Riziko dedolarizace může Spojené státy ohrozit víc než fiktivní válečná ruská a čínská hrozba. Kdo se chce vetřít, musí platit a kupovat americký dluh. Válka na Ukrajině bere za své, nejen kvůli hrozící porážce Kyjeva, ale také díky ochabnutí zájmu Washingtonu o pokračování v nákladné hře s Ruskem. Ta Rusko posílila, místo aby ho položila na lopatky. Americký prezident Donald Trump si proto položil jednoduchou otázku: Není lepší peníze raději vydělávat? Jiná otázka je však ještě naléhavější: Jak zabránit ztrátě postavení dolaru, když je toho stále méně, co za něj Amerika může nabídnout?

Zbytečná ukrajinská válka je tak vytlačována z centra pozornosti „celní válkou“, ve které Trump střílí z opravdu hrubých kusů. Ve sporu s odbojnými Kanaďany jednu chvíli vyskočila cifra na 200 procent, což měla být sazba za mléčné produkty. Je to prý odplata za ještě vyšší sazby na americké mléčné pochoutky – jenže ty se vztahovaly jen na zboží nad dohodnuté bezcelní limity.

Ale do toho se nezaplétejme, EU už je v hledáčku taky a první výměna cel a proticel ukazuje, že evropský return je o poznání slabší než Trumpovo podání.

V každém případě si Trump nehodlá v tak dramatickou chvíli ucpávat hlavu Ukrajinou. Proto přijal celkem vstřícně Putinovo „bezpodmínečné přijetí“ návrhu na 30 denní příměří, byť je ruský prezident doprovodil podmínkami, které byly západním i naším tiskem interpretovány jako odmítnutí.

Vzdušné útoky na Rusko i Ukrajinu se sice mezitím vystupňovaly, ale agenturami v neděli probleskly zprávy, že americký ministr zahraničních věcí Marco Rubio v sobotu jednal telefonicky s ruským protějškem Sergejem Lavrovem.  Zároveň bylo ohlášeno, že  generál Keith Kellogg byl stažen z funkce amerického vyjednavače s Ruskem. Stalo se tak po ruských výtkách, že je příliš proukrajinský. Bude proto sloužit jen na ukrajinské straně.

O zmíněných jednáních ministrů zahraničí zatím víme jen to, že byla věnována „diskusi o dalších krocích“. Diskuse je výměna názorů, kterou si nelze vykládat tak, že já si vyměním své názory za vaše, a je vymalováno. Připomeňme si, že prvotním výsledkem americko-ruských jednání v Rijádu byl start normalizace diplomatických vztahů. Dohodlo se, že ta musí předcházet jednání o trvalém míru. Jenže čas tlačí, už nejen Trump, ale i Putin se zmínili o potřebě dalšího přímého telefonického rozhovoru, který by nejspíš otevřel cestu i k přímému setkání. Padla slova jako „rychle“ nebo „do konce týdne“. Podle některých agentur, na ministerské úrovni už tedy probíhá jednání o technikáliích zastavení palby.

Skutečnost, že nevíme nic, je vhodnou příležitostí věnovat se „velkému obrazu“ obratu v americké politice. Mění se priority, přátelé a nepřátelé, cíle. Trump si především uvědomil strategickou hrozbu v podobě obrovského zadlužení, které je zvládatelné jen do doby, kdy je dolar mezinárodní rezervní měnou. Tedy do doby, kdy se rostoucí dluh dá řešit tiskem nových stohů zelených papírků. Nebo ťuknutím prstem do klávesnice měnového serveru, který pak ty peníze vytvoří „z horkého vzduchu“, jak s oblibou říkají Američané. Nezapomínejme, že Trump chce taky snižovat daně, o to to bude těžší.

Formálně se vydávají nové peníze tím, že se tisknou americké dluhopisy, které však mají jen takovou cenu, za jakou se dají prodat. Riziko není zažehnáno ani když se prodají, protože jsou závislé i na sekundárním trhu. Podstatná část amerického dluhu totiž slouží čiré spekulaci – snažím se prodat dráž, než jsem koupil. Velká část obchodů se odehrává mimo území USA, což mimo jiné znamená, že americká měna je z velké části mimo kontrolu amerických autorit.

Nikdo neví, kam se trh vrtne. Ceny se mění a reálný výnos dluhopisu putuje opačným směrem. Ty nové už musí tržní úrokový výnos akceptovat také, jinak je nikdo nekoupí. Takže nikdo neví ani to, kam se posunou úroky generované tímto trhem, a ten je tak velký, že úroková míra může vyskočit, i kdyby ji šéf Fedu bránil vlastním tělem. Vyšší úrok, drahé splátky. Máme na ně? Už teď spolknou částku srovnatelnou s třetinou nemandatorních výdajů rozpočtu USA.

A teď si představte ten nejhorší scénář: Důvěra v dolar je otřesena a cena dluhopisů letí dolů, protože každý se snaží prodat, než to bude horší. V určitém momentě může přijít moment zlomu, prodávají všichni. Kdo uteče, vyhraje. Jenže všichni vyhrát nemohou. Je to jako s tím pochodem kolem zmenšujícího se počtu židlí: hudba přestane hrát a některé zadky končí na zemi. Moment zlomu proto může přijít nečekaně, jakmile se v předstihu začne šířit úvaha, že je lepší jít od toho už teď, než se splaší všichni.

Úkoly jsou tedy dva. Nejprve zvýšit příjmy Spojených států, aby se snížila závislost na náladách trhu. Druhým úkolem je návrat reálné výroby na území Spojewných států, alespoň tam, kde si ještě pamatují, že tam kdysi mívali průmysl.

Tomu mají pomoci ta tlustá cla. Svět kolem křičí, ale volební základna Republikánů to podporuje.

Pokud jde o cla na čínské zboží, má to podle průzkumu CBS News/YouGov podporu 56 procent veškerého obyvatelstva (vzorek byl 2175 osob). U cel pro Evropu, Kanadu a Mexiko je to opačně, ale jiný výsledek dostaneme, když se na to díváme podle stranického klíče. V průzkumu se mluví obecně o „konzervativcích“, vedle „umírněných“ a „liberálů“. Mezi „konzervativci“ mají cla podporu bohatýrských 80 procent, a to se 7 procentům zdají příliš malá…

 Spustí tato nová vysoká cla v Americe inflaci? Odpověď hledejme v minulosti, kdy Trump v prvním období napařil Evropě 25 procentní cla na ocel a hliník. V Americe to cenou těchto kovů pohlo jen nepatrně, o malá jednotlivá procenta. Zajímavější je změna pohledu na to, co vlastně cla jsou. Podle některých ekonomů se jedná o zdanění přílivu kapitálu.

Zkusme si to vysvětlit. Když koupím něco, na co nemám, vzniká dluh. Dluh znamená splatit jistinu plus úrok v dohodnutém čase. Jinými slovy, když koupím něco, na co nemám, měním to za právo druhé strany vyžadovat ode mne kapitálový výnos. Prodal jsem kousek sebe, nebo méně drasticky, své produktivní kapacity. Je to výnos? Je. Tak to zdaňme u zdroje, clem, když to vstupuje do země.

Nejedná se o pouhé účetnictví, jedná se o strategii přežití, o bitvu gigantů, o existenční střet s globálním finančním kapitálem, strašidlem živeným válkami.  Takhle to vidí Dr. John‘s Blog na Substacku:

Neuvěřitelné,

Znovu se vnucuje otázka, co se děje ve světovém dění, které se zdá být chaotické a nesmyslné. Zdá se, že neexistuje žádný narativ, který by adekvátně sloužil zájmům „vlastníků“ a jejich politických a obchodních „elit“, a že existují dva odlišné tábory s odlišnými zájmy a řídícími narativy: globalisté a nacionalisté.

Globalisté jsou spojeni s nadnárodními půjčkami na úrok národním vládám, aby mohli financovat války. Půjčování na úrok vede k hospodářským krizím, protože dluhy přerůstají produktivní ekonomiky ve všech měřítcích. Hospodářské krize vedou k válkám, které je třeba financovat…

Populističtí nacionalisté usilují o zvýšení reálné ekonomiky ve prospěch svých národů, pracovníků, rodin, komunit a dlouhodobé životaschopnosti infrastruktury.

Globalisté usilují o vytěžení abstraktního „kapitálu“ z národů v podobě peněz, což je konceptuální dohoda, nikoliv něco reálného jako farma, továrna nebo ropný vrt. Peníze jsou vysoce zaměnitelné a mohou během okamžiku putovat z New Yorku do Bangladéše.

To je výhodné pro ty, kdo mají dohodnutá vlastnická práva k výrobním statkům a k platbám dluhů jednotlivců, firem a národů. Mohou půjčovat za nízké úroky, vyvolávat krize, pak požadovat vyšší úroky nebo plné splacení a dosáhnout buď vyšších výnosů, nebo likvidace majetku, jako tomu bylo v případě asijské finanční krize, kdy továrny a podniky byly velmi levně odkoupeny globálními finančníky.

Populističtí nacionalisté mohou své země chránit před takovými extrakčními cykly volně proudícího „finančního kapitálu“ zavedením „kontroly kapitálu“, jakou má například Čína, která váže peníze na místo, na národ.

Nacionalisté mohou své národy financovat také prostřednictvím cel, která zlevňují jejich národní výrobky doma a zvyšují náklady na zahraniční výrobky. Obvykle dochází k odvetným opatřením, takže dovoz je dražší ve všech zemích. Země, které jsou na dovozu silně závislé, mohou být zasaženy více, zejména pokud je nemohou nahradit, což může být případ, kdy nemají dostatek zemědělské půdy, která by dovoz potravin nahradila. Lépe na tom budou státy, které jsou soběstačnější, zejména pokud jsou ostatní závislí na jejich vývozu, například ropy a obilí.

Autarkie je stav soběstačnosti. Žádný moderní národ není skutečně autarkní, ale Rusko je k tomu od roku 2014 silně tlačeno sankcemi, a má nejvíce přírodních zdrojů na obyvatele ze všech zemí. Systém cel, který zdražuje dovoz, postrkuje zemi směrem k autarkii, odebírá peníze obchodu a přesouvá je na provoz vlády.

