Už i USA chtějí, aby se Ukrajina stáhla i z nedobyté části Donbasu. Spojené státy a Rusko od Ukrajiny požadují, aby kvůli ukončení války stáhla vojáky z Donbasu. A to i části, kterou ruští vojáci nedobyli, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V interview upozornil na úspěchy ukrajinských sil v posledních dnech a také naléhal na poskytnutí západních bezpečnostních záruk, které by zabránily další ruské invazi v budoucnu

„Američané a Rusové říkají, že jestli chceme, aby válka zítra skončila, musíme odejít z Donbasu,“ řekl Zelenskyj. Washington to podle něj „vidí jako řešení problému“, zatímco pro Rusy jde o způsob, jak rychle dobýt Donbas bez dalších ztrát.

 Ukrajina ale podle prezidenta chce nejprve získat bezpečnostní záruky od Washingtonu, aby pak mohla s Rusy jednat ze silnější pozice o možných kompromisech, a to i o těch územních. Jakékoliv stahování ukrajinských sil ale musí být provázeno i obdobným stažením ruských sil, tvrdil šéf státu.

Donbas se skládá z Luhanské a Doněcké oblasti. Necelá pětina Doněcké oblasti zůstává v rukou ukrajinských ozbrojených sil.

Ukrajinská armáda v posledních dnech dobyla zpět 300 kilometrů čtverečních svého území při protiofenzívě na jihovýchodě Ukrajiny, prohlásil Zelenskyj.

 „Mohu dnes hlavně poblahopřát naší armádě a všem ozbrojeným silám, protože k dnešnímu dni osvobodily 300 kilometrů čtverečních,“ řekl. Protiofenzíva je podle něj součástí „širších plánů“ Kyjeva, dalších podrobností se však zdržel.

Ukrajinský prezident také uvedl, že Spojené státy nadále poskytují Kyjevu zpravodajské informace, a to na stejné úrovni jako dříve. „Od Francie a dalších evropských zemích dostáváme zpravodajské informace, které požadujeme. A dostáváme zpravodajské informace od Američanů, na stejné úrovni jako dříve,“ tvrdil.

Upřesnil, že ačkoliv USA „vždy poskytovaly spoustu informací“, ne vždy reagovaly na všechny požadavky Kyjeva.

Spojené státy a Rusko od Ukrajiny požadují, aby kvůli ukončení války stáhla svá vojska z východoukrajinského regionu Donbas, a to i z části, které ruští vojáci nedobyli, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru. V interview upozornil na úspěchy ukrajinských sil v posledních dnech a také naléhal na poskytnutí západních bezpečnostních záruk, které by zabránily další ruské invazi v budoucnu.

Během čtyř let ruské invaze na Ukrajinu bylo zabito více než 5 tisíc žen a dívek, dalších 14 tisíc jich bylo zraněno. Před několika dny OSN uvedla, že celkem si ruská agrese proti Ukrajině vyžádala životy nejméně 15 172 civilistů včetně stovek dětí, dalších 41 378 osob včetně nezletilých utrpělo zranění.

Pět největších evropských obranných mocností spojuje síly na projektu v hodnotě několika milionů eur, jehož cílem je do 12 měsíců uvést do výroby levné systémy protivzdušné obrany, jako jsou autonomní stíhací drony nebo střely. Oznámili to dnes ministři Británie, Francie, Itálie, Německa a Polska na setkání v Krakově. Projekt má využívat odborné znalosti, které těžce vydobyla Ukrajina během čtyř let nynější války proti Rusku, poznamenala agentura AP.

Server BBC News připomněl, že loni v březnu USA na několik dní přerušily poskytování zpravodajských informací Kyjevu, ale pak jej opět obnovily. Spojené státy nicméně přestaly poskytovat Ukrajině humanitární a finanční pomoc a také přestaly bezúplatně poskytovat zbraně.

Zelenskyj v interview potvrdil, že chce, aby vojenský kontingent, který země z „koalice ochotných“, především Británie a Francie navrhují vyslat na Ukrajinu v případě vyhlášení příměří, byl rozmístěn „co nejblíže k frontové linii“.

 Poznamenal rovněž, že na uspořádání voleb na Ukrajině naléhají především Rusové: „Buďme upřímní: Rusové se mne chtějí zbavit,“ poznamenal. „Nikdo (na Ukrajině) nechce volby během války. Všichni se bojí, že by to mělo zničující účinek, rozdělilo by to naši společnost,“ dodal s tím, že se sám ještě nerozhodl, zda v příštích volbách bude kandidovat.

Moskva ze své strany po téměř čtyřech letech bojů nejeví žádné známky připravenosti na kompromis, přičemž ruský prezident Vladimir Putin slibuje, že Rusko dosáhne svých cílů silou, pokud diplomacie selže, podotkla AFP.

X X X

 UKRAJINA  NEBUDE V  NATO,  NAPADÁ  MAĎARSKO

 Ukrajina chce v Maďarsku vyvolat chaos

Ukrajina má zájem na chaosu v Maďarsku, prohlásil Viktor Orbán. Na sociální síti X to uvedl Orbánův mluvčí Zoltán Kovács. Dále uvedl, že po pozastavení dodávek ropy Ukrajinou ropovodem Družba Maďarsko čeká na reakci Evropské komise.

Dodávky ruské ropy do Maďarska a Slovenska ropovodem Družba přes Ukrajinu byly 27. ledna pozastaveny  poté, co ukrajinská strana oznámila  ruský útok na energetickou infrastrukturu země. V reakci na pozastavení tranzitu maďarská ropná společnost MOL v pondělí požádala vládu o uvolnění svých strategických zásob ropy a vláda požádala Chorvatsko o povolení přepravy ruské ropy ropovodem Adria. Ropa by se do Maďarska měla touto trasou dostat v polovině března.

Orbán prohlásil, že Brusel má povinnost bránit Maďarsko a Slovensko, a  Budapešť proto očekává, že Evropská komise Ukrajince „předvolá a vyslechne“.  Dva členské státy EU byly kvůli rozhodnutím Kyjeva vystaveny riziku, uvedl Orbán a dodal, že  ti, kdo uzavřeli plynovod Družba, dříve také vyhodili do povětří plynovod Nord Stream.  Evropská komise „musí hájit zájmy členských států, takže musí stát po boku Maďarska a Slovenska proti Ukrajině; to je její úkol, to očekáváme,“ poznamenal maďarský premiér.

Podle Viktora Orbán   má Ukrajina zájem na vyvolání chaosu v Maďarsku, aby ovlivnila vnitřní politiku země před parlamentními volbami plánovanými na 12. dubna, server vasevec.cz

X XX

 PRO  UKONČENÍ  VÁLKY  NA  UKRAJINĚ  I  NĚMECKO

CDU znovu zvolila Merze předsedou. Dostal přes 90 procent, více než minule.

Německá strana Křesťanskodemokratická unie (CDU) si podle očekávání do svého čela opět zvolila kancléře Friedricha Merze. Na celostátním sjezdu ve Stuttgartu dostal 91,17 procenta hlasů, a dosáhl tak lepšího výsledku než při poslední volbě. Merz byl jediným kandidátem. Před hlasováním stranu vyzval, aby podpořila práci jeho kabinett.

„Když budeme jednotní, pak společně dokážeme všechno,“ řekl v úvodním projevu Merz. CDU tvoří nyní ve Spolkovém sněmu společně se sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU) nejsilnější frakci. Loni v květnu vznikla vláda CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), které Merz předsedá. V čele CDU je od roku 2022.

Na výsledek páteční volby se s napětím čekalo hlavně kvůli tomu, že nebylo jasné, jak vysokou podporu Merz ve straně má. Nakonec dostal 91,17 procenta hlasů, tedy více než při posledním hlasování v roce 2024. Tehdy jej podpořilo při volbě předsedy 89,81 procenta delegátů.

V lednu 2022, když byl poprvé zvolen do čela CDU, dostal 95,33 procenta hlasů. Volba předsedy se na dnešním sjezdu zpozdila o více než tři hodiny kvůli technickým problémům s digitálním hlasováním, nakonec delegáti odevzdávali papírové volební lístky.

Merz před hlasováním na sjezdu řekl, že partneři a spojenci žádají, aby bylo Německo hnací silou v době, kdy se tvoří nový světový řád a Evropa čelí velkému tlaku. Kromě toho, že musí čelit geopolitickým problémům, podle kancléře vláda nezapomíná ani na domácí politiku a chystá reformy sociálního státu, které by měly společnost znovu spojit. K jednotě Merz vyzval také koaliční partnery ze sociální demokracie.

„Nedopustíme, aby AfD zruinovala zemi“

Kategoricky Merz vyloučil, že by CDU mohla spolupracovat se stranou Alternativa pro Německo (AfD), kterou loni civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. „S konečnou platností jsem se rozhodl, že budeme podporu pro naši politiku hledat jen v politickém středu naší země,“ uvedl.

