Trumpovi příznivci přiostřují, chtějí odplatu. Kalousek Fialovi: Propustit tisíce lidí. Jednat, Rusko…

Reuters: Po zprávách o domovní prohlídce v sídle bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa následoval nárůst násilné rétoriky na sociálních sítích, upozorňují američtí novináři a analytici. Fanoušci někdejšího prezidenta začali podle nich více mluvit o blížící se „občanské válce“. Republikánští politici situaci využívají k politickým útokům, místo aby volali po klidu, píše americká televize NBC News. „Trumpovi stoupenci jsou VELMI natěšení z myšlenky občanské války,“ poznamenala v noci na úterý na Twitteru výzkumnice z marylandské univerzity Caroline Orrová, která se zabývá dezinformacemi a extremismem na internetu. K vyjádření připojila koláž několika příspěvků ze stejné sociální sítě, v nichž se píše o občanské válce nebo se objevuje volání do zbraně.

Analytická společnost Dataminr zaznamenala v pondělí večer několikanásobný nárůst výskytu tweetů o občanské válce. V noci opět poklesl, dopoledne amerického času byl ale znovu zvýšený, přičemž maximem byl desetinásobek běžné frekvence, napsal reportér televize CNN Donie O’Sullivan.

 Extrémní rétorika přichází často z anonymních účtů, přiživují ji však i známé osobnosti se statisíci sledujících. Přední aktivista republikánského tábora Charlie Kirk například na Twitteru vznesl řečnickou otázku, proč si lidé současnou situaci „nechávají líbit“. Populární youtuber Steven Crowder zase prohlásil, že „zítra je válka“.

Trumpovo bydliště na Floridě v pondělí prohledali agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Podle informovaných zdrojů amerických médií prohlídka souvisela s podezřením, že exprezident nesprávně nakládal s oficiálními záznamy včetně materiálů podléhajících utajení.

Tisk už před několika měsíci informoval, že exprezident si po odchodu z Bílého domu do svého floridského resortu Mar-a-Lago odvezl 15 krabic s materiály včetně vládních dokumentů a mohl tak porušit zákon o prezidentských záznamech.

Kongresmani by zrušili FBI

„Tohle je asi nejhorší (intenzita výzev k násilí), co jsem viděl od 5. ledna 2021,“ řekl reportér NBC News Ben Collins, který se specializuje na mapování extremismu v USA. Odkazoval na předvečer povolebních nepokojů, při nichž Trumpovi příznivci vtrhli do washingtonského Kapitolu. „Mluví se o tom, že čas na plánování vypršel a že je třeba začít konat,“ dodal.

Republikánští politici mezitím obviňují federální ministerstvo spravedlnosti z politicky motivovaného jednání a kritizují FBI, byť zatím nic nenasvědčovalo nekorektnímu postupu. Radikálnější kongresmani jako Paul Gosar nebo Marjorie Taylorová Greeneová dokonce volají po zrušení FBI nebo se přidávají ke sdílení obrácené americké vlajky, aby vyjádřili, že USA jsou podle nich v ohrožení.

„Mnozí prominentní republikáni se rychle uchýlili k politikaření, místo aby počkali, až vyjdou najevo fakta,“ píše NBC News. Vývoj je podle televize další připomínkou současného stavu americké politiky. „Jakékoli obvinění, že se Trump dopustil něčeho nekalého, bere většina republikánů jako test loajality vůči bývalému prezidentovi,“ dodává.

X X X

  Připravte jaderné zbraně, rozkázal Putin. Ruský prezident chystá mnoho scénářů, tvrdí zdroj

„Ruský prezident Vladimir Putin se nejenže nevzdal možnosti použít ve válce s Ukrajinou jaderné zbraně, ale přímo vydal příkaz k přípravě takové možnosti. Již mnohokrát jsme uvedli, že obvykle dává rozkazy k tvorbě několika variant realizace řady řešení a těsně před realizací plánu vybere tu, která se mu nejvíce líbí,“ uvádí na Telegramu účet Generál SVR.

Kdo za příspěvky, které od začátku invaze informují o interním dění mezi ruskými špičkami, stojí, není jasné. Telegramový kanál se objevil v roce 2020 a před válkou měl přes 200 tisíc odběratelů. Web Meduza v únoru napsal, že provozovatelem je bývalý generál ruské zahraniční zpravodajské služby. Komentáře proto nelze brát za stoprocentně ověřené.

Putin nakonec obviní Ukrajinu

Součástí realizace jednoho ze scénářů je podle zdroje i nedávné ostřelování Záporožské jaderné elektrárny, kterou ruské jednotky samy obsadily. „Na příkaz velení ruských ozbrojených sil byla Záporožská jaderná elektrárna zaminována, včetně jednoho z energetických bloků,“ píše se v příspěvku. Rusové ale z ostřelování obviňují Ukrajince, prezident Volodymyr Zelenskyj to odmítl a označil chování okupantů za nestoudný zločin nebo akt teroru.

  „Putin pak z výbuchů obviní Ukrajinu, osočí ji z jaderného terorismu a nasazení nukleárního arzenálu ospravedlní tím, že se jedná o reakci a opatření,“ pokračoval Generál SVR. Ruská hlava státu je údajně přesvědčena, že právě demonstrace beztrestného použití jaderných zbraní v ozbrojeném konfliktu donutí Západ uznat Putinovu moc a přistoupit na jeho podmínky.

Obavu, že se tím současně stupňuje riziko použití jaderných zbraní, jež má Putin k dispozici, vyjádřil také bývalý britský plukovník a odborník na chemické zbraně Hamish de Bretton-Gordon. „Vzhledem ke změně vývoje bojů na jihu Ukrajiny se zvyšuje šance, že Putinova ‚speciální operace‘ vyústí v jeho neprospěch. V této fázi je proto rozhodující, aby Spojené království a USA dávaly Kremlu jasně najevo, že jakékoli použití jaderných zbraní by překročilo červenou čáru,“ cituje ho web Daily Mail.

Například mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov hovořil ale na konci března úplně jinak. „Jakýkoli výsledek operace na Ukrajině samozřejmě není důvodem pro použití jaderné zbraně,“ řekl. Rusko má podle něj bezpečnostní koncepci. „Jasně říká, že pouze v případě ohrožení existence státu můžeme použít a skutečně použijeme jaderné zbraně, abychom odstranili ohrožení naší země,“ podotkl.

Jak by to ale vypadlo, kdyby „speciální vojenská operace“, jak Rusové říkají invazi na Ukrajinu, nakonec opravdu přerostla v celosvětovou jadernou válku? Odborníci z americké Princetonské univerzity na svou simulaci použili dostupné údaje o jaderných zbraních, tedy nejen množství a složení techniky jednotlivých států, ale také pravděpodobné pořadí jejich nasazení a určení konkrétních cílů. Během několika hodin by v ní bylo zabito nebo zraněno přes 90 milionů lidí napříč celým světem.

X X X

Bidenovi nešlo obléct sako, pak přišla další nepříjemnost. Oblékací patálie zachytila kamera

Perné chvíle si prožil prezident USA Joe Biden, když v Kentucky před kamerami vystupoval se svou manželkou Jill Bidenovou z vrtulníku. Šéf Bílého domu totiž dlouhé vteřiny zápasil s rukávem svého saka, do kterého se nemohl rukou trefit. Nakonec mu musela pomoci jeho žena. Bidenovi přitom na zem spadly jeho ikonické sluneční brýle.

Americký prezident Biden od svého nástupu do úřadu hromadí přeřeky, výpadky, zakopnutí a další společenská faux pas, zahraniční média se proto na jeho chování obzvláště soustředí. Jejich pozornosti neutekla ani nedávná trapná chvilka na letišti v Kentucky.

Biden navštívil tento stát se svou ženou, aby v oblasti zhlédli následky ničivých povodní, při kterých zemřelo nejméně 38 lidí, a přislíbili další pomoc. Po Kentucky se americký prezident dopravoval vrtulníkem. Když z něho za větrných podmínek vystupoval, chtěl si obléct sako. Jenže až příliš dlouho nemohl nalézt rukáv, kterým by prostrčil levou ruku.

Nakonec zřejmě požádal o pomoc manželku Jill, která kráčela před ním. Za pomoci první dámy prezidentova ruka konečně našla útočiště a Biden si sako navlékl.

 Jenže kvůli předchozím úporným snahám – a také kvůli respirátoru, který měl Biden nasazený na obličeji – mu na zem spadly sluneční brýle, což dokonalo rozpačitou prezidentovu epizodu. Bidenova výprava do Kentucky byla první cestou, kterou prezident absolvoval po nedávné nákaze koronavirem.

X X X

Benzin za stovku? Přerušení dodávek ropy z Družby nás zasáhne velmi tvrdě, odhaduje expert

Co bude znamenat pro Českou republiku přerušení dodávek z ropovodu Družba, o kterém v úterý informovala ruská média? Musíme počítat s nedostatkem pohonných hmot, jejich dalším zdražováním případně s růstem cen jiných výrobků? Pro CNN Prima NEWS situaci komentoval energetický expert Vladimír Štěpán.

 Podle Štěpána je důležité si uvědomit, že přes ropovod Družba jih teče do Česka zhruba polovina ropy určené pro tuzemský trh. „Takový objem nelze nahradit zvýšením kapacity ze západního směru,“ vysvětlil své obavy a dodal, že dopad na střední Evropu budou citelný. „Stejně jako my bude zasaženo i Slovensko. A to je pro nás velmi důležitým dodavatelem ropných produktů, jako je právě benzin nebo nafta,“ dodává.

Sám Štěpán má obavy, že v případě vypadnutí dodávek Družby bude naše situace velmi složitá. „I při zvýšení kapacity ze západu tady určitě může chybět 30 až 50 procent ropy nebo jejích produktů,“ uvedl.

Absence dodávek z tohoto ropovodu bude mít podle něj jednoznačný vliv na nárůst cen. „Tržní cena ropy se zvýšila o korunu, zatím,“ řekl. „Pokud ale tato situace bude trvat delší dobu, tak se můžeme s cenami okolo 40 korun rozloučit,“ uvedl. Vypočetl, že cena, kterou zaplatíme za litr pohonných hmot, se může vyšplhat až na 50 až 70 korun.

