Spojené státy zastávají proti Číně tvrdý postoj již dlouho. V říjnu pozastavili obchodování v oblasti nejpokročilejších čipů. „S ohledem na čínskou jurisdikci by skutečně žádná společnost nebyla schopna odolat tlaku čínské komunistické strany na přesměrování této technologie do Lidové osvobozenecké armády,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas americký expert na Čínskou lidovou republiku a bývalý poradce Bílého domu Matthew Turpin.

X Nejdřív musím začít aktuální otázkou. Ovlivní výsledky nedávných kongresových voleb, které posílily pozici republikánů, americkou zahraniční politiku?

Vypadá to tak, že republikáni převezmou kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, což znamená, že budou mít kontrolu nad úkoly výborů a určovat agendu. Ale nezdá se, že by se Senát obrátil, což znamená, že demokraté budou dál kontrolovat Senát.

Výrobce čipů Advanced Micro Devices skoupil konkurenta Xilinx. Za převzetí dal 50 miliard dolarů. Pochopitelně přidělování, tedy utrácení peněz začíná ve Sněmovně reprezentantů. Předpokládám, že pokud jde o zahraniční politiku, Bidenova administrativa a republikáni, zejména v otázce Číny, jsou v mnoha ohledech dobře sladěni.

Očekával bych tedy, že republikáni budou tlačit na Bidenovu administrativu, což dělají, a že se budou snažit udělat víc, ale to nutně neznamená, že dojde ke změně směru.

x Budou podle vás Spojené státy dál masivně pomáhat Ukrajině?

Myslím, že ano. Všichni jsme zaznamenali nějaké signály a hlasy, že by se mohla pomoc omezit. Myslím, že je to součástí předvolebního boje. To je jazyk, který se objevil během voleb.

Mám podezření, že velká většina Republikánské strany i Demokratické strany sdílí hluboký závazek pokračovat v pomoci Ukrajině. I když se může na obou stranách ozývat několik hlasů, že by to chtělo snížit. Můj odhad je, že pravděpodobně zůstane pomoc silná.

X Uvědomují si republikáni nebezpečí ruské agrese?

Myslím, že ano. Můžete se na to podívat napříč senátory. Hlasování o přijetí Švédska a Finska do NATO prošlo poměrem 99:1. Chci říct, že velká, drtivá většina lidí to vítá.

Vidím rozhodně silné postoje od členů Republikánské strany, kteří plně chápou, co Rusko dělá, ale myslím si, že také sdílejí uvědomění, že Čína je ve skutečnosti mnohem mocnější a mnohem důslednější síla a hrozba i pro naše zájmy, stejně jako pro evropské zájmy.

Nemůžeme se rozdělit na jakési dva světy. Žijeme v jednom kombinovaném světě. Moskva a Peking spolupracovaly na podkopání našich společných zájmů. A myslím, že to je pohled, který sdílí mnoho republikánů. A myslím, že si to také Bidenova administrativa uvědomuje.

Do značné míry si myslím, že v tomto máme široký konsensus. Spojené státy se především zavázaly, ale také to tak cítí, že potřebují posílit svou pozici v Asii a v západním Pacifiku a že mají v Evropě neuvěřitelné spojence a partnery.

Firma Micron investuje 40 miliard dolarů do výroby čipů v USA. Vláda plánuje krok hojně dotovat

Tím, že jsme i nadále efektivní, odrazujeme ruskou agresi proti NATO. Naši přátelé na Ukrajině odvádějí neuvěřitelnou práci v tom, že s naší podporou mohou bojovat sami za sebe.

X Vy jste strávil dvacet let v americké armádě. Jak se na válku na Ukrajině díváte s vašimi zkušenostmi? Překvapilo vás něco nebo jste naopak něco sám odhadoval?

Pravděpodobně sdílím překvapení s mnohými, protože jsem očekával, že ruská armáda bude fungovat lépe. Myslím, že za to může psychologický přístup k tomu, jak vojáky cvičí.

Vstoupil jsem do armády, když ještě existoval Sovětský svaz a my jsme bojovali a trénovali s předpokladem, že potenciální protivník bude schopen dobře fungovat, bude rozumět tomu, jak dobře vést vojenské operace a bude schopen dosahovat cílů, a proto jsme museli velmi tvrdě trénovat.

Jako mnozí jsem předpokládal, že to i nadále platí pro ruskou armádu. Zdá se, že jsou mnohem méně efektivní při dosahování svých politických cílů. To neznamená, že nejsou destruktivní, jsou neuvěřitelně destruktivní. Jsou velmi efektivní v ničení věcí, ale to neznamená, že jsou schopni účinně dosáhnout politických cílů, které stanovil Vladimir Putin.

A to mě překvapilo. Myslel jsem, že budou účinnější. Zdá se, že ukrajinský lid je mnohem efektivnější. Díky tomu bychom si všichni měli uvědomit, že demokracie skutečně umí bojovat a umí se připravit.

A ve skutečnosti jsme silnější než autoritářské režimy, které jsou ze své podstaty křehké a slabé. V demokraciích si o sobě myslíme, že jsme jaksi křehcí kvůli našemu politickému systému, ale dělá nás to ve skutečnosti silnější, protože to posiluje naše pozice.

Musíme si pořádně promyslet, co děláme, a připravit se na to. Naše systémy založené na demokracii stojí na různorodých společenstvích. Existují mnohem mocnější systémy než jedna strana, systémy jednoho muže, které se pak snaží donutit a použít sílu k dosažení toho, co chtějí. A to prostě nefunguje tak dobře.

„Zdá se, že jsou mnohem méně efektivní při dosahování svých politických cílů. To neznamená, že nejsou destruktivní, jsou neuvěřitelně destruktivní. Jsou velmi efektivní v ničení věcí, ale to neznamená, že jsou schopni účinně dosáhnout politických cílů, které stanovil Vladimir Putin. “

 X Pozornost Evropy je v současnosti téměř výhradně upřená k válce na Ukrajině a agresi Ruska, Čína do konfliktu zatím nijak nevstupuje. Myslíte si, že se to změní?

Myslím, že s tím nemůžu souhlasit. Evropa se soustředí na to, co dělá Moskva i Peking, a částečně proto, že Peking Moskvě poskytuje podporu.

Chci říct, že je velmi jasné, že vedli komplexní informační válečnou kampaň na podporu Moskvy po celém světě, sloužili jako hlásná trouba ruské propagandě o tom, jak válka začala, a tvrdili, že je to chyba NATO nebo je to chyba Ameriky nebo falešné zvěsti o biologických laboratořích.

To všechno jsou věci, které čínská komunistická strana papouškuje a zesiluje po celém světě, aby podpořila a posílila pozici Moskvy a Vladimira Putina. Chápu, že se Peking v tomto rád vykresluje jako neutrální, ale oni absolutně neutrální nejsou, že? Jsou aktivním zastáncem Moskvy.

Nyní se Peking chce vyhnout výraznému trestu. Neposkytují veškerou podporu, kterou by Moskva mohla chtít, ale neměli bychom si myslet, že Peking si nevybral žádnou stranu. Vybrali si stranu.

X Neposilují vztah Číny a Ruska sankce, které Evropská unie na Rusko uvalila a to teď hledá odbyt pro své suroviny v Asii?

Tento vztah byl upevněn už před evropskými a americkými sankcemi proti Rusku. Myslím, že bychom v tomto měli mít jasno. Si Ťin-pching a Vladimir Putin podepsali 4. února společné prohlášení a vytvořili partnerství.

