketový útok na jihokrajinský Mykolajiv, kde byly v důsledku poničeny obytné domy, vypukl požár a sedm lidí utrpělo zranění. Výbuchy byly ráno slyšet také v Chersonu, podle telegramového kanálu ukrajinské televize Suspilne byly v okolí města ostřelovány tři desítky obydlených míst a zraněn byl nejméně jeden člověk.

X X X

 Rusko a Ukrajina hlásí v noci na neděli další dronové útoky. Ukrajinské drony zasáhly ropný terminál v Soči a obytnou čtvrť ve Voroněži. Útoky způsobily požáry, přerušily letecký provoz a zranily civilisty. Rusko zaútočilo drony také na Kyjev.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jednotky protivzdušné obrany za noc zničily nejméně 93 ukrajinských bezpilotních strojů. Už o něco dříve ruská strana uváděla, že v sobotu těsně před půlnocí bylo 41 ukrajinských dronů sestřeleno nad příhraničními oblastmi a Černým mořem.

Vojenská správa ukrajinského hlavního města na aplikaci Telegram v neděli brzy ráno oznámila, že Rusko zahájilo raketový útok na Kyjev. Žádné další podrobnosti nebyly známé. Svědci agentury Reuters slyšeli krátce po půlnoci hlasitý výbuch, který otřásl městem.

Agentura Reuters také upozornila, že zprávy nemohla nezávisle ověřit.

Podle serveru Ukrajinska pravda také ruské síly v noci podnikly raketový útok na jihokrajinský Mykolajiv, kde byly v důsledku poničeny obytné domy, vypukl požár a sedm lidí utrpělo zranění. Výbuchy byly ráno slyšet také v Chersonu, podle telegramového kanálu ukrajinské televize Suspilne byly v okolí města ostřelovány tři desítky obydlených míst a zraněn byl nejméně jeden člověk.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Obě strany popírají, že by cíleně útočily na civilisty. Ukrajina tvrdí, že útočí výhradně na vojenskou a logistickou infrastrukturu v Rusku, jako odpověď na dlouhodobé ruské útoky na ukrajinská města.

 X X X

 PODPORA  DEMOKRATŮ  USA  KLESLA

 Tradiční podpora Demokratů Izraeli klesá

Skupina 27 amerických senátorů z Demokratické strany hlasovalo pro rezoluci, která má za cíl zablokovat prodej 20 000 automatických útočných pušek Izraeli. Dvacet čtyři demokratů hlasovalo pro zastavení dodávky bomb do Izraele v hodnotě 675 milionů dolarů. Dnes o tom informovala televizní stanice Al Jazeera. Televize současně zdůraznila, že všichni senátoři Republikánské strany hlasovali pro dodávky zbraní Izraeli.

Návrh na zablokování těchto dodávek podal senátor za Vermont Bernie Sanders. Al Jazeera uvádí, že počet odpůrců izraelského zbrojení v americkém Kongresu  roste. Když Sanders v dubnu předložil podobný návrh, podpořilo ho pouze 15 demokratů.  Sám Sander označil kabinet Benjamina Netanjahua za „rasistickou vládu“ a samotného izraelského premiéra za „odporného lháře“, jehož politika vede k tomu, že v pásmu Gazy „umírají děti hlady“.

Jako dlouholetý přítel a podporovatel Izraele hlasuji pro Sandersův návrh, abych vyslala vzkaz: Netanjahuova vláda nemůže s touto strategií pokračovat,  uvedla ve svém prohlášení senátorka Patty Murrayová.  „Jsme svědky uměle vyvolaného hladomoru v Gaze – děti a rodiny by neměly umírat hladem nebo nemocemi, zatímco na druhé straně hranice leží doslova tuny pomoci a zásob,“ uvedla demokratka.

V úterý zveřejněném průzkumu Gallupova institutu vyjádřilo 32 procent Američanů souhlas s vojenskou akcí Izraele v pásmu Gazy, což je pokles o 10 procentních bodů oproti září. Pouze 8 procent těch, kteří se identifikují jako demokraté, uvedlo, že schvalují kroky Izraele, ve srovnání se 71 procenty republikánů, uvádí institut.

