Kancléř Německa Scholz by neměl dávat ruce pryč od Ukrajiny, kde je podle odborníků, naprosto zbytečné zabíjení lidí a demolování měst a obcí. Scholz by se měl postavit proti Bidenovi, USA, který šíleného Zelenského využívá k válečným tahům, které už dříve byly v jiných zemích.
Scholz by měl otevřeně zasáhnout i přes NATO, protože už dřívější prezident USA Trump uvažoval dokonce o zrušení NATO a snížení počtu vojáků v Německu i jinde v Evropě. Scholz musí nekompromisně a rychle jednat, jako se to sluší a patří na představitele velmoci Německa a Evropy.
Scholz to musí udělat i z toho důvodu, že prezident Německa Steinmeier byl odmítnut, ponížen a uražen politickým začátečníkem Ukrajiny Zelenským, který přivedl zemi do ekonomické a životní katastrofy.
Pustí se do boje, když nemá zbraně a od politiků celého světa teď arogantně vyžaduje pomoc, která se mu nedostavuje. A dělá to i přes statisíce nebožtíků v celé Ukrajině. Mnoho politiků i obyčejných lidí různých zemí už se na to nemohou dívat a obracejí se k němu zády. Proto by měl konečně zasáhnout kancléř velmoci Německa Scholz.
X X X
Scholz musí pevně vystupovat jako představitel velmoci Německa a Evropy
Kancléř Olaf Scholz trvá na tom, že Německo nebude posílat těžké zbraně na Ukrajinu. Ani poté, co Rusko zahájilo novou ofenzivu na východě země a začala bitva o Donbas. Čelí kvůli tomu tlaku z Bruselu, nesouhlas se už ozývá také na domácí politické scéně.
Odmítavý postoj německého kancléře k přímým dodávkám těžkých zbraní vyvolal rozhořčení také na sociálních sítích. Vlákno na twitteru, které nese název „Lži Olafa Scholze“ sdílely tisíce uživatelů. Některé body jsou však zavádějící. Server iROZHLAS.cz se proto rozhodl vytvořit chronologický výběr výroků německé vlády a zasadit je do kontextu.
„Ruský útok znamená zlom. Je naší povinností udělat maximum pro to, abychom pomohli Ukrajině se bránit před Putinovou invazní armádou. Proto našim přátelům na Ukrajině dodáme 1000 protitankových zbraní a 500 střel Stinger.“
Olaf Scholz (26. února)
Invaze na Ukrajinu znamenala otřes tradičního směru německé bezpečnostní politiky, když kancléř Scholz otočil kormidlo a před poslanci v Bundestagu oznámil její „novou éru“. „Je to velký zlom, srovnatelný se zavedením Ostpolitik Willyho Brandta. Což byl také obrat historického rozměru,“ zhodnotil tehdy pro server iROZHLAS.cz odborník Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.
„V tuto chvíli nelze evropské dodávky energie pro výrobu tepla, mobilitu, dodávky elektřiny a průmysl zajistit jiným způsobem. Má proto zásadní význam pro poskytování veřejných služeb a každodenní život našich občanů.“
Proti Rusku evropské společenství bojuje také zaváděním sankcí. Uvaluje je na osoby a společnosti. Velká debata se vede i o zastavení dodávek ruského plynu a ropy, jejichž nákup zajišťuje Rusku stálý přísun peněz. Proti zastavení dodávek plynu a ropy se vymezilo Německo už na začátku března, informoval server Politico.
Scholz o závislosti na ruských dodávkách mluví velice opatrně. Na začátku dubna po jednání ve Velké Británii s premiérem Borisem Johnsonem prohlásil, že jeho země dělá vše pro to, aby se odstavila od ruské energie. Ale odmítl podpořit britské rozhodnutí, že do poloviny roku 2024 zastaví dovoz ruského plynu.
Kancléř podle Guardianu řekl, že cíle bude dosaženo velmi brzy a že Německo přestane používat ruské uhlí do léta a ruskou ropu do konce roku.
„Situace našich ozbrojených sil není taková, abychom mohli poskytnout neomezené množství.“
Christine Lambrechtová (29. března)
Německo je čtvrtým největším vývozcem zbraní na světě, Berlín se při zásobování Ukrajiny spoléhá na Bundeswehr. Německá armáda ale nemá zásoby v takové míře, jaké Němci předpokládali, nedostatek následně vládě zabránil poslat na Ukrajinu více obranných zbraní, psal Euractiv.
Ministryně obrany Lambrechtová tvrdila, že vláda udělá „cokoli, co bude možné“, aby Ukrajině poskytla další zbraně, vláda zatím nepřijala žádné nabídky obranného průmyslu na poskytnutí další výzbroje, až následně se rozhodla poskytnout zbraně v hodnotě 300 milionů eur.
„Rozhodujeme se v rámci institucí (Evropské unie a NATO) a zařídíme vše, co je správně a má smysl. Zvláštní role Německa by byla velkou chybou.“
Olaf Scholz (6. dubna)
Na začátku dubna poslanci za CDU/CSU vznesli na jednání sněmovny Bundestagu otázku na dodávky zbraní a chybějící vývozní licence z německé strany. Scholz se hájil tím, že jeho vláda postupuje na základě úmluvy mezi členskými státy společenství. Dodal, že Evropská unie na nákup zbraní vyčlenila jednu miliardu eur.
„Německo učinilo rozhodnutí o dodávkách zbraní (na Ukrajinu). Dodali jsme, dodáváme a budeme dodávat.“
Olaf Scholz (13. dubna)
Kancléřovo vyjádření přišlo po ukrajinském odmítnutí návštěvy německého prezidenta Frank-Waltera Steinmaiera, které už předtím označil kancléř za „poněkud iritující“. Scholz neupřesnil, jaký typ zbraní nebo kolik jich Německo pošle. Ministryně obrany Lambrechtová uvedla, že Berlín na žádost Ukrajiny takové podrobnosti veřejnosti neposkytuje, připomněl server Deutsche Welle.