Myslím, že je to do jisté míry, trochu falešný argument, tvrdit, že protože trestáme Moskvu za její nezákonnou válku, nějak to nutí Moskvě přiblížit se k Pekingu. Peking a Moskva sdílejí společný názor, že mezinárodní řád založený na pravidlech, je existenční hrozbou pro jejich vládu.

To je existenční hrozba pro Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga. Tvrdě bojují, aby podkopali tento mezinárodní systém a vytvořili mezinárodní systém, který chrání autokraty, jako jsou oni sami. To se děje. A v tom bychom měli mít jasno.

Klobouk dolů před Evropskými státy, kde se zaměřují na bezprostřední válku na Ukrajině a zasahují proti Moskvě a současně myslí na Čínu. Myslím, že jsme to mohli vidět, před třemi týdny v Bruselu, když se hlavy států sešly a strávily hodně času povídáním o své politice vůči Číně. Viděli jsme kancléře Schulze odjet do Pekingu.

Scholz míří do pro Německo ‚nenahraditelné‘ Číny, se Si Ťin-pchingem bude řešit obchod nebo Ukrajinu

Je tedy zcela jasné, že se evropské vlády nezaměřují pouze na jednu věc. Jsou adaptivní. Chápou, jak svět funguje komplexně.

X Má Čína nějaké zájmy na Ukrajině, měla by být Evropa před něčím obezřetná?

Čína má s Ukrajinou jistě dlouhodobé vztahy. Do tohoto interview jsem nezaznamenal, že by Si Ťin-pching měl rozhovor s prezidentem Zelenským, i když si myslím, že Ukrajinci o to při mnoha příležitostech žádali.

Což je velmi zvláštní, protože Peking rétoricky prohlašuje, že má nadále silný vztah s Ukrajinou, a nemyslím si, že o tom existuje žádný důkaz. Dříve ano, spolupracovali v oblasti ekonomiky a technologií.

Například pokročilé motory proudových letadel, které Ukrajina vyráběla, byly dodávány do Číny. Nemyslím si, že tento vztah je nyní zvláště silný vzhledem k činům Pekingu. Myslím, že se to všechno mění.

X Byl jste expert na Čínu v Bílém domě za administrativy Donalda Trumpa. Ten byl vůči Číně velmi tvrdý. Naslouchal vám?

Jako jeden ze zaměstnanců Národní bezpečnostní rady jsme tvrdě pracovali, abychom mu poskytli možnosti, aby mohl posoudit, jaká byla politika vlády USA a jak efektivní byla.

Mým hlavním úkolem bylo dát dohromady oddělení nejrůznějších agentur a úřadů, abychom projednali možnosti a jak případná rozhodnutí zavést do praxe. Byl jsem součástí týmu, který poskytoval podpůrné rady. Byl jsem jeho zaměstnancem.

X V říjnu Spojené státy pozastavily obchodování s Čínou v oblasti čipů. Je to přelomové rozhodnutí?

Myslím, že je důležité přesně říct, co konkrétně Spojené státy omezily. Jedná se o velmi malou, ale pokročilou podmnožinu polovodičů. Mluvíme tedy pouze o nejpokročilejších čipech, nástrojích, součástkách, talentech, kteří podporují výrobce pokročilých čipů. To je to, co bylo ve velké většině omezeno.

Naprostá většina čipů vyrobených na světě je 14 nm a víc, to vše stále existuje a je stále obchodovatelné. Americké a evropské společnosti, japonské a tchajwanské a korejské společnosti, všechny mají stále důležité podnikání v těchto starších oblastech čipů a Čína je již vyrábí.

Společnosti Samsung a Micron varují před dopady koronavirových restrikcí v Si-anu na výrobu čipů

 Takže odříznout to ve skutečnosti nedává žádný smysl, Čína už má schopnost to všechno vyrobit. Přerušení by znamenalo jednoduše ukončit obchodní vztahy, které by neměly dopad na národní bezpečnost, protože Čína již čipy na těchto úrovních vyrábí. Tak proč to přerušovat?

Myslím si, že je to důležitá změna z hlediska amerického přístupu. Čína si teď uvědomuje, že se chystáme podniknout jasné kroky, než jednoduše hledat konkrétní společnosti a odklonit konkrétní technologie pro vojenské koncové uživatele.

V podstatě jsme předpokládali, že s ohledem na čínskou jurisdikci by skutečně žádná společnost nebyla schopna odolat tlaku čínské komunistické strany na přesměrování této technologie do Lidové osvobozenecké armády.

Myslím, že je to důležitý posun, protože naznačuje, že druhy obchodních vztahů a typy výroby, o kterých mnozí předpokládali, že se budou v Číně i nadále odehrávat, se vzhledem k těmto omezením pravděpodobně přesunou jinam. To znamená, že výroba této špičkové elektroniky se pravděpodobně bude nadále vzdalovat od Číny.

X Je to definitivní nebo se restrikce budou dál stupňovat nebo čekáte naopak postupné zlepšení vztahů s Čínou?

Nemyslím si, že bychom měli očekávat výrazné zlepšení vztahů.

Myslím, že jsme udělali systémový posun směrem k rivalitě a odklonu od politiky, kterou USA, Evropa a Japonsko skutečně prováděly asi tři desetiletí od konce studené války, což byla politika napomáhající rozvoji čínské ekonomiky, aby se ČLR stala bohatší, technologicky vyspělejší.

Doufali jsme, že s tím, jak se čínská ekonomika stane bohatší a rozvinutější, povede to k politické liberalizaci. A pak by to vyřešilo některé problémy v oblasti lidských práv a národní bezpečnosti, které jsme měli s Čínou. A tento druh experimentu za tři desetiletí se asi před deseti lety dostal pod značný tlak.

Jak se zdálo, Čína ustupovala v mnoha svých formách liberalizace, a to jak ekonomické, tak politické. Myslím, že dnes je velmi jasně vidět zejména na 20. sjezdu strany, že se vracíme zpět k maoistické marxistické, leninistické Čínské lidové republiky (ČLR).

Všichni se snažíme vyhnout konfliktu a rádi bychom nalezli oblasti spolupráce, ale spolupráce by vyžadovala, aby si vedoucí představitelé v Pekingu této spolupráce taky vážili.

„V podstatě jsme předpokládali, že s ohledem na čínskou jurisdikci by skutečně žádná společnost nebyla schopna odolat tlaku čínské komunistické strany na přesměrování této technologie do Lidové osvobozenecké armády.“

 X Budou Spojené státy podobné rozhodnutí ohledně čipů požadovat i po svých spojencích?

Slovo „požadovat“ bych nepoužil. Myslím, že je zcela jasné, že to Spojené státy konzultovaly se svými spojenci, a nejde jen o Evropany, s Tchaj-wanem, Koreou a Japonskem.

Je jen hrstka evropských zemí, které mají pokročilé schopnosti v této oblasti. Mluvíme o velmi, velmi malém zlomku a na světě je jen hrstka zemí, které skutečně mají tuto schopnost, vláda Spojených států s nimi aktivně vyjednává.

Myslím si, že Spojené státy jasně argumentují, proč bychom měli spolupracovat, ale to je nakonec rozhodnutí, suverénní rozhodnutí těchto zemí, které budou moci učinit samy. Nyní si myslím, že v mnoha ohledech se rozhodnutí často prolínají. V mnoha ohledech jsou tato omezení docela účinná.

Myslím, že naši spojenci musí brát velmi vážně, co Peking s těmito technologiemi dělá, a myslím si, že válka na Ukrajině by měla sloužit jako probuzení, když vaši potenciální protivníci získají pokročilou technologii, která může být velmi účinná v boji a může způsobit obrovské škody.