 Největší hrozbou je podle Štěpána opakování scénaře s plynovodem Nord Stream 1. „Tam to ze začátku taky vypadalo nevinně, že to je otázka jen výměny jedné turbíny, a už to trvá měsíce. Pokud by to bylo tady podobné, můžeme se potom bavit o 90 nebo 100 korunách za litr,“ uzavřel.

Družba je nejdelším ropovodem na světě. Spojuje Rusko s Evropou a bývalými zeměmi Sovětského svazu. V kontextu našeho kontinentu se dělí na dvě větve. Severní chapadlo Družby vede přes Bělorusko do Polska a Německa, zatímco jižní se stáčí přes Ukrajinu směrem na Slovensko a dále do Česka a Maďarska.

Rusko teď prostřednictvím svých médií informovalo, že kvůli platební neschopnosti nemůže provozovat ropovod jižní Družba. Informaci o přerušení dodávek už potvrdila i slovenská rafinerie Slovnaft, která s mateřským podnikem MOL navrhla Ukrajině a Rusku řešení pro obnovu dodávek. Za viníka přerušení proudění komodity přitom Moskva označila Ukrajinu, která dodávky musela zastavit.

X X X

Vysokými dluhy obětujeme budoucnost, varoval ekonom. Popsal, jaké daně by se měly zvýšit

Česko se potýká s řadou krizí, ať už jde o válku na Ukrajině nebo vysoké ceny energií. Ekonomové Daniel Münich a Pavel Peterka v souvislosti s tím ve vysílání CNN Prima NEWS varovali, jak by mohl vypadat černý scénář zadlužení a jaké dopady by mohl mít pro budoucnost Česka. Dále rozebrali, jaké daně by mohla vláda zvýšit.

 Peterka podotkl, že deseti či stamiliardové úspory stát nenajde během chvíle. Naopak nabádá, aby si připravil dlouhodobý plán, který by se mohl týkat například konsolidace veřejných rozpočtů. „Je možné, že by výdaje zůstaly na současné výši osm let, zároveň by se postupně zvyšovaly příjmy rozpočtu. Nakonec bychom se mohli dostat do rozumné bilance bez škrtů,“ uvedl.

Je toho názoru, že takový scénář jsme schopni udržet, i když bude těžké výdaje nezvyšovat. „Příjmy rozpočtu musí růst rychleji než výdaje. Postupně se můžeme dostat k vyrovnanému rozpočtu a k deficitu v řádech desítek miliard, nikoliv jako nyní. Řešením tak může být vyčkávání nebo dočasné, případně trvalé, navyšování daní,“ pokračoval.

Následně přiblížil, které daně by se mohly navyšovat. „Nabízí se návrat základní daně z příjmu fyzických osob zpět na superhrubou mzdu. To by do rozpočtu během roku přineslo miliardy korun. Dále se nabízí zvyšování daní u tabáku, alkoholu a možná se objeví i otázka, zda nezvýšit daň u tichého vína na stejnou úroveň jako u šumivého,“ zmínil však s tím, že by se jednalo o menší položky.

Dočasně navyšme DPH

Největší úspora by se našla u DPH. „Jedná se o velmi jednoduchý nástroj, kdy stačí daň zvýšit o jeden až tři procentní body a vláda bude schopna naplnit státní rozpočet. Mohlo by se přijmout opatření, kdy by se zvýšené DPH nechalo jen po dobu dočasnou. V novele zákona by mohlo být uvedeno, že skončí automaticky například s rokem 2023,“ dodal.

Se všemi návrhy souhlasil i Münich. „Pouze upřesním, že kolega neříkal, aby se vrátil systém superhrubé mzdy, ale měl na mysli úroveň zdanění, který byl v dřívějším režimu. Jsem přesvědčen, že sto miliard, které z rozpočtu vypadly, by se měly vrátit. Vládě by to situaci výrazně zjednodušilo,“ zdůraznil. Na dotaz, zda by se nejednalo o politickou sebevraždu odpověděl jasně: „Máme zcela jinou situaci než před rokem, věc se dá mimořádnou situací obhájit. A navíc, superhrubá mzda byla tímto způsobem údajně zrušena na dva roky. V podstatě zde byl závazek vrátit ji zpět,“ připomněl. Co ale přijde ve chvíli, kdy se Česko ze zadlužení nedostane? Münich přiblížil černý scénář.

Obětujeme budoucnost

„Nejhorší na tom je, jak je to plíživé a neviditelné. Postupně se ale snižuje věrohodnost Česka v očích investorů, snižuje se ochota půjčovat – čili se zvyšuje úrok a náklady za státní dluh. Zároveň klesá schopnost státu investovat do školství a vědy, což znamená obětování budoucnosti a růstu. Země se postupně zpomaluje, ztrácí kontakt se špičkou vyspělého světa,“ vysvětlil, co by mohlo nastat.

Dodal, že až bychom se za dvacet let ptali, co jsme udělali špatně, odpověď by byla jednoduchá. „Měli jsme špatnou strukturu příjmů a výdajů státního rozpočtu,“ uzavřel.

X X X

Kalousek: Za 10 let počet státních zaměstnanců narostl o 70 tisíc, aniž bychom viděli zlepšení služeb

Jak dát do pořádku veřejné finance? Miroslav Kalousek a Mirek Topolánek sepsali deset doporučení současné vládě. Jaká jsou a pomohla by státu vrátit se k vyrovnanému rozpočtu? „Skutečně se musíme bavit jak o příjmové, tak výdajové straně rozpočtu a diskuse musí vést ke snižování schodku. S některými body desatera souhlasím, s jinými méně,“ reaguje ekonom z Institutu CERGE-EI Filip Pertold.

„Jsme na trajektorii neudržitelného hospodaření. Chtěli jsme vládě říct, aby udělala komplexní scénář, který pracuje na výdajové i příjmové straně bilance tak, aby se rozpočty začaly ozdravovat,“ uvádí v Pro a proti bývalý ministr financí a bývalý předseda TOP 09 a KDU-ČSL Miroslav Kalousek.

Jak dát do pořádku veřejné finance? Debatují bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a ekonom Filip Pertold. Moderuje Lukáš Matoška Podle něj ale navržený scénář není jediný možný. „Vláda má k dispozici mnohem lepší mozky, než jsou ty naše. Ale nějaký scénář musí mít a předložit ho.“

Poradce ministra práce a sociálních věcí, ekonom Filip Pertold z Institutu CERGE-EI považuje doporučení obou bývalých politiků za přínosný vklad do diskuse.

„Skutečně se musíme bavit jak o příjmové, tak výdajové straně rozpočtu a diskuse musí vést ke snižování schodku. S některými body desatera souhlasím, s jinými méně.“

„Pokud by stát začal navyšovat platy, vznikne tlak na privátní sféru a dostaneme se do inflační spirály.“

Miroslav Kalousek

Prvním bodem je propuštění desítek tisíc státních zaměstnanců. „V roce 2013 jsme vystačili se 413 tisíci zaměstnanci. Když někde musím z jakýchkoliv ušlechtilých důvodů počet zaměstnanců navýšit, tak někde jinde musím počty snížit. Za deset let narostl počet o víc než 70 tisíc, aniž bychom zaregistrovali zlepšení veřejných služeb,“ tvrdí Kalousek.

Pertold vidí hlavní problém s doporučením zmenšit počty zaměstnanců v tom, že se zaměřuje především na počty zaměstnanců, a ne na kvalitu jimi odvedené práce.

Inflace a státní sektor

„Také snižování mezd ve státním sektoru je problematické,“ pokračuje ekonom. „Víme, že to nakonec vždy dopadne na všechny. Bylo by potřeba nějak vyhodnocovat činnost jednotlivých úřadů, což je dost komplikovaný proces.“

V současnosti je naším největším nepřítelem inflace a stát je největší zaměstnavatel. „Pokud by stát začal navyšovat platy, vznikne tlak na privátní sféru a dostaneme se do inflační spirály. Kdybychom nebojovali s inflací, v našem návrhu by bylo snížit mzdové objemy o deset procent,“ vysvětluje Kalousek.

„Politici neumí přijít s nějakým jasným plánem, kde ušetřit, takže podle mě je jediná cesta komplexnější změna zdanění.“

Filip Pertold

Oba diskutující se shodují, že současný model valorizace důchodů je špatně nastavený a neudržitelný. Podle nich zatěžuje státní rozpočet přímo, ale pak také spíše motivuje k tomu, aby lidé vstupovali do důchodu dříve.

Dalším doporučením desatera je zvýšit spoluúčast ve zdravotnictví, aspoň za jídlo a hotelové služby ve zdravotnických zařízeních. „To jsou ušetřené jednotky miliard a mrzí mě, že je současný ministr financí jako velké peníze nevnímá.“

Na jakékoliv zpoplatnění je česká společnost extrémně citlivá, upozorňuje Pertold. „Takže ekonomicky by to nějaký smysl určitě mělo, ale politicky si to hodnotit netroufnu.“ „Je ale třeba něco dělat,“ žádá bývalý ministr. „Každý umí říkat, proč něco nedělat, ale nikdo neumí říci, co tedy dělat místo toho,“ konstatuje Miroslav Kalousek (TOP 09).

„Daňový systém změnu určitě potřebuje. Je zřejmé, že politici neumí přijít s nějakým jasným plánem, kde ušetřit, takže podle mě je jediná cesta komplexnější změna zdanění. Také máme nízké majetkové daně, daně z nemovitostí,“ připomíná ekonom a poradce ministra Filip Pertold.

X X X

Putinův přítel Steven Seagal navštívil Donbas. Svět nezná pravdu, říká herec

Někdejší hvězda akčních amerických filmů Steven Seagal, který je v posledních letech známý i jako přívrženec ruského prezidenta Vladimira Putina, navštívil separatisty ovládanou část regionu Donbas na východě Ukrajiny. Mimo jiné vězení Olenivka, kde nedávno přišla o život více než padesátka ukrajinských válečných zajatců. O Seagalově návštěvě referovala ruská a následně i ukrajinská média.

