USA obnovují zpravodajskou i armádní pomoc. Vypadá to na přelomovou dohodu. Ukrajina na jednání s USA v Saúdské Arábii přijala návrh na měsíční příměří. Američané ve společném prohlášení také oznámili, že okamžitě obnovují sdílení zpravodajských informací a vrátí se k dodávkám vojenské pomoci Kyjevu. Diplomatické jednání v Džiddě trvalo devět hodin.

 Podle prohlášení Ukrajina podnikne kroky k obnovení trvalého míru po ruské invazi. Ukrajinci se s Američany dále dohodli, že co nejdříve uzavřou komplexní dohodu o rozvoji klíčových nerostných surovin Ukrajiny.

„Ukrajina vyjádřila připravenost přijmout návrh USA na okamžité, prozatímní třicetidenní příměří, které může být po vzájemné dohodě stran prodlouženo a které podléhá přijetí a současnému provádění ze strany Ruské federace,“ uvádí se v dokumentu. Spojené státy tím sdělují Rusku, že klíčem k dosažení míru je, že Moskva přijme reciproční kroky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americkému týmu za „konstruktivní rozhovory“. Podle něj návrh nezahrnuje jen jím původně navrhované příměří ve vzduchu a na moři, ale i frontové linii. Řekl, že Ukrajina příměří přijímá, vnímá jej pozitivně. „Nyní je na Spojených státech, aby přesvědčily Rusko udělat totéž.“

„Doufejme, že Rusko bude souhlasit s příměřím,“ uvedl americký prezident Donald Trump. Řekl, že ještě v úterý či ve středu se Američané setkají s Rusy a že by opět pozval Zelenského do Bílého domu.

„Ukrajina uskutečnila pozitivní krok. Doufáme, že Rusové budou reagovat stejně,“ uvedl šéf americké delegace, americký ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj je teď míč na ruské straně.

Vedoucí ukrajinské delegace a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak uvedl, že příměří ukáže, zda Rusko chce mír, či ne. Podle Rubia nejlepší gesto dobré vůle, které Rusové mohou dát, je říci ano dohodě. „Pokud to udělají, tak myslím, že jsme výrazně pokročili. Pokud odmítnou, tak budeme bohužel vědět, kdo brání míru.“

Nabídku ruské straně Rubio popsal jako nabídku „zastavit střílení“. Podle vyjádření ministra zahraničí dnes Ukrajina a USA udělaly „pozitivní krok“, poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz před novináři prohlásil, že ukrajinská delegace dala jasně najevo, že sdílí „mírovou vizi“ amerického prezidenta.

Ukrajinci podle prohlášení zopakovali, že „ukrajinský lid je velmi vděčný prezidentu Trumpovi, americkému Kongresu a lidu Spojených států za to, že umožnili smysluplný pokrok na cestě k míru“.

Při návštěvě Zelenského v Bílém domě mu Trump a americký viceprezident J. D. Vance vyčetli, že Kyjev Washingtonu dostatečně nepoděkoval za americkou pomoc. USA poté pozastavily dodávky americké vojenské pomoci Ukrajině a sdílení zpravodajských informací.

Rubio se v jednacím sále před zahájením devítihodinového maratonu usmíval do kamer, zatímco na protější straně stolu seděli ukrajinští představitelé, jejichž tváře nevyjadřovaly žádné emoce, uvedla agentura AP.

„Nebudu klást žádné podmínky ohledně toho, co musí anebo mají udělat,“ řekl Rubio při příletu novinářům, kteří ho doprovázeli. „Chceme si vyslechnout, jak daleko jsou ochotni zajít, a pak to porovnat s tím, co chtějí Rusové, a zjistit, jak daleko od sebe skutečně jsou,“ dodal.

 X X X

 Chci tento týden hovořit s Putinem. Na tango jsou ale potřeba dva, řekl Trump.

Americký prezident Donald Trump doufá, že příměří mezi Ukrajinci a Rusy nastane v příštích dnech. Ještě tento týden chce hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Reagoval tak na setkání ukrajinské a americké delegace v Saúdské Arábii, kde Ukrajinci přijali návrh na měsíční příměří. K příměří se musí ještě vyjádřit Rusko.

 „Na tango jsou potřeba dva,“ řekl Trump. Ukrajina již souhlas s americkým návrhem na 30denní plné příměří vyslovila, podle USA je tak nyní „míč na straně Ruska“.