V Gaze  se již vyskytují případy úmrtí hladem a izraelští vojáci cíleně  střílejí na Palestince před centry pro distribuci humanitárních potravin.  Dodávky humanitární pomoci také blokují i aktivně ničí izraelští civilisté.  Počet palestinských obětí izraelských akcí překročil 60 000. Více než 145 000 bylo zraněno.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 O  FAŠISTECH  HITLERA NA  UKAJINĚ NIKDO  NEMLUVÍ,  ZÁPADU  NEVADÍ?

 V Rusku jsme se mýlili. Viděli jsme svět jinak než Putin, tvrdí znalec Kremlu Mark Galeotti

„My všichni, kdo se zaměřujeme na Rusko, si musíme přiznat, že jsme to nějak špatně pochopili, ten záměr Vladimira Putina v únoru 2022,“ přiznávají v úvodu podcastu Na Východ! Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem. Hostem podcastu byl tentokrát britský historik a přední světový znalec soudobých ruských dějin Mark Galeotti. I on se přiznává k tomu, že válečné napadení Ukrajiny nečekal.

  Ještě asi týden před invazí jsem byl přesvědčen o tom, že Putin se na žádnou nechystá. Protože je racionální,“ říká. V tom podle něj také chybnost úvahy nespočívala: „Myslím, že je jasné, že Putin je racionální. Problém byl v tom, že jsme viděli svět jinak, než jak ho viděl on.“

 Další Na Východ, tentokrát s Markem Galeottim

Základní chybou tak podle Galeottiho bylo přehlížet Putinovy velmocenské ambice a ignorovat jeho přesvědčení, že je Ukrajina, a zejména její východní část, právoplatnou součástí Ruské federace.

K zahájení agrese také podle něj určitě přispěla Putinova osobní izolace během covidové pandemie a paranoia, že se ho Západ snaží odstavit od moci. Své myšlenky a záměry na napadení Ukrajiny prý tak nekonzultoval ani s širším mocenským okruhem Kremlu.

Z války nejsou všichni nadšení

„Bizarní je například vědomí, že řada klíčových postav v tom, co byste mohli nazvat ruským režimem – předsedkyně centrální banky Elvira Nabiullinová nebo premiér Michail Mišustin a další – nejsou z války moc nadšení. Chtěli by, aby skončila. Ale ani oni nejsou v pozici, aby Putinovi mohli říct to, co potřebuje slyšet,“ upozorňuje britský historik.

A dodává, že možná ani Putin nečekal, že se takzvaná speciální operace protáhne na několik let. Ani v srpnu 2025, tedy tři a půl roku po zahájení invaze, se Ukrajina nevzdává a požaduje jednání o příměří, a nikoliv o své kapitulaci.

V tom spočívá další chyba Západu. Je totiž na místě připomenout, že pracovníci západních zpravodajských služeb měli signály, respektive informace, o chystaném vojenském napadení Ukrajiny minimálně několik týdnů před únorem 2022.

„Byli si jistí Putinovou invazí mnohem dřív. Ale taky si byli jistí tím, že Putin Ukrajinu obsadí během dvou až tří týdnů. Takže bych to shrnul tak, že si spíš můžeme vybrat, jakou chybu jsme tehdy udělali,“ poznamenává Mark Galeotti s jistou dávkou sebeironie.

Jaké zdroje nám zbyly?

Josef Pazderka a Ondřej Soukup nemůžou od února 2022 Rusko pracovně navštěvovat. Stejně tak Mark Galeotti, který dokonce v červnu 2022 dostal výslovný zákaz vstupu na dobu neurčitou.

V podcastu Na Východ! proto spolu diskutují, jak získávat informace o současných náladách v ruské společnosti, anebo prostě jen kontaktovat svoje důvěryhodné zdroje na místě. Ti za to totiž můžou být kremelským režimem potrestáni. Situaci ztěžuje i fakt, že Rusko od té doby opustila řada domácích, kriticky píšících novinářů.