Dodal, že z toho vyplývá, že aspoň prozatím je jediným možným koaličním partnerem pro CDU sociální demokracie. Křesťanští demokraté podle Merze nedopustí, aby „takzvaná Alternativa pro Německo naši zemi zruinovala“.

Merz v projevu rovněž slíbil, že bude pokračovat v úsilí o snížení byrokratické zátěže, snížení nákladů na energie a nastartování hospodářského růstu.

Čestným hostem letošního sjezdu, který potrvá až do soboty, je bývalá kancléřka Angela Merkelová, s níž má Merz napjaté vztahy. Merkelová totiž opakovaně kritizovala některé jeho kroky, například zpřísňování migrační politiky. Merkelová se sjezdu účastní poprvé od odchodu z aktivní politiky v roce 2021, na úvod se jí dostalo dlouhého potlesku. Jejím nejhorším výsledkem při volbě do funkce předsedkyně CDU bylo 88,4 procenta, což je výsledek z roku 2004. Nejlepšího výsledku dosáhla v roce 2021, kdy pro ni hlasovalo 97,9 procenta delegátů.

CDU se nyní připravuje mimo jiné na sérii zemských voleb. Už v březnu se uskuteční volby v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci. Obě hlasování by mohla CDU vyhrát. Čeká se ale, že ve volbách posílí AfD. Výrazný propad sociálních demokratů by podle pozorovatelů mohl rozklížit rovněž ústřední vládu v Berlíně. Na podzim se uskuteční také volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku, Sasku-Anhaltsku a v Berlíně.

X XX

RUSKO  VELMOC  JAKO  USA,  GORBAČOVEM   ZRUŠENA

Putin spadl do vlastní pasti. Musí válčit, mír by ho stál moc, píše The Economist

Válka na Ukrajině se po čtyřech letech ocitá ve slepé uličce. Ruská armáda postupuje jen pomalu, náklady rostou a Kreml čelí dilematu: konflikt nedokáže vyhrát, ale ani bezpečně ukončit. Ruský prezident Vladimir Putin se tak podle webu The Economist ocitl v pasti.

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a i přes mírová jednání se zdá, že konec je v nedohlednu. „Vladimir Putin je chycen ve svěráku, s kterým sám přišel. Šance, že jeho armáda na Ukrajině přinese něco, co by mohl nazvat vítězstvím, klesají,“ píše web The Economist.

Problémem pro ruského prezidenta je bojiště. Ve Velké vlastenecké válce, která trvala od června 1941 do května 1945, totiž postoupila Rudá armáda o 1600 kilometrů z Moskvy do Berlína. V této válce ale postoupily ruské síly jen o 60 kilometrů. „Rusko nedokázalo vygenerovat dostatek bojové síly k proražení ukrajinských linií. V ‚zóně smrti‘ o průměru 10 až 30 kilometrů kolem frontové linie, zranitelné vůči dronům a jejich vševidoucím operátorům, se vojáci a technika nemohou hromadit, aniž by se stali terčem. I když ruské síly prorazí ukrajinské linie, jen stěží využijí svého úspěchu,“ analyzuje The Economist.

Rusko v současné době čelí na frontě několika problémům. „Do konce loňského roku ztrácelo více mužů, než kolik jich mohlo naverbovat. Jsou špatně vycvičení, morálka je nízká a míra dezerce je vyšší než kdy jindy. Starlink odřízl ruské síly od terminálů, na které se spoléhaly při cílení a vláda odpojila Telegram, který vojáci používali ke komunikaci na frontě,“ podotýká The Economist.

A zdá se, že Putin bude mít i nadále problém zvýšit počet a kvalitu rekrutů. „Rusko láká nové vojáky hlavně penězi, ne vlastenectvím. Vysoké riziko smrti nebo zranění, nedostatečná péče o veterány a snaha státu nevyplácet odškodnění rodinám padlých zvyšují náklady na nábor,“ uvádí The Economist. Podle think-tanku Re:Russia se průměrný náborový bonus od června 2025 zvýšil o půl milionu rublů na 2,43 milionu rublů. Účet 5,1 bilionu rublů (asi 148 miliard korun) ročně za toto vše odpovídá 90 procentům deficitu federálního rozpočtu.

Rusko ale zatím svou válku nehodlá vzdát ani nepřipravuje její konec. „Putin může zaútočit na ukrajinská města a elektrické sítě, aby zničil morálku a ekonomiku,“ připomíná The Economist. Je však prý nepravděpodobné, že by samotné letecké útoky vedly ke kapitulaci. „Jeho největší nadějí může být, že Ukrajina, která sama trpí vážným nedostatkem pracovní síly a vybavení, projde politickou krizí nebo jí začnou docházet bojovníci a zbraně dříve než Rusku,“ připomíná The Economist.

Nabízí se však otázka, proč tedy Rusko nesouhlasí s mírem. „Ve skutečnosti je nepravděpodobné, že by jakýkoli mírový plán Rusko uspokojil. Je také nepravděpodobné, že by dohoda Putinovi přiřkla území, které nedokázal dobýt silou a které chce, aby mohl vyhlásit vítězství. Pro Ukrajinu by totiž vzdání se svého nejlépe bráněného území bylo strategickou katastrofou. Dalším důvodem, proč je Putin opatrný ohledně dohody, je to, že by mír sám o sobě mohl v Rusku vyvolat krizi,“ uvádí The Economist.

Nepříjemnosti hrozí také na domácí politické scéně. „Nespokojení veteráni destabilizují režimy, zejména v Rusku, stejně jako před revolucí v roce 1917 a po válce v Afghánistánu v 80. letech. Průzkumy naznačují, že Rusové by zpočátku uvítali konec bojů. Jistě by však následovaly otázky ohledně zpackané kampaně, plýtvání životy a bohatstvím a ponižující závislosti Ruska na finanční a vojenské podpoře Číny ve jménu záchrany vlastní civilizace. To by mohlo omezit Putinovu schopnost válku znovu zahájit. Mohlo by to dokonce představovat hrozbu pro jeho moc,“ píše The Economist.

Putin si tedy nemůže dovolit válku ukončit, zároveň ale její pokračování Rusko stojí čím dál víc. Pokud snaha posílit armádu bude dál vysávat ekonomiku i společnost, může to vyústit v krizi. Jestli k tomu nedojde, hrozí, že se Rusko a Ukrajina zaseknou v dlouhodobém konfliktu. Podle The Economist připadá v úvahu několik možností, jak válku ukončit. „Tvrdší zásahy proti ruské stínové flotile a zavedení sankcí vůči odběratelům ruské ropy by mohly snížit příjmy z exportu. Zároveň by pomohlo čelit propagandě, že se Amerika a Evropa snaží Rusko zničit, a rozporovat tvrzení o nevyhnutelném ruském vítězství — protože podporovat zjevně prohrávající stranu se nikomu nechce, a to ani Donaldu Trumpovi,“ píše The Economist.

X  XX

Americká ekonomika na konci roka spomalila, rast HDP výrazne zaostal za očakávaniami. 

Americká ekonomika v poslednom štvrťroku 2025 výrazne spomalila svoj rast, keď HDP stúpol len o 1,4 percenta oproti očakávaniam. Ministerstvo obchodu viní najmä pokles vládnych výdavkov a exportu.

Ekonomika Spojených štátov sa na konci roka 2025 spomalila a expandovala výrazne slabšie, než sa očakávalo. Hrubý domáci produkt (HDP) vo 4. kvartáli 2025 medziročne stúpol len o 1,4 % po zvýšení o 4,4 % v predchádzajúcom štvrťroku, uviedlo americké ministerstvo obchodu. Ekonómovia počítali s nárastom až o 2,9 %. TASR o tom informuje na základe správ AP a CNBC.

• Ekonomika USA na konci roka 2025 spomalila.
• HDP vo 4. štvrťroku stúpol len o 1,4 %.
• Ekonómovia očakávali vyšší rast HDP, až 2,9 %.

Zverejnenie údajov bolo pôvodne naplánované na 29. januára, no zber dát sa oneskoril pre 43-dňové obmedzenie činnosti federálnych úradov (shutdown) v októbri a novembri. Za celý rok 2025 ekonomika USA expandovala o 2,2 % po náraste o 2,8 % v roku 2024.

Spomalenie rastu

Dôvodom ochladenie tempa rastu v porovnaní s 3. kvartálom bol podľa ministerstva pokles vládnych výdavkov a exportu, ako aj spomalenie spotreby. Tieto faktory len čiastočne vykompenzovalo zrýchlenie investícií.

X X X

Překvapení je, že proti Trumpovým clům hlasovali i konzervativní soudci, říká analytik o rozsudku v USA

Americký nejvyšší soud v pátek poměrem šest ku třem označil mechanismus, kterým prezident Donald Trump zavedl plošná globální cla, za nezákonný. Soud rozhodl, že Trump překročil své pravomoci, když cla zavedl na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích z roku 1977. „Rozsudek Trumpova vláda čekala, připravovala se na něj,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál analytik Milan Slezák.