„V rozpočtu Ertüchtigungshilfe (dodatečný německý rozpočet) se počítá se zajištěním vojenské pomoci za dvě miliardy eur. Většina prostředků půjde na Ukrajinu.“
Christian Lindner (16. dubna)
Součástí dodatečného německého rozpočtu na tento rok budou také prostředky na pomoc Ukrajině. Vláda se tak rozhodla poté, co se ocitla pod palbou kritiky, že nic nedělá.
„Požádali jsme německý zbrojní průmysl, aby nám sdělil, jaký materiál může v nejbližší době dodat. “
Olaf Scholz (19. dubna)
Scholz se dostal pod tlak kvůli tomu, že odmítá na Ukrajinu posílat tanky a obrněné transportéry. Hájí se, že Německo není jediné, kdo se proti vývozu staví. „Podívejte se, co dělají naši blízcí spojenci,“ citoval ho list Financial Times. Jenže řada spojeneckých zemí, včetně Česka, Polska, Velké Británie, Austrálie nebo třeba Nizozemska, těžké zbraně na Ukrajinu poslala.
Aby své rozhodnutí přehodnotil, ho vyzvala domovská strana SPD i koaliční Zelení. Právě jejích poslanec Anton Hofreiter minulý týden navštívil Kyjev, kde řekl, že Německo by podle něj mělo Ukrajině dodat těžké zbraně. „Problém je ale v kancléři,“ podotkl.
Naléhavost se vystupňovala v pondělí, poté co Rusko zahájilo novou ofenzivu na východě Ukrajiny. „Doufám, že partneři nakonec pochopí, že každý den je důležitý. Jakákoliv prodleva s pomocí Ukrajině vede k tomu, že okupanti dostanou příležitost zabít víc Ukrajinců,“ vyzval Západ prezident Volodymyr Zelenskyj s urgencí o dodávkách zbraní. Scholz reagoval tím, že Německo podpoří své partnery v NATO.
„Dodali jsme protitankové střely, (protiletadlové střely) Stinger a další vybavení, o kterém jsme nikdy veřejně nehovořili, aby se tyto dodávky uskutečnily rychle,“ uvedla v návaznosti ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Spojenci z NATO podle ní musí Ukrajinu podpořit nejen v následujících dnech a týdnech. Pokud si země do budoucna pořídí složitější obranné systémy, nabídla ministryně zaškolení ukrajinských vojáků.
‚Poněkud iritující.‘ Německý kancléř Scholz kritizuje, že Ukrajina odmítla Steinmeierovu návštěvu
Naopak se vymezila vůči tvrzení, že by Německo striktně odmítlo dodávky zbraní. „V krátkodobém horizontu však nemáme k dispozici nic, co bychom mohli skutečně rychle a okamžitě dodat,“ zopakovala Baerbocková dřívější stanovisko kancléře.
Německo Ukrajině nabídlo, že si má zvolit ze seznamu zbraní. Jenže ten byl výrazně zkrácený, odhalil Bild. Ze 48 stran se stalo 24 a vytratily se z něj právě těžké zbraně.
Vyčíslená pomoc
Podle databáze Kielského institutu pro světovou ekonomiku jsou Spojené státy největším současným podporovatelem Ukrajiny. Odpovídající hodnota pomoci je téměř osm miliard eur od vypuknutí války do 27. března. Všechny země Evropské unie dohromady celkem poslaly pomoc ve výši necelých tří miliard eur, další 1,4 miliardy eur darovaly unijní instituce a dvě miliardy převedla Evropská investiční banka.
Výzkum se zaměřil i na porovnání v ohledem na ekonomický výkon jednotlivých členských zemí. S ohledem na HDP je největším zastáncem Ukrajiny Estonsko, následované Polskem a Litvou. USA jsou zde na 6. místě, Česko je sedmé a Německo na 12. místě. Autoři upozorňují, že to nezahrnuje pomoc poskytovanou nepřímo prostřednictvím EU.
X X X
V Praze na Pankráci začala stavba trasy metra D na Olbrachtovu
Představitelé hlavního města a dopravního podniku (DPP) na Pankráci zahájili stavbu trasy metra D z Pankráce na Olbrachtovu. Náklady na tuto část linky jsou asi 14,5 miliardy korun a práce potrvají 90 měsíců, tedy asi sedm a půl roku. Součástí jsou dvě stanice, kdy stanice Pankrác bude přestupní na nynější stejnojmennou stanici na lince C a město v ní očekává více než 120.000 cestujících denně. Na dnes zahájený úsek poté naváže úsek na Nové Dvory a jako poslední vznikne úsek do Písnice. Náklady by měly být při započtení inflace celkem 52,09 miliardy korun.
DPP letos v lednu dokončil geologický průzkum, který na Pankráci prováděl na čtyřech místech. Stavby vytvořené při průzkumu budou využity. V první etapě vzniknou na 1,3 kilometru dlouhém úseku nejen dvě stanice, ale také mezistaniční tunely, tunel pro obratové koleje a odstavný tunel, technologické tunely pro vzduchotechniku, spojka mezi tratěmi C a D a několik eskalátorových tunelů. Po dokončení úseku do Písnice má metro pokračovat z Pankráce na náměstí Míru.
„Takový okamžik, jakým je zahájení nové trasy metra, se naposledy uskutečnil před 44 lety, kdy začala stavba linky B. Myslím si, že je to (zahájení stavby metra D) neuvěřitelně důležitý krok pro rozvoj města, nejen jižní části, která trpí tím, že je obsloužena pouze automobilovou dopravou,“ řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).
Stanice Pankrác bude jednolodní s bočními nástupišti a bude největší na trase D. Kolejiště bude 33 metrů pod zemí. Stanice Olbrachtova bude tvořena dvěma staničními tunely v oblouku s vnitřními nástupišti a bude mít dva vestibuly. Tunel mezi stanicemi bude měřit 675 metrů. Na Pankráci budou využity tunely vytvořené při geologickém průzkumu. Vybudováno bude rovněž 468 metrů dlouhé propojení mezi linkami C a D. Metro na něm překoná výškový rozdíl 15 metrů. Vlaky budou do doby, než bude mít trasa D své depo, vyjíždět z depa Kačerov.