A měli bychom být velmi opatrní, abychom nechali takové věci plynout. A také bych všem našim evropským přátelům připomněl, že Spojené státy a Evropa mají od roku 1989 komplexní zbrojní embargo proti Číně. Takže to není změna. Je to od masakru na náměstí Nebeského klidu V Pekingu. Současná omezení musíme zasadit do kontextu toho, co máme.

Největší čínský výrobce čipů SMIC je na černé listině USA. Nebude mít přístup k americkým technologiím

 X Na konci října Německo prohlásilo, že umožní čínské firmě Cosco převzít část přístavu Hamburk. Půjde ale o maximálně čtvrtinový podíl. Vnímáte tu nějaké riziko?

To rozhodnutí mě zklamalo. Není to moje rozhodnutí. Ale byl jsem zklamán, protože tento druh politiky byl úplně špatný.

Si Ťin-pching na 20. stranickém sjezdu velmi hlasitě pokračoval v prohlášeních o použití síly proti Tchaj-wanu, k tomu se porušují lidská práva a probíhá genocida v Sin-ťiangu, zátah proti Hongkongu.

Upřímně řečeno, Cosco operuje i ve Spojených státech. Není to tak, že Německo je v tom samo, Cosco má operace po celé Evropě. Na druhou stranu Německo přijalo opatření a zablokovalo akvizice některých polovodičových společností. Takže si myslím, že je to zklamání, ale zdá se, že v Německu probíhá poměrně silná debata o tom, jaké jsou vhodné přístupy a jak by se měl vztah posunout vpřed.

X Myslíte si, že Evropa vidí tyto varovné signály nebo je považuje za důležité?

Chci říct, že tyto varovné signály trvají už nějakou dobu. Vzpomínám si na konec Obamovy administrativy. Spojené státy v koordinaci s Berlínem zablokovaly akvizici výrobce polovodičových zařízení, krycí společnosti ČLR, která založila několik dalších krycích společností po celé Evropě.

USA a Evropa jednají v těchto věcech už nějakou dobu společně. Je to pokračující proces, Peking mění svou taktiku a my se musíme přizpůsobit a pokračovat v rozhovorech a pracovat na tom, abychom se přizpůsobili tomu, co dělají.

X A co Česká republika? Jsme malá země. Přesto jak si tady může Čína budovat vliv?

Česká republika byla neuvěřitelným lídrem v pomoci zbytku Evropy porozumět výzvám, které Peking představuje pro širší mezinárodní řád založený na pravidlech. Měl jsem četné interakce s českými kolegy, kteří vedli diskusi napříč Evropskou unií.

V parlamentu vedete živé debaty o tom, jaká je vhodná úroveň bezpečnostních opatření pro infrastrukturu 5G. Hledáte a vyvažujete rizika s příležitostmi a děláte správná rozhodnutí, která, jak se mi zdá, jsou příkladem jednání, které by demokracie měla dělat.

Existují oblasti, které jsou zranitelné, kde se snažíte riziko zmírnit, ale samozřejmě existují příležitosti, existují ekonomické příležitosti, které, pokud máte zavedeny takové náležité záruky, by vaši občané měli mít možnost využít. A zdá se, že Praha dělá totéž v širším kontextu toho, co dělá Evropská unie spolu s Tokiem, Soulem, Taipeí, Novým Díllí. Máme země po celém světě, které o tom přemýšlí.

X X X

Rusko ochotné jednat s vysokými představiteli USA. Ale ne o Ukrajině

Rusko je po plánovaném rusko-americkém jednání v Káhiře o jaderných zbraních, které se má uskutečnit koncem tohoto měsíce, ochotno jednat s Washingtonem dál, a to na úrovni vyšších představitelů. Řekl to náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. O Ukrajině se ale Moskva s Washingtonem bavit nehodlá, dodal.

V Turecku tento týden poprvé od začátku války na Ukrajině jednali ruští a američtí představitelé, potvrdilo ve čtvrtek ruské ministerstvo zahraničí. Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns a šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin na svém pondělním setkání v Ankaře hovořili o „citlivých“ otázkách, uvedla Moskva.

Podle ruského ministerstva zahraničí budou kontakty pokračovat později tento měsíc, protože 29. listopadu má v Káhiře začít rusko-americké jednání o strategických zbraních v rámci smlouvy Nový START. Rjabkov na tiskové konferenci odpověděl kladně na otázku, zda se po Káhiře plánují rusko-americké kontakty na vyšší úrovni.

„Pokud dají Američané najevo ochotu a zájem o takováto jednání, tak se jim nebudeme bránit,“ sdělil náměstek. Uvedl také, že ruskou delegaci v Káhiře povede zástupce šéfa odboru pro nešíření zbraní z ruského ministerstva zahraničí Vladimir Leontěv. Zároveň ale dodal, že o Ukrajině, kde Rusko rozpoutalo koncem února válku, Moskva jednat nechce.

„Co se týká Ukrajiny, tak s nimi (Američany) jednoduše není o čem mluvit,“ uvedl Rjabkov. Prohlásil, že Washington a Moskva mají v tomto ohledu diametrálně odlišné postoje, takže dialog není možný.

Moskva ale doufá, že výsledek přinesou jednání o vydání ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, vězněného v USA. Jednání o výměně vězňů, jejíž součástí je But, podle Rjabkova pokračují pomocí „zvláštního kanálu“.

X X X

 Brusel odblokoval peníze na projekty Agrofertu. Česko může zažádat o dotace, které už dceřinkám vyplatilo

Češi můžou zažádat o proplacení dotací pro Agrofert. V dopise to českým úřadům napsali představitelé Evropské komise. Informaci serveru iROZHLAS.cz potvrdilo ministerstvo financí. Dotace byly dosud kvůli auditnímu šetření ke střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO) blokované. Jde přitom o peníze, které už byly firmám vyplácené ze státní kasy. Stopka dál platí u dvou společností – zemědělského podniku Cerea a plastikářské firmy Fatra.

 „Můžeme potvrdit, že Platební a certifikační orgán (ministerstvo financí – pozn. red.) uvedený dopis obdržel,“ řekla pro server iROZHLAS.cz Gabriela Krušinová z tiskového dobrou resortu financí.

Evropská unie by měla začít posílat peníze na dotace Agrofertu. V Bruselu zasedl výbor, Češi čekají na dopis

 V září proběhlo v Evropské komisi tzv. Interruption Committee, tedy zasedání výboru, na kterém se přerušení výplat pro Agrofert probíralo. A to včetně okruhu výdajů, o které si budou moci české úřady zažádat. Výsledkem setkání je dopis, který nyní dorazil i na stůl úředníků ministerstva financí.

„Evropská komise v dopise informuje, že byly splněny podmínky pro zrušení upozornění na možné částečné přerušení platební lhůty. U budoucích průběžných žádostí o platbu komise již nebude vyžadovat obecné ujištění týkající se výdajů na operace poskytnuté skupině Agrofert a výdajů na operace příjemců držených ve svěřenských fondech,“ přiblížila obsah dopisu Krušinová.

Když se v Česku na začátku roku 2019 rozjel unijní audit ke střetu zájmů expremiéra Babiše, tok peněz z Evropské komise na projekty dceřinek Agrofertu se zastavil. Úředníci z ministerstva financí pak museli navíc s každou žádostí o výplatu peněz přikládat zvláštní papír, v němž ujišťovali, že žádost neobsahuje výdaje pro koncern. Tato povinnost jim nyní odpadne.