Soudy nižší instance v USA už loni vynesly rozsudky o nelegálnosti daných cel, kterou zdůvodňovaly překročením prezidentových pravomocí. Je tedy ten dnešní verdikt nejvyššího soudu překvapením?
Je překvapením pro toho, kdo sledoval předchozí verdikty nejvyššího soudu a ví, že nejvyšší soud dával za pravdu Donaldu Trumpovi celkem automaticky.

Rozhovor s analytikem Milanem Slezákem o rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, že Trumpem zavedená cla, jsou nezákonná

Teď se tedy postavil proti němu a řekl, že uvalit cla v takovém rozsahu, jak to udělal Donald Trump na základě toho zákona, kterým se oháněl, je překročení jeho pravomocí a že to patří Kongresu.

Na druhou stranu ten rozsudek Trumpova vláda čekala, připravovala se na něj a už dopředu oznámila, že ví, jak by reagovala, pokud by byl pro administrativu Donalda Trumpa nepříznivý.

Co znamená, že i někteří z konzervativních soudců hlasovali proti Trumpovi?
Znamená to zlom oproti té předchozí tradici hlasování. V Nejvyšším soudu Spojených států je šest soudců, kteří jsou považováni za konzervativní a dostali se do něj na doživotí, protože tam je ta funkce omezena pouze smrtí, na základě toho, že je tam nominoval republikánský prezident.

Dalo by se tedy papírově čekat, že těch šest soudců se postaví za Trumpa, ale ono se tak nestalo. Tři z těch konzervativců se spojili s liberály a dosáhli přesvědčivé většiny šest hlasů vůči třem hlasům. A je pozoruhodné, že mezi těmi, kdo se postavili proti Trumpovi, je i předseda nejvyššího soudu John Roberts.

Trumpovy možnosti

Vraťme se k tomu, co už jste naznačil. Bílý dům už dřív avizoval, že pokud u soudu neuspěje, cla rychle nahradí jinými právními nástroji. Jaké má možnosti?Má několik možností, některé z nich jsou zdlouhavé. Jedna z nich by se mu mohla líbit nejvíce, a to je jiný zákon – obchodní zákon ze 70. let, který umožňuje prezidentovi, aby uvalil cla podle svého vlastního uvážení.

Jenomže není to tak pohodlné, jako bylo to použití zákona z roku 1977, protože ten druhý zákon, o kterém teď mluvím, umožňuje prezidentovi uvalit cla do výše maximálně 15 procent, což je samozřejmě daleko méně než ta sazba, kterou zvolil Donald Trump, jenom na 150 dní a pak musí být ta cla schválena Kongresem.

Čili je to už něco úplně jiného. Pokud americká vláda zvolí tuto cestu, tak to pro ni bude méně pohodlné a na konci té cesty bude opět Kongres.

Jaké to páteční rozhodnutí tedy bude mít dopady?
Zaprvé Donald Trump a jeho vláda bude muset změnit strategii a taktiku, pokud jde o to uvalení, o tom jsme teď právě mluvili.

Zadruhé američtí dovozci, kteří nesli hlavní tíhu těch cel, protože oni platili zvýšené náklady na dovoz výrobků, které byly zatíženy těmi vysokými cly, budou zcela jistě v pokušení dostat alespoň některé své peníze zpátky a budou je žádat na americké vládě.

Páteční rozhodnutí soudu nepokrývá některá cla, například na dovoz oceli, hliníku, dřeva nebo automobilů, která byla zavedena na základě jiného zákona z roku 1962. U nich nehrozí zpochybnění?
Nevypadá to, o tom nejvyšší soud nerozhodoval. Tato cla byla zavedena tak, že se těžko dá něco namítat, protože přesně o těchto produktech, které jste zmínil, ten zákon z roku 1962 mluví a umožňuje prezidentovi, aby skutečně ta cla uvalila.

Cla samozřejmě nejsou v té výši, v jaké cla uvaloval s oblibou Donald Trump.

X X X

Veľká policajná razia v Bratislave. Skontrolovaných bolo vyše 700 osôb a udelené desiatky pokút 

Polícia počas rozsiahlej akcie v treťom bratislavskom okrese skontrolovala 712 ľudí, uložila 42 pokút a zaistila osoby na ktoré bol vydaný príkaz na zatknutie. Kontroly sa zamerali aj na problémové lokality či vodičov taxislužby.

Polícia v hlavnom meste uskutočnila vo štvrtok (19. 2.) akciu zameranú na kontrolu cudzích štátnych príslušníkov zdržiavajúcich sa v ubytovacích zariadeniach, ako aj spoločensky neprispôsobivých osôb, združujúcich sa v okolí frekventovaných miest. „Na území tretieho bratislavského okresu skontrolovala 712 osôb, uložila 42 pokút a zistila tiež dva prípady administratívneho vyhostenia cudzincov,“ informoval hovorca Krajského riaditeľstva Policajného zboru (PZ) v Bratislave Lukáš Pecek.

• Polícia kontrolovala cudzincov a neprispôsobivé osoby v Bratislave.
• Skontrolovali 712 osôb a uložili 42 pokút.
• Dvoch cudzincov administratívne vyhostili z krajiny.

Priblížil tiež, že policajtom sa pri kontrolách podarilo zadržať i osobu, na ktorú bol vydaný príkaz na zatknutie. „Medzi kontrolovanými boli tiež štyri osoby, po ktorých bolo vyhlásené pátranie, dve osoby predviedli pre podozrenie z neoprávneného pobytu,“ oznámil policajný hovorca ďalšie výsledky razie, ktorá sa zamerala aj na problematické miesta v oblasti Žabieho majera, Zátišia, Pri starom letisku, Filiálky, ako aj ulíc Stará Vajnorská, Bojnická, Hattalova, Kováčska a Trnavské mýto.

Kontrola taxislužieb

Súčasťou akcie bola aj kontrola dodržiavania pravidiel prevádzkovania taxislužieb a plnenie povinností vodičov taxislužby. „V tejto súvislosti policajti vykonali 30 kontrol vozidiel taxislužby,“ dodal Pecek.

Do akcie v gescii kriminalistov z Okresného riaditeľstva PZ v Bratislave III boli podľa jeho slov zapojení aj príslušníci poriadkovej, dopravnej a železničnej polície, spolupracovali aj príslušníci cudzineckej polície a Mestskej polície Bratislava. Policajti chcú v podobných kontrolných akciách pokračovať.

X X X

Americká inflácia prekvapila rastom, ceny rastú rýchlejšie než pred pandémiou

 Inflácia v USA v závere roka pokračovala v zrýchľovaní a prekonala dvojpercentný cieľ Fedu, pričom jadrový index osobnej spotreby v decembri medziročne stúpol na tri percentá. Spotrebiteľské výdavky naďalej rastú napriek nespokojnosti Američanov s ekonomikou.

• Inflácia v USA na konci roka opäť zrýchlila.
• Cenový index PCE v decembri medziročne vzrástol o 3 %.
• Medzimesačne stúpol jadrový PCE o 0,4 % oproti novembru.

Inflácia v USA sa na konci roka zrýchlila a pohybuje sa výrazne nad dvojpercentným cieľom americkej centrálnej banky (Fed), ukázal Fedom preferovaný cenový ukazovateľ. TASR o tom informuje na základe správ AP a CNBC.

Jadrový index výdavkov na osobnú spotrebu (PCE) v decembri medziročne vzrástol o 3 % po novembrovom zvýšení o 2,7 %, uviedlo americké ministerstvo obchodu. Medzimesačne jadrový PCE stúpol o 0,4 % po +0,2 % v predchádzajúcom mesiaci.

Výdavky a ceny

PCE vrátane výdavkov na potraviny a energie medzimesačne vzrástol o 0,4 % a medziročne o 2,9 % (v novembri: +0,2 %, respektíve +2,8 %).

Aktuálne údaje signalizujú, že inflácia zostáva zvýšená. Mnohé ceny totiž stále rastú rýchlejšie než pred pandémiou, čo je podľa analytikov jedným z dôvodov, prečo sú Američania nespokojní s ekonomikou napriek nízkej nezamestnanosti a solídnemu rastu.

Spotrebiteľské výdavky

Správa zároveň ukázala, že spotrebiteľské výdavky zostávajú silné, keď v decembri vzrástli medzimesačne o 0,4 % rovnako ako v novembri.

X X X

MÉNĚ  SOUDŮ,  VĚTŠÍ  SOUDY

Slučování soudů začne městy. Tejc představil plán

Českou justici čeká největší proměna za poslední desetiletí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) oznámil detaily plánu na rozsáhlé slučování okresních soudů, které má ukončit éru soudní mapy ze 60. let minulého století. Které budovy stát opustí, kolik fází nás čeká a proč ministr tvrdí, že první etapu běžný občan vůbec nepocítí?