Jako první začnou práce na přeložkách inženýrských sítí, na něž naváže hloubení přístupových šachet nutných pro ražbu stanic. Současně s tím se začnou razit tunely mezi stanicemi. Ve druhé fázi v letech 2024 a 2025 budou dělníci razit stanice. Následovat bude stavba vestibulů.
Financovat bude město stavbu nejen ze svého rozpočtu, ale zároveň jedná o úvěru s Evropskou investiční bankou (EIB) a rovněž s vládou. „Jsme v pokročilém jednání s EIB. Doufáme, že Prahu podpoří český stát a vláda, a to nejen morálně, ale i finančně. Města v civilizovaném světě nestaví metra samy, ale jsou podporovány centrálními vládami,“ řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Město by si od banky mohlo půjčit více než 20 miliard korun. Pro letošní rok vyčlenilo hlavní město v rozpočtu na stavbu metra více než čtyři miliardy korun.
Příprava stavby se potýkala s řadou problémů. Město se muselo dohodnout s vlastníky pozemků podél plánované trasy. Sdružení Pankrácká společnost podalo proti stavbě několik stížností, mimo jiné obvinilo magistrát ze systémové podjatosti, což ministerstvo dopravy následně zamítlo. Od stejných stěžovatelů řešilo i stížnost proti vydání stavebního povolení. Antimonopolní úřad se zabýval také stížností na tendr, ve kterém DPP vybíral zhotovitele stavby. Také tato stížnost byla zamítnuta.
Zahájení stavby přivítala pražská opozice. „Jsem rád, že metro D, které je spjaté s pražskou ODS už od roku 2012, kdy jsme zadali prvotní impulz pro jeho výstavbu, se dnes konečně po dlouhé době začíná stavět. V hlavním městě je toho ještě dost, co musíme udělat pro zkvalitnění dopravy, ale dnešek je dobrou zprávou pro velkou část Pražanů a krok k lepšímu životu ve městě,“ sdělil poslanec, exprimátor a volební lídr koalice Spolu Bohuslav Svoboda (ODS).
Předseda zastupitelů ANO Ondřej Prokop uvedl, že novou linku Praha nutně potřebuje. „Metro D je jeden z mála projektů, které jsme připravili a předali koalici (primátora) Zdeňka Hřiba (Piráti), který nezastavila, a naopak posunula kupředu,“ řekl. Zároveň městu vytkl, že stavba oproti minulosti podražila. Primátora kritizoval za to, že Piráti nedokázali nalézt shodu se svou někdejší zastupitelkou z Prahy 4, která stavbu spolu s místním občanským sdružením zdržovala.
X X X
POTÍŽE MU V BRNĚ, EXREKTORKA NERUDOVÁ, CHCE BÝT PREZIDENTKOU ČR?, DNES REKTOR MAREŠ
Mendelova univerzita má kvůli Rakušanům potíže, úřad hrozí omezením akreditace
Mendelova univerzita v Brně kvůli zjištěným pochybením v doktorském studiu čelí problémům. Národní akreditační úřad pro vysoké školství zahájil řízení o odejmutí akreditace pro ekonomické obory a další kontrolu univerzity. Chyby ukázala kontrola provedená úřadem. Škola se snaží pochybení napravit. Omezení studia na univerzitě nehrozí, řekl mluvčí školy Filip Vrána.
Zástupce akreditačního úřadu Jiří Smrčka uvedl, že se vede řízení o odejmutí institucionální akreditace pro ekonomické obory a zároveň na škole začala ještě další kontrola.
Na závěry kontroly úřadu upozornil Týdeník Hrot. Univerzita má institucionální akreditaci, což znamená, že v ekonomické oblasti může obory otevírat a profilovat bez zásahů zvenčí. Pokud by o ni zcela nebo částečně přišla, musela by žádat o akreditaci pro jednotlivé obory právě akreditační úřad, což je pro univerzity komplikovanější cesta.
Mezinárodní antiplagiátorská platforma VroniPlag v minulých měsících podle Hrotu odhalila shody v textech disertačních prací několika rakouských komunálních politiků, kteří úspěšně ukončili doktorské studium na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity. Úřad pak na fakultu poslal kontrolory.
Podle Hrotu byla v doktorském studiu nabízeném cizincům řada problematických aspektů. „Byly zjištěny nedostatky včetně závažných nedostatků, které se týkaly státních doktorských zkoušek a obhajob disertačních prací studentů kontrolovaných studijních programů,“ píše se v inspekční zprávě podle týdeníku.
| Novým rektorem Mendelovy univerzity v Brně bude Jan Mareš z agronomické fakulty |
Podle Smrčky zahájil proto akreditační úřad v únoru řízení k odejmutí institucionální akreditace pro ekonomické obory na Provozně-ekonomické fakultě.
„Kromě toho akreditační úřad zahájil další kontrolu na Mendelově univerzitě, která má ověřit, zda nedostatky byly pouze v oblasti vzdělávání ekonomické obory na Provozně-ekonomické fakultě, a nebo zda mohlo docházet k podobným nebo jiným problémům i v dalších oblastech vzdělávání, pro které má Mendelova univerzita institucionální akreditaci, a to i na dalších fakultách,“ řekl. Kontrola podle něj může trvat několik měsíců. Jak dlouhé bude řízení o odejmutí akreditace, nechtěl odhadovat.
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová na svém facebookovém profilu uvedla, že studijní programy jsou v kompetenci děkanů jednotlivých fakult, rektor může ze své pozice pouze vyšetřovat a sestavit komisi, což Nerudová udělala.
„Brala jsem případ velmi vážně a je dobře, že se důkladně vyšetřuje. Jakmile jsem se o těchto konkrétních pochybeních dozvěděla, začala jsem je ze své pozice řešit. Iniciovala jsem odebrání neoprávněně získaných titulů, jmenovala vlastní kontrolní komisi a učinila všechny kroky, které vedly k prošetření celé věci,“ uvedla Nerudová.
