Prezident Petr Pavel svou kritikou izraelské vlády v Česku vybočuje. Podle experta na Blízký východ Břetislava Turečka svými slovy zachraňuje pověst naší země v Evropě. „Pro Netanjahuovu vládu je přiznanou prioritou ve válce pokračovat, a to i za cenu, že se rukojmí kvůli tomu třeba ani nevrátí,“ říká a hodnotí také vyhrocené protiizraelské nálady na Západě.

X Ve Washingtonu před židovským muzeem zavraždil útočník dva Izraelce a po činu křičel propalestinská hesla. Do jaké míry na Západě panují vyhrocené protiizraelské nálady?

Válka v Gaze bohužel na Západě už dávno probudila protiizraelské vášně a často i čirý antisemitismus, tedy nenávist k židovskému národu jako takovému. Hranice mezi oběma fenomény je velmi tenká. Princip je to podobný, jako se dnes leckdo s extrémní nenávistí vyjadřuje i chová k Rusům nebo naopak k Ukrajincům. Násilí i verbální útoky je proto potřeba rázně potírat, tím spíš pokud jde o teroristické útoky, jako byl ten v USA.

X Zhoršily se ty nálady v souvislosti s izraelskou ofenzivou v Pásmu Gazy?

Samozřejmě, nesmíme zapomínat, že mnohá vlivná zahraniční média, a to nejen v arabském světě, ale i třeba renomované televizní stanice v Británii či v USA, ukazují dění v Gaze bez příkras a bez odkazů na nějaká etická či estetická omezení. Takže jako vyvolávaly šok, zděšení i protiarabskou nenávist obrazy trpících a zmasakrovaných Izraelců po 7. říjnu, dnes podobně mobilizují emoce obrazy a hlasy přicházející z bombardované Gazy.

Izraelskou ofenzivu v Gaze tento týden kritizoval prezident Petr Pavel. Jak lze jeho výroky, že bychom měli oddělit podporu Izraele od podpory některých kroků premiéra Benjaminu Netanjahua, chápat v evropském kontextu? Podobná slova zaznívají i od Velké Británie a Francie.

V Evropě zaznívá kritika postupu Izraele vůči civilní populaci v Gaze nebo nejnověji izraelské blokování dodávek mezinárodní humanitární pomoci strádajícím už poměrně dlouho.

A to i od zemí, které mají s Izraelem daleko hmatatelnější, nikoli jen deklarované spojenecké vazby. Tedy od vlád, které na jednu stranu Izraeli dlouhodobě reálně pomáhají a mají i větší politickou váhu než Česko, ale zároveň se nebojí kritizovat to, co už i v Izraeli řada vlivných osobností označuje za válečné zločiny.

V tomto ohledu bych tedy řekl, že prezident svými slovy maličko zachraňuje pověst země, jejíž vrcholní politici jakékoli počínání Izraele hájí frází, že Izrael má přece právo na sebeobranu. Anebo ho mlčky přecházejí jako třeba ministr Lipavský, který často na sociálních sítích kritizuje krvavé ruské útoky proti Ukrajině, ale zcela mlčí k izraelskému zabíjení násobně většího počtu palestinských žen a dětí nejen v Gaze, ale i na Západním břehu Jordánu.

X Je problémem pro izraelské spojence pouze Netanjahu anebo jeho vláda, která se opírá o ultranacionalistické politiky?

Premiér Netanjahu je pod silným vlivem extremistického sionistického proudu. Čtenáři vědí, kolik izraelských politiků už podpořilo srovnání Gazy se zemí. Aby Palestinci museli „dobrovolně“ odejít, což vypadá jako klasická etnická čistka, zvlášť když už v Izraeli různé vlivné organizace chystají nahrazení gazanských Arabů židovským obyvatelstvem. V tomto ohledu je tedy Netanjahuův tým logicky v centru kritického zájmu.

Zároveň si ale musíme uvědomit, že tato izraelská vláda nevznikla v důsledku teroristického masakru Hamásu ze 7. října 2023. Byla vytvořena skoro o rok dříve, a není tedy výsledkem děsivého šoku izraelské veřejnosti ze stovek povražděných a unesených spoluobčanů.

Břetislav Tureček: Vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha. Bývalý novinář a zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. V roce 2012 obdržel Cenu Egona Erwina Kische za knihu Nesvatá válka o Svatou zemi. Napsal také díla Světla a stíny islámu, Labyrintem Íránu či Blízký východ nad propastí.

