Velké protesty zemědělců celé EU vůbec nemusejí být, kdyby EU, Leyenová z Německa, Fiala v ČR, politici SR, Německa, Francie, Polska a spol. odmítl obilí a další  nekvalitní zemědělské produkty z Ukrajiny. Západ, USA, Anglie, Německo, Francie slíbily pomoc Ukrajině, když se pustí do boje proti Rusku, z čehož mají miliardy výrobci zbraní Západu.

A to i přesto, že lidé Západu jsou proti válce a nechtějí jít bojovat na Ukrajinu, aby nepřišli o život a jsou rádi, že západní země nejsou zničeny, jako je dnes část Ukrajiny. Polský ministr dokonce prozradil, že na Ukrajině jsou už i experti NATO, USA, Anglie a možná i dalších zemí. Nelze se divit, že i Rusko dostává zbraně od jiných zemí

X X X

DO  KATASTROFY  PŘIVEDL  UKRAJINU  ZELENSKÝ

DNES  NEVÍ,  CO  S  NÍM  BUDE,  KDE  SKONČÍ

USA  A  DALŠÍ  ZEMĚ  UŽ  PŘESTÁVAJÍ  UKRAJINĚ  POMÁHAT

NEMÁ  SLÍBENÝ  ZA  VÍTĚZSTVÍ  UKRAJINAY  I  LEYENOVÁ STATEK,  JAKO  NACISTÉ?

O Ukrajinu měl velký zájem i Hitler, který dokonce sliboval významným důstojníkům po vítězství za odměnu velké statky, na nichž budou hospodařit. Vedení Ukrajiny po zahájení války se přestalo starat o obchod, zemědělské výrobky a všechna spojení, kam se produkty vyvážely. Na prvním místě byla totiž válka. Ukrajinské obilí je dnes ve špatném stavu, nikdo ho ve světě nechce. Proto EU, Leyenová, nařídila zemím EU  odebírat obilí z Ukrajiny, čímž jsou poškozeni zemědělci Evropy a dnes se proti tomu brání protesty. Vedle toho se mnoho zemí EU  brání i proti Ukrajincům, protože zdravotnictví na Ukrajině je ve špatném stavu, do ČR i jinam se dostala po mnoha letech tubera, černý kašel a jiné nemoci.

X X X

OSTRAVSKO  BEZ  HEJTMANA  KRKOŠKY,  ODSTOUPIL

Vinen, vyslechl si hejtman Krkoška u soudu. Krátce poté oznámil rezignaci

S peněžitým trestem 200 tisíc korun odešel dnes od Obvodního soudu pro Prahu 2 hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO). Soud ho uznal vinným z účasti na organizované zločinecké skupině. Krkoška už předtím uznal vinu, čímž se vyhnul dokazování před soudem. Rozsudek ještě není pravomocný. Politik se vzdal funkce hejtmana i zastupitele kraje.

„Jsem z toho nešťastný, z toho co se stalo. Určitě jste k tomu pomohly vy média, protože ten hon na mě je strašný,“ reagoval poněkud nesrozumitelně Krkoška po opuštění soudní síně. Pak spěšně odešel v doprovodu svého advokáta Tomáše Sokola.

Obžaloba i obhajoba si ponechaly lhůtu na odvolání, je však nabíledni, že ji nepodají – Krkoškovi původně hrozil až desetiletý trest, peněžitý je vlastně nejmírnější možný. A stejný žádal i jeho advokát.

„Soud zohlednil, že není třeba ukládat represivní druh trestu spojený s přímým výkonem trestu. Peněžitý trest má atributy prevence, jeho výše je rovna dvojnásobku jeho platu. Navíc má možnost splátek,“ přiblížil soudce Milan Rossi. „Z pohledu spravedlnosti bylo učiněno za dost. Zvážíme odvolání, ale pokud je rozdíl 50 tisíc korun, nebylo by to účelné. Trest je adekvátní,“ podotkl žalobce Ondřej Jášek, kdy reagoval, že uložený trest je jen o 50 tisíc nižší, než požadoval.

Státní zástupce pro Krkošku žádal pouze peněžitý trest, jako polehčující okolnost zmínil jeho dosavadní bezúhonnost i to, že se přiznal. Krkoškův obhájce Tomáš Sokol se snažil soud přesvdčit tím, že jeho klient je už teď vlastně potrestán tím, že jej ostouzejí novináři. „I tím, co teď prožívá – je na něj upřena pozornost sdělovacích prostředků, což je nepříjemné – je součást čehosi, co můžeme označit za trest. Určitý odsudek, dehonestace,“ líčil Sokol. Dále uvedl, že trestat Krkošku je v podstatě zbytečné, neboť od spáchání trestného činu uplynulo 12 let, kdy se choval řádně. „Nevím, jak by trest mohl něco změnit. Nezdá se, že by bylo třeba ho převychovat, působit na něj trestem. Ten je skoro zbytečný,“ argumentoval Sokol.

za co lastně byl Krkoška odsouzen?

V letech 2009 až 2012 se ještě jako manažer farmaceutické firmy podílel na uplácení lékařů. Celkem se podle obžaloby zapletl do předávání úplatků ve výši 850 tisíc korun. Jan Krkoška tehdy působil ve firmě Interchemia Praha, která podle policie spolu s firmou Genericon posílala úplatky lékařům výměnou za to, že budou předepisovat léky vyráběné nebo distribuované touto firmou, nejčastěji urologické preparáty. Obě firmy již zanikly.

První lékaři byli policí obviněni už v roce 2015, dostávat měli úplatky od 370 tisíc do 2,5 milionu korun. Peníze mezi oběma stranami doručovali najatí kurýři. Součástí korupce měly být kromě peněz i různé zájezdy a dovolené.

V policejní síti nakonec uvízlo na 200 lidí, z toho 150 lékařů a 50 zaměstnanců farmaceutických firem. 127 lékařů trestu uniklo tím, že poslali peníze na pomoc obětem jiné trestné činnosti. Tuto možnost však dostali pouze ti, kteří se přiznali a kteří na úplatcích nevzali více než půl milionu korun. Mnozí se hájili tím, že nešlo o úplatky, ale odměny. Přesto dle dosud nepravomocných rozsudků odešlo od soudu šest lékařů s peněžitými tresty, dva manažeři dostali podmíněné tresty a několik lidí bylo osvobozeno.

Rezignoval na všechny funkce, opustí i ANO

„Moravskoslezský hejtman Krkoška musí skončit jak v ANO, tak ve své funkci. Podvedl a poškodil celé hnutí,“ reagoval šéf hnutí Andrej Babiš na dnešní rozsudek. Sám Krkoška po skončení soudu neodpověděl na dotaz, jestli opravdu z funkcí odejde. Řekl jen, že se chce poradit se svými koaličními partnery.

Později své rozhodnutí o rezignaci zveřejnil písemně: „Po pečlivém zvážení všech okolností jsem se rozhodl rezignovat na funkci hejtmana a zastupitele Moravskoslezského kraje. Zároveň vystupuji z hnutí ANO,“ uvedl Krátoška. Zopakoval, že soud se týkal 12 let staré záležitosti, která neměla nic společného s aktuálním působením v politice. „Chci se věnovat očištění svého jména a z veřejného prostoru se stáhnu,“ dodal.

 

Účast hejtmana Krkošky v kauze nebyla dosud známá, stejně tak o ní nevěděli jeho političtí souputníci. Jako první informaci přinesl web denik.cz. Krkoška sám sám na dotaz Deníku na to, kdo o kauze ví, reagoval, že „určitě vedení v Praze ano“. Místopředseda ANO Karel Havlíček v médiích uvedl, že o kauze ví „několik týdnů.“ Z informací na webu justice přitom vyplývá, že Krkoška je obžalován už bezmála tři roky.

Zastupitelé svolávají jednání o hejtmanovi

Moravskoslezští zastupitelé byli obžalobou hejtmana zaskočeni. „Informaci jsme se dozvěděli z medií a do dnešního dne jsme o tom neměli žádnou informaci. Z toho důvodu jsme požádali koaliční partnery o svolání jednání zástupců koaličních klubů na páteční dopoledne, kde budeme požadovat objasnění celé skutečnosti a to i v návaznosti na průběh či výsledky soudního jednání,“ oznámil Lukáš Curylo, předseda klubu zastupitelů KDU-ČSL Moravskoslezského kraje.

Krkoška byl hejtmanem Moravskoslezského kraje od loňska, kdy nahradil předchůdce Ivo Vondráka, jenž se s hnutím ANO rozešel.

Krkoška není první hejtman obžalovaný z korupce. Už dřív byl za tuto činnost na osm let vězení odsouzen hejtman Středočeského kraje David Rath, nadále u soudu běží proces s libereckým hejtmanem Martinem Půtou, který čelí podezření z korupce v souvislosti s rekonstrukcí kostela sv. Máří Magdalény v Liberci.

X X X

STŘEDULA  CHCE  SPÁCHAT  SEBEVRAŽDU,  KDYŽ  NEBUDE  ZVOLEN  DO  VEDNÍ  ODBORŮ?

CO  MÁ  DĚLAT  NÁROD,  KDYŽ  JE  STŘEDULA  NESCHOPNÝ? NEDOKÁŽE  ZORGANIZOVAT  GEN.  STÁVKU  PROTI  FIALOVI?

S  LOPATOU  A  KRUMPÁČEM  V DOLECH  HORNÍCI  STŘEDULU  NAUČÍ  PRACOVAT

UŽ  DÁVNO  MOHLA  MÍT  ČR  NOVOU  VLÁDU  BEZ  FIALY,  ZABÁNIL  TOMU  NESCHOPNÝ  STŘEDULA

Jestli nebudu dál šéfem odborů, tak se zabiju, vyhrožuje Středula, který prý nic jiného neumí

Na vrozenou lakotu dojel bývalý šéf odborů Josef Středula, který přišel o svůj post šéfa kvůli tomu, že neplatil členské příspěvky.

Upozornění: Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně.

„Pan Středula pět měsíců neplatil členské příspěvky, pročež v listopadu minulého roku jeho členství v Českomoravské konfederaci odborových svazů zaniklo. Z tohoto důvodu, když není členem svazu, nemůže být logicky ani jeho šéfem,“ potvrdil pokladník odborového svazu Jaromír Vosáhlo.

Skutečnost, že již není šéfem odborů, Středulu silně zasáhla. Podle jeho okolí si prochází pěti fázemi smutku.

„Popírám to. To se nestalo. Jsem i nadále šéfem odborů. Já jsem odbory. Jak vůbec může někoho napadnout, že bych nebyl šéfem odborů? Umíte si někdo představit odbory beze mě? Ne, to prostě není možné. Vždyť odbory by beze mě vůbec nebyly,“ prohlašoval Středula, když si zrovna procházel první fází smutku, tedy Popíráním.

X X X

ZNIČENÉ  DOMY  NA  UKRAJINĚ,  ZRANĚNÍ  V  KYJEVĚ

UŽ   DÁVNO  MOHL  BÝT  KLID,  KDYBY  SE  UKRAJINA  ZBAVILA   BLÁZNIVÉHO  ZELENSKÉHO,  NEDRŽELA  SE  SLIBŮ  ZÁPADU,  NEBYLI  BY  MRTVÍ

Kyjevem otřásly exploze, trosky zničené střely dopadly na domy i školku

Kyjevem v noci na čtvrtek otřásly výbuchy, podle starosty Vitalije Klička trosky zlikvidované ruské střely zasáhly mimo jiné obytný dům či areál školky. Nejméně deset lidí je zraněných a na několika místech hoří. Jde o první větší podobný útok na ukrajinskou metropoli za více než měsíc, uvedl šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko.

Ukrajinské obraně se podle šéfa vzdušných sil Mykoly Oleščuka podařilo zlikvidovat všech 31 střel mířících na metropoli.

„Nepřítel po 44 dní dlouhé přestávce znovu vyslal střely na Kyjev,“ uvedl Popko. Rusko podle něj ve čtvrtek v noci zaútočilo střelami s plochou dráhou letu Ch-101/Ch-555/Ch-55, vypuštěnými ze strategických bombardérů Tu-95MS, a balistickými raketami z ruského území. Podle Oleščuka ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala dvě balistické rakety a 29 střel z letounů.

Česká republika, Polsko a tři pobaltské státy vyzývají Evropskou komisi (EK), aby zavedla omezení dovozu obilí z Ruska a Běloruska do Evropské unie. Vyplývá to z dopisu, který podepsali ministři zemědělství všech pěti zemí a který má ČTK k dispozici. Země uvádějí, že Rusko ze zisků z vývozu obilí financuje pokračující válku na Ukrajině. Kyjevem v noci na dnešek otřásly výbuchy, podle tamního starosty Vitalije Klička zasáhly trosky sestřelené ruské střely obytný dům či areál školky. Na několika místech hoří. Jde o první větší podobný útok na ukrajinskou metropoli za poslední týdny, napsala agentura Reuters. Ruský prezident Vladimir Putin a indický premiér Naréndra Módí po telefonu probírali mezinárodní otázky včetně situace na Ukrajině. Státníci se navzájem ujistili, že jsou spokojeni s rusko-indickou ekonomickou nebo energetickou spoluprací a Módí také Putinovi pogratuloval k jeho „přesvědčivému vítězství“ v letošních prezidentských volbách.

„Šest lidí bylo zraněno v Ševčenkivské čtvrti hlavního města. Čtyři ve Svjatošynské,“ uvedl Kličko. Obě čtvrti se nacházej v západní části Kyjeva, trosky střel v hlavním městě zasáhly několik obytných budov nebo průmyslové objekty.

Ukrajina předtím pro celé území vyhlásila protiletecký poplach, píše ruskojazyčný server BBC. Ukrajinské letectvo v souvislosti s tím varovalo před starty ruských bombardérů Tu-95 a vysláním hypersonických střel Kinžal.

X X X

VOLBY  PREZIDENTA   NA  SLOVENSKU

Švec odstoupil a podpořil  EXSOUDCE Harabina

Všech deset kandidátů na slovenského prezidenta se ve středu utkalo v předvolební diskusi veřejnoprávní televize RTVS. A na konci už jich zbylo jen devět. Krajně pravicový politik Róbert Švec odstoupil a podpořil expředsedu Nejvyššího soudu Štefana Harabina. Až na momenty, kdy někteří kandidáti uhýbali z tématu anebo útočili na ostatní, diskuse plynula klidným tempem.

Diskuse začala ve 20:10 hodin a trvala přes tři hodiny. Dvojice moderátorů vyměřila každému kandidátovi šestnáct minut čistého času plus minutu na závěrečný projev. Ještě, než se k ní dostali, však jeden z nejradikálnějších kandidátů, předseda strany Slovenské Hnutí Obrody Róbert Švec, všechny přítomné překvapil, když se obrátil přímo na Slováky a zdůraznil, že se zasadí o to, aby se prezidentem stal vlastenec.

Odstoupil z voleb, podporu vyjádřil Harabinovi, podal mu ruku a vedle stojícímu předsedovi parlamentu Peteru Pellegrinimu se pokusil předat písemné potvrzení o stažení kandidatury. Ten to však odmítl s tím, že dokument podepíše, až mu řádně přijde od volební komise.