 Kyjev a Moskva se přou, zda smrt 53 válečných zajatců v Olenivce zavinilo ukrajinské ostřelování věznice raketami americké výroby, jak tvrdí ruská verze, anebo zajatce povraždili ruští žoldnéři z tzv. Wagnerovy skupiny, a to výbuchem nálože umístěné uvnitř budovy, jak tvrdí ukrajinské úřady.

Na místě Seagalovi ukázali mimo jiné „střepiny amerických raket potvrzující odpovědnost Kyjeva za masovou vraždu vlastních vojáků“, uvedl o hercově návštěvě v Olenivce známý prokremelský moderátor Vladimir Solovjov.

Seagal podle šéfa doněckých separatistů Denise Pušilina natáčí dokumentární film o Donbasu. „Při setkání Seagal poznamenal, že 98 procent lidí, kteří vyprávějí v médiích o konfliktu, tady nikdy nebylo, a proto svět nezná pravdu,“ řekl Pušilin agentuře TASS a dodal, že Seagal chce změnit pohled světa na tuto válku.

  Vězení v Olenivce v úterý navštívil spolu s americkým hercem také nový předák ruských nacionalistů, předseda zahraničního výboru ruské sněmovny Leonid Sluckij, a to ve společnosti „týmu objektivních mezinárodních expertů“ z Nikaraguy a Severní Koreje, ironicky poznamenal běloruský opoziční list Naša Niva.

Steven Seagal je přítelem ruského prezidenta Putina, jehož v minulosti nazval „jedním z největších světových žijících lídrů“. V listopadu 2016 mu Putin udělil ruské občanství a loni Seagal vstoupil do opoziční, ale přitom prokremelské strany Spravedlivé Rusko. V lednu 2016 již Seagal získal i srbské občanství, ponechal si ale i občanství americké.

Seagal, který byl na inauguraci Putina prezidentem v roce 2018, jako ruský zástupce loni navštívil Venezuelu a daroval tamnímu prezidentovi Nicolásovi Madurovi samurajský meč. A v roce 2018 se stal zvláštním velvyslancem Ruska pro humanitární vztahy se Spojenými státy.

X x x

Vojenský analytik: Samovolnou explozi na Krymu lze vyloučit, za útokem Ukrajinci?

Z ruské letecké základny na Krymu se v úterý ozývaly silné exploze, k obloze stoupal hustý dým. Rusové kolem letiště vytvořili bezpečnostní zónu, začali evakuovat obyvatele a situaci vysvětlují explozí letecké munice. Podle ukrajinské agentury ze základny vzlétala letadla bombardující Záporožskou, Mykolajivskou a Chersonskou oblast. Vojenský analytik Jiří Vojáček se v rozhovoru pro Radiožurnál domnívá, že šlo o útok ze strany Ukrajiny.

 X Dá se v tuto chvíli odhadnout, která verze je pravděpodobnější? Zdali se jednalo o samovolnou explozi munice, jak tvrdí Rusko, nebo šlo o útok ukrajinské armády?

Myslím, že vzhledem k tomu, co se dělo v posledních týdnech, můžeme stoprocentně vyloučit, že by došlo k samovolné explozi tolika muničních skladů ve chvíli, kdy je Rusko ve válečném stavu.

X Kdo stojí za explozí na ruské letecké základně na Krymu? Vojenský analytik Jiří Vojáček říká:

Myslím, že to je krajně nepravděpodobné. Dá se s velkou mírou jistoty předpokládat, že jsou za tím Ukrajinci.

X Měli by Ukrajinci důvod, aby se k zásahu, z jejich pohledu úspěšnému, nepřihlásili?

V posledních několika minutách nebo desítkách minut už na sociálních sítích vidíme, že někteří ukrajinští činitelé se k útoku přihlašují. Myslím, že situace se ještě bude vyvíjet, a že Ukrajinci nakonec přiznají, že jsou za tím oni. Nepředpokládám, že by měli důvod to tajit.

X Místo se nachází přes 200 kilometrů od frontové linie. Má už Ukrajina zbraně, kterými by mohla zaútočit na tak velkou vzdálenost?

Od chvíle, kdy k útoku došlo a dostal se do médií, odborníci na vojenství spekulují, jakými zbraněmi mohl být útok proveden. Zaprvé je velmi pravděpodobné, že nějakou roli v útoku hrály bezpilotní prostředky, tedy drony, ať už bitevní bojové nebo naváděcí průzkumné.

Vzhledem k tomu, co se dělo v posledních minutách, nebo k prohlášením ukrajinských představitelů, se zdá, že by za tím mohly být střely s plochou dráhou letu Neptun. Jsou to střely, které jsou používané i proti lodím, a jsou to ty střely, které před dvěma měsíci potopily křižník Moskva.

X To znamená, že šlo o střely, které měla a má ukrajinská armáda k dispozici? Nejsou to nějaké nové dodávky, například ze Spojených států?

Podle toho, co říkají ukrajinští představitelé v posledních minutách nebo desítkách minut, za tím útokem stála ukrajinská armáda. Útok ale byl proveden výhradně ukrajinskými silami ve smyslu, že šlo o zbraně, které byly od začátku vyráběné na Ukrajině.

To znamená, že předchozí spekulace, že by za tím mohly být buď balistické rakety, o které Ukrajinci ze Spojených států dlouho žádali, nebo letecký útok pomocí nějakého dalšího zařízení, padly.

Je pravděpodobné, že pokud Ukrajinci skutečně zaútočili svými zbraněmi, bylo to podle mého názoru v kombinaci rakety s plochou dráhou letu Neptun a nějakými bitevními drony.

Politický vzkaz

X Rusko Krym okupuje od roku 2014. Došlo už v současné válce, kterou Rusko začalo v únoru, k útokům přímo na cíle na poloostrově Krym?

To je dobrá otázka. Útoků ještě nebylo mnoho. Bylo tam několik menších útoků na lodě v přístavech na Krymu, ale přímo na Krym útoky nevedly.

Je to právě proto, že Rusům se v prvních týdnech podařilo vytvořit jakousi nárazníkovou zónu na sever od Krymu, která má několik set kilometrů. Proto mají Ukrajinci v dnešní době na Krym po zemi poměrně daleko.

Pokud je útok skutečně jejich, jak minimálně předpokládám, tak myslím, že jde o zejména politický vzkaz před nějakými potenciálními jednáními, že se Krymu nevzdají a že rozhodně nehodlají s Krymem handlovat za příslib nějakého krátkodobého míru nebo složení zbraní.

X Jak podstatné by bylo, kdyby se válka přelila právě i na Krym, který zatím v podstatě zůstával ušetřen nějakých útoků?

Jak říkám, Krym je v současné době velmi daleko od přímých bojových linií jak z moře, kde již ukrajinské námořnictvo prakticky neexistuje, tak po zemi.

Na druhou stranu se v současné době Ukrajinci chystají k nějaké velké protiofenzivě v Chersonské oblasti. Z tohoto napadeného letiště vzlétala letadla, která Chersonskou oblast kryla ze vzduchu.

To znamená, že to má jakýsi taktický význam a možná to skutečně předznamenává nějaký zásadnější útok směrem na Krymský poloostrov. Myslím, že v současné době je bohužel nepravděpodobné, že by Ukrajinci měli tolik sil, že by přímo dobyli Krym.

Je tedy zásah letiště na Krymu z hlediska vývoje války významný?

Významný je, a je tím významnější, čím dříve přijde dlouho slibovaný útok na Cherson.

X x x

Chceme se připojit k Rusku, zní z Podněstří. Moldavsko se obává útoku

Představitelé separatistického Podněstří Moldavsku hrozí, že se chtějí připojit k Rusku. Země se kromě toho od začátku léta bez ustání potýká s výhrůžkami bombovými útoky, kvůli kterým musela mimo jiné opakovaně uzavřít své mezinárodní letiště. Podle Kišiněva mohou být události předehrou k budoucí proruské vojenské operaci v Moldavsku.

„Budu usilovat o připojení regionu k Rusku,“ oznámil už 22. července ministr zahraničí Podněstří Vitalij Ignatěv. Volání po odtržení od Moldavska začalo v posledních měsících sílit také v autonomní oblasti Gagauzie na jihu země.

„Je to jasná provokace. Myšlenka, že by měli mít nezávislost, je stará, ale idea, že by se měli připojit k Rusku, byla nečekaná a bylo to poprvé, co to řekli,“ reagoval na Ignatěvova slova moldavský vicepremiér Oleg Serebrian, jehož úkolem je pracovat na znovuzačlenění Podněstří do Moldavska.

„Kvůli válce na Ukrajině se obáváme, že to není jen deklarace, ale jakási předehra k operaci v Moldavsku. Uděláme cokoliv, abychom se vyhnuli vojenské konfrontaci, ale na Kišiněvě to stoprocentně nezávisí,“ dodal.

Rusko má v Podněstří, které se od Moldavska oddělilo po občanské válce v roce 1992, armádní základnu a udržuje zde kontingent asi patnácti set vojáků. Dalších dvacet tisíc vojáků místních separatistických sil je napojeno na jednotky Kremlu. List The Times uvádí, že podněsterské síly nicméně podle odhadů nejsou dobře vybavené ani vycvičené.

Separatisté chtějí mezi lidi zasít strach

Moldavsko podle Serebriana v současnosti rovněž čelí náporu výhrůžek bombovými útoky, které mají ochromit jeho vládu. „V podstatě denně dostáváme telefonáty, že na letišti nebo v parlamentu je bomba. Hlavní myšlenkou je šířit strach a nestabilitu,“ podotkl viceprezident.

Cílem výhrůžek jsou kromě vládních budov také obchodní centra, kostely či nemocnice. Moldavské mezinárodní letiště v Kišiněvě muselo kvůli hrozbám za poslední měsíc už desetkrát zavřít areál a evakuovat ho.

Stanice Al-Džazíra o současné situaci v zemi píše jako o „létu bombových hrozeb“. „Samozřejmě, že se tu necítíme bezpečně. Pořád se bojíme a přemýšlíme o tom, co se může stát,“ řekla televizi osmašedesátiletá obyvatelka Kišiněva Vera.

