Předseda polského Sejmu (dolní komory parlamentu) Szymon Hołownia dostal od předsedy vlády Donalda Tuska velmi jasný návrh, jak narušit Národní shromáždění a zabránit zvolenému Karolu Nawrockému ve složení prezidentského slibu. Hołownia se však na plánu odmítl podílet. Politici všem připomínají, že podněcování k převratu se trestá až 20 lety vězení.

Marcin Fijołek z televizní stanice Polsat News ve svém podcastu prozradil, že se dozvěděl o detailně připraveném návrhu, který Tusk předložil, Mandát současného prezidenta Andrzeje Dudy končí 6. prosince ve 12.00. Pokud by Nawrocki do této chvíle nesložil prezidentský slib, což měl Hołownia zabezpečit tím, že přeruší jednání parlamentu nebo ho vůbec nesvolá, pravomoci hlavy státu by přešly na Hołowniu a mohly by být podniknuty kroky k uchvácení moci.

Je však třeba poznamenat, že Szymon Hołownia vábení Donalda Tuska odolal a svolání Sejmu a Senátu již oznámil. „Hołownia se jasně ukázal jako psychicky silnější a těmto tlakům odolal, a za to si zaslouží respekt,“ zdůraznil poslanec Paweł Jabłoński. „Szymon Hołownia právě získal docela silné argumenty proti Tuskovi – pokud v tomto případě podá důvěryhodnou výpověď, Donald Tusk bude mít potíže, které nikdy nečekal,“ uvedl.  

Katarzyna Gójska v Telewizja Republika připomněla, že novináři stanice před takovým  scénářem varovali už měsíce. „Už několik měsíců je jasné, jak se připravují další kroky,“ zdůraznila. Vysvětlila, že se jednalo o důkladný a pečlivě připravený proces.

Předsedkyně Národní soudní rady, soudkyně Dagmara Pawełczyk-Woicka, připustila, že se jedná o velmi závažnou věc, která „musí být důkladně vysvětlena“, server vasevec.cz

X X X

 Ekonom: Desítky tisíc Čechů bez práce. Trumpova cla budou mít rozsáhlý dopad v ČR na zaměstnanost.

Česko v důsledku třicetiprocentních amerických cel na zboží z Evropské unie přijde o desítky tisíc pracovních pozic. České televizi to v sobotu sdělil hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil. I přes očekávatelnou ztrátu však Česku nehrozí ekonomická krize, dodal ekonom. Cla začnou podle amerického prezidenta Donald Trumpa platit od 1. srpna.

 Jak Hradil upozornil, cla ovlivní zejména zpracovatelský průmysl. „Pokud jde o dopad na nezaměstnanost, respektive na ztrátu pracovních pozic, tam bychom se asi bavili o nějakých nižších, potenciálně až středních desítkách tisíc pracovních pozic v Česku,“ řekl Hradil na ČT24.

Trumpova cla podle něj však neohrozí českou konkurenceschopnost. „Máme svým způsobem štěstí v neštěstí v tom, že jelikož Donald Trump cla uvaluje prakticky na každého, tak neztrácíme úplně konkurenceschopnost vůči zboží z jiných zemí – z Chile, Mexika, Kanady a tak dále,“ přiblížil.

„Nějaká ztráta to určitě bude, ale určitě to není nic, co by nás dostávalo do ekonomické krize nebo recese,“ dodal Hradil.

Dopad na HDP

Vliv bude mít uvalení cel také na hrubý domácí produkt (HDP) České republiky. Dopad ekonom odhadl na vyšší desítky miliard korun v nejbližších dvou letech. „Finanční dopad u nás to skutečně bude zhruba někde na hranici vyšších desetin procenta, možná až nízké jednotky procenta HDP,“ upozornil Hradil.

„Určitě se to neprojeví okamžitě, ale celá ta situace se usadí, řekněme, za nějaké dva roky, kdy se ukáže, které zboží se nepodařilo udat v Evropě, ani se pro ně nepodařilo najít nějaký alternativní trh ve světě. Tou dobou bychom mohli ztrácet nějaké vyšší desítky miliard korun, které prostě shoří,“ dodal ekonom.

X X X

 USA zavedou od srpna cla 30 % na zboží z EU. Leyenová připustila jednání i odvetu

 Spojené státy zavedou od 1. srpna na dovoz zboží z Evropské unie clo 30 procent. Vyplývá to z dopisu adresovaného šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, který na své síti Truth Social zveřejnil americký prezident Donald Trump.

 Von der Leyenová uvedla, že EU je připravena pokračovat v jednáních do 1. srpna a nevyloučila přijetí odvetných opatření, pokud to bude nutné. Tři nejmenovaní představitelé EU agentuře Reuters v reakci na oznámení řekli, že hrozba uvalení cel je jen vyjednávací taktikou.

Premiér Petr Fiala uvedl, že zavedení 30procentních cel na zboží z EU, jak oznámil Trump, by mělo negativní dopad na obchodní vztahy EU s USA. Podle předsedy vlády je proto nutné pokračovat v jednání. „Česká republika spolu s našimi partnery v EU nadále podporuje konstruktivní dialog a hledání diplomatického řešení. Musíme reagovat jednotně a odhodlaně, abychom ochránili naše ekonomické zájmy a zajistili spravedlivý obchod pro naše firmy,“ podotkl.

Mluvčí Evropské komise Olof Gill tento týden uvedl, že EU by chtěla dosáhnout obchodní dohody se Spojenými státy před 1. srpnem, mohlo by to být možné i v nadcházejících dnech. To v sobotu von der Leyenová potvrdila a zdůraznila, že EU dlouhodobě usiluje o vyjednání řešení. Dodala, že uvalení cel 30 procent na zboží z EU by narušilo klíčové transatlantické dodavatelské řetězce a poškodilo podniky i spotřebitele na obou stranách Atlantiku.

Von der Leyenová rovněž zdůraznila, že EU je připravena podniknout nezbytné kroky k ochránění svých zájmů. „Podnikneme veškeré nezbytné kroky na ochranu zájmů EU, včetně přijetí přiměřených protiopatření, pokud bude třeba,“ řekla. Málokterá ekonomika ve světě podle ní dosahuje unijní úrovně otevřenosti a dodržování praxe spravedlivého obchodu.