Švec v této souvislosti mimo jiné prohlásil, že má vizi na dvacet až padesát let a že chce zabránit tomu, aby se opakoval scénář z roku 2019. „V paláci může být Zuzana Čaputová v brýlkách a obleku neboli pan Korčok, tomu musíme zabránit,“ řekl během debaty. Krajně pravicový politik měl dlouhodobě jedny z nejnižších preferencí v předvolebních průzkumech. V tomto týdnu je už však druhý, kdo se vzdal kandidatury v Harabinův prospěch.

Před ním to v pondělí udělal předseda Slovenské národní strany Andrej Danko. Harabin tak postupně nabírá voliče národoveckého cítění, už nyní je v průzkumech třetí za Pellegrinim a diplomatem Ivanem Korčokem. V debatě Harabin opakoval svá dřívější proruská prohlášení a cílil na nacionalistické voliče. Evropská unie prý není nadřazená Slovensku, ale má sloužit členským státům. „Lidé žijí na hranici bídy,“ řekl s tím, že nejdřív musí politici pomoci jim a až pak platit „výpalné“ za migranty, čím odkazoval na migrační pakt.

Rád by zrušil protiruské sankce, protože jsou prý protiprávní, a opakoval slib nevyslat slovenské vojáky na Ukrajinu. Poslední zmíněné se ostatně stalo jedním z témat středeční diskuse. Všichni kandidáti se více či méně nahlas vyslovili proti tomu, aby byli vojáci vysíláni do války.

A zatímco Korčok upozorňoval, že ostatní kandidáti lžou, když tvrdí, že je možné, aby je tam NATO vyslalo bez souhlasu slovenské vlády, předseda krajně pravicové LSNS Marian Kotleba označil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona za válečného štváče. Spolu se Švecem si také notovali, že by Slovensko mělo být neutrální.

 

V sekci o zahraniční politice Švec také nastínil, jak by vůbec řešil válku na Ukrajině. Pozval by prý prezidenty Ruska, Ukrajiny a Běloruska na Slovensko, udělal by si s nimi prodloužený víkend, poslechl si všechny jejich návrhy a určitě by prý pak společně došli k dohodě. Nevadil mu ani fakt, že na ruského diktátora Vladimira Putina je vydán mezinárodní zatykač.

Obecně debata více představila všechny kandidáty a pro ně to byla velmi vzácná příležitost spolu mluvit. Žádná jiná, takto velká debata totiž během této kampaně neproběhla. Jedním z důvodů byl i fakt, že do množství z nich Pellegrini odmítl přijít. Moderátoři museli především Kotlebu, Harabina, občanského kandidáta a člena policie Milana Náhlika či Švece často „krotit“, vracet je k položeným otázkám a napomínat je, aby slovně neútočili jeden na druhého ve chvíli, kdy nebyl prostor k reakci.

Až na tyto chvíle se však debata nesla ve stejném poklidu jako celá kampaň. Dvojice hlavních favoritů Pellegrini s Korčokem si sem tam přímo či nepřímo vyměnili názory na politiku premiéra Roberta Fica a jeho vlády, na větší otevřený střet však v tomto formátu nebyl čas.

Pellegrini zmínil téma, které v kampani akcentoval Korčok, a sice mladé Slováky a jejich nechuť žít dále ve své zemi. Prohlásil, že není možné vybrat si jednu skupinu obyvatel a snažit se ji „oblbnout“, aby dotyčného volila. Je prý nutné zajímat se o všechny a být prezidentem všech. A v souvislosti s Korčokovým sloganem, že chce být protiváhou vlády, Pellegrini zmínil Česko.

„Pan prezident, šéfka sněmovny i premiér jsou v jedné linii a nevšiml jsem si, že by někdo odstoupil, aby byla politika v České republiky v rovnováze,“ řekl uštěpačně. Korčok později řekl, že je připraven spolupracovat se současnou vládou Roberta Fica na tématech, které budou prospěšné pro Slovensko. „Byl bych hlasem nezbytné modernizace, spolupracoval bych na tom s jakoukoliv vládou. Pokud nezastavíme odliv mozků, nemůžeme mluvit o tom, jak pozdvihnout ekonomiku Slovenska,“ podotkl s tím, že jeho vnitřní nastavení je spolupracovat, ale zároveň říkat pravdu, když s vládou nesouhlasí.

„V obcích na jihu není voda ani kanalizace“

Slovenský Maďar a předseda strany Aliance Krisztián Forró svůj čas využil hlavně k ukazování na problémy jižního Slovenska a tamní maďarské menšiny. Kandiduje prý především proto, že slovenští Maďaři chtějí ukázat, že i oni v zemi žijí. Řekl třeba, že ve dvaadvaceti obcích na jihu dodnes není pitná voda ani kanalizace, že se tam nestavějí cesty, protože si prý politici myslí, že „to není potřeba, protože tam nejezdí moc aut, ale právě protože tam není postavený tunel, tam auta nejezdí“.

„My Maďaři o Slovensku hodně víme, učíme se slovensky, učíme se slovenské básníky (…) Ale vy toho o nás moc nevíte,“ vzkázal většinové společnosti, přičemž zmínil deportace či reslovakizaci. Švecovi pak vytkl, že nezná dějiny, když o přesunu Maďarů po první světové válce hovoří jako o „dohodě“. Emotivně pak popisoval, jak si lidé mohli vzít jen pár věcí, než je deportovali.

Šéf hnutí Slovensko a expremiér Igor Matovič kromě slovenštiny pozdravil na úvod i v romštině. Mezi Romy má velké množství příznivců, také je před loňskými parlamentními volbami vábil na slib, že každý volič dostane 500 eur. Policie to po volbách začala vyšetřovat, protože Matovičova partaj vyhrála v množství romských osad.

Matovič také ze začátku patřil k těm, které museli moderátoři často napomínat, i k těm, kteří se nejvíce opírali do současné vlády. Poté, co neustále opakoval, že bojuje proti mafii, že vládl v těžkých časech covidu a energetické krize, se například pustil do Pellegriniho. Ten podle Matoviče totiž kandiduje jen proto, aby mohl udělovat milost spřízněným lidem, kteří už jsou odsouzeni anebo je to brzo čeká. Pellegrini to odmítl.

Matovič se pak rozhodl ukázat válku u sousedů v jiném světle. „Kdyby Ukrajina, snad mi to Ukrajina odpustí, napadla Slovensko a zabrala by si Zemplín, vy samozvaní vlastenci byste Zemplínu odmítli dodávat zbraně? Opravdu byste se takto zachovali?“ ptal se Harabina, Kotleby či Švece.

O změnách ve veřejnoprávní RTVS, které nyní chystá Ficova vláda, se pak kriticky vyjádřili mnozí kandidáti včetně Matoviče. Ten řekl, že si kabinet chce z instituce udělat svou služku, propagandistickou televizi jako v KLDR a Bělorusku a redaktory že chce dostat na úroveň ministryně kultury Martiny Šimkovičové. „Ten, kdo ji zná, si to může vykládat jako urážku,“ glosoval.

Jako první RTVS podpořil hned na úvod historik Patrik Dubovský, který se prezentuje coby konzervativní křesťanský kandidát a lidem připomněl, že se za minulého režimu angažoval v disentu. Naopak Švec by podle svých slov v RTVS „vyměnil i květináče“ a kritizoval, že logo televize a rozhlasu mu svými barvami „připomíná LGBT“.

„Dovolím si zarapovat,“ zvolal Harabin

Dubovský mimo jiné akcentoval třeba téma učitelů, pomoci lidem s mentálním nebo fyzickým postižením či zlepšení „ne úplně ideální“ situace ve slovenském zdravotnictví. Forró zase vylidňování regionů kvůli chybějící infrastruktuře. „Z Bratislavy do Prahy a do Rožňavy je to vlakem stejně daleko, ale i přesto to do Rožňavy trvá o dvě hodiny déle,“ řekl.

Diplomat Ján Kubiš často mluvil o moderním Slovensku, kde jsou práva i povinnosti, ale i o své schopnosti naslouchat všem. Konflikt na Ukrajině podle něj nemá vojenské řešení, Ukrajině však chce nadále pomáhat všemi prostředky, protože má podle něj právo se bránit. Zdůraznil důležitost členství země v NATO a Evropské unii. „Členství v NATO není jen otázkou bezpečnosti, ale i prosperity Slovenska a celého regionu,“ dodal.

Korčok zase řekl, že slova o vystupování z NATO považuje za hazard se státem. Dubovský upozornil, že je potřeba ochránit Pobaltí před ruskou agresí. Pellegrini apeloval na okamžité zastavení bojů a Harabin po vykřikování vyvrácených lží o ukrajinském vedení rozesmál přítomné.

„Dovolím si zarapovat,“ avizoval a spustil o tom, že Maďarsko neposílá zbraně na Ukrajinu, že Evropská unie má životnost dva roky a že se NATO rozpadne, až Donald Trump vyhraje americké volby. Také Náhlik opakoval dezinformace a ruskou propagandu o tom, že válka začala kvůli „genocidě“ na východě Ukrajiny. „Není slovenským zájmem, aby někdo rozhodoval o existenci jiné země tak, jako to udělal prezident Putin s Ukrajinou,“ zdůraznil však Korčok.

Náhlik upozornil, že je jiný než ostatní kandidáti, že nemá mediální, politické ani finanční krytí. Pellegrini zopakoval svůj předvolební slogan o uklidňování společnosti, suverénní zahraniční politice či o tom, že politici musí sloužit občanům. Poté, co chtěl reagovat na Harabina a moderátoři ho usměrnili s tím, že je čas pro představování vlastní vize, se do nich pustil Kotleba. Ten pak vytkl Korčokovi, že podporuje „vraždění civilistů v Gaze“, Harabinovi zase schválení Lisabonské smlouvy. Globalisté podle něj ovládají svět.

Šéf Hlasu Pellegrini se pak vzácně shodl se svým nástupcem ve funkci premiéra Matovičem, který předtím mluvil o tom, že až jeho vláda zásadně zvedla příspěvky na děti a další dávky. Pellegrini to ocenil a prý by coby prezident apeloval na to, aby se tato výše dávek udržela i nadále, ovšem ne na úkor samospráv tak jako za Matoviče.

Kotleba pak Pellegrinimu vytkl, že najednou tento krok chválí, když v době jeho schvalování byl proti. I díky hlasům Kotlebovy LSNS tato legislativa prošla, což předtím Pellegrini v opozici kritizoval. „Divím se, že lidé mají opravdu tak krátkou paměť, že neví, kdo jak hlasoval,“ dodal Kotleba.

Tématem se stalo i právo veta Slovenska v EU, přičemž Matovič se v tu chvíli zastal Korčoka a řekl, že ve druhém kole nepodpoří nikoho, kdo nebude garantovat, že Slováci o toto právo nepřijdou. Korčok pak Slovákům mimo jiné připomněl, že si vláda, jež mluví o sociální pomoci občanům, sama zvýšila platy o tisíce eur.

Po debatě o kompetencích prezidenta, kde byla většina kandidátů spokojená se současným stavem, se diskuse stočila ke jmenování nového šéfa tajné služby SIS. Ficova vláda v tomto případě obešla prezidentku Zuzanu Čaputovou a vedením služby pověřila syna policejního exprezidenta Tibora Gašpara. Mnozí kandidáti proto řekli, že by jeho jmenování nepodepsali.

Korčok dotahuje, ale první je pořád Pellegrini

Velká debata přišla poté, co se v pondělí v televizi Markíza poprvé utkali dva hlavní favorité – předseda Národní rady a strany Hlas-SD Pellegrini a diplomat Korčok. Šéf Hlasu má alespoň podle průzkumů stále nejvyšší šance na výhru, druhý Korčok však znovu snížil jeho náskok.

Agentura AKO uvádí, že v prvním kole by Pellegriniho volilo 40,4 procenta voličů, zatímco Korčoka 38,6 procenta. Ve druhém kole by Pellegrini vyhrál se ziskem 52,9 procenta a Korčok by dostal 47,1 procenta. Průzkum vznikal mezi 11. a 18. březnem na vzorku tisíce respondentů.

Naopak průzkum agentury NMS Market Research z 13. až 18. března, který má vzorek respondentů o třicet lidí větší, ukazuje v prvním kole těsnou výhru diplomata Korčoka. Dostal by 36 procent a Pellegrini 34,2 procenta.

Ve druhém kole je však stále ve vedení Pellegrini, kterého by za prezidenta volilo 50,9 procenta. Korčok by tak se 49,1 procenta skončil těsně druhý, píše Sme.

Podle tohoto průzkumu má třetí Harabin už 16procentní podporu, jeho popularita tak nadále stoupá. Naopak podpora zbylých kandidátů spíš klesá. Čtvrtý Matovič zde má čtyři procenta, Kubiš, Forró a Kotleba kolem dvou procent. Ostatní nemají ani procento, přičemž nejméně by získal Náhlik s 0,2 procenta hlasů. Podle agentury TASR ovšem až pětina Slováků stále neví, koho půjde v sobotu volit.

Průzkum je pravděpodobně jeden z posledních, o půlnoci ze středy na čtvrtek totiž začíná volební moratorium, které médiím a agenturám zakazuje podobné průzkumy zveřejňovat. Politikům také povinně končí kampaň, konat už se navíc nebude ani žádná předvolební debata.

X X X

MACRON  SE  UĆÍ  OD  PUTINA

Nepřipomíná to moc Putina? Macron vzbudil rozruch fotkami z posilovny

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve středu postaral o pozdvižení poté, co jeho fotografka zveřejnila nové fotografie, na kterých hlava státu v tělocvičně buší do boxovacího pytle. Zatímco někteří Macrona chválili za jeho příkladnou fyzičku, jiní si z někoho utahovali nebo ho kritizovali. Za snímky si vysloužil přirovnání k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.

Černobílé fotografie šestačytřicetiletého Macrona ukazují se zaťatými zuby a vypouklými svaly. Autorkou snímků je Soazig de la Moissonnièreová.

Netrvalo dlouho a prezident se stal předmětem diskusí na sociálních sítích. Zatímco někteří ho přirovnávali k Rockymu Balboovi, jiní zpochybňovali načasování snímků, které přicházejí v době, kdy Macron vyzval Evropu k zesílení reakce na ruskou válku na Ukrajině a hovořil o možném vyslání francouzských vojáků do bojů.

Někteří uživatelé v souvislosti s tím tvrdili, že se na fotografiích chystá na souboj s Putinem, a poukazovali na to, že také šéf Kremlu se rád nechává fotit při sportovních činnostech – při hraní ledního hokeje, potápění, rybaření, jízdě na koni nebo zdolávání horských vrcholů.

Známý francouzský odborník na vztahy s veřejností Gaspard Gantzer listu Nice-Matin řekl, že prezident chtěl snímky ukázat, „že je Francouz jako každý jiný, že je ve skvělé fyzické kondici a že chce bojovat“.

Ženský časopis Femme Actuelle o snímcích mírně ironicky napsal, že je na nich „manžel Brigitte Macronové“ s „odhodlaným“ výrazem, jako by se chtěl pustit do boje se svým protivníkem. „Zdá se, že se bije tak silně, až mu zpod černého trička vykukují bicepsy,“ uvedl magazín.

Macronová loni v rozhovoru prozradila, že její manžel boxuje dvakrát týdně s cílem propagoval cvičení před olympijskými hrami v Paříži.

Ne všichni ale měli ze snímků radost. „Jaká porážka progresivismu. A jaká bída politické komunikace,“ reagovala na síti X poslankyně francouzských Zelených Sandrine Rousseauová.