Desítky milionů ze státní kasy

Ministerstvo financí spolu s resortem průmyslu a obchodu bude nyní řešit, jaké faktury za projekty Agrofertu do Bruselu s žádostí o proplacení pošle. „Na individuální bázi pak bude rozhodnuto, u kterých projektů a v jaké výši dojde ke vložení výdajů do žádosti o platbu do Evropské komise,“ uvedla Krušinová.

100 milionů Agrofertu na lepší toasty šlo ze státní kasy. Ministerstvo dotaci nedalo Bruselu k proplacení

 O jaký objem peněz by se mohlo jednat, nechtěl resort zhruba před dvěma týdny upřesnit. Jen necelý půlrok od zahájení auditu na začátku roku 2019 čítal ale seznam projektů dceřinek Agrofertu, které nebyly předloženy Evropské komisi, zhruba třináct projektů za 170 milionů korun. V květnu loňského roku šlo už o 18 projektů za více než 232 milionů korun. Soupiska se od té doby mohla ještě navýšit.

Systém vyplácení evropských dotací navíc funguje na principu předfinancování. Dotace jsou tedy nejdříve vyplacené z českého státního rozpočtu a až poté o jejich proplacení žádá ministerstvo financí Evropskou komisi. Řeč je tedy o penězích, které už firmy Agrofertu dostaly z české státní kasy.

Už nyní je jasné, že 100 milionů korun z tohoto balíků peněz budou naopak chtít české úřady zpět po Agrofertu. Jde totiž o dotace pro Pekárnu Zelená louka patřící pod Penam, která čerpala podporu na inovativní výrobu toastového chleba. Jenže kontroloři v rámci auditu došli k závěru, že dotace byla udělena neoprávněně, protože technologie inovativní nebyla. A ministerstvo průmyslu zahájilo loni s firmou takzvané řízení o odnětí dotace. Peníze tak bude chtít zpět.

UNIJNÍ AUDIT

Audit ke střetu zájmů se v Česku zaměřil na nastavení systému rozdělování dotací a prověřoval také projekty dceřinek Agrofertu. Komise došla k závěru, že tehdejší premiér Andrej Babiš porušoval během svého vládního angažmá tuzemskou i evropskou legislativu ke střetu zájmů a koncern tak čerpal některé dotace v tomto období neoprávněně. Babiš od počátku střet zájmů odmítal. I vedení koncernu Agrofert opakovaně uvedlo, že vždy postupovalo v souladu s legislativou a s dotacemi bylo vše v pořádku.

Brusel také neproplatí další dvě dotace zemědělskému podniku Cerea a jednu dotaci plastikářské firmě Fatra. „Na základě požadavku Evropské komise nesmí být v žádosti o platbu do Komise předloženy níže uvedené projekty společností Cerea, a. s., a Fatra, a. s.,“ dodala Krušinová.

Příběh dotací na nové sušárny zrnin pro Cereu server iROZHLAS.cz v minulosti už podrobně popsal. Auditoři zjistili, že projekty byly kromě Babišova střetu zájmů zatíženy ještě dalším střetem. Dodavatel sušáren byl totiž bratr jednoho z manažerů Cerey. Více si můžete přečíst ZDE.

Dotace pro Fatru je také mediálně známá. Ministerstvo průmyslu ji loni navzdory velmi přísné stopce vyplatilo z českého státního rozpočtu. A poté požádalo o výplatu také Brusel. Zdůvodnilo to tím, že na dotaci chtělo v uvozovkách otestovat Babišův střet zájmů před soudem. Výsledky auditu totiž žalovatelné nejsou.

Plán byl takový, že Evropská komise logicky žádost o platbu zamítne a Česká republika toto rozhodnutí zažaluje u unijního tribunálu. K tomu ale nakonec nedošlo, minulá vláda měla velmi chabé vyhlídky, že se vůbec soud začne žalobou zabývat, současná vláda pak takový krok zcela zamítla.

X X X

Rusko vypálilo 40 raket na ukrajinský Nikopol, zasáhly obytné domy nebo elektrické vedení

Ruská armáda v noci na pátek vypálila více než 40 raket na jihoukrajinský Nikopol, informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko. Zasáhly několik obytných domů včetně výškových, elektrické vedení, automobily a hospodářské objekty. Žádné oběti nejsou hlášeny. Počet mrtvých po čtvrtečním útoku na Vilňansk v Záporožské oblasti, kde zůstali lidé uvěznění v troskách obytné budovy zasažené ruským útokem, se podle Kyjeva zvýšil na devět.

 Poslední zprávy z Vilňansku hovořily o sedmi mrtvých. „Pokračují havarijní a záchranné práce. Do dnešního rána byli nalezeni ještě dva mrtví. Rakety ruských teroristů, kteří ve čtvrtek ostřelovali obytné domy, zabily už nejméně devět lidí,“ uvedl v pátek na sociální síti Telegram zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko.

Litevský prezident: Ruský režim je stejný už 105 let. Pobaltí je v Putinových plánech na obnovu impéria

 Rusové útočili i na nikopolský okres, který kromě pátku ostřelovali i v noci na čtvrtek, kdy tam podle Rezničenka dopadlo 70 raket. Nejvíce zasažené bylo samotné město Nikopol, kde rakety poničily 20 obytných domů, vysokou školu nebo plynovod.

Odstavena byla čerpací stanice, která je součástí městské vodárenské infrastruktury, a bez dodávek vody zůstalo 40 000 rodin, informuje ruskojazyčný servis BBC.

Nikopol leží na jihu Dněpropetrovské oblasti nedaleko administrativní hranice s Chersonskou oblastí, jejíž západní část se ukrajinským silám v uplynulých týdnech podařilo znovu ovládnout.

Analytici z amerického Institutu pro studium války ve svém nejnovějším hodnocení vývoje na bojišti uvádějí, že ruské jednotky jsou ve východní části regionu zranitelné vůči taktice Ukrajinců, kteří se snaží je odříznout od zásobování.

Oblastí vede do Rusy kontrolovaných míst na jihu Ukrajiny několik strategických silničních tahů a ze satelitních snímků vyplývá, že ruské jednotky budují obranné pozice kolem některých z těchto komunikací.

Institutu pro studium války uvádí, že zprávy objevující se na sociálních sítích naznačují, že Ukrajinci už začali zaměřovat své útoky na místa, kde se koncentruje ruská bojová technika a ruské síly před začátkem aktivních bojových operací.

Rusové budují poblíž hranice Chersonské oblasti s poloostrovem Krym systém zákopů, podobné obranné systémy staví také na ukrajinském Donbasu poblíž řeky Severní Doněc, upozornilo v pátek britské ministerstvo obrany.

Některá z těchto opevnění jsou až 60 kilometrů od současné frontové linie, což by mohlo znamenat, že se Rusové připravují na případ, že se Ukrajincům podaří další významný průlom ruských pozic.

Jižní velení ukrajinské armády v noci na pátek informovalo, že ruské okupační síly ostřelovaly pravý břeh Dněpru v Chersonské oblasti z raketometů, minometů i děl.

Terčem palby se stala zejména Čornobajivka, Antonivka a samotné město Cherson. Tam zemřel člověk, kterého zasáhly úlomky z ruské střely.

X X X

Mistrovství světa bez piva? Katar zakázal jeho prodej v okolí všech fotbalových stadionů

Dva dny před začátkem fotbalového mistrovství světa v Kataru se představitelé pořádající země rozhodli zakázat prodej piva v okolí stadionů, a to i navzdory dohodě s významným sponzorem šampionátu. Informovaly o tom agentura Reuters a britský list The Times.

