Z Ameriky letí směrem k Ukrajině hned dvě špatné zprávy najednou. Spojené státy daly podle listu The New York Times Kyjevu najevo, že v nejbližší době neuvažují o dalších dodávkách zbraní. Navíc podle agentury Bloomberg zvažují, že by uznaly ruskou kontrolu nad okupovaným Krymem.Až Ukrajina vyčerpá balíček s dodávkami schválený v časech úřadování Joea Bidena, nemusí se od USA dočkat žádných dalších zbraní. Uvedl to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na členy Kongresu obeznámené se situací.
„V Bílém domě ani v Kongresu se nevedou prakticky žádná seriózní jednání o dalším balíčku zbraní pro Ukrajinu,“ sdělili NYT členové Kongresu, kteří Ukrajinu podporují.
Evropští představitelé podle deníku tvrdí, že od Spojených států nedostali ani ujištění, že Washington bude pokračovat ve sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. To je přitom klíčové pro schopnost napadené země cílit na ruské jednotky a infrastrukturu.
„Když Bílý dům v těchto dnech mluví o svých vztazích s Ukrajinou, obvykle mluví o tom, co dostává, a ne o tom, co hodlá dát,“ napsal list.
Trump připustil zastavení mírových rozhovorů s Ukrajinou a Ruskem. Hovoří o kritické fázi
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek uvedl, že Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit. USA podle Rubia musí od Ruska i Ukrajiny vědět, že o mír stojí.
Kyjev s podmínkami souhlasil, Moskva má podmínky
Kyjev již dříve bez podmínek souhlasil s americkým návrhem na celkové příměří. Moskva se takto jasně nevyjádřila. Opakovaně uvedla, že s myšlenkou souhlasí, zároveň však požaduje řešit takzvané prvotní příčiny konfliktu. Hovoří také o zrušení některých západních sankcí před ukončením bojů. Ukrajina zdůrazňuje, že budoucí mírová dohoda bude muset obsahovat bezpečnostní záruky pro případ dalšího ruského napadení.
Rusko zaútočilo na centrum ukrajinského města Sumy. (13. 4. 2025)Zdroj: Profimedia.cz
Po únorové roztržce v Oválné pracovně mezi prezidentem Donaldem Trumpem a jeho protějškem Volodymyrem Zelenským vedou obě země nová jednání o dohodě o amerických investicích a přístupu k ukrajinskému nerostnému bohatství, vzácným zeminám a dalším těžebním projektům.
Jenže souběžně s tím zaznívají z Washingtonu hlasy, které Zelenskému nezní zrovna povzbudivě. Naposledy agentura Bloomberg v pátek přišla s informací, že Spojené státy zvažují, že by ve jménu snahy o dosažení mírové dohody uznaly ruskou kontrolu nad okupovaným Krymem.
Rusko nelegálně obsadilo ukrajinský poloostrov v roce 2014, mezinárodní společenství jeho vládu nad tímto územím neuznalo. Neučinil tak ani Kyjev. Podle agentury Bloomberg však ve Washingtonu ohledně této záležitosti ještě nepadlo definitivní rozhodnutí.
X X X
Bývalý kongresman Weldon: Dva z teroristů 11. září pracovali pro CIA
Bývalý člen americké Sněmovny reprezentantů Kurt Weldon obvinil CIA, že zakrývá pravdu o útocích z 11. září. V rozhovoru s Tuckerem Carlsonem řekl, že „deep state“ ve Spojených státech záměrně zatajuje klíčová fakta o tragédii. Podle Weldona dva z teroristů pracovali pro CIA, ale agentura nad nimi později „ztratila“ kontrolu.
V průběhu rozhovoru publikovaném mimo jiné na společenské síti Instagram Tucker Carlson uvedl: Opakujete fakta, která jsou již známá. Někteří američtí představitelé skutečně aktivně tajili skutečnost, že útokům z 11. září bylo možné zabránit – měli všechna data, ale z nějakého důvodu je ignorovali. Tady opravdu záleží na motivu. Myslíte si, že ve vládě USA byli lidé, kteří udělali spoustu chyb nebo byli příliš nepřátelští vůči každému, kdo zasahoval do jejich pravomoci, takže nesdíleli informace s jinými ministerstvy, což vedlo k teroristickým útokům? To je alespoň závěr obsažený v jedné z oficiálních zpráv z 11. září. Nebo americká vláda věděla o hrozící hrozbě a záměrně ji umožnila?