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc po poradě s předsedy krajských a vyšších soudů potvrdil, že slučování okresních soudů proběhne ve třech etapách. První fáze odstartuje v největších aglomeracích. Pokud poslanci změnu schválí dostatečně rychle, změna nastane již 1. ledna 2027. Termín k prvnímu lednu zvolilo ministerstvo záměrně, aby odpovídal účetním obdobím. „Někteří soudci budou cestovat jinam. Pokud jde o soudce, tam se může stát, že někteří budou muset dojíždět třeba 30 kilometrů, což pro ně nemusí být komfortní, ale vzhledem k jejich postavení a průměrnému platu téměř dvě stě tisíc korun mi to nepřijde jako nepřiměřený požadavek,“ řekl Tejc už dříve České justici.

První vlna slučování by se měla týkat přibližně deseti procent z celkových 86 okresních soudů v Česku. Podle Tejce bude tato fáze „v zásadě bezbolestná“, protože v Praze, Brně či Plzni nehrozí problémy s dostupností pro veřejnost. Reforma se v tomto bodě nedotkne administrativních zaměstnanců, dopad pocítí pouze část funkcionářů a organizačních pracovníků. Občané by podle ministra změnu vůbec nepoznali.

Stovky milionů v úsporách a konec nájmů

Hlavním motivem reformy je efektivita a ekonomika. Stát chce nadále využívat vlastní justiční budovy, ale hodlá opustit nemovitosti, které si pro potřeby soudů pronajímá. Jeroným Tejc odhaduje, že tyto kroky ušetří státní pokladně desítky až stovky milionů korun. Podle ministra není možné setrvávat na zastaralém modelu z minulého století, když se od té doby výrazně proměnily technologie i počet obyvatel v okresech.

Tejc zdůraznil, že nechce vyvolat válku mezi ministerstvem a justicí. Hledá řešení, které si ministerstvo obhájí z hlediska úspor a předsedové soudů z pohledu správy a rozvrhu práce.

Od poboček až po „největší řez“ ve třetí fázi

Ve druhé etapě plánuje ministerstvo spojovat sousední okresní soudy, které mají méně než 25 soudců. Z některých těchto institucí vzniknou pobočky. Tento krok sice ušetří náklady na vedení, ale stát zatím budovy neopustí.

Skutečný zlom přinese až třetí etapa, kterou ministr označil za „největší řez“. V této fázi už stát počítá s opuštěním nepotřebných budov. Tato část reformy však bude složitější kvůli zákoníku práce, který neumožňuje snadné přemístění administrativních pracovníků. Které konkrétní soudy nakonec zaniknou nebo se změní v pobočky, určí finální analýza. Její výsledky chce mít ministerstvo spravedlnosti k dispozici na konci letošního března, ceskajustice.cz

X X X

Zúrivosť aj mrazivé priznania v ruskom velení: unikli správy vysokého dôstojníka

Vyšetrovanie investigatívneho projektu prináša závažné zistenia o vyjadreniach vysokopostaveného dôstojníka ruskej armády. Z uniknutej korešpondencie vyplýva, že generál Roman Demurčiev ostro kritizuje stav ruských ozbrojených síl aj činnosť tajných služieb. Zároveň sa v správach podľa novinárov objavujú zmienky o mučení a vraždení ukrajinských zajatcov.

Vysokopostavený ruský generál Roman Demurčiev.

V uniknutej komunikácii sa generál prezentuje ako človek s detailným prehľadom o vnútorných pomeroch v armáde, ktoré hodnotí mimoriadne kriticky. „Všade sú len hlupáci, ale všetci dostávajú rady (vyznamenania). Chcem čo najskôr vypadnúť z tejto armády, z tejto skončenej vojny. Klamári, sku***syni a zbabelci,“ hovorí o ruskej armáde. Pod paľbou kritiky sa ocitla aj Federálna bezpečnostná služba (FSB). „Máme FSB, zasraný úrad. Čo do pekla robí, aby nás ochránila,“ uvádza sa v správach, ktoré zverejnil projekt Schem. 

Demurčiev pôsobí ako generál a zástupca veliteľa 20. vševojskovej armády v rámci zoskupenia ‚Západ‘ Ozbrojených síl Ruska. Podľa dostupných informácií sa podieľa na riadení jednotiek operujúcich najmä na lymanskom smere na Ukrajine, približuje portál Militarnyi.

Samostatnú kapitolu tvoria pasáže týkajúce sa zaobchádzania s ukrajinskými zajatcami. Podľa projektu Schemy Demurčiev v komunikácii opisuje mučenie a zabíjanie zajatcov ako bežnú prax. Novinári zároveň uvádzajú, že medzi materiálmi našli aj videozáznam z ruského dronu z decembra 2024, natočený v oblasti Makijivky. Na záberoch majú byť ukrajinskí vojaci, ktorí sa vzdali, pričom ruskí vojaci sa ich rozhodnú „dobiť“ poľnými lopatkami.

Demurčijev zverstva opisoval aj svojej manželke. Tej v jednom z rozhovorov poslal fotografiu uší odrezaných ukrajinským vojnovým zajatcom. „Navlečiem ich na girlande a darujem ti ich ako darček,“ napísal manželke. „Ako bravčové uši k pivu,“ odpovedala mu.

Generál zároveň rozhodoval o konkrétnych osudoch ľudí v zajatí. V októbri 2023 sa príslušníka vojenskej kontrarozviedky spýtal, či má jedného ukrajinského vojaka zabiť, alebo odovzdať na mučenie. Dôstojník si zajatcov prevzal. Muž sa neskôr vrátil na Ukrajinu pri výmene zajatcov a potvrdil, že ho väznitelia brutálne bili a mučili elektrickým prúdom.

V korešpondencii sa generál kriticky vyjadruje aj o ďalších vysokých veliteľoch. „Vo všeobecnosti, Teplinského (Michail Teplinskij, vtedajší veliteľ Výsadkových vojsk ruských ozbrojených síl) by bolo treba ošťať, príliš si o sebe namýšľa. Ljamin (Denis Ljamin, veliteľ 58. armády) kričí, že je to hlupák, ktorý sa správa hystericky. Len zavadzia a vytvára nervozitu. Zasraný zm*d,“ uvádza Demurčiev.

Zverejnená komunikácia prichádza krátko po tom, čo dňa 6. februára bol v Moskve spáchaný atentát na generálporučíka Vladimira Alexejeva, prvého zástupcu náčelníka Hlavnej správy rozviedky Generálneho štábu ruských ozbrojených síl (GRU).

Investigatívny projekt Schemy pracuje s otvorenými zdrojmi (OSINT), oficiálnymi registrami, uniknutými dokumentmi a svedectvami.

XXX

 Zúrivosť aj mrazivé priznania v ruskom velení: unikli správy vysokého dôstojníka

Vyšetrovanie investigatívneho projektu prináša závažné zistenia o vyjadreniach vysokopostaveného dôstojníka ruskej armády. Z uniknutej korešpondencie vyplýva, že generál Roman Demurčiev ostro kritizuje stav ruských ozbrojených síl aj činnosť tajných služieb. Zároveň sa v správach podľa novinárov objavujú zmienky o mučení a vraždení ukrajinských zajatcov.

Vysokopostavený ruský generál Roman Demurčiev.

V uniknutej komunikácii sa generál prezentuje ako človek s detailným prehľadom o vnútorných pomeroch v armáde, ktoré hodnotí mimoriadne kriticky. „Všade sú len hlupáci, ale všetci dostávajú rady (vyznamenania). Chcem čo najskôr vypadnúť z tejto armády, z tejto skončenej vojny. Klamári, sku***syni a zbabelci,“ hovorí o ruskej armáde. Pod paľbou kritiky sa ocitla aj Federálna bezpečnostná služba (FSB). „Máme FSB, zasraný úrad. Čo do pekla robí, aby nás ochránila,“ uvádza sa v správach, ktoré zverejnil projekt Schemy.

V Moskve spáchali atentát na dvojku ruskej vojenskej rozviedky

Demurčiev pôsobí ako generál a zástupca veliteľa 20. vševojskovej armády v rámci zoskupenia ‚Západ‘ Ozbrojených síl Ruska. Podľa dostupných informácií sa podieľa na riadení jednotiek operujúcich najmä na lymanskom smere na Ukrajine, približuje portál Militarnyi.

Samostatnú kapitolu tvoria pasáže týkajúce sa zaobchádzania s ukrajinskými zajatcami. Podľa projektu Schemy Demurčiev v komunikácii opisuje mučenie a zabíjanie zajatcov ako bežnú prax. Novinári zároveň uvádzajú, že medzi materiálmi našli aj videozáznam z ruského dronu z decembra 2024, natočený v oblasti Makijivky. Na záberoch majú byť ukrajinskí vojaci, ktorí sa vzdali, pričom ruskí vojaci sa ich rozhodnú „dobiť“ poľnými lopatkami.