„Ti, kteří naplánovali a provedli tuto vlnu falešných hrozeb, dosáhli svého cíle. Vytvořili v lidech pocit nejistoty,“ uvedl Serebrianův předchůdce Alexandru Glenchea, podle něhož si Moldavsko nyní najalo několik bezpečnostních expertů, kteří mu mají pomoci s vyřešením situace.

„Vše závisí na bitvě u Černého moře“

Podle Serebriana existuje mezi bombovými výhrůžkami a vyhraněnějším postojem Podněstří i Gagauzie spojitost. „Z Gagauzie přichází nová rétorika, z Tiraspolu (hlavního města Podněstří) pak přichází nová agresivnější rétorika. Obáváme se, že mezi tím existuje souvislost,“ prohlásil.

Moldavská vláda se domnívá, že aktuální vývoj je reakcí na to, že EU koncem června udělila Moldavsku společně s Ukrajinou status kandidátské země. Rusko v reakci na to uvedlo, že rozhodnutí Unie bude mít negativní důsledky a znamená, že sedmadvacítka „zotročuje“ sousední země.

Ignatěv připomněl, že „obnovené nadšení“ připojit se k Rusku je odkazem na referendum z roku 2006, ve kterém obyvatelé Podněstří „vyjádřili své přání tak učinit“. Kreml možnost připojení nekomentoval, obvinil ale Moldavsko, že brání jeho „mírotvůrcům“ dostat se do regionu. Kišiněv to odmítá s tím, že příchod nových ruských vojáků by byl podle stávajících dohod nezákonný.

Ukrajinská armáda podle The Times Kišiněvu s ohledem na přítomnost ruské armády v Podněstří (která se nachází jen 45 kilometrů od Oděsy) nabídla, že mu pomůže s osvobozením odtržené oblasti výměnou za to, že Moldavsko uvolní své pohraniční jednotky pro bitvu o jižní Ukrajinu.

Podle Serebriana ale moldavská vláda takovou nabídku oficiálně neobdržela a pokud se tak stane, odmítne ji. „Moldavsko je neutrální zemí, takže by na svém území nemělo mít cizí armádu,“ řekl a vyzval Moskvu ke stažení jejích sil.

Serebrian se domnívá, že osud Podněstří nyní závisí na průběhu bitvy o pobřeží Černého moře. „Situace na Ukrajině je pro Moldavsko velmi důležitá. Přímá hranice s Ruskem kontrolovaným územím změní chování a klima mezi Kišiněvem a Tiraspolem,“ řekl vicepremiér.

Moldavsko od počátku invaze přijalo na svém území více než 460 tisíc ukrajinských uprchlíků. Jeho vláda nicméně Ukrajině dosud neposkytla žádnou materiální podporu s cílem vyhnout se provokaci Ruska.

X x x

Seberme Rusům turistická víza, chce Finsko a Estonsko. Peskovovi se to nelíbí

Premiérky Estonska a Finska se vyslovily pro to, aby Evropa přestala Rusům udělovat turistická víza. Dosud platí, že Rusové mohou na víza udělená například Finskem volně cestovat do většiny z 26 zemí schengenského prostoru. Rusové se kvůli sankcím, jimiž EU reagovala na únorovou ruskou invazi na Ukrajinu, nemohou do zemí Evropské unie dostat letecky.

 Ale často jezdí právě do Finska či Estonska, odkud už případně mohou letecky pokračovat do dalších evropských destinací. Proti udělování víz Rusům se vyslovil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to naopak považuje za nerozumné.

Estonsko a Finsko se chtějí s ostatními unijními zeměmi dohodnout na pauze v udělování víz ruským občanům. Podle nich by nemělo být Rusům umožňováno trávit dovolenou v Evropě, zatímco jejich vláda vede válku proti Ukrajině. Estonská premiérka Kaja Kallasová dnes na twitteru napsala, že „návštěva Evropy je výsada, nikoli lidské právo“ a že nastal čas „ukončit turistiku z Ruska“.

Finská premiérka Sanna Marinová v pondělí řekla finské televizi Yle, že „není správné, že zatímco Rusko vede agresivní, brutální útočnou válku v Evropě, Rusové mohou žít normální život, cestovat po Evropě a být turisty“.

Estonsko i Finsko sousedí s Ruskem a jsou členy EU, která po invazi zakázala lety z Ruska. Rusové však mohou do obou států cestovat po zemi a zjevně pak odtud odlétají do jiných evropských destinací.

Televize Yle minulý týden informovala, že ruské společnosti začaly nabízet přepravu z Petrohradu na finská letiště v Helsinkách a Lappeenrantě, která mají přímá spojení s některými městy v Evropě. Z druhého největšího ruského města je to do Helsinek zhruba 300 kilometrů.

Některé unijní státy už Rusům víza přestaly udělovat, například Lotyšsko tento měsíc. O udělování víz Rusům mají jednat unijní ministři zahraničí na neformálním summitu 31. srpna v Praze. „Věřím, že na příštích zasedáních Evropské rady bude téma probíráno ještě intenzivněji. Můj osobní postoj je takový, že turistika by měla být omezena,“ řekla Marinová, jejíž země s Ruskem sdílí 1340 kilometrů dlouhou společnou hranici.

K zastavení udělování víz Rusům vyzval Západ v pondělním rozhovoru s deníkem The Washington Post také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj by se přitom zákaz měl týkat všech Rusů. „Obyvatelé (Ruska) si vybrali tuto vládu a nebojují proti ní, nehádají se s ní, nekřičí na ni,“ prohlásil Zelenskyj. Prezident zdůraznil, že nejdůležitějšími sankcemi proti Rusku je uzavírání hranic. Domnívá se přitom, že Rusové by si měli žít ve vlastním světě, dokud nezmění své myšlení.

Příhraniční byznys bude na restrikcích tratit

Od 15. července, kdy Moskva uvolnila cestovní opatření přijatá v souvislosti s šířením nemoci covid-19, množství ruských turistů mířících do Finska roste. Finsko samo zrušilo cestovní omezení už koncem června.

Přijíždějících ruských návštěvníků je pořád méně než před pandemií, v tomto měsíci však Finsko zaznamenalo už přes 185 tisíc překročení hranice, zatímco v červnu to bylo 125 tisíc. V červenci Finsko vydalo podle mediálních zpráv Rusům přes 10 tisíc nových víz.

Stanice YLE minulý týden popsala, že ruské firmy už začaly nabízet výlety autem z Petrohradu na letiště v Helsinkách či Lappeenrantě. A autobusoví dopravci v Petrohradě hlásí zvýšený zájem o výlety do Finska.

„Nabízíme zájezdy každé dva dny a posledních několik týdnů máme pořád plno,“ uvedl Sergej Ivanov z dopravní společnosti Balt Car. Řada lidí chce z Finska pokračovat dál letadlem, a obejít tak zákaz letů z Ruska.

Mnoho Finů je solidárních s Ukrajinci, ruští turisté ovšem pro finská pohraniční města představují významný zdroj příjmů. Podnikatelé v oblasti Lappeenranty se proto obávají chvíle, kdy ruští turisté zmizí.

„Je to absurdní. Co získáme izolací řadových ruských občanů?“ táže se Mohamad Darwich, který působí jako výkonný ředitel supermarketu Laplandia Market, jenž se nachází pouhých pár minut od ruské hranice. „Pro místní lidi a podniky to bude obrovský problém,“ dodává.

Lidé žijící na opačných stranách hranice byli tradičně v úzkém kontaktu, pandemie a válka to ale zcela změnila. Surovcev má pětileté vízum a Finsko navštěvuje až desetkrát ročně. Teď má strach, že plánovaná omezení by mohla jeho cesty do severské země ukončit. „Byl bych hodně smutný a zklamaný. Doufám, že válka brzy skončí,“ říká.

Peskov doufá ve „zdravý rozum“

Další země schengenského prostoru, které sdílejí hranici s Ruskem – Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko – už ruská víza omezily. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý varoval, že Rusko bude na navrhované finské restrikce „reagovat velmi negativně“.

Podle agentury Interfax nicméně doufá, že evropští lídři v otázce omezování víz pro ruské občany zachovají „zdravý rozum“. „Je pravidlem, že podobná prohlášení přicházejí ze zemí, které jsme už označili za nepřátelské. A ve svém nepřátelství jdou mnohé až do bezvědomí,“ uvedl Peskov s tím, že podobná slova tyto země volily už před osmdesáti lety.

„Myslím, že se postupně objeví zdravý rozum a ti, kdo dělají podobná prohlášení, přijdou k rozumu,“ dodal. Vysoce postavený muž Kremlu patří k velkým kritikům Západu, nemá však problém poslat tam svou rodinu. Luxusu a výhod života ve vyspělých zemích si ještě nedávno užívala jak Peskovova žena Taťjana Navková, tak dcera Jelizaveta Peskovová.

Ta před válkou studovala na prestižních školách ve Francii a jako asistentka poslanců se dostala i do Evropského parlamentu v Bruselu. Po válce na ni však dopadly sankce uvalené na Peskova a jeho rodinu. Dívka si tehdy stěžovala, že jsou sankce nefér.

K zastavení udělování víz Rusům vyzval Západ v pondělním rozhovoru s deníkem The Washington Post také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj by se přitom zákaz měl týkat všech Rusů.

„Obyvatelé (Ruska) si vybrali tuto vládu a nebojují proti ní, nehádají se s ní, nekřičí na ni,“ prohlásil Zelenskyj. Prezident zdůraznil, že nejdůležitějšími sankcemi proti Rusku je uzavírání hranic. Domnívá se přitom, že Rusové by si měli žít ve vlastním světě, dokud nezmění své myšlení.

X x x

Ničíte náš plot, obviňuje Bělorusy Polsko. Proudí tam osmdesát uprchlíků denně

Polská hraniční stráž obviňuje běloruské bezpečnostní složky, že ničí plot, který Poláci postavili na hranici s cílem zabránit ilegální migraci z Běloruska. Mluvčí Polské hraniční stráže Anna Michalská agentuře PAP řekla, že se změnila strategie, jakou Bělorusové používají.

„Z výpovědí migrantů zadržených na polské straně vyplývá, že zástupci běloruských bezpečnostních složek nejen přivážejí migranty k hranici, ale snaží se také kvůli nim ničit její zabezpečení,“ řekla Michalská.