Podle Marka Galeottiho je proto teď důležité soustředit se na to, co říká Vladimir Putin, a připustit si, že někdy je potřeba ho brát doslovně.

 Kremlologie, neboli porozumění skutečnému významu slov ruského prezidenta díky jejich zasazení do kontextu dalších informací z Kremlu, byla speciální disciplína už od dob Sovětského svazu. Podle Galeottiho je teď potřeba se k ní vrátit.

A druhou oblastí, již považuje za důležitou sledovat, jsou ruská opatření v terénu. „Taková, která Rusko opravdu něco stojí. Rusové můžou stavět zařízení nebo přesouvat jednotky jen proto, že nás chtějí vyděsit. Ale pokud skutečně dělají něco, co spotřebovává jejich vzácné zdroje, pak to naznačuje, že se opravdu může k něčemu schylovat,“ varuje Mark Galeotti.

 X X X

EUROPOSLANEC  SR  BLAHA:

 Agentka Ostrihoňová sa priznala, že brala peniaze od britskej vlády. 

Šimečka klamal. Tvrdil, že Ostrihoňová od britskej vlády nebrala žiadne peniaze.

A Ostrihoňová spakruky vyhlásila, že zobrala od Britov dve tisícky na kampaň. Keď povie Ostrihoňová dvetisíc, tak to mohlo byť aj dvadsať tisíc.Pointa je, že sa priznala. Máme tu občianku Slovenskej republiky, ktorá brala peniaze od britskej vlády, aby ovplyvnila výsledky volieb v súlade s geopolitickými cieľmi cudzej vlády.

Nie je o čom. Vlastizrada. Ak „influencer“ Danny Kollár sedí vo väzbe za to, že neslušným spôsobom hovoril svoje názory, tak ako je možné, že tu behajú po slobode „influenceri“, ktorí spolu s britskou vládou manipulovali voľby na Slovensku?A prepáčte, ale výhovorky, že mobilizácia mladých ľudí nie je zásah do volieb, to je detinské a smiešne. To myslí niekto vážne?

Britská vláda si vyhodnotila, že toto je spôsob, ako porazí Smer. A naliala do toho kopu peňazí. Tak o čom sa bavíme? Keby v Nemecku vládla AfD a naliala by peniaze do kampane na Slovensku na mobilizáciu starších a vidieckych voličov, lebo by si vyrátala, že takto najlepšie pomôže trebárs Republike, tak by PS-kári ako prví kričali, že je to hybridná vojna.

Ale ked ide o pomoc PS-ku, tak sa zrazu hľadá tona smiešnych výhovoriek. Vážená kaviareň, toto fakt neobstojí. Ani sami tomu neveríte. Každý z vás, kto zobral peniaze od agentúry Zinc, spáchal vlastizradu.Ja len pripomínam, že britský veľvyslanec Baker priamo nadával na premiéra Roberta Fica za to, že dal rozhovor pre ruské médiá. Absolútne cez čiaru.

Ešte pred voľbami na obede predsedu Smeru s veľvyslancami vytiahol Baker fascikel, ktorý si vedú o mne a citoval tam moje statusy. Ďalší ťažký prešľap.A teraz vidíme, že Británia sa celé roky snaží priamo ovplyvňovať politiku na Slovensku. A leje do toho milióny. V prospech PS. Aj svojej agentky Ostrihoňovej.

Agentúra Zinc spolupracovala aj s webom Infosecurity, čo je satelit extrémistu Naďa, ktorý sa vyhráža perzekúciou svojich oponentov zhruba podobným slovníkom, aký mali Mussoliniho fašisti pred sto rokmi.Infosecurity po mne roky ide a pričinili sa aj o to, že mi kedysi istá sociálna sieť zablokovala účet, čo bol takisto priamy zásah do demokratickej politiky na Slovensku. Aj to je v poriadku? Aj to je vrchol slobody a demokracie?