Předseda Evropské rady António Costa v sobotu zdůraznil, že svobodný a férový obchod pohání prosperitu, vytváří pracovní místa a posiluje dodavatelské řetězce. EU podle něj bude nadále vytvářet silná obchodní partnerství ve světě a plně podporuje úsilí o dosažení spravedlivé dohody s USA.

„V rámci evropské jednoty je více než kdy jindy na komisi, aby uplatňovala odhodlání unie rezolutně bránit evropské zájmy,“ napsal na síti X francouzský prezident Macron. Zdůraznil, že EU by měla urychlit přípravu odvetných opatření včetně takzvaných protinátlakových nástrojů (ACI). Ty EU umožňují sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím zemím, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak, a donutit je ke změně politiky.

Úřad italské premiérky Giorgie Meloniové v sobotu uvedl, že je zásadní se nadále soustředit na obchodní jednání s USA, aby se předešlo další polarizaci. Meloniová je přesvědčena, že „spravedlivé dohody“ o clech s USA lze dosáhnout a Řím plně podporuje úsilí Evropské komise v tomto směru, dodal úřad premiérky.

Také nizozemský premiér Dick Schoof na síti X uvedl, že EK může počítat s nizozemskou podporou. Americké oznámení přitom označil za znepokojivé. „Jako EU musíme zůstat jednotní a odhodlaní“ v prosazování výsledku, který je vzájemně výhodný, zdůraznil Schoof.

 Svaz německého průmyslu (BDI) v reakci na Trumpovo oznámení vyzval k naléhavým jednáním, která by vyřešila eskalující obchodní válku. „Oznámení prezidenta Trumpa je alarmujícím signálem pro průmysl na obou stranách Atlantiku,“ řekl Wolfgang Niedermark z vedení BDI podle agentury Reuters.

K urychlenému nalezení řešení v celním sporu v sobotu vyzval také například svaz německého automobilového průmyslu VDA. Spolkový svaz velkoobchodu, zahraničního obchodu a služeb (BGA) vyjádřil názor, že ohlášená cla jsou jen součástí Trumpovy vyjednávací strategie.

Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová vyzvala k pragmatickému přístupu k jednání a varovala, že cla by tvrdě zasáhla evropské exportující firmy a také celou ekonomiku a spotřebitele na obou stranách Atlantiku.

Španělské ministerstvo hospodářství podpořilo další jednání, ale dodalo že Španělsko a další země EU jsou připraveny v případě nutnosti přijmout „přiměřená protiopatření“.

Trump zveřejnil také dopis adresovaný mexické prezidentce Claudii Sheinbaumové. Z toho vyplývá, že Mexiko bude od 1. srpna také čelit clu 30 procent, napsala agentura Reuters. Mexické ministerstvo hospodářství v sobotu uvedlo, že bilaterální pracovní skupina se snaží dosáhnout vyjednání alternativy k 30procentním clům ještě před 1. srpnem.

Trump v dopise také varoval, že pokud by EU chtěla vyhlásit odvetná cla, tak o stejné procento Spojené státy svá cla dále zvýší. EU již dříve oznámila protiopatření proti americkým clům, jejich platnost však odložila.

Podle zdrojů ČTK bylo v reakci na současné dění narychlo svoláno na nedělní odpoledne v Bruselu jednání takzvaného Coreperu, tedy velvyslanců členských států při EU. Diplomaté by měli řešit, jak by se EU měla zachovat a jaké kroky by případně měla přijmout. Jde zejména o možnost zavedení protiopatření.

EU přijala již v dubnu první balík protiopatření proti americkým clům za 21 miliard eur (asi 518 miliard Kč), následně ho ale odložila o 90 dní, do tohoto pondělí 14. července. Jestliže nedojde k jeho dalšímu odkladu, měla by tedy tato opatření začít platit. Podle informací z posledních dní se v souvislosti s jednáním s americkou stranou uvažovalo o dalším odkladu těchto protiopatření, není ale jasné, zda nynější Trumpovo rozhodnutí tuto situaci nezměnilo.

Trump na začátku dubna představil rozsáhlá cla, která označil za reciproční, s minimální sazbou deset procent na většinu zboží dováženého do USA. Na dovoz výrobků z EU zavedl clo 20 procent. Den po začátku platnosti cel však s okamžitou platností na 90 dní snížil většině zemí takzvanou reciproční sazbu na deset procent. Prezident uvedl, že v této pauze chce zemím umožnit uzavřít s USA.

Koncem května Trump uvedl, že jednání s EU o obchodu jsou obtížná a nikam nevedou, takže doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z EU clo 50 procent. Nakonec se však rozhodl termín pro dosažení dohody posunout, nejprve na 9. červenec a pak na 1. srpen.

V posledních dnech Trump rozeslal dopisy s informací o zavedení cel řadě obchodních partnerů, včetně Japonska, Jižní Koreje či Kanady. Oznámil také clo 50 procent na dovoz mědi.

Trumpova administrativa vyhlásila cíl uzavřít za 90 dní 90 dohod. Ambiciózní cíl se ale setkal se skepsí ze strany obchodních expertů, kteří znají náročná a zdlouhavá obchodní jednání z minulosti. Dohodu se americké vládě zatím podařilo dojednat s Vietnamem a s Británií.

 X X X

 Rusko na frontě více nezmůže? Stupňuje proto psychologický teror na civilisty, věří zmocněnec Stulík.

Účastníci dárcovské konference v Římě slíbili Ukrajině 12 miliard dolarů, peníze by měly jít na obnovu země po válce. Škody, které Rusové Ukrajincům způsobují, se ale den ode dne zvyšují. „Je důležité vytvořit lidem příslib budoucnosti, že nejsou sami a budou se moci vracet do své země,“ říká zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro východní partnerství David Stulík.

 „Ukrajinci potřebují dobré zprávy na řadě front, nejenom té vojenské. Náš prezident tam prezentoval jedenáctibodový takzvaný Marshallův plán pro Ukrajinu. A předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová oznámila vznik vlajkového fondu pro obnovu Ukrajiny,“ shrnuje Stulík.