Polsko nedávno dokončilo stavbu pětimetrového plotu s žiletkovým drátem podél části hranice, kterým zareagovalo na migrační krizi z loňského roku. Tehdy se tisíce lidí z krizových oblastí, jako je Blízký východ nebo Afghánistán, snažily dostat přes Bělorusko do Evropské unie. Polsko i EU obviňují režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že uprchlíky využívá v hybridní válce proti sedmadvacítce.

Podle Michalské migranti vypověděli, že jim běloruští pohraničníci nařídili, aby se ukryli v křoví, a sami pomocí úhlových brusek, sekáčů a dalšího nářadí hraniční plot ničili. „Průchody pak Bělorusové posílají do Polska skupinky po dvou až pěti lidech, jen v bažinatém krajině jde o o větší skupiny,“ uvedla Michalská. Dodala, že v současnosti se hranici snaží ilegálně přejít okolo 80 lidí denně, dříve to býval za jediný den i desetinásobek.

Kromě pětimetrového plotu, který se táhne podél hranice v délce 187 kilometrů, na 202 kilometrech vzniká elektronická bariéra, jejíž součástí budou kamery pro sledování pohybu na hranici nebo kamery s termovizí. Polsko oba typy zabezpečení vyjdou na 1,6 miliardy zlotých (8,3 miliardy korun). Polsko sdílí s Běloruskem 418 kilometrů dlouhou hranici.

Ochránci lidských práv i mezinárodní organizace kritizují Polsko kvůli jeho přístupu k běžencům přicházejícím přes běloruské území. Zvláštní zpravodaj OSN pro práva migrantů Philip González Morales nedávno vyzval polské úřady, aby ukončily „velmi odlišné“ zacházení s ukrajinskými a neukrajinskými uprchlíky. Poukázal na to, že na rozdíl od Ukrajinců, jež z domova vyhnala ruská agrese, se migranti z jiných zemí potýkají s problémy při získávání povolení k pobytu a přiměřeného přístřeší a nedostává se jim stejné právní ochrany.

X x x

Souhlasíme, ať Putin rozhodne tak, nebo úplně jinak, míní dvě třetiny Rusů

Přibližně šedesát procent Rusů by podle průzkumu podpořilo rozhodnutí Vladimíra Putina zahájit novou ofenzivu na Kyjev. Zároveň ale 65 procent ruských občanů by souhlasilo s Putinovým rozhodnutím ruskou speciální operaci na Ukrajině zastavit, informoval deník Kommersant. Podle odborníků problém pramení z neochoty lidí přemýšlet nad složitými politickými problémy.

Skutečnost, že značná část Rusů by byla ochotná souhlasit s dvěma zcela protikladnými rozhodnutími Putina, lze podle politologa Alexeje Makarkina vnímat jako projev důvěry společnosti v prezidenta. Konkrétně se v průzkumu ukázalo, že 60 procent lidí by souhlasilo, kdyby Putin „zítra oznámil zahájení postupu na Kyjev“, 26 procent by bylo naopak proti.

Jenže podobné výsledky zjistili autoři průzkumu také při otázce ohledně Putinova hypotetického rozhodnutí „zítra“ speciální operaci zastavit – 65 procent lidí by bylo pro a 28 procent proti.

Makarkin v Kommersantu uvedl, že na konci 80. a na začátku 90. let minulého století, kdy se hroutil komunistický režim, Rusové vedle svých každodenních starostí museli najednou řešit nový problém, a sice převzít odpovědnost za svá osobní rozhodnutí, což u části obyvatelstva vyvolávalo psychickou nepohodu.

„Tehdy byla poptávka po tom, aby lidé u moci říkali v televizi, co má člověk správně dělat. Ale vláda mlčela. Část lidí byla potom ráda, když se objevil Putin, který odpovědnost převzal,“ vysvětluje Makarkin. Díky Putinovi mohli Rusové přestat přemýšlet nad politickými otázkami a to je podle politologa důvod, proč mu tak silně důvěřují.

Autoři průzkumu ze společnosti Russian Field také upozorňují, že od poloviny března se poměr podporovatelů války na Ukrajině a jejích odpůrců téměř nezměnil. Válku, kterou Rusko zahájilo na konci února, nyní podporuje 69 dotazovaných, proti je 23 procent respondentů.

Většina mužů, 62 procent, by přitom nebyla ochotna zúčastnit se bojů na Ukrajině, pokud by měla takovou možnost. Přání zapojit se bojů vyjádřilo 29 procent respondentů, nejčastěji lidé ve věku od 45 do 59 let. Přes polovinu respondentů si přitom myslí, že operace na Ukrajině se příliš protáhla.

X x x

Od invaze k izolaci. Čína nacvičuje blokádu Tchaj-wanu, firmy plánují útěk

Čínská armáda v úterý oznámila cvičení zaměřené na obklíčení a blokádu Tchaj-wanu. Oproti původním očekáváním, kdy manévry zaměřené na trénování invaze na ostrov měly již pominout, tak vojenské napětí v oblasti trvá dál. Obranná cvičení s ostrými střelami vede proto i Tchaj-wan.

 „Velitelství východního křídla Čínské lidově osvobozenecké armády oznámilo, že nadcházející cvičení jsou přípravou na operace na ochranu a blokádu ostrova spojenými silami. Termín ukončení cvičení nebyl upřesněn,“ poznamenává list South China Morning Post (SCMP).

Tchajwanské ozbrojené síly v úterý brzy ráno SELČ spustily vlastní cvičení, které simulovalo obranu ostrova před čínskou invazí. Manévry, které byly podle zástupce armády plánované a nejsou odpovědí na současné zvýšení napětí, zahrnovaly dělostřeleckou ostrou palbu. Druhé kolo s nasazením několika stovek vojáků a 40 houfnic plánuje tchajwanská armáda na čtvrtek.

Cvičení nutí podle webu SCMP zahraniční firmy k vypracování pohotovostních plánů nebo k oprášení již těch existujících k evakuaci lidí a majetku pro případ války nebo vojenské blokády. Podle analytiků se neočekává, že by odešly už v krátkodobém horizontu, ale zvýšené napětí je donutilo přehodnotit své priority.

Tchajwanské ministerstvo obrany oznámilo, že dělící linii v Tchajwanském průlivu v úterý překročilo 16 čínských bojových letadel.

Šéf tchajwanské diplomacie Joseph Wu v úterý řekl, že Peking využívá svá vojenská cvičení v blízkosti Tchaj-wanu k přípravě invaze. Čína by nebyla schopná připravit bezpilotní letouny, kyberútoky a dezinformační kampaně v tak krátkém čase, uvedl. „Skutečným záměrem Číny je změnit status quo v Tchajwanském průlivu a v celém regionu,“ dodal.

„Čína provádí vojenské cvičení a nácvik raketových útoků velkého rozsahu. Ve snaze oslabit morálku tchajwanské veřejnosti také podniká kybernetické útoky, dezinformace a ekonomický nátlak. Čína ve snaze změnit status quo v Tchajwanském průlivu může po ukončení manévrů uskutečňovat podobné akce rutinně,“ prohlásil Wu.

Čínský zástupce pro otázky Tchaj-wanu řekl, že Wu patří k „zatvrzelým“ zastáncům nezávislosti Tchaj-wanu a že jeho výroky „zamlžují fakta a jsou nepravdivé“.

V pondělí celkem 21 letadel čínského letectva vstoupilo do vzdušné obranné zóny ostrova, včetně stíhaček, které překročily střední linii v severní části Tchajwanského průlivu.

V neděli armáda oznámila, že ukončila cvičení s ostrou palbou. Peking zahájil vojenské manévry bezprecedentního rozsahu minulý čtvrtek poté, co Tchaj-wan navzdory čínské kritice navštívila šéfka Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová.

Americká politička svou cestu na Tchaj-wan v úterý označila za „naprosto užitečnou“ a uvedla, že Spojené státy nemohou dovolit Číně, aby izolovala samosprávný ostrov. „Nebudou přece říkat, kdo může jet na Tchaj-wan,“ řekla Pelosiová podle Reuters v rozhovoru pro americkou televizi NBC.

Velení východního křídla čínské armády na sociální síti weibo v pondělí uvedlo, že bude mimo jiné cvičit protiponorkové a námořní útoky.

Čínské manévry odsoudily USA, Japonsko a Austrálie, podle nichž je skutečným cílem změnit status quo ve 180 kilometrů širokém Tchajwanském průlivu. Čínská letadla a lodě opakovaně překročily středovou oblast průlivu, kterou dnes tchajwanské ministerstvo obrany označilo za „tiše respektovanou“ dělící linii, jež platí od 50. let minulého století a jejíž existence je považovaná za „fakt“.

Americký prezident Joe Biden v prvním veřejném vyjádření k této věci od návštěvy Pelosiové na Tchaj-wanu v pondělí řekl, že obavy o Tchaj-wan nemá, ale že jej čínské manévry v regionu znepokojují, píše agentura Reuters. „Jsem znepokojen tím, jak moc se pohybují,“ řekl šéf Bílého domu novinářům v Delawaru. „Ale nemyslím si, že se chystají udělat něco víc, než dělají,“ dodal.

Uklidnění napětí? Nezájem, vzkazuje Čína

Agentura AP napsala, že Peking ignoruje výzvy k uklidnění napětí. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin v pondělí prohlásil, že Čína bude „rozhodně bránit svou svrchovanost a územní celistvost, odrazovat USA od snahy ovlivňovat Čínu prostřednictvím tchajwanské otázky a rozbíjet iluze tchajwanských úřadů o tom, že by mohly spoléhat na americkou podporu ve snaze o získání nezávislosti“.

Podle Wanga pořádá Čína „běžné“ manévry ve svých vodách a otevřeně o nich informuje. Mluvčí prohlásil, že patřičná ministerstva vydala předem upozornění a Čína se drží domácího i mezinárodního zákona.

Mluvčí Bílého domu Karine Jeanová-Pierreová označila čínské počínání v blízkosti Tchaj-wanu za „naprosto nezodpovědné“. „Pro toto vyhrocování napětí není důvod,“ řekla.

