Výroky o německých platech? Premiér Petr Fiala (ODS) se dopustil největší politické chyby. Ve vysílání CNN Prima NEWS to pronesl komentátor Martin Schmarcz, podle něhož o Fialově záměru neměly tušení ani špičky občanských demokratů. Komentátor Thomas Kulidakis prohlášení o mzdách přiřkl hysterii, která prý pramení z toho, že je Fiala frustrovaný ze své neobliby.

DŮCHODCE  ČR,  SR  V  NĚMECKU  50  TISÍC  MĚSIČNĚ

KAŽDÝ  ROK, NEBO  I  PŮL  ROKU  FRANTIŠKOVY  LÁZNĚ,

NEBO  LÉĆENí VE  VARECH

Podle Kulidakise nezbývá v souvislosti s Fialovým prohlášením nic jiného než humor. „O tom, že se zesměšnil, není pochyb. Slova o dohnání ekonomické úrovně Západu slyšíme od ‚soudruhů kapitalistů‘ tři desetiletí. Je tedy zřejmé, že ‚soudruh kapitalista‘ Fiala toho nedocílí, ani kdyby vládl dalších 10 let,“ opřel se do předsedy vlády komentátor.

 Výrok označil za „flagrantní příklad populismu“. „Je to naprosto neuvěřitelné. Mohl přitom slíbit něco, co je v jeho silách – například zajištění kvalitních dálnic nebo výrazně kvalitního zdravotnictví. Jestli je za vším nějaký plán, pak je extrémně složitý,“ poznamenal Kulidakis.

Podobně hodnotil premiérovo vyjádření Schmarcz: „Premiér se dopustil největší politické chyby – v těchto kruzích se mohou člověka bát i ho nesnášet, ale nesmí se mu smát. Nemyslím si, že o tom věděl někdo ze špiček ODS,“ řekl v pořadu Zprávy Plus.

 Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Petr Letocha (STAN) v Partii překvapil prohlášením, že by za určitých okolností jeho strana nepodpořila vládní návrh rozpočtu. Rozpočet se podle něj musí přizpůsobit především plánu přesunu nepedagogických pracovníků pod obce.

Podle komentátora Fiala výrok „upekl s úzkým týmem marketingových poradců“. „Dlouhodobě říkám, že tam tito lidé nemají co dělat. Expremiér Mirek Topolánek (ODS) se třemi lidmi takové chyby nedělal,“ kritizoval současného předsedu vlády.

Kulidakis připomněl, že nárůst tuzemské hospodářské úrovně vůči Německu není možný, jelikož naše ekonomika je z 80 procent závislá právě na západním sousedovi. „Také proto se jedná o naprostý nesmysl. Premiér je evidentně hysterický ze své neobliby i z toho, že země nefunguje tak, jak nám maluje přes své růžové brýle,“ dodal komentátor.

Fiala 17. listopadu prohlásil, že by Češi mohli „v nedaleké budoucnosti dosáhnout na německé platy“. Důležité je podle něj mít jasně nastavenou vizi. Na jeho slova reagoval i šéf ANO Andrej Babiš, který předsedu vlády označil za „nemocného člověka, který neví, o čem mluví“.

 X X X

VYNUCOVÁNÍ   JEDNÁNÍ  O  RUSKU,  UKRAJINĚ

Vynucování jednání. Co znamená nominace Keitha Kellogga na zvláštního vyslance pro Ukrajinu? J.V: Nezávislý ukrajinský portál Strana UA přinesl krátký komentář k aktuálnímu pohledu na možný konec konfliktu Rusko-Ukrajina viděný z pohledu ruskojazyčných Ukrajinců zpravodajců, kteří zároveň zachovávají je zcela neobvyklý a odpovídá  pohledu těch Ukrajinců, kteří jsou dlouhodobě kritičtí k režimu Volodymyra Zelenského  a k jeho řešením. Vždy stojí za to se s nimi seznámit.

Nominace generála Keitha Kellogga na zvláštního vyslance pro Ukrajinu je snad nejjasnějším signálem od zvolení od Trumpa o tom, jak vidí svou politiku ohledně války.

Kellogg, jak jsme již psali, je známý tím, že navrhuje ukončit válku v první linii tím, že přinutí Kyjev a Moskvu vyjednávatstejně jako odstranění otázky vstupu Ukrajiny do NATO z programu pro blízkou budoucnost.

A Kelloggova nominace naznačuje, že tímto směrem uvažuje i samotný Trump.

Do inaugurace samozřejmě zbývají ještě téměř dva měsíce a během této doby se toho může stát hodně. A změnit se může i Trumpův postoj. Navíc v samotné Republikánské straně je mnoho zastánců jiného přístupu – pokračovat v podpoře Ukrajiny ve stejném režimu nebo ji dokonce zvýšit a nepřesvědčovat Kyjev, aby co nejdříve ukončil válku.

Doba, která uplynula od voleb ve Spojených státech, však ukazuje, že Trump zastánce tohoto pohledu odcizuje. Přímo například uvedl, že v jeho týmu nebude bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo (jeden z představitelů „válečné strany“ mezi republikány, na kterého Banková speciálně vsadila). Očekávání v Kyjevě, že Pompeův spolubojovník Hook bude jmenován zvláštním vyslancem pro Ukrajinu, se také nenaplnila .

Jak vidíme, v tuto chvíli Trump nominuje zastánce brzkého zastavení války do klíčových pozic, na kterých bude tak či onak záviset politika vůči Ukrajině.

A to vytváří pro ukrajinské úřady těžké dilema, jakou strategii zvolit, pokud v důsledku toho Trump navrhne přesně tuto variantu (ukončení války na frontě a moratorium na vstup Ukrajiny do NATO).

Dnes exministr zahraničních věcí Kuleba řekl, že Zelenskyj nebude souhlasit s ukončením války podél frontové linie a v podstatě ponechá Rusku území, která dobyla, i když Spojené státy vyhrožují zastavením pomoci (která podle ex- ministra, by mohlo vést ke zhroucení fronty, o čemž dříve hovořil i prezident Ukrajiny ).

Tato interpretace však vypadá podivně. Podle Kulebovy logiky se ukazuje, že Zelenskij bude preferovat „kolaps fronty“, který povede k ještě větší ztrátě území, než možnost ukončení války podél frontové linie, ve které by ztráta území bude mnohem méně než v případě pokračování války v podmínkách zastavení americké pomoci.

Není zcela jasné, proč by to ukrajinské úřady dělaly, vzhledem k tomu, že obyvatelstvo, soudě podle nedávných průzkumů, stále více tíhne k vyjednávání a dokonce i územním ústupkům s cílem zastavit válku . A je nepravděpodobné, že by spěchal se „zbouráním“ prezidenta, pokud tuto možnost schválí. 

Kromě toho, pokud Trump skutečně položí problém na rovinu – buď vyjednávání o zastavení války, nebo zastavení pomoci, může se Zelenského manévrovací prostor velmi zmenšit, protože bez americké pomoci se podmínky pro ukončení války o Kyjev stanou mnohem horší než příměří podél fronty.

Není tedy ani zdaleka pravda, že Zelenskyj tvrdě odmítne a nebude souhlasit s Trumpovým návrhem.

