Putin má novou taktiku, varuje polský premiér. Ruský prezident Vladimir Putin se nyní může snažit o dovedení Ukrajiny k bankrotu. Proto je zapotřebí, aby země západní Evropy i NATO nejen pokračovaly v podpoře Kyjeva, ale svou pomoc ještě rozšířily. A to hlavně podporu ekonomickou. To jsou podle předsedy polské vlády Mateusze Morawieckého jedny z hlavních úkolů, které před Západem ve vztahu k Ukrajině stojí.
„Vypadá to, že pro Kreml bude velmi obtížné dosáhnout vítězství na bitevním poli, a tak se může snažit o hospodářskou destabilizaci Ukrajiny. A to skrze zabránění finanční pomoci Ukrajině. Může k tomu využít svůj obrovský vliv v západní Evropě, může využívat svoje tiché spojence, své agenty a svou propagandu,“ varoval Morawiecki na konferenci Yalta European Strategy, která se o víkendu konala v Kyjevě.
Ekonomika Ukrajiny klesne o třetinu
Podle polského premiéra Rusko může dokonce vytvořit takovou situaci, která pro Ukrajinu skončí bankrotem. „A co se stane pak, když ukrajinský stát nebude schopen platit své vojáky, učitele, lékaře, zdravotní sestry nebo soudce? Může vzniknout stav, kdy se veřejné mínění na Ukrajině potenciálně zcela promění,“ dodal Mateusz Morawiecki.
Faktem je, že hospodářství i veřejné finance Ukrajiny válkou trpí. Podle guvernéra Ukrajinské národní banky Kyryla Ševčenka se hrubý domácí produkt Ukrajiny v letošním roce sníží nejspíše o jednu třetinu, tedy o 33 procent. V dalších letech sice má hospodářství růst o pět až šest procent ročně, ovšem bude velmi záležet na tom, jak dlouho ještě válka potrvá, uvedl Ševčenko pro zpravodajský web Ukrinform.net.
Více než 20procentní inflace drtí kupní sílu Ukrajinců, jejich reálné mzdy se v červnu meziročně snížily o více než pětinu. Podle Ukrajinské národní banky ztratilo od začátku ruské invaze 30 až 40 procent zaměstnanců práci a pokles nominálních výdělků se týkal téměř poloviny z těch, kteří si práci udrželi.
Schodek rozpočtu 22 procent HDP
Veřejné finance Ukrajiny se v dosavadním průběhu roku propadly do obřího schodku. Ten podle britského deníku Financial Times činí kolem 22 procent HDP, státnímu rozpočtu už chybí celkem asi 50 miliard dolarů a měsíční schodek se tak vyšplhal až na pět miliard dolarů. Jen pro srovnání, rozpočtový schodek České republiky loni dosáhl téměř sedmi procent HDP, ukrajinský deficit je tedy více než trojnásobný. „Ano, trpíme,“ povzdechl si minulý měsíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Mateusz Morawiecki proto burcuje k pokračování pomoci Ukrajině. „Pokud hoří dům vašeho souseda, neznamená to, že váš je v bezpečí. Tohle by měl zbytek Evropy pochopit. Ukrajina bojuje i za naši svobodu, za budoucnost svobodného světa,“ řekl polský premiér na zmíněné kyjevské konferenci.
Mohlo by se zdát, že Západ Ukrajině pomáhá jen v podobě dodávek zbraní a že finanční pomoc obstarávají jen dobrovolnické sbírky. Není tomu tak. Například Světová banka uvedla, že od začátku invaze do konce července zmobilizovala pro Ukrajinu téměř 13 miliard dolarů v podobě pohotovostního financování. Další miliardy eur poskytla nebo ještě poskytne Evropská unie, ať už ve formě pomoci, nebo půjček, podobně jako Mezinárodní měnový fond.
Obnova vyjde na 8,6 bilionu korun
Jisté je, že bez pomoci, ať už mezinárodních institucí typu Světová banka, nebo MMF, se Ukrajina neobejde ani po skončení války. Podle odhadů Světové banky a Evropské komise bude obnova Ukrajiny stát nejméně 349 miliard dolarů (asi 8,6 bilionu korun), což představuje zhruba 1,5násobek ročního výkonu její ekonomiky.