Aj Rusko takéto veci môže robiť? Aj Čína? Platiť si tu influencerov? To ako vážne? Iný logický uzáver z toho, čo aktuálne tárajú liberálne médiá, nemôže vyplynúť – oni vlastne legitimizujú hybridnú vojnu. Tvária sa, že je vlastne úplne v pohode, že britská vláda sem celé roky leje peniaze. Aby zničila Roberta Fica a Smer. A teraz celá tá špina vylieza na povrch.

Každý normálny človek vidí, že je to ťažký prúser. Že toto jednoducho Británia robiť nemôže. Že je to akt hybridnej vojny. A že tí občania SR, ktorí jej pomáhali, zradili svoju vlasť.

A každý normálny človek vidí, že Šimečka v priamom prenose klamal. Od čias Clintona a Lewinskej nebol nikdy nikto takto rýchlo a trápne prichytený pri klamstve – čo ešte robíte v politike, pán Šimečka?

Ľuboš Blaha, server vasevec.cz

x X X

TESLA  USA  POTRESTÁNA

 Porota potrestala Teslu: za nehodu s Autopilotem má zaplatit 243 milionů dolarů

Americká automobilka Tesla má podle rozhodnutí poroty ve státě Florida zaplatit 243 milionů dolarů (v přepočtu 5,2 miliardy Kč) jako odškodnění za smrtelnou nehodu, při níž v roce 2019 sehrál roli její systém autonomního řízení Autopilot. Rozhodla o tom porota v USA. Tesla považuje rozhodnutí za nesprávné a hodlá se proti němu odvolat.

Řidič vozu Tesla měl v době nehody zapnutý systém Autopilot. Vozidlo v rychlosti kolem 100 km/h narazilo do stojícího automobilu, jehož posádka pozorovala noční oblohu. Nehodu nepřežila žena, která seděla ve stojícím autě, a její partner utrpěl vážná zranění s trvalými následky.

Řidič Tesly se podle vyšetřování v době nárazu snažil sebrat mobilní telefon, který mu upadl, a nevěnoval se tak řízení ani dopravní situaci před sebou.

Autopilot navržený pro dálnice, ale bez omezení

Tesla tvrdila, že nehoda je jednoznačně důsledkem chyby řidiče, který neplnil svou povinnost dohlížet na vozidlo, i když měl systém Autopilot zapnutý. Obžaloba však argumentovala tím, že automobilka umožňuje používání Autopilotu mimo dálnice, přestože jej původně navrhla právě jen pro dálniční provoz.

Rozhodnutí poroty: trest i kompenzace

Porota přiznala 200 milionů dolarů jako tzv. punitive damages, tedy odškodnění s represivním účelem – tedy za účelem potrestání společnosti. Zároveň přiřkla dalších 129 milionů dolarů na kompenzaci škod, z nichž 67 procent připadlo řidiči vozu a 33 procent právě Tesle, což znamená, že firma má zaplatit ještě dalších 43 milionů dolarů.

Celkem tak Tesla podle verdiktu poroty zaplatí 243 milionů dolarů.

Citlivý moment pro Teslu: firma plánuje autonomní taxi

Rozhodnutí poroty přichází v době, kdy se Tesla snaží přesvědčit americkou veřejnost o bezpečnosti svých autonomních systémů řízení. Firma zároveň oznámila plány na zavedení samořiditelných taxi bez řidiče v několika amerických městech.

Případ může ohrozit důvěru veřejnosti v technologie autonomního řízení a vyvolat otázky, zda jsou bezpečnostní opatření Tesly dostatečná, ceskajustice.cz

 X X X

 EU  NIČÍ  DEMOKRACII

 Elon Musk vyzval Irsko k odchodu z EU a rozpuštění unie. „Evropská unie ničí demokracii!“

 Miliardář Elon Musk se opět postaral o pozdvižení. Majitel Tesly, SpaceX nebo sítě X vyzval Irsko a všechny členské státy, aby opustily Evropskou unii. Důvodem je zásah EU do národní suverenity a zneužívání práva v otázce azylové politiky. „Irsko by mělo opustit EU. Všechny země by měly. Unie ničí demokracii v Evropě,“ napsal Musk na síti X.

