Tymošenková odmítla záměr Berlína vyčerpat Rusko životy Ukrajinců. Vůdkyně frakce Baťkivščyna v ukrajinské Nejvyšší radě Julije Tymošenková kritizovala prezidenta německé Spolková zpravodajská služba Bruna Kahla, který se vyslovil pro pokračování války na Ukrajině „v zájmu bezpečnosti v Evropě“ a naopak vyzvala k okamžitému zastavení palby. Tymošenková  citovala Kahla, který řekl, že „pokud válka na Ukrajině skončí před rokem 2030, pak Rusko bude moci použít své zdroje k agresi proti Evropě dříve, než se očekávalo.

„Bruno Kahl poprvé oficiálně potvrdil to, čemu jsme tak nechtěli věřit. Za cenu samotné existence Ukrajiny a životů stovek tisíc Ukrajinců se někdo rozhodl zaplatit za „vyčerpání“ Ruska kvůli bezpečnosti v Evropě? Nemyslela jsem si, že by se to odvážili říct tak oficiálně a otevřeně. To mnohé vysvětluje. Domnívám se, že Nejvyšší rada je povinna okamžitě reagovat. Iniciujeme takový krok. Válka musí být ukončena okamžitě a za co nejspravedlivějších podmínek,“ napsala Tymošenková na své facebookové stránce.

Podle dřívějších zpráv, o kterých jsme informovali,   představitelé týmu Donalda Trumpa údajně kontaktovali Julii Tymošenkovou. Komentáře uvádí, že  bývalá ukrajinská premiérka na dost vysoké šance   usednout do prezidentského křesla, server vasevec.cz

X X X

Rusko a USA chtějí již po druhé spolupracovat v RB OSN

Svůj k svému… A myslím to bez ironie. Zatímco liberální v podstatě evropská část Západu doslova běsní proti prohlubujícímu se propojení Trump-Putin a u nás včera  disidenti, havlisté a euroatlantisté postbidenovského světa  burcují proti Trumpovi a volají, aby začal znovu bojovat proti totalitnímu Putinovi a Rusku, Rusko a USA  ukazují jinou tvář.

Již podruhé v poslední době projevili snahu po spolupráci v Radě bezpečnosti, tak jak již projevili již i při hlasování a rezoluci o odpovědnosti či neodpovědnosti Ruska za invazi na Ukrajině, kde se USA proti vůli Západu postavily rozhodně na stranu Ruska.

Nyní jde o trochu odlišný případ, ale nesporně velmi důležitý, kdy obě velmoce požádaly o naléhavé uzavřené konzultace v Radě bezpečnosti OSN ohledně masakru v Sýrii.

Cituji: Rusko a Spojené státy vyzvaly k naléhavým zavřeným konzultacím v Radě bezpečnosti OSN ohledně masakru v Sýrii , kde vládní síly brutálně potlačují povstání alavitů a křesťanů.

Podle ruského diplomata Dmitrije Poljanského je schůzka naplánována na dnešek, 10. března, v 10 hodin středoevropského času.

Rada bezpečnosti OSN se sejde „v souvislosti s násilím vůči civilistům v západní Sýrii“.

Také včera kritizoval kroky Damašku americký ministr zahraničí Marco Rubio, který – jak známo – je přesvědčený hluboce věřící křesťan.

„Spojené státy odsuzují radikální islamistické teroristy, včetně zahraničních džihádistů, kteří v posledních dnech zabíjeli lidi na západě Sýrie. Spojené státy stojí na straně syrských náboženských a etnických menšin, včetně křesťanských, drúzských, alavitských a kurdských komunit, a vyjadřují soustrast obětem a jejich rodinám. Prozatímní úřady v Sýrii musí pohnat osoby odpovědné za tyto masakry za tyto masakry,“

Tato událost, o které informuje nezávislý ukrajinský (ruskojazyčný) portál Strana UA naznačuje, že by se civilizovaný svět mohl  zbavit trvalé nepřátelské konfrontace a znovu nastolit politiku détente mezi geopolitickými velmocemi USA a Ruskem.

Nezakřikněme to. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

UKRAJINA  KAPITULACI,  PŘESTAT  VRAŽDIT  LIDI

Nebe se proměnilo v peklo

Přerušení amerických zpravodajských informací ochromilo protivzdušnou obranu ukrajinských vojsk bičovaných ruskými útoky, pod kterými se fronta začala hroutit. To už prezident Zelenský pochopil, co mu Trump připomínal slovy „nemáte žádné karty“.

Strašlivý masakr ukrajinských sil v Kurské oblasti, na které vyskákali ruští výsadkáři z opuštěného plynovodu, aby je následovaly smečky ničím neohrožovaných útočících dronů, je snad jedním z posledních obrazů tohoto válečného dramatu, jehož režiséra už to přestalo bavit. Příští schůzka amerických a ruských vyjednavačů ve středu v Rijádu má začít jednat o příměří a rámcových podmínkách trvalého míru. Zprávu CNN o této schůzce však mluvčí ruského zamini Zacharová v pondělí zpochybnila.

Míru už nepřekáží ani představa, že EU s Británií americkou pomoc nahradí. Evropané se zmohli jen na vzletné řeči o tom, že by to dohráli sami, ovšem jenom v tom případě, kdyby jim Trump ty své karty půjčil. Jinak mohou pomoci jen tím, že budou Ukrajincům držet palce. A zbrojit, samozřejmě, možná, někdy, pokud přijdou na to, za co.

Ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému se tak konečně ujasnilo, co měl americký prezident Donald Trump na mysli, když mu v Oválné pracovně suše sdělil, že „nemá žádné karty“. Teď už je „plně odhodlán“ jednat s Američany o ukončení války s Ruskem. Prohlásil to při jmenování delegace, kterou vypravil pro předkolo těchto jednání do saúdského Rijádu. Skutečná rozhodnutí však padnou až při navazujících jednáních Američanů s Rusy.

Zelenský chce jednat o míru dokonce „rychle a efektivně“, jak uvedl na síti X. Nelze se divit, když v důsledku výchovného výpadku americké podpory se mu okamžitě zhroutila kurská fronta. Klíčové byly chybějící zpravodajské služby pro vzdušnou obranu, které Ukrajincům proměnily nebe v hotové peklo. Byla to zároveň dobrá škola pro začínající ministry obrany, aby si mohli povšimnout, k čemu jsou jim zbraně ovládané Američany, když velký bratr po nějaké náhodné události, jako jsou třeba volby, změní názor na užitečnost kamarádů.

Ukrajinská delegace bude tedy jednat v úterý v Rijádu s Američany a ve středu podle původních zpráv měly navázat americké rozhovory s Ruskem. To druhé jednání má být jen dvoustranné, takže i když Ukrajinci ve městě zůstanou, budou tam v roli přítele na telefonu.