Bývalý republikánský kongresman Kurt Weldon na to řekl: Za prvé, tato zpráva není důvěryhodná. Nevěřím mu jediné slovo, jsou to jen odpadky, hromada papíru bez špetky smyslu. Nemám ve zvyku spekulovat o věcech, které nemohu na 100% dokázat a na které nejsem připraven podstoupit test na detektoru lži. S jistotou mohu říci jen jednu věc: došlo k zatajení informací. Než ale odpovím na vaši otázku, rád bych upozornil ještě na jednu skutečnost. Po tom všem, co se stalo, dostal Tony Shaffer od svého velení povolení napsat své paměti. Říká se jim „Dark Heart“. Napsal tedy knihu, našel vydavatele a šel za svým velícím generálem, aby přezkoumal obsah, jak to protokol vyžadoval. Generál řekl: „To je v pořádku, Tony; není tam nic, co by mohl být problém; můžeš to zveřejnit.“ Tony vydá knihu, náš „deep state“ se o tom dozví a vydavateli je řečeno, aby knihu nešířil. Ale už je pozdě. Naše vláda za použití peněz daňových poplatníků koupí všech 10 000 výtisků prvního vydání Dark Heart a zničí je.
To, co vidím, mě znepokojuje do morku kostí: 11. září se nestalo, protože skupina lidí unesla několik letadel. Za prvé, mohu potvrdit, že dva z únosců, kteří byli na palubě jednoho z letadel, pracovali pro CIA. Tam dostali peníze. A jedna z našich agentur tuto skutečnost potvrdila písemně, mám ten dopis. Takže, dva z nich pracovali pro některé únosce. byla ztracena a za to byli zaměstnanci agentury pokáráni. Zadruhé vím, že se zpravodajská služba třikrát pokusila předat informace, které mohly zabránit teroristickým útokům. Znám jméno zaměstnance ministerstva spravedlnosti, kterého kontaktovali a nařídili mu zrušit schůzky. Nakonec je nebylo možné uskutečnit, server vasevec.cz
X X X
AMERIKA OBHAJUJE VLASTNÍ PROSPĚCH
Spojené státy si hájí hlavně vlastní zájmy. Trump chce vyvolat chaos mezi evropskými politiky, míní expert
Americký prezident Donald Trump řekl, že se Spojené státy přestanou pokoušet ukončit válku na Ukrajině, pokud Moskva nebo Kyjev příliš ztíží zastavení konfliktu. Zároveň ale poznamenal, že nechce říct, že odchází od jednacího stolu. Spojené státy zvažují, že by uznaly ruskou kontrolu nad poloostrovem Krymem. „Trump není politik, ale je byznysmen, který je zvyklý tvrdě vyjednávat,“ vysvětlil pro Radiožurnál šéf Asociace vyjednavačů Radim Pařík.
X Jak si vykládáte Trumpův signál? Jde o taktiku ve vyjednávání, nebo náznak rezignace?
Musíme si uvědomit, že ačkoliv je Donald Trump americký prezident, tak není politik, ale je byznysmen, který je zvyklý velmi tvrdě vyjednávat. To, co vyslovil, je hrozba s pozvánkou k jednacímu stolu, protože použil podmiňovací způsob. Říká, že Amerika může ukončit podporu Ukrajiny, ale neříká, že to udělá. Současně tvrdí, že je připravený dál jednat.
Spojené státy si hájí hlavně vlastní zájmy. Trump chce vyvolat chaos mezi evropskými politiky, míní expert
Celou situaci musíme vidět v kontextu byznysu a toho, že Donald Trump chce nerostné bohatství Ukrajiny a chce, aby se snížila cla na produkty ze Spojených států, protože Spojené státy mají výrazné ekonomické problémy.
Hrozbu vyslovil ministr zahraničí, to je klasická vyjednávací strategie – říkáme jí svázané ruce, což znamená, že vyslovíme hrozbu přes třetí osobu, která se odkazuje na někoho, kdo věc ve skutečnosti může rozhodnout. Tím se otevírá prostor k vyjednávání.
Když si zrekapitulujeme dosavadní průběh vyjednávání, jak si podle vás zástupci Spojených států vedou?
Zástupci Spojených států hájí hlavně svoje vlastní zájmy. Musíme si uvědomit, že Donalda Trumpa na konci dne až tolik nezajímá válka na Ukrajině, ale zajímá ho jeho celní a ekonomický souboj s Čínou, která ovládá americký státní dluh. Z perspektivy Spojených států je všechno správně. Nás jímá hrůza, protože víme, že se odehrává válka v Evropě, Rusko je agresor a že napadl Ukrajinu.
Donald Trump chce vyvolat mezi politiky EU chaos, aby s ním mluvil každý jednotlivě. Nechce, aby se EU sjednotila, z jeho pohledu dělá všechno správně.
Jaký smysl mělo známé extempore v Oválné pracovně Bílého domu, kdy se prezident a viceprezident nevybíravě pustili do Volodymyra Zelenského?
To byla velmi nešťastná situace a něco takového by se v diplomacii vůbec nemělo stát. Celé to ve mně vyvolávalo dojem, že situace byla připravená a že se mělo jednat o dehonestaci prezidenta Zelenského před americkými občany. To byl signál, ve kterém Donald Trump říká, že prezidenta Ukrajiny už k ničemu nepotřebuje, protože když válka skončí, tak prezidentem nebude.