Pro týdeník Hrot se vyjádřil také současný rektor Jan Mareš, který je ve funkci od konce letošního března. „Z mého pohledu není jiné cesty než tvrdá a poctivá práce a určitě se nám to podaří. V současné chvíli ale těžko odhadnout, jak dlouhá ta doba bude a jak trnitá to bude cesta. Ve spolupráci s akreditačním úřadem se budeme snažit nápravu zajistit co nejdříve,“ uvedl Mareš.
Kontrola probíhala tři měsíce
Kontrola na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity se konala od loňského 25. srpna do 25. listopadu. Protokol o kontrole zaslal NAÚ univerzitě 20. prosince, škola podle zápisu ze zasedání rady úřadu nepodala proti zjištěním kontrolorů žádné námitky.
Univerzita podle Vrány sama podniká kroky k nápravě a k potlačení takzvaného překladového plagiátorství i k vyřešení dalších případných problémů. S úřadem je v kontaktu. „Včera (ve středu) večer jsme odeslali obsáhlé vyjádření NAÚ, v kterém mimo jiné popisujeme nápravná opatření, která jsme v dané věci už učinili,“ uvedl Vrána.
Na základě vlastního prověřování škola zatím odebrala jeden doktorský titul, druhý případ je v běhu, doplnil Vrána.
X X X
Bývalý Rittigův právník oddaluje nástup do vězení? Odsoudili ho na šest let
Někdejší advokát David Michal, známý především kvůli kauzám kolem lobbisty Ivo Rittiga, měl ve středu odpoledne nastoupit do vězení. Tam ho na šest let poslal pražský vrchní soud za krácení daní při prodeji pozemků v pražských Hodkovičkách. Zatím však zůstává na svobodě. Nástup do vězení se totiž snaží oddálit.
Jen pár hodin před vypršením lhůty, kterou mu k nástupu do věznice dal soud, podal žádost o její prodloužení.
„Odsouzený prostřednictvím své obhájkyně včera (ve středu, pozn. red.) podal žádost o poskytnutí lhůty 20 dní k nástupu do výkonu trestu, o níž bude předsedkyně senátu rozhodovat,“ řekl MF DNES mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig.
Kromě šestiletého pobytu za mřížemi musí Michal podle únorového verdiktu pražského vrchního soudu zaplatit peněžitý trest 3,6 milionu korun a deset let nesmí vykonávat práci v advokacii (už loni v květnu Michala vyškrtla ze seznamu advokátů Česká advokátní komora).
Pravomocně byl odsouzen už v souvislosti se zmanipulovanými zakázkami v Nemocnici Na Homolce. V této kauze dostal dvouletou podmínku a peněžitý trest 2,4 milionu.
X X X
Válka je odpovědí na upřímnou hrůzu, Rusko není Západem považováno za velmoc?, tvrdí rusista Glanc
Ukrajinská vláda, novináři a občané poskytují rozhovory, sdílejí fotografie a videa. Z ruské strany se na veřejnost dostanou vesměs jen kontrolované výstupy oficiálních představitelů. Rusista Tomáš Glanc zdůrazňuje, že ruská společnost je pod brutálním tlakem a i nezávislé průzkumy veřejného mínění je třeba brát s rezervou: „Jsme v situaci válečného stavu. Každý ruský občan ví, že špatná odpověď na položenou otázku může znamenat trestní stíhání.“
Nepochybuje přitom, že válka zvýšila domácí popularitu ruského prezidenta Vladimira Putina. Stalo se tak ale pod tlakem, jaký si lidé v Česku nedokáží představit ani z 80. let.
Paragrafy o diskreditaci ozbrojených sil nebo o propagaci nacismu, což je v ruském pojetí cokoli, co je ukrajinské, podle Glance mobilizují nízké sklony i u lidí, kteří by jinak byli naprosto mírumilovní.
Tomáš Glanc, rusista
„Propaganda pracuje velmi primitivně s pojmy, jako je nacismus, genocida nebo kolektivní Západ. A ukazuje se, že její strategie funguje. Lidé, kteří to prohlédnou, se snaží Rusko opouštět, pokud si to mohou dovolit. Vlna emigrace je obrovská a další jsou zahnaní do vnitřní emigrace, kdy prostě mlčí,“ míní v Interview Plus rusista, který působí i na univerzitě v Curychu.
V prvních dnech invaze byly zatčeny tisíce demonstrantů proti válce, ovšem agresivita ruského establishmentu prý exponenciálně stoupá. K zatčení či pokutě podle Glance stačí vyjít na ulici s byť jen metaforicky pomalovaným papírem formátu A4 bez explicitně protiválečných hesel.
Hrůza z ponížení
Z Ruska nyní masově odcházejí například pracovníci sektoru IT. V březnu jich podle odhadů bylo asi 70 tisíc, v dubnu by to mělo být dalších asi 100 tisíc. „Establishment dokonce na tento odliv reaguje různými ekonomickými výhodami, ale tito lidé jsou vzdělaní a vědí, co dělají,“ poznamenává Glanc.
Na druhou stranu ale připomíná výrok prezidenta Putina, v němž přirovnal odpůrce války ke zrádcům, které ruská společnost vyplivne jako mušku z úst.
„Součástí tohoto imperiálního projektu jsou dokonce i násilné přesuny velkých částí obyvatelstva, což jsme v Rusku nezažili od stalinismu. Desítky tisíc dětí bez rodičů, které jsou odvlečeny z ukrajinského území, pravděpodobně mají kompenzovat těch pár stovek tisíc vyplivnutých mušek,“ konstatuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Putin a jeho okolí prý skutečně věří tomu, že rozšiřování NATO je hrozbou pro Rusko. Zásadní je ovšem moment ponížení vyplývající z vítězství Spojených států ve studené válce.
„Ministr zahraničí Sergej Lavrov to nedávno rozšířil na celé poválečné období a prohlásil, že tato válka je reakcí na samolibost Západu už po druhé světové válce. To, že Rusko není Západem pokládáno za dostatečně silnou velmoc, je upřímně zažívaná hrůza, na kterou reaguje tato brutální válka,“ soudí akademik působící na univerzitě v Curychu.