Podle Komise a Světové banky bude Ukrajina v příštích 36 měsících potřebovat kolem 105 miliard dolarů (přibližně 2,5 bilionu korun) na nápravu přímých škod spojených s válečným konfliktem. Tyto peníze by měly směřovat zejména do obnovení vzdělávacího a zdravotnického systému a infrastruktury s důrazem na obnovení dodávek vody, elektřiny nebo tepla. Náklady samozřejmě budou tím vyšší, čím déle bude válka na Ukrajině trvat.
X X X
Velký boj mezi Arménií a Ázerbájdžánem, desítky mrtvých
O intenzivním ostřelování svého území ze strany Ázerbájdžánu informovalo v noci na úterý arménské ministerstvo obrany. Ázerbájdžán tvrdí, že reaguje na „rozsáhlou diverzní akci“ arménské strany, která si vyžádala oběti na životech. Obě země se ráno dohodly na příměří, které se však rozpadlo po několika minutách. Obnovené boje si podle Jerevanu vyžádaly 49 mrtvých.
Ázerbájdžánská armáda podle arménského webu Armenpress ostřelovala arménské území přinejmenším v okolí měst Goris a Džermuk. Útok podle arménské strany začal krátce po půlnoci místního času (22:05 SELČ).
Podle arménského premiéra Nikola Pašinjana se situace sice poněkud uklidnila, ale Ázerbájdžánci pokračují v útocích. Ozbrojené síly Ázerbájdžánu zahájily od půlnoci místního času ofenzivu v šesti nebo sedmi směrech, řekl Pašinjan v projevu v parlamentu.
„Nyní ázerbájdžánská strana pokračuje v útocích už jenom v jednom nebo dvou směrech,“ uvedl premiér a dodal, že obvinění z provokací ze strany Baku jsou falešná.
Konflikt si zatím vyžádal 49 životů z řad arménských vojáků, oznámil podle agentury Interfax Pašinjan, podle kterého však nejde o finální počet. Podle agentury Reuters zemřeli minimálně tři civilisté. Mrtvé hlásí i Ázerbájdžán.
Pašinjan podle agentury DPA dále uvedl, že o situaci telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předsedou Rady Evropské unie Charlesem Michelem. Jerevan současně požádal o pomoc spojence z vojenského paktu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB).
Jeden z obyvatel Gorisu portálu news.am sdělil, že zhruba od půl dvanácté večer místního času (21:30 SELČ) bylo ve městě slyšet dělostřelectvo. U Kornidzoru si pak místní všimli dronů, uvádí stejný zdroj.
Ázerbájdžánská agentura APA uvedla, že podle tamního ministerstva obrany arménské ozbrojené síly použily nejrůznější zbraně včetně minometů, k útoku na pozice, úkryty a základny ázerbájdžánské armády, což prý vedlo ke ztrátám na životech a poškození vojenské infrastruktury.
Turecko jednalo s Ázerbájdžánem
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v úterý prohlásil, že jednal se svým ázerbájdžánským protějškem Džejhunem Bajramovem o „arménské provokaci“ na hranicích s Ázerbájdžánem a vyzval Arménii, aby se zaměřila na mírová jednání.
„Arménie by měla přestat s provokacemi a zaměřit se na mírová jednání a spolupráci s Ázerbájdžánem,“ uvedl turecký ministr na Twitteru po jednání s Bajramovem.
Turecko stojí v konfliktu pevně na straně etnicky a jazykově spřízněného Ázerbájdžánu.
Rusko chce situaci stabilizovat
Arménský ministr obrany Suren Papikjan uvedl, že hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Šojgu. Oba se údajně „dohodli na přijetí nezbytných kroků ke stabilizaci situace“.
Rusko je klíčovým zprostředkovatelem moci v regionu a spojencem Arménie. Obě země jsou navíc členy ODKB. Rusko do regionu vyslalo už v roce 2020 tisíce mírových sil jako součást dohody o ukončení šest týdnů trvajících bojů mezi oběma stranami, v jejichž důsledku Ázerbájdžán dosáhl významných územních zisků.
Příměří trvalo jen pár minut
„Obě strany (Ázerbájdžán a Arménie) se dohodly na klidu zbraní od 9:00 místního času (7:00 SELČ). Arménská strana dohodu však vzápětí porušila, ale od 9:15 (7:15 SELČ) bylo obnoveno,“ napsala ázerbájdžánská agentura Trend.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
Útoky se podle informací na sociálních sítích odehrály také mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již desítky let předmětem sporu obou zemí. Rozsáhlejší konflikt na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, která si ale i díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou Náhorního Karabachu.