Americkou delegaci vede ministr zahraničních věcí Marco Rubio. Ukrajinci tam mají také zamindíra, ale klíčovou postavou jejich delegace je šéf prezidentovy kanceláře Andrij Jermak. A protože prezident Zelenský nechce přijít o šanci pohotově reagovat na vývoj jednání, je v Rijádu také, formálně na rozhovorech se saúdským korunním princem Mohammedem bin Salmánem.

Pokud ve středu navážou rozhovory s Rusy, povede je ministr zahraničí Lavrov. Témat je víc, když se Rusko mění z existenčního nepřítele ve strategického partnera, takže ukončení války na Ukrajině bude jen jedním z nich. Možná se obě delegace pobaví i o hrátkách Francie a Británie, které měly Trumpa znovu nějak sejmout. Někdejší evropští partneři, nyní protivníci, se stále utěšují nadějí, že současná změna v USA je jen dočasná, když už k ní z božího dopuštění došlo.

Byly tu přece pokusy Trumpa zabít ještě před volbami, což se málem povedlo, kdyby v Boulderu nečekaně neuhnul a odneslo to jen děravé ucho. Teď tu údajně byla šance sejmout Trumpa politicky. Šlo o to, rozvrátit jeho podporu ve vlastní straně, aby se mohlo zviklat pár přeběhlíků.

Zelenský v tom měl hrát roli návnady. Citace neuvedu, prý je to ze zpravodajských agentur. A nejspíš je to fejk, protože v naší televizi o tom nic neříkali.

Volo měl Trumpa vyvést z míry, aby se opravdu rozvztekal a ukázal, že si nezaslouží podporu svých váhavých poslanců. Ti by pak odhlasovali pokračování americké podpory Ukrajině a zkrocenému prezidentu by nezbylo než kývnout. Válka by se dál vlekla a Trump s Putinem by měl po ptákách.

Prý to vymysleli bývalý americký ministr zahraničí Blinken a jeho někdejší náměstkyně Nulandová, kteří dali Zelenskému před cestou do Washingtonu noty. Napřed však přijetí v Bílém domě z Trumpa vymámili francouzský prezident Macron a britský premiér Starmer při svých nečekaných a neplánovaných cestách do Washingtonu. Jenže Trump všechny převezl a pozoroval svůj brblající ukrajinský protějšek v klidu, než ho vlídně vypakoval slovy, že stejně není schopen nic ovlivnit.

Nastala ještě další věc, podpora Donalda Trumpa v americkém veřejném mínění se přehoupla do pozitivního skóre, čili víc je těch, kdo stojí na jeho straně než těch proti. Průzkum spojených sil Harvardovy univerzity a Harrisovy agentury nabídl dokonce skóre 42 : 38. To není u amerických prezidentů běžné. Biden se ve finále potácel u 20 procent přátelských hlasů. Takže ochota vystoupit proti Trumpovi spíše ochabuje.

Určité potvrzení zmíněného plánu se Zelenským v roli návnady jsem našel v rozsáhlém rozhovoru s ukrajinským prezidentem, který převzal z francouzských zdrojů list Wall Street Journal a uvedl jej 8. března na své názorové stránce (Bernard-Henri Lévy: Watching Trump from Ukraine).

Je to pohled hodně zpátky. Zmíněný rozhovor se odehrál 26. února, dva dny před onou historickou hádkou v Oválné pracovně, která tak pootočila kolem dějin. Lévy se v úvodu Zelenského ptá, jak se před cestou do Bílého domu cítí.

„Dobře. Ale nic není rozhodnuto,“ odpovídá Zelenský. „Stále nevím, jestli to prezident Trump chce, tedy jestli tam skutečně pojedu.“

Je problém v tom, že mu americký prezident nevěří? Nazval ho „diktátorem“.

Zelenský vybuchl smíchem:

„Ne, problém je v tom, že pořád nevím, proč to dělá. Nechápe, že Putinovi se nedá věřit a že …“ Zaváhal. „A že tu jsou naštěstí také Senát a Sněmovna. Je to na nich. Spoléhám na podporu obou stran a převažující silné veřejné mínění. Vzpomínáte, jak tomu bylo před dvěma lety? Když Kongres kladl otázky, poslouchal naše odpovědi, a potom odblokoval balík vojenské pomoci, na který jsme čekali dlouhé měsíce.“

Sáhnu tedy po nejhorším možném scénáři, píše Lévi. Může v tom Ukrajina pokračovat bez americké podpory?

„Bude to těžké,“ říká Zelenský. „Mají technologii. Mají zpravodajské informace. Představme si, že například Německo se rozhodne pro poskytnutí Patriotů – ale k tomu potřebují americký souhlas.“

Nevětří tedy v evropskou alternativu?

„Ovšem že ano. Věřím například Immanuelovi.“ Myslí tím francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ale vyslovuje jeho jméno se začátečním „I“, poznamenává k tomu Lévi. „Pokud k tomu washingtonskému setkání dojde, bude to díky jemu, Immanuelovi. Děkuji mu za to. Je to opravdový přítel, a také… Víte, že je i vojenský expert?“

Do Rijádu už Zelenský zamířil s jinými představami… Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

NBC: Trump požaduje volby na Ukrajině nebo rezignaci Zelenského a územní ústupky. Nerosty nebudou stačit

JEDNÁNÍ O UKRAJINĚ

Prezident Donald Trump vyjádřil své požadavky ohledně pokračování americké pomoci Ukrajině a obnovení sdílení zpravodajských informací. Foto: Shutterstock1

 Prezident Donald Trump před ameriko-ukrajinským jednáním v Rijádu vyjádřil své požadavky ohledně pokračování americké pomoci Ukrajině a obnovení sdílení zpravodajských informací mezi oběma zeměmi. Jak uvedl Trump, podepsání dohody mezi Washingtonem a Kyjevem, která by zajistila USA podíl na ukrajinských nerostných surovin, nebude už stačit. Trump požaduje změny v postoji ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, především k mírovým jednáním, dokonce se vyslovil pro Zelenského rezignaci nebo volby, tvrdí televize NBC News.

Trump chce vidět větší ochotu Ukrajiny k možným ústupkům, včetně přenechání části území Rusku. Kromě toho zdůraznil, že je nutné, aby Ukrajina udělala krok směrem k organizaci voleb a případně i k odstoupení Zelenského z funkce. Ukrajinské volby byly pozastaveny kvůli stannému právu, které bylo vyhlášeno po ruské invazi v roce 2022. Jinak by mandát Zelenskému vypršel loni na začátku léta.