Byla to diplomatická katastrofa, která otevřela úplně nové přístupy k vyjednávání, jaké jsme nikdy nezažili. Doufám, že dveře těchto postupů velmi brzy zase zavřeme a už je nikdy neuvidíme.
Putinova strategie
X Jakou taktiku vyjednávání používá Vladimir Putin?
Vladimir Putin je dlouhodobý stratég, který dokáže čekat. Když si vzpomeneme na jeho telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem, tak nechal čekat amerického prezidenta mnoho dlouhých minut na telefonu, než se sám přihlásil. Vladimir Putin ukazuje svým protějškům sílu a říká: „Počkejte si na mě.“
Vycházel i z toho, že Donald Trump má rád, když věci vyřeší velmi rychle a velmi efektivně a nerad ztrácí čas. To je slabina amerického prezidenta. Vladimir Putin sleduje zájmy Ruska a sleduje, aby zanechal nějakou výraznou stopu jako nový ruský car, až skončí v prezidentském úřadu a odejde z tohoto světa.
X Třicetidenní částečné příměří týkající se útoků na energetiku v pátek uplynulo. Obě strany se obviňovaly z jeho porušování. Jak se dá dál postupovat ve vyjednávání, pokud není dodrženo ani to, co už bylo vyjednáno?
Vycházíme z toho, že když uzavíráme dohodu například v kontextu byznysu nebo úplně běžně v rodině, tak se snažíme dodržet slovo, které jsme dali. V politice to často funguje úplně obráceně. Udělá se prohlášení a ani jedna ze stran dohodu nedodrží a všechny strany s tím dopředu počítají.
X To neznamená, že vyjednávání končí. Pouze pak probíhají za zavřenými dveřmi, je to standardní postup a výsledky se dozvídáme postupně. Nesmíme zapomenout, že v politice a diplomatických vyjednáváních často funguje „vrtěti psem“. To znamená, že se vyšle zpráva, která není relevantní, aby zakryla něco mnohem důležitějšího.
To si myslím, že se děje, protože Donald Trump už připouští uznání Krymu, rozdělení Ukrajiny, ale současně chce nerostné bohatství.
Bylo vůbec částečné příměří k něčemu? Zdá se, že není vůle ho prodloužit.
Myslím si, že každý zachráněný lidský život stojí za to, aby příměří bylo. Na druhou stranu je to první test toho, zda spolu můžeme vůbec mluvit a uzavírat a dodržovat dohody.
Návrat do hry
X Co by mohla udělat Ukrajina pro to, aby se dostala do hry ve vyjednávání?
Ukrajina by potřebovala silnou podporu například jednotné EU. Spojené státy americké jsou velká země s mnoha stamiliony obyvatel stejně jako Ruská federace, ale když sečteme obyvatele EU, tak je to mnohem větší síla a obrovská ekonomická síla. Spojené státy v současné době nemohou přestat obchodovat s EU nebo s Čínou.
Kdyby se prezidentu Zelenskému podařilo s představiteli EU seřadit do jednoho šiku a vystupovat jedním hlasem, tak v tu chvíli americký prezident mluví jen s jediným představitelem. To by byla obrovská síla, Ukrajina by byla zpátky ve hře.
X Trump během prezidentské kampaně prohlásil, že by mohl Putina donutit přestat bojovat do dvaceti čtyř hodin po svém nástupu do Oválné pracovny, což bylo 20. ledna. Spojené státy lhůtu prodloužily do Trumpových prvních 100 dnů ve funkci, které se završí 30. dubna. Je šance, že by se to mohlo opravdu stát?
Politici řeknou ve volební kampani cokoliv. Když se podíváme na amerického prezidenta s jeho obrovským sebevědomím, egem a stylem vystupování, tak už když vyslovoval tato slova, tak jsme si mohli myslet, že to je spíše chvástání než realita. To, že by se ale podařilo ukončit válku do 30. dubna, je velmi nepravděpodobné, protože tam je obrovské množství zájmů, spousta zraněných lidí nejenom fyzicky, ale i duševně. Všechny tyto emoce trvají.
Rusko a Spojené státy se dohodnou na ukončení války na Ukrajině ve chvíli, kdy budou zohledněny jejich zájmy.
X X X
LEYENOVÁ ODVETU NA USA? NEMÁ NA TO UMĚNÍ
EU zvažuje čínskou odvetu
Evropská unie může odpovědět na Trumpova cla omezeními kritických vývozů, pokud takové najde.
Celní válka se stupňuje do fáze, kdy nemá cenu sledovat podrobnosti, jak radí Číňan. Je jedno, kolik dalších procent americký prezident Donald Trump napaří. Se současnými sazbami se v Číně stejně žádný obchod nemůže uskutečnit. Účinnou odvetu však tvoří seznam položek, které partneru neprodám za žádnou cenu, přestože je kriticky potřebuje. Třeba různé vzácné kovy, bez kterých se moderní elektronické zázraky neobejdou. Vlastně, právě proto.
Zatím to bylo představeno jen jako hrozba, jako položky, které jsou pod centrální kontrolou. Naštvěte nás o trochu víc, a my je prostě blokneme. Jedna rána razítkem, a svět se změní.