 V převážně muslimském Kataru je konzumace alkoholu na veřejnosti přísně zakázána. Pivo značky Budweiser, významného sponzora šampionátu, se mělo prodávat u osmi stadionů ve zvláštních zónách pro fanoušky se vstupenkou. Tyto zóny měly být otevřeny tři hodiny před výkopem a hodinu po zápase.

Pořadatelé se na tom domluvili v září s mezinárodní federací FIFA, nyní se však hostitelská země na poslední chvíli rozhodla dohodu změnit. FIFA ani organizační výbor se k tomuto kroku zatím nevyjádřily.

Na stadionech se stejně jako na minulém mistrovství bude prodávat nealkoholické pivo. Do Kataru se podle médií chystá přes milion fanoušků. Šampionát v netradičním podzimním termínu potrvá do 18. prosince.

X X X

Následky války na Ukrajině dokumentují i Češi. ‚Je to taková určitá forma cynismu,‘ říká kriminolog

Na Ukrajině působí i čeští experti na dokumentování dopadů ruské invaze. Jeden z nich, kriminolog Petr Pojman, se po dopadu ruských granátů nebo raket snaží být na místě mezi prvními, aby zaznamenal nejčerstvější důkazy a okolnosti útoku – například jaká munice byla použitá nebo které cíle projektily zasáhly.

 Český kriminolog Petr Pojman dokumentuje ruskou invazi

Na místě na předměstí Charkova už na nás čeká Žeňa, který pracuje s Petrem na dokumentaci a upřesňuje původní informaci, že byla střela odpálena ze samohybné houfnice Pion. Soudě podle úlomků rakety šlo prý o Uragan. Střela přerazila stromy a vytvořila kráter v zemi.

Zahynul zde jeden člověk a celkem zemřelo pět lidí v různých částech města. V této části není nic moc vojenského. Nachází se tu Dům kultury, o kus dál jsou obytné domy, normální bytovky.

„Snažíme se přijíždět na ta místa co nejdřív, ne vždycky je to samozřejmě možné kvůli bezpečnosti a dalším věcem. Především fotíme. Je potřeba to vyfotit, protože tady hrozně rychle fungují technické služby města Charkov, takže za pár hodin už tady bude všechno uklizené a zametené,“ popisuje Radiožurnálu svoji práci Petr.

Zatímco vysvětluje, jak v Charkově fungují technické služby, jsou slyšet další údery. „V podstatě se snažíme s pomocí kolegy, který se v tom vyzná lépe než já, zjistit, co to bylo za zbraň. Většinou sem dopadají rakety S-300. Toto bude něco menšího,“ říká.

„Původně jsme mysleli, že je to Pion, ale byl to pravděpodobně úder z nějakého raketového systému ve čtvrtek ráno. To jsou ty rány, co jsme slyšeli. Fotíme tak, aby bylo zřejmé, kde k tomu došlo. Část fotografií samozřejmě není možné vystavovat hned, aby protivník nedej bože nezjistil, jak korigovat svůj oheň, abychom vlastně nepomáhali protivníkovi.“

Zveřejnit fotografie je podle něj obvykle možné po 12 hodinách. „Jde nám o to, aby byly fotografie shrnuty v určitém kontextu. Víme, jakým způsobem fotit detaily tak, aby tam byla možnost určit i přesnou lokaci té fotografie, protože jedině taková fotografie může sloužit jako správný důkazní materiál,“ vysvětluje.

„Také hledáme svědectví lidí, kteří byli v okolí. To znamená, že hledáme kontakty, telefonní čísla, adresy, aby lidé mohli později poskytnout svědectví.“

Bez chvíle klidu

Teď slyšíme sirény. Ty znějí v Dnipru často, tady jsou ale ještě silnější, protože v Charkově nebyl jediný den od začátku konfliktu, který by byl úplně klidný. Život v Charkově je podle Petra spojen s určitým stresem.

Rusko vzdušnými útoky poškodilo 40 procent energetických zařízení. Ukrajinci snižují spotřebu

 „Například ve čtvrtek ráno jsem nestačil vyplnit formulář pro další budoucí projekty. Kvůli sirénám a dalším výbuchům v okolí mého bydliště jsem toho nebyl schopen. Nemohl jsem se soustředit na tu práci,“ vzpomíná.

„Ale je pravda, že si na to v určité chvíli zvyknete. Je to taková určitá forma cynismu. Jsme tady, abychom sledovali ty dopady, abychom situaci monitorovali, abychom sbírali informace. Ale pro člověka, který má zcela civilní práci, který nemá povinnost tyto věci sledovat, by bylo asi lepší, aby Charkov opustil,“ dodává Petr.

Vidíme lidi, kteří pořizují videozáběry pro dokumentaci, odkud střela přiletěla. Ty potom slouží jako podklady pro vyšetřování zločinů spáchaných ruskou stranu.

X X X

Zeman vetoval novelu služebního zákona, kritizuje úpravu politických náměstků

Prezident Miloš Zeman v pátek vetoval koaliční novelu, podle níž mají od ledna zaniknout na ministerstvech funkce odborných náměstků a která také ruší omezení v počtu náměstků členů vlády. Zeman vyjádřil podle zdůvodnění, které poskytl Hrad, pochyby o tom, nakolik je předloha v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy.

 Opět také kritizuje úpravu politických náměstků. Podle prezidenta nepatří do zákona o státní službě, když „v konečném důsledku jde o dobře placenou trafiku“.

O novele služebního zákona, jak ji navrhli předsedové pětice koaličních stran, bude znovu hlasovat sněmovna patrně ještě tento měsíc. Prezidentův postoj s ohledem na pohodlnou vládní většinu s největší pravděpodobností přehlasuje. Premiér Petr Fiala (ODS) už ohlásil, že je na to koalice připravena.

„Funkce tzv. politického náměstka není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení, jeho úkoly jsou v zákoně vymezeny z části neurčitě a z části v minimální míře a v konečném důsledku jde o dobře placenou trafiku. Jde o úpravu, která do žádného zákona, natož do zákona o státní službě, nepatří,“ napsal Zeman předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) ve zdůvodnění veta.

Novela ruší nynější omezení, podle kterého může mít člen vlády nejvýše dva politické náměstky. Prezident se pozastavil také nad navrhovaným přeřazením odborných náměstků do funkcí vrchních ředitelů sekcí a nad snížením požadavků na délku praxe adeptů na vedoucí místa ve státní službě.

Zeman navíc zpochybnil zavedení pětiletého funkčního období pro vedoucí úředníky, což má podle předkladatelů přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby. Zeman míní, že státní službu není případné spojovat s konkurencí. Novela podle něho navíc nezajišťuje žádnou jistotu kariérního růstu podle předem daných objektivních kritérií.

K přehlasování prezidentova veta jsou ve sněmovně nutné hlasy nejméně 101 ze 200 poslanců. Koalice má v plném počtu 108 poslanců. Je ale možné, že se opětovné projednávání novely v dolní komoře v souvislosti s kritickými postoji opozice protáhne.

Prohloubení depolitizace

Změny služebního zákona mají podle předkladatelů prohloubit odpolitizování státní služby tím, že stanoví jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem. Sněmovní opozice i někteří koaliční senátoři ale mluvili o politizaci státní služby. Další výtky směřovaly například k možnému zvýšení nákladů na státní správu.