„Fotografie jsou součástí neopopulistické mužnosti, kterou si dnes oblíbili někteří vůdci, počínaje mistrem tohoto žánru Vladimirem Putinem,“ napsal na X profesor historie na Lotrinské univerzitě Éric Anceau.

Deník Libération snímky označil za „poněkud znepokojivou komunikační volbu“ a uvedl, že by bylo lepší, kdyby fotografie byla skutečně dílem drzého uživatele sociálních sítí, jak se původně domníval.

 Není to poprvé, co Macron vzbudil podobné pozdvižení. Během své volební kampaně v roce 2022 zveřejnil jeho tým snímek, na kterém prezident sedí na pohovce s rozepnutou košilí odhalující jeho chlupatý hrudník.

X X X

ZEMĚDĚLCI  EVROPY  SE  NEVZDAJÍ

NEJLÉPE  ODSTRANIT  LEYENOVOU

Krajina má být rozmanitá. Ústupky Evropské komise farmářům jsou politickým rozhodnutím, míní expert

Zemědělci opět vyjeli na silnice, přestože jim Evropská komise vyšla vstříc a některé ekologické požadavky společné zemědělské politiky přestala vyžadovat. Podle předsedy zemědělského svazu jsou čeští agrárníci připraveni protestovat až do konce funkčního období vlády. Ústupky zemědělcům jsou politickým rozhodnutím. Bohužel mezi ně spadly i environmentální cíle, říká Václav Zámečník, expert z České ornitologické společnosti.

x  Přes 180 vědců a 21 nevládních organizací v otevřeném dopisu ministru zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) vyjádřilo znepokojení nad oslabováním základních ekologických podmínek v rámci dotací ze společné unijní zemědělské politiky. Proč jste se rozhodli vedení resortu oslovit právě takto?

Důvod spočívá v tom, že jednou z reakcí na protesty zemědělců bylo zmírnění podmínek pro získání dotací. V našem případě se nejvíce soustředíme na DZES 8, jde tedy o standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu. To bylo v podstatě nové od roku 2023 a přinášelo pro zemědělce povinnost vymezit určitou plochu jako takzvaně neprodukční.

Místo toho, aby se řeklo, že zde máme sucha a pojďme podpořit více opatření na adaptaci a mitigaci, spíše se přechází ke zjednodušování environmentálních požadavků, což je možná trochu protiklad, poukazuje Václav Zámečník

Česko využilo obou variant, to znamená sedmi procent ploch vymezených, z čehož mohou čtyři procenta být plodiny vázající dusík a tři procenta jsou takzvaně neprodukční plochy, to znamená krajinné prvky, úhory či ochranná pásma.

Stát nicméně zájemcům nabídl i možnost namísto příslušných prvků učinit jiná opatření, jako například biopásy nebo plochy, které chrání čejku chocholatou. Poté byla druhá varianta, kdy mohli zemědělci vzít čtyři procenta skutečně neprodukčních prvků, tedy těch, které nějakým způsobem cílí na ochranu přírody.

x Po výjimkách pro letošní rok přišla Evropská komise s radikálním návrhem oslabení podmínek pro další roky, který budou ministři řešit 26. března. V čem je podle vás návrh radikální?

Hlavním argumentem Komise stále je zjednodušování prostoru pro zemědělce. Podle nás ale právě v daném ohledu není zjednodušování na místě.

Předně se zemědělcům nedivím, že se jim podmínky Green Dealu nějakým způsobem nezdají, skončilo to totiž takovou zkratkou, že jsou ve finále nuceni dělat určitá procenta úhoru na svých polích, jenže k tomu nebyl pořádně vysvětlen i důvod, proč se to dělá a jaké existují jiné možnosti.

Proti dalšímu oslabování ekologických opatření se v dopisu Ursule von der Leyenové důrazně vymezilo přes 330 organizací napříč Evropskou unií. Jak si vysvětlujete, že se Komise zachovala opačně a ustupuje tlaku agrární lobby?

Je vidět, že evropští zemědělci opravdu nejsou spokojeni. Důvody jsou různého charakteru, nespokojenost je v zemědělském sektoru přítomná a pojítka na Evropskou unii se často možná dají dohledat právě v byrokracii a zvýšené administrativě.

Vidím to jako politické rozhodnutí, které se situaci snaží určitým způsobem uklidnit a hledají se cesty k řešení. A bohužel mezi ně spadly i environmentální požadavky.

x Uvedl jste, že stávající uvolnění podmínek pro získání dotací popírá všechny dosavadní kroky a proklamace na evropské i národní úrovni. Problematické to přitom podle vás není tolik v reálném dopadu na krajinu, ale spíše ze strategického hlediska. Můžete to rozvést?

Skutečnost, že je klimatická změna faktem, se již dnes nedá popřít. Je zde i poněkud paradoxní, že jako důvod pro zjednodušování se uvádí sucha v jižní Evropě.

Místo toho, aby se řeklo, že tady máme sucha a pojďme podpořit více opatření na adaptaci a mitigaci, spíše se přechází ke zjednodušování environmentálních požadavků, což je možná trochu protiklad.

Chceme-li mít krajinu stabilní a funkční, je rovněž potřeba ji udělat ekologicky silnější a pestrou. A právě v daném duchu se nesly jak strategické dokumenty, tak i programové prohlášení vlády. To znamená vytvoření nějakých deseti procent prvků. Nyní je tedy otázkou, jaké prvky by to měly být, o čemž by se měla vést diskuse a následně i apel vůči zemědělcům.

x Tvrdíte, že evropská zemědělská krajina potřebuje zlepšit svou ekologickou stabilitu. Jak?

Výzkumy naznačují, že je třeba, aby krajina byla pestřejší. Můžeme to ukázat na několika příkladech.

Podíváme-li se čistě na biodiverzitu, tedy pestrost druhů obecně, máme zde studie porovnávající rakouskou a znojemskou krajinu. Jde o přeshraniční srovnání, kde jsou ale velmi podobné klimatické a morfologické podmínky, i používaná technika je obdobná, jen ta rakouská je menší.

Chemické látky, velmi významný faktor z hlediska biodiverzity, se také používají na obou stranách. A hlavní rozdíl je právě ve struktuře krajiny.

Podle výsledků se jednoznačně ukázalo, že už jen pouhý faktor pestrosti se projevil na čtyřnásobně vyšší početnosti zajíce polního a na zhruba 1,5krát vyšší diverzitě i početnosti ptactva. Už jen daný rok by tudíž nějakým způsobem pomohl.

X X X

NEJVĚTŠÍ  HROZBOU   PRO  ČR  UČEŇ   LIPAVSKÝ  A  SPOL

MÍSTO  DŮLEŽITÝCH  ZÁKONŮ  A  ŘEŠENÍ  POTÍŽÍ  LIDÍ  A  PODNIKŮ  SE  VYŽÍVAJÍ  VE  SPORECH  A  HÁDKÁCH

ZA  TO  BY  NEMĚLI  DOSTAT  ŽÁDNÉ  PENÍZE

Rusko představuje pro Česko největší bezpečnostní hrozbu, usnesla se Sněmovna. Jednala 19 hodin

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu Sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba 19hodinovém jednání.

 Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině, která čelí třetím rokem ruské vojenské invazi, včetně dodávek vojenského materiálu.

Koaliční návrh přijala Sněmovna hlasy 84 poslanců výhradně z koaličního tábora. K jeho schválení bylo nutných nejméně 72 poslaneckých hlasů. Členové dolní komory za opoziční ANO a SPD návrh nepodpořili. Obě opoziční hnutí podala své návrhy usnesení. Sněmovna je zamítla.

Slova o zradikalizované vládě

Andrej Babiš v úvodu sněmovního jednání, které začalo v devět ráno, zpochybnil důvody schůze. Za největší nebezpečí pokládá Babiš „militaristickou zradikalizovanou“ vládu Petra Fialy z ODS, která podle lídra ANO „neustále mluví o válce“.

„Normální člověk nechápe, proč byla svolaná tahle schůze. Je to antibabišovská schůze, schůze proti hnutí ANO,“ prohlásil bývalý premiér k poloprázdné Sněmovně. Prázdná byla především křesla určená pro poslance vládní koalice.

Kabinet se podle Babiše snaží zamaskovat to, že za 2,5 roku nemá žádné výsledky kromě „rekordní drahoty a chudoby“, neplní své sliby, nemá koncepci a chlubí se jen prací jeho bývalé vlády.

Fialova vláda se zaměřila podle Babiše jen na podporu Ukrajiny. „Jediné, co je váš program a co tuto nesourodou vládu spojuje, je ‚antibabiš‘,“ prohlásil v projevu, který trval zhruba 2,5 hodiny.

Předseda ANO ale také uvedl, že pokud by ANO bylo ve vládě, Ukrajinu by podporovalo. „Nikdy jsme neřekli, že je špatně dodávat zbraně,“ řekl. Nejlepším řešením by podle něho bylo, kdyby ruský prezident Vladimir Putin opustil Ukrajinu včetně Krymu a válka by skončila.

Zatímco Andrej Babiš mluvil u řečnického pultíku, jinde se scházela vláda k jednání. Řešit měla mimo jiné novelu zákoníku práce.

Cílem středečního jednání v Poslanecké sněmovně je podle koalice schválit usnesení o tom, že Česko podporuje Ukrajinu a patří do NATO. Se zněním dokumentu ale nesouhlasí třeba Alena Shillerová z ANO. „Usnesení se nám nelíbí. Zdá se nám místy až aktivistické. Připravujeme naše vlastní usnesení,“ uvedla pro Radiožurnál.

Diskuse se tak očekává právě o znění sněmovního usnesení. Koaliční politici ale předesílali, že by během středy měla mimořádná schůze skončit.

Cedule místo poslanců

Schůze začala už v úterý, kdy první asi tři hodiny vystupovali hlavně koaliční poslanci, včetně členů vlády a premiéra Petra Fialy z ODS. Ten řekl, že osud Česka je Andreji Babišovi lhostejný, že jeho rétorika je extremistická a je bezpečnostním rizikem.

Opoziční ANO kvůli tomu, že na začátku schůze mluvili díky přednostním právům jen vládní politici, na protest odešli ze sálu. Na svých místech nechali cedule, na kterých byla témata, která by podle nich místo této mimořádné schůze měla koalice řešit.

Jejich odchod kritizoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. „Pokud někdo na jedné straně tvrdí, že chce diskutovat, a pak z jednacího sálu odejde, tak mi přijde, že to o všem hodně vypovídá,“ poznamenal.

Právě u Pirátů vznikl konečný impulz pro svolání této mimořádné schůze. Šlo o reakci na uniklý e-mail, který Babiš poslal svým spolupracovníkům. Sháněl citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském z Pirátů, včetně toho, jestli má děti.

Opoziční poslanci se v úterý po několika hodinách dostali ke slovu. Z opozičních lídrů vystoupil předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Po sedmé hodině se k pultíku dostali i řadoví poslanci z obou stran.

Poslanci hnutí ANO hlavně hájili kroky i výroky svého předsedy, který už v sále večer nebyl. V devět hodin pak Sněmovna schůzi přerušila.

 X X X

 Babiš se označení proputinovským agentem bránil oprávněně

Má pravdu: Zničil drtivou část našich vztahů s Ruskem

Téměř s jistotou, nestane-li se něco neočekávaného se Andrej Babiš stane příštím předsedou vlády. Jinak to ani být nemůže. Drtivá většina lidí s ním spojuje, že  dostane Česko z tohoto prakticky nikdy nebývalého trvalého ekonomického a sociálního úpadku.

Vycházím z toho jako z faktu, který mě do značné míry uklidňuje, ale já mu hlas dávat nemusím. Ani náhodou.

Pro mne je téma racionální politiky spolupráce s Ruskem esenciální. A jen věřím, že si ji okolnosti vynutí.

Rusko po dvou letech konfliktu na Ukrajině je ekonomicky na vzestupu, zatímco například Německo či Francie upadají a vojensky je Rusko v Evropě prakticky nepřemožitelné.

Ta válka samozřejmě nikdy neměla nastat a nenastala by u žádného předchozího amerického prezidenta, protože žádný americký prezident od roku 1945 by neriskoval trvalý konflikt s Ruskem včetně bezprostředního a imponujícího předchůdce Baracka Obamy, který vzdor problémům trvale usiloval velmi dobré vztahy s Putinem.

Tristnost amerického úpadku tzv. vůdcovství se ukazuje, že ke krizi došlo na základě předložení požadavků Ruska ohledně bezpečnostních záruk. Putin zkrátka odmítal se stál střelništěm NATO. A Biden i NATO tyto záruky odmítli.

A tak tu máme konflikt, který nesporně celý Západ zatahuje níž a níž na dno. A Rusko po všech stránkách na něm sílí.

A političtí tajtrdlíci Západu se předhánějí, co mohou.

No nic nezmůžou.

Až se Andrej stane předsedou vlády, bude hodně záležet, zda v mezidobí vyhrál Trump nebo Biden. Ta volba je 50 na 50.

Zvítězí-li Trump, tak na 100 % bude spolupracovat skvěle s Putinem. A důvod je prostý: oba dva jsou a nemilosrdně perzekuováni Bidenovým režimem a jeho pomahači a mají k sobě mnohem blíž, než jiní světoví politici.

V takovém případě Babiš už jen najede na nový narativ a jakkoliv je fakticky u nás historicky nejbrutálnějším odpůrcem Ruska, který byl otcem likvidace prakticky všech vztahů s Ruskem, jistě rád vyrazí za Trumpem a přizpůsobí se. Mimochodem, v té době už také bude končit fungování Koudelky coby ředitele BIS, který Babiše vodil jako loutkovodič.

V každém případě válka na Ukrajině by okamžitě skončila.

Zvítězí-li Biden, pak potěš pánbůh.

Putin se samozřejmě nevzdá a naopak do amerických voleb jistě bude v úsilí zvítězit, což se tak či onak projeví.

Očekávat, že Babiš nějak zahraničněpoliticky procitne jako Fico či Orbán od něj nelze. Přesto oba vážení kolegové budou v té době tuším ještě ve funkci, a protože jsou mnohem předvídavější než Andrej, zcela jistě si jej přizpůsobí.

Jo abych nezapomněl. Také zde budou letos v červnu volby do Europarlamentu. Předpokládejme že prohraje Macronova Rennaisance a posílí pravice.

Ale od Babiše proboha nechtějme, aby dělal světovou zahraniční politiku, stačí když budou skvělé vztahy s Maďarskem a jako premiér se bude snažit zopakovat to, v co mu drtivá část Čechů nepochybně věří.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Michel: Hospodářství EU postavit na válečný základ

„Naléhavost, intenzita a neochvějné odhodlání jsou zásadní. Naší první prioritou je rychlé poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině a na základě nedávných iniciativ, jako je česká iniciativa, urychlené nákupy a dodávky munice na Ukrajinu,“ píše předseda Evropské rady Charles Michel v pozvánce členům Evropské rady na summit hlav států EU, který je naplánován na 21. až 22. března.

Podle jeho slov by se unie měla zaměřit na účinné provádění a vymáhání unijních sankcí a také na zintenzivnění úsilí o využití neočekávaných zisků ze zadržovaných aktiv Ruské federace.