Čína považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti varovala, že pokud se ostrov pokusí vyhlásit nezávislost, nebude váhat použít vojenskou sílu, aby jej dostala pod svoji úplnou kontrolu.

X x x

Zhasnuté reklamy, omezená spotřeba energií i pokuty. Francouzská vláda připravuje úsporný plán

Francouzská vláda se připravuje na možný nedostatek elektřiny v zimě. Francie sice není tak závislá na ruském plynu jako třeba Česko nebo Německo, ale v současnosti se potýká s rozsáhlými odstávkami jaderných elektráren. Vláda pracuje s návrhy nových opatření i s možným zavedením přídělového systému.

 Francouzská vláda připravuje na zimu několikastupňový plán, většinu opatření by měla oznámit koncem září. Už nyní je ovšem jasné, že nové kroky cílí zejména na šetření. Kabinet prezidenta Macrona chce ušetřit až 10 procent elektřiny a 10 procent plynu ve srovnání s rokem 2019.

Omezení spotřeby domácností je namístě. Energiemi se často plýtvá, zdůrazňuje ekonom Švejnar

Vláda například plánuje vypínat v noci mezi první a šestou hodinou reklamní panely nad obchody. Toto opatření už v některých oblastech platí, ale zatím je velmi omezené a hůře vymahatelné.

Vláda nyní uvažuje o tom, že by se reklamní bannery vypínali už v 10 hodin večer. Také postihy za nedodržení opatření mají být větší. Momentálně se pohybují kolem 750 eur, v budoucnu by to mělo být dvakrát víc.

Tento bod byl ve francouzském parlamentu velmi kritizovaný. Francouzská levice podobná opatření označila za kosmetickou úpravu.

Místopředseda Národního shromáždění a vlivný politik krajně pravicového Národního sdružení Sébastien Chenu, vyzval prezidenta Emmanuela Macrona, aby si nejdřív vypnul světla v Elysejském paláci, kde žije a pracuje.

Francouzská vláda chce také omezit vytápění a klimatizace v budovách. Celý úsporný plán by měla na podzim podpořit rozsáhlá informační kampaň, ve které se vláda bude snažit změnit zvyky francouzských domácností tak, aby omezily svou spotřebu v exponovaných dobách.

Energie na příděl

Francouzská vláda pracuje i s možností zavedení přídělového systému energií nebo s odstávkami. Ty by se zatím měly vyhnout klíčové infrastruktuře i francouzským domácnostem.

Nicméně francouzské departementy už dostaly za úkol vytipovat největší spotřebitele, které by bylo možné v krizových scénářích na čas odstavit. Všechno ovšem bude záležet hned na několika faktorech.

V první řadě záleží na tom, jaká bude zima. Pokud bude mírná, pak vláda doufá, že si vystačí s úsporami a nebude muset přikročit k odstávkám nebo přídělovému systému.

Dalším zásadním bodem je to, jak se podaří naplnit plynové zásobníky. Francie z Ruska dováží méně než pětinu svého plynu, jedná se zhruba o 17 procent. Nejvíce plynu dováží z Norska, konkrétně jde o něco málo přes 40 procent dodávek.

Hodně záleží také na kondici francouzského jaderného parku. Dnes je odstavená téměř polovina francouzských jaderných elektráren, to znamená zhruba 30 z 56 jaderných bloků.

Kontroly i počasí

Část odstávek způsobují dlouhodobé kontroly. Francouzský jaderný park rychle stárne, některým elektrárnám už je přes 40 let a údržby jsou proto delší.

K prodloužení plánovaných odstávek dochází i kvůli korozi, kterou francouzští technici objevili na některých blocích. Shodně ovšem ujišťují, že nejde o bezpečnostní riziko.

V poslední době produkci francouzských jaderných elektráren omezuje také horko a sucho. Řeky jako Garonna či Rhôna, které ochlazují jaderné elektrárny, vysychají, oteplují se a protéká jimi podstatně méně vody.

Kontrolní úřady už musely pro některé jaderné bloky vydat výjimky, aby mohly vypouštět do řek teplejší vodu než normálně. Tato výjimka bude platit až do 11. září.

Proti tomu protestují ochránci životního prostředí, kteří poukazují na to, že teplejší voda může eventuálně ohrozit život v řekách a kolem toků.

Francie s naplňováním zásobníků plynu spěchá. Zvyšuje dodávky hlavně z Norska, ale také z Alžírska, Nizozemska, Nigérie nebo Kataru. Plynové zásobníky má plné zhruba na 80 procent.

Francie je zároveň zemí, která v prvních šesti měsících, nejvýrazněji ze všech 27 unijních zemí navýšila dodávky zkapalněného zemního plynu. Francie má terminály na zkapalněný zemní plyn čtyři a plánuje vystavět ještě pátý v přístavním městě Le Havre. Funkční by měl být nejdříve příští rok.

X x x

Soudce Kydalka míří opět před kárný senát, hrozí mu odvolání z funkce soudce

 Soudce Městského soudu v Praze (MS) Kamil Kydalka míří opět před kárný senát při Nejvyšším správním soudu (NSS). Kárnou žalobu na Kydalku podala předsedkyně MS v Praze Jaroslava Pokorná, která jako kárné opatření navrhuje odvolání Kydalky z funkce soudce. Rozhodovat o žalobě bude v říjnu kárný senát pod vedením soudce NSS Tomáše Langáška.

Známý trestní soudce, a tak trochu ‚enfant terrible‘ celého soudcovského sboru, Kamil Kydalka, čelí opět kárné žalobě. Tu na něho podala předsedkyně MS v Praze Jaroslava Pokorná, a to za údajné průtahy v jeho práci.

Kárnou žalobu za průtahy na Kydalku podal už předchůdce Pokorné, Libor Vávra. I Vávra uvažoval u tom, že by měl kárný senát Kydalku zbavit funkce soudce, tehdy se ovšem jednalo o první „průtahovou“ kárnou žalobu.

Kárný senát pod vedením Karla Šimky dospěl k závěru, že k průtahům opravdu došlo, přičemž Kydalkovi snížil plat. Jakkoliv kárný senát tehdy shledal částečně objektivní příčiny průtahů, a to z důvodu zdravotních problémů Kydalky, a vyčetl také tehdejšímu vedení MS, že se soudcem včas neřešilo blížící se problémy, zároveň konstatoval, že u Kydalky shledal „záblesky rezignace“ na práci soudce.

Předseda kárného senátu Šimka tehdy vyslovil apel směrem oběma stranám. A varoval, že i objektivní a soudcem nezaviněné důvody v podobě dlouhodobých zdravotních problémů, mají-li dopad na chod justice, mohou vést ke zbavení způsobilosti pro výkon funkce soudce. „Doufám, že se Kamil Kydalka dá dohromady,“ uvedl na závěr vyhlášení rozhodnutí v lednu 2020 Šimka.

Předseda senátu JUDr. Kamil Kydalka při jednání s rouškou Foto: Se svolením Kamila Kydalky

Podle informací České justice se aktuální kárná žaloba opírá o zjištění nového vedení MS v Praze, že nadále dochází v práci soudce Kydalky k neodůvodněným průtahům. Kydalka s tím však nesouhlasí a upozorňuje, že v jeho senátu má přísedící staršího data narození, navíc se zdravotními problémy a v době pandemie tak nemohl hazardovat s jejich zdravím.

Namítl také podjatost jednoho člena senátu, soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 Michaela Květa. Soudce Květ byl totiž kolegou kárné žalobkyně v době, kdy působila jako předsedkyně „čytřky“ a byl i místopředsedou soudu.
Možnou podjatost ovšem oba ve vyjádření pro kárný senát odmítli s tím, že je nepojí žádné bližší vztahy nad rámec kolegiálních. Jiný senát NSS navíc při posuzování Kydalkovy námitky dospěl k závěru, že ji podal opožděně, neboť v tomto případě se kárné řízení ze zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců neřídí přiměřeně trestním řádem, ale soudním řádem správním. V tomto případě je lhůta pro uplatnění námitky toliko týden.

Soudce Kydalka v minulosti čelil dalším dvěma kárným řízením, které souvisely s jeho „verbální nezdrženlivostí“. Za výroky o okolnostech amnestijního rozhodnutí bývalého prezidenta Václava Klause mu kárný senát uložil v roce 2018 důtku. Kydalka chtěl případ dotáhnout až k Evropskému soudu pro lidská práva, promeškal však lhůtu.
V roce 2015 ho zase kárný senát uznal vinným kvůli tomu, jak vstoupil do debat kolem komunálních voleb v obci u Prahy. Kydalka tehdy vnímal rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu a neúspěšně se obrátil na Ústavní soud. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Nejvyšší soud zamítl dovolání firmy Rathova advokáta Černého kvůli fiktivní pohledávce

 Advokát Adam Černý (respektive jeho společnost DN Art pozn. red.) neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu, ve kterém rozporoval rozhodnutí týkající se přihlášení fiktivní pohledávky za 550 milionů korun v konkursu Heavy Machinery Services. Soud v čele s předsedou senátu Hynkem Zoubkem shledal dovolání z velké části nepřípustným, zbytek dovolacích důvodů pak zamítl. Černý doufal, že pokud by s dovoláním uspěl, nemusel by zaplatit pokutu 180 milionů korun, kterou mu udělil Českobudějovický krajský soud a proti které se odvolal. Advokát má kvůli problematické pohledávce soudem obstavený majetek.

Advokát Adam Černý, který je známý svou obhajobou exhejtmana Davida Ratha a žalobami proti koronavirovým opatřením tvrdí, že pohledávka v konkursu Heavy Machinery Services měla reálný základ. Byla podle něj v účetnictví vagonky.

Nejvyšší soud ale nyní jeho dovolání odmítl a posvětil tak rozhodování obecných soudů. Rozsudek je k dispozici v insolvenčním rejstříku.

Kvůli Černého pohledávce v roce 2014 nebyl schválen při přezkumném řízení návrh na prohlášení konkurzu. Firma místo toho skončila v reorganizaci a dál pokračovala v provozu. Následně vytvořila dluhy za dalších 150 milionů korun, a tím se snížila suma, která se má rozdělit mezi původní věřitele.