Zmrazené platy se od září zvýší o 10 procent i lidem ve státní službě. Bude to stát 1,1 miliardy korun

 Předloha přináší i další změny. Státní správa by se měla více otevřít pro odborníky zvenčí, zrychlit by se měla výběrová řízení na pozice ve státní službě. Novela upravuje také služební studijní volno.

Zeman vetoval s obdobnými argumenty ohledně politických náměstků už původní služební zákon, přijatý po mnoha odkladech a s podstatnými úpravami v roce 2014. Argumentoval tehdy i zásadními ústavněprávními pochybnostmi. Kvůli normě se prezident po přehlasování veta obrátil na Ústavní soud.

Ústavní soudci jeho návrh v červenci 2015 zamítli, vyhověli mu pouze zrušením jednoho ustanovení, které umožňovalo vedoucím sedmi ústředních orgánů oponovat vládě, pokud by chtěla snížit počet zaměstnanců či peníze na mzdy.

X X X

RUSKO  HOVOŘÍ  O  FAŠISTECH  NA  UKRAJINĚ,  NĚMECKO,  USA,  ANGLIE,  FRANCIE  JE  NEŘEŠÍ

ŠÍLENCE  ZELENSKÉHO  POSLOUCHAJÍ,  A  JSOU  ZBYTEČNĚ  STOVKY  MRTVÝCH,  NEPOMÁHA  ANI  IZRAEL

Neomylný vůdce. Putin přijal stalinskou taktiku, o debaklech mluví jiní

Kde je Vladimir Putin? Taková otázka se zákonitě musela honit v hlavě tomu, kdo sledoval nejvyšší ruské představitele oznamující ponižující odchod ruských sil z Chersonu. Prezident se o ukrajinském městě vůbec nezmiňoval ani ve svých projevech. Podle analytiků šéf Kremlu navazuje na sovětskou tradici neomylných vůdců a špatné zprávy deleguje na jiné.

 Když ruští vojenští pohlaváři v televizním přenosu oznamovali, že stahují jednotky z jihoukrajinského Chersonu, jeden člověk u toho chyběl – prezident Vladimir Putin. V době, kdy velitel ruských vojsk na Ukrajině Sergej Surovikin a ministr obrany Sergej Šojgu 9. listopadu v toporně působícím vystoupení mluvili o důvodech ústupu, byl Putin na návštěvě neurologické kliniky v Moskvě, kde sledoval, jak lékaři operují mozek. Uvedla to agentura AP.

Později toho dne se Putin objevil ještě na jiné akci, ale ani tam se o stažení z Chersonu, zřejmě největším vojenském ponížení Ruska od začátku invaze na Ukrajinu, nezmínil. A neudělal to ani v následujících dnech.

Vypadá to, že šéf Kremlu úkol sdělovat špatné zprávy delegoval na jiné, což je taktika, kterou používal už během pandemie covidu-19.

Rusko ilegálně anektovalo části Chersonské oblasti a další tři ukrajinské regiony. Koncem září Putin v Kremlu uspořádal pompézní ceremonii, během které ohlásil připojení těchto čtyř oblastí k Ruské federaci. Prohlásil, že jejich obyvatelé „navždy budou našimi občany“.

Jen asi o měsíc později ruské vlajky zmizely ze sídel úřadů v Chersonu a nahradily je vlajky ukrajinské. Ruská armáda 11. listopadu oznámila, že dokončila stažení z Chersonu a okolí na východní břeh Dněpru. Od té doby se o tom Putin ve svých veřejných vystoupeních nezmínil.

Putin „stále žije v zaběhnuté logice: nejde o válku, ale o speciální vojenskou operaci a hlavní rozhodnutí dělá úzký okruh ‚profesionálů‘, zatímco prezident si udržuje odstup,“ uvedla nedávno v komentáři politická analytička Taťjana Stanová.

O Putinovi se svého času říkalo, že osobně dohlíží na vojenské tažení na Ukrajině a dává rozkazy generálům, nyní to ale vypadá, že se soustředí na všechno jiné než na válku. S vládními činiteli diskutoval o procedurách k bankrotům nebo o problémech automobilového průmyslu, mluvil o posílení investic na Sibiři, telefonoval s různými světovými politiky a setkal se s novým předsedou Ruské akademie věd.

Předsedal také jednání o pomnících týkajících se druhé světové války. To bylo v den, kdy se očekávalo, že vystoupí na summitu G20 v Indonésii – ale nejenže se na něj rozhodl nejet, dokonce se ani nepřipojil prostřednictvím videokonference ani na něj neposlal předem natočený projev.

Schůzka týkající se válečných pomníků byla v posledních dnech jediná, kde se mluvilo o některých ukrajinských městech, ale ne o Chersonu. Po tomto jednání Putin podepsal dekrety, kterým udělil okupovaným ukrajinským městům Melitopol a Mariupol různé čestné tituly.

Jako za Stalina: Není to pravda a já to nebyl

Nezávislý politický analytik Dmitrij Oreškin Putinovo mlčení připisuje tomu, že prezident buduje politický systém podobný tomu sovětskému, ve kterém vůdce, vožď – což je termín používaný pro Josifa Stalina – už ze své podstaty nedělá chyby. „Putin a Putinův systém je vystaven tak, že za všechny porážky může někdo jiný: nepřátelé, zrádci, globální rusofobie – cokoliv,“ říká Oreškin. „Takže pokud někde prohrál – zaprvé to není pravda, zadruhé to nebyl on,“ dodává analytik.

Někteří z Putinových stoupenců se pozastavují nad tím, jak si vládce Kremlu drží odstup od toho, co i prokremelské kruhy považují za kritický vývoj vojenské operace na Ukrajině. Prokremelský politický analytik Sergej Markov na Facebooku napsal, že v době ústupu ruských sil z Chersonu – který označil za „chersonskou tragédii“ – si Putin dělal větší starosti s telefonáty s lídry Arménie a Středoafrické republiky. Putin podle něj předvedl, že „se naprosto stáhnul“.

Jiní se snažili na odchodu ruských vojsk z Chersonu najít alespoň něco pozitivního. Generální ředitel mediálního holdingu Rosija segodňa Dmitrij Kiseljov v televizi řekl, že cílem stažení bylo „zachránit lidi“. Podle analytiků se někteří obyčejní Rusové na věc mohou dívat stejně.

Při doposud největším raketovém útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu vypálily ruské síly na ukrajinské cíle asi stovku raket a dronů. Miliony lidí kvůli tomu přišly o dodávky elektrické energie.

Analytik Oreškin se domnívá, že tyto útoky ukrajinské armádě nezpůsobí příliš velké škody a na bojišti žádnou velkou změnu znamenat nebudou. „Ale je potřeba vytvářet obraz vítězného voždě. Takže je nutné nějaké útoky podnikat a hlasitě o nich vykřikovat. To je myslím to, co se nyní děje,“ dodal Oreškin.

X X X

Zemanovo veto o novele státního rozpočtu zastavilo vyplácení dávek

Prezident Miloš Zeman na začátku listopadu vetoval novelu o státním rozpočtu na rok 2022. Poslanci nakonec tento týden veto přehlasovali. Jenže právě prezidentovým rozhodnutím došlo ke zdržení výplaty dávek. Lidé si stěžují, že nedostali příspěvky na děti ani péči.

Prezident Miloš Zeman na začátku listopadu rozhodl vetovat novelu o státním rozpočtu. „Důvodem mého veta je skutečnost, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být,“ zdůvodnil Zeman, proč odmítl návrh. Poslanci vládní koalice však nakonec jeho veto přehlasovali a potvrdili tak novelu letošního státního rozpočtu se schodkem 375 miliard.