Pravda, další důležitou otázkou je, zda bude s tímto návrhem souhlasit Kreml, jehož oficiálně uváděné podmínky ukončení války, stejně jako oficiální ukrajinské podmínky, neznamenají konec války na frontě (Putin, připomínáme, požaduje předání celého území čtyř oblastí Ukrajiny – Doněcka, Luganska, Záporoží a Chersonu).

Jaká konkrétní reakce bude mít Kreml na Trumpovy návrhy na ukončení války, pokud k ní dojde, bude záviset na mnoha faktorech. Včetně pozice partnerů Ruské federace ze zemí globálního Jihu (většina z nich podporuje brzký konec války), stejně jako situace na bojišti v době inaugurace prezidenta USA.

Poslední bod přirozeně ovlivní postoj Kyjeva.

Jaké jsou názory Kellogga? 

Skládají se ze dvou bloků.

Za prvé, Kellogg obhajuje dialog s Ruskou federací a nejen o Ukrajině.

Ve své knize „Válka jinými metodami“ píše: „Naše zahraniční politické cíle musí být založeny na primárních zájmech americké národní bezpečnosti. Chceme žít v míru a přátelství s Ruskem a Čínou. S těmito dvěma zeměmi máme vážné rozdíly a musíme se na ně dívat otevřenýma očima, ale nemusíme být protivníky, musíme hledat společnou řeč založenou na společných zájmech.

Zároveň v téže knize objasňuje: „pokud se nám nepodaří uzavřít pro Ameriku výhodný obchod, rychle odejdeme od stolu Kellogg byl jedním ze spoluautorů ukrajinského plánu, který byl Trumpovi navržen v létě 2024. Podle tohoto plánu bude moci Kyjev nadále dostávat americké zbraně a další vojenskou pomoc pouze v případě, že bude souhlasit s účastí na procesu vyjednávání.

Zároveň bude navrženo nastolit příměří podél frontové linie a podmínky takového režimu budou dohodnuty na základě situace na bojišti v době jednání. Kellogg navrhuje, aby Ukrajina upustila od svých záměrů vrátit území zabraná Rusy vojenskými prostředky během současné války a souhlasila s jejím zastavením.

Kellogg také navrhl odložení vstupu Ukrajiny do NATO výměnou za komplexní mírovou dohodu, která by zahrnovala bezpečnostní záruky. Domnívá se, že jednou z hlavních chyb administrativy Joea Bidena je „ignorování ruských zájmů při zvažování možnosti vstupu Ukrajiny do NATO“.

V článku pro The Washington Times v únoru 2024 Kellogg psal o nutnosti jednání a označil Bidenovu politiku na Ukrajině za neúspěch. Trumpa v něm přirovnává k Reaganovi a Kennedymu a také cituje posledního jmenovaného: „Nevyjednávejme ze strachu, ale nebojme se ani vyjednávání.

Na druhou stranu Kellogg prosazuje vyvíjení tlaku nejen na Kyjev, ale také na Moskvu s cílem vynutit si jednání.

Navrhl varovat Ruskou federaci, že jakékoli odmítnutí vyjednávání povede ke zvýšené podpoře Ukrajiny ze strany USA.

Kellogg také obhajoval zdanění prodeje ruských energetických zdrojů a využití získaných prostředků na obnovu Ukrajiny, pokud Rusko nebude souhlasit s připojením k navrhovanému formátu jednání.

Obecně ze všeho výše popsaného vyplývá, že Kellogg navrhuje vyvinout tlak jak na Kyjev (výhrůžkami zastavení/snížení pomoci), tak na Moskvu (výhrůžkami zvýšení pomoci Ukrajině, zavedení nových daní na ruský export), aby přijmout plán na ukončení války podél frontové linie faktickým moratoriem na vstup Ukrajiny do NATO. A i když pro ukrajinské úřady bude těžké takovému tlaku odolat, reakce Moskvy je méně jasná. Stejně jako s praktickou realizací plánů na tlak na Ruskou federaci. Ale podle logiky Kelloggových návrhů, pokud Kreml opustí Trumpův plán, pak válka na Ukrajině i konfrontace mezi Ruskou federací a Spojenými státy mohou dosáhnout nové úrovně eskalace.

Kellogg zároveň navrhuje vést dialog s Moskvou, a pokud jej Putin okamžitě neodmítne, pak budou mít Spojené státy a Rusko ještě šanci se dohodnout.

J.V : Zajímavé pohledy. Celkově bychom mohli být optimističtí. Věci pomalu, ale jistě směřují k nějaké formě kompromisu. A to jistě mnoho z nás podporuje.

JUDr. Jiří Vyvdil, server vasevec.cz

 X X X

 Rusko udeřilo na energetickou infrastrukturu Ukrajiny. ‚Cílem je morálka Ukrajinců,‘ říká analytik

Od čtvrtečního rána se Ukrajina potýká s masivními údery ruských raket a dronů. Na celém území proto vyhlásila vzdušný poplach. Terčem měla být především energetická infrastruktura. Údery na Kyjev se podle místních úřadů podařilo odrazit, okolní oblasti ale hlásí škody. Útoky popsal pro Radiožurnál bezpečnostní analytik Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Co tímhle úderem Rusko sleduje?

Primárním cílem podle dostupných zpráv a i toho, co jsem viděl, byla energetická infrastruktura. Bylo tam i pár střel s plochou dráhou letu, které nesly kazetovou munici, to samozřejmě je mimo jiné určeno i na civilní cíle.

Abych odpověděl stručně – za prvé, to byla energetická infrastruktura a za druhé, to byla morálka obyvatel Ukrajiny, kteří se třetí zimu chystají trpět tím, že nebudou mít dodávky tepla ani elektřiny, takže to byly dva hlavní motivy Ruské federace.

Vy jste se taky zmínil, že Rusko použilo při dnešním útoku kazetovou munici. Můžete připomenout, co to je a jakou roli v tom válečném konfliktu hraje?
To je specifický druh munice, který má za cíl poničit co nejvíce především živé síly. Když použijete kazetovou munici například na rozvodnu, tak i tam ten efekt může být takový. Ve stručnosti, jde o to, že ta nálož má v sobě několik podnáloží, které obsahují velké množství střepin, které se rozlétnou v čase a místě do velkého prostoru.

Těch šrapnelů, lidově řečeno, je tam tisíce a tím, že se roznesou po velké ploše, ne jenom na místě, kam ta raketa nebo střela dopadne, ale rozsévají se těsně před tím dopadem, tak jsou schopny pokrýt opravdu stovky metrů čtverečních tím, že devastace především na živou sílu je enormní. Proto ostatně je kazetová munice s otazníkem a v některých částech světa je i zakázaná.

Ve velké části států je zakázaná, ale Ukrajina ani Rusko se nepřipojily k mezinárodnímu závazku, to jenom dodejme pro kontext. Když se vrátím k  dnešnímu útoku a vůbec k útokům z poslední doby, proč Rusko právě teď zintenzivnilo útoky a dá se očekávat, že v tom bude pokračovat v dalších dnech?
Jednoznačně dá. Důvody jsou dva. První je, jak jsem zmínil ve své první odpovědi, morálka Ukrajinců tak, aby podpora války v časové řadě klesala. To je důvod první.

 A druhý, na něj bychom neměli zapomínat, že obě strany konfliktu tuší, že po nástupu nové administrativy staronového prezidenta Trumpa se bude něco dít. To znamená, že si  chtějí zajistit co nejlepší vyjednávací pozici. Můžeme si o tom myslet, co chceme, můžeme si říkat, co chceme, ale tam, kde stojí noha vašeho vojáka, tak to je základní linie pro vyjednávání.