Michel navíc uvádí, že nastal čas „pro skutečnou změnu paradigmatu ve vztahu k bezpečnosti a obraně“ EU. „Evropa po desetiletí neinvestovala dostatečně do své bezpečnosti a obrany. Nyní, když čelíme největší bezpečnostní hrozbě od druhé světové války, je čas podniknout radikální a konkrétní kroky, abychom byli připraveni se bránit a postavit hospodářství EU na „válečný základ,“ uvádí pozvánka vedoucím představitelům zemí Evropské unie.

Michel se domnívá, že EU by měla pomoci obrannému průmyslu získat přístup k soukromým a veřejným fondům a omezit regulační překážky. „Pěstování tohoto strategického bezpečnostního myšlení vyžaduje silné vedení a hlubší pochopení naléhavosti hrozeb, kterým čelíme. Očekávám, že naše Evropská rada toto dodrží.“ – zdůrazňuje, server vasevec.cz

X X X

 Bernie Sanders v Foreign Affairs: Revoluce v americké zahraniční politice

Nahradit chamtivost, militarismus a pokrytectví solidaritou, diplomacií a lidskými právy.

Smutný fakt ohledně politiky Washingtonu spočívá v tom, že o nejdůležitějších problémech USA a světa se zřídka vážně diskutuje, což zvláště platí pro zahraniční politiku. Pokud i několik desetiletí existoval „dvoustranný konsensus“ v zahraničních záležitostech, tragédií je, že tento konsensus byl téměř vždy chybný. Ať už šlo o války ve Vietnamu, v Afghánistánu a Iráku, svržené demokratické vlády po celém světě. Dále katastrofální kroky v obchodování, jako byl vstup do North American Free Trade Agreement a zavedení trvalých normálních obchodních vztahů s Čínou, následky čehož poškodily postavení USA ve světě, hodnoty námi vyznávané a byly zničující pro americkou dělnickou třídu.

Uvedené schéma v současnosti pokračuje. Vynaložili jsme miliardy dolarů na podporu izraelské armády. USA vlastně jako jediný stát světa hájí pravicově-extrémistickou vládu premiéra B. Netanjahua, která vede kampaň totální války a destrukce proti lidu Palestiny. V důsledku toho jsou USA stále více izolovány nejen od chudších zemí rozvojového světa, ale také od mnoha dlouhodobých spojenců z průmyslových zemí. Vzhledem k těmto selháním již dříve nastal čas na zásadní změnu orientace americké zahraniční politiky. Začít je třeba uznáním selhání dvoustranného konsensu po druhé světové válce a nastínit novou vizi na bázi lidských práv, multilateralismu a globální solidarity.

Politici obou vládních stran od dob studené války využívali strachu a výslovných lží, aby zapletli USA do zničujících zahraničních vojenských konfliktů, které nelze vyhrát. Prezidenti Johnson a Nixon poslali asi tři miliony Američanů do Vietnamu na podporu antikomunistického diktátora v občanské válce. Na základě tzv. teorie domina: upadne-li jedna země do komunismu, padnou také okolní země. Tato teorie byla chybná, válka byla zavrženíhodným selháním. Zabito bylo asi tři miliony Vietnamců a 58 tisíc amerických vojáků. Vietnamská katastrofa Nixonovi a jeho ministrovi zahraničí H. Kissingerovi nestačila. Rozšířili válku do Kambodže prostřednictvím bezprecedentního bombardování, což stálo statisíce obětí a vyvolalo vzestup diktátora Pol Pota, který má na svědomí genocidu dvou milionů obyvatel. Dopadlo to tak, že navzdory enormním ztrátám na životech a vynaložení obrovských částek peněz USA prohráli válku, v níž vůbec neměli bojovat. V důsledku toho USA vážně zpochybnily svou důvěryhodnost doma i v zahraničí.

USA tehdy nedosáhly lepších výsledků ani ve zbytku světa. Ve jménu boje proti komunismu a SSSR podporovala americká vláda vojenské převraty v Íránu, Guatemale, Kongu, Dominikánské republice, Brazílii, Chile a jinde. Tyto intervence často podporovaly autoritativní režimy, které brutálně utlačovaly vlastní obyvatelstvo a šířily korupci, násilí a bídu. Washington se stále potýká s následky zasahování, setkává se se značnou podezřívavostí a nepřátelstvím ve více zemích, což komplikuje zahraniční politiku a škodí americkým zájmům.

Washington zopakoval většinu uvedených chyb po teroristických útocích z 11.září 2001. Prezident George W. Bush vložil dva miliony amerických vojáků a více než 8 bilionů dolarů na „globální válku proti teroru“ a na katastrofální války v Afghánistánu a v Iráku. Válka v Iráku se podobně jako válka ve Vietnamu zakládala na výslovné lži. Irácký diktátor Saddám Husajn neměl žádné zbraně hromadného ničení. Přestože proti válce se stavělo mnoho amerických spojenců, Bushova administrativa jednostranným postupem poškodila důvěryhodnost Washingtonu ve světě. Irák nebyl výjimkou. Ve jménu globální války proti teroru USA uplatňovaly mučení, ilegální zadržování, „mimořádné vydávání“ – zavlečení podezřelých kolem světa, zadržování ve vězení Guantánamo na Kubě a v rámci tajných vězeňských operací CIA po celém světě. Americká vláda zavedla Patriot Act, což vedlo k masovému policejnímu dozoru doma i v zahraničí. Dvě desetiletí bojů v Afghánistánu zanechaly tisíce mrtvých i zraněných amerických vojáků a zapříčinily statisíce civilních obětí. Navzdory všemu utrpení a vynaloženým nákladům je Tálibán znovu u moci.

Náklady pokrytectví

Bernie Sanders by si přál, aby mohl konstatovat, že politický establišment ve Washingtonu se poučil ze selhání v rámci studené války a globální války proti teroru. Až na malé výjimky se tak ovšem nestalo. Navzdory slibům o politice „America first“ prezident Donald Trump zvýšil neomezenou válku dronů po celém světě, vyslal další vojáky na Střední východ a do Afghánistánu, vystupňoval napětí s Čínou a Severní Koreou, brzy se pustil do zničující války s Íránem. Zásobil zbraněmi některých z nejnebezpečnějších tyranů na světě od Emirátů po Saúdskou Arábii. Trumpovo počínání má kořeny v desetiletích americké politiky, která upřednostňovala krátkodobé jednostranné zájmy namísto dlouhodobého úsilí o formování nového světového řádu na základě mezinárodního práva. Trumpův militarismus nebyl výjimkou. USA v minulosti byly zapojeny do vojenských operací v Afghánistánu, Kamerunu, Egyptě, Iráku, Keni, Libanonu, Libyi, Mali, Mauretánii, Mosambiku, Nigeru, Nigérii, Pákistánu, Somálsku, Sýrii, Tunisku a Jemenu. Americká armáda spravuje asi 750 vojenských základen v 80-ti zemích.

Americká politika vůči Číně představuje další ukázku selhání americké zahraniční politiky, která přistupuje k americko-čínským vztahům jako k boji s nulovým součtem. Považuje Čínu za nového zahraničněpolitického strašáka, existenční hrozbu, která opravňuje stále vyšší a vyšší rozpočty Pentagonu. Samozřejmě, Číně lze hodně vyčíst: krádeže technologií, útlak práv pracujících a tisku, nesmírné využívání energie z uhlí, represi v Tibetu a Hongkongu, hrozby ve vztahu k Tchaj-wanu a nelidské zacházení s Ujgury. Jenže bez spolupráce Číny a USA, dvou největších původců emisí CO ₂ , neexistuje řešení existenční hrozby změny klimatu. Ani budoucí pandemie nelze řešit bez americko-čínské spolupráce. Namísto obchodní války s Čínou by Washington měl zformovat vzájemně výhodné obchodní dohody ve prospěch pracujících v obou zemích, nikoli ve prospěch nadnárodních korporací. USA by měly činit Čínu zodpovědnou za porušování lidských práv. Jenže přístup Washingtonu k lidským právům je selektivní. Například pokud jde o Saúdskou Arábii, kterou zásobuje zbraněmi a podporuje ji, stejně jako Egypt, Indii, Izrael, Pákistán a Emiráty – všechny tyto země porušují lidská práva.

Kontraproduktivní nejsou pouze americká vojenská dobrodružství a pokrytecké krytí tyranů. Jedná se také o mezinárodní obchodní dohody, do kterých Washington vstoupil v posledních letech. Obyčejní Američané poslouchají rok po roce, jak nebezpeční a hrozní jsou čínští i vietnamští komunisté, že je USA musí porazit, ať to stojí, co to stojí. Ukazuje se, že korporátní Amerika má jiné výhledy. Mnohé s US spjaté multinárodní korporace začaly vyznávat ideu „svobodného obchodu“ s autoritativními zeměmi a využily příležitosti najmout si zbídačené dělníky ze zahraničí za zlomek mzdy, jakou by zaplatili Američanům. Washington s dvoustrannou podporou a za potlesku korporátního světa i médií hlavního proudu uzavřel dohody o svobodném obchodu s Čínou a Vietnamem. Následky byly katastrofální. Dohody platí asi dvacet let, za tu dobu bylo v USA zavřeno asi 40 tisíc továren, dva miliony dělníků ztratily zaměstnání, pracující třída Američanů zažila stagnaci mezd navzdory tomu, že korporace vydělávaly miliardy a investoři byli bohatě odměněni. Nevole k takové obchodní politice mezi třídou pracujících Američanů pomohla urychlit původní Trumpův vzestup a dosud ho podporuje.

Lidé jsou více než zisky

Moderní americká zahraniční politika nebyla vždy krátkozraká a destruktivní. V důsledku druhé světové války, nejkrvavější války v dějinách, Washington se rozhodl poučit z represivních dohod přijatých po první světové válce. Namísto ponížení nepřátel Německa a Japonska, když tyto země ležely v ruinách, USA zavedly ohromný multimiliardový plán hospodářského zotavení a pomohly přeměnit totalitární společnosti na prosperující demokracie. Pokud cílem zahraniční politiky je pomoci zformovat mírový a prosperující svět, tak zahraničněpolitický establishment musí zásadně přehodnotit výchozí předpoklady. Vynakládání bilionů dolarů na nekonečné války a obranné smlouvy nevyřeší existenční hrozby. V aktuálním bodě obratu v dějinách lidstva musí USA vést nové globální hnutí založené na lidské solidaritě a potřebách bojujících lidí. Toto hnutí musí mít odvahu překonat chamtivost mezinárodní oligarchie, když několik tisíc miliardářů drží nesmírnou ekonomickou a politickou moc.

Ekonomická politika je zahraniční politikou. Pokud bohaté korporace a miliardáři dusí naše ekonomické a politické systémy, budou se zahraničněpolitická rozhodnutí řídit jejich materiálními zájmy, nikoli zájmy převážné většiny světové populace. Američané musí zakročit proti daňovým rájům. Washington musí zformulovat férové obchodní dohody, ze kterých budou mít prospěch chudí ze všech zemí, ne jen investoři z Wall Street. USA musí zrušit nadměrné vojenské výdaje a požadovat od ostatních zemí, aby je následovaly. USA plánují vynaložit na armádu v letošním roce asi 900 miliard dolarů, přičemž více než polovina je určena na smlouvy s malým počtem dodavatelů obrany, což je pro ně vysoce ziskové.

Jako většina Američanů i já jsem přesvědčen, že životním zájmem USA a mezinárodního společenství je bojovat proti Putinově ilegální agresi vůči Ukrajině. Jenže mnoho dodavatelů obrany vidí válku v první řadě jako způsob naplnit vlastní kapsy. Každý Stinger, poslán na Ukrajinu, stojí 400 tisíc dolarů, nehorázný nárůst ceny, která nelze rozumně zdůvodnit. Washington by měl přestat podrývat mezinárodní instituce, když jejich jednání není v souladu s jeho krátkodobými politickými zájmy. Pro celý svět je mnohem lepší, když země budou diskutovat o svých neshodách než shazovat bomby v ozbrojených konfliktech. USA musí podporovat OSN platbou příspěvků, přímo se angažovat v reformách OSN a podporovat útvary OSN jako Rada pro lidská práva. USA by měly konečně vstoupit do Mezinárodního trestního soudu namísto útoků na soud, když vynese verdikt, který Washingtonu nevyhovuje .

Na programu solidarita

Prospěch získaný takovým posunem v zahraniční politice daleko převyšuje náklady. Důslednější americká podpora pro lidská práva omezí jejich zneužívání. Zvýšené investice do ekonomického rozvoje a občanské společnosti umožní milionům lidí zbavit se chudoby a posílí demokratické instituce. Americká podpora pro férové mezinárodní pracovní standardy zvýší mzdy pro miliony amerických pracujících a miliardy lidí na celém světě. Pokud bohatí budou muset řádně platit daně a přeshraniční (offshore) kapitál bude potlačován, uvolní se tím značné finanční zdroje, aby uspokojovaly globální potřeby a napomáhaly obnovit důvěru lidí, kterou mohou poskytovat demokracie. USA jako nejstarší a nejsilnější demokracie na světě musí pochopit, že největší síla národa nepochází z bohatství ani z vojenské moci, ale od našich hodnot svobody a demokracie. Největší výzvy naší doby, počínaje klimatickou změnou a konče globální pandemií, vyžadují kooperaci, solidaritu a kolektivní jednání, nikoli militarismus.

 Bernie Sanders (*1941) je jedním z nejzkušenějších amerických politiků. Byl ještě jako nezávislý starostou Burlingtonu, od roku 1990 do 2007 byl zvolen do Sněmovny reprezentantů, od té doby působí v Senátu již třetí volební období. Ucházel se o nominaci Demokratické strany na prezidenta USA v roce 2016. V primárkách prohrál s Hillary Clintonovou, získal 43% hlasů voličů a 39% hlasů delegátů na konventu DS. Protikandidátka získala 43 % hlasů voličů a 60 % hlasů delegátů. Pro svůj program demokratického socialismu tedy získal na poměry v USA velmi příznivý výsledek.

Text připravil Ladislav Hohoš (autor slovenského levicového portálu Nové slovo). K článku napsal: Čtu tento nový text v renomovaném časopise Foreign Affairs a žasnu. Strážce politické korektnosti ujišťuji, že nabízím čtenářům zkrácenou interpretaci myšlenek amerického senátora bez jakýchkoli dodatků či stylistických úprav.

Jana Putzlaher server vasevec.cz

  X X X

 ANO nepotřebuje víc viditelných politiků. Triumvirát Babiš, Havlíček a Schillerová stačí?, říká odborník

„Jsme jednoznačně nejsilnější politická strana, proto není třeba nic měnit.“ Tak by se dalo shrnout současné rozpoložení hnutí ANO, které se v modelech a průzkumech preferencí pohybuje mezi 30 a 40procentní podporou. Byť za něj navenek mluví jen hrstka politiků, do nadcházejícího roku a půl, kdy budou čtvery volby, jde ANO v silné pozici a má tři různé rezervoáry, kam se snaží sahat pro nové voliče: k vládní pravici, SPD i „mikrostranám“.

 Zda je hnutí ANO skutečně v dobré formě, ověří během nadcházejícího roku a půl hned čtyři testy. Nejprve červnové volby do Evropského parlamentu, na podzim krajské a senátní a hlavně o rok později sněmovní volby.

V zatím posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 ANO těsně prohrálo s koalicí Spolu, prakticky ihned od té doby je ale jako hlavní opoziční síla v čele všech modelů a průzkumů preferencí.