To je špatné pro globalisty, kteří upřednostňují systém volného obchodu, v němž vydělávají na obchodu mezi zeměmi. Čím více obchodu, tím lépe. Čím více je přežití národa závislé na obchodu, tím více mohou globalisté, kteří ovládají obchodní kanály a finance, vytěžit z daného národa bohatství prostřednictvím manipulace s cenami a dostupností.

(…)

Pokud je můj odhad správný, dluhy na úrok, které jsou základem našich současných peněz, jsou většinou špatné dluhy. Ve sklenici se sušenkami jsou převážně dluhy, nikoliv sušenky. Kdo dostane zbývající sušenky? Jak to bude spravováno? To jsou politické otázky, na kterých se společnosti musí dohodnout, jinak se rozpadnou a nebudou produkovat životní potřeby pro své členy.

První otázkou je, jak spravovat nesplacené závazky. Globální vlastnické elity dávají přednost tomu, aby nároky na zbývající bohatství byly anulovány. Pokud nějaký žadatel zemře, je o jeden nárok na skutečné bohatství, který by mu konkuroval, méně. Zničení konkurenčních nároků prostřednictvím války se často používá ve službách starého bohatství.

Někdy se po několik let vedou rozsáhlá společenská jednání s cílem uzavřít novou společenskou smlouvu a společnost je schopna se funkčně reorganizovat a postupovat vpřed v lépe uzpůsobeném uspořádání k zajištění svých lidských potřeb ve velkém měřítku.

Domnívám se, že se nyní blížíme k takovému okamžiku společenské realizace.

  Tolik Dr. John. Nechci to protahovat, reagovat budu později.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

  Čínský prezident odmítl pozvání EU do Bruselu

Čínský prezident Si Ťin-pching odmítl pozvání na návštěvu Bruselu a na účast na summitu s Evropskou unií k připomínce 50. výročí diplomatických vztahů s evropským blokem. V neděli o tom na svém webu informoval list Financial Times. Poznamenal, že se tak stalo v době, kdy unie zpochybňuje upřímnost čínských snah o sblížení a spolupráci.

 Peking sdělil unijním představitelům, že s vedením EU se místo prezidenta sejde čínský premiér Li Čchiang.

Summitů, v jejichž pořádání se Brusel s Pekingem střídají, se obvykle účastní čínský premiér. EU však nadcházející vrcholnou schůzku považuje za významnou, proto stála o osobní setkání s čínským prezidentem.

Mnozí unijní činitelé podle zdrojů Financial Times vnímají odmítnutí prezidentovy účasti jako potvrzení dřívějších názorů, že Čína i přes vřelá slova o potřebě spolupráce nečiní skutečné kroky.

Napětí mezi Pekingem a Bruselem se zvýšilo po únoru 2022, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu. Unie poté obvinila Čínu, že Rusko podporuje. Čína tvrdí, že podporuje mírové řešení konfliktu, odmítá ale na Moskvu tlačit. Unie rovněž uvalila cla na čínské elektromobily, protože je považuje za státem dotované.

 X X X

USA už nezajímá vyšetřování ruské invaze, Putina k odpovědnosti nepoženou

Americké ministerstvo spravedlnosti informovalo evropské činitele, že USA opouštějí skupinu vytvořenou pro to, aby vyšetřovala lidi odpovědné za invazi na Ukrajinu, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Uvádí to list The New York Times, podle něhož zpráva naznačuje, že Spojené státy se nebudou snažit pohnat Putina k odpovědnosti za zločiny, jež Rusko na Ukrajině spáchalo.

 Mezinárodní centrum pro stíhání zločinu agrese proti Ukrajině (ICPA), ke kterému se Spojené státy připojily v roce 2023, vzniklo s cílem pohnat klíčové představitele Ruska, Běloruska, Íránu a Severní Koreje k odpovědnosti za zločin agrese. Podle mezinárodního práva jde o narušení suverenity jiné země, které se nestalo v rámci sebeobrany.

Podle The New York Times (NYT) americká strana během pondělka o svém rozhodnutí informuje Agenturu EU pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), pod kterou skupina funguje.

 Spojené státy byly jedinou zemí mimo Evropu, která se skupinou spolupracovala. V Haagu je zastupoval vysoce postavený činitel ministerstva spravedlnosti, který spolupracoval s vyšetřovateli z Ukrajiny, baltských států a Rumunska.

NYT píší, že ministerstvo spravedlnosti se k informacím o odchodu Spojených států ze ICPA zatím nevyjádřilo.

USA nebudou řešit ani válečné zločiny

Americký resort spravedlnosti podle NYT rovněž omezuje činnost svého týmu pro válečné zločiny, který v roce 2022 vytvořil jeho tehdejší šéf Merrick Garland a v němž se sešli zkušení prokurátoři.

 Za vlády bývalého prezidenta Joea Bidena znamenali důležitou pomoc pro přetížené ukrajinské prokurátory a zástupce justice. Poskytovali jim logistickou pomoc, výcvik i přímou podporu při podávání žalob u ukrajinských soudů na Rusy podezřelé ze spáchání válečných zločinů.

Současný americký prezident Donald Trump od svého návratu do Bílého domu zaujal vůči Rusku vstřícný postoj. Před časem emotivní roztržkou skončila jeho schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Ještě dříve Trump obvinil ukrajinské vedení, že sehrálo roli při vyprovokování invaze ze strany Ruska. V posledních dnech ale napětí ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem poněkud polevilo.

 X X X

PROTESTY   POLICISTŮ   PROTI  NÍZKÝM  PLATŮM?

VINA   FIALY,  ROZHÁZEL  MILIARDY,  UŽ  DÁVNO  MĚL  BÝT  PROTESTY  NÁRODA  SESAZEN  I  S  BARTOŠEM,  JUREČKOU  A  SPOL

DŘÍVE  TO  DĚLAL  VÁCLAV  HAVEL

iDNES.cz detailně zmapoval platy policistů, rozdíly jsou obří. Chystají se protesty

 Policejní prezident Martin Vondrášek bere měsíčně plat přes 251 tisíc korun, jeho náměstci, kteří často u policie slouží přes třicet let, od 120 do 158 tisíc korun.

 Podobné platy mají i ředitelé krajských ředitelství, kteří mají od 133 do 171 tisíc korun. Přes sto tisíc mají i ředitelé územních odborů či krajští náměstci. Řadoví policisté jsou na tom ale výrazně hůře.

 Průměrný plat řadového policisty v Praze je 59,3 tisíce korun, na jižní Moravě, v Pardubickém kraji, na Vysočině či ve Zlínském kraji berou jen přes 51 tisíc korun.

Nejméně mají čerství policisté – ti, kteří slouží teprve rok či méně. Třeba „nejchudší“ policista v Praze, který slouží alespoň rok, vydělává 32 tisíc hrubého, na Zlínsku, Ústecku, Karlovarsku nebo třeba ve středních Čechách slouží i policisté, kteří po roce mají jen 28 300 korun hrubého.

Je nedůstojné, aby nástupní plat policisty byl třicet tisíc, když i armáda dává o deset tisíc korun více. I to je důvod, proč ročně odejde od policie 2,2 tisíce lidí.

X X X

 Prezident Pavel se vydal tajnou na návštěvu Jesenicka, překvapila i obyvatele obcí

Prezident Petr Pavel je dnes na utajované návštěvě Jesenicka. V Kobylé nad Vidnavkou si prohlédl místa postižená povodněmi, v České Vsi zamířil do modulární školy, která slouží dětem místo tříd, které byly vyplaveny při loňské povodni. Návštěva nebyla veřejně ohlášená, překvapením byla i pro obyvatele obcí.

 Starostka Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku Miroslava Rybáriková potvrdila, že prezident Petr Pavel v obci strávil přibližně půl hodiny.

„Podíval se po obci, zajímal se o škody po povodni, průběh oprav a jejich financování,“ sdělila starostka Kobylé.

 Prezident si prohlédl i zpustošenou část obce u kulturního domu, právě tam smetla rozvodněná řeka dvě domy, v jednom z nich zahynula starší žena. Na místě také stále chybí most. „Probrali jsme situaci včetně opravy mostů i to, že budeme nahrazovat pilířové mosty obloukovými, abychom byli připraveni na případnou další povodeň lépe,“ doplnila starostka.

Podle ní šlo o utajovanou návštěvu. „Byla utajená kvůli bezpečnosti prezidenta. My jsme byli vázáni mlčenlivostí, takže jsme návštěvu ani nezveřejnili,“ vysvětlila Rybáriková.

Prezidentská kolona byla překvapením

Podobně „tajně“ byl prezident i v České Vsi na Jesenicku. Příjezd prezidentské kolony překvapeně sledovali i obyvatelé ulice v těsné blízkosti školy.

„Vůbec jsme o tom nevěděli. Je dobře, že se na nás nezapomnělo. Je tady krásně, tak ať se jezdí dívat častěji,“ řekl Ladislav Krčmář z Makarenkovy ulice naproti základní škole.

„Byli jsme s prezidentskou kanceláří domluveni, že návštěvu nebudeme zveřejňovat, protože si to prezident nepřál. Byla to z jeho strany spíš soukromá návštěva,“ řekl starosta České Vsi Petr Mudra.

Podle něj se prezident podobně jako v Kobylé zajímal o odstraňování škod, možnosti financování a jak pružně stát reaguje na potřeby obcí Jesenicka.

V České Vsi zamířil prezident nejprve do modulární školy. Funguje od začátku loňského prosince, otevřena byla po 81 dnech od záplav. Zázemí poskytuje zhruba 200 žákům z druhého stupně – postavena je z 62 kontejnerů a umístěno je v ní 14 učeben. Slouží zatím pro výuku, než se podaří vyplavenou školu opravit.

 X X X

Místo 3 500 jich jezdí 16 tisíc. Taxi zaplavují Prahu, řada řidičů má jen turistická víza

 Ulicemi metropolí nyní jezdí 16 tisíc taxíků, přitom k pohodlnému uspokojení poptávky by jich stačilo 3 500.

  Tak mluví data únorového Plánu udržitelné mobility magistrátního odboru dopravy, který se zaměřil na zhoršování emisních charakteristik vozů taxi. Znečišťování ovzduší je však jen jeden z problémů, roli hraje také bezpečnost.

 Počet registrovaných vozů v Praze začal prudce stoupat od roku 2021, když se ročně zvyšuje o 53 %. Jelikož tu poskytují služby taxi také vozy registrované v jiných krajích, je podle města jejich celkový počet pravděpodobně ještě vyšší.