Ohledně územních ústupků v rámci snahy o ukončení války je Trump za jedno s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Rubio se ohledně území vyslovil před odletem do Džiddy v Saúdské Arábii, kde se v úterý budou konat rozhovory mezi americkými a ukrajinskými představiteli. Dle jeho slov jsou k ukončení války třeba udělat ústupky na územích zabraných Ruskem od roku 2014, informuje Unian s odkazem na The New York Times.

Brian Hughes, mluvčí Rady národní bezpečnosti Bílého domu, uvedl, že s nadějí očekávají „pozitivní změnu směru“ od Ukrajiny, který by mohl přispět k ukončení války a zmírnění krveprolití.

Situace na Ukrajině je i nadále kritická. Rusko zesílilo útoky na Ukrajinu, což vedlo k jednomu z nejsmrtelnějších dnů pro civilisty v roce 2025. Většina obětí pocházela z Doněcké oblasti. Monitorovací agentura OSN upozornila, že počet obětí v roce 2025 už překonal čísla z předchozího roku. Konkrétní čísla však NBC nezmiňuje.

Přestože USA pozastavily sdílení zpravodajských informací a vojenské pomoci, americké úřady tvrdí, že není žádný důkaz, že by toto rozhodnutí mělo přímý vliv na ruské útoky. Podle amerických představitelů byly útoky pravděpodobně naplánovány dříve, než byla tato pomoc pozastavena.

X X X

Leszek Miller: Útěk do války

Politici, zejména ti v obtížných situacích, se opakovaně uchýlili k válčení jako způsobu, jak odvrátit pozornost společnosti od vnitřních problémů. Tímto konstatováním uvádí svůj příspěvek na sociální síti X bývalý polský premiér a v minulosti také předseda polských sociálních demokratů Leszek Miller.

Toto je téma často prozkoumávané ve filmech a knihách. Využití ozbrojených konfliktů slouží ke zlepšení hodnocení politických vůdců a upevnění moci. Jedním z nejznámějších filmů zabývajících se tímto tématem je „Wag the Dog“, který zobrazuje fiktivní prezidentskou administrativu USA, která předstírá válku s Albánií, aby odvrátila pozornost veřejnosti od prezidentova sexuálního skandálu. Tato inscenace ukazuje mechanismy mediální manipulace a jak lze válečné narativy využít k dosažení politických cílů. Podobná témata lze nalézt v románu „Fahrenheit 451“, kde vláda ovládá společnost prostřednictvím dezinformací a shora dolů interpretací reality a vede válku, aby si udržela svou moc. I když se kniha nezaměřuje přímo na válčení, ukazuje, jak ti, kdo jsou u moci, využívají konflikt k manipulaci s občany, pokračuje Miller ve svém uvažování.

Dále potom píše: Při pozorování současné politiky lze vidět podobné mechanismy. Když portugalský premiér Luís Montenegro nečekaně prohlásil, že je připraven vyslat portugalské vojáky na Ukrajinu jako součást „koalice ochotných“, mnozí se začali zajímat o skutečné motivy tohoto rozhodnutí. Černá Hora a její vláda čelí vážné politické krizi kvůli obviněním z korupce a potenciálního střetu zájmů. Skandál kolem poradenské firmy Spinumviva, kterou provozuje jeho rodina, hrozí, že skončí ztrátou moci a předčasnými volbami. Podobně se Emmanuel Macron, francouzský prezident, zběsile snaží postavit do pozice evropského lídra, čelí narůstajícím politickým problémům – včetně ztráty 82 křesel jeho strany v posledních volbách, stejně jako vládním krizím a zhroucení migrační politiky. Prohlášení o možné přítomnosti francouzských jednotek na Ukrajině a prodloužení „jaderného deštníku“ nad ní jsou pravděpodobně pokusem odvést pozornost od vnitřních potíží a posílit jeho image silného vůdce.

Mezitím se britský premiér Keir Starmer ocitl v centru kontroverze po zprávách o nedeklarovaných darech od lorda Waheeda Alliho. Obvinění z pokrytectví a napětí v Labouristické straně, která vedla k rezignaci ministryně zahraničí Anneliese Doddsové, podkopávají jeho důvěryhodnost. Účast v ozbrojených konfliktech je mechanismus, který nám umožňuje změnit narativ a posílit autoritu vůdce. Jak ukazují věcné příběhy i reality, válka může být nejen skutečným konfliktem, ale také nástrojem politické hry, končí svůj text Leszek Miller. (Překlad Jana Putzlacher), server vasevec.cz

X X X

Místo SSSR vstup do NATO. Ve Finsku znovuotevřelo muzeum věnované Leninovi

Ve finském Tampere se znovuotevřelo muzeum dříve věnované bolševickému revolucionáři a vůdci SSSR Vladimiru Leninovi. Expozice prošla proměnou ve světle ruské invaze na Ukrajinu a finského vstupu do NATO. Nyní se zabývá historií finsko-ruských vztahů ve 20. a 21. století. Nechtěli jsme zůstat vězni minulosti, uvedlo muzeum.

Muzeum poprvé otevřelo v roce 1946 coby symbol poválečného přátelství mezi Finskem a Ruskem. Na Dělnický dům v Tampere padla volba z prozaického důvodu – Lenin se zde poprvé setkal se svým budoucím následovníkem ve vedení Sovětského svazu Josifem Stalinem.

V posledních letech se instituce místo Leninovu životu věnovala zejména finsko-sovětským vztahům v období studené války. Nyní její vedení rozhodlo, že by měla odrážet dění posledních tří let, během nichž Rusko napadlo Ukrajinu, v důsledku čehož Finsko vstoupilo do NATO.

„Historie neskončila rozpadem SSSR a my jsme nechtěli zůstat vězni minulosti,“ vysvětlil ředitel muzea Kalle Kallio.

„Leninovo jméno se stalo přítěží, ukázalo se, že to není moc dobrá značka. Proto jsme se na podzim rozhodli muzeum zavřít a vybudovat zcela nové a pokračovat s názvem Nootti, což odkazuje na finský výraz pro diplomatickou nótu,“ řekl deníku The Guardian Kallio.

Témata nyní zahrnují rozpad ruského impéria v roce 1917 a finskou nezávislost, občanské války na obou stranách hranice, osudy sovětských Finů za Stalinova teroru, zimní válku, finské spojenectví s nacistickým Německem, studenou válku, tajné služby i kulturní vztahy.

Část expozice se zabývá finlandizací. Termín se vžil pro postoj finských vůdců, kteří v rámci smlouvy podepsané po druhé světové válce v roce 1948 pod tlakem Moskvy souhlasili, že se Finsko nepřipojí k žádnému z politických a ekonomických bloků. Do EU Finsko vstoupilo až v roce 1995.