„Doufejme, že Rusko bude souhlasit s příměřím,“ uvedl americký prezident. Řekl, že ještě v úterý či ve středu se Američané setkají s Rusy a že by opět pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nevylučuje kontakty s americkými představiteli v příštích dnech.

Posledního setkání ukrajinského prezidenta s Trumpem v Bílém domě proběhlo v nečekaně napjaté atmosféře. Trump spolu se svým viceprezidentem J. D. Vancem vyčetli Zelenskému, že Kyjev Washingtonu dostatečně nepoděkoval za americkou pomoc.

USA poté pozastavily dodávky americké vojenské pomoci Ukrajině a sdílení zpravodajských informací. Americká delegace po setkání v Džiddě uvedla, že okamžitě obnovuje dodávky pomoci i sdílení informací.

   X X X

 Česko hostit prestižní konferenci vinařského turismu IWINETC 2025

 Už za pár týdnů se sjedou ze všech koutů světa odborníci na víno a cestovní ruch do Mikulova, kde poprvé v historii Česka proběhne prestižní Mezinárodní konference o vinařském turismu IWINETC 2025 (International Wine Tourism Conference).

Nejvýznamnější vinařská událost roku v srdci Evropy

Konference IWINETC 2025 se uskuteční ve dnech 26.- 27. března. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších světových akcí zaměřených na vinařský turismus. Každoročně se jí účastní na dvě stovky odborníků ze 45 zemí světa, kteří se setkávají, aby sdíleli zkušenosti, navázali nové obchodní kontakty a získali nejnovější informace o trendech v oblasti vinařství a cestovního ruchu.

 „To, že se IWINETC letos koná právě v Mikulově, je skvělou příležitostí ukázat světu, že Česko je nejen zemí piva, ale i destinací nabízející jedinečné víno a zážitky s ním spojené. Věříme, že tato prestižní akce posílí image Česka jako atraktivního místa pro vinařský turismus a pomůže přilákat ještě více návštěvníků,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller a dodává: „Vinařský turismus hraje klíčovou roli v rozvoji nejen tuzemského cestovního ruchu. Ostatně to můžeme jasně vidět třeba na příkladu Itálie či Francie, kde tamní producenti nabízejí ročně na čtyři stovky prohlídek a ochutnávek vína na 1 milion obyvatel. V těsném závěsu za těmito zeměmi se v tomto ohledu drží Austrálie, Portugalsko nebo Jižní Afrika. Právě ze zkušeností Portugalska může Česko čerpat, neboť tato země se v posledních několika letech systematicky soustředí na rozvoj vinařského turismu jako jednoho z prioritních lákadel pro zahraniční návštěvníky a data ukazují, že se jí daří etablovat se mezi přední světové destinace pro tento typ turismu.“

 „Jižní Morava je srdcem českého vinařství a Mikulov je jeho ikonou. Věřím, že díky konferenci IWINETC se představíme odborníkům ze zahraničí s nabídkou celého regionu a budou od nás odjíždět s poznáním, že i na jižní Moravě umíme produkovat světové víno. Je to pro nás a naše partnery jedinečná příležitost, jak zviditelnit tento region jako skvělou vinařskou destinaci i za hranicemi,“ doplňuje ředitelka Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava Martina Grůzová.

 Konference se koná od roku 2009. Setkávají se na ni profesionálové, včetně touroperátorů a zástupců médií zaměřených na vinařský turismus a cestování za jídlem. Má tři hlavní cíle: nabídnout špičkové vzdělávací příležitosti prostřednictvím plenárních zasedání a panelových diskusí s odborníky, poskytnout prostor pro obchodní jednání a networking během formálních i neformálních akcí. Nabízí možnost představit profesionálům i novinářům z celého světa Česko jako špičkovou destinaci pro tento typ turismu, včetně gastronomie, která se k vínu neodmyslitelně váže. Třešničkou na pomyslném dortu jsou pak exkurze do samotných vinařství či na jiná zajímavá místa spojená s vinařským turismem.

 Letošní ročník nabídne přednášky, panelové diskuze i velkou degustaci českých vín a navazující B2B workshop. Účastníci se mohou těšit také na výstavní stánky, kde se kromě vinařských destinací Česka představí zástupci hned několika tuzemských spolků vinařů a vinařství. Na místě budou samozřejmě i zástupci agentury CzechTourism. A protože IWINETC je akce mezinárodní, mohou se účastníci těšit i na zahraniční stánky. Po konferenci budou následovat media tripy a několik specializovaných fam tripů po vinařských oblastech Jihomoravského, Středočeského a Ústeckého kraje.