Demurčijev zverstva opisoval aj svojej manželke. Tej v jednom z rozhovorov poslal fotografiu uší odrezaných ukrajinským vojnovým zajatcom. „Navlečiem ich na girlande a darujem ti ich ako darček,“ napísal manželke. „Ako bravčové uši k pivu,“ odpovedala mu.

Generál zároveň rozhodoval o konkrétnych osudoch ľudí v zajatí. V októbri 2023 sa príslušníka vojenskej kontrarozviedky spýtal, či má jedného ukrajinského vojaka zabiť, alebo odovzdať na mučenie. Dôstojník si zajatcov prevzal. Muž sa neskôr vrátil na Ukrajinu pri výmene zajatcov a potvrdil, že ho väznitelia brutálne bili a mučili elektrickým prúdom.

V korešpondencii sa generál kriticky vyjadruje aj o ďalších vysokých veliteľoch. „Vo všeobecnosti, Teplinského (Michail Teplinskij, vtedajší veliteľ Výsadkových vojsk ruských ozbrojených síl) by bolo treba ošťať, príliš si o sebe namýšľa. Ljamin (Denis Ljamin, veliteľ 58. armády) kričí, že je to hlupák, ktorý sa správa hystericky. Len zavadzia a vytvára nervozitu. Zasraný zm*d,“ uvádza Demurčiev.

Zverejnená komunikácia prichádza krátko po tom, čo dňa 6. februára bol v Moskve spáchaný atentát na generálporučíka Vladimira Alexejeva, prvého zástupcu náčelníka Hlavnej správy rozviedky Generálneho štábu ruských ozbrojených síl (GRU).

Investigatívny projekt Schemy pracuje s otvorenými zdrojmi (OSINT), oficiálnymi registrami, uniknutými dokumentmi a svedectvami.

X XX

Ceny elektriny v Európe sa výrazne líšia. Rozdiely medzi metropolami sú obrovské. Bratislava patrí pod priemer EÚ

Ceny elektriny a plynu sa naprieč Európou výrazne líšia a rozdiely medzi jednotlivými krajinami sú citeľné. Kým niektoré domácnosti platia za energie relatívne menej, inde predstavujú účty výraznú záťaž pre rodinný rozpočet.

Po zohľadnení kúpnej sily obyvateľov vychádza, že energie viac zaťažujú domácnosti v strednej a východnej Európe.

Vývoj cien ovplyvnila aj ruská invázia na Ukrajinu začiatkom roka 2022, po ktorej ceny energií prudko vzrástli. Hoci sa približne o rok neskôr situácia čiastočne stabilizovala, podľa indexu cien energií pre domácnosti zostávajú ceny stále nad úrovňou pred energetickou krízou.

Ceny energií naprieč Európou

Výdavky na energie najviac zasahujú domácnosti s nižšími príjmami, keďže na ne míňajú väčšiu časť svojho rodinného rozpočtu. Podľa údajov štatistického úradu EÚ tvoria platby za elektrinu, plyn a ďalšie palivá v priemere 4,6 % celkových výdavkov domácností v Únii, poukazujú aj na portáli Euronews.

Rozdiely v cenách sú pritom medzi krajinami výrazné. Vyplýva to z indexu HEPI, ktorý pravidelne porovnáva ceny energií v európskych metropolách. Aktuálny prehľad ukazuje, ktoré hlavné mestá majú na začiatku roka 2026 najvyššie ceny elektriny a plynu a kde, naopak, domácnosti platia najmenej.

Najdrahšia elektrina je v Berne

V európskych metropolách sa začiatkom roka 2026 ceny elektriny pre domácnosti výrazne líšili. Najnižšiu cenu zaznamenal Kyjev, kde domácnosti platili približne 8,8 centa za kilowatthodinu. Na opačnom konci rebríčka bol Bern s cenou 38,5 centa za kWh. Priemer Európskej únie predstavoval 25,8 centa za kWh.

Medzi najdrahšie mestá patrili aj Berlín, Brusel, Dublin, Londýn a Praha, kde ceny presahovali európsky priemer. Lacnejšiu elektrinu mali okrem Kyjeva aj Budapešť, Podgorica a Belehrad. Vo všeobecnosti platí, že mestá v strednej a východnej Európe majú nižšie ceny, výnimkou je Praha. Hlavné mestá najväčších európskych ekonomík dlhodobo patria k najdrahším.

Rozdiely v cenách medzi jednotlivými krajinami súvisia najmä s podmienkami na domácich trhoch. Odborníci upozorňujú, že dôležitý je spôsob výroby elektriny, napríklad či krajina viac využíva plyn alebo obnoviteľné zdroje. Vplyv má aj to, ako si dodávatelia zabezpečujú nákup energií, akú cenovú politiku uplatňujú a či štát využíva rôzne formy podpory alebo dotácií. Tieto faktory spolu výrazne ovplyvňujú konečné účty domácností.

Bratislava pod priemerom

Začiatkom roka 2026 patrila Bratislava skôr k lacnejším hlavným mestám Európy. Domácnosti tu platili za elektrinu približne 20,3 centa za kWh, čo je menej ako priemer EÚ. V praxi to znamená, že slovenské domácnosti mali nižšie účty za elektrinu než väčšina krajín západnej Európy.

V porovnaní s okolitými krajinami je elektrina v Bratislave lacnejšia než vo Viedni, Prahe či Varšave, kde domácnosti platia výrazne viac. Naopak, nižšie ceny ako na Slovensku majú najmä v Budapešti a ešte menej zaplatia domácnosti v Kyjeve. Rozdiely medzi jednotlivými hlavnými mestami sú pritom veľké a v niektorých prípadoch ide až o viac než dvojnásobnú cenu za rovnaké množstvo elektriny.

X X X

Po srážce na sjezdovce v Harrachově zemřela lyžařka. Policie hledá svědk

V Harrachově se dnes po poledni srazili na sjezdovce muž a žena. Lyžařka v seniorském věku přes zásah zdravotníků zemřela. Nehodu vyšetřuje policie, kriminalisté nařídili soudní pitvu. V této zimní sezoně je to podle horské služby první taková událost.

„Dnes se kolem 13. hodiny na sjezdovce v Harrachově srazili dva lyžaři, muž a žena. Lyžařka seniorského věku bohužel krátce poté zemřela i přes veškerou snahu posádky ZZS o její záchranu. Okolnosti úmrtí prověřujeme na místě,“ uvedli policisté na síti X. Původně informovali, že žena je středního věku.

Na sjezdovce zasahovali záchranáři ve spolupráci s horskou službou. „Byly tam jak pozemní posádky, tak letecká záchranná služba,“ potvrdil mluvčí Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Michael Georgiev. Několik desítek minut ženu resuscitovali. „Bohužel neúspěšně, náš lékař konstatoval smrt,“ sdělil.

Druhý účastník srážky je podle něj bez zranění.

Na prudší, ale přehledné části sjezdovky

Podle starosty Harrachova Tomáše Vašíčka se lyžaři srazili na červené sjezdovce, v místě nazývaném Hank. Jde o prudší část sjezdovky. Policie uvedla, že ke střetu došlo v její střední části zhruba 50 m nad konečnou zastávkou malého vleku.

„Zrovna ta červená sjezdovka do centra je poměrně široká, možná jedna z nejširších. A přehledná,“ poznamenal Vašíček s tím, že s podobnou událostí nemá dosud zkušenosti a jsou zde výjimečné. Současně vyjádřil upřímnou soustrast všem pozůstalým.

Sjezdovka mu dnes nepřipadá přelidněná, terén i sníh jsou kvalitní. „Počasí je krásné, viditelnost suprová. Podmínky jsou dneska pro lyžování velmi dobré,“ uzavřel s domněnkou, že muselo dojít k nešťastné události, které nešlo zamezit.

Dobré podmínky potvrdila pro iDNES.cz také lyžařka, která byla se synem v lokalitě na jiném místě, ale slyšela přilétat vrtulník. „Dnes je v Harrachově krásné, slunečné počasí, sjezdovky jsou kvalitně upravené. Vše bylo připraveno na profesionální úrovni. Přelidněno zde nebylo,“ sdělila redakci.

Náčelník Horské služby ČR René Mašín nechtěl nehodu s ohledem na policejní vyšetřování komentovat, uvedla ČTK. Obecně podle něj letos nehod lyžařů a vážných úrazů na sjezdovkách přibylo.

„Přibývá srážek lyžařů a také případů, kdy lyžař narazí do pevné překážky, většinou to odnesou nohy, kolena nebo ruce,“ řekl Mašín. Smrtí letos podle něj dosud žádná taková nehoda neskončila.

Tragickou událost šetří semilští kriminalisté s policisty z Harrachova. „K určení příčiny smrti lyžařky bude nařízena soudní pitva,“ dodala policejní mluvčí Dagmar Sochorová.

Policie žádá svědky neštěstí, aby se přihlásili na linku 158.