„Pokud se podíváme na finskou historii a její klíčové momenty v posledních 150 letech, je nemožné je pochopit bez pochopení ruských dějin,“ podotkl Kallio. „Vztahy mezi Finskem a Ruskem budou existovat vždy. Nevíme, jaké budou, ale jistě nás čeká nová společná historie,“ řekl.

X X X

Trump a Musk se staví na stranu Putina? Proč?

Válka na Ukrajině již pokračuje třetím rokem a americká strategie ve vztahu k ní se s vítězstvím Donalda Trumpa v prezidentských volbách extrémně změnila.

Zatímco se jeho předchůdce Joe Biden v čele s demokraty postavil jasně na stranu Ukrajiny a potažmo Evropy a vystupoval proti ruské agresi, dva z nyní nejvlivnějších mužů světa – Donald Trump a Elon Musk zaujímají postoje, které nápadně vyhovují ruským zájmům. Trump dokonce nedávno označil řádně zvoleného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ (protože Ukrajina během války odložila volby), ale na adresu Putina se kriticky vůbec nevyjadřuje. To nutí mnohé Evropany a také Američany k zamyšlení, zda Trump opravdu přeběhl na stranu Ruska. Co ale za tím stojí? Ať už je motivace za tím jakákoli, výsledek je jasný: alespoň dočasné oslabení západní jednoty a posílení Putinovy pozice.

 Trumpova kalkulace: anti-establishment a politický zisk

Přístup Trumpa ke konfliktu na Ukrajině se dá shrnout jako pragmatický a oportunistický. Ve světle událostí v posledních týdnech se zdá, že Trump přeběhl na stranu Putina a na místo morálního stanoviska zaujal chladně kalkulující oportunistické stanovisko, ze kterého mají těžit především Spojené státy. Například podle jeho bývalého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, Trump často upřednostňoval osobní nebo politické cíle před konfrontací s Putinem. Ztráta území na Ukrajině, vztahy s Evropskými státy a podpoření expanzivní autoritářské politiky Putina jsou pro něj přijatelnými náklady. Donald Trump má dlouhodobě sklony k autoritářskému stylu vládnutí a neskrývá svůj obdiv například k ruskému prezidentovi Putinovi a jeho stylu vládnutí. Už v roce 2022 označil ruskou invazi na Ukrajinu za „geniální“ a „prozíravou“, což zapadá do jeho širšího vzorce chvály autoritářských vůdců.

Zároveň opakovaně kritizuje NATO a západní podporu Ukrajiny, což slouží nejen jeho politice „America First“, ale také jako nástroj k útoku na jeho předchůdce Joea Bidena a vládu demokratů. Trump se nechal opakovaně slyšet, že za jeho vlády by „k válce na Ukrajině nikdy nedošlo“. Podstatná část amerických voličů je proti finanční podpoře Ukrajiny, a to mimo jiné i v důsledku nezodpovědné fiskální politiky Spojených států za vlády jeho předchůdce Joea Bidena. Trump se tak nyní stylizuje do role vyjednavače, který díky osobnímu vztahu s Putinem dokáže uzavřít mír především ve prospěch Spojených států i kdyby takový mír měl trvat pouze po dobu jeho vládnutí. Pro něj je tedy Ukrajina spíše vyjednávací figurkou než strategickým spojencem. Zastavení americké vojenské pomoci Ukrajině naznačuje, že Trump chce Kyjev dotlačit k ústupkům, aby mohl svým voličům prezentovat „rychlé vítězství“ a podílet se na nerostném bohatství Ukrajiny.

 Muskova pragmatika: Tesla, Starlink a strach z eskalace

Elon Musk sice zpočátku pomáhá Ukrajině prostřednictvím Starlinku, ale postupem času stále častěji vystupuje s názory, které kopírují kremelskou rétoriku. Jeho návrhy na „mír“, spočívající v územních ústupcích Ukrajiny, byly na Ukrajině i na Západě ostře odmítnuty. Musk tvrdí, že Ukrajina i se západní pomocí nemá šanci na to, získat svá dobytá území zpět a že Putin by takovou ztrátu nikdy nedovolil. Mnozí jej proto označují za podpůrce Putina, což Musk odmítá a podle něj pouze na situaci hledí realisticky. Zároveň Elon Musk často říká, že se obává jaderné eskalace, která by mohla „zdevastovat Ukrajinu a celý svět“ a věří tedy, že kompromis s Ruskem je tím menším zlem. To ladí s jeho snahou kolonizovat Mars, která je, jak opakovaně zmiňuje hnána touhou po zachování lidské rasy v případě apokalyptických scénářů na Zemi. Muskovy zájmy ale sahají mnohem dál. Jeho společnost Tesla je závislá na globálních dodavatelských řetězcích, přičemž Čína je pro Teslu klíčovým trhem i výrobním centrem a zároveň nejvýznamnějším spojencem Ruska. Pro Teslu je geopolitická stabilita (tedy konec války) naprosto klíčová. Udržení dobrých vztahů s Pekingem tak pro Muska znamená i nepřímé udržování alespoň neutrálního vztahu s Moskvou.

Také jeho projekt Starlink je velmi zranitelný v případě konfrontace s ruským režimem. V duchu této filosofie Musk využívá své nástroje jako je právě bezdrátové připojení k internetu přes Starlink, nebo svůj vliv na X a celkově na internetu k tomu, aby v souladu s Trumpem zatlačil na Kiev, který se ocitá ve velmi zranitelné pozici bez vší americké podpory. Ukrajina bez silné a jednotné podpory Evropy bude nucena válku ukončit. Trump sází právě na to, že Evropa je příliš fragmentovaná a slabá na to, aby mohla Kievu kompenzovat ztrátu americké vojenské pomoci.

 Evropa jako americký vazal?

Přestože Trump a Musk působí v odlišných světech, v klíčové otázce vztahu k Rusku se jejich zájmy protínají. Oba mají společnou skepsi vůči „establishmentu“, což zahrnuje i kritiku dlouhodobé západní podpory Ukrajiny. Oba se snaží stylizovat do role „pragmatiků“, kteří odmítají oficiální narativ a nabízejí konzervativní přístup. Pro Trumpa je proruský postoj způsob, jak se vymezit proti Bidenovi a upevnit podporu mezi jeho voliči. Pro Muska jde o kombinaci osobního strachu z války a ekonomické kalkulace. Výsledkem je shodná pozice, která objektivně hraje do karet právě Moskvě. Oba ovšem riskují, že jejich proruské postoje poškodí vztahy s evropskými spojenci. Trump se zřejmě domnívá, že Evropu lze k poslušnosti donutit později ať už obchodními válkami nebo manipulací se zárukami bezpečnosti v rámci NATO.