 Dokáže Evropa zvýšit dodávky zbraní na Ukrajinu? A je možné nyní mluvit o rekonstrukci země? Odpovídá zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí David Stulík.

„Zatím je v něm kolem 220 milionů eur, ale skrze různé nástroje a bankovní záruky má vytvořit ještě větší balík peněz.“

Evropské instituce aktuálně debatují o možnosti využít na obnovu Ukrajiny zabavená ruská aktiva, jak apeluje i prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosud Ukrajina získává výnosy z těchto majetků, tvorba mechanismus, který by umožnil čerpat i samotná aktiva, je ovšem právně a politicky náročný.

„Musíme najít způsob, jak to udělat, aby se to neotočilo proti nám. Protože jiné země by potom mohly chtít konfiskovat naše aktiva, která můžeme mít deponovaná v zahraničí,“ vysvětluje Stulík.

„Také je nutné to mít právně ošetřeno, aby to nebylo napadnutelné u soudu. Protože potom by se tyto majetky musely vracet a ještě by se muselo platit odškodné,“ upozorňuje.

Zaminovali třetinu země

Aktuálnější je pro Ukrajinu nejdůležitější západní pomoc s protileteckou obranou a pomoc s teplem a pitnou vodou. Uvažovat o dlouhodobých investicích na rekonstrukci země je zatím z důvodu bezpečnostních rizik předčasné.

 „Česko pomáhá na východě země v Dněpropetrovské oblasti s dodávkami vybavení do nemocnic nebo zařízení, které čistí vodu, generují teplo a elektřinu,“ uvádí zmocněnec.

„Větší rekonstrukce, obnovy silnic, železniční infrastruktury, zničených domů zatím nemůže nikdo dělat, protože nemá jistotu, že tam nepřiletí ruský dron a zase to všechno nezbourá.“

Proto než se práce na obnově rozběhnou, bude potřeba zajistit pracovníkům bezpečnost. A to nebude jednoduchý úkol.

„Třicet procent půdy na Ukrajině je zaminovaných. Jenom odminovat toto území by s využitím současných technologií trvalo několik set let,“ připomíná Stulík. „Rozsah potřeb je naprosto nepředstavitelný. Chybí tam lidé i základní infrastruktura. Je jako Sudety, kde dodnes vidíme rozdíl mezi nimi a zbytkem území.“

Psychologický teror na civilistech

Mír ani příměří, které by rekonstrukci mohly zahájit, ale zatím nejsou v dohledu. Naopak ruská ofenziva roste a řada světových státníků začíná v souvislosti s nočními dronovými útoky poslední doby hovořit o terorismu.

 „Už i američtí představitelé si připouštějí, že Rusové tímto demonstrují, že nemají zájem o mír. Kdyby někdo chtěl mír, nebude navyšovat počty raket a dronů, které neútočí na vojenské cíle, ale na civilisty ve snaze zlomit jejich vzdor,“ domnívá se Stulík.

Donald Trump proto poprvé využil své prezidentské pravomoci k poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině. Spojené státy navíc začaly spolupracovat se svými evropskými partnery například na nákupu protiletecké obrany pro napadenou zemi.

Vojenští analytici upozorňují, že ruská letní ofenziva se blíží ke konci.

„Od jejího začátku Rusko dobylo území 550 kilometrů čtverečních, ale za cenu 30 tisíc svých vojáků. To jsou neskutečně neúměrné lidské ztráty,“ uzavírá Stulík.

„Ukrajinci říkají, že na některých částech fronty mají pocit, že Rusové nyní vrhají do útoku všechno, co mají, aby měli co největší zisky, které jsou ale i tak velice malé.“

X X X

 Hold mizejícímu umění zůstat sám sebou. Vítězným snímkem Varů je český dokument o poustevnících

Raději zešílet v divočině jako festivalovou porotou oceněná „vtipná filmová pohlednice vzdávající hold mizejícímu umění zůstat sám sebou“ 

Křišťálový glóbus, hlavní cenu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, si z jeho 59. ročníku odváží česko-slovenský dokument Raději zešílet v divočině. Režisér Miro Remo v něm sleduje dvojici bratrů žijících na zchátralém statku mimo civilizaci. Během sobotního slavnostního zakončení převzali ceny také švédský herec Stellan Skarsgard a český střihač Jiří Brožek. Výroční 60. ročník přehlídky se bude konat od 3. do 11. července 2026.

 Porota Hlavní soutěže vyzdvihla Remův snímek jako „vtipnou filmovou pohlednici vzdávající hold mizejícímu umění zůstat sám sebou“.

„Tento úchvatně vynalézavý dokument představuje portrét dvou neustále se hašteřících bratrů-dvojčat žijících podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. V tak šílené době, jako je ta naše, jsou však tihle dva dost možná nejpříčetnějšími lidmi na světě,“ stojí v jejich vyjádření.

 „Raději zešílet v divočině obdivně zachycuje životní styl a drsné podoby bratrské lásky. Podstupuje přitom filmařské riziko, které je závanem čerstvého, lesem vonícího vzduchu, smočením těla v jezírku, chvilkou rozjímání, zatímco vám kráva okusuje plnovous. Je to zkrátka pocit svobody.“

Zvláštní cenu poroty získalo íránské drama Bezpráví režiséra Soheila Beiraghiho.

„Přechází od thrilleru s tématem sociální nespravedlnosti do rodinného melodramatu a překonávání nepřízně osudu. Nejvíc pozoruhodný je však v pozici ulítlé romance milenců na útěku natočené s výtržnickou energií a pichlavou osobitostí, která ústí v nejednoznačný, ale optimistický konec. Protože kdekoliv je tolik života, tam je i naděje,“ popisuje porota.

Cenu za režii si rozdělili Vytautas Katkus za svůj „nekompromisní, svérázný a zároveň oslnivě ostrý“ debut Návštěvník a Nathan Ambrosioni za „dojemné a obdivuhodně zpracované“ drama Z lásky.

Za herecké výkony byli oceněni Àlex Brendemühl za roli otce sexuálně napadené ženy ve filmu Až se z řeky stane moře a Pia Tjelta za její „sžíravý portrét ega, křehkosti a sebeklamu“ ve snímku Neříkej mi mami.