Jsou hrozbou

Zejména v ulicích širšího centra metropole jsou hojně k vidění vozidla estonské společnosti Bolt, jejichž řidiči jsou často jedinou osobou v autě. Policejní kontroly navíc ukázaly, že mnoho z nich nemá potřebná oprávnění, někdy jsou u nás dokonce nelegálně.

„Nehodovost taxikářů z ciziny stoupá, často jde o občany třetích zemí. Sice dostanou licenci, ale policie o nich nemá informace, když můžou jezdit na řidičák ze své původní země.“

 X X X

 Zlato, kam se podíváš. Trump mění Oválnou pracovnu, se střídmostí je konec

 Donald Trump krátce po návratu do Bílého domu začal s přestavováním Oválné pracovny. Zprvu poměrně decentní úpravy se s přibývajícími týdny v úřadu poněkud zvrtly. Zahraniční státníky vítají desítky portrétů amerických prezidentů a všudypřítomné zlato, nechybí ani rodinné fotografie. Prezidentská kancelář se mění takřka každý den.

 Trump se rád chlubí, že začíná pracovat velmi brzy ráno. Už od šesti hodin podle svých poradců listuje novinami a připravuje se na naplánovanou agendu. Do Oválné pracovny pravidelně přichází mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne. A jak ukazují poslední fotografie, za osm týdnů v úřadu si kancelář prezidentů upravil k obrazu svému. Střídmost je minulostí, vystřídala ji záplava zlata.

Současný americký prezident to tak má rád, stejně tak neholduje minimalismu a stěny nechal ověsit řadou portrétů, pochopitelně se zlatými rámy. Aktuálně jich na stěně najdeme dvacet. Jen pro porovnání: Joe Biden dával na odiv šest portrétů, Barack Obama pouze dva – George Washingtona a Abrahama Lincolna doplnil několika kousky moderního umění.

Po Trumpově levici najdeme v aktuálním rozložení Oválné pracovny velký portrét Ronalda Reagana, naproti na státníky z celého světa shlíží prezident Washington z dílny malíře Charlese Willsona Pealea, který prezidenta zachytil v roce 1776 s mečem v ruce. Portréty pokrývají téměř každý kousek stěn, nechybí mezi nimi Thomas Jefferson, Benjamin Franklin, Andrew Jackson či Franklin D. Roosevelt.

 Přesuňme se doprava, Biden zde vystavoval bustu Harryho Trumana a Franklina, Trump je nahradil Andrewem Jacksonem a drobnou bronzovou skulpturou s názvem Bronco Buster, kterou v roce 1895 vyrobil vpravdě renesanční americký umělec Frederic Remington. Na stole za Trumpem lze spatřit řadu zlatých sošek a poněkud netradičně i repliku poháru pro mistry světa ve fotbale, píše CNN.

Spojení s fotbalem je u aktuálního prezidenta překvapivé, přece jen spíše holduje golfu. Zároveň se však snaží propagovat příští mistrovství světa, které Spojené státy budou hostit společně s Kanadou a Mexikem. Vzhledem k současným napjatým vztahům těchto zemí jde o poněkud třaskavou kombinaci.

Rodinné fotografie a tlačítko na colu

Vraťme se ale do Oválné pracovny. S pohledem upřeným dolů je patrná velká změna na zemi, modrý koberec vystřídal světle krémový, Trump tedy každý den kráčí po variantě z dílny Nancy Reaganové. Americký státní znak uprostřed pochopitelně nechybí. Za prezidentův stůl přibyly prapory všech šesti uniformovaných složek, tedy armády, letectva, námořnictva, námořní pěchoty, pobřežní stráže a vesmírných sil.

Samostatnou kapitolou je návrat busty Winston Churchilla přímo do Oválné pracovny, tentokrát se nachází u pohovek naproti pracovnímu stolu. Dílo sochaře Jacoba Epsteina dostal v roce 2001 tehdejší prezident George W. Bush jako dárek od britské vlády. Od té doby je terčem vtípků i společných fotografií při návštěvách britských politiků. Demokratická administrativa ji pouze přesunula do jiných částí Bílého domu. Trump se k jednomu z největších britských politiků historie netají obdivem.

 Osobnější dekorace najdeme na jednom ze stolů, kam si Trump vystavil zejména rodinné fotografie. Na snímcích lze spatřit jeho matku Mary Anne MacLeodovou či otce Freda Trumpa. Na další fotografii současný prezident pózuje se svým malým synem Barronem, který je oblečený do baseballového dresu, najdeme zde i snímek s dcerou Tiffany.

A pochopitelně nemůže chybět ani dnes již legendární červené tlačítko, jež se omílalo už během prvního Trumpova mandátu. Nejde o signál nouze, neodpalují se jím jaderné zbraně ani nerozpoutávají války. Jeho funkce je mnohem přízemnější: když dostane Trump chuť na svou oblíbenou dietní colu, stačí zmáčknout tento červený zázrak a osvěžení už je na cestě.

Tečkou za procházkou po nové Oválné pracovně budiž rozměrné zlaté těžítko ležící na stolku u gaučů, velkým písmem je na něm vyvedeno prostě a jednoduše „TRUMP“.

Stůl, který provází prezidenty

Nejsilnější příběh však má za sebou jedna z mála konstant „kanceláře prezidentů“. Od roku 1977 je monolitem Oválné pracovny takzvaný Resolute Desk, tedy masivní dubový stůl vyrobený z pozůstatků britského plavidla HMS Resolute. Stůl darovala v roce 1880 tehdejšímu prezidentovi Rutherfordu B. Hayesovi britská královna Viktorie. Krásně zdobený kus nábytku od té doby využívali všichni prezidenti s výjimkou Lyndona B. Johnsona, Richarda Nixona a Geralda R. Forda. Dlouhé roky bylo jeho domovem druhé patro Bílého domu.

 Po rekonstrukci sídla amerických prezidentů během administrativy Harryho S. Trumana stůl putoval do přízemí do takzvané vysílací místnosti. Dwight D. Eisenhower ho krátce využíval při rozhlasových a televizních projevech. V Oválné pracovně se stůl poprvé objevil za vlády Johna F. Kennedyho, Lyndon B. Johnson si následně vybral jiný nábytek a Resolute Desk tak byl mezi lety 1966 až 1977 k vidění v prostorách Smithsonova institutu.

Od nástupu Jimmyho Cartera do úřadu už stůl provázel všechny americké prezidenty přímo v Oválné pracovně. Jen staršímu z rodu Bushů se zjevně příliš nezalíbil, používal ho pouhých pět měsíců, než ho vyměnil za jiný. Clinton si ho následně opět přisvojil a byť se po provalení kauzy s Monicou Lewinskou spekulovalo, že se milostným eskapádám oddávali přímo na něm, prezidentova milenka to opakovaně odmítla.

 X X X

 Trump a Putin by spolu mohli mluvit už nastávající týden, uvedl Witkoff

Zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Witkoff očekává, že americký prezident Donald Trump by příští týden mohl mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff to v neděli řekl podle agentury Reuters stanici CNN. Američané se chystají v příštích dnech hovořit i s ukrajinským představiteli.

 Witkoff ve čtvrtek jednal v Kremlu o návrhu na třicetidenní příměří, který předložili tento týden Američané při setkání s Ukrajinci v Saúdské Arábii. Vyslanec v neděli označil rozhovor s Putinem za pozitivní, podle něj se rozdíly mezi postoji Ukrajiny a Ruska ohledně zastavení bojů zmenšily.

„Očekávám, že oba prezidenti si příští týden zavolají,“ uvedl Witkoff. Podle něj by přímý rozhovor mezi Trumpem a Putinem mohl být dobrý a pozitivní. Američané současně budou jednat i s Ukrajinci.

„Zároveň nadále pokračujeme v rozhovorech s Ukrajinci,“ řekl Witkoff s tím, že k ukončení konfliktu musí USA hovořit s oběma stranami. Na otázku, zda jsou Spojené státy ochotné některá ukrajinská území okupovaná Ruskem uznat jako ruské území Witkoff řekl, že se k tomu nyní nechce vyjadřovat. „Myslím, že je to v tuto chvíli poněkud předčasné,“ dodal.

Na podobnou otázku televize ABC, zda by USA přijaly mírovou dohodu, podle níž by si Rusko mohlo ponechat části východní Ukrajiny, které obsadilo, odpovídal také Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. „Vyženeme každého Rusa z každého centimetru ukrajinského území?“ reagoval s tím, že jednání musí být založena na „realitě“.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl televizi CBS, že konečná mírová dohoda bude „zahrnovat spoustu tvrdé práce, ústupky ze strany Ruska i Ukrajiny“ a že bude obtížné tato jednání mezi znepřátelenými stranami vůbec zahájit, „dokud po sobě budou střílet“.

Při úterních rozhovorech s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii oznámily Spojené státy návrh na třicetidenní zastavení bojů na Ukrajině, který Kyjev přijal. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že podle Putina je nutné vyřešit několik bodů, než bude možné s příměřím souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden prohlásil, že Moskva klade nové podmínky, aby protáhla pokračování bojů.

 X X X

  Je celý shnilý. Trumpova poradkyně popisuje úřad, který platí Svobodnou Evropu

Americký federální úřad, který financuje mimo jiné rozhlasové stanice Hlas Ameriky či Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), je shnilý a nelze ho zachránit, uvedla poradkyně této Agentury Spojených států pro globální média (USAGM) Kari Lakeová, která má blízko k prezidentovi Donaldovi Trumpovi. Lakeová úřadu vyčítá nehospodárnost a zaujatost 

Trump podepsal v pátek příkaz zredukovat na zákonné minimum činnost USAGM. V sobotu pak média informovala, že drtivá většina zaměstnanců Hlasu Ameriky dostala příkaz zůstat doma, což potvrdil i ředitel stanice Michael Abramowitz. RFE/FL v sobotu potvrdila, že dostala oznámení od USAGM o ukončení vládního financování. Podobné oznámení dostala například i sesterská stanice Radio Free Asia.