„ANO je a dlouhodobě bude dominujícím politickým subjektem. Je základní otázkou, jestli vůbec někdy bude mít možnost dostat tolik procent, aby vyhrálo volby tak, že by si mohlo šachovnici poskládat úplně samo. U prezidentské volby jsme viděli, že proti Babišovi ve společnosti existuje poměrně velký odpor a on tak není schopný to překlopit do majority,“ popsal aktuální data ředitel výzkumné agentury Median Přemysl Čech.

Triumvirát na čele

Do sněmovních voleb 2025 ANO opět povede znovuzvolený předseda Andrej Babiš, přestože stínovým premiérem zůstává 1. místopředseda hnutí Karel Havlíček.

Až koaliční jednání o případné vládě rozhodnou, zda ANO do Strakovy akademie povede Babiš, Havlíček, Alena Schillerová či někdo úplně jiný. „Je dobře, že hnutí má tři lidi, kteří jsou schopni řídit vládu,“ řekl k tomu Babiš na únorovém sněmu ANO.

Havlíček jen pár dní před sjezdem mluvil o tom, že „pokud k tomu bude konstelace a koaliční potenciál“, je připraven převzít odpovědnost jako případný premiér. „Bude se to ale odvíjet od toho, jak zvítězíme. Dnes si nemůžu nárokovat pozici premiéra, kdybychom nezvítězili tak, jak si představujeme,“ řekl.

„Je zjevné, že je to skutečně Babiš, kdo tam rozhoduje. Tím neříkám, že se musí stát premiérem za ANO nutně za všech okolností on, nakonec ale bude záležet čistě na jeho rozhodnutí, zda by případně tuto pozici přenechal někomu jinému,“ popsal situaci politolog z Masarykovy univerzity Vít Hloušek.

Vedoucí triumvirát ANO a Richard Brabec | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Sněm ANO také potvrdil, že v hnutí není důvod k velkému přepřahání ve vedení. Pozice hnutí je velmi stabilní, poslední modely agentur Median a STEM shodně uvádí jádro ANO až na úrovni 25 procent s potenciálem lehce přesahujícím až 40procentní hranici.

K tradičně úspěšnému oslovování nejstarší věkové kategorie se v poslední době začal přidávat i politický marketing cílící na nejmladší voliče, který se již zřejmě projevuje i v podpoře ANO.

„ANO má prostředky, aparát i zkušenosti a úplně v tom poráží zbytek politických stran. I díky tomu se k ANO začínají přiklánět i mladší věkové skupiny. Důkazem toho je i tolik propíraná komunikace představitelů ANO na TikToku a dalších sítích pro mladé lidi,“ zmínil ředitel agentury Median Přemysl Čech.

Podle politologa a odborníka na politický marketing Otto Eibla z Masarykovy univerzity jsou politici ANO na TikToku ukázkou „naprostého vyprázdnění a rezignace nad politickým obsahem“, jak popsal pro iROZHLAS.cz.

„Je to sice bizarní, ale zvyká to mladou generaci na určité politiky. Může to fungovat, uvidíme ale jak,“ doplnil.

Politolog Hloušek k tomu přidává: „ANO je díky tomu, jak funguje zevnitř, velmi stabilní, jeho rozhodovací základna je velmi úzká a tím pádem je to hnutí, které může manévrovat tak, jak má pocit, že chtějí jeho voliči.“

Podle něj zároveň pro ANO není problémem, že nemá k dispozici přehršel politiků, kteří by za něj chodili například do televizních debat.

„ANO dnes znamená triumvirát Babiš, Havlíček a Schillerová. V médiích za ně mluví převážně druzí dva, protože mají trochu lepší pozici mezi méně rozhodnutými voliči ANO. Současná forma politické komunikace totiž nepotřebuje, abyste měli příliš mnoho lidí. Když jsou oblíbení a dokážou mluvit, tak to stačí. Do Havlíčka dáte korunu a on vám začne vykládat ke všemu,“ vysvětlil politolog Hloušek.

Zmíněné trio v mediálních výstupech případně doplňují jiní viditelní poslanci jako Patrik Nacher, Klára Dostálová, Aleš Juchelka nebo Radek Vondráček. Hlavní mediální zájem ale míří právě na Babiše, Havlíčka a Schillerovou.

Tři rezervoáry

ANO si před časem vytipovalo tři voličské skupiny, ze kterých se snaží čerpat nové podporovatele. Jde o malé strany pod pětiprocentní hranicí, druhé opoziční hnutí SPD a pravicové vládní voliče. V souladu se svou vizí „catch-all party“ neboli „strany pro všechny“ se tak snaží mířit prakticky na všechny možné voličské skupiny.

„Lidé už by neměli zopakovat chybu a volit ‚mikrostrany‘. Je lepší vsadit na silnějšího,“ poslal Havlíček vzkaz voličům KSČM, SOCDEM, Přísahy a dalším menším stranám.

Například poslední model agentury Kantar ukázal, že tato taktika je úspěšná. ANO tyto strany vysává natolik, že se přiblížilo 40procentní podpoře. Konkurenční agentuře Median ale vyšel úplně jiný trend, ANO je v jejím měření blíže 30 procentům, a komunisté a sociální demokraté se naopak zespoda blíží pěti procentům.

„I když výsledky teď vyšly jinak, tak právě odlišnost okolo malých stran se v dlouhodobém horizontu dá interpretovat tak, že právě toto nejspíš budou voličské skupiny, které mohou rozhodnout příští sněmovní volby,“ popsal ředitel Medianu Přemysl Čech.

„Současné uspořádání, které odstavilo ANO a instalovalo vládní pětikoalici, nebylo dané jen tím absolutním výsledkem, ale i tím, že právě tyto menší subjekty se nedostaly nad pět procent,“ připomněl.

Oslovovat pravicovější voliče má v hnutí na starosti Karel Havlíček. Dle veřejných dat nejsou přesuny významné, byť sám 1. místopředseda ANO nedávno uvedl, že dle jejich interních průzkumů k hnutí od posledních sněmovních voleb přešla desetina tehdejších voličů Spolu.

V té souvislosti se také vymezil vůči tomu, že by ANO lovilo v „hnědých vodách“, například u SPD. „Netvrdím, že se nesnažíme umírněnou část voličů SPD získat. Rozhodně si nemyslíme, že bychom mířili do ‚hnědých vod‘, mohl bych oponovat, že výrazně víc míříme do ‚modrých vod‘. Deset procent voličů Spolu by dnes přišlo k ANO, od SPD je to výrazně méně,“ zmínil.

Havlíček například na ODS útočí, že se chová příliš aktivisticky, přebírá hodnoty svých partnerů a utápí se ve Spolu.

ANO má navíc novou komunikační strategii, na stále fungující a mobilizační „antibabiš“ kampaň reagovat útokem na premiéra. „Defializace znamená zabránit a ukončit aroganci, elitářství, lži a nebývalou nekompetenci,“ řekl na sněmu Havlíček.

Spadá do toho i nedávný „fialový zlý mimoň“, plyšová hračka, se kterou natáčel videa předseda Babiš.

Ten ostatně nyní i v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu ostřeluje lídra koalice Spolu Alexandra Vondru (ODS).

Právě zmíněné „hnědé vody“ jsou třetím rezervoárem voličských hlasů, na který si ANO myslí. Z lednového průzkumu analytického ústavu STEM vyplývá, že až tři čtvrtiny potenciálních voličů SPD zvažují zároveň i ANO.

Na voliče hnutí Tomia Okamury je mířená hlavně obojaká rétorika představitelů ANO vůči válce na Ukrajině. ANO se sice nebrání posílat materiální pomoc, opatrnější jsou s výroky ohledně vojenské pomoci, ale v otázce posílání vojáků jsou nekompromisně proti.

„Na současné voliče SPD už nejspíš rétorika Andreje Babiše neplatí. Pokouší se jim nadbíhat svou notou proti pomoci Ukrajině a řečmi o tom, že je potřeba vyjednat mírové uspořádání. Ale Babiš už je pro ně někým, kdo už vládl, už dostal příležitost a příliš se neodlišoval od současných vládních stran,“ nabídl svůj pohled politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu.

Babiš a jeho hnutí ale sází i na to, že velká část voličů SPD i jiných neparlamentních stran jej již jednou volila. V loňských prezidentských volbách ve druhém kole jich získal většinu. Tento tzv. efekt odloženého hlasu mu tak může v sérii nadcházejících voleb hned několikrát pomoci.

Cíle do voleb

V červnových eurovolbách chce být ANO úspěšnější než před pěti lety, tehdy hnutí získalo za 21 procent hlasů šest europoslaneckých mandátů. „ANO už je v pozici, že si nemůže dovolit být druhé v žádných volbách,“ říká Havlíček.

Evropskou kandidátku povedou poslanci Klára Dostálová a Jaroslav Bžoch, trojkou a čtyřkou budou stávající europoslanci Ondřej Knotek a Martin Hlaváček, na páté místo si Babiš dosadil Janu Nagyovou, šestku má poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová a sedmičku europoslanec Ondřej Kovařík.

Ohledně senátních voleb je ANO opatrné, dlouhodobě se mu ve dvoukolovém volebním systému nedaří.

V krajských volbách chce „změnit mapu“. Na podzim 2020 sice zvítězilo v deseti krajích ze třinácti, nakonec ale dnes drží jen tři hejtmanská křesla. V Ústeckém kraji má Jana Schillera, ve Zlínském Radima Holiše a v Moravskoslezském po odchodu Ivo Vondráka má ANO Jana Krkošku.

X X X

Kdokoli přijde po Putinovi, válku zastaví, řekl v Brně bývalý ruský premiér

Nikdo z nejbližšího Putinova okolí si nepřeje válku, i jeho podporovatelé vědí, že zemi devastuje, prohlásil na přednášce v Brně bývalý ruský premiér Michail Kasjanov. „Ale jsou ve slepé uličce, pod zámkem systému. Nemohou nic dělat. Věřím ale tomu, že kdokoli přijde po Putinovi, válku zastaví. Nebo aspoň začne podnikat kroky ke smíru,“ dodal muž, který se hlásí protiputinovské opozici.

 Před dvaceti lety coby premiér s Vladimirem Putinem spolupracoval, pak si ale svou kritikou ekonom Michail Kasjanov vysloužil Putinovo nepřátelství. Už téměř dva roky žije v zahraničí. Ve středu vystoupil v Brně.

„Putin je diktátor. Nedávné volby byly nelegální. Byla to imitace, já jej za řádně zvoleného prezidenta nepovažuji. Těmito takzvanými volbami chtěl jenom vyvolat zdání jednoty národa, které on – Putin vede. Ale to můžu říkat já, ne západní státníci. Putinovo Rusko je příliš nebezpečné na to, abychom přestřihli spojení. Pokud chce něco říct, měli bychom naslouchat,“ prohlásil Kasjanov na přednášce na půdě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Bývalý premiér soudí, že pokud Putin „nebude zastaven, dá se očekávat, že bude chtít ovládnout další země. A jako první Moldavsko.“ To je další bývalá sovětská republika.

Na dotaz z publika přiznal, že nikdo nemůže nezávisle zjistit, co přesně si běžní ruští občané v zemi myslí. „Relevantní průzkumy neexistují, ale pár dotazování tu bylo. Z nich vyplývá, že dvacet procent lidí válku jako Putinovu agresi odsuzuje, asi dvacet procent Putinovy kroky podporuje. Ale většina národa vůbec neví, čemu věřit. I proto očekávám, že přístup k nezávislým informacím a internetu v Rusku bude ještě více znemožněn,“ shrnul Kasjanov.

„Každý, kdo nastoupí po Putinovi, ale bude chtít zastavit válku. Dokonce i ti, kteří se řadí k Putinovým nejbližším podporovatelům. Lidé trpí,“ je přesvědčený Kasjanov.

„Po Ukrajině může Putin chtít Moldavsko“

Letošní rok je podle něj, co se týče vývoje ruské agrese na Ukrajině, riskantní. Ukáže se, jak účinné budou sankce, které na ruské podporovatele Putina uvalují Spojené státy Americké i Evropská unie. Jako jediný partner Rusku podle něj zůstala Čína, která ale odbyt ruského zboží prý nezachrání.

A Rusko v příštím roce podle Kasjanova čeká nejen další úbytek populace – způsobený emigrací i ztrátami na bojišti – ale i dopady už nyní ničivé inflace a také ztráty z obchodu s kovy, dřevem, plynem a především ropou.

Ruský opoziční kritik a někdejší premiér země soudí, že pokud Putin „nebude zastaven, můžeme očekávat, že bude chtít ovládnout další země. A jako první Moldavsko.“

V to, že napadne Putin Ukrajinu, Kasjanov nevěřil. „Snad ani ještě ve chvíli, kdy dělal okázalé armádní přehlídky,“ přiznal Kasjanov, podle kterého sankce západních zemí v prvním roce války Rusko příliš nezasáhly ani neomezily. „Ani loni to Rusy příliš nezasáhlo. Až nyní, když Putinovi podporovatelé ze zahraničí nemohou režim dotovat, začínají se opatření projevovat,“ soudí Kasjanov.

Kasjanov v prvním roce ruské agrese vůči Ukrajině z vlasti odjel. Aktuálně žije v Evropě. Putinův režim jej označuje za zahraničního agenta. V Brně se opozičník setkal třeba s Andrejem Zubovem, historikem a dalším kritikem Putinova režimu, který v Česku našel azyl. V publiku jej zdravili také někteří studenti, kteří z Ruské federace pocházejí. „Věřím, že my všichni se do Ruska jednou vrátíme,“ vzkázal jim.

„Poslední legální volby byly v roce 2000“

Michail Kasjanov V letech 2000 až 2004 byl premiérem Ruské federace, a to za prvního prezidentského mandátu Vladimira Putina. V předchozích dvou letech zastával post ministra financí. V roce 2008 se s Putinem chtěl utkat v prezidentských volbách, ústřední volební komise jej ale do klání nepřipustila. Jako předseda opoziční demokratické strany Parnas (Partija narodnoj svobody) kritizoval anexi Krymu nebo Putinovu zahraniční politiku. Putinův režim jej loni na podzim označil za zahraničního agenta kvůli Kasjanovově kritice Putinovy války na Ukrajině. Ještě předtím, v květnu, byla zakázána jeho strana Parnas.

Přes dvě stovky posluchačů v aule Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně poslouchaly téměř tři hodiny, jak Kasjanov hovoří o politickém a společenském vývoji Ruska od devadesátých let do současnosti.

„První volby, které Putin vyhrál, byly poslední demokratické volby v Rusku. Spousta lidí věřila, že mladý Putin Rusko povede správným směrem. To bylo v roce 2000, já jsem tehdy nabídku na premiéra přijal pod podmínkou, že zavede reformy ke stabilizaci Ruska,“ prohlásil Kasjanov.

Sliby ale Putin nedodržel, zvlášť plynovou reformu nepřipustil. Další reformy sice prošly, ale později se od nich zase upustilo. Prosperitu, které se snažil tehdy Kasjanov dosáhnout, Putin podle něj zneužil. Za zlomové pro Rusko označil Kasjanov roky 2007 a 2008, kdy si Putin upevnil moc a následně vyřadil protikandidáty z boje o prezidentský úřad. Kasjanov byl tehdy mezi nimi. Upevnění moci předcházel několikaletý postupný růst ruské ekonomiky, upozornil Kasjanov.