Moskva má v oblasti mírové jednotky, konflikty ale nejsou výjimečné. Před měsícem Rusko obě strany opět vyzvalo ke zdrženlivosti poté, co Ázerbájdžán oznámil dobytí několika arménských pozic.
X X X
Začal druhý den soudu kauzy Čapí hnízdo. Na řadě jsou výpovědi svědků a znalecké posudky
V devět hodin ráno začal na Městském soudě v Praze druhý den hlavního líčení kauzy Čapí hnízdo. Nyní jsou na řadě výpovědi svědků a odpoledne je očekáváno vystoupení znalců. V prvním dni se před soud se svou obhajobou postavili obžalovaní Andrej Babiš a Jana Nagyová. Oba svou vinu popřeli. Dění sledujeme minutu po minutě přímo z jednací síně v naší online reportáži.
Podle obžaloby šéf hnutí ANO Andrej Babiš zajistil, aby Farma Čapí Hnízdo působila jako společnost splňující požadavky na získání evropských dotací pro malé a střední podniky. Jana Nagyová (kandiduje za hnutí ANO do Senátu) pak jako místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo podala v únoru 2008 žádost, která podniku zajistila dotaci ve výši 50 milionů korun.
V pondělní výpovědi, která Babišovi zabrala půl hodiny, vinu odmítl a několikrát zopakoval, že se jedná o zpolitizované trestní stíhání. Z důvodu přítomnosti velkého množství zástupců médií odmítl odpovídat na případné dotazy soudu i státního zástupce.
Babiš ve své řeči označil obžalobu za nepravdivou, nereálnou a nepodloženou důkazy. Před soudem stojí podle svých slov proto, že šel do politiky. Politizaci případu vidí i v tom, že byl obviněn tři týdny před volbami.
„Žádný trestný čin jsem nespáchal, zásadně to odmítám,“ zdůraznil. „Obžaloba mi klade za vinu i kroky, které jsem neudělal,“ podotkl a dodal, že věří, že soud nerozhodne pod tlakem, ale spravedlivě.
X X X
Svým klientům mohl Čech prodat až stovky kilogramů konopí a kilogramy metamfetaminu
Celníci protidrogového oddělení brněnského odboru pátrání Generálního ředitelství cel prověřovali od září loňského roku podezření z nelegálního obchodování s konopím a s psychotropní látkou metamfetamin. V závěru akce pod krycím názvem „FIXA“ provedli celníci na Brněnsku, Ostravsku a Hodonínsku 19 domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor a pozemků. Zajistili při tom varnu metamfetaminu, půl kilogramu metamfetaminu, prekurzory k jeho výrobě, jeden a půl kilogramu konopí, tekutou extázi, pozemek v hodnotě 3 500 000 Kč, 700 000 Kč v hotovosti, 700 000 Kč na bankovním účtu, výpočetní techniku a další důkazní materiály. Zadrženo bylo deset osob.
V průběhu trestního prověřování vyšlo najevo, že v letech 2019 – 2020 prodal Čech 80 kilogramů konopí do Polska (kilogram za 50 000 Kč), kde měl polský kupec vlastní odběratelskou síť. Zároveň od téže osoby koupil za 6 000 EURO dva kilogramy MDMA. V minulosti mohl muž prodat až stovky kilogramů konopí. Drogy ukrýval v bytě a v pronajatých garážích, do jeho obchodů zapojil i svoji manželku. Obchodem s drogami si mohl vydělat osm milionů korun. Peníze použil na nákup pozemku a na rodinné výdaje. Osoba zobchodovala sedm kilogramů metamfetaminu a bylo zadokumentováno 600 kusů tablet extáze. Hlavní pachatel, který byl dříve trestán na území Slovenské republiky za drogovou trestnou činnost, působil na drogové scéně více než deset let. Měl uzavřenou skupinu odběratelů, ve které fungovala vzájemná důvěra, kdy peníze za předané drogy inkasoval zpětně nebo před dodávkou drog, dle aktuálních finančních možností odběratelů.