Tento postupp v noci na neděli hájila Lakeová, která je Trumpovou nominantku na šéfku Hlasu Ameriky a současně zastává i post poradkyně vedení USAGM. „Agentura je od hlavy po paty zcela shnilá a je zátěží pro americké daňové poplatníky,“ uvedla v prohlášení Lakeová, podle které se USAGM stala i rizikem pro národní bezpečnost Spojených států. „Agenturu není možné zachránit,“ dodala. Podle ní však úřad bude nadále vykonávat úkoly, které mu ukládá zákon, a naopak se zbaví všech aktivit, které jdou nad zákonný rámec.

Lakeová vyčítá USAGM nehospodárnost. Podle ní se do agentury infiltrovali špioni a sympatizanti teroristů. Domnívá se, že talentovaní zaměstnanci, kteří plní své úkoly, představují menšinu lidí, které zaměstnávají USAGM a média, jež agentura financuje. Podle Lakeové agenturu není možné reformovat kvůli působení odpůrců současného prezidenta.

Zmíněné výhrady nejsou zcela nové, již dříve konzervativci kritizovali Hlas Ameriky a další stanice podporované USAGM za to, že jsou příliš levicové. To tvrdil i Trumpův blízký poradce, sponzor jeho kampaně a miliardář Elon Musk.

Zastánci Hlasu Ameriky, RFE/FL a a dalších médií financovaných USAGM varují, že Trumpovo rozhodnutí oslabí působení USA ve světě, a to především v nedemokratických zemích. Tam jsou často média podporovaná USAGM jedním z mála zdrojů nepodléhajících cenzuře místních autoritářských vlád.

To, že zastavení provozu RFE/RL by bylo ztrátou pro lidi, kteří žijí v nesvobodě, tvrdí i český ministr zahraničí Jan Lipavský, který v neděli v České televizi prohlásil, že při pondělním jednání se svými protějšky ze zemí EU chce probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).

 X X X

 Peroutka, Kryl i Minařík. Historie Rádia Svobodná Evropa se proplétá s tou naší

Její osud je po Trumpově aktuálním rozhodnutí nejistý. Historie slavné stanice známé jako Rádio Svobodná Evropa se táhne od roku 1949 a její vliv na dějiny Československa je nepopiratelný. Působily v ní naše přední osobnosti od Peroutky přes Tigrida a Štěpánka až po Kryla. A stejně tak i komunističtí agenti v čele s „hlasatelem“ Minaříkem.

 Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které vzniklo v roce 1949 v USA, definuje svou misi jako prosazování demokratických hodnot a lidských práv podáváním informací v zemích, kde svobodná média jsou vládou zakázána nebo neúplně zavedena. Nyní tato americká rozhlasová stanice, která od roku 1995 sídlí v Praze, vysílá do 23 zemí v 27 jazycích.

Slavná stanice byla v době komunistické totality pro lidi v Československu jedním z mála objektivních zdrojů informací. Tehdy v Mnichově působící rozhlasová stanice financovaná Spojenými státy vysílala v češtině od roku 1950, řádné celodenní vysílání pak v češtině odstartovalo 1. května 1951. České vysílání nakonec fungovalo přes půl století a vydrželo i více než dekádu po pádu československého režimu. Skončilo v září 2002, kdy už se „Svobodka“ nacházela v Praze.

Podnět k založení Svobodné Evropy dala americká vláda v roce 1949, kdy vznikla komise pro její vytvoření. Stejně tak o pár let později vzniklo sesterské Rádio Svoboda (Radio Liberty, RL) zaměřené pouze na bývalý Sovětský svaz; s touto stanicí se RFE spojila v roce 1976. Zrodu československé sekce Svobodné Evropy pomohla řada významných osobností poúnorové emigrace, například spisovatel a publicista Ferdinand Peroutka či publicista a polistopadový ministr kultury Pavel Tigrid.

Řádné celodenní vysílání stanice, jež je i v současnosti pro mnohé země bez svobody slova jedním z mála zdrojů objektivních informací, odstartovalo na jaře 1951 legendární větou „Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa“. Po roce 1968 doplnili československou redakci někteří publicisté známí z pražského jara, mimo jiné Karel Jezdinský a Sláva Volný, časem přibyli například herec Martin Štěpánek či básník a textař Jan Schneider a písničkář Karel Kryl.

Práce v rádiu vyžadovala i osobní statečnost – někteří redaktoři zahynuli za podezřelých okolností, v únoru 1981 vybuchla v budově RFE před československou redakcí bomba a tři její pracovníci byli vážně zraněni. Nálož byla údajně nastražená rumunskou tajnou službou Securitate, která si spletla dveře, když chtěla zlikvidovat rumunskou redakci. Po pádu železné opony byl za tento čin odsouzen německý levicový terorista Johannes Weinrich, který atentát provedl na objednávku.

Mezi redaktory Svobodné Evropy se ovšem během let objevila řada komunistických agentů. Tím asi nejznámějším byl příslušník československé Státní bezpečnosti Pavel Minařík, který zamířil do „emigrace“ po srpnu 1968 a uchytil se jako hlasatel, aby se začátkem roku 1976 vrátil a byl využit k propagandistickému útoku na rádio. Minařík do Prahy nejen podával zprávy, ale také navrhl pumový útok na RFE. Ten se sice neuskutečnil, Minařík ale kvůli plánu skončil po listopadu 1989 před soudem, odsouzen nicméně nebyl.

Svobodná Evropa vysílala do Československa – a po rozdělení federace do Česka a na Slovensko – i poté, co po roce 1989 americká vláda omezila financování stanice. V roce 1994 Výbor pro zahraniční vysílání USA rozhodl o vzniku organizace nazvané Rádio Svobodná Evropa (RSE), která začala v červenci 1994 vysílat z budovy Českého rozhlasu. O osm let později ale české vysílání skončilo, když USA úplně zastavily finanční podporu s tím, že kvůli válce s terorem využijí peníze na rozšíření vysílání do jiných zemí.

Z českého prostředí ale RFE/RL ani poté nezmizelo. Stanice, jež dlouhá léta sídlila v Mnichově, se na přelomu let 1994 a 1995 přestěhovala kvůli úsporám do Prahy. Nejprve působila v budově bývalého Federálního shromáždění, po teroristických útocích na New York a Washington v září 2001 se ale začalo z bezpečnostních důvodů uvažovat o přemístění stanice dál od centra. V květnu 2009 bylo oficiálně otevřeno nové sídlo na Hagiboru v Praze 10, odkud rádio v současnosti vysílá do světa.

Na začátku 21. století RFE/RL postupně přestalo vysílat do zemí bývalého východního bloku, poté co většina těchto států vstoupila do EU a NATO. Vysílání stanice se naopak rozšířilo například do zemí bývalé Jugoslávie, Běloruska, Iráku, Íránu, Afghánistánu, Pákistánu či na Kavkaz. V roce 2020 se přitom po mnoha letech obnovila činnost maďarské redakce, RFE/RL to odůvodnilo omezováním svobody médií za vlády konzervativního premiéra Viktora Orbána.

V květnu 2021 zmrazilo Rusko účty RFE/RL, kterou už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“ a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. A loni v únoru umístily ruské úřady Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) na seznam nežádoucích organizací, což v podstatě znamená zákaz jejich činnosti v Rusku. Bělorusko už v prosinci 2021 přidalo běloruskou část RFE/RL na seznam extremistických organizací.

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, vyměřil v červnu toho roku moskevský soud pokutu ve výši 20 milionů rublů (tehdy asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině.

 V březnu 2022 avizovala RFE/RL otevření nových kanceláří v Pobaltí v souvislosti se zákazem působení stanice v Rusku a s pronásledováním nezávislých médií v Bělorusku. Novou pobočku v litevském hlavním městě Vilniusu a v lotyšské metropoli Rize otevřela RFE/RL začátkem roku 2023. Ve vilniuské kanceláři začalo pracovat 18 novinářů, kteří odešli z Běloruska před útlakem autoritářského režimu Alexandra Lukašenka. V březnu 2023 zahájila RFE/RL vysílání nového pořadu, který je zaměřen na rusky mluvící obyvatelstvo Litvy, Lotyšska a Estonska.

Provoz místní pobočky RFE/RL v Kyrgyzstánu – stanice Azattyk, hlavního nestátního média v zemi – nařídil zastavit v dubnu 2023 tamní soud. Vyhověl tím žádosti kyrgyzské vlády, která ji podala, když stanice odmítla odstranit video týkající se střetů na tádžicko-kyrgyzské hranici.

V sobotu stanice RFE/RL potvrdila informaci agentury Reuters a dalších médií o tom, že americká vláda končí její financování. Souvisí to s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Kvůli rozhodnutí nemá chodit do práce i velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky.

 X X X

 Zatím největší Trumpova vojenská kampaň. Útok na Húsíe může trvat týdny

Při amerických vzdušných úderech proti šíitským Húsíům v Jemenu zahynulo nejméně 31 lidí. V noci na neděli to s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví spravované Húsíi oznámila agentura Reuters, podle které se očekává, že útoky potrvají řadu dní. Prezident Donald Trump nařídil zásah v sobotu v reakci na útoky šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu.

Zároveň varoval Írán, který je spojencem Húsíů, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Teherán podle agentury AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva.

 Velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí citovaný AFP prohlásil, že Húsíové činí svá strategická a operační rozhodnutí nezávisle, a zároveň kritizoval Trumpa. „Írán nepovede válku, ale pokud bude někdo vyhrožovat, odpoví náležitě, rozhodně a přesvědčivě,“ řekl Salámí.

Podle Reuters varoval, že Írán zareaguje, pokud jeho nepřátelé své hrozby převedou do praxe. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí podle Reuters uvedl, že americká vláda nemá žádnou pravomoc „diktovat“, jakou má mít Teherán zahraniční politiku. Íránské ministerstvo zahraničí podle AFP americké údery odsoudilo jako „hrubé porušení principů Charty OSN“.

Politická kancelář Húsíů americké údery označila za válečný zločin. „Naše jemenské ozbrojené síly jsou plně připraveny reagovat na (další) eskalaci,“ uvedl úřad podle Reuters. Povstalci mimo jiné ovládají hlavní město Saná.

Podle Trumpa americká armáda v sobotu letecky zaútočila na jejich základny, velitele a protiraketovou obranu. Jistý americký představitel řekl Reuters, že akce mohou trvat i několik týdnů. Agentura poznamenala, že to je prozatím největší americká vojenská kampaň od ledna, kdy se Trump ujal prezidentského úřadu.