Změna režimu?
Glanc současně pochybuje o tom, že by tamní opozice mohla dosáhnout změny režimu v Rusku.
„Ví se o tom, jaká panika zavládla v ruském establishmentu po protestech v letech 2011 a 2012, kdy vyšlo do moskevských ulic 100 tisíc demonstrantů. A jedním z důvodů nynější agresivní války proti Ukrajině jsou události z roku 2014, kdy Ukrajinci změnili režim právě demonstracemi v ulicích,“ upozorňuje.
Příliš si neslibuje ani od sankcí a navazujícího poklesu životní úrovně, který, pokud je správně ideologicky prezentovaný, prý nebude dostatečně silným impulzem k odporu.
„Samozřejmě nikoho netěší, že si nemůže koupit určitý druh telefonu nebo kosmetiky. Ale není to nic tak zásadního, jako by to bylo v Německu nebo v jiných společnostech, které jsou úplně jinak strukturované než ta ruská,“ uzavírá.
X X X
Zemřel slavný francouzský herec. Zazářil po boku Claudie Cardinalové i Mastroianniho
Ve věku 80 let zemřel ve čtvrtek francouzský herec, režisér a producent Jacques Perrin, kterého proslavily snímky z 60. let či 80. let i dokumentární filmy. Později proslul také jako producent, mimo jiné oscarových snímků Z a Černobílý prapor. S odvoláním na umělcovu rodinu o tom informovala agentura AFP.
„Rodina s nesmírným zármutkem informuje o ztrátě filmaře Jacquese Perrina, který ve čtvrtek 21. dubna zemřel v Paříži. Odešel poklidně ve věku 80 let,“ uvedla rodina v prohlášení.
Perrin se narodil 13. června 1941. Za svou dlouhou kariéru hrál ve více než 70 filmech, poprvé před kamerou stanul už v roce 1946 ve filmu Brány noci. Nejvíce proslul snímky Poloviční muž, Slečinky z Rochefortu, Černý talár pro vraha, Slovo policajta či Bio ráj. Kromě filmování se věnoval i divadlu, zaujal počátkem 60. let, kdy si zahrál po boku Claudie Cardinalové či Marcella Mastroianniho.
Z další Perrinovy práce vynikly dokumenty s přírodopisnou tematikou Mikrokosmos (1996) a Ptačí svět (2001) – za první z nich získal jako producent Césara, druhý byl pak v kategorii dokumentů nominován i na Oscara.
Jeho poslední filmová role ve francouzském thrilleru Goliath z letošního března odrážela jeho lítý boj za životní prostředí, píše AFP. V dramatu okolo pesticidů a jejich dopadů na člověka se Perrin spojí s lobbistou v podání Pierra Nineye.
Za přínos francouzské kinematografii si Perrin vysloužil řád Za zásluhy a řád Čestné legie. Zůstali po něm tři synové, z nichž dva se rovněž věnují herectví.
X X X
Sokol: Písmeno Z na chlebíčkách pro manželku? Hajlování s obhajobou, jak vysoko skáče pes
Dále stíhat zastupitele Kalvodu za písmeno Z na chlebíčkách by jen zatěžovalo náš rozpočet. V pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS to uvedl advokát a exministr vnitra Tomáš Sokol. Argumentaci člena SPD, že šlo o vzkaz pro přítelkyni Zuzanu, přirovnal k obhajobě hajlování.
Zastupitel města Jilemnice Bronislav Kalvoda, který je také místopředsedou SPD v Libereckém kraji, předminulý víkend na Facebook umístil fotografie chlebíčků nazdobených sýry ve tvaru písmene Z. Obrazec připomíná symbol bílého „Z“, kterým jsou označeny tanky a další vozidla ruských okupantů na Ukrajině.
Podle policie se muž při výslechu k podpoře ruské invaze na Ukrajinu nepřihlásil a písmeno vysvětlil tím, že představují křestní jméno jeho přítelkyně Zuzany. Poznatky nakonec nevedly k zahájení trestního řízení nebo k postoupení věci do správního řízení.
„Připomíná mi to situaci, kdy někdo hajloval, ale pak říkal, že tím ukazoval, jak vysoko skáče pes nebo jak vysoko napadl sníh. Jestli pan Kalvoda deklaroval nesouhlas s agresí na Ukrajině, bylo by jeho další stíhání zatěžováním rozpočtu. Každý si o něm udělá svůj obrázek,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS exministr Sokol.
Druhý host pořadu, advokátka a kandidátka na prezidenta Klára Long Slámová, nevěděla, že dotyčný politik má partnerku Zuzanu. „S ohledem na to, co muž zveřejňoval dříve, jsem tak rychlý konec případu nečekala,“ připomněla facebookové příspěvky, které ukazovaly náklonnost k Ruské federaci.
Můžeme zakázat písmeno z abecedy?
Litevský parlament odhlasoval zákaz veřejného používání písmene „Z“, svatojiřské stuhy a dalších symbolů, které jsou považovány za vyjádření podpory ruské invaze na Ukrajinu. Lidem hrozí pokuta v přepočtu v řádech desítek tisíc korun.
„Zákaz si nedovedu představit. Náš zákon ale stačí i na trestání projevu tímto písmenem jako podpory ruské agrese. Člověk může být podle postižitelný, ale projev musí mít souvislost s jeho dalším chováním. Prověřovanému se musí prokázat úmysl,“ vysvětlila advokátka Slámová.
Sokolovi není jasné, jak by bylo možné zakázat používání běžného písmene z abecedy. „Pokud ho bude člověk doprovázet dalšími činy nebo projevy, jde už o jinou věc,“ podotkl.
Rada města Jilemnice kvůli kauze odvolala Kalvodu z funkce předsedy i člena komise dopravy a veřejného pořádku a zároveň ho vyzvala k rezignaci na funkci zastupitele. To ale politik SPD udělat nehodlá. „Jsem rád, že se policie už nebude takovou hloupostí zabývat. Výzvy od některých kolegů v zastupitelstvu, abych složil mandát, jsou úplně mimo. Naopak, omluvit by se měli v první řadě oni,“ řekl Kalvoda pro CNN Prima NEWS.