Kabinet je prostě demokraticky deklarovanou představou, jakou formu soužití dnes většina Izraelců prosazuje. Tedy žádný palestinský stát, ale nadvláda Židů „od řeky k moři“ s tím, že je jedno, v jaké právní formě – jestli „jenom“ okupace nebo plná anexe.

K těmto tezím se dnes hlásí izraelský mainstream. To, co může někomu v Česku znít jako očerňování Izraele, hrdě hlásá izraelská vláda i většina Knesetu (parlamentu). Doba hledačů kompromisu je dávno pryč, Hamás to svým terorem jen dostal do popředí.

Platí stále, že česká společnost patří k jedné z nejvíce proizraelských v Evropě?
Ano, veřejnost je do velké míry formována často zaujatými médii, i když v poslední době je vidět, jak někteří komentátoři a analytici berou zpátečku. Už i jim se asi počínání Izraele zajídá. A pokud se i někteří čeští ministři, u kterých by člověk očekával uměřenost, doslova halili do vlajek jedné ze stran konfliktu, nelze se divit, že i velká část veřejnosti to vnímá jako fotbalový zápas, případně boj dobra se zlem, kdy role jsou rozdány jednoznačně a navěky. Lidí ochotných zabývat se složitou realitou v této atmosféře v Česku moc není.

Prezident Pavel konkrétně zmínil problémy s dodávky humanitární pomoci. Funguje její omezování jako jakási taktika izraelské armády?
Izrael si neví rady s ozbrojenci a teroristy v Gaze, a tak si vzal jako rukojmí dva miliony tamních civilistů. Teď sice armáda do Gazy něco pustila, ale v samotném Izraeli se můžeme dočíst, že to je pod tlakem stále frustrovanějších Američanů, kteří zjevně začínají přehodnocovat svou původní politiku po nástupu Donalda Trumpa, že Izrael má v Gaze volnou ruku.

Připomenu, že od ledna platilo Američany prosazené příměří, a že kdyby Izrael předčasně už po první fázi v březnu neukončil třífázový plán a neobnovil válku, mohli už nejspíš být všichni rukojmí držení teroristy dávno doma a v Gaze mohlo být po válce. Pro Netanjahuovu vládu je ale veřejně přiznanou prioritou ve válce pokračovat, a to i za cenu, že se rukojmí kvůli tomu třeba ani nevrátí. Za to ji kritizuje i izraelská opozice, desítky vysloužilých důstojníků a hlavně jasná většina veřejnosti.

X Jakou roli hraje v evropské kritice Izraele zatykač na Netanjahua, který dal Mezinárodní trestní soud?

Zatykač bohužel u řady zemí ukázal, že Západ uplatňuje dvojí metr. Vždyť i český premiér Petr Fiala před lety ocenil zatykač Mezinárodního trestního tribunálu vydaný na ruského prezidenta Putina a pak zkritizoval stejný zatykač vydaný na Netanjahua, bývalého izraelského ministra obrany Galanta a na vůdce Hamásu.

  Máme tedy evropské státy, které jasně dávají najevo, že mezinárodní právo má platit pro každého, a Netanjahu je musí při cestách do Ameriky oblétat, aby tam náhodou neuvízl v případě nouzového přistání.

A pak tu máme země, jejichž politici mezinárodní právní řád podrývají. A patří k nim i Česká republika. Jsme tak v paradoxní situaci, že někteří představitelé, kteří rozmělňují mezinárodní řád a autoritu Haagu a OSN, si následně stěžují, že Mezinárodní trestní soud a OSN vlastně nemají žádnou autoritu.

X Palestinské ministerstvo zdravotnictví pod kontrolou Hamásu o víkendu uvedlo, že v Gaze přestala fungovat poslední nemocnice. Co to může do budoucna znamenat, ovlivní to nějak dodávky pomoci?

Strádání civilistů Izrael nepokrytě zapojil do své arzenálu nejen v boji proti teroristům, ale i za vyčištění Gazy od Arabů a jejich nahrazení židovskými osadníky – vždyť ministr financí Becalel Smotrič už oznámil, že nejen Západní břeh, ale i Gaza by mohla být Izraelem plně anektována.

To samozřejmě vede k obrovskému utrpení, ale zároveň to mobilizuje světové humanitární organizace a snad i jejich podpůrné operace ve válečné zóně. A samozřejmě i mezinárodní veřejné mínění.

Myslím, že schvalovat dnes izraelskou brutalitu v Gaze nebo ji mlčky přecházet se v morální rovině neliší od schvalování a bagatelizování teroristického útoku Hamásu předloni na podzim. V tomhle ohledu v Česku prezidentovo vyjádření hodně vyčnívá, i když někdy před rokem by asi mělo větší váhu i věrohodnost.