Regionální velitelství americké armády CENTCOM označilo údery za začátek rozsáhlé operace napříč Jemenem. Útoky z části podnikly stíhací letouny z letadlové lodi Harry S. Truman, která je v Rudém moři, píše Reuters.

Obyvatelé Saná, na které se Reuters odvolal, uvedli, že údery zasáhly budovu v opevněném komplexu Húsíů. Útoky cílily také na vojenská místa Húsíů ve městě Táiz na jihozápadě země, dodal Reuters s odvoláním na svědky.

 Ministerstvo zdravotnictví ovládané Húsíi v aktualizované zprávě informovalo, že při amerických úderech zahynulo nejméně 31 lidí a dalších 101 jich bylo zraněno, včetně žen a dětí. Dřívější informace hovořily o 24 zabitých.

Povstalci, kteří kontrolují část Jemenu, v listopadu 2023 zahájili útoky na komerční plavidla v oblasti. Husíové své akce označili za reakci na podporu, kterou některé země poskytly izraelské vládě, jež v Pásmu Gazy podnikla odvetnou ofenzívu proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Húsíové v úterý uvedli, že obnoví útoky na izraelské lodě proplouvající moři v regionu, čímž ukončí období relativního klidu, které nastalo v lednu s příměřím v Gaze, napsal Reuters.

Počínání Húsíů v Rudém moři vyvolalo vojenskou reakci řady zemí. Loni v lednu přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci číslo 2 722, která útoky Húsíů odsoudila a potvrdila svobodu plavby; pod vedením USA byla zároveň zahájena operace Prosperity Guardian na ochranu lodní dopravy v Rudém moři.

Spojené státy už v loňském roce za prezidenta Joea Bidena podnikly několik vzdušných úderů na jemenské povstalce. Trump ovšem v sobotu kritizoval svého předchůdce a jeho postup označil za příliš slabý. Současný šéf Bílého domu podle nejmenovaných amerických představitelů schválil agresivnější přístup, píše Reuters.

Americké údery proti Húsíům v neděli podle stanice LBC odsoudilo libanonské militantní hnutí Hizballáh, které je označilo za „válečný zločin a porušení mezinárodních zákonů“. Húsíové jsou spolu s Hamásem a Hizballáhem součástí neformální aliance vedené Teherán, který ji nazývá „osou odporu“.

 X X X

Vymést Ursulu a její bandu pryč. Jsou to bolševici, tvrdí podnikatel Bernard

 Stanislav Bernard je podnikatelskou legendou. Selfmade man, který z ruiny vybudoval momentálně desátý největší pivovar v Česku. Daří se mu, meziročně měl rekordní výstav. Jenže Bernard se zároveň zlobí. Stal se z něj kritik vlády Petra Fialy, byrokracie i Evropské unie.

 Platí pořád váš reklamní slogan, že „svět se zbláznil“?
Svět se zbláznil, držte se. To platí a vždycky platit bude. Tady v tomhle zjeveném světě funguje dualita, vy jste vy, já jsem Standa, ale ve své podstatě jsme všichni jedno. Vědomí je jenom jedno. To se těžko takhle dá vysvětlit, ale je to tak.

Fialova vláda je odpovědná za podobu Green Dealu, jak teď platí. A protože se blíží volby a zjistili, že tudy cesta nevede, tak se tváří, že jsou proti.

 X X X

 12 požadavků Viktora Orbána

 Maďarský premiér Viktor Orbán ve svém slavnostním textu k výročí vypuknutí revoluce v roce 1848 vznesl k Evropské unii 12 požadavků, v nichž současně uvedl, že maďarský lid chce mír, svobodu a harmonii.

Deník Magyar Nemzet vyzdvihuje požadavek suverenity národních států, odmítnutí členství Ukrajiny v unii a také, aby z Evropské komise byli vyhozeni agenti G. Sorose a europarlamntu korupčníci. Orbán také uvádí, že Maďarsko chce chránit evropské křesťanské dědictví.

 Maďarské představy (či požadavky) shrnul premiér Orbán do těchto následujících bodů.

Požadujeme Evropu národů. Požadujeme rovnost před zákony všech členských států. Obnovit to, co bylo nezákonně odebráno národům. Národní suverenita a silné veto národních vlád.

Vyhoďte agenty Sorose z Evropské komise a odstraňte zkorumpované lobbisty z Evropského parlamentu. Nezatěžujte budoucnost našich vnoučat, odstraňte dluh EU. Nebraňte naší Národní gardě v ochraně našich hranic. Nepřijímat nelegální migranty, ale deportovat ty, kteří přišli nelegálně.

Mohou členské státy zabránit přílivu zkorumpovaných dolarů a eur? Zakázat nepřirozenou převýchovu našich dětí. Chránit evropské křesťanské dědictví. Požadujeme mír v Evropě. Unie, ale bez Ukrajiny.

Na konci příspěvku Orbán píše: „Rovnost, svoboda, bratrství!“.Text byl zveřejněn na sociálních sítích, server vasevec.cz

X X X

 Západní média: Putin usiluje o „Versailleský mír za podmínek vítěze“

 Vyvadil: Je na čase sledovat komentáře pocházející od pravděpodobného vítěze války Západu proti Rusku, tedy Ruska, tak jak je zaznamenává ruský tisk. Portál Vzglyad. ru přináší pestrý přehled postřehů západních médií o situaci v Rusku a na Ukrajiny. Vcelku logicky zdůrazňuje pozitivní pohled na ruské výsledky, tak jako například u nás opět zaznamenáváme úvahy opačného zaměření. Pro některé čtenáře přirozeně citace nejsou překvapivé, ale jako celek ukazují možnou novou realitu, ke které vývoj jednoznačně směřuje…

„Vladimir Putin hledá svou vlastní verzi Versailleské smlouvy z roku 1919,“ tak popsal list The Washington Post prohlášení ruského vůdce o 30denním příměří. Západní média diskutují o tom, co chtěl Putin říci, ale shodují se, že Moskva je díky svým úspěchům na frontě schopna ovlivňovat agendu mírových rozhovorů.

„Komentáře ruského vůdce signalizují obtížná vyjednávání, která by mohla zmařit naděje prezidenta Donalda Trumpa na rychlou mírovou dohodu,“ píše The Washington Post. Noviny poznamenávají, že zmínky Vladimira Putina o „potřebě ‚důkladného vyšetřování‘ ve skutečnosti oddálí navrhované okamžité krátkodobé příměří“.

Novináři se domnívají, že prezidentova prohlášení „odrážejí jeho důvěru v ruskou pozici v konfliktu a jeho přesvědčení, že západní vojenská podpora Kyjevu za Trumpovy administrativy pravděpodobně klesne“.

Analytik Max Boot, píšící pro The Washington Post  však uvedl, že Putin „nechce dohodu o příměří, jako je ta, která zmrazila frontové linie v korejské válce v roce 1953“. „Zdá se, že hledá svou vlastní verzi Versailleské smlouvy z roku 1919, která Německu uložila mír za podmínek vítěze poté, co prohrálo první světovou válku,“ řekl novinář.

New York Times také píší o silných pozicích Ruska na frontě a zejména v oblasti Kurska . Podle novinářů vyhnání ukrajinských ozbrojených sil z území ruského regionu „sníží vliv Kyjeva na budoucí mírová jednání“. „Putinovy komentáře také ukázaly, že ruský vůdce věří, že jeho jednotky mají na bojišti výhodu,“ zdůraznila média.

Jinýčlánek zároveň uvádí, že slova vděčnosti ruského prezidenta svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za aktivní pokusy o mírové urovnání naznačují připravenost Moskvy na „smysluplná jednání“. Publikace zároveň cituje názor odborníka, který Putinovy podmínky označuje za „velmi nebezpečné pro Ukrajinu“. „V podstatě prosazoval scénář, ve kterém by Západ nebyl schopen pomoci Kyjevu obnovit jeho ozbrojené síly,“ píší noviny.

Podle Bild Rusko „zvažovalo možnost odložení amerického návrhu na okamžité příměří“. „To by Rusku mohlo umožnit vyjednat výhodnější podmínky,“ věří publikace. „Moskva nechce být vnímána jako překážka míru a připravuje složitou vyjednávací taktiku, aby se tomuto dojmu vyhnula – a zároveň nedělala kompromisy,“ dodávají novináři.

Mezitím britský list The Guardian  věří, že Putin údajně zamýšlí „předložit řadu maximalistických požadavků, než přistoupí na jakékoli příměří, což pravděpodobně prodlouží jednání“. Mimo jiné nevylučují, že se bude jednat o nerozšiřování NATO.

„Mnozí v Evropě se obávají, že by tyto mírové podmínky mohly oslabit schopnost Západu vybudovat si vojenskou přítomnost a umožnit Putinovi rozšířit svůj vlastní vliv po celém kontinentu,“ dodává The Guardian. Francouzský  Les Echos si zase stěžuje, že ruský prezident svými slovy zmínil Trumpa a řadu zemí, ale ignoroval Evropu. „Vzdal hold hlavám států čtyř zemí, které se podle něj podílejí na řešení konfliktu: Jižní Africe, Číně, Indii a Brazílii. „A ani slovo o Evropanech,“ uvádí publikace.

„Prohlášení ruského vůdce Vladimira Putina o příměří jsou konzistentním pokračováním jeho předchozích názorů,“ poznamenává Markku Kangaspuro, profesor a ředitel Alexandrijského institutu na Helsinské univerzitě. V rozhovoru pro Iltalehti říká, že „Trump je opatrně pozitivní ohledně Putinových projevů a říká, že věří, že Rusko je stále ochotno souhlasit s příměřím.“

Expert připomněl, že Trump uvedl, že má nějaké „páky vlivu“. Kangaspuro se však domnívá, že tyto páky jsou spojeny s ekonomickými problémy a „nejsou ani tak klackem, jako spíše mrkví“. Expert se nedomnívá, že je pravděpodobné, že „nová a tvrdší omezení by se mohla stát pákou vlivu, o které se zmiňuje Trump, což by Rusku zatočilo hlavou“.

Americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz také vyjádřil „opatrný optimismus“. Všiml si také změny v chování ukrajinské strany při schůzkách Volodymyra Zelenského s americkým lídrem a na jednáních v Saúdské Arábii. Poradce zdůraznil, že obě strany budou muset navzdory svým požadavkům přistoupit na kompromisy.