 Cestování za vínem v Česku získává na popularitě

Vinařský turismus v Česku zažívá i nadále dynamický růst a přitahuje stále více návštěvníků ze zahraničí. V tuzemsku patří víno a kultura s ním spojená mezi hlavní tahouny zejména na jihu Moravy. Zdejší vinice spojují tradiční řemeslo a moderní gastronomické trendy. Krásy cestování za vínem lze však zažít nejen na Moravě, ale i v Čechách, například na Mělnicku či na Litoměřicku a ve Velkých Žernosekách na Ústecku. Zážitky putování za vínem nabízí též hlavní město, kde milovníci tohoto moku mohou navštívit například Vinici sv. Kláry v Troji či vinice na Pražském hradě. Mezi nejčastěji vyhledávané vinařské akce patří návštěva místních výstav vín, vinobraní, akce otevřených sklepů nebo také propojení degustace vína s gastronomií a hudbou.

 Mezi nejoblíbenější vinařské destinace v tuzemsku patří už zmíněná jižní Morava, především pak Mikulovská vinařská podoblast či Velkopavlovická podoblast. Jen od ledna do září loňského roku se téměř 23,5 % domácích a přes 38 % zahraničních návštěvníků tohoto regionu rozhodlo užít si zdejší klima i prostřednictvím chuťových buněk v podobě gastronomických zážitků či konzumace vína. Pro srovnání – v roce 2023 to bylo 27 % rezidentů a téměř 43 % cizinců, o rok dříve necelých 12 % našinců a 24,5 % cizinců a v roce 2019 pak přes 29 % tuzemských a 41 % zahraničních cestovatelů. Další destinací proslulou svou vinařskou historií a také každoročním historickým vinobraním je Znojmo, které přitahuje tisíce návštěvníků.

Obecně jsou všechny tuzemské vinařské oblasti známé nejen svými vinařstvími a tradičními akcemi, jako jsou vinobraní a festivaly vína, ale turisté zde vyhledávají autentické zážitky, navštěvují tradiční sklepy i moderní vinařství a ochutnávají místní víno či přijíždějí kvůli procházkám po malebných vinicích.

Profil návštěvníků vinařských oblastí

Tuzemské vinařské oblasti navštěvují hlavně domácí turisté, především z velkých měst jako je Praha, Brno a Ostrava. Vyhledávají zejména víkendové a krátkodobé pobyty spojené s degustacemi, vinařskými akcemi a návštěvou vinných sklepů.

 „Stále platí, že český konzument si dopřeje víno ve spojitosti s jídlem spíše při zvláštní nebo sváteční příležitosti než k běžnému obědu. Tím jsou proslulí například Francouzi. Současně ale můžeme říct, že stoupá obliba konzumace vína třeba při grilování,” přibližuje projektový manažer Národního vinařského centra Patrik Kubát a doplňuje: “Pokud se člověk rozhodne cestovat za tuzemským vínem, zajímá se také o zážitky a emoce s ním spojené. Hledá inspiraci pro objevování nových vín, odrůd a vinařství. Jedinečnost některých vinařských obcí, sklepních uliček anebo samotných sklepů předkládá úžasné genius loci, které nebylo mnohými doposud objeveno.”

 Konzumenti na domácím víně nejvíce oceňují fakt, že je nedílnou součástí národní tradice, má jedinečnou chuť, je rozmanité a pestré. Zahraniční turisté pak oceňují vysokou kvalitu českých vín, pohostinnost a autenticitu vinařských zážitků a s nimi spojených tradic.

 Podle výzkumu Vinařského fondu aktuálně po konkrétní odrůdě bílého vína častěji sáhne 55 % českých konzumentů, pro zbylých 45 % není barva vína rozhodující.

 „Vinařský turismus podporujeme dlouhodobě, ukládá nám to ostatně i zákon. Každoročně například připravujeme kalendář vinařských akcí, kterých jsou stovky, vydáváme vinařské mapy a podílíme se i na dalších projektech. Konferenci IWINETC jsme proto rádi podpořili, protože naše vinařské regiony dokážou nabídnout mimořádné zážitky a rádi je takto představíme i v zahraničí,“ uvádí ředitel Vinařského fondu Zbyněk Vičar. 

 Vinařský turismus je nejen způsobem, jak propagovat tuzemská vína, ale také důležitým ekonomickým faktorem pro regiony. Studie ukazují, že návštěvníci vinařských destinací často utrácejí nadprůměrné částky za ubytování, gastronomii i doprovodné aktivity.