Musk tak reagoval na komentáře k článku v deníku The Irish Times, který informuje o čerstvém rozhodnutí Soudního dvora EU ohledně povinnosti států zajistit ubytování pro žadatele o azyl. Podle soudu členské státy nemohou ospravedlnit nedostatek ubytování pro žadatele o azyl například „dočasným vyčerpáním kapacit“. Rozhodnutí reagovalo na irský případ dvou mužů – z Afghánistánu a Indie – kteří po zamítnutí žádosti o přístřeší zůstali dlouhé týdny bezdomovci.

 ECHO PORADA

Soud v Lucemburku dal jasně najevo: žádná vláda nemůže svádět nedodržení základních práv na náhlý příliv uprchlíků, ať je jakkoli dramatický nebo nečekaný. Verdikt je závazný a vrací případ zpět k irskému Nejvyššímu soudu, který musí rozhodnout v souladu s výkladem evropského práva, píše například server RBC Ukraine, který se k soudnímu případu vyjadřuje s ohledem na miliony ukrajinských válečných uprchlíků v EU.

Musk, který se v minulosti netajil svou skepsí vůči nadnárodním strukturám, považuje zásah EU do rozhodování národních soudů za nedemokratický. V podobném duchu se nedávno vyjádřil i americký prezident Donald Trump, který evropské země varoval před „ztrátou Evropy“, pokud nezastaví masovou migraci.

Muskova výzva přichází v době, kdy EU čelí nejen nátlaku zevnitř, ale i rostoucí frustraci z neschopnosti nalézt jednotný přístup k migraci z Afriky a Asie, která mnohé členské země sužuje. Od začátku války na Ukrajině přijala unie v rámci dočasné ochrany také přes 4,3 milionu uprchlíků. Jejich právní status po možném příměří je však nejasný a Evropská komise zatím nenabídla řešení.

 Zatímco irská vláda argumentuje nedostatkem kapacit, unijní soudci dávají jasně najevo, že základní práva nelze podmiňovat stavem státních rezerv.

X X X

CIZINCI  ZAVALILI  ČR 

Cizinců v Česku rychle přibývá. Už tvoří víc než desetinu celé populace

Na konci června žilo v České republice legálně 1 091 409 cizinců. Za rok jich přibylo téměř 35 000. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ve zprávě o migraci za druhé čtvrtletí letošního roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Cizinci podle úřadu aktuálně tvoří 10,3 procenta populace ČR. Více než třetina z nich žije v Praze.

Ukrajinců pobývalo v Česku na konci června přes 581 000. Na celkovém počtu cizinců se lidé z Ukrajiny podílejí 53 procenty. Slováků bylo přes 123 000, Vietnamců zhruba 69 000 a Rusů téměř 38 000. Lidí z Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska žilo na území ČR přes 234 500, což je 21 procent z celkového počtu cizinců.

Klíčový vliv má dočasná ochrana pro Ukrajince

„Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi,“ uvedlo ministerstvo. K dočasné ochraně, která ukrajinským válečným uprchlíkům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh, bylo registrováno přes 378 000 lidí.

Zhruba 385 000 cizinců mělo na konci června trvalý pobyt, téměř 328 000 přechodný pobyt.

Azyl žádalo jen několik stovek lidí

O azyl si letos od ledna do konce června zažádalo 429 lidí. Nejvíce žádostí podali cizinci z Vietnamu, bylo jich 83. Dále o mezinárodní ochranu žádali Ukrajinci, lidé z Uzbekistánu, Moldavska a Turecka.