Robustní energetická soustava

Jak silná je ukrajinská obrana proti tomuto typu úderů?
Mimořádně silná. Je potřeba říct, že ukrajinská protivzdušná – a chcete-li, i protiraketová – obrana patří podle mého názoru mezi tři nejúspěšnější na světě. Nejen, že je osvědčena bojem, ale ta efektivita je mimořádná.

 V těch prvních dvou letech války dosahovala až osmdesát procent, což na tu kombinovanou techniku ruského vojensko-průmyslového komplexu je mimořádné, protože je potřeba říct, že Ruská federace patří k několika málo zemím světa, která je schopna koordinovaně útočit z moře, ze země i ze vzduchu, jak jsme viděli dnes v noci.

Každá raketa má jiná specifika, jiná specifika má raketa s plochou dráhou letu, jiná specifika mají bezpilotní prostředky a samozřejmě, jiná specifika mají i hypersonické střely nebo balistické rakety. Takže to je opravdu široká škála, kterou Ruská federace používá, a tím chci naznačit, že o to těžší je se těmto úderům bránit a o to lepší výsledky má Ukrajina, že je schopna zastavovat osmdesát procent.

V posledních měsících to trochu klesá, kvůli tomu, že Ruská federace byla schopná inovovat útoky. Ona postupně koncentruje ty vlny do specifických celků ve specifickém pořadí, to znamená, snaží se překonat protivzdušnou obranu, no a v neposlední řadě byly měsíce, kdy Ukrajině docházela munice do protivzdušné obrany.

To se v posledních týdnech zlepšilo, nicméně intenzita útoků Ruské federace je taková, že nedostatek může v budoucnu nastat znovu.

Jaké dopady útoky Ruska na energetickou síť mohou mít a to i směrem k tomu, o čem jste mluvil, tedy k morálce Ukrajinců?

Tam bych ani nevolil podmiňovací způsob, jaký mohou mít, ony ho prostě a jednoduše fakticky mají. Především ve smyslu výpadků energie. Tam je to opravdu, nechci říct fatální, ale je to významné. Vypadá to, že tím, že ty útoky jsou kontinuální i poté, co je Ukrajina schopna v určité míře obnovit dodávky, tak útoky se opakují.

Tam je potřeba zmínit, že kdyby to byla řada jiných států světa, na které by podobné útoky byly zaměřeny, tak by dopadly ještě hůř. Ukrajina díky tomu, že je vlastně pohrobkem Sovětského svazu a východního bloku, ono se to týká i nás, tak budovala, právě i kvůli možnému riziku války se Západem, robustní energetickou soustavu.

Díky tomu, že ji má, nechci říct předimenzovanou, ale má ji naddimenzovanou a zálohovanou, tak díky tomu se dokázala dlouhodobě bránit, ale vzhledem k tomu, že už to je třetí zima, tak je to čím dál tím složitější, a opravdu je faktem, že řada obyvatel bude muset přežít zimu bez energií. To je ta první část.

 Ta druhá, ve stručnosti, ano a ne. Když se na to podíváte, to je odpověď na ten původní dotaz. Tam jde o to, že když se podíváte na výsledky průzkumů, i nedávných, tak sedmdesát procent Ukrajinců nechce kapitulovat, protože ví, že by byli porobeným národem, že by inteligence a jiné elity národa byly potlačovány Ruskem. Oni to ví dobře, právě proto se chtějí bránit.

Na druhou stranu, již není taková velká podpora tomu, že by Ukrajina nebyla ochotná jednat o nějakých ústupcích typu ztráty území, takže tam v tomto ohledu to klesá, na druhou stranu, morálka bránit svoji zem i nadále trvá. A to je jeden z rozhodujících faktorů pro to, jak válka dopadne.

 X X X

UKRAJINCI  TOUŽÍ  PO  KONCI  VÁLKY,  MÍRU

Ukrajinci touží po míru, není ale jasné, jaký mír bude. Věci jsou složitější, říká český velvyslanec v Kyjevě

Ukrajina prožívá zřejmě nejtěžší období od začátku ruské invaze v únoru 2022, říká v rozhovoru pro Český rozhlas velvyslanec na Ukrajině Radek Pech. Podle něj se dá jen obtížně předpovědět, jaký bude pro Ukrajinu příští rok. „Další dva měsíce budou kvůli Trumpovi pro ukrajinskou diplomacii klíčové,“ říká.

X Pane velvyslanče, vy jste teď více než rok ve funkci na úřadě v Kyjevě, změnil se váš život nějak za tu dobu?

Můj život se změnil, zejména v tom smyslu, že jsem si zvykl na to žít v zemi, kde je válka a že má velké množství tváří. Je to něco nového v mém očekávání a percepci. 

 Takže se možná ani tak nezměnil můj život, protože diplomat se s touto skutečností dokáže nějak vyrovnat, ale změnilo se to, že vidím, že realita na Ukrajině je daleko komplikovanější a má mnoho vrstev, stejně jako ta válka. A dělá to ještě složitější nalezení východiska konfliktu a bude to velkou výzvou pro poválečnou rekonstrukci.

X Zůstaňme ještě u osobního pohledu. Jak vypadá obyčejný den velvyslance v zemi, kde je válka?

Žádný den není stejný. V povaze naší práce je, ať jsme kdekoliv, že děláme celou řadu různých činností, práce není nudná. A tady na Ukrajině je těch činností ještě větší množství, jsou různorodější a mnoho věcí se stává na poslední chvíli.

Obětí je často plánování mého času. Každodenně musím sbírat informace a projít spoustu různých zpráv a dalších aktuálních informací. Pravidelné, pokud možno, jsou také porady s kolegy na zastupitelském úřadě, který je velký a vyžaduje koordinaci. Podobně jsou na tom koordinační aktivity ve vztahu k Praze, ať už telefonáty nebo videokonference.

X Ale všechno ostatní je ještě pestřejší než práce diplomata v jakékoliv jiné zemi. Například zákaz nočního vycházení po půlnoci, časté poplachy a výpadky elektrického proudu, ale k těm naštěstí nedochází tak často.

X Jak funguje velvyslanectví v podmínkách neustálých poplachů, jak to ovlivňuje jeho činnost?

Máme tu výhodu, že nejsme úplně odkázáni na interpretaci všech informací, které běhají po sociálních sítích. Máme tady ochranný tým vojenské policie z Prahy, jehož úkolem je také analýza poplachů a vyhodnocování míry hrozby pro naše aktivity.

To znamená určování toho, zda, na jak dlouho a jakým způsobem máme vyhledat úkryt. Musím říct, že díky tomu, že protivzdušná obrana v Kyjevě je nejlepší a nejsilnější na celé Ukrajině, tak momentů, kdy určitě musíme do krytu, není tolik.

X Měl jste někdy pocit, že bezpečnostní situace je opravdu už za hranou?
Myslím si, že ne, ale domnívám se, že to nesouvisí s tím, že bych dokázal objektivně situaci vyhodnotit. Ale spíše to souvisí s tím, že jsem se sám nedostal, kromě momentů, kdy jsem viděl sestřelování dronů, do situace, kdy bych měl strach. Což vůbec neznamená, že bych se nebál, ale přímo vedle mě se nic takového nestalo.