Ať už jde o Trumpovu snahu získat politické body rychlým „mírem“, nebo Muskovo pragmatické manévrování mezi byznysem a geopolitikou, oba sledují primárně svůj vlastní prospěch. Žádný z nich se pravděpodobně nevidí jako Putinův spojenec, ale jejich kroky objektivně vyhovují Putinovým cílům: oslabit západní jednotu, podkopat ukrajinskou morálku a vnutit Kyjevu mír za ruských podmínek. Mgr. Barotov Timur, Capital Markets Analyst

 X X X

Jaderné zbraně Ukrajině nepomohou, říká expert. Prozradil, co by mohlo Rusko odstrašit.

Bezpečnostní expert Bříza o válce na Ukrajině

Pomohly by Ukrajině jaderné zbraně? Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy nikoli, protože by jich pro úspěšné odstrašení agresora neměla dostatek. Odborník však ve vysílání CNN Prima NEWS prozradil, jaká jiná metoda by mohla přesvědčit Rusko, které před více než třemi lety Ukrajinu napadlo.

Jaderné zbraně pro Ukrajinu nejsou řešením, je si jistý Bříza. „Jako každá jiná země s vyspělým jaderným programem by Ukrajina byla schopna jadernou zbraň sestrojit, kdyby chtěla,“ uvedl expert, tento proces by však podle něj trval několik let.

 „Mimo samotné hlavice je totiž nutné vyvinout i její nosič. Než by byl dostatek nosičů, které by byly schopny ohrozit města, jako je Moskva či Petrohrad, trvalo by to,“ vysvětlil. I kdyby se Ukrajincům nakonec vývoj podařil, vyhráno by neměli. „Byly by to spíše jednotky nebo desítky hlavic, v tu chvíli by byl efekt odstrašení Ruska diskutabilní,“ tvrdil expert.

Velká početní výhoda by totiž stále byla na straně Ruské federace, agresi by tak menší počet jaderných zbraní v ukrajinském arsenálu podle Břízy neodvrátil. „Pokud by se Ukrajině na bojišti nedařilo, mohla by za určitých okolností tyto hlavice použít. Já si ale nedovedu představit, že by kdokoli na světě použití jaderných zbraní v konvenčním boji schválil, byť v obraně,“ popsal další faktor, který by hrál v neprospěch Ukrajiny.

Celá situace by se proti ní navíc mohla ošklivě otočit. „Reakce ze strany Ruska by byla drtivá. Ruská federace by teoreticky mohla život na Ukrajině anihilovat. Ukrajinci by dostatečný počet zbraní k ohrožení existence ruského státu určitě neměli,“ pochybuje Bříza.

Jaderná válka nehrozí, uklidňuje expert

Když ne jaderné zbraně, co by tedy mohlo Rusko od případného dalšího útoku odradit? „Podstatně účelnější by bylo, kdyby Ukrajina s naší pomocí zařadila do své výzbroje stovky nebo nižší tisíce balistických raket. Nikoli těch s jadernými hlavicemi, ale konvenčními, které by však mohly fakticky ohrozit Moskvu,“ zmínil expert.

Ve vysílání CNN Prima NEWS se Bříza vyjádřil také k tématu potenciálního jaderného konfliktu mezi mocnostmi. „Dnes to riziko nevidím. Rozhodně je nižší než například před dvěma lety, kdy Putin řekl, že je schopen zaútočit jadernými zbraněmi v případě ohrožení ruské územní celistvosti,“ připomněl expert.

Slova ruského prezidenta přišla v době, kdy ke své zemi nezákonně připojil čtyři ukrajinské oblasti. „V tu chvíli ale vstoupila do hry horká linka mezi Moskvou a Washingtonem a USA daly jasně najevo, že by v takovém případě nestály opodál. Významnou roli sehrála i Čína, která má jaderných zbraní málo a je tak na jejich použití citlivá,“ dodal Bříza.

X X X

 PREZIDENT  NĚMECKA  CHRÁNÍ  UKRAJINU?

PRO  ZBYTKY  FAŠISTŮ  HITLERA,  KTEŘÍ  JSOU  NA  UKRAJINĚ?

NACISTY  NA  UKRAJINĚ  STALE  OSLAVUJE,  CHRÁNÍ

NIKDY  O  FAŠISTECH  NA  UKRAJINĚ  SE  NEZMIŇUJE  ANI  GEN.  PAVEL,   FIALA

SPOJENÍ  FAŠISTŮ  NA  UKRAJINĚ  S  POLITIKY  ČR?

 „Nikdy bych nevěřil, že budeme bránit Ukrajinu před USA,“ prohlásil německý prezident

STEINMEIER K HÁDCE V BÍLÉM DOMĚ

„Diplomacie selhává, když jsou vyjednávací partneři veřejně ponižováni,“ uvedl prezident Steinmeier v reakci na tvrdou kritiku ze strany Trumpa.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v reakci na páteční roztržku amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským řekl, že mu scéna v Bílém domě vyrazila dech. „Nikdy bych nevěřil, že budeme jednou muset bránit Ukrajinu před USA,“ řekl agentuře DPA, která jeho slova označuje za nezvykle ostrá.

 „Diplomacie selhává, když jsou vyjednávací partneři veřejně ponižováni,“ uvedl v reakci na tvrdou kritiku ze strany Trumpa a jeho viceprezidenta J.D. Vance na adresu Zelenského, jehož země se už tři roky brání ruské agresi.

Během letu do Uruguaye německý prezident také zdůraznil, že Evropané zůstávají zavázáni svobodě, demokracii a právu. „Musíme zabránit tomu, aby se Ukrajina musela podrobit,“ podotkl s tím, že Německo kvůli tomu rychle potřebuje silnou vládu.

 X X X

 Příští kanadský premiér je zkušený ekonom a krizový manažer. V politice je outsider, říká expertka

Budoucím kanadským premiérem se stane Mark Carney, za předsedu si ho zvolila vládnoucí Liberální strana. Kanada zároveň míří k předčasným volbám „Je tu i varianta, že Carney bude chtít získat nějaký čas, aby se veřejnosti představil. To ale nemusí být nutně dobré pro Liberální stranu, Carney teď táhne proto, že jde o novou tvář,“ říká pro Český rozhlas Plus Magdalena Fiřtová z Katedry severoamerických studií Univerzity Karlovy.

 Mark Carney přebírá funkci premiéra po Justinu Trudeauovi v době politické nestability. Parlamentní volby se v Kanadě musí konat nejpozději do října. Carney krátce po svém vítězství ve stranických volbách prohlásil, že Kanada zvítězí v celní válce proti Spojeným státům.

  Co přinesly volby v Kanadě, komentuje Magdalena Fiřtová z Katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

A právě to, jak zareaguje na hrozby ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, může být pro Carneyho tím nejtěžším úkolem v příštích týdnech a měsících.