Zvláštního uznání se za její „subtilní herecký výkon, který je zároveň ryzí písní zlomeného srdce“ dostalo také protagonistce českého dramatu Sbormistr Kateřině Falbrové.

 V porotě Hlavní soutěže letos zasedli mexický producent Nicolás Celis, íránsko-britský filmař Babak Jalali, filmová kritička a festivalová dramaturgyně Jessica Kiang, český herec a režisér Jiří Mádl a skandinávská herečka Tuva Novotny.

V porotě soutěže Proxima se sešli indonéská producentka Yulia Evina Bhara, filmař a skladatel Noaz Deshe, dominikánský režisér Nelson Carlos De Los Santos Arias, český scenárista a publicista Jakub Felcman a Marissa Frobes z přední americké agentury CAA.

Velká cena soutěže Proxima připadla bangladéšskému dramatu Písečné město, kde se podle poroty „kino mění v rozechvělou mapu něčeho podivného, opuštěného a hluboce intimního – na samé hranici smyslu“. V divácké anketě deníku Právo zvítězilo Musíme to zarámovat!, což je záznam rozhovoru s letos zesnulým prezidentem festivalu Jiřím Bartoškou z července 2021.

Už 59. ročník karlovarské přehlídky přilákal podle pořadatelů na 9 949 akreditovaných návštěvníků. Prodáno bylo 128 133 vstupenek a uvedeno celkem 175 filmů, 36 z nich přitom mělo na festivalu svou světovou premiéru.

Cenu prezidenta během festivalu osobně převzali americký herec Peter Sarsgaard, lucemburská herečka Vicky Kriepsová a americká herečka Dakota Johnsonová. Budoucí podobu této ceny pořadatelé řeší.

 X X X

 Festival vyhrál český film Raději zešílet v divočině, uznání má herečka Falbrová

 Vítězem 59. ročníku MFF Karlovy Vary se stal česko-slovenský dokument Raději zešílet v divočině. Mladá herečka Kateřina Falbrová obdržela zvláštní uznání za výkon ve filmu Sbormistr. Švédský filmový a divadelní herec Stellan Skarsgård převzal Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Cenu prezidenta festivalu pak dostal střihač Jiří Brožek.

 Ve Velkém sále karlovarského Hotelu Thermal se vedle filmových hvězd objevili i politici, z nových tváří to byli prezident Petr Pavel či ministryně spravedlnosti Eva Decroix.

Marek Eben na úvod připomenul, že letošní ročník byl specifický kvůli vzpomínání na zesnulého prezidenta festivalu Jiřího Bartošku. A dodal k tomu odposlechnutý citát jednoho z údržbářů hotelu: „No jo, pan Bartoška, po tom se mi bude stýskat. Ten nás dokázal tak krásně poslat do pr****.“

První cenu večera si odnesl legendární střihač Jiří Brožek, který je mimo jiné podepsán pod filmy jako Vesničko má středisková, Postřižiny, Kalamita, Pozor, vizita či třeba Smrt krásných srnců. „Chtěl bych poděkovat Jirkovi Bartoškovi za tuto cenu, kterou pro mne vymohl,“ řekl, když přebíral Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary za přínos české kinematografii. Eben následně ocenil, jak dokáže být střihač při děkovné řeči stručný.

Diváckou cenu deníku Právo vyhrál dokument Musíme to zarámovat!, tedy filmový rozhovor s Jiřím Bartoškou, který festival zahajoval. Zvláštní uznání v soutěži Proxima si odnesla belgická tragikomedie o vztahu dvou mužů Před a po. Zvláštní cenu této poroty si vysloužil kolumbijský film Mapy zmizelých. Velkou cenu Proxima si pak odnesl bangladéšský film Písečné město.

Tradiční vzpomínku věnovanou osobnostem filmového světa, které za poslední rok odešly, zakončil medailonek Jiřího Bartošky. Byl nezvykle dlouhý a vysloužil si nezvykle dlouhý potlesk stojících diváků.

„Kdo by to byl řekl, že ta dvanáctiletá mimoňka z castingu bude stát tady,“ řekla začínající herečka Kateřina Falbrová, když přebírala Zvláštní uznání hlavní poroty. Herečka zaujala ve filmu Sbormistr. Cenu pro nejlepšího herce dostal nepřítomný Alex Brendemühl za španělský film Až se z řeky stane moře, který líčí trauma znásilněné ženy. „Film vzkazuje mužům, aby změnili své smýšlení a více si vážili duše i těla žen,“ vzkázal ve zdravici. Nejlepší herečkou se stala Pia Tjelta za výkon v norském filmu Neříkej mi mami, který popisuje vztah seriózní učitelky k mladému syrskému běženci.

O cenu za režii se podělili Vytautas Katkus za režii severského filmu Návštěvník, jehož hrdina se vrací do rodného kraje, a Nathan Ambrosioni za práci na francouzském snímku Z lásky, v němž hrdinka musí změnit svůj život, když jí sestra ponechá v péči své děti.

Pak si pro Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii došel Stellan Skarsgård. „Myslel jsem, že jsem na to moc mladý, ale když jsem viděl ten sestřih…,“ zahájil svou řeč slavný herec. V první řadě poděkoval svým rodičům, že se „spolu v roce 1951 vyspali, ač nebyli oddáni“.

Skarsgård následně předal hlavní cenu. Karlovarský festival letos vyhrál česko-slovenský dokument Raději zešílet v divočině, Křišťálový globus tak od slavného herce převzal slovenský režisér Miro Remo. Ve své řeči mimo jiné poděkoval spisovateli Aleši Palánovi za stejnojmennou knižní předlohu. „Kdybych věděl, že je to tak velká akce, tak bych si snad vzal i motýlka. Karlovarský festival mne naplnil energií, přesvědčuje mne, že má smysl nepřestat. Je to pro mne zatím největší filmařská pocta, moc si jí cením,“ řekl tvůrce zábavně stylizovaného portrétu dvou svérázných bratrů ze šumavské samoty, kde mudrují, špičkují se, smiřují a pečují o krávy, které mluví hlasem Jiřího Lábuse.

