Scholz „přiveze“ do Kyjeva těžké zbraně, spekulují v Německu. Pojede i Macron. Německý kancléř Olaf Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi mají podle informací italského deníku La Stampa společně navštívit Kyjev ve čtvrtek 16. června. Kancléř dříve tvrdil, že do Kyjeva pojede jen kvůli jednání o konkrétních tématech. Německá média proto spekulují, zda nehodlá přivézt těžké zbraně.

„Nechci se zařadit do skupiny lidí, kteří přijedou jen na krátkou chvíli kvůli fotografii,“ odpověděl Scholz v polovině května v rozhovoru s televizí RTL na otázku, kdy se na Ukrajinu chystá. Uvedl, že do Kyjeva, kam ho prezident Zelenskyj pozval, hodlá zamířit tehdy, až bude možné jednat o konkrétních tématech.

Termín návštěvy se podle informací německého nedělníku Bild am Sonntag přiblížil a italský list La Stampa jako datum uvádí čtvrtek 16. června, ačkoli úřady to i z bezpečnostních důvodů nijak nekomentují. Cesta do Kyjeva by podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) mohla znamenat, že dodání slibovaných těžkých zbraní z Německa na Ukrajinu se blíží.

Berlín slíbil Ukrajině mimo jiné systém protivzdušné obrany IRIS-T, sedm samohybných houfnic PzH 2000, na kterých se ukrajinští dělostřelci v Německu cvičí, nebo samohybné protiletecké systémy Gepard. Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk také opakovaně žádá o pásová bojová vozidla pěchoty Marder a tanky Leopard.

To Melnyk zopakoval i nyní v rozhovoru s agenturou DPA: „Bez německých těžkých zbraní bohužel nebudeme moci zlomit ohromnou vojenskou převahu Ruska a zachránit životy vojáků a civilistů,“ řekl velvyslanec. „Ukrajinci očekávají, že spolkový kancléř Olaf Scholz na návštěvě Kyjeva oznámí nový balík německé vojenské pomoci, jehož součástí by měly rozhodně být okamžité dodávky tanků Leopard 1 a obrněnců Marder,“ dodal.

Zbrojní koncern Rheinmetall, který obrněná vozidla pěchoty Marder modernizuje, připravil prvních šest kusů k vývozu. Kdo je získá, rozhodne německá vláda. Zpravodajská relace Tagesschau uvedla, že vláda s mardery počítá pro takzvané řetězové výměny, kdy Německo kompenzuje východním členům Severoatlantické aliance někdejší sovětskou techniku, kterou země přenechají Ukrajincům. V květnu například Německo ohlásilo, že Česku daruje 15 svých tanků Leopard 2A4, které mají být náhradou za tanky T-72, jež Praha podle dostupných informací poslala Ukrajině

FAZ uvedl, že Scholz, Macron a Draghi by mohli návštěvou Kyjeva vyslat jasný signál evropské podpory unijních ambicí Ukrajiny. Ukrajina se chce stát členem Evropské unie a Evropská komise slíbila vydat tento týden první stanovisko k ukrajinské žádosti o kandidátský status. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová to o víkendu prohlásila na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Rozhodnutí o tom, zda Ukrajině bude udělen status kandidátské země, je na členských státech EU a musí být přijato jednomyslně. Ukrajinskou žádostí by se měl zabývat summit EU ve dnech 23. a 24. června.

X X X

ČÍNA  SE  PUSTILA  DO  AMERIKY

Chcete válku? Vydáte se cestou smrti. Čínský ministr se tvrdě pustil do USA

Čínský ministr obrany Wej Feng-che se neobvykle ostře vyjádřil na adresu USA v souvislosti s Tchaj-wanem. Při příležitosti setkání s šéfem Pentagonu Lloydem Austinem prohlásil, že USA se snaží Čínu potlačovat a rozdělit ji. Varoval, že Peking nebude váhat reagovat válkou a bude bojovat „až do konce“.

 „Někteří lidé v USA se snaží potlačit Čínu na všech frontách. Pokud chcete konfrontaci, budeme bojovat až do konce,“ řekl Wej na bezpečnostní konferenci dialogu Šangri-la. „Pokud si někdo na Číně vynutí válku, její armáda necouvne.“

„Ti, kteří usilují o tchajwanskou nezávislost ve snaze rozdělit Čínu, rozhodně nedospějí k dobrému konci. Nikdo by nikdy neměl podcenit odhodlání a schopnost čínských ozbrojených sil ochránit svou územní celistvost,“ varoval ministr s tím, že pokud Tchaj-wan za přispění západních mocností vyhlásí nezávislost, ostrov a jeho spojenci se vydají na „cestu smrti“.

Čínská lidová armáda bojovala s „mnoha mocnými nepřáteli“ a dosáhla „mnoha vítězství“, holedbal se Wej. „Nebudeme tyranizovat jiné, ale též nenecháme ostatní, aby nás tyranizovali,“ prohlásil. „Všichni máme jasno, kdo je tyran,“ dodal s jasnou narážkou na USA.

Web Politicocituje nejmenovaného evropského diplomata, podle něhož jsou ministrova slova „silnější než obvykle“. Skutečnost, že se Austin a Wej poprvé v Singapuru osobně setkali, byla přitom vnímána jako znamení, že dlouhodobé napětí mezi oběma zeměmi lehce polevilo.

Se svou vyhrocenou rétorikou Wej zřejmě reagoval na Austinovo ujištění, že Washington bude čelit sílící přítomnosti Číny v indo-pacifickém regionu, kterou označil za zdejší zdroj nestability. Washington považuje čínskou aktivitu v oblasti za mocenské rozšiřování vlastní sféry vlivu bez respektu a na úkor ostatních států. Peking zase ostře kritizuje to, co považuje za „vměšování“ USA do vnitřních záležitostí Číny.

Čínu nedávno též rozhněval výrok amerického prezidenta Joea Bidena. Ten slíbil, že by Spojené státy byly v případě čínského útoku na Tchaj-wan ochotny vojensky zasáhnout. Bílý dům později tvrzení mírnil.

Čína si ostrov, který má vlastní vládu a státní zřízení, nárokuje jako vlastní území a pravidelně hrozí, že si jej vezme zpět silou. Tchaj-wan o připojení k pevnině nestojí a příležitostnou přítomnost čínských letounů ve svém vzdušném prostoru vnímá jako provokaci.