X X X

 Evropa nejsou jen velcí, s Čechy ji suneme dopředu, říká šéf nizozemské diplomacie

 Od našeho zpravodaje v Nizozemsku – Česko se chystá na státní návštěvu nizozemského krále Viléma-Alexandra, Nizozemsko zase na pořádání summitu NATO. Mezitím se Evropa potýká s akutními geopolitickými výzvami, jak ze strany Ruska, tak Trumpových USA. Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp zdůrazňuje, jak důležitou roli nyní Česko a jeho země hrají. „Potřebujeme strategické probuzení. Ruská agrese nás ale spojila a Češi dělají podceňovanou práci v zákulisí,“ řekl v Haagu českým novinářům.

 X Jak byste srovnal pozici Česka a Nizozemska na evropské scéně? Je si v něčem podobná?

Pozornost médií se často upírá na Brusel nebo hlavní města velkých států, ale dnes v Evropě vidíme důležitou spolupráci i mezi dalšími zeměmi. Například česká muniční iniciativa je příklad, jak země, která nepatří v Evropě mezi největší, může dát věci do pohybu. Nebo když Rádio Svobodná Evropa přišlo o americké finance, Jan Lipavský mě velmi rychle kontaktoval, a teď se konstruktivně díváme na to, jak to vyřešit. Dále máte koalici zemí, které Ukrajině poskytly stíhačky F-16 – Dánsko, Nizozemsko, Norsko, Belgii. Dokázali jsme zásadně přispět ve chvílích, kdy toho Francie nebo Německo nebyly schopny.

Doma čelíme populistickým silám, ale spolupráce mezi evropskými státy je větší než kdy jindy.

X X X

 Brazilský inkubátor ruských špionů. Roky žijí v utajení, mají i platný rodný list

Brazílie se v uplynulých letech stala zemí zaslíbenou pro výcvik ruských tajných agentů. V jihoamerické zemi dlouhé roky pracují na dokonalém krytí a posléze po celém světě sbírají citlivé informace pro Kreml. Sondu do života dvou špionů přineslo obsáhlé pátrání amerického listu The New York Times.

  Čtyřiatřicetiletý Arťom Šmyrjev obelhal úplně všechny – svou rodinu, přátele i úřady. Pěšák ruských tajných služeb si roky v daleké Brazílii budoval novou identitu. Čekal na povel Kremlu, aby mohl dělat práci, ke které se upsal. Mezitím provozoval úspěšnou tiskařskou firmu, luxusní byt v Rio de Janeiru sdílel s přítelkyní a mainskou mývalí kočkou. Měl platný pas i rodný list na jméno Daniel Campos Wittich.

Po šesti letech v utajení začal propadat zoufalství. „Nikdo se přece nechce cítit jako nějaký ztroskotanec. Ale pořád doufám, že mi konečně dají rozkaz,“ napsal v roce 2021 své skutečné ruské manželce. Podobných spících i aktivních ruských agentů s neprůstřelným alibi běhají po Brazílii desítky. Jihoamerická země se stala jakýmsi kremelským inkubátorem pro špičkové rozvědčíky, mnozí operovali takřka po celém světě.

Uslyšíš o mně určité věci, ale věř mi, že jsem nikdy neudělal nic zlého. Nikoho jsem nezabil, ani nic podobného. Jen mě doběhla moje minulost.

 X X X

 Inspekce dostala od hygieny větší pravomoci. A hned začala zavírat restaurace

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) má od letošního roku větší pravomoci. Jako jediná kontroluje i tzv. společné stravování, tedy restaurace a bistra, které dříve částečně řešila hygienická správa. Do poloviny května SZPI zkontrolovala necelých jedenáct tisíc provozů, u třetiny z nich zjistila chybu.

 Na místě jich inspekce uzavřela 51, což činí přes 76 procent všech uzavřených provozoven, které SZPI kontroluje. „Jsou to tři čtvrtiny všech uzavřených provozoven od začátku roku k dnešnímu dni. Uzavíráme i obchody, velkoobchody, výjimečně i nějakou výrobu, ale to je skutečně výjimka,“ řekl ve čtvrtek novinářům na tiskové konferenci ústřední ředitel inspekce Martin Klanica.

Nejde podle něj jenom o fastfoody, ale i o lepší restaurace. „V provozovnách, které se navenek tváří velmi noblesně a kde byste v žádném případě vzhledem k cenám na jídelním lístku neočekávali chyby tohoto charakteru,“ poznamenal.