Déšť na úvod koberce

Příchody festivalových hostů na červený koberec začaly kolem půl páté, kdy se jako první objevil herec a zpěvák Milan Peroutka. Následoval jej výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha s manželkou. „Dobrý den všem!“ rozjasnila pak poklidný začátek příjezdů svým zvoláním herečka Zuzana Stivínová. Mezi dalšími pak dorazili Lenka Krobotová, Denisa Barešová, Ester Geislerová, Petr Lněnička, Oskar Hes, Marek Taclík, Jakub Žáček, Tereza Ramba či třeba Klára Issová.

Relativně brzy se po koberci prošla i ústřední hvězda večera, tedy švédský herec Stellan Skarsgård s rodinou. Následovaly jej i herečky filmu Citová hodnota, který zde Skarsgård uvedl. Potlesk si vysloužili zmíněný Jiří Brožek a herec Bolek Polívka, ústřední postava letošní znělky. A samozřejmě Andrea Bartošková se synem Jankem a moderátorem Markem Ebenem.

Pobavení mezi diváky před Thermalem vnesl moderátor roztomilým přeřeknutím, když prohlásil, že „na červeném koberci zastavil další vůl“. Z vozu přitom zrovna vystupoval někdo z partnerů festivalu.

V Karlových Varech od druhé hodiny odpolední pršelo. Relativně mírný, ale vytrvalý déšť skrápěl červený koberec po dvě hodiny. Opakovala se tedy situace z loňského roku, kdy se závěrečný ceremoniál potýkal s podobným počasím. Před Thermalem nicméně pod deštníky čekali filmoví fanoušci, aby viděli své hvězdy.

Odpoledne se ve Vodafone Lounge Thermal uskutečnilo předání Cen nestatutárních porot. Český film Sbormistr zde získal ocenění od provozovatelů evropských kin Europa Cinemas Label, která je jednou z těchto cen. Ocenění filmu pomůže dostat se do sítě evropských kin, řekl reagoval oceněný režisér Ondřej Provazník.

Ekumenická porota ocenila americký snímek Od základu, nepatetický kovbojský příběh o nezdolné síle k novým začátkům na spáleništi vlastního domova, a Kino Džazíra, v němž se žena převléká za muže, aby v zemi ovládané Tálibánem hledala vlastního synka.

Cena mezinárodní novinářské poroty připadla v hlavní soutěži jednomu z favoritů, francouzskému dílu Z lásky, v němž se dvě děti ze dne na den octnou bez matky v péči zaskočené tety, jíž změní celý život.

Letošní ročník festivalu v Karlových Varech od 4. července nabídl více než 130 celovečerních filmů, z toho 34 snímků v soutěžních sekcích Hlavní a Proxima a nesoutěžní sekci Zvláštní uvedení. Stejně jako v předešlých letech bylo vydáno kolem 130 tisíc vstupenek.

Americký herec Michael Douglas na letošním ročníku uvedl při příležitosti 50. výročí jeho vzniku digitálně restaurovanou verzi filmu režiséra Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem. Cenu prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary si odnesla americká herečka Dakota Johnsonová a zároveň představila své dva nové filmy.

Stejné ocenění osobně převzali americký herec Peter Sarsgaard a lucemburská herečka Vicky Kriepsová. Ocenění jim místo Jiřího Bartošky, který 8. května zemřel, předali ve Velkém sále Thermalu za bouřlivých ovací publika výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha a programový ředitel Karel Och.

Kryštof Mucha v závěru festivalu poděkoval týmu, který se letos ještě více semkl, také karlovarským občanům za toleranci a pozval na příští ročník, který se koná 3. až 11. července 2026.

 X X X

 Řetězce šíří falešné alibi. Když umí zlevnit v Německu, měly by i u nás, říká expert. 

Plýtvání potravinami u nás není tak hrozné, tvrdí vrchní ředitel Sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství Jindřich Fialka. Proč je podle něj důležité správné označování složení prodávaných potravin? Budou se v EU také produkovat geneticky modifikované rostliny jako třeba v USA? A nemůže tuzemské zemědělce ohrozit dovoz hovězího z Brazílie a Argentiny či obilí z Ukrajiny?

Proč na rozdíl od USA a dalších částí světa odmítá Evropská unie používat geneticky modifikované potraviny, jež mají větší výnosy, jsou odolnější vůči nemocem a škůdcům a podle vědců jsou z hlediska dopadů na zdraví zcela bezpečné?
Protože názor na geneticky modifikované potraviny (GMO, pozn. red.) není v Evropě jednotný. Některé státy, například Španělsko, jsou pro jejich využívání, jiné jsou ostře proti (Francie, Rakousko). Souvisí to s tím, jak používání GMO vnímají obyvatelé těchto zemí, proto je to dost často politická otázka. I přes dlouholeté používání a konzumaci takových potravin jinde ve světě prostě u některých lidí převládají obavy. A to i u mnohem sofistikovanějších technologií.

V EU se tak potýkáme třeba i s nařízením o nových genomických technikách, které jsou mnohem preciznější než klasická GMO technologie a často umožňují dělat změny, co by mohly vzniknout i přirozenou mutací nebo šlechtěním. V Česku jsme v tomhle ohledu progresivní, máme nově ustavený vládní orgán – Radu vlády pro oblast genetiky a genomiky. Avšak v jiných zemích EU je opozice z řad obyvatel natolik silná, že ve finále pak zástupci jejich vlád pro tyto změny nehlasují.

Kdyby to byl takový převrat v produkci potravin, pak jsou akcie firem, jež se tím dlouhodobě zabývají, na úplně jiné úrovni.

 X X X

 Hotel InterContinental má stigma, přitom se inspiroval Západem, říká historik umění

 Plánovaná přestavba piazzetty před hotelem Fairmont (bývalý InterContinental) vzbudila v minulosti vlnu kritiky, a to zejména kvůli prosklené „kostce“ – domu, který měl prostor zastavět. Návrh byl sice stažen, ale podle historika architektury Richarda Biegela není ideální ani nový projekt. „Náměstí nemá být výdělečná plocha,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz muž, který je zároveň předsedou Klubu Za starou Prahu.