Invaze Ruska na Ukrajinu vyvolala obavy, zda Peking nevyužije situace a Tchaj-wan nenapadne. Čína se drží oficiální linky, že si nepřeje válku, zdůrazňuje však, že ostrov z její perspektivy není, na rozdíl od Ukrajiny, samostatným, suverénním státem.

Ze samotného Tchaj-wanu zaznívá, že Čína zřejmě během následujících tří let neprovede invazi, protože nechce dopadnout jako Rusko a hodlá se na útok nejdřív připravit. Od útoku Peking též odrazuje dopad mezinárodních sankcí, které se těžce podepisují na hospodářském a technologickém rozvoji Ruska. Nicméně, mnozí Tchajwanci kvůli strachu z budoucího vývoje začali docházet na lekce střelby.

Wej na konferenci hovořil o ruském vpádu na Ukrajinu jako o „válce“, namísto obvyklého konfliktu. Čínská média se drží ruského narativu, jenž označuje ruské aktivity na Ukrajině jako „speciální vojenskou operaci“, čínští vrchní představitelé se ovšem příležitostně od tohoto úzu odklání. U některých čínských diplomatických činitelů či analytiků se dokonce objevují poměrně tvrdé odsudky počínání Ruska.

Čína s Ruskem nicméně sdílí hlubokou podezřívavost vůči USA. „Kdo je toho (války na Ukrajině) strůjcem? Kdo z toho nejvíc těží? Kdo přilévá olej do ohně?“ pokládal Wej rétorické otázky s jasnou narážkou na USA. Moskva často zmiňuje Washington jako loutkaře Ukrajiny, jemuž slouží válka k vlastním mocenským zájmům.

X X X

Ruská muzea ukazují „krutosti“ NATO. Obsahují i trofeje z Ukrajiny

 V Rusku otevřeli v Moskvě a dalších městech „muzea krutosti NATO“. Výstavy ukazují údajné zločiny Severoatlantické aliance, zaměřují se však především na vojenské aktivity USA. Nechybí ani „jedinečné exponáty“ z Ukrajiny, která členem NATO není. Muzeum vzbuzuje rozličné reakce, někteří ho označují za sovětskou propagandu.

„Pokaždé je obtížné mluvit o zločinech spáchaných vojáky NATO,“ tvrdí průvodce v muzeu Jaroslav Polestrov. Studentům ukazuje mapu ilustrující, kam a jak daleko do Ruska mohou přiletět rakety Aliance, zatímco jim vypráví o bombardování Jugoslávie, k němuž dal příkaz „americký prezident Bill Clinton a další zločinci“, cituje jej agentura AFP.

Návštěvník moskevské expozice „NATO: Kronika krutosti“ si za zvuku blížících se válečných letadel může též prohlédnout obrázky lidí zraněných při útocích amerických bombardérů. „NATO je plné války,“ hlásí plakáty pověšené na zdech.

Na stěnách jsou též fotografie z evropských demonstrací proti NATO a početné snímky dětí z konfliktních zón, z nichž některé jsou viditelně zraněné

Exhibice reflektuje hlubokou podezřívavost Ruska k Spojeným státům, jež opakovaně Moskva vykresluje jako skutečného loutkaře za Severoatlantickou aliancí. Ostatní státy pak má za šachové figurky v ďábelské hře Washingtonu. Muzeum například zobrazuje svržení atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki v roce 1945, ač NATO bylo založeno až v roce 1949, či americkou invazi do Iráku, vůči které část členů NATO vystupovala kriticky a na níž se Aliance přímo nepodílela.

Prominentní místo v muzeu mají též „trofeje“ přivezené ruskými vojáky z války na Ukrajině, jako jsou ukrajinské vojenské uniformy, neprůstřelné vesty či odznaky. Ukrajinská vlajka zde visí vedle americké vlajky a helmy nacistických oddílů SS, jasný odkaz na údajné vlivné a početné „nacionalistické“ elementy – Kreml odůvodňuje válku nutností „denacifikace“ Ukrajiny.

Moskva též tvrdí, že ač Ukrajina není oficiálně členem NATO, slouží plánům Aliance na napadení Ruska. „Po rozpadu Sovětského svazu Spojené státy a NATO zahájily nestydatý rozvoj území Ukrajiny jako dějiště potenciálních vojenských operací,“ stojí na jedné informační tabuli.

„Musíme si uvědomit, že NATO a kronika krutosti jsou přesně ta samá věc,“ okomentoval dubnové otevření moskevského muzea ruský senátor Konstantin Kosačev. Muzeum je pro návštěvníky zadarmo, v Moskvě velmi neobvyklá vstřícnost odhalující, že Kreml má na propagaci nedůvěry k NATO zájem.

Od svého otevření výstava přilákala už přes 20 tisíc návštěvníků. „Obvykle máme skupiny organizované vládními organizacemi, sociálními centry a studenty z různých vojenských univerzit,“ uvedl průvodce Polestrov.

Podle serveru Moscow Timesse podobné expozice otevírají napříč Ruskem od Sibiře až k městům u hranic s Ukrajinou. „Tato výstava bude brzy otevřena ve všech regionech Ruské federace,“ prohlásil jeden vládní činitel na slavnostním zahájení ve městě Veliký Novgorod.

Muzeum vyvolává rozmanité reakce, od souhlasných ke kritickým. „Potřebujeme více takových výstav, aby lidé viděli, co se skutečně stalo,“ tvrdí důchodkyně Natalja. „Spousta věcí vás záměrně vede k určité emocionální reakci. Úplný obrázek zde nenajdete. Je to jen fasáda,“ nesouhlasí jiná návštěvnice, mladá Moskvanka Alexandra.

Podobné konfliktní reakce lze vidět i v návštěvní knize. „Je nutné, aby děti, dospívající a dokonce i mnozí dospělí na vlastní oči viděli, jak je západní svět prohnilý,“ napsaly dvě ženy. „Tato výstava je propagandistické svinstvo sovětského stylu,“ zní kritičtější příspěvek.

Rusko podle některých analýz ve stále větší míře vykazuje totalitární rysy. Muzea určená k propagandistickým účelům a hlásající nenávist k nepřátelům režimu jsou v totalitárních systémech poměrně běžná.