Podle radního Jilemnice Vladimíra Richtera z ODS, který odvolání Kalvody z funkce předsedy výboru zastupitelstva navrhl, Kalvoda nekonal správně, protože je politik a musel vědět, co písmeno „Z“ v současné době znamená. Richter nepředpokládá, že by rada města po uzavření případu ze strany policie své dřívější rozhodnutí přehodnotila.
X X X
Chlebíčky s písmenem Z? Byly pro Zuzanu, hájí se politik SPD. Policie kauzu uzavřela
Policie ukončila šetření chlebíčkové aféry v Jilemnici. Zastupitel za SPD Bronislav Kalvoda ozdobil chlebíčky písmenem „Z“. Jedná se o symbol ruské agrese na Ukrajině. Netradiční občerstvení zveřejnil na sociálních sítích. Podle policejní mluvčí výsledky vyšetřování nevedly k zahájení trestního řízení.
Bezkontaktní prodej nemovitostí zažívá obrovský boom. Okamžitá platba za nemovitost.
Zastupitel města Jilemnice Bronislav Kalvoda, který je také místopředsedou SPD v Libereckém kraji, předminulý víkend na Facebook umístil fotografie chlebíčků nazdobených sýry ve tvaru písmene Z. Obrazec připomíná symbol bílého Z, kterým jsou označeny tanky a další vozidla ruských okupantů na Ukrajině.
„V této věci jsme provedli šetření, které jsme zakončili uložením věci, což znamená, že poznatky z naší prověrky nevedly k zahájení trestního řízení nebo k postoupení věci do správního řízení. Muž, kterého jsme v této souvislosti vyslechli, se k podpoře ruské invaze na Ukrajinu nepřihlásil a písmena Z na občerstvení, které vyfotil a fotografie pak zveřejnil na svém facebookovém profilu, vysvětlil stejně nám – jako předtím novinářům tím, že představují křestní jméno jeho přítelkyně Zuzany,“ sdělila policejní mluvčí Ivana Baláková.
Blbost na druhou
Rada města kvůli kauze odvolala Kalvodu z funkce předsedy i člena komise dopravy a veřejného pořádku a zároveň ho vyzvala k rezignaci na funkci zastupitele. To ale politik SPD nehodlá.
Někdejší prezidentský kandidát Michal Horáček nemá podle svých slov důvod Kalvodovi nevěřit. „Nebudeme mazat z našich jmen písmeno Z. Že někdo udělal Zuzaně chlebíčky? Máme na starost důležitější věci,“ uvedl textař.
Podle Horáčka záleží především na kontextu použití zmíněného písmena. Pokud je tedy ono Z myšleno jako podpora ruské okupace, Horáček takový čin tvrdě odsuzuje.
„Je to blbost na druhou. Moje příjmení začíná na Ž, takže anglicky na Z. Měl bych se radši přejmenovat, abych nebyl obviněn z propagace Putina. Pan zastupitel mohl přejmenovat svou manželku na Mařenku a vše by bylo v pořádku,“ podotkl ironicky senátor Jan Žaloudík (za ČSSD).
X X X
Rusko se stává Íránem? Životní styl je nenávratně pryč, popsal expert důsledky sankcí
Lidé nemohou z Ruska normálně vycestovat, místní pociťují zdražení a chybí jim některé zboží, popsal aktuální atmosféru z Moskvy spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just. Dosavadní životní styl tak obyvatelé vyměňují za jiný a zvykají si, že země se pomalu stává Íránem, dodal v pořadu 360°.
„Lidé si z bankomatů vybírali například své dolary nebo eura z účtů, v současné době už ale nemůžou. Rusové si nemohou koupit zahraniční valuty, což je také důsledek sankcí. Nemohou normálně vycestovat, nemohou jen tak nasednout do letadla a odletět do Evropy,“ jmenoval následky sankcí na veřejnost Just.
Sankce tedy na Rusy opravdu doléhají. „V současné době jsme slyšeli, že známá firma vyrábějící prací prášky a drogistické zboží opouští Rusko také kvůli sankcím,“ uvedl Just jako příklad jejich dopadu německého výrobce spotřebního zboží Henkel.
Trápí je nedostatek zboží
Společnost, která vyrábí například prací prášek Persil, se k tomuto kroku rozhodla v souvislosti s válkou na Ukrajině. K ukončení podnikání v Rusku se už odhodlaly desítky firem, některé už krátce po zahájení ruské invaze, která trvá už více než dva měsíce.
„Není nutné čekat, že sankce dolehnou na Rusko automaticky a hned, ale postupně je vidět zdražení i fakt, že chybí zboží, že stále z Ruska odcházejí některé firmy a Rusy, konkrétně v Moskvě, to samozřejmě znervózňuje,“ vysvětlil dále Just.
V Rusku se tak logicky změnil i způsob života. „Životní styl, na který byli zvyklí před 24. únorem, je už nenávratně ztracen a tak trošku smutně si zvykají, že z Ruska se stává Írán, který na tom také není výrazně dobře,“ vysvětlil spolupracovník CNN Prima NEWS, který v Rusku žije.
Ruský prezident však stále odmítá, že by sankce země nějak citelně pocítila. „Strategie ekonomické bleskové války nevyšla. Sankce se navíc podepsaly i na samotných iniciátorech. Mám na mysli růst inflace, nezaměstnanosti, zhoršující se hospodářskou dynamiku v USA a v evropských zemích, pokles životní úrovně Evropanů a znehodnocení jejich úspor,“ řekl Vladimir Putin.
Ten podle odborníků nyní zoufale potřebuje úspěch na frontě, a to zvláště nyní, kdy se blíží jeden z nejvýznamnější státních svátků Den vítězství, který Rusové slaví 9. května. „Proto bych neřekl, že Rusové jsou optimističtí. Hmatatelný výsledek, že by se Ukrajina vzdala, nevidí,“ uvedl Just.