Kasjanov připomněl také úmrtí Putinových kritiků, například nedávnou smrt Alexeje Navalného či v roce 2015 Borise Němcova, s nímž se sám přátelil. „Němcov, náš politický partner, kritizoval asi nejhlasitěji anexi ukrajinského Krymu z roku 2014. Byla to otřesná politická vražda,“ poznamenal Kasjanov.

X X X

 Využití výnosů z ruských aktiv je důležitý krok. Tři miliardy eur Ukrajině ale není mnoho, říká expert

Evropská komise ve středu navrhla, jak využít na pomoc Ukrajině výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě po ruské agresi. Celkem se ročně počítá s částkou dvou a půl až tří miliard eur. Některé státy ale volají po tom, aby Evropská unie zabavila i samotná aktiva. „Pokud bude pokračovat ruská agrese, zabavení aktiv bude další krok, o kterém se bavit,“ řekl výkonný ředitel think-tanku Europeum Martin Vokálek v rozhovoru pro Radiožurnál.

 X Návrh musí ještě jednomyslně schválit ministři zahraničí členských států Evropské unie. Na čem by mohl ztroskotat? Mají s tím některé země problém?

Určitě se jedná o poměru, v jakém by měly být výnosy ze zmrazených aktiv rozděleny.

V aktivech je skutečně vysoká částka. Kdybychom se bavili o využití aktiv samotných, tak se dostáváme na nějakých 260 miliard euro (6,5 bilionu korun), výnosy jsou ale zhruba nějaké tři miliardy euro (75 miliard korun) ročně. Nyní se tedy bavíme pouze o výnosech, ale už tak je to důležitý krok. Mezi zeměmi ale obecně panuje shoda nad tím, že by měly a mohly být využity.

Samozřejmě se ale bude ještě diskutovat zmíněný poměr – kolik peněz půjde na pomoc a vyzbrojení Ukrajiny a kolik půjde na její rekonstrukci. Pro představu – poslední odhad Světové banky je takový, že rekonstrukce Ukrajiny bude v tuto chvíli stát zhruba 400 miliard eur. Takže skutečně pár miliard, které budou použity z výnosů, by bylo ideální dávat přímo na podporu a vyzbrojení Ukrajiny, která odolává ruské agresi.

X Můžete vysvětlit, jak má fungovat nákup zbraní prostřednictvím systému nebo fondu Evropského mírového nástroje?

Evropský mírový nástroj vznikl spolu s evropským rozpočtem na rok 2021 až 2027 a postupně se navyšoval. Nyní je v něm minimálně 15 miliard eur, ale budou k tomu přidávány i zmiňované výnosy a další finanční prostředky.

Cílem nástroje je podporovat bezpečnost evropských států i v rámci partnerských států Evropské unie, přispívat na jejich obranné aktivity a posilovat a udržovat mír v Evropě a v okolí Evropské unie.

Tyto prostředky jsou do evropského nástroje dávány na základě velikosti HDP jednotlivých členských států. Nyní tam je ale taková novinka, že členské státy si mohou případně odečíst od svých příspěvků podporu, kterou dávají Ukrajině přímo bilaterálně.

To byl požadavek například z Německa. Tyto výnosy ze zmražených ruských aktiv ale budou vloženy do Evropské mírového nástroje, ze kterého půjde podpora Ukrajině, aby se zvládla bránit proti ruské agresi.

X V úterý Evropská unie schválila dalších pět miliard eur do fondu. Když mluvíme o třech miliardách eur ze zmrazených ruských aktiv ročně, jak významná je to pro Ukrajinu částka?

V celkových číslech to není mnoho. Pokud používání výnosů bude odsouhlaseno summitem, který bude zítra a pozítří, tak v absolutních číslech to není částka příliš vysoká.

Že se částka přidá do Evropského mírového nástroje je ale důležité. Zároveň tam ale bude nadále důležitá i podpora z jiných zdrojů, například třeba z bilaterálních aktivit jednotlivých států.

Velice důležitá je i iniciativa prezidenta Petra Pavla na nákup munice, do které se připojilo mnoho evropských států. Využití výnosů ze zmražených aktiv je ale důležitý precedens a signál Ruské federaci, že v rámci mezinárodního práva agresí proti Ukrajině porušila všechny možné hranice, a tento krok je další důsledek, který musí za agresi nést.

Razantní Estonsko

První část výnosů z ruských aktiv má Kyjev dostat v červenci. Proč Evropské unii trvalo poměrně dlouho, než výnosy pro Ukrajinu uvolnila? Co tomu bránilo?
Státy i celá sedmadvacítka měla z několika důvodů obavy.

V první řadě jsou to samozřejmě právní důsledky, protože by se v rámci mezinárodního práva jednalo o velice důležitý precedens, který nemá obdoby a je to důležitý krok. Některé státy byly otevřené, jiné zase zdrženlivé. Například Estonsko bylo mnohem razantnější a již i na základě národních kroků využívá aktiva, která byla přímo v Estonsku.

Další důvody jsou i určité obavy o ztrátu důvěry k evropskému finančnímu systému a finančním institucím, které jsou ale v tuto chvíli v podstatě zažehnány, jelikož kdyby třetí země ztratily důvěru k západním finančním institucím právě kvůli tomu, že státy Evropské unie zmrazují daná aktiva Ruska, tak už by dávno finanční aktiva z evropských institucí stahovaly. A to se neděje.

Posledním prvkem, od kterého se odvíjí určité obavy, je strach z reakce Ruské federace v rámci evropských financí v Rusku a firem, které mají svá aktiva právě v Rusku. Tam je ale argument, že bychom se měly obávat, poměrně scestný, jelikož řada firem už své aktivity v Rusku ukončila.

Pokud tam nějaké evropské firmy aktivity vedou, tak musí počítat s tím, že by své finance měly odepsat a nemohou očekávat, že se jim dnes v Rusku finanční aktivity vyplatí. Z tohoto důvodu by to byl podle mého názoru vhodnější krok a signál, že Rusko nezná hranice.

X Pokud je tak velká obava jen z toho uvolnit výnosy ze zmrazených ruských aktiv, tak nejspíš nelze očekávat, že by Evropská unie vyslyšela ukrajinské žádosti, aby zabavila Moskvě nejen výnosy z aktiv, ale i samotná aktiva?

Tyto žádosti nepřichází jenom z Ukrajiny. Další země včetně Spojených států upozorňují a volají po tom, aby finanční prostředky šly i ze zabavených aktiv samotných. Může se jednat až o 260 miliard euro v rámci evropských finančních institucích, kde jsou aktiva ruské centrální banky, a o řadu dalších aktiv. Odhady se ale různí.

Věřím, že využití výnosů bude první krok. Pokud ale bude pokračovat agrese Ruska proti Ukrajině, což tak vypadá, aktiva samotná budou další krok, o kterém se budeme bavit. A tam se skutečně jedná o mnohem větší částky, které by mohly být využity i na potenciální obnovu Ukrajiny. Ale ani to bohužel nebude stačit.

 X X X

 Stín války roste. Francouzský pluk se již měsíce připravuje na zásah na Ukrajině

Francouzští pěšáci se již měsíce připravují na možnost zásahu na Ukrajině. Intenzivní výcvik, kopání zákopů, inspekce vybavení… V jejich myslích se vyhlídka na frontu na východě značně přiblížila, píše list Le Monde.

U 126. pěšího pluku Brive-la-Gaillarde, který má ve znaku bílého zubra, válka voní novotou. Budovy kasáren vypadají, jako by byly právě postaveny, štáb by mohl být kancelářemi administrativního centra, a dokonce i garáže, kde spí asi čtyřicet zbrusu nových obrněných vozidel, vypadají jako sklady Amazonu.

Z praktického hlediska existuje devadesátiprocentní šance, že jejich první výstřel v reálných podmínkách bude vypálen až v boji.

X X X

 Zoufale vás potřebuji, prosí Biden hispánské spoluobčany. Trump u nich sílí

Americký prezident Joe Biden v Arizoně apeloval na voliče hispánského původu, aby pro něj hlasovali v nadcházejících prezidentských volbách. Připustil, že jejich podporu „zoufale“ potřebuje. Nejpočetnější americká menšina by mohla rozhodnout v klíčových státech. Dobře si ale u ní vede i Bidenův protivník, exprezident Donald Trump.

 „Vy jste důvodem, proč jsem z velké části porazil Donalda Trumpa. Pojďme ho porazit znovu,“ řekl Biden voličům v mexické restauraci ve Phoenixu ve státě Arizona. „Moc vás potřebuji,“ zdůraznil.

„Viceprezidentka Kamala Harrisová a já zoufale potřebujeme vaši pomoc, protože o výsledku těchto voleb rozhodne jen asi šest nebo sedm států. Jsou to státy, kde se rozhoduje, a tento je jedním z nich,“ dodal.

Biden se s Harrisovou vydal na třídenní návštěvu Nevady, Arizony a Texasu, kde se snaží přesvědčit voliče, aby dali hlas právě jemu. S cílem zlákat na svou stranu Hispánce spustil kampaň „Latinos con Biden-Harris“ (Latinos s Biden-Harrisovou), která má materiály v angličtině i španělštině.

V Nevadě a Arizoně tvoří Hispánci zhruba každého čtvrtého oprávněného voliče. Biden tam v roce 2020 těsně zvítězil, rád by podobný výsledek zopakoval. Průzkumy zatím odhadují, že souboj bude opět velmi napínavý, přičemž tentokrát by nemusel pro úřadující hlavu země dopadnout příznivě.

Současný prezident proto zvolil vůči svému předchůdci v Bílém domě a soupeři ve volebním klání agresivnější tón. Prezentuje se jako zastánce Hispánců. „Tento chlap opovrhuje Hispánci. Já rozumím latinskoamerickým hodnotám,“ řekl Biden americké španělské televizní stanice Univision.

Šéf Bílého domu upozornil na Trumpova slova, že migranti bez dokladů „otravují krev naší země“. Exprezidentova rétorika podle kritiků připomínala tu nacistickou. „O čem to zatraceně mluví? Jsme tak dobří, protože jsme nejrozmanitější zemí na světě,“ vymezil se Biden vůči Trumpovi. „Jsme národ imigrantů.“

Imigrace je také jedním z klíčových témat voleb. Trump se snaží vykreslit Bidenovu administrativu jako neschopnou zvládat příliv nových příchozích na hranicích USA. Bílý dům vyčítá republikánům, že cíleně bojkotují opatření na zabezpečení hranic, aby jejich kandidát mohl z problematiky politicky těžit.

Mluvčí Trumpovy kampaně Karoline Leavittová obvinila Bidena, že se stará více o „zločince z řad nelegálních přistěhovalců než o americké občany“. „Prezident Trump zabezpečí jižní hranici a deportuje zločince, aby ochránil všechny americké občany,“ dodala.

Trumpova hispánská podpora

Hispánci převážně volí Demokratickou stranu. Trump ale dokázal na svou stranu získat některé části této komunity. Je oblíbený u evangelíků, odpůrců komunismu a těch, kteří se obávají nelegální migrace.

Průzkumy ukazují, že Trump má na své straně více než 40 procent latinskoamerických voličů. Takové úrovně republikánský kandidát nedosáhl už dvě desetiletí, podotýká list The New York Times. Podle některých průzkumů má Trump dokonce v tomto segmentu voličstva náskok před Bidenem, který přitom získal v roce 2020 téměř 60 procent hispánských hlasů.

Zklamání z Bidena

Čtyřiatřicetiletá Andrea Masnataová z Nevady, která se přistěhovala z Bolívie, uvádí, že ona ani mnoho jejích vrstevníků z komunity nejsou nadšeni ani jedním z kandidátů. Všímá si nicméně, že Demokratická strana ztrácí u nejpočetnější minority USA svůj dřívější náskok.

„Je to jasné vyjádření zklamání, které komunita prožívá,“ vysvětluje Masnataová. Členy její skupiny frustrují zvyšující se ceny potravin a bydlení. „Vědí, že máme jednu méně ohrožující volbu. Necítí ale, že by je prezident Biden podporoval.“

X X X

 Česká národní banka opět snížila své úrokové sazby

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes rozhodla o snížení úrokových sazeb o půl procentního bodu.

Se snížením úrokových sazeb se počítalo. Většina ekonomů předpokládala pokles o půl procentního bodu, protože poslední dvě statistiky o spotřebitelské inflaci vykázaly výrazný pokles. Dnešní rozhodnutí není proto pro trh překvapením.

Vlastně se už nediskutovalo o tom, zda sazby klesnou, ale o tom, jak moc klesnou. Většina lidí tvrdila, že sazby klesnou stejně jako minule, a to o půl procentního bodu. Chápal jsem to jako sázku na to, že ČNB neopustí politiku malých kroků. I to indikovala poslední vyjádření členů bankovní rady.

Nicméně já se domníval, že to bude více. Pro výraznější snížení úrokových sazeb podle mě mluvilo to, že jak únorová, tak lednová statistika ČNB zaskočila. Ceny klesaly více, než se čekalo. Aktuálně jsme výrazně pod prognózou ČNB, což je pro mě naprosto zásadní argument, kterým bych se jako člen bankovní rady řídil. Ukazuje se tím totiž to, že dost pravděpodobně bude za rok inflace níž, než si ČNB myslí. To si žádá korekci.

Navíc data z průmyslu ukazují deflaci. A to je strašák. Léčit deflaci u spotřebitelských cen je mnohem složitější než léčit inflaci. Při deflaci totiž lidé odkládají spotřebu. Čekají, že za měsíc bude zboží levnější. To ovšem vede k poklesu maloobchodních tržeb, které tvoří velkou část hrubého domácího produktu. To tlačí ekonomiku níž. Pokles ekonomiky ovšem přináší další pokles cenové hladiny, což vytváří nepříjemnou spirálu.

Tomu je třeba se vyhnout. Nejlepší cestou je včas snížit úrokové sazby. Když se toto neudělá rychle, musí potom centrální banka využívat své další možnosti, jako je snaha o znehodnocení měny. Slabá koruna by totiž zboží ze zahraničí zdražila a inflace by se vrátila do kladných hodnot. To se dá však řešit elegantněji skrze rychlý pokles sazeb.

Pokles sazeb o půl procentního bodu na trhu nic moc nemění, protože s tím se už počítá. Je to ve všech cenách finančních trhů již započítáno.

Výhled: co udělají sazby, koruna a nemovitosti?

Očekávám, že se inflace dostane letos ještě níž. Flirtování s deflací nelze vyloučit, a proto očekávám, že centrální banka ještě sníží své úrokové sazby. Snižování úrokových sazeb bude trvat ještě mnoho měsíců.

V delším horizontu přinese pokles úrokových sazeb nejen oslabení koruny, protože bude úrokově neatraktivní, ale přinese i zlevnění hypoték k normálním hodnotám. (To ovšem neznamená, že pokles hypoték musel přijít v nejbližších dnech. Mluvíme o dlouhém horizontu.)