Za první pololetí letošního roku odcestovalo z ČR 480 lidí v programu asistovaných dobrovolných návratů. Nejvíce cizinců se vrátilo do Vietnamu. Při nucených návratech, které zajišťuje policie, opustilo zemi 91 lidí, ceskajustice.cz

X X X

ČR  BEZ  TOALET,  TURISTÉ  I  MÍSTNÍ  VYHLEDÁVAJÍ  PŘIRODU

  Chybějí veřejné záchody, turisté znečisťují přírodu. Není to naše věc, tvrdí obce i stát

 Česko zaostává za vyspělou Evropou v budování veřejných záchodů v turistických oblastech. Problém je nejvíc vidět právě v létě, kdy lidé zaplavují památky i přírodu. Když si nemají kde civilizovaně ulevit, musí do přírody. I cenná území tak znečišťují hromady výkalů, toaletního papíru či nerozložitelných vlhčených ubrousků.

Vadí to jak turistům, tak místním lidem. Neutěšený stav kritizují i mnozí starostové, odborníci na infrastrukturu, na odpady nebo ochranu životního prostředí. Nemohou se však shodnout v názoru, kdo to má řešit, zda stát, obce, nebo třeba národní parky.

Kdyby to záleželo na mně, nařídil bych národním parkům, aby podobné toalety budovaly na svém území. Neměli bychom pak tak pos**nou republiku jako teď.

X X X

 ‚Nejikoničtější kulturní postava v historii naší země.‘ Dua Lipa získala kosovské občanství, celkem už má tři

Popová hvězda Dua Lipa získala kosovské občanství. Informoval o tom v sobotu server BBC News, podle něhož občanství obdržela přímo z rukou prezidentky Vjosy Osmaniové.

 Dua Lipa, která má nově britské, albánské i kosovské občanství, je teď v Kosovu na třídenním festivalu Sunny Hill 

Devětadvacetiletá zpěvačka se narodila v Londýně kosovsko-albánským rodičům a v kosovské metropoli Prištině krátce žila od svých 11 let, kdy se její rodiče do Kosova vrátili poté, co země získala nezávislost.

 Po získání kosovského občanství Dua Lipa uvedla, že má „pocit, jako by se mé dvě stránky staly jednou“. „Miluji tuto zemi a znamená to pro mě a mou rodinu tolik,“ doplnila pak v prohlášení.

Prezidentka Osmaniová řekla, že to byla čest udělit občanství zpěvačce, kterou považuje za jednu z „nejikoničtějších kulturních postav v historii naší země“. „Naše vděčnost je bezmezná za vše, co Dua pro Kosovo udělala a stále dělá,“ uvedla pak na síti X.

Dua Lipa, která má nově britské, albánské i kosovské občanství, je teď v Kosovu na třídenním festivalu Sunny Hill. V minulosti opakovaně mluvila o své lásce k této balkánské zemi a mimo jiné tam založila charitu zaměřenou na pomoc ohroženým komunitám.

 X X X

 RUSKO  NABÍZÍ  NA  DOVOLENOU  MOŘE

Rusko láká na pobyty u Azovského moře

 Berďansk, Kyrylivka, Mariupol. Ačkoli mnohým se při vyslovení názvů ukrajinských měst na pobřeží Azovského moře vybaví ruská okupace, dělostřelecká palba a utrpení civilistů, Moskva je líčí jako skvělé destinace pro letní dovolenou. Okupační správa láká ruské turisty na čistou vodu, prázdné pláže a levné ubytování.

 „Azovské moře je krásné. Strávili jsme tu několik dní a měli jsme se skvěle. Bydleli jsme ve Ščastlivceve v Chersonské oblasti. Pojďme se tu společně projít, ukážu vám to,“ říká na videu na YouTube prokremelský bloger Andrew Usinin, zatímco na zabrané ukrajinské území pěje chválu.

Okupační úředníci letos očekávají na 150 tisíc turistů v Záporožské oblasti a dalších sto tisíc v Chersonské. Tvrdí, že pracují na obnově resortů sovětského typu, včetně zařízení pro zotavující se veterány.

Šéf ruského Svazu cestovních kanceláří označil pláže v obsazených regionech za „čistší a méně přeplněné“ než tradiční destinace, jako je Krym nebo ruské pobřeží Černého moře. „Letní sezona bude organizovaná, s dobrým servisem a bez zbytečných starostí,“ uvedl Vladimir Saldo, Ruskem dosazený gubernátor Chersonské oblasti.