Na závěrečné realizaci trestního spisu, která se uskutečnila v květnu roku 2022, se podíleli příslušníci protidrogových oddělení napříč celní správou a rovněž kolegové z Národní protidrogové centrály.
Za nezákonné jednání hrozí hlavnímu pachateli 8 – 12 let trestu odnětí svobody, přičemž stále existuje možnost překvalifikování skutku na vyšší sazbu 10 – 18 let trestu odnětí svobody. kpt. Ing. Martina Kaňková, tisková mluvčí Sekce pátrání, Generální
X X X
NA JIHU ČECH SMĚNY O VÍKENDU, USPOŘÍ
‚Levnější je energie o víkendu.‘ Budějovický Motor Jikov přesunul směny k víkendům a přechází na LPG
Skokový nárůst nákladů za energie až o stovky milionů korun ročně. S takovými problémy se teď potýkají strojírenské firmy. Týká se to i společností, které vykazují obraty v řádech miliard korun za rok. Například českobudějovický Motor Jikov v některých divizích nastavil nové pracovní směny o víkendech, kdy je sazba za proud nižší.
„Stojíme u tavicí pece, která taví hliník. Funguje na zemní plyn, který samozřejmě spotřebováváme ve velkém množství. Je to největší spotřebič zemního plynu v celém Motoru Jikov,“ ukazuje ředitel divize Tlaková slévárna společnosti Motor Jikov Group Petr Šíma v jedné z výrobních hal.
Jak zdražování energií ovlivňuje velké strojírenské podniky, zjišťoval Matěj Vodička
„Z důvodu skokového zdražení i možného omezení dodávek plynu jsme zvolili jako alternativu propan, tedy LPG. Přejít ze zemního plynu na LPG technicky až tak náročné není. Samozřejmě to stojí poměrně značné peníze, ale předpokládáme, že peníze se nám vrátí v rozdílu ceny propanu a zemního plynu,“ uvádí.
Mnoho energie spotřebovává také slévárna. „Litinu tavíme v elektrických pecích o objemu 4 tun. Funguje to samozřejmě na elektrickou energii. Náklady nám stouply zhruba 3,5krát, což při loňském měsíčním nákladu 3,1 milionu dnes dělá přes 11 milionů korun,“ počítá ředitel divize Slévárna litiny společnosti Motor Jikov Ivan Hotový.
Stanovíme nejvyšší cenu elektřiny domácnostem, říká Stanjura. Navrhne garanci cen i pro celý průmysl
„První opatření, která děláme, jsou samozřejmě vlastní úspory. Vyráběli jsme v pracovní dny, ale to platí vysoké ceny. Levnější je energie o víkendech. Takže jsme po dohodě s našimi zaměstnanci přešli na čtyři směny čtvrtek, pátek a čtyři směny sobota, neděle. Prostě každý víkend v práci,“ popisuje Ivan Hotový.
Solární panely
Strojírenská firma Engel z Kaplice na Českokrumlovsku se aktuálně snaží vysokým nákladům předejít instalací solárních panelů.
„V případě výpadku dodávek plynu budeme nuceni přijmout některá omezení. Navýšení cen energií oproti loňskému roku o 300 procent ovlivňuje samozřejmě i ceny našich výrobků,“ říká manažer společnosti David Dědič.
Podle Jihočeské hospodářské komory drahé energie představují velký problém i pro menší firmy, drobné podnikatele nebo OSVČ. Všichni proto netrpělivě očekávají, s jakým řešením přijde vláda.
X X X
Dva agrobaroni vrátili zemědělské dotace pro malé podniky. Agrofert i firmy exministra Milka to odmítly
Dotace na obnovu ovocných sadů i jejich závlahu prošetřuje už více než rok a půl Evropská komise. Peníze byly totiž určené pro malé farmáře, jenže v Česku si na ně sáhly i velkopodniky – třeba Agrofert, podniky exministra Jiřího Milka nebo firmy agrobarona Gabriela Večeři. Ministerstvo zemědělství na začátku června vyzvalo sedm firem, aby peníze vrátily. Uspělo ve dvou případech, zbylých pět společností z Agrofertu a koncernu Úsovsko to odmítlo.