Bloomberg přinesl zprávu, že podobná opatření se chystají i v Evropské unii, pokud 90 denní pauza, která oddálila dopad amerických astronomických „recipročních cel“ pro nečínskou část světa, nebude využita k vyjednání schůdnější dohody. Zájem o dohodu by byl, podle Trumpa oboustranný. Jen nevíme, co má obsahovat. Italská premiérka Meloniová v roli předskokana byla přijata v Bílém domě velice přátelsky (na rozdíl třeba od ukrajinského prezidenta Zelenského), ale to je tak zhruba vše, co lze ze zpravodajství vyčíst.
Ona sama zdůrazňovala, že nechce oslabit snahu Evropské komise, která má teď monopol na vyjednávání s USA. Její washingtonská návštěva nijak nenaznačila, co se v případě neúspěchu chystá. Možná proto, že zatím nikdo netuší, kam sáhnout. Odborné diskuse se zatím drží obecného „já bych mu“, já bych ho“ a „já bych s ním“.
Pro neodpovědné novináře, kteří mají tak malý vliv, že si mohou dovolit psát otevřeně, působila úvodní evropská nabídka jako žert. Spočívala v plánu, podle kterého naopak veškerá cla mezi EU a USA prostě zrušíme. Co se stane? Povede to ke snížení obchodních nerovnováh? Ani náhodou. Nejveselejší je naše bědování, že cla neprospívají rozvoji obchodu. Ale Trump přece nechce rozvoj obchodu, chce rozvoj výroby, která není možná, pokud se stejná věc dá dovézt mnohem levněji.
Je tu jedna podmínka, můžeme sáhnout po dovezeném, kdy nás napadne, ale jen když je za co. Můžete si koupit, co se nabízí a vy na to máte peníze. Jakmile se jedna z těchto podmínek poruší, na clech nezáleží. Každoroční obchodní schodek USA ve výši biliónu dolarů jinými slovy říká, že tuhle hodnotu dostávají Američané zadarmo, jen za zelené papírky, které Fed nic nestojí. Ale musí je prodat. Co když se to nepovede?
A co když se potřebná věc najednou ani koupit nedá, ale my už jsme zapomněli, jak se dělá? Dodavatelské řetězce mohou být zpřetrhány epidemií, válkou nebo tlakem výroby za ještě nižší mzdy, než byl dosavadní dodavatel ochoten akceptovat. Jenže ten nový pochází ze země, se kterou jsme v konfliktu.
Stejně žertovná je představa, že EU může postavit obranu na tom, že bude „jednotná“ a že zvýší vlastní produkci i vlastní spotřebu tím, že odstraní všechny „byrokratické bariéry“ mezi členskými státy. Je to pokus vyrovnat se Spojeným státům tím, že si problémy, ze kterých jsou zoufalí, přivodíme sami. Jednotný přístup znamená pokorné přijetí diktátu nejsilnějších. Zrušení zbytků ochrany domácí výroby odevzdá trh zahraničním monopolům. A čím se pak budeme živit? Evropské HDP poroste, ale život Evropanů bude čím dál těžší. Tyhle vztahy jsou tak prosté, že si jich všiml i Trump.
Úplně nejžertovněji vyzněl pokus Obchodní komory EU v Číně nastavit podmínky pro to, aby výpadek evropských obchodů s Amerikou mohl být nahrazen užšími vztahy s Čínou. Je to bohulibý záměr, pokud by byl myšlen vážně. Nepřehlédněme však pár drobných podmínek, které čínským partnerům tlumočil v Pekingu předseda Jens Eskelund:
Navrhl „odklon od vysoce koordinovaného rámce průmyslové politiky“ a návrat k „odvážným tržně orientovaným reformám, které umožní čínským a zahraničním společnostem konkurovat za rovných podmínek“. K tomu patří i neomezený vstup evropských investorů do Číny. Odvahu představuje ochota otupěle držet, když mne dřou bez nože.
V podstatě tedy navrhl, aby Čína zavrhla své přednosti a místo toho se vyrovnala EU s její neschopností držet krok se světovým technologickým vývojem, zvládat regionální rozdíly a další úkoly, které se dají svěřovat průmyslové nebo obecněji hospodářské politice. S politikou pryč!! Pokud se samozřejmě nejedná o ochranu nenasytnosti největších hráčů, kteří jsou na straně politiků.
Často se žongluje pojmem trh, který má v ekonomii podobnou funkci, jako v matematice nekonečno. Má nezastupitelnou roli ve spoustě definic a vzorců, jenom nevíme, co to je. Učebnicová definice trhu je kouzelná, protože vylučuje jevy, bez kterých skutečný trh nespatříme – daně, transakční náklady, rozdíly v postavení a informovanosti účastníků. Je to pokus přiblížit se idylickým časům Adama Smithe, který vysvětloval zdroj bohatství národů z časů začátků průmyslové revoluce, kdy trh představovali stejně velcí řezníci nebo dílničky s výrobou špendlíků, které uměl každý.