 Například v roce 2024 tvořili zahraniční návštěvníci až 30 % klientely některých moravských vinařství, přičemž nejčastěji přijížděli ze Slovenska, Rakouska, Německa a Polska. Tento trend potvrzuje, že kvalitní vinařská nabídka může být významným lákadlem pro cestovatele i mimo hlavní turistickou sezónu.

 X X X

 Polsko kouše ponížení od USA. Postaví půlmilionovou armádu, sní o atomovce

 Třetí nejpočetnější armáda v NATO se v brzké době ještě rozroste. Polský premiér Donald Tusk oznámil vybudování masivního systému rezervistů, vojenským výcvikem by měl projít každý dospělý muž. Varšava si zároveň znovu zahrává s myšlenkou na vlastní jaderné zbraně.

 Když se dnes polští stratégové zamýšlejí nad další válkou s Ruskem, dřív nebo později se jejich pohledy upřou na takzvaný Suwalský koridor. Zde se nachází Achillova pata Evropy, pouhých pětašedesát kilometrů široké hrdlo dělící Bělorusko od ruské kaliningradské exklávy.

Poláci se bojí, že Rusové by řídce obydlenou krajinou prošli jako nůž máslem, ostatně před osmi lety si útok směrem k Baltu cvičili během společných manévrů s Bělorusy. NATO by pak odříznuté Pobaltí mohlo zásobovat jen po moři, Rusové by si ho podmanili za pár dní.

Není pochyb, že bychom byli ve větším bezpečí, pokud bychom měli vlastní jaderný arzenál.

 X X X

 Evropská komise navrhla, jak urychlit deportace a přitvrdit proti nelegální migraci.

Evropská komise v úterý navrhla nová pravidla zajišťující rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nový legislativní návrh má rovněž umožnit další inovativní řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Změny v návratové politice prosazovala mimo jiné i Česká republika.

 Navržené nařízení komise musí schválit europarlament a také členské státy v Radě EU. „Evropská komise dnes navrhuje vytvořit společný evropský systém pro navracení s rychlejšími, jednoduššími a efektivnějšími postupy,“ stojí v tiskovém prohlášení unijní exekutivy.

Komise připomněla, že z lidí, kterým byl azyl v unii odmítnut, se nyní do země původu vrací zpět jen přibližně každý pátý.

„To je nepřijatelné, to nemůžeme tolerovat,“ uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner. Podle něj je proto potřeba vytvořit systém, který je „spravedlivý, ale zároveň rozhodný“.

Stávající roztříštěné systémy, jejichž mezery mohou být zneužívány, je proto podle názoru komise třeba nahradit moderním, jednodušším a účinnějším právním rámcem. Státy unie by si tak například měly začít navzájem uznávat rozhodnutí o návratech, aby neúspěšný žadatel o azyl nemohl ve snaze vyhnout se návratu jen odejít do jiné země EU.

„Musíme zajistit, aby naše systémy nebyly zneužívány, aby se lidé nepřesouvali z jedné země do druhé,“ zdůraznil Brunner. V této souvislosti by měla vzniknout celounijní sdílená databáze, ze které by bylo jasné, kdo v jaké zemi dostal příkaz k návratu.

Nové nařízení představuje podle místopředsedkyně EK Henny Virkkunenové klíčový prvek, který doplní loni schválený migrační a azylový pakt. Vznikne evropský příkaz k navracení, který by měl vést k omezení roztříštěnosti na úrovni EU.

Vzájemné uznávání rozhodnutí o navracení rovněž umožní členským státům uznat a přímo vykonat rozhodnutí z jiné země, aniž by musela zahájit vlastní nové řízení. Zvláštní pravidla budou platit pro lidi představující bezpečnostní riziko.

Nové dno, zlobí se lidskoprávní organizace

Návrh rovněž zmiňuje existenci takzvaných návratových hubů, neboli center. „Zavádí právní možnost navrátit osoby, které neoprávněně pobývají v EU a obdržely konečné rozhodnutí o navracení, do třetí země na základě dohody nebo ujednání uzavřených bilaterálně nebo na úrovni EU,“ uvedla komise.

Takovou dohodu lze podle unijní exekutivy uzavřít se zemí, která dodržuje mezinárodní normy a zásady v oblasti lidských práv v souladu s mezinárodním právem, včetně zásady nenavracení (non-refoulement).