 Je zřejmé, že během třinácti měsíců, co jsem tady, několikrát došlo k velkým kombinovaným útokům různého druhu a ty samozřejmě prostě přinášejí škody a ztráty na lidských životech. A taková místa, kde k těm útokům došlo, jsem potom tady v Kyjevě viděl. Také vnímám, že úroveň hrozby a poplachu je jiná, smyslové vjemy jsou zřejmé a jsou i momenty, kdy chodíme do krytu.

X A spíte dobře?

Spím dobře a musím se přiznat, že když poplach souvisí se sestřelováním dronů, tak to většinou zaspím.

Návštěva ministra zahraničí

X Teď jsme krátce po návštěvě ministra zahraničí tady v Kyjevě, jak se taková oficiální cesta připravuje v podmínkách, kdy se nedá moc předvídat, co bude za hodinu, zítra, v příští minutě?
Jsme především rádi, že ministr zahraničí si našel ve svém programu čas a že ukrajinská strana našla prostor pro to, abychom tuto návštěvu zorganizovali. Dvoudenní návštěva kombinovala bilaterální návštěvu s účastí na multilaterální konferenci věnované také ukrajinskému tématu potravinové a bezpečnosti.

Obě strany si dokázaly rychle vyjít vstříc a v poměrně krátké době jsme tu cestu zařídili nad rámec toho, co je běžné. Válečná situace je také předmětem intenzivní diplomatické pozornosti a diplomatické návštěvy jsou tady běžnou praxí. Takže to, co na tom bylo nové, je fakt, že se řada věcí dohaduje až na poslední chvíli, protože ukrajinská strana je plně vytížena tímto programem.

 Ale spolupráce byla v tomto ohledu výborná, takže uskutečněný program z devadesáti procent odpovídal tomu, co jsme chtěli. I když na té cestě k jeho realizaci bylo samozřejmě mnoho momentů, kdy jsme museli plánovat i alternativně. Chtěl bych i jim, byť tohle Ukrajinci neuslyší, tímto způsobem poděkovat za to, že jsme to zvládli v těchto podmínkách velmi dobře.

X Když jsme se vraceli z jednoho místa, tak jsme viděli zařízení protivzdušné obrany, jak to na pana ministra působilo?

Myslím, že pan ministr má rád zkušenostní diplomacii, že se nevyhýbá cestám do zemí, ve kterých se něco děje. Myslím, že pro politika, který má odpovědnost za zahraniční vztahy České republiky, je důležité osahat si tyto situace.

Když se potom účastní debat, které přináší nějaká rozhodnutí, je osobní zkušenost nápomocná. Všechno to, co jsme s ministrem viděli, demonstraci odminování nebo ústřední dětskou nemocnici, která byla v létě zasažena ruskou raketou, je důležité pro formování jeho vztahu k té agendě. Když se pak o tom hovoří v Bruselu nebo jinde, tak je podstatné mít tu osobní zkušenost, která formuje konkrétní politický postoj.

Česká pomoc

X Už jste mluvil o spolupráci s ukrajinskou stranou při přípravě těchto cest. Naše vztahy jsou velmi těsné díky pomoci a roli České republiky od počátku konfliktu. Pomáhá to hodně v komunikaci s ukrajinskými úřady a partnery?
To, co nám prospívá, je všeobecné povědomí o tom, že Česká republika pomáhá Ukrajině od prvního dne. V řadě případů byla průkopníkem pomoci ve chvílích, kdy to nebylo ještě tak běžné, že by ostatní pomáhali a váhali nad konkrétní pomocí, kterou Česká republika byla schopna a ochotna poskytnout.

 Kamkoliv přijdeme, tak toto vědomí je. Spojnicí na rovině běžného obyvatelstva jsou také sta tisíce ukrajinských uprchlíků, které Česká republika přijala. To nás opravdu těší.

Co se týče velké politiky a diplomacie, tak tam toto vědomí také je, ale Česká republika je pouze jednou z mnoha zemí, které Ukrajině pomáhají, a Kyjev to musí zohlednit. Myslím, že přiměřeně velikosti a kapacitě České republiky je náš obraz tady nad rámec naší velikosti a je to naprosto přiměřené tomu, co pro Ukrajinu děláme.

Kontakty na politické úrovni mezi Českou republikou a Ukrajinou jsou opravdu velmi časté, ať už jde třeba o patronát nad Dnipropetrovskou oblastí, bilaterální jednání v Kyjevě, nebo časté návštěvy ministrů, prezidenta, premiéra a dalších delegací. Myslím si, že je to docela unikátní, protože jsem nezaznamenal, že by některá země měla tak četné kontakty.
Máte naprostou pravdu.

Když jste se ptal na to, jak vypadá naše práce, tak ona se z velké části točí právě kolem napomáhání formování těchto kontaktů, různých cest a návštěv. Pravdou je, že celá řada zemí má přísnější opatření z hlediska svobody pohybu svých diplomatů, takže na rozdíl od nich se více pohybujeme i na východ od Kyjeva.

Mluvil jste o Dněpropetrovské oblasti, která je šest hodin cesty od Kyjeva, kam jezdíme často a vozíme s sebou konkrétní entity, ať už podnikatelské, nebo z oblasti občanské společnosti. Musím říci, že ani nepociťujeme velký pocit ohrožení, protože disponujeme ochranným týmem. Jezdíme ale také do Charkova a na jižní a západní Ukrajinu.

Bezpečnostní rizika

X Už jste mluvil o pohybu po Ukrajině, že různé země to mají různě nastavené, vy se můžete naprosto svobodně pohybovat po Ukrajině, nebo jsou tu nějaká omezení?

Už jsem mluvil o našem ochranném týmu. Jsme plně v jejich rukou ohledně toho, kam můžeme jet. A to samozřejmě závisí na vývoji situace, je tedy zřejmé, že se nemůžeme přiblížit například frontě. Jinak je ale náš pohyb v zásadě svobodný.

 Při každé cestě ale vyhodnocujeme míru rizika, která nás tam čeká. Cestujeme tu auty i vlakem a všechno funguje dobře. Musím tedy poděkovat ochrannému týmu, že pro nás vykonává výbornou práci.

X Přejděme ke konkrétním česko-ukrajinským věcem. Které z velkých projektů byste chtěl zdůraznit? Zaznívají totiž neustále sílící hlasy, že Ukrajině pořád něco dáváme na úkor vlastních lidí. Co byste řekl těmto hlasům?

Úplně se nechci montovat do politických debat. Pro mě jako diplomata je podstatné, že odvádíme svoji práci tak, jak se od nás očekává a že to prospívá česko-ukrajinským vztahům a také obyvatelům Ukrajiny.

X Mám velký respekt k Ukrajincům, kteří v té válečné situaci žijí, ať už je to kdekoliv. Blíž frontě, na deokupovaném území nebo v Kyjevě. Každý tu žije s tím, že se ho válka nějak dotýká.

Já si toto vždycky uvědomím, když odjedu z Ukrajiny a přestanou mi v telefonu houkat poplachy. To je i to, co mi nejvíce vadí, tahle mentální zátěž, kterou ani neumím prakticky definovat.

Nechci používat klišé, že Ukrajina bojuje i za nás. Podstatné je, že Ukrajina je menší země, která byla napadena větším sousedem, který tvrdil, že je to pro něj nejbližší země a navíc byl tento stát členem Rady bezpečnosti OSN.