V Americe teď vládne parádní chaos, což může pomoci Trumpovým vyjednavačským schopnostem, když znejistělý partner neví, na co se soustředit dřív. Nicméně, zazněly už průmyslové hlasy, kterým se tento trend líbí. Mám je ovšem z dost protrumpovského média, kterým je internetový UnHeard.
Píše, že Main Street (reálný opak finanční Wall Street) vítá Trumpova cla a je prý snadné pochopit proč. Dávám to, jak to přišlo:
Když byla Čína v roce 2000 přijata do Světové obchodní organizace, americká výroba se otřásla. Mottlova společnost, která se specializovala na výrobu plechů, lisování a montáž, zaznamenala do roku 2003 pokles tržeb na zhruba 7 milionů dolarů, což byla třetina hodnoty z doby před čtyřmi lety. O dva roky později byl nucen propustit polovinu zaměstnanců. „Ten den jsem šel domů a plakal a plakal,“ říká Mottl.
Mottlovy potíže nebyly v žádném případě ojedinělé. Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP USA klesl z třetiny na poválečném vrcholu a ze 14 % v roce 2000, kdy se projevil čínský šok, na méně než 10 %. Podle výzkumů přišlo s prudkým nárůstem dovozu z Číny mnoho regionů s velkým podílem zpracovatelského průmyslu o pracovní místa a životní úroveň se snížila.
Devastace nebyla jen ekonomická, ale i psychologická a dokonce duchovní. To přispělo k tomu, co nositel Nobelovy ceny za ekonomii Angus Deaton a jeho žena, princetonská vědkyně Anne Caseová, nazvali „smrtí ze zoufalství“: zvláštní a znepokojivý pokles průměrné délky života dělnické třídy spojený s nárůstem depresí, alkoholismu a zneužívání opiátů. Geografie tohoto neduhu se překrývala s deindustrializací.
V následujících dvou desetiletích se Mottl dokázal přeorientovat na výrobu leteckých a raketových komponentů sloužících obrannému průmyslu, odkud pochází většina jeho dnešních obchodů. Dnes však Atlas pouze přežívá – pokud ovšem nezačnou platit Trumpova cla.
„Cla nám pomáhají nahoru. Posledních 20 let jsme si sami podřezávali krky,“ říká. „Konečně vidím příležitost vytvořit nový trh. Moji američtí dělníci by neměli pracovat za mexické nebo čínské mzdy.“
Přesto samotná cla pravděpodobně neoživí podíl výroby na HDP, natož podíl výrobních pracovníků. K jeho zvýšení je zapotřebí průmyslová strategie a rekvalifikace pracovníků po desetiletích, během nichž americké výrobní regiony ztratily své průmyslové know-how a atrofovaly. Dnes, jak si mnozí výrobci stěžují, je obtížné najít americké dělníky schopné zůstat střízliví od devíti do pěti, natož aby vynikali v moderních továrnách zítřka, které budou založeny na robotizaci. Uvidíme, zda se Trumpovci o tento aspekt úkolu zajímají stejně horlivě jako o cla.
Přesto Mottl tvrdí, že je v posledních dnech zavalen žádostmi o cenové nabídky, a slyší řeči o tom, že se sousední firmy chystají přesunout provozy ze zámoří zpět do vlasti. „Snažím se dát do pořádku své stroje, svůj tým a nabíráme nové zaměstnance,“ dodává.
Komentář k Mottlovu příběhu naznačuje, že bez čínských metod to zřejmě nepůjde ani v USA. Z toho je zároveň vidět, jak jsou ty Eskelundovy rady Číňanům opravu hloupé. A že pravděpodobně naopak spíše něco od Číňanů přebereme my.
Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
Diplomacie po americku. Vance se v Itálii snažil vtipkovat a skončil u „blbce“
Americký viceprezident J. D. Vance při své návštěvě Itálie znovu rozvířil diplomatické vody neobratnou poznámkou. Během přátelského setkání s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou totiž nešťastně zavtipkoval, že by ho klidně mohla nazvat „blbcem“ a on by to ani nezjistil, protože italštině nerozumí.
Vance dorazil do Říma v rámci velikonočního programu, který kromě návštěvy Vatikánu zahrnoval i schůzku s Meloniovou, jen den poté, co italská politička zavítala na setkání do Bílého domu.