Dva zemědělské podniky ze společnosti Úsovsko patřící bývalému ministru zemědělství Jiřímu Milkovi (nestraník, ve vládě byl za ANO). Trojice podniků z koncernu Agrofert spadající do svěřenských fondů expremiéra Andreje Babiše (ANO). Firma, kterou vlastní agrobaron Gabriel Večeřa. A ovocnářský podnik patřící pod Čerozfrucht, což je jeden z největších distributorů ovoce ve střední Evropě.
Rozjel se nový audit dotací pro Agrofert či firmy exministra Milka. ‚Nebyl tam žádný podvod,‘ říká
Tak vypadá seznam kontrolovaných firem a jejich projektů, na které se na začátku loňského roku zaměřili v auditu kontroloři Evropské komise. A právě po těchto zemědělských podnicích, které mají miliardové obraty, ale čerpaly peníze určené pro malé zemědělce, chtěl resort zemědělství peníze zpět.
„Ministerstvo zemědělství zaslalo na začátku července všem sedmi dotčeným velkým podnikům výzvu k dobrovolnému vrácení dotace,“ popsal poslední kroky resortu jeho mluvčí Vojtěch Bílý.
Částečný úspěch
Dva podniky výzvu resortu vyslyšely. Zhruba 1,4 milionu korun posla zpět firma Pomona Těšetice, a. s., patřící Gabrielu Večeřovi. Více než 11,3 milionu korun pak vrátily RBQ sady spadající pod Čerozfrucht.
„Z celkové poskytnuté částky 24,5 milionu korun tak bylo dobrovolně vráceno již 12,7 milionu, což představuje více než polovinu celkové poskytnuté částky,“ přiblížil Bílý.
Server iROZHLAS.cz se vedení obou společností zeptal, proč se rozhodly na vrácení peněz přistoupit. Například ředitel Pomony Těšetice Ivo Pokorný totiž loni pochybení odmítal.
„Prošlo to podrobnou kontrolou a po dvou letech přišli s tím, že se stala chyba. S tím nesouhlasíme. Proč by se to mělo nechat malým firmám? Já tomu nerozumím. To je politické klišé. My živoříme nebo se máme stejně dobře jako všichni ostatní. Nechápu, proč bychom měli být trestáni,“ komentoval to tedy.
Nyní ale zůstaly zaslané dotazy bez odpovědi. Stejně tak nereagovali ani zástupci společnosti RBQ sady.
Přehled firem, od kterých požadoval resort vrácení ovocnářských dotací, si můžete prohlédnout v následující tabulce. Seznam serveru iROZHLAS.cz poskytlo ministerstvo zemědělství. Informaci o koncovém vlastnictví doplnila redakce:
Vytrhání jabloní
Zbylá pětice společností peníze vrátit odmítla. „Zbývající velké podniky se vyjádřily v tom smyslu, že výzvě nevyhoví,“ uvedl mluvčí Bílý. Jedná se podniky patřící Milkovi a spadající pod Agrofert.
MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY
Podle definice Evropské komise z roku 2003 je malý a střední podnik (MSP) firma, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jejíž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur (asi 1,3 miliardy korun). V případě, že firma nastavené stropy překročí, dostává se do ochranné lhůty. Status MSP tak ztrácí až po dvou letech. To však neplatí v případě změny vlastnické struktury, kdy se firma spojí s větší skupinou. Pak status MSP ztrácí okamžitě ke dni transakce.
„Naše společnosti čerpaly všechny podpory v souladu s pravidly vyhlášenými řídícími orgány. Žádný správní orgán ani žádný soud nedošel v rámci jakéhokoliv řízení k závěru, že bychom porušili podmínky podpory vyhlášené ministerstvem zemědělství či že bychom měli cokoliv vracet,“ zdůvodnil to mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Bývalý ministr Milek a majitel Úsovska na aktuálně zaslané dotazy nereagoval. Už dříve ale redakci řekl, že nedošlo k žádnému podvodu, a proto peníze vracet nehodlá. „V žádosti jsme vyplnili, že jsme velká firma, a dotaci nám odsouhlasili a my jsme sady vysadili. A pak se někdo probudí a řekne, že jsme na to neměli nárok. Tak ať sem přijedou a ty jabloně vytrhají a odvezou si je do Prahy,“ vysvětlil Milek loni.