X  Jak z vašeho pohledu dopadla rekonstrukce bývalého hotelu InterContinental?
Vzhledem k tomu, jak to v jednu chvíli vypadalo – stavba byla v podstatě jenom prázdnou schránkou – jsem vlastně rád, že nakonec došlo k poměrně citlivé obnově. Vrátily se některé umělecké prvky, architektura zůstala čitelná, i když jde o rekonstrukci. Je to replika, ale snaha o věrnost původnímu návrhu se počítá. Bohužel to ale není ideální přístup. Stavbu by měla chránit stálá péče, ne razantní zásahy ve chvíli, kdy je zdevastovaná.

X V čem je tato stavba pro Prahu hodnotná?

Je to výrazná ukázka poválečného brutalismu, navržená kvalitním autorským týmem. Tělo budovy i její střešní pavilon byly součástí promyšlené kompozice nábřeží. Původně dominovala celé linii, než ji přehlušily novější a vyšší stavby.

Historik umění Biegel.

I vztah ke svému okolí byl dobře promyšlený. Vznikla piazzetta (malé náměstí), která uzavírá pohled z Pařížské a zároveň otevírá prostor směrem ke kubistickým domům. Nešlo o žádnou náhodu, ale o cílené urbanistické gesto.

Architekti vědomě vytvořili piazzettu

Hrály v rekonstrukci roli i předsudky vůči architektuře druhé poloviny 20. století?
To se týká poválečné architektury obecně. Ačkoli už máme dobře poznané hodnoty těchto staveb, pořád se musí znovu a znovu vysvětlovat, že nejde o architektonický balast. InterContinental byl například postaven pro americkou firmu a výrazně se inspiroval Západem. Jenže stigma toho, že je to socialistická stavba, pro mnohé zůstává.

Co říkáte na původní návrh prosklené kostky, která měla vzniknout na piazzettě před hotelem?
Zásadní problém je, že jde o místo, které bylo od začátku urbanisticky promyšlené. Architekti vědomě vytvořili piazzettu. Nebyl to vynechaný blok ani náhoda. Ten prostor měl vztah k Pařížské ulici i okolní zástavbě.

Náměstí u Pařížské ulice Co se plánovalo V roce 2020 se objevila vizualizace prosklené „kostky“ od architekta Marka Tichého. Měla stát přímo na piazzettě před hotelem Fairmont a sloužit komerčním účelům. Návrh vyvolal silnou kritiku odborníků i veřejnosti. Oběma táborům vadilo zejména narušení otevřeného veřejného prostoru a absence architektonické soutěže. Nedávno bylo od „kostky“ upuštěno.

Ustoupilo se, aby vznikl předprostor, který otevře pohledy i propojení. Když tam dnes umístíte několikapodlažní kostku, narušíte celý ten koncept. Prostor se tím uzavírá, mění charakter a ztrácí se jeho urbanistická čitelnost.

X Od kostky se nakonec ustoupilo. Vyřešila se tím situace?

Ano, původní návrh architekta Tichého byl skutečně stažen. Kritika odborné veřejnosti včetně Klubu Za starou Prahu k tomu podle mě přispěla. Dnes tedy probíhá soutěžní dialog, který má přinést nový návrh. Situaci to ale prozatím neřeší.

Soutěžní dialog je totiž na rozdíl od architektonické soutěže sporný formát. Stírá odpovědnost rolí. Ve výsledku často není jasné, jaký je v návrhu podíl soutěžících a jaký poroty, která je v rámci dialogu směřovala. A hlavně je problematické samotné zadání soutěže. Už v něm se říká, že prostor má být komerčně využit a že si má na sebe vydělat. Ale veřejný prostor není byznys plán. Nepotřebujeme, aby si Staroměstské nebo Karlovo náměstí na sebe vydělávaly. Náměstí má jinou funkci – má být volné, otevřené, pro město a lidi v něm.

Takže podle vás jde stále o pokus změnit veřejný prostor na stavební parcelu?
Když investor hotel kupoval, věděl, že přilehlý prostor je vedený jako náměstí. Dnes se ale snaží prosadit, aby se z něj stala zastavitelná parcela. To považujeme za nebezpečný precedent.

X Jaká by podle vás měla být ideální podoba piazzetty?

Jednoduchý, volný prostor na jedné úrovni. A otevřený všem, ne komerčně vymezený. Pokud se do něj má doplnit nějaký drobný pavilon, budiž, ale určitě ne stavba, která prostor uzavře a zatíží obchodní funkcí. Tohle místo má svou hodnotu a neměli bychom ji obětovat momentálnímu ekonomickému zájmu.

 Chybí péče, vize a ochota

Má veřejnost nebo odborníci vůbec možnost tyto procesy ovlivnit?
V Praze se v historickém centru už přes dvacet let nedělají klasické architektonické soutěže. A to je velký problém. Soutěže jsou totiž nejtransparentnější nástroj, jak o architektuře vést veřejnou debatu.

Když ale od začátku pracujete se zadáním, které je přizpůsobené zájmům investora, pak je jakýkoli dialog jen iluze. A tím trpí architektura jako celek. Místo abychom kultivovali veřejný prostor, vedeme absurdní debaty o tom, jestli je náměstí vůbec náměstí.

Máte nějaký pozitivní příklad, kde se podobná proměna povedla?
Například Václavské náměstí se díky architektonické soutěži začíná měnit k lepšímu. U Karlova náměstí nebo Malostranského náměstí existují zpracované návrhy, ale realizace v těchto případech váznou.

Obecně platí, že se k pražským náměstím zatím chováme dost macešsky. Chybí péče, vize a ochota vytvářet a udržet kvalitní veřejný prostor, který by odpovídal jejich významu a charakteru.

Hotel InterContinental (dnes Fairmont) Patří mezi nejvýznamnější stavby poválečné moderní architektury v centru Prahy. Navrhli jej architekti Karel Filsak, Jiří Eisenreich a další. Otevřen byl v roce 1974 jako InterContinental. Budova představuje kvalitní ukázku brutalismu. Vznikla pro americkou firmu InterContinental a její estetika i konstrukce byly inspirovány západní architekturou, což z ní činí ve své době výjimečný počin. Nejde přitom jen o samotnou budovu. Architekti promyšleně pracovali i s okolním prostorem a vytvořili před hotelem piazzettu jako urbanistický celek navázaný na právnickou fakultu, Pařížskou ulici a kubistické domy.