Inspekce nalezla třeba výskyt živých a mrtvých škůdců jako jsou myši, hmyz nebo jejich trus, na místech byl zanedbaný úklid – jako nánosy prachu, mastnot či zbytků potravin. V některých případech také chyběly přívody teplé tekoucí vody, v prostorách se vyskytovaly plísně či se nedodržovaly zásady prevence křížové kontaminace, tedy že se třeba na prkénku po syrovém masu krájel sýr.

Nesnadná dohoda

Hygiena nyní chodí už pouze do „neveřejných“ provozů, jako jsou mateřské školy nebo nemocnice. Do budoucna nebude podle Marka Výborného ministerstvo o získávání dalších kompetencí na úkor ministerstva zdravotnictví usilovat. „Musím říct poctivě, že toto byla dohoda, která nebyla úplně jednoduchá – s panem ministra Válkem a hygieniky,“ uvedl ministr zemědělství.

Podle něj se nyní odstranily duplicity, kdy od roku 2015 chodili do restaurací jak hygienici, tak Státní veterinární správa a SZPI. Proč se nyní u veřejného stravování zjistilo tolik chyb, nechtěl Klanica přesně definovat, chce počkat na vyhodnocení trendů do konce roku. Zmínil ale, že systémy SZPI jsou jasně řízené ústředím, kdežto u hygienické stanice jsou více autonomní podle jednotlivých krajů.

Za loňský rok pak uložila v posledním desetiletí rekordní pokuty za 190 milionů korun, informoval ředitel. Nejvyšší částky byly pro obchodní řetězce, pokutu za více než pět milionů korun uložila inspekce táborskému Penny Marketu, pražské Bille pak za pět milionů. „Je to vždy soubor za řadu provinění, které inspektorát na daném místě shledal,“ uzavřel ministr zemědělství Výborný.

 X X X

 Pardubice se dohodly s Dědkem na řešení ztráty Dynama, zasedne zastupitelstvo

Roky debatoval většinový majitel Dynama Pardubice Petr Dědek s radními města, jak vyřešit kumulovanou ztrátu klubu, která se blíží částce 100 milionů korun. Řeč byla také o další spolupráci a úpravě akcionářské smlouvy, obě strany teď našly shodu. Podmínky dohody veřejně zazní 9. června na mimořádném zastupitelstvu města.

 „Konečně jsme se posunuli. Pokud jsme dříve byli vzdálení dvacet kilometrů od sebe, tak po dnešku jsou to kilometry dva,“ uvedl 10. dubna, kdy Dynamo v semifinále vyřadilo z play off Hradec Králové, náměstek primátora Jan Hrabal.

Jeho náznak optimismu byl na místě. Obě strany mají na papíře kroky, které by situaci měly vyřešit a zklidnit. „Myslím, že vzniklo velmi kompromisní řešení. Ustoupit musely obě strany, ale atmosféra se velmi změnila, našli jsme společnou řeč. Detaily ještě nechci komentovat. Veřejnost se je dozví až 9. června, kdy o dohodě bude jednat na mimořádném zasedání pardubické zastupitelstvo,“ uvedl primátor Jan Nadrchal z hnutí ANO.

Ani Petr Dědek nechce dohodu blíže komentovat, jen potvrdil, že se blíží. „Bude k tomu mimořádné zastupitelstvo. Vyřeší se celá ztráta. Bude se to vlastně konat k pětiletému výročí podpisu první smlouvy s městem,“ uvedl Dědek, který jeden čas vedl poměrně ostré spory třeba s náměstkem primátora Jakubem Rychteckým.

Ovšem i on domluvu podporuje. „Pokud se podaří vše podepsat, tak jak jsme se dohodli, tak si dovolím tvrdit, že Dynamo Pardubice získá klid a stabilitu na hodně dlouhou dobu. Jednání se dostala do korektní roviny,“ uvedl Rychtecký, který je zároveň lídrem sdružení Žijeme Pardubice. Firma Petra Dědka vlastní nyní 52,32 procenta akcí Dynama a město 45,87.

Na červnovém zastupitelstvu jistě přijde na přetřes i chystaná výstavba největší multifunkční haly světa, kterou Dědek plánuje otevřít za pár let. Projekt nedávno dostal zelenou.

 Zastupitelé města jednak schválili územní studii pro novou čtvrť, ve které hala bude stát. A pak také Dědkova společnost MHAP dostala povolení zlikvidovat skládku ležící na parcele, kde se má aréna pro zhruba 25 tisíc lidí stavět.

„Dál na všem pracujeme. Je toho hodně, projektu ale obrovsky věříme, podřídili jsme mu vše,“ uvedl Dědek, který má z posunu přípravy radost.