Loni zahynul bývalý hokejista Klouček

Smrtelnou nehodu lyžaře vyšetřovala policie naposledy loni v březnu ve Špindlerově Mlýně na Trutnovsku, kde zahynul bývalý hokejista Tomáš Klouček. V areálu Medvědín narazil do sloupku rozvodu elektřiny na okraji sjezdovky. Zraněním na místě podlehl.

Vážné zranění utrpěl před měsícem mladý lyžař na sjezdovce na Pomezních Boudách. Letecká záchranná služba dítě přepravila na urgentní příjem do hradecké fakultní nemocnice. Podle trutnovské policie tehdy svědci vyvrátili, že by ke zranění došlo cizím zaviněním.

X Xx

Vojenský publicista Minár: Slovenskí chemici boli v Púštnej búrke v prvej línii, zachránili stovky životov

1Vstupy Slovenska do mierových operácií neboli len vojenskými presunmi, ale strategickými krokmi, ktorými si mladý štát začal budovať svoju reputáciu a hľadať miesto v globálnej diplomacii. Naši muži a ženy v uniformách sa stali najvýznamnejšími reprezentantmi vlasti v zahraničí, pričom každá misia bola testom morálky a profesionality. Dláždila nám cestu k rešpektovanému partnerstvu v Severoatlantickej aliancii. Viac sa dozviete v rámci nového seriálu o mierových a vojenských misiách v našom bezpečnostnom špeciály Defence News, tentokrát sa Maroš Košík rozprával s vojenským publicistom a novinárom Miroslavom Minárom.

Zrod „modrých baretov“ v Kórei: Prvé stopy našich vojakov siahajú až do roku 1953, kedy v demilitarizovanej zóne kontrolovali krehké prímerie medzi Severom a Juhom.

Púštna búrka ako politický zlom: Dobrovoľná účasť v Kuvajte v roku 1990 jasne deklarovala našu túžbu patriť k demokratickému západnému svetu.

Svetová špička v chemickej obrane: Slovenský detektor otravných látok a nasadenie našich chemikov v prvej línii zachraňovali životy spojencov v Iraku.

Technika, ktorá ohúrila svet: Legendárna Praga V3S sa v extrémnych púštnych podmienkach ukázala ako nezmar, ktorý si so záujmom fotili aj zahraniční partneri.

X X X

Tejcova stopka protikorupčním aktivistům: Transparency International mluví o pomstĚ.

Zatímco Transparency International a spolek Oživení vidí v tomto kroku pokus vládní koalice umlčet své kritiky, ministr Jeroným Tejc kontruje nutností šetřit a pochybnostmi o tom, zda jsou tyto peníze pro občany skutečně prokazatelně přínosné. Ilustrační snímek. Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Skončí v Česku po dvaceti letech bezplatná právní pomoc pro lidi, kteří se odváží upozornit na korupci? Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) vyvolal ostrou diplomatickou přestřelku, když zastavil financování programu Prevence korupčního jednání.

Zatímco Transparency International (TI) a spolek Oživení vidí v tomto kroku pokus vládní koalice umlčet své kritiky, ministr Tejc kontruje nutností šetřit a pochybnostmi o tom, zda jsou tyto peníze pro občany skutečně prokazatelně přínosné.

Úkol státu není platit provoz neziskovek, vzkazuje Tejc

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc zrušení dotačního titulu obhajuje primárně ekonomickými důvody a vysokým schodkem státního rozpočtu. Podle něj musí stát provádět úspory a jeho úkolem není financovat provoz neziskových organizací bez jasného dopadu na veřejnost. Tejc navíc zdůraznil, že současné nastavení financování vychází ještě z návrhu rozpočtu předchozí vlády.

„O případné podpoře lze uvažovat v rámci rozpočtu na rok 2027, ale pouze tehdy, pokud budou programy prokazatelně přínosné pro občany,“ uvedl Jeroným Tejc. S protikorupčními organizacemi se sice plánuje sejít a téma projednat v Radě vlády pro boj s korupcí, ale trvá na tom, že peníze daňových poplatníků musí mít jasný účel.

Ministerstvo pod Tejcovým vedením navíc nezrušilo pouze tento program, ale stopku vystavilo i řadě dalších nenárokových dotačních titulů pro nevládní sektor. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Ohrožení bezplatného poradenství pro stovky lidí

Zrušený program fungoval v Česku dvě desetiletí s roční alokací kolem 4,4 milionu korun. Z této částky TI a Oživení čerpaly každá zhruba 1,4 milionu korun, které směřovaly především na bezplatné právní poradenství pro veřejnost a vzdělávání studentů či úředníků. Jen za loňský rok tyto organizace zpracovaly přibližně 500 podnětů, přičemž nejčastěji šlo o korupční kauzy na lokální úrovni.

Ředitel TI David Kotora označil Tejcovo rozhodnutí za mimořádně nestrategické. Podle něj ministerstvo definitivně připravilo občany o službu, která pomáhala řešit korupci na celostátní i regionální úrovni. Kotora zároveň označil za ostudné, že se ministr v médiích snaží vykreslit protikorupční organizace jako příživníky

Politický boj o peníze daňových poplatníků

Napětí mezi vládou a neziskovým sektorem prohlubuje i programové prohlášení kabinetu. Vláda v něm uvádí, že neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků. Organizace v tom vidí jasný vzkaz a snahu o omezení kritiky, zejména když TI aktivně upozorňuje na problematiku střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.

Ministerstvo pod Tejcovým vedením navíc nezrušilo pouze tento program, ale stopku vystavilo i řadě dalších nenárokových dotačních titulů pro nevládní sektor. Kritici tak upozorňují, že stát se tímto krokem zbavuje cenného zdroje informací o systémových chybách, které právě podněty od veřejnosti často odhalovaly, ceskajustice.cz

X X X

VELKÉ  PLÁNY  VLÁDY   BABIŠE

ČR: Země pro budoucnost. Vláda představila hospodářskou strategii, zaměří se na pět bodů rozvoje

Česko má být zemí, jejíž ekonomika bude založená na vysoké přidané hodnotě. Tedy na pokročilých technologiích v průmyslu, s digitalizovanými soukromými i státními službami, využití AI, špičkovou infrastrukturou v energetice, dopravě i telekomunikacích a s rozvinutým kapitálovým trhem. A to vše při dostupnosti levné energie, bydlení, špičkového vzdělávání.

Vyplývá to z nové hospodářské strategie vlády s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0. Premiér Andrej Babiš (ANO) ji spolu s dalšími ministry v pátek představili veřejnosti –podnikatelům, odborům, ekonomům a novinářům.

Andrej Babiš řekl, že pro něj je základem a prvotní věcí právě levná energie. Vláda od letoška zlevnila elektřinu o necelou desetinu všem domácnostem a firmám tím, že za ně ze státního rozpočtu platí poplatky za obnovitelné zdroje.

 Babiš se chce nyní soustředit na boj proti emisním povolenkám, a to na půdě EU. Zmínil také nutnost budování „energetických dálnic“ tedy posílení propojení energetických sítí mezi Českem a Evropou.

Obecně pak podle něj Česko potřebuje stavět a investovat. „My jako stát chceme stavět, musíme se víc zadlužit,“ uvedl premiér, který minulou vládu dříve ostře kritizoval za nárůst celkových dluhů Česka.

Státní dluh je dnes u nás asi 44 procent vůči HDP, podle Babiše jsme ale „jen“ na polovině průměru zemí EU a USA mají dokonce 120 procent. Investice na dluh podle Babiše jsou potřeba pro růst HDP.

„Naše zadlužení má být i takové, aby příští generace byly zdravé, tomu věnuji čas od rána do večera,“ narazil také na své další téma, kterým je zdravotnictví, a to podpora psychického zdraví hlavně dětí a výstavba nové nemocnice v Praze.

Babiš řekl, že plánuje také cesty do postsovětských zemí, například Kazachstánu, kde bude shánět zdravotní sestřičky, protože „mluví rusky“. Na mysli měl zřejmě jejich schopnost se tak snáze v Česku dorozumět.

Hospodářská strategie vlády je rozdělená do pěti kapitol – lidé, inovace, infrastruktura, finance a prostředí. Každá kapitola má pak hodnocení výchozího stavu a stanoveného cíle včetně termínů. Na plnění strategie, které se má vyhodnocovat každého půl roku, bude dohlížet zmocněnec pro její implementaci.

Kapitola 1: Lidé 

Vláda chce zlepšit kvalitu, přístup i financování vzdělávání. Na něj by mělo jít do čtyř let 6 procent HDP oproti dnešním 5,2 procentům. Posílit se má kvalita univerzit.

Modernizovat se má také trh práce. Například další modernizací zákoníku práce a posílením flexibility trhu – tedy při nabírání a propouštění lidí. Vláda se chce inspirovat takzvaným dánským modelem, na který se odvolávala už předchozí vláda Petra Fialy. 