X X X

 Stěhování chudých do rekreačních chat? Obce se bouří proti novému zákonu

O lidi bez domova se mají postarat obce skrze kontaktní místa vytvořená na základě zákona o podpoře bydlení. Vláda vydává jejich další seznam. Cílem je naplnit právo na bydlení lidí diskriminovaných, bez příjmů, nemocných, v nouzi a na okraji společnosti. Obce jim poradí a zaevidují je. Mohou jim pronajmout byty v systému pro potřebné a ručit pronajímatelům. Pro některé obce je však zákon noční můrou. Bojí se stěhování chudých do rekreačních ubytoven.

Vláda vydává nařízením nový seznam kontaktních míst pro bydlení. Jde o další obce nad rámec těch 115, které kontaktním místem stanovil už samotný zákon o podpoře bydlení, který nabyde účinnosti 1. ledna 2026.

Kontaktní síť má stát skoro 350 milionů

Zákon neříká, že kontaktní místo musí být v každé obci. Proto tento další seznam obsahuje obce, které souhlasily nebo dokonce samy o statut požádaly. Současně nařízení vlády stanovuje správní obvody. Ty spolu s kontaktními místy vytvoří síť, uvádí důvodová zpráva.

Při plné síti kontaktních míst by nároky na státní rozpočet činily bezmála 348 milionů korun a nároky na navýšení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti, stojí dále v důvodové zprávě k nařízení vlády.

Jedno místo na 100 domácností v bytové nouzi

Klíčovým parametrem pro určení kontaktního místa je takzvaná míra místní potřebnosti. „Hodnota byla nastavena zhruba na 100 domácností v bytové nouzi a 1500 ohrožených domácností,“ vysvětluje zpráva.

Cílovou skupinou těchto služeb je přes 1,6 milionu obyvatel Česka. „Ve většině případů se jedná právě o osoby sociálně slabé či bez bydlení, rodiče samoživitele, osoby se zdravotním postižením, osoby diskriminované na trhu s bydlením včetně národnostních menšin a děti žijící v ohrožených domácnostech,“ popisuje důvodová zpráva.

 Příspěvek od krajů

Na správu bytů, které jejich majitelé dostanou do systému pronájmu potřebným podle zákona o podpoře bydlení, budou obce dostávat příspěvek od krajů. Těm peníze zase pošle ministerstvo pro místní rozvoj. Částky přímo vyčísluje zákon o podpoře bydlení.

Co mají kontaktní místa konkrétně dělat? Poskytovat poradenství, provádět sběr dat a vytvářet podklady o situaci s bydlením. Vyřizovat žádosti o zápis údaje o potřebě podpůrného opatření do evidence. Vést evidenci bytů zapojených do systému podpory bydlení a kontrolovat jejich stav.

Dále mohou obce, které získají příslušné pověření, v samostatné působnosti a za finanční podpory státu poskytovat asistenci v bydlení, pronajímat obecní byty cílové skupině podle existujících pravidel obce a poskytovat bydlení s ručením nebo podnájemní bydlení.

Obce čekaly jiný zákon. Nikoli jen pro lidi z okraje

Zklamáním a noční můrou je však nový zákon o podpoře bydlení, a to pro některá města a obce. To proto, že cílí jen na diskriminované, lidi bez příjmu, samoživitele a staré lidi. Opomíjí pro obce potřebné profese, jako jsou zdravotníci nebo učitelé.

Zástupci obcí to uvedli už v dubnu v diskusi v Senátu, o které Česká justice informovala.

Hrůzu mezi obcemi pak vzbuzuje ustanovení zákona, které umožňuje pronajímat v systému i rekreační chaty a domy. Mají strach z nového stěhování masy chudých. „V bývalých Sudetech je celá řada rekreačních objektů volných, po covidu nenašly využití,“ varoval tajemník magistrátu Karviné Roman Nogol.

„Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí také stavba pro individuální nebo rodinnou rekreaci nebo jiný než obytný prostor podle zákona o dávce státní sociální pomoci,“ uvádí zákon o podpoře bydlení.

Pomůže chudým k bydlení papír od úřadu?

Podle náměstka primátora Pardubic Jakuba Rychteckého jsou parametry zákona nastaveny tak, že z pomoci při hledání bydlení vyřazuje domácnosti alespoň s nějakým příjmem. Zákon nepomůže mladým, nižší ani střední třídě.

Zákon má rovněž potírat tzv. obchod s chudobou. Obchodníci s bydlením se mohou do systému nabídky bytů pro chudé registrovat, ale s přísnou byrokracií.

Se zákonem nesouhlasili ani někteří senátoři. Například Hana Marvanová Kordová si myslí, že žádný papír od úřadu, že dotyčný spadá do skupiny osob s nárokem na bydlení, lidem nepomůže byt získat. Pomohl by jen uvolněný trh s bydlením.

Zranitelní, propuštění z vězení, zadlužení

Jenže stát neměl v úmyslu pomáhat s bydlením pracujícím lidem. Ti se musí starat sami o sebe. Podle důvodové zprávy chybějící systém dosud neumožňoval státu „naplňovat právo na bydlení diskriminovaných skupin“. 

Proto zákon ve své příloze číslo 4 přiděluje určitým skupinám body. Čím více bodů, tím více se zvyšuje míra naléhavosti jejich „umístění“ do bydlení. Mezi tyto zvláště zranitelné skupiny patří například děti odcházející z ústavní péče, lidé postižení, osoby s vážnou poruchou chování, rodiny s více nezaopatřenými dětmi, diskriminovaní.

Jsou to ale také vězni propuštění z výkonu trestu, oběti trestné činnosti, váleční veteráni, osoby z ubytoven a bezdomovci z přístřešků nebo lidé v úpadku a v oddlužení.