Jediná cesta
Úřad, který aktuálně vede Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), neměl jinou možnost, jak peníze získat zpět, než firmy požádat. „Z rozsudků Městského soudu v Praze vyplývá, že dotace poskytnuté velkým podnikům nelze vymáhat zpět,“ vysvětlil Bílý.
Vyplacenou dotaci ministerstvo nemůže vymáhat zpět, píše soud. Nahrál tak koncernu exministra Milka
Připomněl verdikt z loňského srpna, kdy se na pražský městský soud obrátil podnik Úsovsko Agro patřící Jiřímu Milkovi. Ministerstvo zemědělství totiž předtím po vnitřní prověrce rozhodlo o odnětí dotace. Jenže Milek s tím nesouhlasil a ačkoliv soud jeho žalobu odmítl, ve věci vymáhání dotací vlastně uspěl.
„Napadeným rozhodnutím nebylo zasaženo do majetkových práv žalobkyně, protože poskytnuté dotace byly žalobkyni již vyplaceny a z napadeného rozhodnutí nijak nevyplývá povinnost žalobkyně dotaci vrátit,“ píše se v rozsudku Městského soudu v Praze, na který před rokem upozornil server iROZHLAS.cz.
Co bude nyní ministerstvo dělat, aby dotace získalo zpět? „Další postup ve věci vymáhání dotací bude stanoven na základě reakce Evropské komise k zaslané odpovědi, respektive na základě výsledků formálního šetření Evropské komise (auditu – pozn. red.),“ popsal mluvčí Bílý.
Úředníci ministerstva totiž o částečném úspěchu – tedy že se jim podařilo získat zhruba polovinu z balíku dotací vyplacených zemědělským velkopodnikům – Brusel na konci prázdnin informovali.
X X X
COVID V ČR PŘES 3000 PŘÍPADŮ
Počet případů covidu roste už osmý den v řadě. Poprvé od začátku srpna překonal 3000
Denní počet nových případů covidu-19 v Česku poprvé od začátku srpna překonal třítisícovou hranici. V pondělí přibylo 3288 nakažených, to je o zhruba 500 víc než před týdnem. Šíření koronaviru zrychluje osmý den po sobě. V nemocnicích bylo uplynulý den s prokázaným koronavirem 728 lidí, to je o několik desítek víc než o víkendu, ale o 41 méně než minulé pondělí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Počet pacientů ve vážném stavu se v poslední době příliš nemění a pohybuje se kolem 30.
Dále roste incidenční číslo, tedy počet nových případů nákazy za posledních sedm dní na 100 000 obyvatel. K úterku činilo 123 případů, před týdnem bylo 102. Ve všech krajích už je vyšší než sto.
Nejvyšší incidence zůstává nadále v Královéhradeckém kraji se 148 případy, nejnižší je momentálně v Moravskoslezském kraji se 110 nakaženými v přepočtu na obyvatele.
V posledních dnech rostou i počty testovaných na koronavirus. Za uplynulý den laboratoře zpracovaly téměř 12 900 antigenních i PCR testů, což bylo dohromady o zhruba 2000 víc než předchozí pondělí.
U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, se pozitivita pohybuje v průměru kolem 19 procent. U preventivních a plošných testů je podíl prokázaných nákaz pod osmi procenty.
V nejpočetnější kategorii testů – diagnostické, v níž jsou testováni lidé s příznaky nemoci – je podíl v průměru za posledních sedm dní zhruba 30 procent. Odborníci se ale domnívají, že na testy chodí jen zlomek reálně nakažených lidí. Buď příznaky nemají, nebo se s mírnými vyléčí doma bez návštěvy lékaře.
Od začátku epidemie v březnu 2020 bylo v Česku potvrzeno zhruba 4,06 milionu případů nákazy koronavirem. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty případy, kdy se někdo nakazil opakovaně. Podezření na opakovanou nákazu je víc než 316 500, jen v pondělí jich laboratoře odhalily 1545. Za celou dobu epidemie zemřelo v zemi 40 918 lidí s prokázaným covidem.
Proti nemoci bylo v Česku plně očkováno zhruba 6,89 milionu lidí. První posilující dávku dostalo více než 4,3 milionu lidí a druhou přes 199 000. V pondělí bylo očkováno zhruba 3700 lidí, zhruba o 800 méně než před týdnem. Většina očkovaných si chodí pro posilující dávky.