 Takže nesl odpovědnost za mezinárodní bezpečí a také za to, že se státy k sobě budou chovat podle Charty Organizace spojených národů. To je podle mě to podstatné. Podstatné je, že Ukrajinci tuto pomoc potřebují a Česká republika má kapacity na to, aby ji na základě rozhodnutí politiků poskytovala.

X A pokud jde o konkrétní projekty, ať už humanitární, nebo komerční, který je podle vás stěžejní pro nás a Ukrajinu?

Projektů máme samozřejmě velké množství. Snažíme se přispívat v oblastech, jako je energetika, zdravotnictví nebo vzdělávání. Vycházíme z toho, že naše pomoc, do které jsou zapojené i české firmy, bude přínosná i poté, co válka skončí.

Na základě toho jsme si tady také získali jméno. Projekty směřujeme nejen do Petrovské oblasti a usilujeme také o to, aby české prostředky byly kombinovány s mezinárodními a s penězi Evropské unie.

Momentálně se v rámci nástroje pro Ukrajinu, což je nástroj Evropské unie, ucházíme o významný projekt v oblasti reformy a vybavení ukrajinského zdravotnictví, který může mít velkou finanční hodnotu.

\Během prosince přijede ministr zdravotnictví Vlastimil Válek spolu se skupinou českých firem. Není to jejich první návštěva, zdravotnické firmy tu bývají často, protože často přispíváme právě s vědomím budoucí spolupráce.

Máme tu vytipované nemocnice, které potřebují konkrétní dodávky zdravotnické techniky a vybavení a předpokládáme, že tento projekt, který se zde zdá být nejvýznamnější, tuto ambici naplní.

Pohled do budoucna

Mnoho projektů je také odpovědí na současnou situaci, která se pro Ukrajinu nezdá příliš dobrá. Jaký je váš pohled na aktuální vývoj?
Je zřejmé, že situace na bojišti je složitá, ale Ukrajinci by nám také řekli, že ji mají pod kontrolou. Plus Ukrajina rozvíjí spoustu iniciativ, aby dokázala, že usiluje o spravedlivý a trvalý mír. S využitím tohoto řeknu, že pro Ukrajinu je důležité, aby byla v takové pozici, ve které mírová jednání prostě budou muset začít.

V chování Ruska vidíme, že používá slovník s takovými cíli, které nejsou pro Ukrajinu rozhodně přijatelné. Ukrajina tedy nadále potřebuje, aby od jejích mezinárodních partnerů přicházela pomoc, ať už finanční, vojenská nebo diplomatická. A to je myslím důležité i pro naši diplomacii. V tomto ohledu se snažíme pro Ukrajinu udělat maximum.

 Teď jsme v situaci mezi zvolením a inaugurací nového amerického prezidenta. Celosvětově vnímáme, že nejen válka na Ukrajině, ale i mnoho dalších konfliktních skutečností spadá v jednu dobu. Takže s novým americkým prezidentem jsou na Ukrajině velká očekávání, ale také velké otazníky.

Ukrajinci se v tomto mezidobí velmi snaží s novým americkým vedením komunikovat, aby konsolidovali spolupráci a pomoc se svými mezinárodními partnery. Právě tak může být jejich budoucí pozice ve vyjednávání co nejpřívětivější. A tyto dva měsíce budou pro Ukrajinu i v diplomatickém ohledu klíčové.

X Důležité jsou také nálady v ukrajinské společnosti, jak přijímá politické vedení země. Nezdá se vám, že ukrajinská společnost začíná být také už hodně unavená, nervózní a vyčerpaná?

Nevím, jestli jsou Ukrajinci nervózní, ale téměř tři roky války si vyberou daň na mentálním stavu obyvatelstva.

  X \Mluvil jsem o tom, že i pro nás cizince, kteří nejsme přímo účastníky války, je tohle náročné. Toto se dá v ukrajinské společnosti vypozorovat. Je zřejmé, že Ukrajinci touží po míru, ale je otázka, jaký ten mír bude.

Ve všech průzkumech veřejného mínění se většina Ukrajinců vyslovuje, že podporují vítězství Ukrajiny. Samozřejmě v těch průzkumech vedou různé hranice mezi tím, co vítězství znamená. Zkoumá se také vztah k jednání o míru, kde je zřejmé, že se zvyšuje procento lidí, kteří podporují mírová jednání.

X Ohledně vztahu Ukrajinců k politickému vedení asi platí to, že jsou společně odsouzeni k tomu, aby válkou společně prošli a nějakým způsobem ji uzavřeli.

Důvěra v prezidenta Zelenského je nižší, než byla na počátku války, ale v posledním půlroce je stabilní. Z pohledu ukrajinské společnosti je nejpopulárnějším politikem, ale je zřejmé, že únava se nevyhýbá ani jemu a jeho okolí. Je také zřejmé, že odpovědnost za vedení země ve válce je velká a složitá.

 X Jak odhadujete příští rok? Je podle vás reálné dosažení příměří nebo míru?
Nechci působit jako pesimista. Když jsem na Ukrajinu přijížděl, měl jsem hlavně teoretické znalosti a ne úplně hlubokou osobní zkušenost. Představoval jsem si, že ty věci jsou daleko jednodušší a rychleji řešitelné.

Teď si myslím, že je ta situace komplikovaná a mnohotvárná. Muselo by se sejít mnoho faktorů, aby ji šlo vyřešit rychle a příznivě. I proto se neodvážím k žádné prognóze.

X Prezident Zelenskyj mluvil v Evropském parlamentu o tom, že příští rok by mohl být rokem míru za předpokladu, že bude možné Rusko přinutit sednout k jednacímu stolu.

Nechci tento optimistický postoj bagatelizovat a byl bych rád, kdyby se tak stalo, protože si to Ukrajina nepochybně zaslouží. Nejvíce ze všeho také pro to, že následné období rekonstrukce nebude o moc jednodušší.

Naštěstí už nepůjde o lidské životy, ale i ta rekonstrukce bude pro Ukrajinu velkou výzvou. Já bych tedy Ukrajincům a Ukrajině přál, aby příští rok byl opravdu rokem míru. Ale jakkoliv jsem životní optimista, udržuju si malou pochybnost, že to bude tak rychle možné. Pokud se to ale stane, budu mezi prvními, kdo za to bude Ukrajině tleskat.

 X X X

 Rusko udeřilo na energetickou infrastrukturu Ukrajiny. ‚Cílem je morálka Ukrajinců,‘ říká analytik

Od čtvrtečního rána se Ukrajina potýká s masivními údery ruských raket a dronů. Na celém území proto vyhlásila vzdušný poplach. Terčem měla být především energetická infrastruktura. Údery na Kyjev se podle místních úřadů podařilo odrazit, okolní oblasti ale hlásí škody. Útoky popsal pro Radiožurnál bezpečnostní analytik Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Co tímhle úderem Rusko sleduje?

Primárním cílem podle dostupných zpráv a i toho, co jsem viděl, byla energetická infrastruktura. Bylo tam i pár střel s plochou dráhou letu, které nesly kazetovou munici, to samozřejmě je mimo jiné určeno i na civilní cíle.

Abych odpověděl stručně – za prvé, to byla energetická infrastruktura a za druhé, to byla morálka obyvatel Ukrajiny, kteří se třetí zimu chystají trpět tím, že nebudou mít dodávky tepla ani elektřiny, takže to byly dva hlavní motivy Ruské federace.