Například v Severní Koreji je možné navštívit Sinčchonské muzeum amerických válečných zvěrstev. Nacisté údajně plánovali v Praze vytvořit „muzeum vyhynulé rasy“, pro které shromažďovali židovské věci.

X X X

PRIMÁTOR  PRAHY  HŘIB  VYSTĚHUJE  UKRAJINCE  Z  MĚSTA

Hřib otáčí Prahu ukrajinským uprchlíkům zády. Kampaň, obvinil ho Rakušan

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině naposledy uprchlíky odbaví tuto středu. Pirátský primátor Zdeněk Hřib tak neustoupí od záměru, který ohlásil na začátku června. Uzavření centra odůvodnil přeplněností metropole a nedostatečnou kapacitou. Vláda podle něj navíc stále nepředložila požadovaný plán přerozdělování uprchlíků do méně vytížených krajů. Na místě KACPU zůstane informační služba pro uprchlík

Od začátku války na Ukrajině letos v únoru odbavilo asistenční centrum přes 98 tisíc uprchlíků a zajistilo bydlení pro 9 430 lidí. V Praze vznikla také dvě stanová městečka zejména pro romské ukrajinské uprchlíky, kterými prošly další stovky lidí.

„Pan primátor nepřistoupil na naše návrhy a prosby. Je evidentní, že pojal další pomoc Ukrajině jako své předvolební téma,“ uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan. O uprchlíky s ukrajinským pasem se prý postarají asistenční centra v dalších regionech.

Ministr věří tomu, že další kraje se ke kroku Prahy nepřipojí. „Je to nesolidární vůči ostatním krajům, které hrozí podobnou odpovědí. Jsem připravený k dalšímu jednání na úterní schůzce s ostatními hejtmany,“ řekl. Připomněl také, že spolu s premiérem a šéfem ODS Petrem Fialou budou s Hřibem jednat v pátek.

„V posledních měsících jsem dlouhodobě a opakovaně upozorňoval na potřebu rovnoměrnějšího rozložení lidí prchajících před válkou z Ukrajiny. Navrhoval jsem i nějaká motivační opatření založená na omezení vyplácení dávek uprchlíkům v místech, kde již není kapacita. Bohužel tento můj návrh byl odmítnut,“ uvedl Hřib.

Hřib za své rozhodnutí uzavřít centrum, které Praha dostala k bezplatnému užívání od developerské společnosti Central Group, čelí kritice některých hejtmanů.

Primátor neustále opakuje, že stále čeká na podrobnější právní zdůvodnění ze strany ministerstva vnitra a vlády. „Je to nutné pro možnost návrhu alternativ k řešení této situace na setkání s panem premiérem v pátek. Hlavní město je přetížené a chybí premiérem koordinovaný systém přesunu uprchlíků do jiných, méně vytížených oblastí. Není zkrátka možné registrovat další uprchlíky v místě, kde nebude možné se o ně postarat,“ uvedl.

Z výše uvedených důvodů proto město nyní neustoupí od záměru uzavřít KACPU. Provoz bude ukončen na dobu neurčitou a podle Hřiba je proces uzavření koordinovaný. O uzavření asi před dvěma týdny rozhodl magistrátní krizový štáb. „Uzavření 15. června znamená, že ve středu o půlnoci centrum uzavře a ve čtvrtek již neotevře,“ řekl v pondělí primátor.

Dodal, že se nemusí nutně jednat o definitivní řešení a pokud by stát ve spolupráci se samosprávami vytvořil spravedlivý mechanismus distribuce uprchlíků, Praha se nebrání tomu centrum opět otevřít.

V Praze je až čtyřikrát více uprchlíků na tisíc obyvatel než v jiných krajích. „Na místě KACPU bude i po jeho uzavření zajištěná informační služba, která bude schopná poskytnout příchozím základní informace a nasměrovat je k řešení jejich situace na jiném místě,“ dodal Hřib.

X X X

PREMIÉR  FIALA   LIDEM  V  ČR  NEPOMÁHA

Čekáte, že vláda pomůže všem? To je iluze vedoucí do záhuby, říká Fialův poradce

Vytváří se tu iluze, že vláda lidem všechno kompenzuje. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS před tím varoval poradce premiéra Štěpán Křeček. Podle něj jde o populismus, který předhazuje falešná řešení. „Kdyby vláda udělala všechny kroky, které navrhuje opozice, rozvrátilo by to zemi na dlouhé roky dopředu,“ řekl hlavní ekonom BHS.

„Vytváří se tu iluze, že se v této těžké době bude moci lidem všechno kompenzovat do poslední koruny. Staví se kolem toho populismus, který předhazuje falešná řešení o tom, jak krizi vyřešit. Problém je, že tato řešení by vedla k obrovskému schodku, který by byl úročen natolik vysokou úrokovou sazbou, že by to vedlo naši zemi do záhuby. Kdyby vláda udělala všechny kroky, které navrhuje opozice, rozvrátilo by to zemi na dlouhé roky dopředu,“ zkritizoval některé politiky poradce premiéra Petra Fialy.

 „Tady se hraje jenom na to, že budoucí generace zatím nemá volební právo, proto se na ni vůbec nemyslí. Je to neodpovědné,“ pokračoval Štěpán Křeček a zdůraznil, že všechna řešení, která navrhuje opozice, mají krátkodobý charakter.

„Když snížíme DPH na potraviny, povede to k výpadku v příjmech státního rozpočtu a navýšení schodku. A zatímco krátkodobě se ceny potravin v obchodech sníží, tak dlouhodobě bude ten schodek vytvářet další inflační tlaky, které zvyšují cenovou úroveň v ekonomice. Proto nemůžeme dělat krátké populistické kroky. Měli bychom to vyřešit jednou a pořádně. Zbavit se krize a dát ji ze stolu pryč,“ vysvětlil svůj postoj hlavní ekonom BHS.

S tím, že nás krize ještě nějakou dobu potrápí, se podle něj budeme muset smířit. „Že se nějakou dobu bude snižovat naše životní úroveň, s tím se musíme smířit. Dělá to každá krize. Musíme se podívat pravdě do očí, jinak to nikdy nevyřešíme,“ řekl také Křeček v pořadu 360°.