Dánský model například umožňuje výpověď bez udání důvodu, ale s vysokým odstupným a také rozsáhlý systém rekvalifikací lidí. Výpověď bez udání důvodu vzbudila mimochodem v minulé sněmovně velkou nevoli, a to jak v části koaličních, tak i opozičních kruzích, a do novely zákoníku práce se nedostala.

Ve stručnější verzi, než jakou předpokládala původní verze návrhu strategie z dílny samotného hnutí ANO, je pak ve vládním dokumentu slib zjednodušit přístup na trh kvalifikované síle ze zahraničí.

Zatímco původně ANO slibovalo vytvořit podmínky pro příchod nejméně 100 tisíc kvalifikovaných lidí ze zahraničí, nyní je ve strategii formulace, že se zvýší jejich počet. A současně se zamezí „přístupu neprověřených migrantů s důrazem na bezpečnost“.

Součástí této kapitoly je také závazek zvyšovat minimální mzdu na nejméně 47% průměrné mzdy do roku 2030.

Kapitola 2: Inovace

Česko by se podle dokumentu mělo v inovační výkonnosti posunout do TOP 8 v žebříčku European Innovation Scoreboard. A to do roku 2035, z dnešního 15. místa. Vzrůst má i podíl výdajů na vědu, výzkum a inovace z nynějších necelých 2 procent na 2,7 procenta v roce 2035.

Třetinu má financovat veřejný sektor, zbytek soukromý. K tomu mají pomoci daňové odpočty na vědu a výzkum, snížení daní pro příjmy z licencí k patentům a také podpora včetně daňové pro zakládání a růst startupů.

Ještě letos chce ministryně financí také zprůchodnit systém podpory zaměstnaneckých akcií (ESOP) využívaných právě ve startupech pro motivaci talentovaných lidí. Na základě nového startupového zákona se mají také zavést pro rostoucí inovativní firmy certifikace umožňující další administrativní a daňové výhody.

Posunout se má výrazně Česko v digitalizaci státní správy. Do projektů se má zapojit i soukromý sektor formou PPP (partnerství soukromého a veřejného sektoru).

Jedním z cílů má být také pokrytí 95 procent domácností a firem vysokorychlostním internetem do roku 2030 (nyní je to asi polovina) a pokrytí alespoň tisíce nynějších bílých míst 5G signálem do roku 2031. Na železnici se má také zvýšit kvalita mobilního signálu.

Česko má zabodovat také ve využívání a rozvoji umělé inteligence (AI). Strategie si dává za cíl, že Česko bude středoevropským centrem AI a bude patřit meziDosáhnout toho má jednodušším zaměstnáváním zahraničních talentů přes smart víza, vouchery na pilotní projekty v oblasti AI a dalšími granty pro vědecká pracoviště.

Vláda podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) zřejmě podpoří i projekt výstavby AI Gigafactory v Česku. Jde o obří datové centrum, které by mělo stát v Praze na Zbraslavi.

Hlavním investorem má být firma České Radiokomunikace. Už minulá vláda projekt podpořila a Česko si požádalo o dotaci z EU. AI Gigafactory si vyžádá celkovou investici zhruba 100 miliard korun. Z toho zhruba 70 miliard by investovaly České Radiokomunikace, 15 miliard český stát a 15 miliard Evropská komise.

„S ohledem na to, jak se to v Evropě v tuto chvíli vyvíjí, ve smyslu budování těchto infrastruktur, ve smyslu poptávky, ve smyslu stability prostředí, odolnosti, se blížíme k finálnímu rozhodnutí. A já musím říci, že od toho opatrného přístupu začínám být optimistický a vypadá to, že i s privátním investorem najdeme velmi rozumnou cestu, kdy ČR se k tomu přihlásí,“ uvedl Havlíček.

Kapitola 3: Infrastruktura

V kapitole jsou zahrnuty celkem 4 oblasti, a to energetika, výstavba a bydlení, doprava a suroviny.

V energetice jsou cílem dostupné a „konkurenceschopné“ ceny elektřiny, vybudování nových jaderných, plynových i obnovitelných zdrojů. Klíčovým cílem vlády je také mít pod kontrolou nyní polostátní energetický kolos ČEZ, kdy 30 procent akcií je veřejně obchodovatelných a je v rukou soukromých akcionářů.

Podle strategie má dojít k restrukturalizaci společnosti. „Vykoupení podílu – ne výdajem státu, ale vlastním výkupem ČEZ s cílem mít pod kontrolou výrobu elektřiny,“ píše se v dokumentu. Termín pro splnění cíle je 2029.

Nic bližšího vicepremiér Havlíček ani ministryně financí Alena Schillerová k výkupu akcií ČEZ neřekli, vzhledem ke „kurzotvornosti“ informací. Havlíček pouze odkázal na svá dřívější sdělení s tím, že vláda provede kroky k plnému ovládnutí skupiny ČEZ.

Pokud jde o nové jaderné bloky, vedle dvou v Dukovanech chce vláda rozhodnout o přípravě dalších dvou v Temelíně a o stavbě malého modulárního reaktoru.

Zavést chce takzvaný kapacitní mechanismus, tedy podpůrné platby pro nové plynové elektrárny, které nahrazují končící uhelné.

První aukce kapacit chce spustit ještě letos, první elektrárny mají být dokončeny v roce 2031. Pro uhelné zdroje strategie slibuje zavést mechanismus pro porporu rezervních kapacit.

Aukce se mají vypsat i na obnovitelné zdroje a vymezit se pro jejich výstavbu v objemu 10 GW i „vhodné oblasti“.

Pokud jde o výstavbu, vláda chce urychlit povolování. Klíčová má být výstavba bytů. Do roku 2030 má stoupnout počet nově dokončených bytů na 50 tisíc za rok, tedy podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové skoro o 20 tisíc ročně víc než doposud. Stát chce stavět 10 tisíc bytů ročně „pro klíčové profese, seniory a mladé“.

V dopravě je cílem dokončit dálniční síť, strategie vyjmenovává dokončení konkrétních úseků do roku 2030, a také pokračovat v přípravě vysokorychlostních železničních tratí. Termín dokončení páteřní tratě je 2040.

Postupovat se bude podle ministra dopravy Ivana Bednárika podle toho, na co budou peníze. „Za mě se bude stavět kvalitně, levně a chytře,“ upozornil. Každá investovaná koruna podle ně navíc zajistí v ekonomice další tři.

Kapitola 4: Finance 

Kapitola slibuje například posílení Národní rozvojové banky (NRB) a finančních institucí státu tak, aby se zvýšil objem záruk a úvěrů na 20 miliard do roku 2030. Přes NRB by se měly také podpořit infrastrukturní projekty

Vláda chce také zvýšit výnosnost českých penzijních fondů alespoň na průměr zemí OECD do roku 2030.

V oblasti investic chce vláda navýšit jejich příliv ze zahraničí. Pokud jde o veřejné investice, ty by měly z většiny realizovat české firmy. Více využívat se má také systém PPP.

Podpořit privátní investice chce vláda zrychlením odpisů po vzoru Velké Británie a zlepšit odpočty na vědu a výzkum.

Pokud jde o dopady do veřejných financí, strategie uvádí, že vláda zajistí střednědobou konsolidaci. Vyrovnané hospodaření státu se má zajistit i přes ambiciózní podpory ekonomiky „v delším horizontu“, jinak má být schodek „bezpečně pod hranicí 3 procent“ HDP.

Ministryně Schillerová také uvedla, že k zajištění financování kroků v hospodářské strategii by měly pomoct peníze získané v boji s šedou ekonomiku, evropské peníze či nastartování hospodářského růstu.

Kapitola 5: Prostředí

Poslední kapitola slibuje zlepšení hlavně ve třech oblastech. Vláda chce fungující stát, omezení byrokracie a podpořit export zboží a služeb.

Ekonomové se pozastavují hlavně nad tím, zda na všechno bude mít rozpočet peníze. Pokud má transformace ekonomiky podle strategie stát 3 biliony korun investic celkově, a to z většiny ze soukromého sektoru, musí se státní rozpočet také zapojit, upozornil ekonom Tomáš Holub z Centra veřejných financí Univerzity Karlovy. 

„Může zafungovat pákový efekt. Pokud by měl koeficient 5, tak na 3 biliony investic celkem by měl stát dát asi 600 miliard korun. Například formou daňových úlev, dotací či nějakým zvýhodněným financováním. Tady je potřeba říct, kde na to vláda vezme, jinak je to ,wishlist‘ a ne strategie,” uvedl ekonom.

Podle něj i Petra Janského ze stejného centra je ale obecně dobře, že vláda nějakou strategii má. Podnikatelé existenci dokumentu také vítají.

„Ta strategie je hlavně z našich podnětů. Takže těžko se hledá, co teď doplnit. Je dobře, že jsou tam konkrétní termíny,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Podle něj je také dobře, že vláda dokument schválila hned na začátku funkčního období. Dodává, že v mnohém dokument navazuje na strategii předchozí vlády, ta ale přišla pozdě. Kabinet Petra Fialy ji schválil až v posledním roce své vlády.