Českobudějovický krajský soud nedávno rozhodl, že Černý nesmí nakládat se svým majetkem na Dobříši. Podle rozhodnutí se insolvenční správkyně Petra Hýsková obávala, že jde o jedinou možnost, jak může Černý zaplatit vysokou pokutu. Panovala také obava, že Černý se chce majetku zbavit. České justici advokát po rozhodnutí soudu sdělil, že je pokuta likvidační a soud rozhodoval excesivně. Uložená pokuta je podle něj i kvůli své výši protiústavní.

Advokát v dovolání namítal, že věc měla být posouzena z pohledu vydržení pohledávek společností Palm Partners Ltd. ze Seychelských ostrovů, která pohledávku uplatňovala. Ve věci podal ještě jedno dovolání, o něm NS zatím nerozhodl.

Za absurdní také označil závěry obou soudů ohledně toho, že neprokázal zhotovení stavebního díla a poskytnutí půjček dlužníku za situace, kdy předložil dvě uznání dluhu.

Dovolání i proti soudu prvního stupně

Nejvyšší soud v rozhodnutí upozornil, že Černý podal dovolání proti rozhodnutí insolvenčního i odvolacího soudu, i když proti rozhodnutí prvního stupně dovolání podat nelze. To tedy NS odmítl v plné šíři.

NS dále odmítl dovolání jako objektivně nepřípustné v rozsahu, ve kterém dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu ohledně nákladů řízení před insolvenčním soudem.

Konečně jako nepřípustné pak NS shledal dovolání ve věci samé. Připomněl mimo jiné nález  a usnesení Ústavního soudu kdy soudci uzavřeli, že právní teorie i soudní praxe je jednotná v názoru, že peněžitá pohledávka je vztahem závazkovým, a nikoliv právem věcným. Tudíž nemůže požívat ochrany, která je ústavně zaručena právu vlastnickému. Závěr odvolacího soudu přitom je, že se advokát nestal vlastníkem pohledávek.

Dovolání není přípustné ani pro řešení otázky, zda Černý prokázal zhotovení díla a poskytnutí půjček dlužníku za situace, kdy předložil dvě dlužníkova uznání dluhu. Nejvyššímu soudu totiž advokát nepředkládá otázku způsobilou dovolacímu přezkumu, ale zpochybňuje skutkový stav, kterým je NS vázán.

Společnost s konáním přezkumného jednání souhlasila

Procesně NS posuzoval otázku, jaký význam má nesprávné obsazení insolvenčního soudu při přezkumném jednání jednání  pro incidenční spor o pořadí pohledávky, která byla přezkoumána na zvláštním přezkumném jednání. Touto otázkou se Nejvyšší soud dosud nezabýval. V daném případě k tomu ale podle rozhodnutí přihlížet nelze, protože společnost Palm Partners s konáním zvláštního přezkumného jednání souhlasila a nebyla tak způsobena žádná zásadní procesní újma.

Společnost HMS navazovala na tradici výroby a oprav železničních nákladních vagonů. Dříve měla název Legios. Vagonku ovládal podnikatel František Savov, který je obviněný v kauze daňových podvodů a žije v Londýně. Vagonka je v insolvenci, od roku 2014 v úpadku. Nemá žádný provoz ani zaměstnance. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Klienti H-Systemu budou opět platit. Soud potvrdil milion za nájem pozemků

Stavební bytové družstvo Svatopluk, které sdružuje část bývalých klientů zkrachovalé společnosti H-System, musí zaplatit konkurznímu správci zhruba milion korun jako nájemné za pozemky pod řadovými domy v Horoměřicích u Prahy. Nájemné se vztahuje na pozemky pod řadovými domy, které byly v minulosti vyňaté z konkurzu H-Systemu.

Někteří bývalí klienti H-Systemu si byty v Horoměřicích dostavěli svépomocí. | foto: Google Street View

Podle družstva pozemky Svatopluk nevyužíval, a správce se navíc nestaral o jejich údržbu, uvedla v úterý Česká televize, podle které středočeský krajský soud pravomocně potvrdil předchozí rozhodnutí Okresního soudu Praha-západ.

H-System uzavřel po založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domů v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachoval, dokončil jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu firmy celkem o miliardu.

Majoritní akcionář Petr Smetka si za vytunelování firmy odpykal 12 let ve vězení. Situace členů Svatopluku je specifická tím, že si byty na vlastní náklady dostavěli, ovšem bez souhlasu konkurzního soudu. Svatopluk tvrdí, že lidé měli souhlas bývalého konkurzního správce.

Konkurzní správce Josef Monsport žaluje družstvo ještě o dalších jednadvacet milionů s úroky, a to za pronájem za samotné byty, které si jejich uživatelé definitivně odkoupili z konkurzu. Soud mu v březnu nepravomocně přiznal částku 18,2 milionu s úroky, družstvo se ale proti verdiktu odvolalo. Obě žaloby označilo za „hyenismus“.

„Určitě se budeme dovolávat k Nejvyššímu soudu, cítíme se velmi poškozeni, protože došlo k potrestání lidí, kteří byli činorodí. Celých dvacet let nám správci neumožnili pozemky odkoupit, i když jsou to naše domy, které se nám podařilo vyjmout z konkurzní podstaty, a nyní jsme za to potrestáni,“ řekl Junek. V případě neúspěchu u Nejvyššího soudu je družstvo připraveno na další odvolání. „Případně půjdeme až k Ústavnímu soudu,“ uvedl předseda družstva Martin Junek.

X x x

Bývalý vedoucí státní zástupce Ladislav Kosán kandiduje za SPD. Proslul svou rolí při propuštění exsenátora Nováka z ODS

 Na společné kandidátce nedávno vzniklého hnutí PRO SPD Tomia Okamury v podzimních volbách v Chomutově bude kandidovat bývalý vedoucí okresní státní zástupce Ladislav Kosán. Informaci přinesl server Neovlivní a Kosán ji sám potvrdil na svém Facebooku.

„Kampaň nám pomalu začíná. Od dnešního dne mě můžete zahlédnout na prvním billboardu v Chomutově. Postupem času si samozřejmě uvědomuji, že i já se dostávám do stadia, kdy řeším svoji budoucnost z pohledu starých lidí, které taky za stranu PRO hájím a hájit budu. Jde mi totiž o moje i vaše blaho,“ napsal Kosán na Facebooku a připojil fotografii billboardu.

Bývalý žalobce, který rezignoval v roce 2019 proslul svou rolí v případu exsenátora a někdejšího starosty Chomutova Alexandra Nováka (ODS). NSS Kosána za postup při návrhu na propuštění Nováka z vězení potrestal v roce 2016 snížením platu o 10 procent na devět měsíců. Kárný senát dospěl k závěru, že Kosán porušil povinnosti státního zástupce, byť ne ve všech vytýkaných bodech. Postupoval liknavě, pasivně, uvedl tehdy předseda kárného senátu Jiří Palla. „Po skončení profese státního zástupce a odchodu do důchodu jsem se rozhodl podílet se na veřejném životě v Chomutově. Podobná angažovanost je ze zákona státním zástupcům a soudcům zakázaná. Společenská angažovanost mne vždy zajímala, omezoval jsem ji v minulosti výhradně na sportovní činnost. Nyní jako důchodce již nejsem žádnými omezeními svazován,“ vysvětlil Kosán svou aktivitu.

Novák byl odsouzen za přijetí víc než čtyřicetimilionového úplatku ke čtyřem rokům vězení. Chomutovský soud ho po dvou letech pustil na svobodu. Za někdejšího politika se při podmínečném propuštění zaručil motorkářský spolek Gryphons, což někteří odborníci označili za nestandardní.

Kosán už před lety čelil obžalobě z korupce. Několik let kvůli tomu nemohl pracovat, nakonec jej ale justice obžaloby zprostila a mohl se vrátit na státní zastupitelství. V minulosti čelil ostré kritice. „Takoví lidé nemají ve státním zastupitelství co dělat,“ prohlásil o něm bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Kritizovala ho i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. „Nejsem žádný spasitel, vím že politika včetně komunální je vždy otázkou kompromisů, ale může být prosta pochybností, podezírání či nekalostí,“ uvádí nyní Kosán. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Soud přerušil spor Altnerových dědiců s ČSSD, musí rozhodnout o jiné žalobě

 Rozhodnutí o tom, zda bude ČSSD platit dědicům advokáta Zdeňka Altnera stamiliony korun za právní zastupování ve sporu o Lidový dům, bude muset počkat. Soudkyně Dagmar Stamidisová uvedla, že řízení přerušila a odročila na neurčito. Nejdříve potřebuje rozhodnout o žalobě notáře Václava Halbicha a pozůstalých po právníkovi Václavu Hájkovi, kteří chtějí do sporu vstoupit.

Spor o odměnu za právní zastupování sociální demokracie řeší justice přes 20 let. Smlouvu s Altnerem uzavřel v roce 1997 tehdejší šéf strany a současný prezident Miloš Zeman. ČSSD následně ve sporu o své sídlo uspěla a Altner jí poslal fakturu na 50 milionů korun. O dvě třetiny z této částky se ale zvlášť přihlásili jeho spolupracovníci Halbich a Hájek. Strana proto Altnerovi vyplatila jen třetinu a zbytek peněz složila do soudní úschovy.

Následovala soudní bitva a pravomocný verdikt, podle nějž měla ČSSD dědicům Altnera, jenž v mezidobí zemřel, nakonec vyplatit přes 300 milionů korun. Přiznanou odměnu 18,5 milionu korun totiž navýšila smluvní pokuta. Nejvyšší soud ale tento rozsudek zrušil s tím, že smluvní ujednání o odměně nebylo dostatečně určité a že není jasné, co advokát pro stranu konkrétně vykonal. Nárok Altnerových tak od roku 2020 opět zkoumá Obvodní soud pro Prahu 1. Pokud by soudy znovu rozhodly stejně jako v minulosti, činila by nyní smluvní pokuta přes 400 milionů korun.