 Koncept „chudého milionáře“

Kromě potravin zdražují také pohonné hmoty i ceny za bydlení. Inflace se v Česku pohybuje na historicky nejvyšších hodnotách, kdy přesahuje 16 procent. Podle Daniela Hůleho z Člověka v tísni zdražování zasáhne nejenom nízkopříjmové skupiny či střední třídu, ale také takzvané chudé milionáře. „Vzhledem k tomu, jak rostou ceny za bydlení, milionářem se může stát každý, kdo vlastní takřka jakoukoliv nemovitost. Fakticky ale nemusí disponovat žádnými úsporami,“ vysvětlil pojem.

 „Jsem rád, že pan Hůle zdůraznil koncept chudého milionáře. Bojím se, že se díváme se do očí českému problému, kterému se říká vysoký podíl vlastnického bydlení,“ doplnil ve vysílání CNN Prima NEWS Michal Skořepa, analytik České spořitelny.

„Velká část české populace žije od samého mládí s myšlenkou, že si chce koupit vlastní bydlení. Což je v pořádku, ale špatně tu funguje nájemní bydlení a není tu vytvořená základní myšlenka toho, že se v průběhu našeho života mění styl a způsob, jakým bychom měli bydlet,“ pokračoval Skořepa.

„Když mám rodinu s dětmi, bydlím v domku nebo velkém bytě. Ve chvíli, kdy odejdou děti z domu, bych ale měl být připraven na to, že bydlení změním a přestěhuji se do menšího. U nás je však spousta seniorů, kteří dál bydlí v domku, kde je x místností a jsou nuceni vytápět daleko větší prostory. Kvůli tomu naráží na svá rozpočtová omezení,“ doplnil analytik.

X X X

Rusko chce připojit okupovaná území Ukrajiny jako nový federální okruh

Moskva chystá okupované území na Ukrajině spojit do nového federálního celku připojeného k Rusku. Uvádí to list Meduza s odvoláním na zdroje z Kremlu a prezidentské administrativy. Nad novým území budou mít dohled Rusové, kteří už nahrazují činitele ze separatistických republik na východě země. Nejisté jsou i pozice vůdců republik.

„(Nový federální) okruh by měl vzniknout po referendech o připojení k Rusku na těchto teritoriích. Ukrajinské území se nepřipojí k žádnému z existujících federálních okruhů v Rusku,“ řekl nezávislému serveru Meduza jeden ze zdrojů blízkých Putinově administrativě. Spojení by se mělo týkat okupované Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti.

Rusko sestává z osmi federálních okruhů, které se dále dělí na oblasti či republiky. V čele každého z okruhů je zplnomocněný představitel jmenovaný prezidentem. S východem Ukrajiny sousední Jižní federální okruh, za jehož součást Rusko považuje i Krym.

Kirill Stremousov, zástupce Rusy dosazeného gubernátora Chersonské oblasti, už dříve bez bližšího časového upřesnění uvedl, že úřady v Chersonu chystají referendum o připojení k Rusku. „Přijetí Chersonské oblasti do Ruska bude dokončeno, podobně jako na Krymu,“ uvedl též člen Státní dumy Igor Kastjukevič při návštěvě regionu.

Referenda o připojení v červenci, nebo září

Meduza píše, že Kreml přemítá o dvou možných termínech referend na okupovaných územích. První je v „půlce července, pokud to situace na frontě umožní“. Druhou, „více realistickou“ možností je 11. září, tedy tentýž den, kdy se v Rusku konají regionální a gubernátorské volby.

Na zřízení nového federálního okruhu má dohlížet Boris Rapoport, zástupce vedoucího prezidentského ředitelství pro záležitosti Státní rady, který území už údajně navštěvuje. Rapoport je považován za „krizového manažera“, který se osvědčil ve volebních kampaních pro Kremlem prosazované kandidáty.

K dispozici bude mít „politické činitele“, nazývané sovětským termínem politruk. Kreml je podle Meduzy hledá mezi „politickými stratégy“. Oficiálně jim budou přiděleny pozice zástupce starosty, jejich úkolem bude dohlížet na politický a veřejný život, média, přípravy referenda a sociální programy.

Kreml už začal na okupovaných územích nahrazovat místní ukrajinské činitele ruskými. Jeden z vůdců separatistické Doněcké lidové republiky Denis Pušilin nahradil členy svého kabinetu bývalými ruskými státními představiteli, například bývalým gubernátorem Lipecké a Uljanovské oblasti Alexandrem Kostomarovem či Vitalijem Chotčenkem, bývalým šéfem ministerstva průmyslu a obchodu. Vůdce Luhanské lidové republiky Leonid Pasečnik zase jmenoval bývalého náměstka gubernátora ruské Kurganské oblasti svým místopředsedou vlády.

I samotní vůdci separatistů však mohou být v budoucnu nahrazeni Rusy, podotýkají zdroje Meduzy. „Pochybné místní figurky by neměly mařit rozdělování financí Ruska. Peníze musí proudit správným směrem,“ zdůraznil jeden zdroj.

Ruský prezident Vladimir Putin odůvodňuje invazi na Ukrajinu „demilitarizací“ a „denacifikací“ země s tím, že představuje ohrožení pro Rusko i nezávislost separatistických republik. Ruské kroky a vyjádření čelních ruských představitelů ale naznačují, že moskevské cíle jsou mnohem přízemnější.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že Rusko na okupovaných územích obnovuje transportní sítě s cílem „vytvořit podmínky“ pro plnohodnotný provoz mezi Ruskem, Donbasem, Ukrajinou a Krymem a „rozvoj zemědělsko-průmyslového komplexu na osvobozených územích“.

Sám Putin se přirovnal k caru Petru Velikému a řekl, že posláním Ruska je „navracet a upevňovat“ území. Ukrajinu v tomto kontextu ale nezmínil.

X X X

EXMINISTR   MERTLÍK   NAVRHUJE  ZVÝŠIT  DANĚ,  POKLADNA   ČR   BEZ  PENĚZ,   VINOU  FIALY

  Daňové výnosy jsou neudržitelné. Vláda musí zvýšit daně, vyzývá ekonom Mertlík

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na téměř 190 miliard korun. Je pravděpodobné, že se nepodaří dodržet schválený schodek ve výši 280 miliard. „Je to situace radikální nejistoty, kdy je velmi obtížné prognózovat, kam až ta výše toho deficitu dospěje. A vláda má poměrně omezené možnosti,“ řekl pro Český rozhlas Plus ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík.