Bez bydlení či v nouzi žije 60 tisíc dětí

Samostatnou kapitolu pak tvoří děti. „V bytové nouzi vyrůstá přibližně 60 tisíc dětí, tedy 40 % všech osob v bytové nouzi,“ uvádí důvodová zpráva k nařízení vlády. Téměř 14 tisíc z nich se nachází v silně přelidněných bytech. Dalších 13 tisíc vyrůstá v rodinách trpících extrémní nejistotou, které mají opakované nájemní smlouvy po krátkých časových úsecích, bez jistoty dlouhodobého bydlení.

Celkem 70 % z osob v bytové nouzi jsou členové rodin s dětmi. Seniorské domácnosti, kterých je v bytové nouzi přibližně osm tisíc, tvoří přibližně 12 % domácností ve stavu bytové nouze. Největší část z nich – zhruba pětina – žije na ubytovnách, shrnuje důvodová zpráva.

Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Berlín po letech sporů přejmenuje „rasistickou“ ulici, dotkne se to i metra

 Po letech sporů zmizí z mapy Berlína Mouřenínova ulice, tedy Mohrenstrasse. Nově ponese jméno černošského filosofa Antona Wilhelma Amoa. Podle aktivistů je současný název ulice rasistický, na jejich stranu se už v roce 2020 přiklonila i radnice centrální části německého hlavního města. Žalobu obyvatel ulice, k níž přiléhá i budova velvyslanectví České republiky, soud tento týden definitivně zamítl.

Jméno Mouřenínova dostala ulice v centrální berlínské části Mitte už v 18. století. Podle některých výkladů po černochu či černoších, kteří zde žili, další názory název přímo spojují se zotročenými Afričany, kteří museli v Berlíně a Braniborsku sloužit.

Slovník Duden, který je v Německu jazykovou autoritou, označuje slovo Mohr, mouřenín, za zastaralý a diskriminační. Už před lety se přestal v Německu používat pro oblíbenou pěnovou sladkost název Mohrenkopf (Mouřenínova hlava). Nyní se prodává nejčastěji jako Schokokuss (Čokoládový polibek).

Debatu o přejmenování Mouřenínovy ulice v Berlíně rozproudila smrt amerického černocha George Floyda v květnu 2020, která v USA a následně v celém světě zažehla protirasistické demonstrace.

Aktivisté a spolky bojující proti rasismu tehdy začali kritizovat jména některých ulic v německé metropoli, včetně Mohrenstrasse. Za pravdu jim nakonec dalo i zastupitelstvo centrální berlínské části Mitte, které v roce 2020 rozhodlo o změně jména. To dosavadní označili za diskriminační a uvedli, že škodí pověsti Berlína.

Proti snaze přejmenovat Mouřenínovu ulici se postavili někteří obyvatelé přilehlých domů. Argumentovali, že jméno není rasistické, ale naopak vyjadřuje uznání a úctu. Předloni v červenci správní soud jejich stížnost zamítl. Ani odvolání jednoho z nich nebylo úspěšné.

Pravomocné rozhodnutí po pěti letech

Vrchní správní soud Berlína a Braniborska ve středu vynesl verdikt, podle kterého může radnice ulici po pěti letech sporu přejmenovat. Rozhodnutí už je pravomocné.

Nově ponese ulice jméno jednoho z prvních filosofů v Německu, který byl afrického původu. Anton Wilhelm Amo se narodil kolem roku 1703 v západní Africe, jako dítě jej zavlekli do Německa.

Vystudoval na univerzitách v Halle a Wittenbergu, kde získal doktorát. Později přednášel ve Wittenbergu, Halle a Jeně, a to především filosofii a právo. Zřejmě v roce 1747 se vrátil do Afriky, kde po roce 1753 zemřel.

Změna se dotkne i české ambasády v Berlíně

Přejmenování se podle dřívějšího vyjádření dopravního podniku dotkne i stanice metra Mohrenstrasse. Nově zorientovat se budou muset i lidé, kteří si budou chtít prohlédnout budovu českého velvyslanectví v Berlíně. Brutalistní stavba podle návrhu Věry a Vladimíra Machoninových totiž stojí na rohu ulic Wilhelmstrasse a Mohrenstrasse.

Na přelomu loňského srpna a září se nicméně zastupitelský úřad kvůli rekonstrukci budovy ze 70. let dočasně přestěhoval. Nyní sídlí na opačném konci ulice, která brzy ponese jméno Antona Wilhelma Amoa. Náhradní prostory v budově na náměstí Hausvogteiplatz má velvyslanectví pronajaty zatím na pět let.

Podle deníku Der Tagesspiegel v uplynulých šesti letech dostalo nové jméno v Berlíně nejméně 16 ulic a náměstí, u části z nich to bylo z důvodu, že ty dosavadní byly považovány za rasistické, antisemitské či diskriminační. Z mapy města tak zmizely Lüderitzova ulice, Petersova alej a Nachtigalovo náměstí.

Adolf Lüderitz byl obchodník z Brém, který položil základy kolonie Německá jihozápadní Afrika na území dnešní Namibie, badatel Gustav Nachtigal byl říšským komisařem v kolonii Německá západní Afrika na území dnešního Toga a Kamerunu a Carl Peters byl zakladatel kolonie Německá východní Afrika, jejíž hlavní součástí byla dnešní Tanzanie.

Uctění bojovníků proti kolonizaci

Nově tyto ulice nesou názvy po lidech, kteří proti německým kolonizátorům v Africe bojovali. Na tabulkách jsou jména Rudolfa Mangy Bella, bojovníka za svobodu Kamerunu, Anny Mungundaové a Corneliuse Frederikse, kteří bojovali proti německým kolonizátorům v dnešní Namibii. Část někdejší Petersovy aleje nese název protiněmeckého povstání Maji-Maji v někdejší Německé východní Africe.

Poslední velkou debatu o změně názvů ulic vyvolalo květnové úmrtí Margot Friedländerové, která přežila holokaust a později neúnavně varovala před nebezpečím totalit. Hned dvě čtvrti navrhly, že po ní pojmenují ulici či náměstí.

Obvod Friedrichshain-Kreuzberg navrhl, že přejmenuje Skalitzer Strasse, která nese jméno podle České Skalice ve východních Čechách. Získala jej na počest bitvy u České Skalice z června 1866, ve které pruská vojska porazila rakouskou armádu.