Aktuální žalobu Halbicha a Marie Hájkové chce Stamidisová začít projednávat 21. října. „Mám za to, že po 22 letech je použití tohoto typu žaloby naprosto nevhodné, nicméně všechno je to na úvaze těch, kteří tu žalobu podali,“ uvedla už dříve. Právní zástupce Halbicha a Hájkové k tomu novinářům řekl, že chtěli deklarovat, že mají každý z nich nárok na třetinu z čehokoliv, co Altnerovi dědici vysoudí. Veronika a Patrik Altnerovi s připojením Halbicha a Hájkové ke svému nároku nesouhlasí. Tvrdí, že Halbich i Hájek jejich otci „22 let okopávali kotníky“.

X X X

Alena Šeredová se zasnoubila. Italskému miliardáři řekla ano na dovolené

Česká topmodelka Alena Šeredová (44) a italský podnikatel Alessandro Nasi (48) se zasnoubili na dovolené v Řecku. Modelka se s novinkou pochlubila v příbězích na Instagramu. Pár má spolu dvouletou dceru Vivienne.

 „Řekla jsem ano,“ napsala Alena Šeredová v angličtině jako hashtag ke společné fotce s Alessandrem Nasim.

Pro Alenu Šeredovou, která žije s rodinou v italském Turíně, to bude druhá svatba. Za italského brankáře Gianluigiho Buffona se provdala v červnu 2011 na pražském Vyšehradě. V té době už měli tříletého Louise Thomase a ročního Davida Leeho. Dohromady se dali v roce 2005.

Modelka v roce 2014 vztah s fotbalistou ukončila, důvodem rozvodu byla manželova nevěra. V jednom z rozhovorů přiznala, že konec manželství bere jako životní prohru, přestože ho nezavinila.

„Trošku se za to stydím, přitom já jsem neudělala nic. Myslím si, že rozvod je trošku taková životní prohra. Samozřejmě nějakou chybu jsem udělala i já, to stoprocentně,“ řekla modelka pro iDNES.cz v dubnu 2017.

Po rozchodu s manželem sama nezůstala. Seznámila se s italským miliardářem a v roce 2016 tvrdila, že Alessandro Nasi je to nejlepší, co ji mohlo v životě potkat.

„Bylo velké štěstí potkat muže, kterému je čtyřicet a věkově si tedy vyhovujeme, co nemá špatnou zkušenost z minula, není rozvedený a nemá děti. Je totiž rozdíl, jestli má děti z předchozího manželství muž, nebo žena. My ženy máme poněkud soutěživou povahu,“ prozradila o partnerovi, který je spolumajitelem Fiatu a s ním i značek Ferrari, Maserati nebo Alfa Romeo a viceprezidentem firmy Exor zastřešující další společnosti.

Alena Šeredová začala s kariérou modelky ve čtrnácti letech a dodnes příležitostně předvádí. Kromě přehlídkových mol se jí podařilo uspět v televizi v Česku i Itálii a objevila se také v několika filmech. V Itálii se stala celebritou, když se uchytila v tamní televizi v pořadech Torno Sabato a Bubusett.

X x x

Plzeň porazila Tiraspol i podruhé. V cestě do vysněné Ligy mistrů stojí už jen Karabach

Fotbalisté Plzně postoupili do závěrečného play off Ligy mistrů. Úřadující čeští šampioni v domácí odvetě 3. předkola porazili Tiraspol 2:1 a zopakovali výsledek z úvodního utkání v Moldavsku. O postup do skupinové fáze milionářské soutěže se Západočeši utkají s ázerbajdžánským Karabachem.

Domácí se v 10. minutě prosadili jako první díky Janu Klimentovi, jeho spoluhráč Tomáš Chorý poté neproměnil penaltu. Z dalšího pokutového kopu na začátku druhého dějství srovnal Rasheed Akanbi. V 61. minutě o výhře Viktorie rozhodl Jhon Mosquera. Krátce před koncem dostal červenou kartu hostující Stefanos Evangelu.

 Západočeši získali v přepočtu minimálně 212 milionů korun za účast v play off a jistotu startu nejméně ve skupině Evropské ligy plus několik dalších desítek milionů korun za desetiletý koeficient. „Dostali jsme se už poměrně daleko, čekají nás ještě dva zápasy a pořád bojujeme o Ligu mistrů. Je to něco, co jsem si přáli, aby to tak bylo. Soupeř potvrdil svou kvalitu, je to velmi cenné vítězství,“ řekl na tiskové konferenci trenér Západočechů Michal Bílek.

„Jsme zklamaní, ale musím hráče pochválit. Dominovali jsme zápasu, vytvořili jsme si šance. Měli jsme šance na to, abychom šli do vedení na 2:1. Kdybychom dali druhý gól, dvojzápas by se možná vyvíjel jiným směrem,“ řekl chorvatský trenér Tiraspolu Stjepan Tomas.

Viktoria si o účast ve skupinové fázi elitní soutěže zahraje s Karabachem, který v odvetě zvítězil v Budapešti nad Ferencvárosem. Plzeň ázerbájdžánského šampiona v roce 2016 vyřadila ve 3. předkole Ligy mistrů po remízách 0:0 a 1:1 díky pravidlu o vyšším počtu branek venku, které už neplatí. Viktoria začne dvojutkání příští středu na hřišti soupeře.

X x x

Češi hledají energetickou nezávislost. Jak se mění jejich zájem a co je trendy? Odpovědi má veletrh FOR ARCH

 Bobtnající ceny elektřiny a plynu způsobily v Česku raketový nárůst zájmu o vytápění pomocí kotlů na tuhá paliva i o tepelná čerpadla. Snaha o energetickou nezávislost se projevuje i zájmem o nízkoenergetické stavby, mezi nimiž jsou stále výraznější dřevostavby. Co Češi chtějí a jak se změnilo chování trhu? Stavební veletrh FOR ARCH představí nejširší portfolio technologií a trendů oborů vytápění a dřevostaveb a poradí návštěvníkům, kteří svá řešení teprve hledají. Akce se koná ve dnech 20. až 24. září na výstavišti PVA EXPO PRAHA. Partnerem veletrhu FOR ARCH je Skupina ČEZ. Oficiálními vozy veletrhu jsou automobily značky FORD.

 Obor vytápění prochází velkými změnami. Drahé energie tlačí Čechy k hledání možností vytápění, které jsou levné, jednoduché a dostupné. „Lidé se obracejí k obnovitelné biomase, především ke kusovému dřevu a ostatním tuhým palivům včetně hnědého uhlí, kde moderní tepelné zdroje umí tato tuhá paliva spalovat dle nejpřísnějších evropských ekologických norem Ekodesign,“ řekl Evžen Rojek, obchodní ředitel a člen představenstva společnosti ROJEK a.s., s jejímiž odborníky se budou moci poradit návštěvníci na veletrhu FOR ARCH osobně. Jak dodává, chování zákazníků se v době energetické krize významně změnilo.

Přichází řada nových zákazníků, kteří neřeší výměnu starého nevyhovujícího kotle za nový ekologický. Tito noví zákazníci hledají záložní nezávislý zdroj levného dostupného vytápění. Každý, kdo má komín, tak hledá k jinému, doposud hlavnímu zdroji vytápění, rezervní alternativní zdroj,“ vysvětluje Evžen Rojek.

Trend mění i dotace

Vyšší zájem o úsporné řešení v domácnostech zaznamenal i dotační program Nová zelená úsporám, v němž aktuálně jednoznačně převládají žádosti o dotace na tepelná čerpadla. Zatímco v roce 2021 bylo přijato 3750 žádostí, za letošní rok se počet zvýšil již na 7738. „Zvýšený zájem v letošním roce je dán především tím, že dříve nebylo možné v programu žádat dotaci na výměnu starého kotle za tepelné čerpadlo, tyto dotace byly poskytovány z programu kotlíkových dotací. Ty jsou nově ale cílené pouze na domácnosti s nižšími příjmy. Proto byla do nové etapy Nové zelené úsporám přidána možnost podpory tepelných čerpadel, aby i ostatní domácnosti – nejen ty nízkopříjmové – měly možnost získat finanční příspěvek na výměnu svého starého kotle za tepelné čerpadlo,“ řekla tisková mluvčí Státního fondu životního prostředí ČR Lucie Früblingová.

Stále oblíbenější dřevostavby

Stavební rozmach zažívají v současnosti také dřevostavby. V oblasti typů staveb rodinných domů zůstávají podle Asociace dodavatelů montovaných domů preference víceméně bez velkých změn. Ze dvou třetin se staví bungalovy, zhruba třetina jsou patrové domy. V loňském roce se rozšířily dřevostavby také v oblasti bytových domů, školek, nástaveb a dalších.

„Svůj podíl na oblíbenosti dřevostaveb má bezpochyby společenská snaha o udržitelnost a život s respektem k životnímu prostředí. Dřevo jednoduše nemá konkurenci – je jediným obnovitelným stavebním materiálem, který efektivně pohlcuje CO2. Zároveň má vynikající tepelněizolační vlastnosti. Ruku v ruce s tím proto jde zájem o energetickou soběstačnost, nižší závislost na dodavatelích energií a tepelný komfort v každém roční období. Naši zákazníci mají v ceně domu fotovoltaiku a tepelné čerpadlo, což je zvláště v dnešní době veliký benefit. Priority zákazníků se soustředí i na rychlost výstavby a garanci termínů a cen,“ říká Jiří Buchal, generální ředitel společnosti RD Rýmařov, která se představí na veletrhu.

Dřevostavbám podle Jiřího Buchala nahrává i fakt, že se trh potýká s nárůstem cen, problémy s dodávkami materiálů a zpožděním celé výstavby. Oproti zděným domům jsou vyrobeny a postaveny maximálně v řádu několika měsíců, což další náklady významně eliminuje.

Stavební veletrh FOR ARCH bude prezentovat nejvíce produktů, odborníků i prodejců vytápěcích technologií a dřevostaveb na jednom místě ve dnech 20. až 24. září v Letňanech. „Kromě využití bezplatného poradenství se mohou návštěvníci seznámit s technologickými možnostmi a trendy nejen v oblasti vytápění a dřevostaveb. Již 33. ročník se zaměří také na zabezpečení a chytré domácnosti, sekci stavebních prvků a materiálů, fotovoltaiky či oboru bazény a sauny & spa,“ řekla ředitelka veletrhu Kateřina Maštalířová. Lucie Bártová, vedoucí PR oddělení ABF

 

 

  

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.