Non-refoulement, což je klíčový pojem v mezinárodním uprchlickém právu, znamená, že státům je zakázáno posílat žadatele o azyl zpět na území, kde by mohli být vystaveni nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.

 Jednou ze zemí EU, které usilovaly o revizi dosud existující návratové směrnice, je také Česká republika. Směrnice pochází z roku 2008, pokus o její úpravu ale v roce 2018 selhal. Nyní komise navrhuje místo směrnice vznik „nařízení“, které má na rozdíl od směrnice obecnou působnost a je přímo použitelné ve všech členských státech.

Nevládní organizace Amnesty International (AI) návrh EK zkritizovala. Podle ní představuje „nové dno“ při zacházení s migranty. Podle AI unijní exekutiva ustoupila několika evropským vládám, které jsou známé svým „protilidskoprávním a protimigračním“ přístupem.

„Sama komise zavrhla koncept návratových hubů v roce 2018. Dobře si uvědomuje, že tyto návrhy povedou k porušování lidských práv, plýtvání milionů eur a odcizí spojence v době, kdy EU potřebuje přátele,“ uvedla Eve Geddieová, šéfka bruselské kanceláře AI.

Návrh podle ní vytváří půdu pro státy, aby posílaly lidi do zemí, ke kterým nemají žádný vztah a kde budou strádat v detenčních centrech „s málo důvěryhodnými zárukami, že budou dodržována jejich práva“.

 X X X

 Syrský vůdce se dohodl s Kurdy. Začlení se a odevzdají tisíce bojovníků IS

Syrské vládě se podařil další krok ke sjednocení země. Podepsala dohodu s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy o tom, že se jednotky začlení do syrských institucí. Koalice přitom vojensky ovládá oblasti v severní a východní Sýrii, jež si od roku 2012 udržují částečnou autonomii, a spravuje věznice s tisíci bojovníků Islámského státu. Ti teď přejdou pod syrskou vládu.

 Dohoda předpokládá okamžité zastavení bojů a zahrnuje začlenění všech vojenských a civilních institucí. To má být hotovo do konce roku. V rámci dohody správa syrské vlády získá všechny hraniční přechody do Iráku a Turecka, letiště a ropná a plynová pole.

Vězení, v nichž Kurdové drží asi devět tisíc příslušníků takzvaného Islámského státu, také přejdou pod kontrolu vlády v Damašku. Dohodu podepsal prozatímní prezident Ahmad Šara a velitel SDF Mazlúm Abdí.

Začátkem loňského prosince islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a jeho spojenci svrhly režim prezidenta Bašára Asada. Vůdce HTS Šara byl na konci ledna jmenován prozatímním prezidentem a ozbrojená uskupení bojující proti Asadovi byla rozpuštěna a začleněna do nově vznikajících bezpečnostních složek státu.

SDF, které se ofenzivy proti Asadově armádě neúčastnily, se rozpuštění a začlenění dlouhodobě vyhýbaly. Zároveň po pádu Asada propukly na severu země mezi protureckou Syrskou národní armádou a SDF, v jejichž čele stojí kurdské milice YPG, boje.

Turecko považuje YPG za teroristickou organizaci a pouhou odnož separatistické Kurdské strany pracujících (PKK). Na začátku března PKK vyhlásila s okamžitou platností příměří, což vyvolalo otázky ohledně budoucnosti SDF.

Kromě komplikovaných vztahů se syrskými Kurdy ztěžuje nové syrské vládě její snahy o sjednocení země také napětí v oblastech obývaných alavity a zásahy izraelské armády na syrském území.

 NEW | Interim government forces launched major counterinsurgent operations in former regime strongholds between March 7 and 10 that are insufficient to defeat pro-Assad insurgent cells across Syria.

Ve čtvrtek v západní Sýrii propukly boje mezi bezpečnostními silami syrské vlády a ozbrojenci věrnými svrženému prezidentu Asadovi. Tito ozbrojenci jsou převážně příslušníky alavitské menšiny, z níž pochází i Asad. V bojích zahynulo více než 250 protivládních ozbrojenců a více než 230 příslušníků bezpečnostních složek.

Jednotky spadající pod vládu však zabily také nejméně 1 068 civilistů, a to především příslušníků alavitské menšiny, včetně žen a dětí, píše agentura AFP s odvoláním na exilovou Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).