Mimochodem, sám Zelenskyj reagoval na výroky Vladimira Putina spíše negativně. Považoval je za „manipulaci“, která měla údajně zamaskovat odmítnutí mírového urovnání, cituje Moskovskij Komsomolec. .

Francouzský ministr ozbrojených sil Sebastien Lecornu přispěchal s vyjádřením naděje, že se diskuse o otázce příměří rozvinou nejen mezi Washingtonem a Moskvou, ale také mezi Ruskem a Ukrajinou, a označil účast evropských zemí na jednáních za důležitou, protože otázky příměří na Ukrajině se týkají bezpečnostní architektury celé Evropy.

A třešnička na dortu na závěr, která dokládá, že přes svou panovačnou povahu Trump, kromě občasného pokusu o naznačení nátlaku na Putina, ve skutečnosti ví, že musí jednat s Putinem takřka na úrovni rovný s rovným, což se rozhodně nedělo v případě Zelenského.

Vladimír Putin prohlásil, že ač lze ukrajinské vojáky na ruském území v Kurském území pokládat za teroristy, je ochoten vyhovět Trumpově žádosti a ušetřit jejich životy, pokud se vzdají.

Text: Oleg Isaichenko

 J.V. Samozřejmě, že věci se budou ještě nějakou dobu vyvíjet. Pro Rusko okamžité příměří v situaci, kdy vítězí, není výhodné a právem se musí obávat úskoků, zejména evropského Západu, kde se nově pasoval do role hlavního zachránce Západu proti Rusku britský premiér Keir Starmer, který v Británii po vítězství v minulém roce má se svými 26 % podpory náskok o pouhé procento na Reformisty UK bouřliváka Farage a o 4 % oproti dříve vládnoucím Konzervatistům. Války proti Rusku se chytají jako stébla ovšem nejen oni, ale i náš zoufale neúspěšný premiér Petr Fiala, pro něhož je to rovněž jediná cesta, která mu – ale zdá se marně -zbývá. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec

X X X

 Zaútočili jsme na letadlovou loď Harry S. Truman, hlásí jemenští Húsíové

Jemenská šíitská povstalecká skupina Húsíů tvrdí, že v reakci na americké údery na své pozice zaútočila balistickými raketami a bezpilotními letouny na americkou letadlovou loď USS Harry S. Truman a další válečně lodi z jejího uskupení. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl vojenský mluvčí povstalců. Agentura dodala, že Húsíové o své akci nepředložili žádné důkazy.

 Americký prezident Donald Trump nařídil údery na húsíjské pozice v sobotu. Podle agentury AFP zaútočili Húsíové 18 raketami a drony. Americké útoky z části podnikly stíhací letouny právě z lodi Harry S. Truman v Rudém moři, napsal již dříve Reuters. Podle húsíjských úřadů při úderech zemřelo nejméně 31 lidí.

 Trump vojenskou akci odůvodnil útoky Húsíů na lodní dopravu v regionu. Současně vyzval Írán, který je spojencem Húsíů, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Íránští představitelé v reakci uvedli, že na jakékoliv vyhrožování „náležitě a a přesvědčivě“ odpoví.

Povstalci, kteří kontrolují část Jemenu, v listopadu 2023 zahájili útoky na komerční plavidla v oblasti. Husíové své akce označili za reakci na podporu, kterou některé země poskytly izraelské vládě, jež v Pásmu Gazy podnikla odvetnou ofenzívu proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás.

Počínání Húsíů v Rudém moři vyvolalo vojenskou reakci řady zemí. Loni v lednu přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci číslo 2722, která útoky Húsíů odsoudila a potvrdila svobodu plavby; pod vedením USA byla zároveň zahájena operace Prosperity Guardian na ochranu lodní dopravy v Rudém moři.

Spojené státy už v loňském roce za prezidenta Joea Bidena podnikly několik vzdušných úderů na jemenské povstalce. Trump ovšem v sobotu kritizoval svého předchůdce a jeho postup označil za příliš slabý. Současný šéf Bílého domu podle zdrojů Reuters z amerických vládních kruhů schválil agresivnější přístup.

 X X X

 Ekonom Hampl: Globalizační éra končí. Trump zavádí cla a vyhovuje mu, že je i díky tomu celebritou

Americký prezident Donald Trump aktivoval ohlášená cla na dovozy z Kanady, Mexika a Číny. Oznámil, že chystá i další. Všechny dotčené země vypálily „odvetnou salvu“ v podobě recipročních cel. „Těch třicet krásných globalizačních let od pádu Berlínské zdi do nástupu covidu prostě končí,“ soudí v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonom Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky.

 Přestože cla mohou situaci Američanů zhoršit, prezident Trump je považuje za zásadní nástroj americké prosperity. Zvrátit toto rozhodnutí se Mexiku a Kanadě nepodařilo ani po měsíčním odkladu a jednání, a tak obchodní válka vypukla naplno.

 Celý díl pořadu Řečí peněz o zavádění amerických cel. Hostem je ekonom Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady

„Je to smutný pohled, ale nikoliv překvapivý. Tendence k deglobalizaci světa sleduju řadu let, minimálně od covidu. Minimálně od roku 2019 vidíme velmi silné deglobalizační tendence na straně Spojených států,“ upozorňuje Hampl.

Zavádění cel ale dopadne i na samotné Američany. Ekonomka Jana Matesová, která působila ve Světové bance, odhaduje, že se to projeví například v cenách benzínu nebo aut. Přesto se Trump snaží tarify dál prosazovat a nejnověji ohlásil, že zavede reciproční cla na všechny země světa.

„Nebudu si hrát na psychologa amatéra, ale tipl bych si, že Donaldu Trumpovi určitě vyhovuje, že je globální celebritou číslo jedna – nejcitovanější, nejkomentovanější a nejdůležitější politickou figurou na celém světě. V těchto dnech ho každý řeší, každý se k němu vyjadřuje, každý má potřebu zaujmout stanovisko. V tomto slova smyslu je Amerika tou globální velmocí číslo jedna tak, jak on to říkal,“ myslí si předseda Národní rozpočtové rady.

 „Podstatou problému, který Amerika má a na který Trump upozorňuje, jsou obchodní schodky s velkou částí světa. Ty jsou dány americkou makroekonomickou hospodářskou politikou, jsou dány systémovým nesouladem mezi velikostí úspor a investic, jsou dány systémovým deficitním hospodařením amerických veřejných financí,“ vyjmenovává ekonom Hampl.

„Všichni ze základů makroekonomie víme, že když budete zvyšovat rozpočtové deficity, což Donald Trump plánuje, tak to určitě nepomůže řešit vnější nerovnováhu, naopak to problém prohloubí. To je prostě makroekonomie, kterou se všichni učí. Jenže tyto úplně jednoduché poučky z politické debaty úplně zmizely v Americe i v Evropě,“ lituje.

Cla na Evropu

V Evropě se debatuje o tom, kdo by měl za Evropskou unii jednat s USA. Trump dal zatím jasně najevo, že si o Evropské unii nemyslí nic moc dobrého. Doslova řekl, že Evropská unie byla založena s cílem brát Spojené státy „na hůl“.

Spojené státy navíc stále zvažují pětadvacetiprocentní cla na evropské dovozy a navýšení cel na evropské automobily. Trump už ohlásil zavedení cel v této výši na dovoz zemědělských produktů.

 „Může se klidně stát – a teď nechci být špatný prorok – že řada evropských vlád dojde k závěru, že pokud Amerika není univerzálním garantem světového řádu a bezpečí Evropy, ale potenciálně ohrožením evropského řádu i bezpečnosti, tak Evropa úplně změní politiku,“ upozorňuje Hampl a nastiňuje:

„Evropa bude chtít hledat obchodní vztahy všude jinde, jenom ne se Spojenými státy.“ 

Výdaje na obranu

Evropská unie také reaguje na Trumpův přístup k řešení ruské války na Ukrajině, a to odhodláním navýšit obranné rozpočty.

Česká vláda premiéra Petra Fialy (ODS) už oznámila, že chce každý rok navyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta HDP až do roku 2030, kdy by se výdaje měly dostat až na tři procenta hrubého domácího produktu. Podle ekonoma Hampla jsou ale výdaje na obranu mezi evropskými voliči nepopulární.

„To není něco, čím vyhrajete volby, čím získáte hlasy. Jsem hluboce přesvědčen, že pokud má nějaký takovýto dodatečný velký výdaj vzniknout, tak nepůjde financovat moc jinak, než že tuhle prioritu, kterou zatím většina společnosti moc nechce, vyměníme za jinou prioritu, kterou většina společnosti taky nechce,“ popisuje Hampl a navrhuje, o co by mělo jít:

„Tady vidím pouze dekarbonizaci.“

 Podobně vysokou výdajovou a zároveň nepopulární položku Hampl nevidí.

„Jiné cesty znamenají pouze přidat ke všem existujícím výdajům další, a to bez zvyšování daní a na dluh. Anebo se prostě tvářit, že to nějak ufinancujeme a vůbec tu otázku financování neřešit. Obojí je podle mě celkem nezodpovědné,“ uzavírá předseda Národní rozpočtové rady.

 X X X

 Česká pošta loni hospodařila se ztrátou 1,25 miliardy korun. Částka je o půl miliardy vyšší než o rok dříve

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun. Sdělil to generální ředitel Miroslav Štěpán.

 Zatím nejvyšší ztrátu 1,75 miliardy korun vykázala pošta v roce 2022 a její hrozící prohloubení na více než tři miliardy a hrozba insolvence v dalším roce přiměly vládu k rozhodnutí o transformaci podniku a přijetí stabilizačních opatření.

V centrále České pošty zasahuje antimonopolní úřad. Má podezření na zneužití dominantního postavení

 Cílem transformace, která by podle dřívějších informací měla skončit v roce 2026, je ozdravení pošty a její návrat k zisku. „I přes pozitivní změny počítáme s negativním hospodářským výsledkem přibližně až do konce procesu transformace,“ podotkl Štěpán.

Kladný hospodářský výsledek vykázala pošta naposledy v roce 2017. V rámci zahájené transformace pod vedením nového generálního ředitele, který se funkce definitivně ujal loni v lednu, pošta snížila provozní náklady o tři miliardy korun. Státní podnik dále reorganizoval cenovou politiku a vylepšil stávající kontrakty se zákazníky, což mu vyneslo jednu miliardu korun navíc.