Setkání obou politiků začalo v uvolněné atmosféře, když Vance dorazil do sídla italské vlády, kde ho Meloniová přivítala slovy: „Chyběl jste mi.“ Oba se přitom viděli jen o den dříve ve Washingtonu, kde Meloniová sklízela uznání za svůj projev v italštině během rozhovorů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Když Meloniová před novináři zopakovala své hodnocení předchozí schůzky a zmínila „hrdost na speciální vztah“ mezi Itálií a Spojenými státy, Vance reagoval s úsměvem: „Doufám, že přesně to jste řekla.“ A hned nato přidal poznámku, která vzbudila rozpaky: „Samozřejmě jste mě mohla klidně nazvat blbcem a já bych to ani nezjistil. Ale bylo by to v tom nejkrásnějším jazyce, takže bych se ani neurazil.“
Podle kritiků jeho věta nepůsobila pouze jako trapný pokus o humor, ale spíše jako nedostatek diplomatického taktu. V době, kdy Washington a Řím řeší citlivé otázky ohledně transatlantických obchodních vztahů, si mnoho lidí klade otázku, zda si Vance vůbec uvědomuje váhu svých slov na mezinárodní scéně.
Nejen politická návštěva
O to rozpačitější dojem výrok zanechal i proto, že měl podtrhnout přátelskou atmosféru velikonoční návštěvy. Ta vedle oficiálních jednání zahrnovala i symbolická gesta jako modlitbu ve Vatikánu. „Měl jsem skvělé setkání s premiérkou Meloniovou a jejím týmem a brzy se vydám s rodinou do kostela v tomto krásném městě,“ uvedl viceprezident a popřál k Velkému pátku věřícím po celém světě.
Viceprezident, který v roce 2019 konvertoval ke katolické víře, se společně se svou manželkou a třemi dětmi zúčastnil velikonočních obřadů na Velký pátek v Bazilice svatého Petra. V sobotu pak jednal s druhým nejvýše postaveným vatikánským činitelem, státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
Americký viceprezident J. D. Vance se při návštěvě Vatikánu zúčastnil bohoslužby. (18. dubna 2025)
Obě strany vedly „srdečný rozhovor“, který zahrnoval „výměnu názorů na mezinárodní situaci“, citoval Reuters z prohlášení Vatikánu po setkání. Parolin a Vance hovořili „zejména o zemích postižených válkou, politickým napětím a obtížnou humanitární situací, přičemž zvláštní pozornost věnovali migrantům, uprchlíkům a vězňům“, dodává prohlášení.
Přestože spekulace naznačovaly možný kontakt i s papežem Františkem, žádné oficiální setkání nebylo potvrzeno. Sám papež, který v poslední době kvůli zdravotním problémům výrazně omezil své veřejné vystupování, se nezúčastnil ani páteční večerní křížové cesty u Kolosea, ani odpoledních bohoslužeb v bazilice.
Papež, Parolin a další vatikánští představitelé dříve kritizovali několik opatření administrativy prezidenta Donalda Trumpa, včetně plánů na deportaci milionů migrantů z USA a rozsáhlých škrtů v zahraniční pomoci a domácích sociálních programech.
František v únoru označil protipřistěhovalecká opatření Trumpovy vlády, která Vance ospravedlňoval teologickým výkladem z dob středověku, za „ostudu“. V nezvykle otevřeném dopise americkým katolickým biskupům papež tuto teologickou koncepci vyvracel a Trumpův plán označil za „velkou krizi“ pro USA.
X X X
POLITIK PELTA A JEHO VELKÁ HRA?
Velký čáp Pelta a jeho velká hra.
Zvláštní půjčka může ovlivnit i volby
Na konci listopadu oslavil šedesátku, na krku má trestní stíhání a z kategorie devadesátkových šíbrů už v lize zůstal sám. Přesto se český fotbal kolem hřmotného chlapa z Varnsdorfu točí dál. Klidně se může stát, že Miroslav Pelta nepřímo rozhodne i o tom, kdo se stane na konci května předsedou asociace.
Naštvou se delegáti na současného šéfa Petra Fouska, že jabloneckému bossovi s posvěcením výkonného výboru odklepl žádost o předčasné vyplacení štědrého příspěvku? Nebo většina nebude proti? Anebo to vůbec nebude téma, protože Pelta je pořád velká šajba, které se nesluší odporovat?
Kdo ví, fotbalové prostředí se dynamicky mění. Třeba v tom, že ligovým klubům najednou šéfují byznysmeni moderního střihu, které s porevolučním dobrodruhem Peltou nic nepojí. Kdo z nich by si troufl s takovou samozřejmostí požádat na Strahově o peníze, které asociace ještě ani nemá na účtu? Takzvaný příspěvek solidarity UEFA se bude vyplácet ligovým týmům až na konci července, dokonce ještě ani není rozhodnuto o jeho přesné výši, o to bizarněji vyzněla Peltova žoviální prosba, jestli by mu asociace v předstihu neposlala 7,5 milionu.
Možná ještě pořád platí, že když Pelta poplácá kamarády po zádech, bude mu vyhověno, jenže tím zároveň poutá mnohem větší pozornost než dřív.
X X X
Polsko se vrací do studené války. Zákaz fotografování
Nová nařízení polského Ministerstva národní obrany zavádějí zákaz fotografování vojenských objektů a kritické infrastruktury bez povolení. Jsou možné pokuty, zatčení a zabavení vybavení. Změny jsou účinné od 18. dubna.