X Paní Fiřtová, bude podle vás Carney dobrým vyjednavačem proti Trumpovi?

V tuto chvíli je to velmi těžké říct, protože Carney je outsider. Přichází do kanadské politiky z bankovního sektoru jako generální guvernér kanadské centrální banky a také britské centrální banky. Je především úředníkem a technokratem. Proto je těžké říct, nakolik zkušeným bude pro politická vyjednávání, která v případě Donalda Trumpa jsou velmi tvrdá.

X Pomohlo Carneymu ve stranickém výběru právě to, že byl guvernér Bank of England a Bank of Canada?

Určitě. Kanaďané mu věří, že je zkušený ekonom. A především je novou tváří, tváří změny. Vnímají jeho předchozí úspěchy, protože byl guvernérem kanadské centrální banky v době finanční krize. Guvernérem britské centrální banky byl v době brexitu.

To znamená, že má zkušenosti s krizovým řízením. A rád to používá, je to jedno z jeho hlavních témat, že je krizovým manažerem. V očích Kanaďanů to působí hodně důvěryhodně. Myslím, že to byl také důvod, proč byl zvolen většinou 86 procent liberálů. 

Kanada proti Trumpovi

X Justin Trudeau ovšem neodcházel v tichosti. Nakolik jeho reakce na tlak Spojených států mohla pomoci Liberální straně Kanady?

Domnívám se, že nejde až tolik o to, nakolik získávají liberálové. Ale Konzervativní strana pod vedením Pierrea Poilievrea ztrácí vítr z plachet proto, že Poilievre je vnímán jako takový malý Trump.

 X Používá, tedy teď už se tomu snaží vyhnout, výrazně populistickou rétoriku, kterou s oblibou používá i Trump. A teď se mu těžko daří navigovat se v předvolební kampani tak, aby si nerozezlil skalní konzervativní voliče, kteří schvalují Trumpovu politiku. A zároveň aby získal i dostatek středových voličů, kteří Trumpovu politiku neschvalují.

Kanaďané obecně cítí větší důvěru v Liberální stranu v době, kdy Trump je tak velkou hrozbou a valí na Kanadu celní opatření. V tuto chvíli vnímají Kanaďané liberály jako jistější variantu pro tyto časy.

Proto se průzkumy veřejného mínění ohledně voličských preferencí v poslední době dramaticky měnily.

Kompromisní Kanaďané

X Znamená to, že nelze říct, že je kanadská veřejnost rozpolcená, jak je tomu u většiny evropských států? A to ani v názoru, jestli by se měla Kanada angažovat v pomoci Ukrajině? Není to pro Kanaďany až příliš daleko?

Kanaďané jsou obecně velmi pro podporu Ukrajiny. V Kanadě žije největší ukrajinská diaspora na světě vůbec. A Kanaďané byli velkými podporovateli Kyjeva už v roce 2014. Tehdy to byl konzervativní premiér Stephen Harper, který volal po podpoře Ukrajiny.

V této oblasti jsou tedy Kanaďané mnohem méně polarizovaní. A obecně platí, i když už ne tolik jako v minulosti, že jsou to spíš středově orientovaní voliči, kteří hledají kompromis. Extrémnější strany, které míří na krajní levici nebo pravici, nejsou mezi voliči tak oblíbené. 

 X Všechny kanadské strany téměř bez rozdílu nyní požadují, aby se parlamentní volby konaly co nejdříve. Na čem závisí volba termínu?

Teď jsou dva scénáře a oba znamenají brzké předčasné volby. Jedna možnost je, že nově zvolený lídr Liberální strany Mark Carney se stane během tohoto týdne premiérem Kanady a následně požádá generální guvernérku o vyvolání předčasných voleb a rozpuštění parlamentu. 

Druhou možností je, že současný parlament, jehož zasedání je pozastaveno, se 24. března vrátí a vyvolá hlasování o nedůvěře.

V každém případě lze očekávat, že vzápětí budou vyvolány předčasné volby, které budou následovat velmi rychle. Předvolební kampaň v Kanadě trvá v průměru šest týdnů. Volby tak lze očekávat v květnu nebo v červnu. 

X A nelze očekávat, že by je Liberální strana chtěla trochu pozdržet, alespoň o pár týdnů nebo měsíců? Aby měl Mark Carney prostor se kanadské veřejnosti prezentovat?

Domnívám se, že i tohle je varianta a že Carney bude chtít získat nějaký čas. Tomu napovídá i to, že sám ty volby vyvolá a požádá generální guvernérku o pozdější termín. 

Na druhou stranu mnoho kritiků říká, že to, že ho budou Kanaďané lépe znát, nemusí pro být pro dobro liberálů. Teď je totiž novou tváří a v tuto chvíli tak táhne liberální voliče k urnám.

X X X

 Šéf Česko-německé komory Bauer: Firmy potřebují stabilní ceny energií a méně byrokracie

Německé firmy nejvíce kritizují regulace emisí CO₂ a zavedení normy Euro 7, které vyžadují vysoké investice a mohou ohrozit konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu, říká v rozhovoru pro Českou justici výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer.

X Jaký dopad bude mít nová vládní koalice na hospodářský vývoj v Německu?

Nová německá vláda bude hrát klíčovou roli v tom, zda se ekonomika znovu dostane na růstovou trajektorii, nebo bude nadále stagnovat. Zásadní bude rychlost a rozhodnost při zavádění opatření na posílení konkurenceschopnosti. Firmy očekávají především stabilitu cen energií, jasnou regulatorní politiku, investice do infrastruktury a digitalizace, daňové úlevy a snížení administrativní zátěže.

Pro českou ekonomiku je Německo nejdůležitějším obchodním partnerem. Silné hospodářské oživení u sousedů by mělo pozitivní dopad i na české podniky, zejména v automobilovém, strojírenském a elektrotechnickém průmyslu.

 X Jaké změny podnikatelé požadují?

Mnoho firem si v poslední době stěžuje na vysokou regulatorní zátěž a rostoucí výrobní náklady. Nejvíce kritizovaná opatření zahrnují přísné emisní normy CO₂ a zavedení normy Euro 7, které vyžadují obrovské investice a mohou ohrozit konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu. Dále podniky znepokojuje nejasná strategie v oblasti energetické politiky, která vytváří nejistotu, a také pomalá digitalizace a složitá byrokracie, jež zpomalují inovace.

Nová vláda by mohla pomoci cílenými úpravami a pragmatickým přístupem, například revizí normy Euro 7 nebo flexibilnějším nastavením emisních limitů. Dalším problémem je zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích, který představuje pro firmy obrovskou administrativní zátěž. Jeho revize už byla oznámena i na evropské úrovni.

X Lze očekávat levnější energie?