Pošta také během posledního roku zvýšila efektivitu práce. Právě rychlejší růst mezd oproti produktivitě práce byl jeden z hlavních faktorů, které v letech 2018 až 2022 zhoršovaly hospodaření společnosti. Průměrná mzda v tomto období rostla průměrným tempem 4,6 procenta ročně, přičemž produktivita pouze o 2,6 procenta. V letech 2023 a 2024 se produktivita zvýšila o 8,1 procenta, přičemž průměrná mzda rostla o 5,4 procenta ročně.

Oddělení Balíkovny

Dalším krokem transformace bude oddělení veřejných a komerčních balíkových služeb. Na začátku letošního roku proto pošta vytvořila akciovou společnost Balíkovna, do které by měly v budoucnu přejít balíkové a logistické služby. Ty budou od dubna vyčleněné do odštěpného závodu Česká pošta – balíkové služby, což má být mezistupněm před převedením služeb, majetku a pracovníků do akciové společnosti.

 Štěpán během dvou vystoupení před poslanci a senátory tento týden představil další kroky, které mají vést k vyrovnání rozdílů mezi klesající poptávkou a robustností infrastruktury, čímž se mají posílit výnosy pošty.

„V praxi to znamená, že pošta bude nad rámec služeb, které vyplývají z poštovní licence, vytěžovat volné kapacity službami partnerů, které typologicky odpovídají poskytovaným službám České pošty,“ dodal. Podle něj může jít například o konzultační služby pro státní správu, samosprávy či veřejné instituce. Už nyní některé pošty například vyřizují žádosti o některé dávky pro úřady práce.

Státní podnik Česká pošta zaměstnává kolem 20 000 lidí a provozuje 2900 poboček. Jejich počet se v roce 2023 kvůli stabilizaci hospodaření snížil o 300 z 3200.

 X X X

 Koukej, takhle děláme hašiš. Sever Maroka je říší konopí, do Evropy mířilo tunelem

Idnes: Od našeho zpravodaje v Maroku – Jedeme po křivolaké horské silnici vedoucí od vodopádů Akšúr směrem k Tangeru. Po obou stranách vozovky se rozléhají pole marihuany. V Marockém království je její pěstování povolené pro zdravotní účely. Na konci února ale španělské úřady v Ceutě našly také tunel, kterým maročtí pašeráci do Evropy přepravovali tuny drogy hašiše.

 Zastavuji na straně silnice a jdu si rostliny prohlédnout. Záhy se kolem shromažďuje skupinka místních. Skládá se z malých holčiček prodávajících fíky, a mladých mužů, kteří zase nabízí hašiš.

Obojí odmítám a dál si prohlížím rostliny. Jejich výška nezřídka přesahuje dva metry. Jeden z mužů se přibližuje. „Pojď, za malý poplatek ti ukážu, jak z toho vyrábíme hašiš,“ vyzývá. Návrh přijímám.

Pěstování a export marihuany pro léčebné účely marocká vláda zlegalizovala od roku 2023. Pěstování pro rekreační účely ale zůstává mimo zákon. Jak poukazuje agentura Reuters, policie ho přesto obvykle toleruje.

Významný úspěch tamní výrobci hašiše zaznamenali letos 19. února. Marocký zpravodajský server Moroccan World News popisuje, že se jim poprvé podařilo legálně dopravit zásilku pro léčebné účely do švýcarské Ženevy.

Maročtí vládní činitelé nechtějí nechat ekonomický potenciál plodiny ladem a pracují jak na dalším vzdělávání místních farmářů, tak na hledání nových příležitostí v zahraničí.

Polní cestou ve stínu konopných keřů se s mladíkem přesouváme k vesničce, která stojí uprostřed dlouhých lánů. Tam nás vítá starší muž. Představuje se jako místní zemědělec a zavádí nás do jednoho z hliněných obydlí.

 na potrhanou pohovku. Pokládá přede mě lavor a několikakilový pytel se sušenou marihuanou.

Na lavor seshora připíná kus látky, na kterou sype sušinu. Tu přikrývá igelitem a podává mi dvě dřevěné paličky. „Teď stačí bubnovat a skrz látku bude do lavoru padat prášek. Ten pak stačí hníst rukama a vzniknou hrudky hašiše,“ vysvětluje lámanou francouzštinou.

V den prvního doručení zásilky do Švýcarska někteří maročtí obchodníci s hašišem zaznamenali také komplikace. Pracovníci úřadů ve španělské exklávě Ceuta na severu afrického kontinentu našli ústí tunelu, díky kterému maročtí pašeráci dostávali drogu na nákladní lodě. Ty pak mířily do Evropy.

Ústí tunelu na španělské straně, kterým maročtí pašeráci přes hranice a následně přes Gibraltarský průliv přepravovali tuny hašiše.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů.

 Šachta vedla v hloubce asi dvanáct metrů pod zemí a Španělé ji našli v bývalé továrně na zpracování mramoru přibližně padesát metrů od hranic, podotýká agentura AP.

Odhalení přišlo v rámci rozsáhlejší policejní operace, při které policie také z nákladního vozu zajistila přes šest tun hašiše. V posledních letech byly nálezy objemných zásilek s hašišem časté, ale policie dosud netušila, kudy na španělské území pronikají.

Po asi dvaceti minutách intenzivního bubnování mě muži zastavují a sundavají látku z lavoru. Na jeho dně teď leží hromádka prachu. Špetku z něj si muž přisype do tabáku, ze kterého balí cigaretu. Tu potom zapaluje a kouří.

Komu a jak prodává sklizeň z obřích polí, zemědělec nepřibližuje. „Občas přijedou i Evropané a koupí si pár kilo,“ prozrazuje nicméně a kromě podle něj levné koupě „jakéhokoli množství“ samotné drogy přátelsky nabízí i malý pozemek s polem u vesnice.

O existenci polí vědí podle něj i maročtí policisté. Sám jsem jejich hlídky ostatně při cestě do hor potkával co pár kilometrů a země rozhodně netrpí jejich nedostatkem.

Přesto, že je pěstování marihuany legální pouze pro zdravotnické účely, muž z vesnice podle svých slov neřeší, za jakým účelem a komu drogu prodá. Státní správa ho obvykle nekontroluje. Díky úplatkům a síle tradice se mu daří s pěstováním (stejně jako mnohým dalším) pokračovat.

Podle Reuters navíc marocký král Muhammad VI. loni v srpnu omilostnil pět tisíc lidí, kteří byli kvůli nakládání s marihuanou odsouzení nebo hledaní. Chtěl je tím podle svých slov přimět, aby se začali věnovat legálnímu pěstování.

Více než dva týdny po nalezení ústí pašeráckého tunelu ve Španělsku ale stále není jasné, kudy se do něj vstupovalo na marockém území. Tamní pracovníci státní správy mlčí. Vyšetřování podle serveru Africa Report probíhá kupodivu hlavně v okolí marocké vojenské základny.

V období, kdy usiluje o posílení ekonomiky obchodem s marihuanou, tak Rabat řeší i napětí se sousedem. Madrid dál musí čekat na výsledky vyšetřování a kroky, kterými Maroko ukončí svou benevolenci v boji s pašeráky.

Spolu s mým průvodcem opouštíme zemědělce a vystupujeme na vyhlídku nad vesnicí. Ukazuje na nespočet dalších horských svahů v dálce, které také prorůstá konopí.

„Bez hašiše by tu všichni přišli o práci. Toto je naše království,“ rozpíná ruce nad krajinou. Záhy se loučí a v rozpadlých polobotkách odchází po prašné cestě zpět k vesnici.

Jak uvádí Reuters, v oblasti severního Maroka, kde je (ať už legální nebo ilegální) výroba hašiše hlavní ekonomickou aktivitou, žije přibližně jeden milion lidí. Velká část přesto zůstává na hraně chudoby. Kdo z milionového byznysu bohatne, tak zůstává nejasné.

 X X X

 Muž v tramvaji zapálil svou manželku a utekl. Podle německých médií šlo o pár přistěhovalců

 K otřesnému žhářskému útoku došlo v neděli v durynském městě Gera v Německu. Přímo v tramvaji tam 46letý Gruzínec zapálil svoji stejně starou manželku, která skončila s vážnými popáleninami v nemocnici, muž z místa utekl, informoval deník Spiegel.

Incident se odehrál kolem 10. hodiny dopoledne v tramvaji na lince číslo tři nedaleko zastávky Grüner Weg. Muž svoji manželku polil neznámou hořlavinou – podle deníku Spiegel pravděpodobně benzínem, policie to však zatím nepotvrdila.

V tramvaji bylo v tu dobu několik dalších cestujících, kteří okamžitě zmáčkli nouzové tlačítko a řidič soupravu zastavil. „Pachatel to ale vzal jako příležitost k útěku směrem na Gera Langenberg,“ uvedla podle serveru ZDF policejní mluvčí. Čin policie vyšetřuje jako pokus o vraždu.

Ženě z nejhoršího pomohl řidič hasicím přístrojem. S vážnými popáleninami ji pak záchranáři transportovali vrtulníkem do nemocnice.

Po pachateli policisté stále pátrají. Podle médií by mělo jít o Tengize Kakiašviliho z Gruzie. Policie nevylučuje, že by mohl být pro veřejnost nebezpečný.

X X X

 Polský řidič sám převážel na 800 kilo kokainu, ve Francii ho zadrželi

Ve Francii zadrželi polského řidiče poté, co celníci nalezli v nákladním voze, který řídil, na 800 kilo kokainu. Píše to agentura AFP a místní tisk. Řidič jel ze Španělska, které se v uplynulých letech stalo vstupní branou pro pašování kokainu a dalších drog do Evropy.

 Celníci zastavili vůz na cestě mezi Marseille a Lyonem v sobotu. V nákladním voze nalezli 826 kilogramů kokainu a řidiče zadrželi. Podle místního tisku byl Polák ve vazbě i v neděli.

Podle propočtu agentury AFP by zabavený kokain měl na trhu hodnotu zhruba 24 milionů eur (na 600 milionů korun).

Loni francouzské úřady zabavily celkem 53,5 tun kokainu, což bylo o 130 procent více než v roce 2023.