V okupované Kyrylivce na pobřeží Azovského moře turisté podle webu The Moscow Times zaplatí za noc kolem dvou tisíc rublů (520 korun).

„Jezdí sem docela hodně lidí, více než loni. Pláž u nás je písčitá, voda je mělká, takže je to pohodlné pro rodiny s dětmi. Situace je zatím klidná,“ popsala webu Irina, zaměstnankyně jednoho z místních penzionů.

„Pojeďte do Berďansku, zákaz vycházení nevadí“

Asi hodinu jízdy odsud leží Berďansk, který rovněž láká na „pohodovou“ dovolenou. Ubytovat se jde od 700 rublů (180 korun) za noc za lůžko ve třílůžkovém pokoji s koupelnou. Na Berďanské kose – písečném pásu v moři – si lze o něco dráž pronajmout chaty s bazény. „Všechno je teď plně obsazené. Je tam klid, pohoda,“ řekl manažer The Moscow Times.

Moskva Berďansk kontroluje od prvních dnů invaze na Ukrajině, kterou zahájila 24. února 2022. Slouží jako důležité logistické centrum pro ruské formace nebo pro přepravu ukradeného ukrajinského obilí a dalších komodit. Město leží zhruba 85 kilometrů od aktivní frontové linie.

Zdejší úředníci navzdory tomu nabízejí třídenní zájezd z Ruska. Balíček za 12 tisíc rublů (3 160 korun) zahrnuje ubytování v hotelu, prohlídku muzea a stravování. Organizátoři upozorňují, že ve městě večer platí zákaz vycházení a po 17. hodině tu nelze koupit alkohol, zážitek z „nového ruského regionu“ to podle nich ale nikterak neumenší.

Rusko podle odhadů okupuje téměř pětinu ukrajinského území. Na jaře 2014 anektovalo poloostrov Krym. Po rozpoutání války proti Ukrajině pak Kreml prohlásil za připojené k Rusku čtyři oblasti, které částečně okupuje: kromě Záporožské a Chersonské také Doněckou a Luhanskou.

„Mnoho Ukrajinců mělo před válkou snadný přístup k moři – dojeli tam za čtyři pět hodin. Když tam nyní vidí ruské turisty, zatímco na ně padají bomby, je to pro ně velmi bolestivé,“ popsal Ivan Stupak, poradce ukrajinského parlamentního výboru pro národní bezpečnost.

„Infrastruktura tu moc není. Je to rustikální, ale bez problémů. Voda v Azovském moři je průzračně čistá. Pláže nejsou přeplněné,“ uvedl bloger Usinin, zatímco ukazoval na liduprázdné pobřeží. Podobně jsou na tom na jeho videu také ulice nebo improvizované dětské hřiště.

Okupační správa letos zesílila úsilí o zabavení majetku Ukrajinců, kteří před boji uprchli na Kyjevem kontrolovaná území. Děje se tak zejména v přímoří, kde mají Rusové zájem o koupi či pronájem nemovitostí.

Úřady se snaží turisty nalákat také na ruské pobřeží Černého moře, které je ale podle odborníků po loňské havárii tankerů z velké části nevhodné ke koupání. Když se plavidla v polovině prosince v Kerčském průlivu potopila, do vody uniklo nejméně 2 400 tun těžkého topného oleje.

Přestože se v okolí ruských měst Anapa a Temrjuk denně vyplaví další mazut, úředníci v tom nevidí problém a vesele tu pořádají dětské tábory. V důsledku úniku už uhynuly tisíce mořských ptáků a nejméně 32 delfínů.

„Letošní sezona bude ve znamení topného oleje, zčernalých nohou a možných otrav. Očekávám, že úřady budou tlačit na média, aby potlačila informace, které by mohly návštěvníky odradit,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa (RFE) Vladimir Slivyak z ekologické organizace Ecodefense.