X Vy jste se taky zmínil, že Rusko použilo při dnešním útoku kazetovou munici. Můžete připomenout, co to je a jakou roli v tom válečném konfliktu hraje?
To je specifický druh munice, který má za cíl poničit co nejvíce především živé síly. Když použijete kazetovou munici například na rozvodnu, tak i tam ten efekt může být takový. Ve stručnosti, jde o to, že ta nálož má v sobě několik podnáloží, které obsahují velké množství střepin, které se rozlétnou v čase a místě do velkého prostoru.

Rusko provede další bojové testy rakety Orešnik, oznámil Putin

X Těch šrapnelů, lidově řečeno, je tam tisíce a tím, že se roznesou po velké ploše, ne jenom na místě, kam ta raketa nebo střela dopadne, ale rozsévají se těsně před tím dopadem, tak jsou schopny pokrýt opravdu stovky metrů čtverečních tím, že devastace především na živou sílu je enormní. Proto ostatně je kazetová munice s otazníkem a v některých částech světa je i zakázaná.

Ve velké části států je zakázaná, ale Ukrajina ani Rusko se nepřipojily k mezinárodnímu závazku, to jenom dodejme pro kontext. Když se vrátím k  dnešnímu útoku a vůbec k útokům z poslední doby, proč Rusko právě teď zintenzivnilo útoky a dá se očekávat, že v tom bude pokračovat v dalších dnech?
Jednoznačně dá. Důvody jsou dva. První je, jak jsem zmínil ve své první odpovědi, morálka Ukrajinců tak, aby podpora války v časové řadě klesala. To je důvod první.

 A druhý, na něj bychom neměli zapomínat, že obě strany konfliktu tuší, že po nástupu nové administrativy staronového prezidenta Trumpa se bude něco dít. To znamená, že si  chtějí zajistit co nejlepší vyjednávací pozici. Můžeme si o tom myslet, co chceme, můžeme si říkat, co chceme, ale tam, kde stojí noha vašeho vojáka, tak to je základní linie pro vyjednávání.

Robustní energetická soustava

X Jak silná je ukrajinská obrana proti tomuto typu úderů?

Mimořádně silná. Je potřeba říct, že ukrajinská protivzdušná – a chcete-li, i protiraketová – obrana patří podle mého názoru mezi tři nejúspěšnější na světě. Nejen, že je osvědčena bojem, ale ta efektivita je mimořádná.

 V těch prvních dvou letech války dosahovala až osmdesát procent, což na tu kombinovanou techniku ruského vojensko-průmyslového komplexu je mimořádné, protože je potřeba říct, že Ruská federace patří k několika málo zemím světa, která je schopna koordinovaně útočit z moře, ze země i ze vzduchu, jak jsme viděli dnes v noci.

X Každá raketa má jiná specifika, jiná specifika má raketa s plochou dráhou letu, jiná specifika mají bezpilotní prostředky a samozřejmě, jiná specifika mají i hypersonické střely nebo balistické rakety. Takže to je opravdu široká škála, kterou Ruská federace používá, a tím chci naznačit, že o to těžší je se těmto úderům bránit a o to lepší výsledky má Ukrajina, že je schopna zastavovat osmdesát procent.

V posledních měsících to trochu klesá, kvůli tomu, že Ruská federace byla schopná inovovat útoky. Ona postupně koncentruje ty vlny do specifických celků ve specifickém pořadí, to znamená, snaží se překonat protivzdušnou obranu, no a v neposlední řadě byly měsíce, kdy Ukrajině docházela munice do protivzdušné obrany.

To se v posledních týdnech zlepšilo, nicméně intenzita útoků Ruské federace je taková, že nedostatek může v budoucnu nastat znovu.

X Jaké dopady útoky Ruska na energetickou síť mohou mít a to i směrem k tomu, o čem jste mluvil, tedy k morálce Ukrajinců?

Tam bych ani nevolil podmiňovací způsob, jaký mohou mít, ony ho prostě a jednoduše fakticky mají. Především ve smyslu výpadků energie. Tam je to opravdu, nechci říct fatální, ale je to významné. Vypadá to, že tím, že ty útoky jsou kontinuální i poté, co je Ukrajina schopna v určité míře obnovit dodávky, tak útoky se opakují.

 Tam je potřeba zmínit, že kdyby to byla řada jiných států světa, na které by podobné útoky byly zaměřeny, tak by dopadly ještě hůř. Ukrajina díky tomu, že je vlastně pohrobkem Sovětského svazu a východního bloku, ono se to týká i nás, tak budovala, právě i kvůli možnému riziku války se Západem, robustní energetickou soustavu.

 Díky tomu, že ji má, nechci říct předimenzovanou, ale má ji naddimenzovanou a zálohovanou, tak díky tomu se dokázala dlouhodobě bránit, ale vzhledem k tomu, že už to je třetí zima, tak je to čím dál tím složitější, a opravdu je faktem, že řada obyvatel bude muset přežít zimu bez energií. To je ta první část.

 Ta druhá, ve stručnosti, ano a ne. Když se na to podíváte, to je odpověď na ten původní dotaz. Tam jde o to, že když se podíváte na výsledky průzkumů, i nedávných, tak sedmdesát procent Ukrajinců nechce kapitulovat, protože ví, že by byli porobeným národem, že by inteligence a jiné elity národa byly potlačovány Ruskem. Oni to ví dobře, právě proto se chtějí bránit.

Na druhou stranu, již není taková velká podpora tomu, že by Ukrajina nebyla ochotná jednat o nějakých ústupcích typu ztráty území, takže tam v tomto ohledu to klesá, na druhou stranu, morálka bránit svoji zem i nadále trvá. A to je jeden z rozhodujících faktorů pro to, jak válka dopadne.

 X X X

 V případě katastrofy mají lidé mít placené volno, schválilo Španělsko

Španělská vláda schválila placené volno pro zaměstnance v případě varování před přírodní katastrofou, které jim znemožňuje dostavit se na pracoviště. Je to reakce na ničivé záplavy z konce října, při kterých na jihovýchodě Španělska zemřelo na 230 lidí. Podle ministryně práce Yolandy Díazové jde o adaptační opatření na změny klimatu. 

„V momentě, kdy úřady ohlásí, že existuje riziko při přesunech, tak se zaměstnanci budou muset zdržet práce,“ uvedla Díazová. Tomu má pomoci právě nové „klimatické placené volno“, které bude možné čerpat až po dobu čtyř dnů.

Na tuto náhradu mzdy budou mít právo lidé, kteří nemohou pracovat z domova. V případě, že by krizová situace trvala déle, tak bude možné aktivovat kurzarbeit, což je ochranný režim pracovních míst.

Firmy v okolí Valencie po říjnových povodních čelily kritice, že nutily své zaměstnance dostavit se na pracoviště i při výstraze před velmi silnými dešti a poté, co oblast zasáhly záplavy, uvedla agentura AFP. Za pozdní varování obyvatel před záplavovou vlnou čelí kritice i místní úřady.

Kolik dalších zahynulo i v jiných regionech. Ve Valencii a okolí připadlo nejvíce úmrtí na garáže, suterény domů, silnice či pole.

 Opatření je součástí třetího balíku pomoci oblastem zasaženým záplavami. Obsahuje mimo jiné pomoc za 465 milionů eur (11,7 miliardy Kč) na obnovu vozového parku. Několik tisíc aut záplavová vlna smetla z ulic a poničila. Celkem vláda od záplav schválila pomoc za 16,6 miliardy eur, uvedla stanice RTVE.