Po svržení Asadova režimu začala izraelská armáda cíleně útočit na vojenskou infrastrukturu na území Sýrie, přičemž útoky označuje za preventivní údery za účelem vlastní bezpečnosti. V pondělí v noci izraelské letectvo zaútočilo na jihu Sýrie v provincii Dará. Podle syrských bezpečnostních zdrojů útoky cílily na dvě vojenské základny bývalého režimu, píše agentura Reuters.

 X X X

 Filipínská policie zatkla exprezidenta Duterteho, odvezli ho do Haagu

Filipínská policie v úterý zatkla bývalého prezidenta země Rodriga Duterteho a posadila jej do letadla směřujícího do Haagu. Učinila tak na základě zatykače Mezinárodní trestního soudu (ICC) v souvislosti s vraždami jako zločinu proti lidskosti spáchanými mezi 1. listopadem 2011 a 16. březnem 2019. ICC zatykač potvrdil. Duterte vládl zemi od roku 2016 do roku 2022.

 Duterte byl zatčen ráno místního času na mezinárodním letišti v Manile po příletu z Hongkongu a poté strávil chvíli ve vazbě, uvedla podle agentury Reuters kancelář současného prezidenta země Ferdinanda Marcose. Devětasedmdesátiletý politik při zatýkání podle videí zveřejněných na sociálních sítích policistům řekl, že ho budou muset zabít.

Exprezident je nyní na palubě letadla směřujícího do Haagu, kde má ICC sídlo. Jeho dcera Sara Duterteová, která je filipínskou viceprezidentkou, zatčení svého otce odsoudila a zároveň potvrdila, že je bývalá hlava státu na cestě do Nizozemska.

„Mému otci byla upřena jeho základní práva, když jej poslali do vazby. (…) V době, kdy píšu tyto řádky, je násilně převážen do Haagu. To není spravedlnost, to je útlak a pronásledování. Světu to ukazuje, že tato vláda je ochotna opustit vlastního občana a zradit podstatu naší suverenity a národní důstojnosti,“ citoval Duterteovou deník Philstar.

Zatykač ze 7. března konstatuje, že existuje důvodné podezření, že útok proti obětem za Duterteho vlády „byl rozsáhlý a systematický“ a zřejmě si vyžádal životy tisíců lidí. Zatčení exprezidenta bylo podle ICC nutné, protože jinak by podle všeho ignoroval předvolání k soudu. Zatykač také konstatoval, že i když už není Duterte ve funkci, jeví se, že má stále značnou moc.

Filipíny v roce 2019 z Duterteho iniciativy odstoupily od římského statusu ICC. Stalo se tak poté, co se soud začal zabývat obviněními ze systematických vražd během prezidentova protidrogového tažení. Až do loňského roku ostrovní stát s vyšetřovateli ICC odmítal spolupracovat.

„Válka proti drogám“ byla ústředním bodem předvolební kampaně, která Duterteho v roce 2016 vynesla do prezidentské funkce. Tehdejší starosta města Davao v ní otevřeně sliboval, že nechá zabít tisíce drogových dealerů.

Podle policie během protidrogových operací, které často končily přestřelkami, zemřelo 6200 podezřelých. Podle aktivistů byl však počet obětí represí mnohem vyšší – za nevyjasněných okolností byly zabity tisíce uživatelů drog ze chudinských čtvrtí. Policie popírá, že by se na tom jakkoliv podílela.

Zatčení filipínského exprezidenta přivítala například nezisková organizace Human Rights Watch, podle níž může rodiny obětí přiblížit spravedlnosti a také vysílá jasný signál, že nikdo nestojí nad zákonem.

Agentura AP napsala, že Duterteho zadržení mnozí lidé oslavovali v ulicích. „Tohle je velký a dlouho očekávaný den pro spravedlnost,“ myslí si také Randy delos Santos, jehož synovce při protidrogovém zásahu v roce 2017 zavraždila policie. Šlo o jeden z mála případů, kdy kvůli tomu byli policisté odsouzeni. „Nyní cítíme, že spravedlnost postupuje. Doufáme, že nejvyšší policejní představitelé a stovky policistů, kteří se podíleli na nezákonném zabíjení, budou také umístěni do vazby a potrestáni,“ doplnil delos Santos.

Filipíny v roce 2019 z Duterteho iniciativy odstoupily od římského statusu ICC. Stalo se tak poté, co se soud začal zabývat obviněními ze systematických vražd během prezidentova protidrogového tažení. Až do loňského roku ostrovní stát s vyšetřovateli ICC odmítal spolupracovat.