To přiláká investory do nemovitostí. Ty už začínají zdražovat. Vede se proto velká diskuse, zda je lepší počkat si na levnější hypotéky, nebo ještě využít nižších cen nemovitostí. Odpověď záleží na vašem očekávání, jak moc nemovitosti zdraží. To bude ovšem velmi individuální a nemá smysl hrát si s nějakým průměrem.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

 X X X

 Soudcem zpravodajem aktuálních stížností na zmrazení soudcovských platů je Milan Hulmák

Soudcem zpravodajem dvou návrhů na zrušení úpravy platů soudců, která byla schválena na konci minulého roku v rámci tzv. vládního konsolidačního opatření, je ústavní soudce Milan Hulmák. Oba návrhy podal Ústavnímu soudu (ÚS) Okresní soud v Ústí nad Labem (OS), který řeší žaloby dvou severočeských soudkyň, domáhajících se doplatku platu. Zatím bez určeného soudce zpravodaje je návrh OS v Ostravě.

Nováček mezi ústavními soudci, Milan Hulmák, který byl ústavním soudcem jmenován prvního února letošního roku, je soudcem zpravodajem hned dvou návrhů na zrušení úpravy soudcovských platů.

První se týká úpravy koeficientu výpočtu platové základny soudců, který byl v tzv. vládním konsolidačním balíčku stanoven na 2,82 průměrné hrubé měsíční nominální mzdy zaměstnanců v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok. Druhý návrh požaduje zrušení části zákona, kde se koeficient opírá o mzdy zaměstnanců v „národním hospodářství“.

Oba zmíněné návrhy na zrušení příslušných pasáží zákona o platu představitelů státní moci podal soudce OS v Ústí nad Labem Petr Blažej. Ten jako předseda senátu tohoto soudu řeší žaloby svých kolegyň. Jedna, z KS v Ústí nad Labem, se domáhá žalobou doplatku platu za leden letošního roku. Druhá, z OS v Ústí nad Labem, za roky předchozí.

Podle textu odůvodnění návrhů soudce Blažeje, které je v obou případech shodné, je aktuální úprava platu soudců protiústavní hned z několika důvodů. Blažej připomněl, že ÚS již v minulosti opakovaně shledal, že pro zásahy do platů soudců musí být mimořádné důvody, což nebylo splněno a nesmí jít o trvalé snížení, což platná úprava zavádí. To může znamenat mj. negativní dopady na výši starobních důchodů soudců.

Návrh neobstojí ani v testu proporcionality, když vláda plánuje zvýšit či zvyšuje nejen platy například policistům, pedagogickým pracovníkům či lékařům, ale má záměr výrazně zvýšit i odměny advokátům.

Soudci Ústavního soudu Foto: Ústavní soud

Marginální částka do rozpočtu

Tvrzený veřejný zájem na snížení platů soudců neobstojí podle soudce Blažeje ani s ohledem na – podle něho – marginální částku, kterou tím státní rozpočet získá, když tím na straně druhé zasáhne do nezávislosti moci soudní.

Platy soudců se podle soudce Blažeje staly nástrojem politických kampaní a jde o soustavný útok moci výkonné a zákonodárné na platové zabezpečení soudců. Vládní politici navíc podle soudce Blažeje veřejně dehonestují již dopředu soudce, kteří se budou chtít proti snížení platů bránit a zastrašují je, přičemž soudci mají na rozdíl od politiků mizivý prostor, jak se takovým útokům bránit.

U obou návrhů požádal o přednostní projednání. S oběma návrhy již soudce Hulmák obeslal vládu.

Další návrh na zrušení novelizovaného „platového automatu“ zamířil na ÚS z OS v Ostravě, kde senát v čele se soudcem Jiřím Šopkem projednává žalobu soudkyně zdejšího soudu na doplatek platu za leden letošního roku.

I tento senát totiž dospěl k závěru, že úprava platů soudců je neústavním zásahem do nezávislosti moci soudní.

Nadprodukce zákonů

Soudce Šopek v návrhu úvodem vysvětluje, že je třeba si uvědomit stále větší roli soudce při výkladu norem, tváří v tvář jejich „nadprodukci“ a snaze o regulaci veřejného života. Soudce tak už není podle Šopka jakýsi automat, podřazující skutkovou podstatu pod konkrétní právní normu, ale při nalézání práva ho sám dotváří principiální hodnotovou argumentací.

„Navíc legislativní optimismus moderní doby, za kterým stojí „naivní představa, dle níž každý společenský problém lze vyřešit přijetím právního předpisu“ (in Pavel Holländer: Soudce dnes: bariéra postmoderní dekonstrukce anebo industriální továrna na rozhodnutí? , časopis Soudce 8/2001, str. 2.), vede k hypertrofii platného práva, jehož legitimitu často dnes zachraňují právě až soudy tím, že nepřehlednému a přebujelému právního řádu dávají svým výkladem v konkrétních případech smysluplný obsah. Pokud má nezávislý soudce plnit řádně tuto ústavní roli, pak musí být eliminován jakýkoliv nátlak ze strany moci zákonodárné a moci výkonné na jeho rozhodování. A jak plyne z nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 55/05 ze dne 16. ledna 2007, posouzení ústavnosti platových restrikcí vůči soudcům spadá do rámce vymezeného principem soudcovské nezávislosti,“ uvádí soudce Šopek v odůvodnění návrhu.

I v něm se objevují věcné argumenty, zpochybňující ekonomickou racionalitu a důvodnost úpravy soudcovských platů. A zaznívá i kritika politické reprezentace, která setrvale usiluje o snižování platů soudců.

„Okresní soud považuje za nepřípustné, aby zákonodárce opakovaně, téměř každoročně přistupoval k platovým restrikcím soudců s tím, že se pokaždé jedná o reakci na mimořádnou situaci. Pokud nenahlížíme tyto jednotlivé platové restrikce izolovaně, ale v jejich vzájemné souvislosti, pak okresní soud má za to, že právě toto řetězení platových restrikcí dokazuje, že zákonodárce nesleduje legitimní cíl v podobě úspory veřejných financí, když i s ohledem na objem státního rozpočtu není platovými restrikcemi získaná částka nijak významná; okresní soud má za to, že skutečným účelem všech těchto postupných platových restrikcí je snížit význam a prestiž soudcovské profese, což však představuje nelegitimní útok na soudcovskou nezávislost,“ konstatuje se v návrhu senátu OS v Ostravě, vedeného soudcem Jiřím Šopkem.

Na ÚS jsou v běhu již dvě plenární věci, které se týkají platů soudců, respektive jejich úpravy v minulých letech, a to opět návrh OS v Ústí nad Labem (sp. zn. Pl. ÚS 15/22), jehož zpravodajem je předseda soudu Josef Baxa a OS v Mladé Boleslavi (sp. zn. Pl. ÚS 4/23), jehož zpravodajem je Jaromír Jirsa. Petr Dimun, ceskajustice.cz

 X X X

 Pravidla odškodňování nemajetkové újmy se nezmění, ÚS zamítl soudcův návrh na škrt v kodexu

 Základní pravidla pro odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění zůstávají beze změn, Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části občanského zákoníku. Návrh podal soudce Pavel Vrcha z Okresního soudu ve Vyškově. Vrcha dlouhodobě kritizuje metodiku, která na občanský zákoník navazuje a poskytuje soudcům konkrétnější vodítko pro vyčíslení újmy. Paragraf o náhradě při ublížení na zdraví je poměrně obecný, nařizuje soudcům určovat peněžitou náhradu „podle zásad slušnosti“.

ÚS považuje metodiku za podpůrný, nikoliv závazný podklad, „odrazový můstek“ pro stanovení výše náhrady nemajetkové újmy za vytrpěnou bolest a ztížení společenského uplatnění. „Obecné soudy nejsou povinny věrně Metodiku aplikovat, ale dbát o předvídatelnost vlastního rozhodování o náhradě újmy na zdraví v souladu s principem plné náhrady újmy a zásadami slušnosti,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské.

Soud rozhodl jednomyslně, odkázal při tom i na podobné právní úpravy v zahraničí. „Když se podíváme do Rakouska, Německa nebo Itálie, tak jsou ta ustanovení v občanských zákonících formulována takto obecně, aby tam byl dostatečný prostor pro subjektivní posouzení každého jednotlivého případu ve smyslu subjektivní spravedlnosti pro konkrétního poškozeného,“ řekla novinářům Ronovská.

Ústavní soudci dnes nález vyhlásili i přesto, že Vrcha vzal v úterý odpoledne svůj návrh zpět. Neztotožnil se totiž s tím, že o nálezu spolurozhodoval také ústavní soudce Pavel Šámal, bývalý předseda Nejvyššího soudu, jenž měl být podle Vrchy vyloučen z projednávání, protože metodiku v minulosti pomáhal prosadit. Vrcha sám je bývalým členem Nejvyššího soudu, před časem se nechal přeložit do Vyškova. Podle Ronovské už Vrcha za daných okolností nemohl vzít návrh zpět.

Vrcha se vyhlášení nezúčastnil

Vyhlášení nálezu se Vrcha nezúčastnil. ČTK řekl, že nález jako soudce i občan musí respektovat, ale ÚS podle něj nereagoval na některé důležité argumenty, což jej zklamalo. Některé otázky tak zůstávají nevyjasněné, zejména poukázal na to, že v podstatě existují dvě metodiky: jedna, která vyšla ve sbírce, druhá na webu, která se průběžně mění. Není při tom jasné, jak se na změnách podílí soudci, jak například pojišťovny.

Občanský zákoník účinný od roku 2014 stanovuje, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Náhrada náleží také za ztížení společenského uplatnění. Okresní soud zpochybnil návaznou větu, podle které se náhrada, pokud ji nelze snadno kvantifikovat, stanovuje „podle zásad slušnosti“.

Tabulkové ohodnocení

Protože spolu se starším civilním kodexem přestala platit i někdejší vyhláška o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, chybělo justici jasné vodítko. Vznikla tak metodika Nejvyššího soudu s tabulkou bodového ohodnocení. Cílem bylo to, aby soudy podobné případy odškodňovaly srovnatelně. Metodika není závazná. Soudy mohou zohlednit konkrétní okolnosti. Někteří soudci, ale také třeba ombudsman Stanislav Křeček, metodiku kritizovali.

Podle návrhu soudce Vrchy ve skutečnosti nejde o metodiku Nejvyššího soudu, ale – ve spojení s placenými školeními pro znalce – spíše o komerční počin. Odbornou i laickou veřejnost prý uvádí v omyl. Vrcha míní, že kdyby ÚS vyhověl jeho návrhu a vyškrtl z občanského zákoníku větu o „zásadách slušnosti“, mohli by politici problematiku upravit jinak a vytvořit prostor pro vznik nové vyhlášky ministerstva zdravotnictví o nejnižší přípustné výši náhrady a jejím určování v jednotlivých případech.

Pro určení bolestného obsahuje nynější metodika tabulku s bodovým ohodnocením. Základem pro odškodnění za ztížení společenského uplatnění je mezinárodní klasifikace funkčních schopností. Poškození se posuzuje podle toho, jak se projevuje ve schopnostech člověka, při zohlednění věku i některých výjimečných okolností, ceskajustice.cz

X X X

 Účetní lounského soudu si roky na účty posílal miliony. Policie zahájila stíhání

 Policie zahájila trestní stíhání zaměstnance Okresního soudu v Lounech, který podle ní zpronevěřil soudní peníze. Celkově si na své bankovní účty převedl více než 16 milionů korun, trestnou činnost páchal přes 4,5 roku. Uvedl to mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Ministerstvo spravedlnosti už dříve České justici sdělilo, že věc byla selháním jednotlivce, ne systémovou chybou.

Podle prvotních informací České justice si bývalý účetní soudu Josef Pelc měl na soukromé účty převést 13 milionů, policie nyní mluví dokonce o 16 milionech. Úředník měl mít potíže se závislostí na sázení.

„Obviněný měl podle našich závěrů v pozici zaměstnance Okresního soudu v Lounech v období od března 2019 do listopadu 2023 postupně neoprávněně převádět na své bankovní účty prostředky soudu ve výši 16,112.486 korun. Takto získané finanční prostředky měl následně použít pro svou vlastní potřebu,“ popsal skutek Ibehej.

Předsedkyně soudu se k případu blíže nechtěla vyjadřovat Foto: Eva Paseková

Kriminalisté stíhají obviněného člověka na svobodě, za zpronevěru se škodou velkého rozsahu mu hrozí pět až deset let vězení. Případ dozoruje Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem.

Ministerstvo spravedlnosti se o případu dozvědělo od vedení ústeckého krajského soudu, pod který lounský soud spadá. „I přesto, že se nejedná o systémovou chybu, pracujeme na opatřeních, která by znemožnila opakovat podobná selhání jednotlivce,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Jak přesně zaměstnanec peníze vyváděl neupřesnil. Podle některých informací mohl zpronevěřit peníze z peněžitých trestů.

„Navíc v tomto případě se jednalo o sofistikovanou trestnou činnost páchanou od roku 2019, která při běžných kontrolách vedením soudu ani ministerstvem financí nemohla být odhalena,“ doplnil na otázku, zda ministerstvo spravedlnosti zkoumá případnou odpovědnost vedení soudu za nastalou situaci, ceskajustice.cz

X X X

 Fond na podporu dostupného nájemního bydlení by mohl pomoci také krajským nemocnicím

 Spolupráce se Státním fondem podpory investic a vznik Regionálních center podpory dostupného bydlení. To byla hlavní tématem setkání hejtmana Martina Netolického s ředitelem této organizace Danielem Ryšávkou. Jednání se zúčastnili také krajský radní pro evropské fondy a regionální rozvoj Ladislav Valtr, primátor Pardubic Jan Nadrchal a zástupci Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje, kteří zaštiťují vznik regionálního centra.

 „V rámci Národního plánu obnovy bylo v tuto chvíli vyčleněno sedm miliard korun pro reformu dostupného bydlení. Díky těmto prostředkům by se měl zvýšit a zkvalitnit bytový fond měst a obcí, a to výstavbou, rekonstrukcí nebo nákupem bytových jednotek. Pro nás by mohla být tato podpora možností jak ve spolupráci s městy rozšířit a zkvalitnit ubytovací kapacity například v rámci našich nemocnic, jelikož se tento způsob zajištění ubytování pro naše zaměstnance jeví jako výhodnější než investovat do stávajících ubytoven. Určitě se budeme touto myšlenkou velmi intenzivně zabývat.

Prostředky je možné využít jak na výstavbu a rekonstrukci bytů, tak na přímý nákup, což by se mohlo jevit jako relativně rychlé řešení, jelikož předpoklad vyhlášení výzvy je na podzim letošního roku,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že nájemci musí splňovat kritéria stanovená touto výzvou, která by měla zvýhodňovat právě potřebné profese lékařů, zdravotních sester, hasiče či policisty nebo osoby do 35 let věku.

Pro pomoc městům a obcím vzniká v Pardubicích poradenské centrum při Regionální rozvojové agentuře Pardubického kraje. „Máme vytvořený screening území, kdy bylo osloveno 42 největších obcí, kdy jsme se snažili zjistit připravenost projektů, které jsou nyní v různé fázi rozpracovanosti. Vzniklé Regionální centrum bude s obcemi nadále intenzivně komunikovat tak, aby byla v území co největší informovanost a maximalizovalo se čerpání,“ uvedla ředitelka Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje Klára Štefančová.