Od 18. dubna 2025 je v platnosti nařízení polského Ministerstva národní obrany, kterým se zavádí zákaz fotografování vybraných vojenských objektů a kritické infrastruktury bez předchozího povolení. Nová nařízení implementují ustanovení článku 616a paragrafu 6 zákona o obraně vlasti a „jejím účelem je zvýšit bezpečnost a umožnit službám reagovat na případy neoprávněného záznamu snímků“.
Zákaz se týká přibližně 25 tisíc lokalit, včetně vojenských objektů, mostů, tunelů, letišť, železničních stanic, přístavů, nemocnic, přenosových sítí, úřadů a dalších prvků infrastruktury považovaných za klíčové pro fungování státu.
Každý objekt musí být vhodně označen – bílou tabulí s červeným okrajem s nápisem „FOTOGRAFOVÁNÍ ZAKÁZÁNO“, včetně překladu do angličtiny, němčiny, ruštiny a arabštiny, a přeškrtnutými symboly fotoaparátu, kamery a telefonu. Značky se zákazem fotografování budou umístěny na viditelných místech, na plotech budov, v rozestupech maximálně 300 metrů, kdy zákaz platí pro celý areál.
Osoba, která chce fotografovat zakázaný předmět, musí podat žádost o povolení v papírové nebo elektronické podobě. Dokument by měl mimo jiné obsahovat: osobní údaje, účel, datum a místo registrace. Úřady mají 14 dní na posouzení žádosti. Povolení není potřeba pro záchranné akce, tiskové konference pořádané armádou nebo zeměměřické práce.
Porušení zákazu se trestá pokutou až 5000 polských zlotých nebo vězení až 30 dnů. Kromě toho může propadnout vybavení použité k pořízení fotografií, včetně fotoaparátů a chytrých telefonů. Předpisy také umožňují okamžitý zásah složek policie, pohraniční stráže nebo vojenské policie – za účelem zabezpečení zařízení a ověření obsahu fotografií.
Dlužno podotknout, že podobné zákazy platily – nejen v Polsku – také v minulosti, zejména v čase studené války, server vasevec.cz
X X X
Rýsuje se dohoda mezi USA a Íránem. Po jednání v Římě se sejdou expertní týmy
V Římě v sobotu skončilo druhé kolo zprostředkovaných americko-íránských rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle Teheránu se jednání nesla v konstruktivní atmosféře a přinesla určitý pokrok. Ve středu se v Ománu sejdou expertní týmy, které začnou připravovat rámec dohody. Podle Ománu má dohoda zajistit, aby Írán zůstal bez jaderných zbraní i mezinárodních sankcí, zároveň si však zachoval možnost rozvíjet jaderný program pro mírové účely.
Za Spojené státy jednal zvláštní vyslanec Bílého domu pro Blízký východ Steve Witkoff, za Írán ministr zahraničí Abbás Arakčí, role prostředníka se opět ujala ománská diplomacie.
Arakčí jednání označil za konstruktivní a užitečné a řekl, že nyní budou sestaveny expertní týmy, které příští týden začnou připravovat rámec možné jaderné dohody. Třetí kolo jednání se pak uskuteční příští sobotu opět v Ománu. Informovaly o tom tiskové agentury.
Íránský ministr zahraničí přijel do Říma v sobotu brzy ráno a setkal se nejprve s italským ministrem zahraničí Antoniem Tajanim. Nepřímé rozhovory mezi Arákčím a Witkoffem pak trvaly téměř čtyři hodiny a konaly se v oddělených místnostech, mezi nimiž předával zprávy ománský ministr zahraničí Badr Busajdí, píší agentury.
Arakčí po jednání v íránské státní televizi řekl, že rozhovory byly užitečné a nesly se v konstruktivní atmosféře. „Podařilo se nám dosáhnout určitého pokroku v řadě principů a cílů a nakonec jsme dospěli k lepšímu porozumění,“ řekl.
„Dohodli jsme se, že rozhovory budou pokračovat a přejdou do další fáze, kdy ve středu v Ománu začnou jednání na úrovni expertů. Odborníci budou mít možnost začít navrhovat rámec (jaderné) dohody,“ doplnil.
Vrcholní vyjednavači se pak znovu sejdou příští sobotu v Ománu, aby „vyhodnotili práci odborníků a posoudili, nakolik se shoduje se zásadami potenciální dohody“, uvedl šéf íránské diplomacie.
„Nemůžeme s jistotou říci, že jsme optimisty. Jednáme velmi opatrně. Není však ani důvod být přílišnými pesimisty,“ dodal, a prakticky tak zopakoval slova íránského duchovního vůdce Alího Chameneího z tohoto týdne.