To je jedno z klíčových očekávání podnikatelského sektoru. Vysoké ceny energií vytvářejí tlak zejména na energeticky náročná odvětví a ohrožují výrobu. Mezi možná opatření nové vlády patří dlouhodobé cenové stropy pro průmyslové zákazníky, podpora obnovitelných zdrojů energie a efektivnější využívání jaderných elektráren jako přechodného řešení. Důležitá bude také lepší regulace cen elektřiny a plynu na úrovni EU. Levnější a stabilnější energie by pomohla i českým firmám, které jsou úzce napojené na německý trh.

X Jaké jsou největší problémy německých podnikatelů?

Hlavní výzvy, kterým německé firmy čelí, jsou vysoké náklady na energie a přílišná regulace, zejména v oblasti životního prostředí a průmyslové politiky. Dalším problémem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, který brzdí inovace a růst, a také slabá poptávka, zejména v automobilovém a strojírenském sektoru.

Mezi rizika patří i geopolitická nejistota, která ovlivňuje obchod a investice. Nová vláda musí vytvořit atraktivnější podmínky pro investice a inovace, což zahrnuje zjednodušení byrokracie, daňové pobídky a pragmatickou průmyslovou politiku.

Ivana Pečinková, ceskajustice.cz

X X X

Orlen Unipetrol začal čerpat ropu z rezerv státu, z ruské Družby nic neteče

Rafinérská společnost Orlen Unipetrol začíná využívat slíbenou ropu ze státních rezerv, oznámila firma na síti X. Z ruského ropovodu Družba totiž ropa stále neproudí. Rafinerie Orlenu Unipetrol v Česku zatím podle společnosti fungují bez omezení.

 Šéf Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr minulý týden řekl novinářům, že stát v případě dlouhodobějšího omezení dodávek z Družby půjčí společnosti Orlen Unipetrol až 330 tisíc tun ropy z nouzových zásob, což vystačí na více než měsíc provozu rafinerií. Nedostatek ropy pro český trh tak podle něj nehrozí.

„Jelikož ropa ropovodem Družba stále neteče, začínáme v těchto dnech čerpat ropu ze státních rezerv,“ sdělil nyní Orlen Unipetrol. „Rámcová půjčka až 330 tisíc tun ropy nám umožní zajistit pokračování výroby paliv v litvínovské rafinerii. Aktuálně běží výroba pohonných hmot v obou našich rafineriích, tedy v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, bez omezení a v plné výši,“ doplnila firma.

 Děkujeme @strakovka, @SSHR a MERO za rychlou a účinnou spolupráci. Rámcová půjčka až 330 tisíc tun ropy nám umožní zajistit pokračování výroby paliv v litvínovské rafinérii. Jelikož ropa ropovodem Družba stále neteče, začínáme v těchto dnech čerpat ropu ze státních rezerv

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v úterý 4. března v České televizi řekl, že se dodávky z Družby do Česka zastavily kvůli neuskutečněným platbám mezi společností Orlen Unipetrol a ruskými dodavateli.

Platby se zastavily kvůli problémům vyplývajícím z posledního balíčku sankcí, které na Rusko uvalily Spojené státy americké, napsala agentura Reuters s odvoláním na své dva zdroje.

V případě, že by půjčka 330 tisíc tun ropy nestačila, je SSHR připravena diskutovat o uvolnění dalších zásob. Po první půjčce totiž stále zůstane v rezervách státu ropa na zhruba 60 dní provozu. Orlen Unipetrol zároveň podle Švagra podniká kroky k zajištění alternativních druhů ropy, které by do Česka mohly přitéct ropovodem IKL a na něho navázaným rozšířeným ropovodem TAL z Itálie.

Například kralupská rafinerie už druh ropy dodávaný z Ruska delší dobu nevyužívá. Ropu z Družby dosud zpracovává rafinerie v Litvínově, ale i tam se podle dřívějších informací Orlenu Unipetrol provádějí úpravy technologií a rafinerie je technicky připravená na jiné ropné směsi.

Dodávky z Družby se přerušily i loni v prosinci na několik dní. Vláda tehdy také rozhodla půjčit společnosti Orlen Unipetrol ropu z nouzových zásob, ale po obnovení dodávek z Družby to nakonec nebylo nutné.

Loni bylo do Česka dovezeno 6,5 milionu tun ropy, meziročně o 12 procent méně. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Největším dovozcem ropy do Česka bylo právě Rusko s podílem 42 procent, ale dovoz z Ruska meziročně klesl asi o třetinu. Spolu s tím se snížilo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz ropy třeba z Ázerbájdžánu, jehož podíl dodávek je už těsně za Ruskem, ceskajustice.cz

 X X X

 Aktivisté Trumpovi poničili golfové hřiště, ten už hrou strávil třetinu mandátu

Propalestinští aktivisté vzkázali americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Pásmo Gazy „není na prodej“. Protestem proti vyhánění Palestinců jej přitom zasáhli v oblasti jemu nejmilejší. Na golfu. Sněhobílé budovy polili červenou barvou, do trávníku udělali díry a zlomili jednu z lamp, to vše v Trumpově golfovém resortu ve Skotsku. Šéf Bílého domu na greenu strávil už téměř třetinu ze 49 dní ve funkci.

 „Obyčejní lidé už nemohou nadále jen tak sedět, zatímco americká vláda vyzbrojuje Izrael a plánuje etnickou čistku v Gaze. Palestina patří Palestincům,“ napsala v sobotu ke svému činu skupina Palestine Action.

Právě ta pronikla do resortu Turnberry, kde červenou barvou na zdi nastříkala hesla jako „svobodnou Palestinu“, na trávník zase velkými písmeny napsala „Gaza není na prodej“. Vandalové také zničili některé lampy a vykopali díry do toho nejcennějšího – samotného greenu.

Reagovali tak na Trumpův záměr získat území zničené válkou Izraele proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, vyhnat palestinské obyvatele a Gazu pak přetvořit v „Riviéru Blízkého východu“. Skotská policie oznámila, že se činem v resortu, který Trump koupil v roce 2014 za 65 milionů dolarů (1,5 miliardy korun), zabývá.

 Sám Trump se k útoku na svůj majetek dosud nevyjádřil. Svou láskou ke golfu je však známý, s holí v ruce strávil i velkou část svého prvního funkčního období – přestože během předvolební kampaně slíbil, že se „na rozdíl od Obamy“ rozhodně flákat nebude. „Budu pro vás pracovat, nebudu mít čas hrát golf,“ řekl v srpnu 2016.

Podle portálu Trump Golf Track se odhaduje, že během prvního prezidentského období odehrál 261 kol golfu, „tedy jedno kolo každých 5,6 dne“. A nezahálí ani nyní. Od inaugurace uplynulo devětačtyřicet dní – z toho čtrnáct Trump strávil na golfu. Řečeno ještě jinak – z celkových sedmi víkendů takto odpočíval o šesti. Web to dokládá videi z příjezdů prezidentské kolony do některého z Trumpových resortů nebo záběry hlavy státu v golfovém vozíku.