Regionální centra SFDI nebudou ve všech krajích, pouze v osmi vybraných. Podle radního Ladislava Valtra je pro území Pardubického kraje velmi důležité, že se toto  centrum podařilo do Pardubického kraje dostat, navíc ve spolupráci právě s Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje. „Naše regionální rozvojová agentura je městům a obcím zavedeným partnerem nejen při podávání žádostí do různých programů evropských fond, ale i z hlediska poradenství a informačního servisu. Je tak logické a příhodné, že přejímá také roli v oblasti podpory bytové výstavby. Nejsou tak generována další úřednická místa, ale využívají se znalosti a kontakty přímo v území, což považuji za správné,“ sdělil radní pro regionální rozvoj a evropské fondy Ladislav Valtr.

Možnost rozšíření kvalitního bytového fondu zajímala také pardubického primátora Jana Nadrchala. „Z mého pohledu bychom takto mohli nabídnout ubytování profesím, které v rámci města dlouhodobě evidujeme jako nedostatkové. Jedná se například o městské policisty či řidiče městské hromadné dopravy,“ uvedl Jan Nadrchal s tím, že právě zajištěné bydlení může být pro potencionální uchazeče velkým benefitem a díky doplnění těchto profesí by město mohlo Pardubákům nabídnout kvalitnější služby.

Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

X X X

Dalšímu rozvoji pardubického letiště by mohl pomoci kongresový hotel

Zástupci Pardubického kraje a města Pardubic, tedy akcionářů společnosti East Bohemian Airport, jednali se zástupci společnosti SPGroup Pavla Sehnala. Tato společnost předložila oběma akcionářům svůj záměr vybudovat kongresový hotel s víceúčelovým výstavním sálem v těsné blízkosti terminálu pardubického letiště.

 „O záměru soukromého investora vybudovat v prostorách pardubického letiště kongresový hotel jsme hovořili před časem s panem primátorem Nadrchalem. Shodli jsme se, že každý záměr, který by mohl pomoci rozvoji letiště, ale také rozvoji ubytovacích a kongresových kapacit v krajském městě si zaslouží pozornost a je dobré jej detailně projednat a nechat posoudit po všech stránkách. Osobně nepředpokládám, že by takto významný rozvojový projekt nenašel podporu v krajském zastupitelstvu,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že nedostatečné ubytovací kapacity limitují například pořádání kongresů ve městě, které je dobře dopravně dostupné. „O potřebě vybudovat v krajském městě velký hotel hovoříme dlouhodobě také se zástupci Destinační společnosti Východní Čechy, jelikož se právě absence velkokapacitního ubytování promítá také do statistik, které pravidelně zveřejňuje CzechTourism. Tento záměr by mohl výrazně pomoci také dalším aktivitám jako je Velká pardubická, Zlatá přilba či další velké akce ve městě a okolí, kterým nedostatek ubytovacích kapacit komplikuje život,“ sdělil hejtman Netolický.

Kongresový hotel s administrativní a víceúčelovou výstavní budovou by se měl nacházet v těsné blízkosti Terminálu Jana Kašpara na stávající travnaté ploše. „Město Pardubice potřebuje kongresový hotel, ale také moderní víceúčelovou výstavní budovu. Díky blízkosti letiště si umím představit, že bychom mohli do Pardubic přilákat i kongresy zahraničních společností, pro které může být Česká republika dobrou alternativou nejen vzhledem k poloze ve středu Evropy, ale i díky kvalitním službám v nižší cenové hladině. Záměr soukromého investora je pro nás určitě zajímavý od samého počátku, kdy jsem se s ním mohl seznámit, a proto jej budeme chtít společně s kolegy z Pardubického kraje i ze společnosti EBA urychleně posuzovat. Stěžejním bude v tuto chvíli soulad s územním plánem a limity, které letiště samo o sobě vzhledem k výstavbě má,“ řekl pardubický primátor Jan Nadrchal.

Podle náměstka hejtmana pro oblast dopravy Michala Kortyše je důležité, že investor předložil jasný a konkrétní plán, který může mít pozitivní vliv také na zaměstnanost, ale i na lákání dalších leteckých společností. „Z mého pohledu bychom měli s každým zájemcem, pro kterého je atraktivní investovat v našem kraji, jednat, pokud splní stanovené podmínky. Vybudování ubytovací kapacity, ale i dalšího zázemí bude znamenat další pracovní místa a může být navíc zajímavou přidanou hodnotou pro jednání s leteckými společnostmi o nasmlouvání nejen charterových letů, ale i pravidelných linek,“ uvedl náměstek Michal Kortyš. „Důležité pro mne také je, aby celé stavba vhodně architektonicky zapadla nejen k samotnému terminálu, ale do celého území,“ doplnil Kortyš.

Významnou otázkou v rámci jednání je také zajištění parkování. „V rámci takto rozsáhlého projektu je nutné řešit také parkování, což je záležitost, kterou se samozřejmě zabýváme také v rámci letištního terminálu. Záměr investora počítá v maximalistické variantě až s počtem dvou tisíc parkovacích míst, a to s využitím stávajících ploch určených k parkování. Rádi bychom však jednali o vybudování parkovacího domu s tím, že by nebyl nutný takový zábor pozemků, jako v případě standardního parkoviště,“ podotkl náměstek primátora Jan Hrabal.

Zástupci obou samospráv se shodli, že dalším krokem v rámci jednání bude zpracování znaleckého posudku na zájmový pozemek, ale také detailní prověření parametrů územního plánu, ale také soulad záměru s podmínkami leteckého provozu. Následovat by měla další jednání obou akcionářů na úrovni rad a zastupitelstev.

Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

X X X

STAVBOU OBJEKTU PRO VELKÉHO ZAMĚSTNAVATELE NA DOSUD NEZASTAVĚNÉ PLOŠE

Dvoutřetinová většina obyvatel v produktivním věku žijící v okresech Ostrava a Karviná souhlasí se stavbou objektu pro nového velkého zaměstnavatele na dosud nezastavěné zelené ploše. Častěji tento názor zastávají obyvatelé Karvinska, kteří jsou v porovnání s Ostraváky méně spokojení s nabídkou práce v Moravskoslezském kraji. Tato zjištění vyplývají z průzkumu, který pro Moravskoslezský kraj a rozvojovou agenturu MSID realizoval analytický ústav STEM v únoru letošního roku.

Podle citovaného průzkumu přibližně polovina obyvatel upřednostňuje příchod velkého zaměstnavatele, který v regionu vytvoří více než 1000 pracovních míst, druhá polovina preferuje podporu malých a středních firem. Variantě velkého zaměstnavatele jsou více nakloněni lidé z Karvinska (55 %), na Ostravsku je to 48 %. Průzkum se také specificky zabýval otázkou výstavby areálu nového zaměstnavatele na zelené ploše v případě, že by nebyl k dispozici brownfield.

„Výstavba areálu na zelené ploše má nadpoloviční podporu jak obyvatel Ostravska, tak Karvinska, ovšem obyvatelé okresu Karviná se pro záměr vyjádřili častěji – 72 % v porovnání se 60 % na Ostravsku. Se stavbou objektu nového zaměstnavatele na zelené ploše souhlasí i polovina těch, kteří upřednostňují podporu malých a středních firem, a to za předpokladu, že by nebyla k dispozici plocha typu brownfield. Mezi lidmi, kteří by obecně uvítali příchod velkého zaměstnavatele, to je 77 %, tedy výrazně více,“ shrnuje závěry průzkumu Jaromír Mazák, ředitel analytického ústavu STEM.

Moravskoslezský kraj spolu s rozvojovou agenturou MSID názory veřejnosti zjišťoval také kvůli aktuálně diskutovanému záměru strategického podnikatelského parku v Dolní Lutyni. „Moravskoslezský kraj se dlouhodobě vyrovnává s útlumem těžkého průmyslu. Proces transformace regionální ekonomiky byl nastartován i díky příchodu velkých investorů, avšak musíme se dívat do budoucnosti a hledat nové možnosti pro další rozvoj. Čeká nás konec těžby uhlí v OKD, aktuální situaci komplikují i problémy ve společnosti Liberty Ostrava, která patří k největším zaměstnavatelům v regionu,“ říká první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka.

„Názor veřejnosti nám není lhostejný. I proto jsme zjišťovali, jak lidé vnímají výstavbu na zelené ploše. Byť vedení Moravskoslezského kraje i stát jednoznačně preferují využití brownfieldů, nyní jsme v situaci, kdy takovou plochu v regionu ani v jiné části Česka nemáme. Musíme se proto rozhodnout, zda investorovi umožníme stavět v Dolní Lutyni, nebo o investici přijdeme. Citovaný průzkum ukazuje, že většina občanů z dotčených okresů o příchod velkého investora stojí, a to i za situace, která by znamenala výstavbu na zelené ploše,“ řekl předseda představenstva MSID Václav Palička.

Přípravy na vytvoření strategického podnikatelského parku v Dolní Lutyni byly zahájeny a vedení Moravskoslezského kraje spolu s rozvojovou agenturou MSID, Ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechInvest započalo jednání s vedením okolních obcí. „Obavy místních lidí jsou pochopitelné, protože případná realizace tohoto záměru přinese řadu změn. Naším cílem je možné negativní vlivy vyvolané výstavbou a provozem podnikatelského parku na místní občany minimalizovat a zároveň podniknout kroky, které podpoří rozvoj těchto obcí. Konečnou podobu opatření stanovíme ve spolupráci s obcemi, aby co nejlé­pe reflektovala jejich potřeby a přání. sdělil náměstek Jakub Unucka.

Všechny informace o projektu budou zveřejňovány na stránkách parklutyně.cz, které budou spuštěny v nejbližších dnech. Občané Dolní Lutyně také obdrží informační leták do schránek. Vedení Moravskoslezského kraje dále počítá s uspořádáním veřejných debat s občany obcí, kterých se výstavba strategického podnikatelského parku týká.

 Metodika průzkumu

Citovaný průzkum analytického ústavu STEM byl proveden na reprezentativním vzorku 670 respondentů ve dnech 2.–6. 2. 2024 metodou online dotazování. Cílovou populací byla veřejnost v produktivním věku 18 až 63 let z okresů Ostrava-město a Karviná s vyloučením osob se základním vzděláním. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru dle pohlaví, věku a vzdělání. /bir/

 X X X

SOLÁRNÍCH PANELŮ NA KRAJSKÝCH BUDOVÁCH PŘIBUDE, CHYSTÁ SE REKONSTRUKCE STARÝCH KOTELEN. KVŮLI EKOLOGII I ÚSPORÁM

Moravskoslezský kraj pokračuje v masivní instalaci fotovoltaických elektráren na střechách krajských budov a připravuje další projekty na snížení spotřeby energie. Fotovoltaika může krajskému rozpočtu v budoucnu ušetřit miliony korun ročně. V krajských budovách se budou také rekonstruovat staré nevyhovující kotelny a vyměňovat neekologické kotle.

„Společně s odborníky Moravskoslezského energetického centra (MEC) rozjíždíme projekty fotovoltaik, jejichž výkon může v budoucnu dosáhnout až 4 MWp. Tolik energie by pokrylo roční spotřebu zhruba dvou tisícovek domácností. To je elektřina pro celé Klimkovice nebo Polanku. Alternativní zdroje sice nemohou být základem republikového energetického mixu, ale pokud se jimi vyrobená elektřina spotřebuje v daném místě, mají smysl a jejich využívání bude čím dál intenzivnější,“ uvedl první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka.

Dodal, že fotovoltaické panely jsou už instalovány na střeše budovy sociální péče Sagapo v Bruntále, Gymnáziu Mikuláše Koperníka v Bílovci, ZUŠ Klimkovice, ZUŠ Leoše Janáčka Havířov, ZŠ Čkalovova Ostrava, nemocnici ve Frýdku-Místku a také na budově krajského úřadu. „Loni jsme nechali vypracovat statické posudky pro více než sedm desítek krajských budov. Chtěli jsme si ověřit, kde je možná instalace solárních panelů pro výrobu elektrické energie. Statické posudky jsou hotové a tam, kde to je možné, se začínají se projekty realizovat. Aktuálně vypisujeme tendr na solární panely na budově gymnázia ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Ostravě na Střední škole služeb a podnikání, také u Správy silnic Moravskoslezského kraje ve Frýdku-Místku a Novém Jičíně, na budově organizace Náš svět v Pržně a v Krnově u krajské příspěvkové organizace Harmonie,“ vyjmenoval první náměstek hejtmana Jakub Unucka s tím, že u všech těchto elektráren bude zároveň instalována baterie pro ukládání vyrobené elektrické energie. Při realizaci projektů bude využita metoda Design & Build, která je výhodná proto, že projekt i samotnou stavbu má na starosti jedna firma, což vede i k rychlejší realizaci projektu. Náklady dosáhnou zhruba 26 milionů korun, budou hrazeny částečně z krajského rozpočtu a částečně z evropských peněz z Modernizačního fondu.

„Ověřili jsme si u předchozích instalací, že někdy je pro nás efektivnější nechat celou realizaci fotovoltaických elektráren na vysoutěženém dodavateli, tedy využít takzvaný model Design and Build,“ řekl Jakub Unucka.

Upozornil, že Moravskoslezský kraj aktuálně připravuje další projekty fotovoltaických elektráren na budovách 28 příspěvkových organizací za více než 100 milionů korun. Solární panely tak budou vyrábět elektřinu například v krajských nemocnicích v Karviné, Třinci, v Muzeu Těšínska, Dětském domově v Ostravě-Hrabové nebo Zdravotnické záchranné službě v Havířově a dalších.

„Slunce svítí zdarma, je škoda toho nevyužít, takže chceme, aby se solární panely brzy objevily na co největším počtu střech krajských organizací. Ale jen instalace panelů bez bateriového úložiště není moc výhodná. Proto připravujeme projekty i s úložištěm, které může navíc tvořit základ komunitní energetiky v daném místě. Pokud budeme sdílet elektřinu s místními firmami nebo občany, budou mít soláry na střeše mnohem větší efekt. Aktuálně jednotlivé příspěvkové organizace vyhlašují výběrová řízení na zpracování projektových dokumentací. U jednodušších projektů, především těch, které nebudou vyžadovat stavební povolení, předpokládáme zahájení realizace už letos, u ostatních v roce 2025. Letos také přibydou další solární panely na budovách krajského úřadu s plánovaným výkonem do 100 kW,“ upřesnil první náměstek hejtmana Jakub Unucka s tím, že Moravskoslezský kraj nechal také vypracovat analýzu stavu plynových zdrojů tepla ve svých příspěvkových organizacích.

„Ukázalo se, že mnohé kotle jsou staré, ve špatném technickém stavu a není možné je už opravit. Takže se musejí vyměnit. Spotřeba energie a paliv bude menší, protože budou nahrazeny novými spalovacími zdroji s vyšší energetickou účinností nebo bezemisními tepelnými čerpadly s novým strojním zařízením. Součástí některých rekonstrukcí bude také výměna zastaralých strojů a zařízení, úprava otopné soustavy, potrubních rozvodů, spalinových cest a systému měření a regulace. Realizace bude probíhat dvěma způsoby, a to klasickým zadáním projektové dokumentace a následným výběrem zhotovitele, nebo metodou Design & Build,“ popsal první náměstek hejtmana Jakub Unucka.

Upřesnil, že na rekonstrukci kotelen a výměnu kotlů v příspěvkových organizacích vyčlenil Moravskoslezský kraj ve svém rozpočtu 70 milionů korun. Tepelná čerpadla budou dodávat teplou vodu například pro Mateřskou školu Elišku v Opavě, Dětský domov a Školní jídelnu v Lichnově, Správu silnic Moravskoslezského kraje v Šenově u Nového Jičína./bir/