 Udržení schváleného deficitu prý zároveň není největší prioritou. I když se to nakonec nepodaří, nebude to žádná velká tragédie. Problém ale Mertlík vidí ve struktuře veřejných příjmů a výdajů, kterou považuje za dlouhodobě neudržitelnou.

„Celkový daňový výnos, který je momentálně někde okolo 33 procent HDP, je dlouhodobě neudržitelný,“ upozorňuje s odkazem na očekávané výdaje související s národní bezpečností a investicemi do armády.

Rozpočtové příjmy by prý měly vzrůst o přibližně tři procentní body, což zároveň nelze udělat z roku na rok a daňové břemeno musí být rozloženo tak, aby škody byly co nejmenší. „Musí se zvýšit zdanění vyšších příjmových skupin,“ zdůrazňuje ekonom.

Zatímco u daní z příjmů firem pro větší zvýšení nevidí velký prostor, u fyzických osob by podle Mertlíka měla být zavedena daňová progrese a také dojít ke zvýšení daní z nemovitosti, byť v celkovém objemu jde o malou část.

„Dostáváme se do situace válečné ekonomiky.“

 „Nicméně většina členských zemí Evropské unie má výnosy z daní z nemovitosti a obecně majetkových daní někde mezi 2 a 3 procenty HDP. U nás jsme hluboko pod procentem,“ srovnává ekonom.

Válečná ekonomika

Inflace v květnu dosáhla hodnoty 16 procent, analytici navíc předpokládají další růst v červnu a červenci. Mertlík uvádí, že pokud nenastanou další cenové šoky, mohla by se situace začít pomalu zklidňovat ve druhé polovině roku.

Přestože na trhu není nedostatek komodit, včetně ropy a plynu, tak jejich ceny letí vzhůru v očekávání růstu cen.

„Bezesporu dochází k výraznému zvyšování marží u celé řady výrobců a prodejců. Čili nejsou to jenom náklady v tom úzkém slova smyslu, ale prostě své si na tom snaží celá řada podniků a podnikatelů jaksi uhrát, když to řeknu velmi lidově,“ dodává.

Proti tomu podle Mertlíka může působit centrální banka zvyšováním úrokových sazeb a tím snižováním spotřebitelské poptávky. Daní za zkrocení inflace ale pravděpodobně bude určitý pokles HDP, přinejmenším pokles růstu.

Stejně tak vláda má celou řadu možností, jak inflaci krotit, ty ovšem téměř nevyužívá. „Ministerstvo financí má rozsáhlé pravomoci na zastropování cen i marží. Jsou i další legislativní nástroje, které za normálních okolností není vhodné používat. Jenomže my se dostáváme do situace válečné ekonomiky. Války se neúčastníme, ale probíhá v bezprostřední blízkosti a naši ekonomiku ovlivňuje,“ podotýká současný rektor Vysoké školy Škoda Auto Pavel Mertlík.

 X X X

 Sankce přes 82 milionů: Brusel vystavil Česku pokutu za chyby v zemědělských dotacích i Babišův střet zájmů

Minulý pátek Evropská komise v tichosti zveřejnila dokument, ve kterém vystavila Česku „pokutu“ přesahující 82 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích. Ta obsahuje i sankci za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), jak pro iROZHLAS.cz potvrdila mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu. „U konkrétního projektu, který se týká střetu zájmů, se jedná 1,1 milionu korun,“ uvedla.

 Mohu potvrdit, že bylo zveřejněno prováděcí rozhodnutí komise k auditnímu šetření, které probíhalo od roku 2019. Prováděcí rozhodnutí informuje o vyloučení některých výdajů. Součástí vyloučených výdajů je poskytnutá dotace na projekt šetřený z důvodu střetu zájmů,“ uvedla pro iROZHLAS.cz vedoucí tiskového oddělení Státního zemědělského intervenčního fondu Luďka Raimondová.

Celkově se podle ní jedná o zhruba 3,3 milionu eur, tedy více než 82 milionů korun dle aktuálního kurzu. U konkrétního projektu, který se týká střetu zájmu, pak jde o asi 1,1 milionu korun.

Pokuta je výsledkem auditu ke střetu zájmů Andreje Babiše (ANO), který v Česku proběhl na začátku roku 2019. Závěrečná zpráva k auditu dorazila českým úřadům už na konci března letošního roku, její český překlad pak dostali úředníci v pondělí 4. dubna. Úřady ale její závěry nezveřejnily s tím, že čekají právě na případné vystavení pokuty.

Rozhodnutí o finanční korekci by mohlo Česko zažalovat u Soudního dvora Evropské unie. Zemědělský fond by tento krok muselo udělat do dvou měsíců. „Fond zpracoval varianty dalšího možného postupu. Nyní očekává schválení konkrétní varianty, podle které bude dále postupovat,“ dodala k tomu Raimondová.

Na začátku letošního roku takto ministerstvo zemědělství zažalovalo Brusel kvůli pokutě ve výši 1,15 miliardy, kterou Evropská komise vystavila za téměř pět let staré chyby v rozdělování evropských dotací. Server iROZHLAS.cz o tom informoval ZDE.

To je rozdíl oproti první větvi auditu ke střetu zájmů, která řešila investiční dotace a jejíž závěry jsou známé už řadu měsíců. Ve druhém případě totiž Češi mají v ruce pouze závěrečnou zprávu, kterou není možné žalovat.

Pozastavené dotace

Kvůli auditu ke střetu zájmů zemědělský fond v minulosti pozastavil projekty dceřiných společností koncernu Agrofert za zhruba půl miliardy korun. Příspěvek z Evropské komise měl činit zhruba 200 milionů korun, zbytek pak měl jít z českých peněz.

Projekty jsou v různé stupni administrace. Většina z nich byla pozastavena ve fázi schvalování. Dva projekty už byly stvrzené smlouvou a u další pětice projektů pak fond dotace stopl až ve chvíli, kdy už mělo dojít k vyplacení ze státního rozpočtu.

Šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš od začátku střet zájmů odmítal. „Nevím o žádném dokumentu, na který se mě ptáte. Neznám detaily, ani nemám informace, že se jakkoliv vztahuje k mé osobě. Tudíž se k němu nemohu vyjádřit. Obecně platí, že jsem nikdy žádný střet zájmů neměl a v České republice k tomu existuje pravomocné rozhodnutí. Nikdy jsem ani nebyl součástí auditů ohledně střetu zájmů a evropští auditoři se na mne nikdy neobrátili,“ řekl Radiožurnálu Andrej Babiš.

O zprávě neví ani koncern Agrofert, který Andej Babiš kvůli zákonu o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů. „O závěrečné zprávě jsme se dozvěděli z médií, nemáme k ní bližší informace. Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu s právem České republiky a Evropské unie,“ uvedl v dubnu pro iROZHLAS.cz mluvčí Pavel Heřmanský.

„Pro vracení dotací nevidíme důvod. Musíme se ostře ohradit proti tomu, že by daná sankce byla způsobena jednáním našich společností a věříme, že se bude Česká republika proti tomuto rozhodnutí bránit soudní cestou. Jak již dříve Státní zemědělský intervenční fond oznámil, zastavil proplácení dotací společnostem skupiny Agrofert, není nám tedy jasné, jak by daná sankce mohla být udělena za projekty, které byly pozastaveny,“ dodal pro Radiožurnál.

X X X

PŘEDSEDA   ÚS   RYCHETSKÝ   POŽADOVAL   PENÍZE  PRO   KLUB   TENISU

Sportovní dotace pro synovce. Rychetský měl zatajit příbuzenský vztah

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský tajil příbuzenský vztah s majitelem tenisového klubu, pro který chtěl získat dotace. Tvrdí to portál Seznam Zprávy, podle něhož Rychetský dříve novinářům ani policii vztah nepřiznal. Rychetský si stojí za tím, že nic nezatajil.

Rychetský zájem o dotace zdůvodňoval každoročním pořádáním charitativní akce pro postižené děti v tenisovém klubu v brněnských Lužánkách. Jak však zjistil portál Seznam Zprávy , Rychetský nejenže klub sám aktivně navštěvuje, ale majitel klubu je také jeho vzdálený synovec. „Ano, naši tatínkové jsou bratranci,“ přiznal Rychetský.

Na figurování Rychetského v kauze ovlivňování sportovních dotací upozornila už dřív Simona Kratochvílová, bývalá náměstkyně ministryně školství, která byla v kauze zatím nepravomocně odsouzena na šest a půl roku ve vězení.

Rychetský byl v srpnu 2018 kvůli kauze na výslechu u policie, ani tam svůj příbuzenský vztah k majiteli tenisového klubu nepřiznal. „Ing. Vanžura je už několik let mrtvý, myslím, že jeho syn se jmenuje stejně a jsou představitelé tenisového klubu Lužánky. S Ing. Vanžurou se potkávám na tenise. Znám dobře celou jejich rodinu, a to za dobu 15 let, co jsme v Brně,“ odpověděl u výslechu Rychetský na otázku, zda zná majitele klubu Leoše Vanžuru, a jaký je jejich vztah.

Rychetský si ale stojí za tím, že nic nezatajil. „Tvrzení, že jsem ‚vám zatajil své příbuzné‘, je směšné. Nevím, proč bych zrovna vás měl informovat o všech svých příbuzných,“ napsal Rychetský redakci Seznam Zpráv. „Ostatně k rodině Vanžurových mne mnohem více než velmi vzdálené příbuzenství váže především přátelství,“ doplnil Rychetský.

Předseda Ústavního soudu také odmítl, že by se jednalo o střet zájmů, jelikož rozdělování dotací je zcela mimo jeho ústavní pravomoci.

Spolu s Kratochvílovou byl v roce 2017 v kauze sportovních dotací obviněn předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslav Pelta. Dvojice se tehdy měla domlouvat na přípravě dotačních programů.

Kratochvílová tvrdí, že bylo mnoho dalších lidí, kteří by měli stejně jako ona či Pelta čelit soudu. Mezi těmi, kteří svého postavení kvůli dotacím zneužili, byl podle ní kromě Rychetského také ministr práce sociálních věcí Marian Jurečka, kterého zmiňuje v souvislosti s dotací pro Sokol Kokory, odkud pochází a kde je v zastupitelstvu jeho bratr.

X X X

Policie navrhla obžalobu v kauze Savova. Po osmi letech končí vyšetřování

Policie navrhla podání obžaloby v případu krácení daní a praní špinavých peněz se škodou zhruba 700 milionů korun. V kauze čelí stíhání 11 lidí, podle dřívějších informací je mezi nimi podnikatel František Savov. Kriminalisté ukončili vyšetřování po osmi a půl letech. Savov do Česka vzkázal, že veškerá obvinění považuje za absurdní a vykonstruovaná.

„Délku vyšetřování ovlivnila sofistikovanost případu, kdy k transakcím byla použita řada bankovních účtů offshore společností, a také vyhýbání se trestnímu řízení ze strany jednoho z obviněných,“ uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.

Savov žije a podniká v Británii. Tamní soudy v minulosti opakovaně rozhodly o jeho vydání do vlasti, podle dřívějšího vyjádření státního zastupitelství ale v zemi požádal o azyl. Ibehej v pondělí napsal, že proti jednomu z obviněných vede policie stíhání jako proti uprchlému.

Skupina obviněných podle kriminalistů neoprávněně vylákala nadměrné odpočty DPH u jimi ovládaných společností, a to v období od září 2009 do dubna 2012. Finanční prostředky, které jim vyplatil finanční úřad, následně na pokyn jednoho z obviněných přeposílali na větší množství bankovních účtů, aby je legalizovali.

„Policistům NCOZ se podařilo zajistit jako tzv. náhradní hodnotu majetek v celé výši způsobené škody,“ doplnil mluvčí s tím, že případ s krycím názvem Octavian řešil pracovní tým Daňová Kobra v součinnosti s Finančním analytickým úřadem.