Jenže právě Zemanovo veto způsobilo zpomalení vyplácení sociálních dávek. „Tohle je síla,“ postěžovala si Eva Š., která k tomu přidala odpověď od ministerstva práce a sociálních věcí. „Ihned, jakmile vyjde novela zákona o státním rozpočtu pro rok 2022 ve Sbírce zákonů, začne úřad práce peníze vyplácet. Potřebné prostředky jsou zajištěny,“ stojí mimo jiné v odpovědi od ministerstva, kterou paní Eva obdržela.

Odpověď MPSV.

Ve skupinách, kde si lidé dávají tipy, kdy přijdou sociální dávky, se objevují desítky stížností. „Já nevím. Mně to přijde celé nějaké divné. Jak si můžou dovolit nemít na tohle peníze? Jak si mohou v této době dovolit nechat bez peněz tisíce lidí, co to potřebují?“ napsala pod odpovědí resortu paní Andrea.

Další příspěvek přidal i Martin M. „Podle nynějšího hovoru s paní z hmotky budou peníze odcházet až příští týden všem, vzhledem k vetování rozpočtu prý máme očekávat koncem týdne,“ napsal. Na vyplácení si postěžovala i Lenka B. „Tak dnes Plzeň opět nic. Ve středu mi úřednice řekla že už to mám schválené a připravené k vyplacení,“ napsala. Podobných příspěvků se však objevují desítky.

Redakce iDNES.cz oslovila ministerstvo práce a sociálních věcí i úřad práce. „Souvisí to s vetem prezidenta uplatněným vůči novele zákona o státním rozpočtu. Novela dnes (v pátek) vyšla ve sbírce zákonů, Úřad práce tak už má zajištěny prostředky na tyto účely. Termín pro výplatu dávek (zejména se jedná o dávky pomoci v hmotné nouzi) je vždy do konce kalendářního měsíce,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí MPSV Eva Davidová. Podle jejích slov platí, že se začne vyplácet na začátku příštího týdne, aby v průběhu týdne byly vyplaceny všechny dávky, na které klienti Úřadu práce čekají. Stejnou odpověď redakce iDNES.cz obdržela i od úřadu práce.

X X X

Zeman udělí milost manželům obchodujícím s psychotropním nápojem, jde o iniciativu ministra Blažka

 Prezident Miloš Zeman udělí milost polskému manželskému páru Jaroslawovi a Karolině Kordysovým, kteří byli odsouzeni k osmi letům vězení za nelegální obchody s psychotropním nápojem. Na twitteru to dnes uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). O milost pro manžele dříve Zemana požádal předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Podle informací České justice se jedná o osobní iniciativu ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který se dnes na prezidenta Miloše Zemana obrátil také oficiálním dopisem. Prezident republiky není v případě rozhodnutí o udělaní milosti nijak vázán, pouze může stanovit ministrovi spravedlnosti limity při posuzování žádostí, o nichž vede ministerstvo řízení. „Jako ministr spravedlnosti České republiky jsem si plně vědom skutečnosti, že institut milosti je výsostným ústavním právem prezidenta republiky a měl by být aplikován ve zcela výjimečných případech. Ve výše uvedeném případě manželů Kordysových jsem po detailním prostudování celého případu, jakož seznámení se stanovisky předních odborníků v drogové oblasti, dospěl k názoru, že případ kritérium výjimečnosti splňuje,“ uvedl ministr.

Blažek v dopise vysvětluje, proč by podle něho měl prezident Zeman milost manželům Kordysovým udělit. Klíčové podle Blažka je, že nikdo nebyl při podávání nápoje Ayahuasca poškozen a nedošlo ke zdravotním komplikacím. Navíc všichni „uživatelé“ s podáním souhlasili. Manželé nebyli předtím trestání, vedli v bydlišti řádný, nekonfliktní a skromný život.

Blažek dále upozorňuje v dopise prezidenta Zemana na názory odborníků, podle nichž odborníci látku DMT, kterou nápoj Ayahuasca obsahuje, nelze srovnávat s jinými drogami, kdy tato látka má nulový návykový potenciál, nevytváří odvykací příznaky a není spojena s kriminogenními riziky.

Na závěr dopisu pak Blažek uvádí, že jakkoliv si jako ministr spravedlnosti uvědomuje, že milost je výjimečný institut a výsostné právo prezidenta republiky, tento případ podle něho kritéria výjimečnosti naplňuje.

„S panem prezidentem Zemanem jsme projednali případ manželů Kordysových. Pan prezident mi sdělil, že mému návrhu na omilostnění obou vyhoví. Děkuji Miloši Zemanovi za moudré a lidské stanovisko,“ napsal Blažek.

Zeman udělí 22. a 23. milost. V druhém funkčním období jich bude 14

Trojice si podle obžaloby od roku 2015 do předloňského října nechávala z Peru posílat koncentrát nápoje ayahuasca, který obsahuje v Česku zakázanou halucinogenní látku DMT. Nápoj využívají údajně už 5000 let k rituálním účelům šamani v peruánské džungli. Převážně v Česku pak obžalovaní pořádali pro zahraniční klientelu rituály, při kterých jim nápoj s drogou podávali. Do Česka podle soudu postupně dostali přes 200 kilogramů koncentrátu, ze kterého naředěním získali asi 300 litrů nápoje.

Vrchní soud v Olomouci zvýšil trest obžalované, kterou původně ostravský krajský soud poslal do vězení na 5,5 roku. Jejímu muži naopak trest o půl roku snížil. Třetímu obžalovanému Petru Kanawkovi, který se podílel na dovozu nápoje ayahuasca z odvaru z lián, který je v Česku na rozdíl od Peru na seznamu drog, soud potvrdil podmíněný trest. Všechny tři soud z ČR vyhostil.

Zeman už před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že milosti bude dávat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů. Jako podmínky si stanovil to, že pachatel nesmí mít na svědomí závažný trestný čin, musí mít závažné zdravotní problémy a zajištěné rodinné zázemí. Tyto zásady několikrát nesplnil, omilostnil například doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, ceskajustice.cz

X X X

Parchant cikánskej, povykoval demonstrant nad novinářem České televize

Na demonstraci k 17. listopadu v Praze, která byla ve čtvrtek namířená proti vládě a České televizi, zazněly i rasistické urážky. Jeden z účastníků akce slovně útočil na novináře ČT Richarda Samka, který událost pracovně pokrýval.

Během shromažďování demonstrantů u hlavního nádraží v Opletalově ulici v Praze se jeden muž začal do redaktora hrubě navážet: „Hele, támhle ten parchant, ty vole, cikánskej, ty vole. Seš tady s náma dneska, jo,“ zaznělo ve videu, který odvysílalo zpravodajství Afrique Média. Server Romea.cz záznam incidentu převzal a opatřil titulky pro lepší srozumitelnost.

„Děkuju za to oslovení,“ reagoval Samko. „No, nemáte za co. Jako vy nás oslovujete ‚ruský šváby‘,“ pokračoval muž jako by na vysvětlenou.

„To ‚cikáne‘ už nezopakujete?“ zeptal se ho mimo jiné reportér. „To jsem v životě neřekl,“ odvětil demonstrant a vzápětí se sám usvědčil: „Jak lžete vy, tak já lžu taky.“

Potom se pochod dal do pohybu a novinář se od něho odvrátil. „Kam jdeš, pojď s náma, sráči,“ volal na něho ještě muž.