X XX

Fico zvažuje zastavenie núdzových dodávok elektriny na Ukrajinu. Premiér to pripustil počas diskusie so študentmi

Predseda vlády Robert Fico sa vo štvrtok 19. februára 2026 zúčastnil ďalšej diskusie so študentmi, tentoraz na Gymnáziu M. R. Štefánika v Novom Meste nad Váhom. Debatu označil za otvorenú a konštruktívnu, hoci sa podľa jeho slov nezhodli na všetkých témach.

Študentom pripomenul, že výhody, ktoré dnes mladá generácia považuje za samozrejmé – napríklad voľné cestovanie či spoločná mena euro – neprišli automaticky. Zároveň poukázal na to, že svet prechádza zásadnými zmenami a presadiť sa v ňom si vyžaduje viac úsilia než kedysi.

V tejto súvislosti citoval odkaz Milana Rastislava Štefánika, podľa ktorého musíme byť o niekoľko tried lepší, ak chceme uspieť. Mladých ľudí vyzval, aby sledovali dianie vo svete, učili sa cudzie jazyky a nebáli sa nových výziev. Podľa premiéra ich čakajú možno neisté časy, no zároveň majú pred sebou veľké príležitosti. Vyjadril presvedčenie, že medzi nimi je veľa talentu a odhodlania, a deklaroval ochotu podeliť sa s nimi o skúsenosti z politiky a diplomacie.

Diskusia sa však dotkla aj aktuálnych zahraničnopolitických tém. Premiér naznačil, že Slovensko môže prestať poskytovať Ukrajine núdzové dodávky elektriny, ktoré slúžia na okamžité „naštartovanie“ systému pri výpadkoch. Zdôraznil, že nejde o stálu dodávku, ale o krátkodobú technickú pomoc v prípade kolapsu ukrajinskej sústavy. 

Podľa jeho slov objem takejto podpory v poslednom období výrazne vzrástol. Uviedol, že len v januári tohto roka Slovensko dodalo Ukrajine dvojnásobok elektriny v porovnaní s celým predchádzajúcim rokom. Aj preto vláda podľa neho rieši, či má Slovensko pri tejto pomoci voľnú ruku, alebo ide o záväzok vyplývajúci z medzinárodných dohôd. O téme už kabinet rokoval aj so zástupcami spoločnosti SEPS.

Ako možné recipročné opatrenie v spore okolo tranzitu ropy premiér pomenoval zastavenie tokov elektriny potrebných na štartovanie ukrajinského systému. Podľa jeho vyjadrenia je vysoko pravdepodobné, že Slovensko k takémuto kroku pristúpi a núdzové dodávky zastaví. 

Zároveň však upozornil, že v prípade plynu je situácia odlišná. Slovensko dodáva na Ukrajinu plyn reverzným tokom, no tu podľa neho platia pravidlá európskej legislatívy. Ak si niekto plyn kúpi, musí byť doručený, a preto podľa premiéra nie je reálne reverzný tok úplne zastaviť.

X X X

SLOVENSKO  ZASTAVÍ  UKRAJINĚ  ELEKTŘINU

Spor o ruskou ropu eskaluje. Zastavíme dodávky elektřiny, hrozí Fico Ukrajině

Slovenský premiér Robert Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví dodávky ropy na Slovensko. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

„Pokud ukrajinský prezident (Volodymyr Zelenskyj) v pondělí neobnoví dodávky ropy na Slovensko, požádám příslušné slovenské společnosti, aby ve stejný den ukončily nouzové dodávky elektřiny na Ukrajinu,“ napsal Fico na svůj Facebook. „Jen v lednu 2026 byly tyto nouzové dodávky potřebné ke stabilizaci ukrajinské energetické sítě dvakrát více než v celém roce 2025,“ dodal.

Premiér uvedl, že „Slovensko pomáhá Ukrajině od začátku války“, přijalo přibližně 180 000 Ukrajinců, poskytuje humanitární pomoc a organizuje jednání. „Pro Ukrajinu děláme podstatně více než některé jiné země,“ zdůraznil Fico, podle nějž „ukrajinský prezident odmítá pochopit náš mírový přístup a zachází se Slovenskem zlovolně za to, že nepodporuje válku.“

„Nejprve zastavil dodávky plynu na Slovensko, což nám způsobilo ztráty ve výši 500 milionů eur ročně. Nyní zastavil dodávky ropy, což nám způsobuje další ztráty a logistické potíže,“ vyčetl Fico Zelenskému.

Slovenský premiér dále dodal, že „vzhledem k nepřijatelnému chování prezidenta Zelenského vůči Slovensku jako nepřátelskému státu“ považuje za správné, že Slovensko se nezapojilo do nejnovější evropské vojenské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur.

Podle světových médií byly důvodem přerušení provozu ropovodu Družba útoky Ruska. Fico tento týden před novináři ale tvrdil, že není zřejmé, kdo ropovod poškodil. Bratislava také uvedla, že Kyjev opakovaně odkládá zprovoznění Družby. Podle pátečního vyjádření slovenského ministerstva hospodářství ukrajinská strana posunula obnovení dodávek na příští úterý.

Fico dříve řekl, že Kyjev z politických důvodů blokuje obnovení dodávek ropy. Podobně se vyjádřilo tento týden i Maďarsko. Jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó hovořil o politickém vydírání, jehož cílem je přimět Maďarsko ke splnění požadavků Kyjeva, mimo jiné umožnit vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Slovensko a Maďarsko už ve středu shodně oznámily zastavení vývozu nafty na Ukrajinu. Budapešť pak uvedla, že zvažuje také zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev neobnoví dodávky ropy ropovodem Družba.

Slovensko a Maďarsko i po ruské vojenské invazi na Ukrajinu kupovaly ruskou ropu. Fico a jeho maďarský kolega Viktor Orbán dlouhodobě zpochybňují sankce EU proti Moskvě za její agresi vůči sousední zemi. Například Česko na surovině z Ruska již není závislé a ropu dostává západní trasou.

Slovenská vláda ve středu kvůli přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze. Současně umožnila bratislavské rafinerii Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL, čerpat z nouzových rezerv státu až 250 000 tun ropy. Stejné množství ropy vyčlenilo ze svých strategických rezerv také Maďarsko; přednostní přístup k surovině bude mít MOL.

Slovnaft už dříve oznámil, že pracuje na dodávkách ropy prostřednictvím ropovodu Adria, který vede z Chorvatska. Chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar pak uvedl, že jeho země nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovenska.

X X X

Venezuela po tlaku Spojených států udělila amnestii 379 politickým vězňům

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. Oznámil to poslanec Jorge Arreaza, který je autorem zákona o amnestii schváleného den předtím. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura.

Arreaza v televizi uvedl, že „amnestie má být udělena a propuštěno má být přibližně 379 vězňů mezi dnešním večerem a zítřejším ránem“. Státní zastupitelství podle něj podalo žádosti o amnestii příslušným soudům.

Na možné propuštění svých blízkých čekají u věznic již týdny jejich příbuzní. Amnestie se ale nevztahuje na všechny. Netýká se vojáků a policistů, kteří se účastnili akcí, které byly označeny za teroristické, a vztahuje se jen na 13 konkrétních období v čase prezidenství zesnulého Huga Cháveze (1999–2013) a jeho nástupce Nicoláse Madura.

„Mnozí z nás vědí, že zákon o amnestii se našich rodin netýká,“ řekla agentuře AFP devětatřicetiletá Hiowanka Avilaová ještě před oznámením amnestie. Její bratr, třicetiletý Henryberth Rivas, byl v roce 2018 zatčen a obviněn z účasti na pokusu o atentát na Madura. „Můžeme jen čekat na další opatření, možná na milost,“ naříkala žena před věznicí Rodeo 1 vzdálené asi 40 kilometrů od Caracasu, kde si trest odpykává mnoho vojáků nebo policistů.

Podle nevládní organizace Foro Penal opustilo vězeňské cely od začátku ledna, kdy prozatímní vláda oznámila podmíněné propouštění, 448 politických vězňů. Byl mezi nimi i Čech Jan Darmovzal zadržený při turistické návštěvě země v září 2024. Téměř 650 dalších disidentů ale stále ve vězení zůstává.

X X X

Dohra vlakového neštěstí u Nových Zámků: Zemřelo sedm lidí, policie označila viníka

Po téměř dvou letech padlo obvinění v případu rychlostního vlaku, který v létě 2024 narazil do linkového autobusu na jihu Slovenska. Tragédie si tehdy vyžádala sedm obětí. Odpovědnost za neštěstí měl nést výpravčí, který na uzavřenou kolej vpustil vlak. 48letý muž je obviněn z přečinu všeobecného ohrožení a v případě viny mu hrozí až deset let vězení.