 X X X

 Vrchní soud v Olomouci zrušil rozsudek v brněnské korupční kauze Stoka

 Vrchní soud v Olomouci zrušil ve středu rozsudek v korupční kauze Stoka, případ vrátil k brněnskému krajskému soudu, upozornily Seznam Zprávy. Mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik dnes ČTK řekl, že se tak stalo v neveřejném jednání, důvody rozhodnutí tak nemůže sdělit do doby, než bude doručeno účastníkům řízení. Podle Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci státní zástupce navrhoval rozsudek zrušit, protože vykazuje zásadní nedostatky. V případu jde o údajné ovlivňování zakázek na radnici Brno-střed.

Organizovanou skupinu podle žalobců řídil bývalý místostarosta Jiří Švachula (dříve ANO), kterému krajský soud uložil 9,5 roku vězení. Vinnými soud uznal také dalších osm obžalovaných a dvě firmy.

Podle databáze na stránkách infosoudu bylo rozhodnutí krajského soudu zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání. „Vzhledem ke skutečnosti, že bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání, není možné sdělit způsob rozhodnutí a ani důvody tohoto rozhodnutí a to do doby vyhotovení rozhodnutí a jeho doručení všem účastníkům řízení,“ řekl ČTK mluvčí soudu Stanislav Cik.

Zrušení rozsudku navrhoval ve svém odvolání státní zástupce, řekl dnes ČTK náměstek Radek Bartoš z VSZ v Olomouci, které věc dozorovalo. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí soudu žalobci dosud neobdrželi, nechtějí jej komentovat do doby, než se s ním seznámí. „Každopádně však lze uvést, že v našem odvolání jsme navrhovali, aby Vrchní soud v Olomouci napadený rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil v celém rozsahu. Podle našeho názoru rozsudek vykazuje zásadní nedostatky, pro které nemůže obstát,“ doplnil Bartoš.

Upozornil přitom na to, že vyhotovení rozhodnutí může trvat delší dobu. „Je zcela běžné, že mezi dobou, kdy Vrchní soud v Olomouci rozhodne v odvolacím řízení a to ať již ve veřejném, tak i neveřejném zasedání, a dobou vyhotovení a doručení písemného vyhotovení takového rozhodnutí stranám, může uplynout i několik týdnů, výjimečně i měsíců,“ doplnil náměstek Bartoš.

V případu údajného ovlivňování zakázek čelilo obžalobě 11 lidí a dvě firmy včetně bývalého místostarosty a radního městské části Jiřího Švachuly, který byl podle obžaloby hlavou organizované skupiny. Ten svou vinu popřel. Korupce na radnici se podle žalobců odehrávala při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 až 2019. Podle rozsudku krajského soudu šlo o organizovanou skupinu s respektováním hierarchie, kdy její činnost směřovala k zadávání veřejných zakázek a poskytování neveřejných informací vybraným společnostem, které za tyto informace poskytovaly předem smluvený úplatek. Nejčastěji šlo o deset procent. Zmanipulované zakázky byly podle soudu v hodnotě přesahující 260 milionů korun; obžalovaní měli získat úplatky za desítky milionů.

Krajský soud Švachulovi uložil 9,5 roku vězení a trest zabavení majetku. Spoluobžalovanému Samanu El-Talabanimu soud uložil šest let vězení, peněžitý trest a zákaz činnosti. Jde o souhrnný trest, El-Talabani už je pravomocně odsouzený v jiné kauze, stejně jako další obžalovaný, podnikatel Pavel Ovčarčin, i jemu soud uložil souhrnný trest šest let. Podnikatel Lubomír Smolka odešel s tříletým podmíněným trestem stejně jako bývalý technický náměstek na správě nemovitostí městské části Petr Kosmák a někdejší šéf investičního odboru na Brně-střed Petr Liškutin, který byl zároveň místostarostou za hnutí ANO v Brně-Ivanovicích.

Podmínky dostal také podnikatel a bývalý politik ODS Jiří Hos, podnikatel Luboš Krejčí a Michal Unzeitig. Soud některým obžalovaným uložil i milionové peněžité tresty, také letité zákazy výkonu činnosti ve funkci statutárního orgánu. Peněžitými tresty a zákazem účasti na veřejných zakázkách soud potrestal firmy Krostav a UNO.

U některých dílčích skutků soud obžalované viny zprostil, zprostil viny podnikatele Ivana Trunečku a Petra Kaláška. Oba vinu od začátku popírali. Některé body soud usnesením také vrátil k došetření, žalobce proti tomuto usnesení podal stížnost. Žalobce proti rozsudku podal odvolání, pro některé obžalované žádal přísnější tresty. Odvolání podali i někteří obžalovaní, ceskajustice.cz

X X

Karlovarsko podpořilo charitativní sportovní projekt sokolovských gymnazistů

 Spojit sportovní aktivitu s pomocí druhým – tak to je cílem projektu „Move for help“ studentů Gymnázia Sokolov, který realizují již druhým rokem. Získané peníze půjdou mimo jiné na pomoc spolku MAMINY S RAKOVINOU. Rada Karlovarského kraje podpoří projekt částkou 50 tisíc korun.

V rámci projektu se studenti Gymnázia Sokolov zapojí do sportovních aktivit, jako je běh, chůze či jízda na kole. Do aplikace zadávají nachozené, uběhnuté nebo ujeté kilometry, které se převádějí na body. Ty se následně přemění na peníze pro vybrané organizace. Jedná se o týmovou soutěž napříč jednotlivými ročníky. Vyhodnocení a předání šeků proběhne na konci školního roku.

 „Jsem rád, že Karlovarský kraj podporuje iniciativu, která propojuje sport a zdravý životní styl s pomocí potřebným. Jedná se o příkladnou spolupráci regionálních institucí, škol a neziskových organizací s významným celospolečenským přesahem. Věřím, že i druhý ročník projektu přinese radost jak studentům sokolovského gymnázia, tak i organizaci MAMINY S RAKOVINOU, jíž jsme nominovali jako jednoho z příjemců podpory,“ uvedl náměstek hejtmanky Karlovarského kraje Petr Kubis, jenž má na starosti oblast zdravotnictví.

MAMINY S RAKOVINOU je první pacientskou organizací svého druhu v České republice, která se zaměřuje na pomoc rodinám, v nichž matka onemocněla rakovinou. Členky týmu zajišťují individuální poradenství, edukaci pacientů a komunitní programy, včetně tolik důležité osvěty. Kromě toho hlídají děti, doučují je a vypomáhají v domácnosti. Mgr. Veronika Svobodová

X X X

JEŽÍŠKOVY  TRHY  NA  BOŽÍM  DARU

Vážení, rádi bychom Vás, opět po roce, pozvali na tradiční Ježíškovy trhy na Boží Dar 7. prosince 2024 od 10:00 do 16:00 hodin.
Pouze jeden den v roce a to druhou adventní sobotu se můžete na božídarském náměstí setkat se svými oblíbenými tvůrci a výrobci regionálních značek.
Sortiment je samozřejmě laděn vánočně tak, abyste si našli dárky, dekorace či drobnosti pod nebo na stromeček.