Naposledy si zahrál v neděli a předtím třeba okamžitě poté, co se v Oválné pracovně pohádal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Po dalším katastrofickém týdnu v Bílém domě je dnes Trump zpět na golfu,“ napsal ironicky na síti X účet Republikáni proti Trumpovi.

List The Washington Post pak koncem února přinesl tabulku rozdělenou podle toho, kde přesně právě Trump hrál. Na výběr má – kromě skotského Turnberry, kde se od nástupu do funkce zatím zřejmě neukázal – například hřiště ve Westchesteru v New Yorku, v golfovém klubu Trump National Doral v Miami, ve West Palm Beach na Floridě a na mnoha dalších místech po celém světě. Zrovna, když mu ničili hřiště ve Skotsku, odpaloval míčky nedaleko svého sídla Mar-a-Lago.

Manévry za 18 milionů dolarů

Podle magazínu Forbes měla tato část Trumpova portfolia, tedy golfové resorty a soukromé kluby, k loňskému říjnu hodnotu zhruba jedné miliardy dolarů a patřila k nejrychleji rostoucímu jmění prezidenta. I na finance přitom média v tomto ohledu upozorňují. Nejde totiž jen o to, že Trump úřaduje ze svých soukromých sídel a už je na trávníku skoro častěji než v kanceláři.

Podle analýzy portálu HuffPost už stál Trumpův golf americké daňové poplatníky přes 18 milionů dolarů (414 milionů korun), čímž prezident překonal částku 151,5 milionu dolarů, kterou utratil během svého prvního funkčního období. Nároky na jeho bezpečí se totiž od té doby zpřísnily vzhledem ke dvěma pokusům o atentát.

Jak píše list The Guardian, pro šerifa okresu Palm Beach Rica Bradshawa a jeho zástupce už se manévry kolem prezidentových cest staly rutinou. „Téměř každé úterý v posledních týdnech zveřejňuje Federální letecký úřad na svých webových stránkách oficiální ‚oznámení pro letce‘, v němž upozorňuje na nadcházející omezení letů nad jižní Floridou,“ popisuje praxi před tím, než Trump vyrazí „na další golfový víkend“.

 „Jeho stále častější a rušivé cesty domů rychle začínají vyčerpávat zdroje okresu,“ podotýká deník, podle nějž musí Bradshaw na ochranu Trumpova sídla a celé kolony mířící z letiště do cíle nasadit vrtulníky, lodě a pozemní hlídky. Požadavky Tajné služby na pomoc při ochraně Trumpa, jeho rodiny a doprovodu jsou „značné“, řekl šerif minulý měsíc těsně předtím, než prezident opět přiletěl, a to na šest dní.

„Už jsme slyšeli nějaké informace o tom, že možná bude trávit více času tady než ve Washingtonu. Určitě uvidíte, že si přivede lídry ze světa. To je významný posun v nákladech na bezpečnost,“ naznačil Bradshaw. The Guardian pak dodává, že kdykoli si prezident přeje cestovat, je letoun Air Force One natankovaný a plně obsazený, což představuje hodinové provozní náklady blížící se 200 tisícům dolarů (4,6 milionu korun).

Komentátor deníku The Washington Post poznamenal, že exprezident Joe Biden během svého mandátu také rád trávil víkendy u sebe doma. Byly tu však podle něj dva velké rozdíly. Zaprvé, Biden cestoval do svých soukromých domů, nikoli do aktivních podniků, v nichž se bavil, a nežádal o příspěvky od platících zákazníků. Za druhé, cestování do soukromého domu v Delaware je mnohem méně nákladné než cestování do rozlehlého sídla na Floridě, které hostí soukromé osoby a akce.

Poprvé se Trump na golf vydal šest dní po inauguraci. Když se ho média ptala, zda bude mít v Miami čas si zahrát, odpověděl: „Ne, nemyslím si. Jsem zaneprázdněný.“ O dva dny později ho vyfotili, jak obchází jamky v resortu Doral.

 X X X

 Medailisté Zimní olympiády dětí a mládeže se setkali s hejtmanem

Celkem 13 medailí přivezli mladí sportovci z Plzeňského kraje z letošní Zimní olympiády dětí a mládeže, která se odehrála v lednu v Moravskoslezském kraji. Za reprezentaci jim poděkovali hejtman Kamal Farhan a jeho náměstek Vladimír Kroc, kteří s nimi a jejich trenéry pohovořili o aktuálních problémech ve sportu a předali jim pamětní listy, poukázky na nákup v OC Olympia Plzeň a také drobné dárky.

„Jsem velmi rád, že máme v kraji tak úspěšné mladé talenty, kteří nejen že reprezentují kraj, ale také dávají dobrý vzor ostatním mladým lidem. Sport je skvělá náplň volného času, je to životní styl, který člověka formuje ve všech směrech. Osobně jsem se zúčastnil začátku her a bylo mi potěšením mladé sportovce na místě podpořit a zároveň vidět, jaká atmosféra opravdové olympiády tam vládne,“ uvedl hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan.

ZODM 2025 probíhala v Moravskoslezském kraji od 26. 1. do 31. 1. 2025, zúčastnilo se jí více než 1400 mladých sportovců z celé republiky. Slavnostní zahájení se konalo v hokejové Aréně v Třinci, centrem olympiády byl Frýdek Místek, kde byl Olympijský dům, probíhal zde turnaj v ledním hokeji, medailové ceremoniály a závěrečný ceremoniál. Ve slavnostním sále zámku ve Frýdku Místku probíhal šachový turnaj a byla zde výstava uměleckých prací k tématu olympiády. Soutěžilo se v 11 sportech – 8 zimních sportů (alpské lyžování, běžecké lyžování, akrobatické lyžování /skicross/, biatlon, krasobruslení, lední hokej, snowboarding, běžecké lyžování zrakově postižených). Jako 3 doplňkové „nezimní“ sporty byly do programu zařazeny šachy, taneční soutěž a sportovní lezení.  

Soutěže probíhaly v lyžařském areálu v Bílé (všechny lyžařské soutěže), dále ve Frýdku Místku a Třinci (lední hokej), v Českém Těšíně (krasobruslení) a v Ostravě (sportovní lezení a taneční soutěž).

Za Plzeňský kraj se zúčastnilo celkem 82 sportovců, 33 trenérů. Plzeňská výprava získala celkem 13 medailí (5 zlatých, 3 stříbrné a 5 bronzových) a v celkovém pořadí krajů se umístila na 8. místě.