Rusové by chtěli získat pod kontrolu Mariupol, město má ale velký význam i pro Ukrajince. „Boj je symbol a má to velký význam i pro morálku Ukrajinců. Mariupol ale na sebe váže také poměrně velké množství vojsk Ruska a separatistů. Uvidíme, do jaké míry se zde ukrajinští vojáci udrží,“ dodal další host pořadu 360° generál Jiří Šedivý.
X X X
Německo ztrácí svou sáňkařskou legendu. Neodolala nabídce největšího konkurenta
Německý sáňkařský sport ztrácí svou největší osobnost. Jediný trojnásobný olympijský vítěz na jednosedadlových saních Georg Hackl, k tomu majitel deseti titulů mistra světa, po úspěšné závodnické i trenérské kariéře „přestupuje” do týmu největšího konkurenta. Rakušané mu totiž nabídli výrazně vyšší peněžní odměny, než měl dosud.
Hackl svůj přesun do sousední země potvrdil v rozhovoru pro mnichovský deník Merkur. „S mými svěřenci jsme zválcovali celý sáňkařský svět, ale nyní nastal čas odejít. Nabídka pro mě byla příliš lukrativní,” přiznal nyní pětapadesátiletý rodák z Berchtesgadenu Merkuru.
Alexander Resch, předseda Německého svazu bobů a saní, označil Hackla za „tvář sáňkařského sportu“ a jeho odchod za obrovskou ztrátu. Také proto, že se nyní Německo musí bát o svou nadvládu v ledovém korytu. Vždyť na únorových zimních olympijských hrách získali Němci všechny zlaté medaile, přidali k nim ještě dvě stříbrné.
Podle německé veřejnoprávní televize ARD nejde o první „útěk“ německých trenérů či činovníků do zahraničí, stává se z toho problém celého tamního sportu. U ex-sáňkaře Hackla jde o ekonomický krok vzhůru. „Špatné odměňování je problém, který v německém profesionálním sportu doutná už dlouho,“ uvedla televize ARD.
Reprezentační trenér bobistů René Spies již nedávno vyzval k lepšímu odměňování. „Existuje jen jedno řešení. Platy trenérů se musí upravit, a to na všech pozicích v Německu,“ řekl a upozornil: „Samozřejmě se snažíme udržet aktivní sportovce i ty, kteří aktivní kariéru skončili. Ale to při platové struktuře není možné, dotyční pak často raději zůstanou na úřadě, jdou studovat nebo někam jinam.“
Odchází také olympijská vítězka v krasobruslení
V případě „Hackla Schorsche“, jak se nejlepšímu sáňkaři všech dob říkalo kvůli jeho typickému bavorskému přízvuku, opustila německé zimní sporty ikona. Jedná se o druhý bolestivý odchod z Německa během jednoho měsíce. V březnu oznámila bývalá olympijská vítězka v krasobruslení Aljona Savčenková (sportovní dvojice 2018), že odchází do Nizozemska. Tamní svaz na to následně zveřejnil informaci, že Savčenková povede jako reprezentační trenérka nově zřízené tréninkové centrum v Heerenveenu.
„Nizozemská federace mi na rozdíl od německé dala skutečnou nabídku. Pravidelný příjem, sociální a zdravotní jistoty, profesní perspektiva a sociální jistoty pro mou dceru,“ vysvětlila Savčenková na stránkách eurosport.de.
Hackl ukončil aktivní kariéru v roce 2006 jako trojnásobný olympijský šampion v jednotlivcích, desetkrát se stal mistrem světa a získal sedm titulů mistra Evropy. Před dvěma roky ho uvedli do Síně slávy německého sportu, jeho portrét má v záhlaví titulek Profesor saní.
Synonymem pro Hackla jsou též výrazy hnidopich, pedant či puntičkář. „Neustále pracujeme přesčas. Zkoumáme, kutíme, zkoušíme. Je toho hodně, co je na saních třeba udělat,“ říkal už za své závodní kariéry. Takový je prostě jeho přístup k práci. I to je důvod, proč má Německo již desítky let náskok před konkurencí.
Ze svých saní vždy vytěžit maximum, někdy až příliš. Na mistrovství světa v roce 1999 zažil velké zklamání, když na domácí trati v Königssee havaroval. „Jednoduše řečeno, chtěl jsem příliš mnoho. Měl jsem neotřelé nápady v konstrukci saní. Materiál byl velmi, velmi rychlý, ten den jsem ho nedokázal zkrotit,“ citoval ho tehdy mnichovský list Merkur.
Hnidopich má pozvednout konkurenci
Něco podobného se mu už nikdy nestalo, poučil se z toho a zdokonalil svůj materiál. A dal sobě i těm, kteří přišli po skončení jeho kariéry a pečoval o ně jako technický trenér, rozhodující výhodu.
Ta vyvrcholila na letošních olympijských hrách. Proto se nyní v Německu všichni ptají: „Proč ale nyní končí spolupráce, která byla pro Hackla tak úspěšná jak v jeho závodnických, tak trenérských dobách?“ „Nabídka byla příliš lukrativní,“ zopakoval Hackl s tím, že s německým svazem nemá „žádné problémy“. Sportovní ředitel federace Thomas Schwab doplnil: „Georg tuto změnu vnímal jako poslední příležitost, aby se mohl znovu profesionálně rozvíjet.“
Felix Loch, stejně jako Hackl trojnásobný olympijský vítěz, jedno zlato má však z týmového závodu, již dal najevo, jak bolestivý je a bude pro něj a celý německý tým odchod jeho vzoru. „Samozřejmě, že to hodně bolí, že nás Schorsch po tolika společných letech opouští. Pro mě byl víc než jen trenér. Vděčím mu za hodně,“ řekl dvaatřicetiletý sáňkař, který obsadil na letošní olympiádě čtvrté místo v jednotlivcích.