Město Boží Dar dbá na to, aby prodejci byly prvovýrobci z Krušných hor, čímž oslavuje region jako kraj plný šikovných a aktivních lidí. Ve 14 hodin proběhne v kostele sv. Anny koncert ZŠ Abertamy pod vedením paní učitelky Kučové.
Srdečně Vás a Vaše přátele zveme užít si příjemnou atmosféru do Ježíškova městečka v sobotu 7. prosince 2024! S přáním prožití krásného adventního času
město Boží Dar

P.S. Návštěvníci Ježíškových vánočních trhů si také mohou v místním Infocentru zakoupit pohledy s vánoční tématikou a orazítkovaný vánočním razítkem je zaslat svým blízkým, známým a přátelům.

X X X

Zájem o plavbu na Budějovicku opět roste. Komorami na Vltavě proplulo více lodí než v loňském roce

Zájem o rekreační plavbu po Vltavě na Budějovicku se opět zvyšuje. Komorami na jihu Čech se letos proplavilo více lodí i osob než v minulé sezoně. Po covidovém boomu a následném poklesu se statistiky začínají stabilizovat. Roste také počet pobytů a doba strávená na hausbotech a obytných lodích.

Postupný vývoj provozu na Stezce Vltavy, tedy splavněném úseku řeky mezi Českými Budějovicemi a Kořenskem, sledují manažeři z Turistické oblasti Budějovicko na základě dlouhodobých statistik Povodí Vltavy. Státní podnik zaznamenává množství proplavených lodí a osob celkem na pěti plavebních komorách od Českého Vrbného po Kořensko, a to od roku 2011. Zatímco v průběhu covidových sezon 2020 a 2021 čísla prudce rostla, od roku 2022 docházelo k pozvolnému poklesu. V letošním roce se trend naopak obrátil. I přes předčasné uzavření plavby z důvodu zářijových povodní, se letos proplavilo 39160 osob a 8844 lodí, což je více, než v loňském roce. „Během covidu zažívala rekreační plavba na Budějovicku velký boom, to zvyšovalo statistiky a zároveň pomáhalo s její propagací. V následujících letech došlo k poklesu, což přisuzujeme především otevření hranic a možnosti vycestovat k moři. Nyní se trend obrací a předpokládáme postupnou stabilizaci na před-covidových číslech,” popisuje vývoj ředitel turistické oblasti Budějovicko Tomáš Polanský.

Rekreační plavba je důležitou součástí nabídky cestovního ruchu v Turistické oblasti Budějovicko. Turisté mířící do jihočeské metropole mohou využít celou řadu možností, jak na řeku vyplout. V nabídce jsou pravidelné lodní linky, půjčovny malých plavidel, ale také šlapadel, veslic a paddleboardů. Do hledáčku hostů se pak stále častěji dostávají pobyty na hausbotech a obytných lodích, na kterých je možné strávit celou dovolenou, nebo její část. Řeku si oblíbili také místní obyvatelé, ať už na menších plavidlech, nebo soukromých motorových lodích.

Ti využívají především sportovní přístavy v Českém Vrbném a v Hluboké nad Vltavou, ale také kotevní a přístavní mola podél břehů řeky. „Infrastruktura na řece, do které spadají například kotevní mola u turisticky zajímavých míst, nebo přístavní hrana u Dlouhého mostu v Českých Budějovicích, představuje pro cestovní ruch velmi důležitou součást celého projektu splavněné Vltavy. Právě díky těmto prvkům dokážeme dostat turisty plující po řece také do atraktivit v jejím okolí. Stezka Vltavy se tak lépe propojuje s turistickou oblastí a zároveň to pomáhá rozhýbat ekonomiku kolem řeky,” vysvětluje Tomáš Polanský.

Tématické plavby a pobyty na hausbotech

Oblíbená je také lodní linka vyplouvající z přístaviště na slepém rameni Malše v centru Budějovic. Tato lodní linka staví po obou březích Malého jezu a využívají ji tak návštěvníci tohoto oblíbeného koupacího místa, ale také štamgasti, kteří míří takzvaně “na pivo po staru” do Pivovarské zahrady Samson. V mezičasech lodní linky vyplouvá loď na komentované a tematické lodní plavby a právě návštěvnost plavby s prohlídkou nejstaršího budějovického pivovaru Samson každoročně roste. „Plavby se těší obrovské oblibě jak u turistů, tak u místních obyvatel. Jsem rád, že „budějčákům“ můžeme nabídnout i jiné alternativní druhy dopravy, které mohou využívat a které rozšiřují potenciální nabídku služeb v cestovním ruchu. Chceme, aby se na každou další návštěvu k nám lidé těšili“ říká zakladatel projektu Jiří Borovka. Provozovatel nabízí, kromě předem vypsaných termínů, také plavby pro soukromé skupiny. Loď jezdí také v mimosezoně, například na Čertovskou plavbu, Adventní plavbu nasvícenými Budějovicemi nebo na vánoční Plavbu do Betléma, o kterou je každoročně největší zájem.

 Stále více nadšených posádek získává plavba na obytných lodích a hausbotech z Českého Vrbného a z Hluboké nad Vltavou. Půjčovna Lodě Česko s flotilou 12 plavidel odbavila letos o 8 % více posádek, které na vodě strávily téměř 1000 dní. „V sezoně 2024 jsme přivítali téměř 250 posádek, které na našich obytných lodích stráví průměrně 4 dny. To je déle než v minulých sezonách. Přinášíme tak na řeku a do přístavů život a ruch, což nás velmi těší,“ uvádí Petr Volek, majitel půjčovny Lodě Česko. Doba strávená na lodi se přitom prodlužuje, např. v sezoně 2022 to bylo průměrně 3,37 dne. Mezi nejoblíbenější destinace patří samozřejmě Hluboká nad Vltavou, Hněvkovická přehrada s Purkarcem i Týn nad Vltavou. Řada posádek s týdenním pobytem míří na Orlík. Vojen Smíšek

X X X

 BASKETBAL  V  PRAZE

   Hráči Prahy proti Písku. 14. kolo Základní část 2024/25 Datum, čas, místo: 30.11.2024, 17:30, Sh Folimanka, Praha 10 Utkání: USK Praha – Sršni Photomate Písek

V sobotu se na Folimance v rámci 14.kola představí USK Praha proti Sršňům z Písku, kteří se do nejvyšší soutěže dostali teprve minulou sezónu, ale svoji výkonnosti se nyní řadí k nejlepším celkům a momentálně jim patří 2. místo tabulky.

USK se potýká s velkou marodkou, na tréninku chybí velká část kádru. Doufáme, že po reprezentační pauze se hráči zvládnou vrátit do herního režimu a v sobotu bude hezká týmový basketbal.

David Gale (hlavní trenér USK): Písek hrál dobře po celou sezónu. Hráči hrají na vysoké úrovni na všech postech. Budeme muset být připraveni na obranu a hrát tvrdě v obraně. Pokud budeme hrát srdcem a s nasazením, jako tomu bylo v posledních dvou zápasech, očekávám zábavný a těžký zápas.

František Fuxa (forward USK): „Po reprezentační přestávce nás čeká domácí utkání proti nepříjemnému soupeři z Písku. Soupeř se od začátku sezony pohybuje na vrcholu tabulky, ale náš cíl je vždy stejný. Věřit našemu hernímu plánu a přidat na domácí palubovce další vítězství do tabulky!“ Zranění: Šafařík out (zranění ramene) Schilb, Švec, Ježek game day desicion. /hu