Stát zatím nechystá kvůli šíření koronaviru jiná doporučení, než je používání respirátorů ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Podle zástupců ministerstva zdravotnictví je situace klidná a počet lidí s covidem v nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče je stabilní.
Výraznější zhoršení epidemické situace může podle nich nastat s příchodem chladnějšího počasí, tedy v říjnu a listopadu.
X X X
Zemřel francouzský filmař Jean-Luc Godard, autor filmů U konce s dechem nebo Bláznivý Petříček
Zemřel jeden z nejvýznamnějších představitelů francouzské nové vlny, filmový režisér a teoretik Jean-Luc Godard. Bylo mu 91 let. Oznámil to list Libération. Autor filmů U konce s dechem či Bláznivý Petříček je považován za klasika světové kinematografie a inovátora filmové řeči, který svými experimenty ovlivnil celé generace svých následovníků.
Godard začínal v 50. letech jako filmový kritik v časopise Cahiers du cinéma společně s dalšími režiséry, kteří v 60. letech vytvořili hnutí označované jako francouzská nová vlna – s Françoisem Truffautem, Érikem Rohmerem, Claudem Chabrolem a dalšími.
Godardův snímek U konce s dechem natočený v roce 1960 je považován za stěžejní film nové vlny a proslavil tehdy začínajícího Jeana-Paula Belmonda, který hrál hlavní roli s Jean Sebergovou. Ke spolupráci s Belmondem se Godard vrátil v roce 1965 v Bláznivém Petříčkovi, kde hlavní ženskou roli hrála tehdejší Godardova manželka Anna Karina.
Ta se objevila v řadě nejslavnějších Godardových filmů 60. let jako Alphaville, Žít svůj život či Banda pro sebe. V roce 1963 v dalším klasickém Godardově filmu Pohrdání, natočeného podle předlohy Alberta Moravii, hrála hlavní roli Brigitte Bardotová.
Godard ve svých nejslavnějších filmech 60. let posunoval hranice filmové řeči a snažil se bořit dosavadní filmové konvence – v práci kamery, střihu i dialogu.
X X X
Ve Španělsku demonstrovaly prostitutky. Vláda nás tlačí do ilegality, říkají
Před španělským parlamentem v Madridu v pondělí demonstrovali majitelé nevěstinců a sexuální pracovnice proti návrhu zákona, který rozšiřuje definici takzvaného pasáctví. Na jeho základě by mohli být nejen provozovatelé klubů nebo organizátoři prostituce, ale i zákazníci trestáni až čtyřmi roky vězení.
Návrh zákona, který má podporu vládních socialistů (PSOE), zahrnuje do pojmu pasáctví prostý obchodní vztah mezi pasákem a prostitutkou. Není tak ani nutné, aby došlo na vykořisťování ženy.
Protestující na sobě měli roušky nebo drželi červené deštníky, aby zatajili svou totožnost. „Žádáme socialistickou stranu, aby stáhla návrh zákona, který prakticky znamená zrušení prostituce a odsuzuje nás k práci v ilegalitě,“ postěžovala si prezidentka Platformy proti abolici Susana Pastorová, která ve Valencii vlastní byt, který pronajímá ženám nabízejícím sexuální služby.
„Já jsem sem dnes přišla, abych chránila své zaměstnání,“ řekla další demonstrantka Sandra, svobodná matka, která se živí sexem 12 let.
Nová odborová organizace sexuálních pracovnic Otras ale dnešní demonstraci nepodpořila, protože ji svolali majitelé podniků nabízejících sexuální služby. „O práva sexuálních pracovnic se vůbec nestarají,“ řekla AP generální tajemnice Otras Concha Borrellová, která požaduje, aby sexuální pracovnice služby nabízely na základě legálních pracovních smluv. Podle Borrellové je ve Španělsku zhruba 200 000 prostitutek.
Organizace Otras i majitelé podniků se sexuálními službami však shodně odmítají tvrzení vlády, že 90 procent sexuálních služeb v zemi je vynucených. Policie uvádí, že jenom loni bylo ve Španělsku zachráněno 491 obětí obchodu s bílým masem a sexuálního vykořisťování.
Španělsko má jeden z nejlaxnějších právních rámců pro prostituci v Evropě. Dosud trestá jen případy prokázaného vykořisťování nebo zneužívání, poznamenala AP.