 X X X

 Pardubický kraj je atraktivnější pro zahraniční turisty

 Jedním z největších veletrhů cestovního ruchu je v České republice dlouhodobě HOLIDAY WORLD & REGION WORLD v pražských Letňanech. Pardubicky kraj zde návštěvníkům nejen z řad touroperátorů a odborníků na cestovních, ale také široké veřejnosti představuje to nejlepší ve všech oblastech. Součástí veletrhů je také vyhodnocování řady anket odborné i laické veřejnosti.

 „Veletrhy cestovního ruchu jsou příležitostí k prezentaci kraje široké veřejnosti, ale také pro výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe z jiných krajů či zahraničních regionů. Proto každoročně naše Destinační společnost Východní Čechy společně s jednotlivými oblastmi tuto možnost využívá a ohlasy nejen laiků z řad návštěvníků, ale také odborné veřejnosti dokazují, že náš kraj má co nabídnout, i když z hlediska čisté statistiky počtu přespání budeme vždy patřit mezi kraje s nižšími čísly, což je způsobeno strukturou a množstvím ubytovatelů. Tato statistika však vůbec nereflektuje jednodenní turisty,“ uvedl hejtman Martin Netolický, podle kterého je důležité, že se kraj kromě domácích turistů zaměřuje také na ty zahraniční, což se ve statistikách příznivě projevuje. „Podle srovnání 4. čtvrtletí let 2023 a 2024 je patrný poměrně zajímavý osmiprocentní nárůst počtu zahraničních turistů přijíždějících do našeho kraje. Jsou to logicky především návštěvníci z okolních zemí, tedy ze Slovenska, Polska a Německa,“ řekl hejtman.

 „V letošním roce jsme koncipovali veletržní expozici v duchu aktivní turistiky pro rodiny s dětmi. Expozice je živá, veselá a přitažlivá. Mimo jiné nabízíme různé soutěžní kvízy o ceny a dokonce si můžete vyšlapat na kole vlastní smoothie,“ řekla Petra Šimečková, radní Pardubického kraje zodpovědná a majetek a cestovní ruch.

 Součástí krajské prezentace, která pokračuje až do neděle, byl také křest nového cykloprůvodce Labskou stezkou, a to jak na české, tak německé straně. „Tato unikátní brožura, která je k dostání také v elektronické podobě, představuje cyklistům všechny části i úseky Labské stezky i kontakty na více než 500 ubytovacích a stravovacích zařízení s certifikací Cyklisté vítáni (v Německu Bett+Bike) od pramene Labe v Krkonoších po Severní moře. Jsou zde také schematické mapy a informace o hlavních atrakcích,“ uvedla radní Pardubického kraje pro cestovní ruch Petr Šimečková. Cykloprůvodce je ke stažení na www.labska-stezka.cz.

 V průběhu veletrhu se konalo vyhlášení Velké ceny cestovního ruchu, kde se na krásném třetím místě v kategorii Nejlepší projekt udržitelného turismu, umístil produkt Cyklopecky Východní Čechy, který již čtrnáctým rokem rozvíjí Destinační společnost Východní Čechy. Porotci kromě jiného ocenili, že má projekt pravidelné soutěžící, kteří díky soutěži tráví aktivně společný čas a objevují místa ve východních Čechách. Kvitováno také bylo, že trasy mohou využít nejen cyklisti, ale i pěší. Podle dalšího z porotců je skvělé, že projekt funguje již několik let a pravidelně je inovován a rozvíjen. Každoroční obměna tras podle porotců produkt zatraktivňuje a umožňuje jeho opakované využití.

 Dalším úspěchem je 3. místo Pardubického kraje v soutěži Kraj mého srdce v kategorii  Kam na koně a koňské stezky.

 HOLIDAY WORLD & REGION WORLD

Letošní 33. ročník veletrhu přináší široké portfolio tuzemských a zahraničních vystavovatelů, představuje nové i oblíbené destinace napříč kontinenty či turistické perly Česka a zaměřuje se na klíčové faktory, které ovlivňují cestovatelské chování. Odborný i laický návštěvník zde najde inspiraci, novinky a cenné informace, které mu umožní naplánovat ideální dovolenou. Kromě pestré expozice vystavovatelů je jeho součástí také bohatý doprovodný program – od odborných konferencí a workshopů až po přednášky cestovatelů a prezentace jednotlivých regionů. Společně s cestovatelským veletrhem se uskuteční též 15. veletrh cyklistiky FOR BIKES. A zároveň proběhne i festival KOLEM SVĚTA. Nedílnou součástí veletrhu je pak Fórum cestovního ruchu, které organizuje Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Mgr. Dominik Barták

 X X X

 Občana ČR nepustili na rybník kvůli postsovětskému jménu, zasáhl ombudsman

Přímé diskriminace se zákazem rybolovu kvůli postsovětskému jménu se dopustil provozovatel rybníka. Muž dostal zprávu, že je rybník volný. Když poslal své jméno, byl odmítnut „po zkušenostech s občany Ukrajiny a postsovětských republik“. Odmítnutí služby kvůli cizímu jménu je přímá diskriminace z důvodu národnosti, uvedl v právní větě ombudsman. Soudit lidi podle jména či přízvuku je předsudek. Muž je občanem ČR a předložil občanský průkaz.

Ze záznamu šetření veřejného ochránce práv vyplývá, že zástupce základní organizace Českého svazu ochránců přírody, která rybník provozuje, projevil v šetření vstřícnost, zjistil, že odmítnutí bylo nepřípustné, nabídl omluvu a zasloužil se o smírné řešení s odmítnutým mužem.

Časté nelegální praktiky některých Ukrajinců

Podle veřejného ochránce práv provozovatel vysvětlil důvody svého odmítavého jednání: „Uvedl jste, že na rybníce čelíte nevhodným, často až nelegálním praktikám některých občanů Ukrajiny, což je do jisté míry způsobeno rozdílnou regulací rybolovu v Česku a na Ukrajině,“ shrnuje ombudsman v dopisu řediteli základní organizace ochránců přírody.

 Informace o konfliktech s ukrajinskými rybáři dlouhodobě plní rybářská fóra. Mnozí cizí rybáři například nevědí, kolik a jak velkých ryb si mohou od vody odnést. Organizace zastřešující rybáře, Český rybářský svaz, proto přistoupila k překladu rybářského řádu do ruštiny, němčiny, angličtiny a ukrajinštiny, jak vyplývá ze stránky Svazu.

Informace o konfliktech s ukrajinskými rybáři dlouhodobě plní rybářská fóra. Mnozí cizí rybáři například nevědí, kolik a jak velkých ryb si mohou od vody odnést. Organizace zastřešující rybáře, Český rybářský svaz, proto přistoupila k překladu rybářského řádu do ruštiny, němčiny, angličtiny a ukrajinštiny, jak vyplývá ze stránky Svazu.

Nepomohla ani fotka českého občanského průkazu

Co se však stalo v tomto konkrétním případě? Muž si objednal rybolov na rybníku, který je na povolenku přístupný veřejnosti a lze si ho dokonce pronajmout na soukromou nebo firemní akci. „Nejprve obdržel SMS zprávu, že v jím požadovaných termínech je na rybníku volněji. Poté, co zaslal své jméno, mu však bylo sděleno, že je již vše obsazeno,“ popisuje ve svém šetření vývoj událostí ombudsman.

„Po krátké komunikaci obdržel toto vysvětlení: ,Bohužel po velmi špatných zkušenostech s občany Ukrajiny a postsovětských republik už u nás nelze rybařit. Najděte si prosím jiný rybník.‘ Stěžovatel je českým občanem, a proto zaslal fotografii svého občanského průkazu. Přesto byl odmítnut,“ shrnuje veřejný ochránce práv.

Muž podal podnět veřejnému ochránci práv. „Odmítnutím stěžovatele došlo k přímé diskriminaci z důvodu národnosti v oblasti přístupu ke službám dle antidiskriminačního zákona,“ vyhodnotil situaci veřejný ochránce práv.

Rybolov je službou nabízenou široké veřejnosti

Podle antidiskriminačního zákona je diskriminace v přístupu k veřejně nabízeným službám zakázána. Je-li s někým zacházeno méně příznivě než s jiným člověkem ve stejné situaci, jde o přímou diskriminaci. „Národnost se přitom řadí mezi nejzávažnější diskriminační důvody, a proto antidiskriminační zákon nezná žádné přípustné odůvodnění, které by mohlo ospravedlnit rozdílné zacházení z tohoto důvodu,“ uvádí veřejný ochránce práv.

Podle rybářského řádu organizace může na předmětném rybníku lovit ryby každý, kdo si koupí povolenku, a to za stanovenou cenu a bez nutnosti vlastnit rybářský lístek. Rybník si lze i pronajmout. „Rybolov je tedy přístupný široké veřejnosti, a mám proto za to, že se jedná o službu nabízenou veřejnosti ve smyslu antidiskriminačního zákona,“ analyzoval situaci ombudsman.

Jméno jako vodítko k národnosti

Zákaz vstupu do areálu rybníka byl sice v textu SMS zprávy namířen na občany Ukrajiny a postsovětských republik, na stěžovatele byl však aplikován kvůli jeho jménu, přestože doložil své české občanství, zopakoval ombudsman.

„Jméno se řadí mezi znaky, na základě kterých lze odhadnout národnost člověka. Mám tedy za to, že oproti jiným zájemcům se stěžovateli dostalo méně příznivého zacházení, a to z důvodu jeho národnosti,“ uvedl veřejný ochránce práv.

Ani špatné zkušenosti s některými rybáři podle ombudsmana nemohou být důvodem k diskriminaci jiného, pokud se neprovinil proti rybářskému řádu a pravidlům rybolovu.

„Usuzovat, že všechny osoby určitého jména, přízvuku či národnosti budou porušovat pravidla rybolovu, představuje předsudek, který je základem diskriminace. Právě proti takovým předsudečným úsudkům se snaží právo na rovné zacházení bojovat,“ uvedl ombudsman.

Právní věta:

Neposkytnutí služby nabízené veřejnosti osobě na základě jejího jména, značícího jinou než českou národnost, představuje přímou diskriminaci z důvodu národnosti v oblasti přístupu ke službám podle antidiskriminačního zákona.

Irena Válová, ceskajustice.cz