O to pikantnější se na celém přestupu stává skutečnost, že nabídku mu dal jeho největší soupeř z devadesátých let Rakušan Markus Prock, současný předseda Rakouského sáňkářského svazu. Na olympijských hrách 1992 ve francouzském Albertville a o dva roky později v norském Lillehammeru vždy skončil na druhém místě za Hacklem. Titul mistra světa v jednotlivcích mu uzmul jen jedinkrát v roce 1996 v Altenbergu.
„Velmi mě potěšilo, že Georg naši nabídku přijal,“ pravil rakouský šéf s tím, že skládá nový tým směrem k olympijským hrám 2026 v italských městech Milán a Cortina d’Ampezzo. Kromě Hackla jako technického trenéra přišel též nový šéftrenér Christian Eigentler. „Chceme jít po nových výzvách a dosáhnout výkonnostního maxima,“ poznamenal Prock a mezi řádky naznačil, že s materiálovým hnidopichem Hacklem stojí před Rakušany jediný cíl: předstihnout Německo.
X X X
Basketbalisté Opavy se znovu ujímají vedení série
Druhá čtvrtina 35:14 v jejich prospěch rozhodla
Čtvrtfinále Kooperativa NBL 2021/2022, USK Praha – BK Opava 69:85 (15:22, 29:57, 47:74)
Třetí čtvrtfinále začalo před skvělou kulisou, která se zastavila na čísle 1005 diváků. Fanoušci nejen USK si tak zaslouží poklonu. Více ze začátku utkání měla Opava, která využila nervozity v zakončení domácích a dostala se do vedení 15:7, když si pomohla čtyřmi protiútoky. I proto po deseti minutách vedla 22:15 a úspěšnost střelby USK byla v tu chvíli na 18%. Hosté se dostali do dvouciferného vedení ve dvanácté minutě z ruky Švandrlíka a domácí jen těžko zastavovali Markussona s Gumbsem, naopak na druhé straně se na koš natrápili a trenér King si vybral svůj druhý oddechový čas už ve třinácté minutě za stavu
24:37. Hosté nepohrdli šancí při horší střelbě domácích a přes dvacetibodový náskok se dostali už v šestnácté minutě. Pražané měli v poločase nad čím přemýšlet, protože měli mnohem méně z doskoku, netrefovali volné střely, dovolili Opavě 57 bodů a prohráli druhou čtvrtinu 14:35. Opava proměnila téměř vše na co sáhla a navíc se při absenci Šiřiny skvěle rozehrál Kouřil. Opavští se dostali na třicetibodový náskok 61:31 z kraje třetí čtvrtiny a o osudu utkání tím bylo rozhodnuto. Sovy nakonec vyhrály třetí čtvrtinu 18:17, ale stále měly střelbu z pole pod 30%. Dál však bojovaly a pomalu ukrajovaly z náskoku soupeře. Tři minuty před koncem byl stav 64:77 po jejich sérii 17:3. Čtvrtou desetiminutovka vyhrály 22:11, ale to nic nezměnilo na dnešním vítězi. Paradoxem je, že USK dnes nešla střelba z pole, ale proměnil všech osmnáct trestných hodů. Slezané zaslouženě zvítězili 69:85 a Sovy budou muset zítra od 18:00 do utkání vstoupit úplně jinak, pokud chtějí pomýšlet na vyrovnání série.
Nejlepším dnešním střelcem se stal s 18 body Gumbs. Na straně domácích to byl s 14 body Farský.
Kryštof Vlček (asistent trenéra BK Opava): „Jsem rád za vítězství v poměrně hezké atmosféře. Chci poděkovat lidem z Opavy, kteří žijí v Praze, že nás přišli podpořit. Dobře jsme do zápasu vstoupili českou pětkou, která si hezky rozdávala balón. Soupeř měl problém se dostat do pozic a v první čtvrtině byl velmi často na trestných hodech. Z toho skórovali a v první čtvrtině to měli 9/9 a skončili na 18/18. To je moc pěkné číslo, ale naštěstí jim to nepadalo z trojky, tak jako v Opavě. To byl ten důležitý dnešní faktor. Pražané nebyli tolik úspěšní z tříbodového oblouku. My jsme přijeli bez Jakuba Šiřiny, kluci odvedli dobrý výkon po tři čtvrtiny a v té čtvrté jsme tolik fyzicky nestačili. Soupeř šel do rizika a měli jsme problém si udržet pozici. Naštěstí naší zkušeností v závěru jsme to pohlídali a připisujeme cenné vítězství.“
Josh King (trenér USK Praha): „Gratuluji Opavě. Věděli jsme, že to nebude jednoduché, protože jsou nejlepším týmem v lize z objektivního důvodu. Přijeli po porážce na vlastní palubovce a jejich zkušení hráči prostě ukázali, že si s tím umí poradit a vyhrát vlastně hned v začátku. Dobré je, že nad tím nemusíme příliš přemýšlet, protože hrajeme už zítra. Budeme více agresivní a hrát více náš styl. Dnes se hrálo podle nich a využili toho.“
Jakub Slavík (hráč BK Opava): „Do Prahy jsme přijeli s cílem vyhrát oba zápasy po tom našem jednom zaváhání. Snažili jsme se do toho vstoupit s co největší energií avšak USK dobře drželo krok. I ke konci dobře presovali, snažili se zvrátit utkání. Avšak oproti těm zápasům v Opavě USK nepadly trojky a podařilo se nám dobře pokrýt duo West Mangas. Dali dohromady 20 bodů. Vyhráli jsme i celkem velkým rozdílem na doskoku. USK mělo celkem dost útočných doskoků. To bude jeden z bodů, které musíme zlepšit do zítra.“
Radek Farský (hráč USK Praha): „Nám se vůbec nepovedl start do utkání. Prohrávali jsme pak v poločase o třicet bodů. Nedařilo se nám vůbec střelecky v útoku, trápili jsme se. Nedávali jsme jednoduché pozice, naopak Opava trefovala snad ze všech možných pozic, co mohla. To byl ten hlavní důvod. Byli jsme pozdě v rotacích. V druhém poločase jsme to zlepšili, ale to už nestačilo. Je to série, dáváme hlavu nahoru a zítra se začíná zase od nuly a chceme, aby to bylo 2:2.“ /mš/