Samko pak pro Romea.cz řekl: „I přestože jsem při těchto demonstracích na podobná oslovení zvyklý, opět mne to zarazilo. Jde přeci o běžné lidi, u kterých na první pohled nepředpokládáte rasistické urážky.“ „Tady to ale zaznělo tak, že ten člověk měl záměr mne urazit a vyprovokovat,“ doplnil.

Jiný demonstrant zaútočil v ulici na reportéra Aktuálně.cz Radka Bartoníčka. Ten se podle videa zveřejněného na Twitteru snažil natočit organizátora demonstrace Jana Vrabela, v tu chvíli na něj zaútočil muž z davu. Účastník demonstrace tvrdil, že se mu novinář pletl pod nohy. Případ zkoumá Policie ČR.

X X X

Lipovská a Bobošíková tleskaly demonstrantům. ČT je naše, burcovaly

Na demonstraci Česko na 1. místě u budovy České televize dostala nečekaně prostor i kontroverzní dvojice Hana Lipovská a Jana Bobošíková. Bývalá členka Rady ČT hřímala, že Česká televize je právě lidí pod pódiem, tedy koncesionářů. „Pravdu jsme si nechali ukrást, proto tady jsme,“ dodala Bobošíková, hlavní tvář takzvané krize ČT z roku 2000.

„Já jsem stejně jako vy četla, že na této demonstraci jsou demonstranti, proruští švábi, a jak nám pan ministr vnitra sdělil, šmejdi,“ začala svůj projev Lipovská. „Já tady vidím koncesionáře České televize,“ pokračovala.

Jak prohlásila, Česká televize je právě jejich. „Není ani našich politiků, ani vlády ČR, ani ředitele Dvořáka, ani zaměstnanců ČT,“ promluvila Lipovská, která dříve figurovala v Radě České televize. Za své výroky v minulosti opakovaně čelila kritice odborné veřejnosti.

„Nechali jsme si vzít pravdu i lásku. Ale nenechali jsme si vzít naději. Jsme tu teď proto, že máme naději. Vy jste pro mě ztělesněním naděje, odvahy i svobody. Nemusíte ji mít na plakátu, ale máte ji v srdci,“ hřímala poté na pódiu Bobošíková.

„Ačkoliv jsem v ČT strávila mnoho let, teď o ní mluvit nebudu. V souvislosti s 17. listopadem se používají často slova pravda a láska. Pravdu jsme si nechali ukrást, proto tady jsme. Někdy jsme si nechali ukrást i lásku… Co si nesmíme nechat vzít, je naděje,“ burcovala Bobošíková. Dodala, že právě demonstranti jsou „ztělesněním naděje“ a „mají ji v srdci“.

„Kdybyste si ji nechali vzít, tak tady prostě nejste,“ dodala s tím, že se v televizi dívala, jak jsou oslavy prořídlé a někdy i umělé. „Jak se mnohdy vytrácí duch radosti. Ale tady ten duch je!“ volala z pódia. Svůj proslov zakončila tím, že „všichni tady víme, že svoboda se nedá koupit, demokracie se nedá zdědit, odpovědnost se nedá nařídit“.

Kandidatura a následné zvolení Lipovské do Rady ČT v roce 2020 vzbudilo odpor zejména kvůli jejím názorům. V minulosti totiž veřejně zpochybnila smysl existence veřejnoprávních médií. Během zasedání Rady ředitele České televize obvinila Petra Dvořáka ze střetu zájmů. Na jednání s sebou přivedla policisty. Dvořák později zveřejnil prohlášení k celé věci a uvedl, že „obvinění radní Lipovské považuje za manipulativní a do velké míry zmatené“.

Před volbami do Sněmovny byla pak Lipovská odvolána z rady, protože se spojila s Volným blokem Lubomíra Volného. Jejímu odvolání předcházely emocionální projevy ze strany Volného, kterého nakonec ze sálu musela dostat silou ochranka. Přitom zničil pult šéfa Sněmovny.

Jana Bobošíková pak před dvaceti lety sehrála klíčovou roli při vzniku takzvané televizní krize. Tehdy Rada ČT jmenovala generálním ředitelem Jiřího Hodače. Krizový výbor ČT jej však vyzval, aby z právních důvodů funkci nepřebíral. Hodač je neposlechl a novou ředitelkou zpravodajství jmenoval svou spojenkyni Bobošíkovou, bývalou redaktorku ČT. Výpověď tehdy dostalo přes 20 lidí a vzniklo paralelní vysílání. Vzbouřence podpořil i tehdejší prezident Václav Havel.

X X X

Politická romance: bývalí bankéři zachraňují poničené vztahy přes La Manche

Francouzský prezident Emmanuel Macron a nový britský premiér Rishi Sunak si podle všeho dobře rozumějí. Oba mají podobný věk, profesní dráhu i politické a ekonomické postoje. Po letech sporů mezi Francií a Británií začínají urovnávat vzájemné neshody a také jejich okolí očekává, že mezi letitými rivaly po čase konečně nastane nová rovnováha.

 Oběma je lehce nad čtyřicet, oba si potrpí na perfektní oděvy a bezchybné vystupování. Mají vzdělání na nejlepších školách ve Francii a Británii a zároveň stejné pracovní zkušenosti před tím, než vstoupili do politiky. Francouzský prezident Emmanuel Macron pracoval jako investiční bankéř pro Rotschildy, nový britský premiér Rishi Sunak pro Goldman Sachs.

„Mohou si porovnávat velikost svých bonusů,“ kolují o nich žerty, že jsou navzájem ideálními protějšky politické britsko-francouzské romance.

Ještě důležitější je ale jedna jejich společná vlastnost: oba jsou pragmatici a dobře rozumí tomu, že v současném světě samotný stát bez silných spojenců nedokáže politicky a ekonomicky obstát, a v krajním případě ani fyzicky přežít.

Právě to naznačuje možný restart vztahů na obou stranách Lamanšského průlivu, tím spíše po posledních letech hádek, neshod a sporů, z nichž mnohé vyostřilo referendum o vystoupení Británie z Evropské unie v roce 2016 a následná jednání o odchodové dohodě.

„Není překvapivé, že spolu dobře vychází. Oba patří mezi nejmladší státníky v Evropě a oba jsou přesvědčeni o tom, že v zájmu obou států je výhodná vzájemná spolupráce,“ zní z britské strany. „Mají za sebou podobné profesní zkušenosti a blízký postoj k fungování trhu, mají blízko ke stejným finančním kruhům. Důležité je i to, že Macron je nyní mnohem více politicky vpravo než před pěti lety,“ domnívá se také bývalý francouzský velvyslanec v Londýně Jean-Pierre Jouyet.

Lepší než Mayová a Johnson

Několik prvních setkání už Macron se Sunakem mají za sebou: poprvé se osobně potkali minulý týden na klimatické konferenci OSN v Egyptě, poté na summitu G20 na indonéském Bali.

Na ochotu ke spolupráci ukazuje také Macronovo pozvání Sunaka do Paříže začátkem příštího roku. To navíc bude první setkání Francie a Británie za posledních několik let: naposledy byla na státní návštěvě Francie předchozí premiérka Theresa Mayová v roce 2018.

Od referenda o brexitu v roce 2016 je to také první výrazná možnost, jak vztahy mezi oběma zeměmi normalizovat. Předchozí britští premiéři, kterých se za tu dobu vystřídalo už několik, ke vzájemným neshodám Británie a Francie spíš přidávali: David Cameron neodhadl situaci a kvůli svým politickým ambicím odluku Británie od Evropy nastartoval.

Theresa Mayová měla potíže udržet konstruktivní směr unijně-britských odchodových jednání a nedorozumění se často týkala právě Francie.