Americká strana se k výsledkům dnešního jednání zatím nevyjádřila. Trump v pátek novinářům řekl: „Jsem velmi jednoduše pro to znemožnit Íránu, aby měl jadernou zbraň. Nemohou mít jadernou zbraň. Chci, aby Írán byl skvělý, prosperující a úžasný.“
Busajdí na síti X napsal, že rozhovory nabírají spád a že nyní je možné i to, co se mohlo dříve jevit jako nepravděpodobné. Ománské ministerstvo zahraničí v jiném příspěvku na X uvedlo, že se obě strany dohodly na pokračování rozhovorů s cílem dosáhnout dohody, která zajistí, že Írán zůstane zcela bez jaderných zbraní i bez mezinárodních sankcí a zároveň si udrží schopnost rozvíjet jadernou energii pro mírové účely.
Nejmenovaný íránský činitel předtím agentuře Reuters řekl, že Írán minulý týden sdělil Spojeným státům, že je připraven přistoupit na částečné limity na obohacování uranu, ale potřebuje spolehlivé záruky od prezidenta Donalda Trumpa, že od jaderné dohody znovu neodstoupí.
Podle zdroje Teherán nepřistoupí na odstranění svých centrifug na obohacování uranu, nebude souhlasit s úplným zastavením obohacování uranu ani se snížením obohacování na úroveň pod limitem stanoveným v dohodě z roku 2015. Zároveň Teherán podle zdroje nebude vyjednávat o svém raketovém programu, protože tato otázka je mimo rámec jaderné dohody.
Západní země včetně USA dlouhodobě obviňují Írán, že cílem jeho jaderného programu je získat atomové zbraně. Teherán to důsledně odmítá a tvrdí, že jeho jaderný program je určen výhradně pro civilní účely. Americký prezident Donald Trump opakovaně hrozí Íránu použitím vojenské síly, pokud se nepodaří rychle dosáhnout nové dohody.
| Írán a Spojené státy se dnes po druhém kole jednání, které následovalo po hrozbě vojenského zásahu ze strany prezidenta Donalda Trumpa, dohodly, že odborníci začnou připravovat rámec pro potenciální dohodu o jaderném programu, uvedl íránský ministr zahraničí.
Americký viceprezident J. D. Vance dnes ve Vatikánu jednal s druhým nejvýše postaveným vatikánským činitelem, státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem. |
Trump od původní dohody odstoupil v roce 2018, načež Írán začal obohacovat uran na úroveň, která ho podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Írán je ohledně svého jaderného programu pod dlouhodobým tlakem ze strany Spojených států, a to včetně výhrůžek vojenským zásahem.
X X X
Sex za mřížemi. V Itálii otevřeli speciální vězeňskou místnost pro „intimní setkání“
V Itálii v pátek začala fungovat první vězeňská místnost vyhrazená pro sex. V návaznosti na rozhodnutí soudu je určena těm vězňům, které mohou při výkonu trestu navštěvovat jejich partneři. Umožnění soukromých návštěv pro některé vězně následuje po rozhodnutí italského ústavního soudu, který uznal právo vězňů na „intimní setkání“ s partnery, kteří je navštěvují ve věznicích.
„Jsme rádi, protože se vše uskutečnilo hladce, ale je nutné zachovat maximální soukromí, abychom ochránili zúčastněné,“ řekl agentuře ANSA vězeňský ombudsman v regionu Umbrie Giuseppe Caforio.
„Můžeme říct, že tento svého druhu experiment dopadl dobře a v příštích dnech se uskuteční další setkání,“ řekl o prvním oficiálním sexu mezi vězněm a jeho partnerkou ve věznici v Terni.
V rozsudku zveřejněném v lednu 2024 soud uvedl, že trestanci by měli mít právo na soukromé schůzky s manželem či manželkou nebo dlouhodobým partnerem, aniž by na ně dohlížela vězeňská stráž. V rozhodnutí se uvádí, že takzvané manželské návštěvy jsou již povoleny ve většině evropských zemí včetně Francie, Německa, Španělska, Nizozemska, Švédska a dalších.
Ministerstvo spravedlnosti minulý týden vydalo pokyny, podle nichž by vězni, kterým jsou povolena intimní setkání, měli mít přístup do místnosti s postelí a toaletou po dobu maximálně dvou hodin. Dveře do místnosti musí zůstat odemčené, aby vězeňská stráž mohla v případě potřeby zasáhnout.
X X X
Střelec v Německu zabil dva lidi, z místa činu utekl. Policie po něm pátrá
Útočník severně od Frankfurtu nad Mohanem zastřelil dva lidi. Nyní je na útěku, policie po něm pátrá. Informuje o tom Deutsche Welle s odkazem na místní policii.
Dva lidé byli zabiti v sobotní střelbě ve městě Bad Nauheim severně od Frankfurtu nad Mohanem, sdělila podle Deutsche Welle německá policie. Podezřelý z místa činu utekl.
„V tuto chvíli nehrozí žádné nebezpečí obyvatelům města. Máme indicie o jednom pachateli, ale nemůžeme vyloučit, že se na činu podílejí i další osoby,“ uvádí veřejnoprávní společnost s odkazem na policii.
Když policie dorazila na místo, nejméně jedna oběť ležela nehybně na trávníku před třípatrovým obytným domem na sídlišti, dodává.
X X
|
|