Návrh na obžalobu 11 osob pro krácení DPH a legalizaci výnosů z trestné činnosti se škodou cca 700 milionů Kč. Kriminalisté NCOZ již předali spisový materiál na Městské státní zastupitelství v Praze.  Všichni obvinění jsou na svobodě, v případě pravomocného rozsudku jim hrozí až desetileté vězení. O podání obžaloby bude rozhodovat Městské státní zastupitelství v Praze.

Padesátiletý podnikatel už dříve řekl, že se před českou justicí neskrývá, je ale přesvědčený, že v Česku nemá zaručeno právo na spravedlivý proces. „Kauza Octavian stála na počátku cílené likvidace podnikatele Františka Savova a jeho byznysu. Během let následujících po vypuknutí kauzy byl František Savov připraven o společnosti a majetky miliardových hodnot, často za asistence a dohledu policie, státního zastupitelství a soudů,“ sdělil dnes Savovův mediální zástupce Jan Hrubeš.

„Kauzu permanentně provází šíření nepodložených spekulací, lží, nelegální úniky z vyšetřovacího spisu a dehonestační kampaň,“ pokračoval. Státní zastupitelství podle Hrubeše předkládalo britským úřadům nepravdivé informace s cílem dosáhnout vydání Savova do České republiky.

„Přitom české justiční orgány za celou dobu nebyly ochotny Františka Savova ani vyslechnout. František Savov věří, že se věc dostane do rukou soudu, který bude mít odvahu odolat nátlaku a spravedlivě rozhodnout,“ dodal Hrubeš.

V Česku byl Savov známý především jako majitel vydavatelství Mladá fronta. Právě v sídle vydavatelství zasahovali v roce 2013 kvůli daňové kauze policisté. Do portfolia Mladé fronty patřil například deník E15, týdeník Euro, časopis Lidé a Země, některá dětská periodika či odborné časopisy a firemní periodika. Část titulů včetně deníku E15 od Savova v roce 2016 koupila společnost CN Invest z mediální skupiny ovládané Danielem Křetínským a Patrikem Tkáčem.

X X X

Evropa neřeší lékovou závislost na Číně a Indii. Ta je přitom hrozivá, varují odborníci

Přestože koronavirová krize odhalila, jak je Evropská unie závislá na dodávkách účinných látek pro výrobu léků na Číně a Indii, zatím se s tím nic neděje. V sedmadvacítce chybí jakýkoli program zaměřený na podporu návratu výroby účinných látek zpět do Evropy. „Evropské vlády nejsou ochotny platit víc za léky vyrobené na území Evropské unie,“ řekl šéf České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel během diskusního kulatého stolu konaného za účasti zástupců ministerstva zdravotnictví a ministerstva průmyslu a obchodu.

Zájem Evropy se v oblasti farmacie soustředil v minulosti hlavně na inovace, výzkum, vývoj a ceny léků. Nikdo se však už příliš nezajímal o to, kde se léky vyrábějí. „Až pandemie koronaviru začala odhalovat, jak závislá Evropa na jiných zemích je,“ řekl během diskuse na půdě ministerstva průmyslu a obchodu Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem na úvod diskusního kulatého stolu, který pořádal Zdravotnický deník.

Právě tlak na ceny vedl k tomu, že evropská sedmadvacítka se v průběhu posledních dvaceti let stala závislou na Asii, a to především na Číně a Indii. Podle Vrubela však nejde o závislost ve smyslu importu hotových léků, nýbrž aktivních účinných látek, které se k produkci léků používají. Outsorcing jejich výroby do Asie vytvořil problémy, jimž Evropa kvůli zablokování dodavatelských řetězců v důsledku protiepidemických opatření čelila.

Evropa nechce platit za léky vyrobené doma

„Výroba aktivních látek probíhá ve 12 místech na světě, z toho šest se nachází v Číně. Odtud jsou vyváženy do celého světa a teprve výroba konečných forem léků, především antibiotik, probíhá ve stovkách až tisících míst na světě,“ upozornil Vrubel.

Jenže ani v případě produkce konečné formy léků na tom Evropa není bůhvíjak. Z celosvětového hlediska si drží jen 18procentní podíl. Podíl Indie činí 31 %, Číny 14 % a Spojených států a Kanady dohromady necelých 40 %. „V případě generických léků je závislost světa na produkci aktivních účinných látek (API) z Indie a Číny ještě větší, v těchto dvou zemích se vyrábí dvě třetiny celosvětové produkce API,“ zdůraznil ředitel České asociace farmaceutických firem.

 A co je příčinou? Jak už bylo řečeno, tlak na nízké ceny léků. „Evropa je u finálních léků cenově nejnižší kontinent,“ upozornil Filip Vrubel. Podle něho je problém také v tom, že zdravotnické systémy (tedy vlády) nečiní rozdíl mezi tím, zda jsou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny evropské nebo mimoevropské léky. „Evropské vlády nejsou ochotny platit víc za léky vyrobené na území Evropské unie,“ dodal.

Řešení zatím jen na papíře

Podle Vrubela sice Evropská komise v důsledku pandemie koronaviru zjistila, že čelí vážnému problému, přispěchala s řadou strategií, ale to je asi tak všechno, co se doposud stalo. „Komise identifikovala výrobu API jako jednu z klíčových výrob, které je třeba posilovat. Nevidíme ale konkrétní kroky. Není zde jediný program, který by byl zaměřen pouze na zdravotnický průmysl. Ten musí žádat o podporu ze stejných programů jako jiný zpracovatelský průmysl, čili soutěží s výrobci automobilů nebo jiných průmyslových výrobků,“ upozornil.

Že si je stát těchto problémů vědom, potvrdil také náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Podle něho je nanejvýš důležité, aby se to změnilo. „Farmaceutický průmysl má mimo jiné vysoký potenciál inovace. V Česku tento sektor výrazně roste a tvoří asi o 58 procent vyšší přidanou hodnotu než zbytek zpracovatelského průmyslu. To znamená, že tam jsou také vyšší mzdy,” řekl Muřický v průběhu diskuse.

X X X

‚Konkrétní a bezprostřední hrozbě únosu a vraždy.‘ Izrael vyzval své občany, aby opustili Turecko

Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid v pondělí vyzval občany své země, aby urychleně opustili Turecko. V zemi jim podle něj hrozí útoky ze strany íránských agentů, uvedla agentura AFP. Ministr uvedl, že se izraelským a tureckým tajným službám podařilo v uplynulých týdnech zmařit několik íránských útoků na izraelské turisty v Istanbulu.

Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid uvedl, že se izraelským úřadům ve spolupráci s Ankarou podařilo v posledních týdnech zmařit několik útoků na Izraelce na dovolené | Zdroj: Reuters

„Vyzýváme Izraelce, aby nelétali do Istanbulu… a pokud už v Istanbulu jsou, tak aby se vrátili do Izraele co nejdříve,“ uvedl Lapid. Podle něj izraelští turisté čelí v oblasti „konkrétní a bezprostřední hrozbě únosu a vraždy“.

Podle ministra zahraničí se izraelským úřadům ve spolupráci s Ankarou podařilo v posledních týdnech zmařit několik útoků na Izraelce na dovolené. To podle Lapida umožnilo „zachránit život vícero Izraelců“, z nichž si řada ani neuvědomila, že byla v nebezpečí. Turecké vládě pak poděkoval za snahu ochránit životy izraelských občanů.

Izraelská média v neděli napsala s odkazem na neoficiální zdroje, že se izraelským a tureckým tajným službám podařilo zmařit íránský plán na únos izraelských turistů. Podle serveru Times of Israel se informace o možném útoku objevila po květnové vraždě vysoce postaveného íránského důstojníka Saída Chodáího, z jehož smrti Teherán viní právě Izrael.

Kvůli hrozbám ze strany Íránu izraelské úřady vydaly varování před cestami do Spojených arabských emirátů a Bahrajnu.

Vztahy mezi Izraelem a Íránem jsou dlouhodobě špatné. Írán upírá Izraeli právo na existenci. Izraelská vláda si přeje ráznější postup proti íránskému jadernému programu, protože se domnívá, že by se Teherán mohl pokusit získat jadernou zbraň. To ale Írán odmítá. Izraelské letectvo také útočí v Sýrii na cíle spjaté s Íránem. Teherán také tvrdí, že Izrael stojí za útoky na jeho vědce a vojáky. Izraelská vláda ale obvykle tento druh operací nekomentuje.

X X X

MLADÍ  Z  AFRIKY  CHTĚJÍ   DO  SVĚTA

Afrika se chystá opět do pohybu. Emigrovat chce více než polovina mladýcH

Stále více mladých Afričanů chce emigrovat, vyplývá z průzkumu provedeného v 15 afrických zemích. Dřívější průzkum z roku 2020 ukazoval, že více než dvě třetiny mladých lidí chce zůstat v rodné zemi. Nyní se jich 52 procent plánuje v příštích třech letech přestěhovat do zahraničí. O výsledcích průzkumu projektu The African Youth Survey informuje list The Guardian.

 V suchem postiženém Somálsku, Etiopii a Keni umírá jeden člověk hlady každých 48 vteřin. (12. května 2022) | foto: AP

Mezi faktory, které přispívají k jejich pesimistickému pohledu na budoucnost kontinentu, patří podle zjištění především covid-19, klima, nestabilita a násilí, cituje průzkum The Guardian. Dřívější optimismus početné skupiny mladých lidí narazil na nedostatečný přístup k financím a příležitostem, ze kterého viní postarší vedení svých zemí.

„Mnoho lidí, zejména ze středních vrstev, říká, že tady nemá moc do čeho investovat, takže chtějí jít do zahraničí,“ řekla Cholúd Chaírová, zakladatelka súdánského think tanku Confluence Advisory. Dochází tak podle ní k masivnímu odlivu mladých lidí, třeba ze Súdánu. To dál snižuje schopnost země nastavit potřebný politický a ekonomický rámec, a stát se tak ocitá v začarovaném kruhu.

Podle průzkumu bylo pouze 32 procent ze 4 500 dotázaných mladých lidí ve věku 18 až 24 let optimistických ohledně vyhlídek Afriky, což je pokles o 11 procent oproti předchozímu průzkumu. Naposledy bylo šetření tohoto druhu provedeno na začátku roku 2020.

„Pro mnoho afrických zemí je tento rok volební nebo předvolební, je tedy logické, že lidé budou vnímat nestabilitu jako problém,“ řekl Ivor Ichikowitz, jehož jihoafrická rodinná nadace vypracování zprávy zadala. Mnozí mladí lidé měli navíc podle Ichikowitze kvůli pandemii přerušenou školní docházku a jejich rodiny přišly kvůli covidu o příjmy.

Téměř ve všech zemích se nejméně dvě třetiny mladých lidí domnívaly, že se jejich země ubírají špatným směrem, s výjimkou Rwandy a Ghany, kde bylo 60, respektive 56 procent mladých lidí optimistických ohledně směřování své země.

Respondenti z Nigérie a Zambie se naopak zařadili na poslední místa. Názory týkající se vyhlídek kontinentu jako celku byly více rozdělené. Pouze v Ghaně se většina respondentů domnívala, že se Afrika ubírá správným směrem.

Přibližně 60 procent obyvatel Afriky je mladších 25 let a více než třetina je ve věku 15 až 34 let. Do roku 2100 bude mít Afrika podle předpovědí nejmladší obyvatelstvo na světě s průměrným věkem 35 let.

X X X

Dívky musely na noční gynekologické prohlídky, píše Hiltonová o zneužívání

Dědička hotelového řetězce Paris Hiltonová (41) se podělila o detaily ohledně sexuálního obtěžování, které zažila jako teenagerka. Vše začalo v jejích šestnácti letech, kdy ji rodiče poslali do nápravného zařízení. Modelka tehdy podle jejich názoru potřebovala trochu srovnat do latě.

 „Hned první den jsem si musela svléknout všechno oblečení, dřepnout si a zakašlat a následně se podrobit gynekologické prohlídce. Po celou dobu se na mě přitom díval mužský personál,“ popisuje Paris Hiltonová ve sloupku pro USA Today.

„Bylo mi to opravdu hrozně nepříjemné. Ale namlouvali mi, že je to jen rutinní a oprávněná kontrola, zda něco nepašuji a nesnažím se do školy pronést drogy. Jako šestnáctiletá holka jsem moc nechápala, proč se to vyšetření musí dělat tak často a výhradně uprostřed noci,“ píše.

Většina těchto vyšetření se přitom měla odehrávat v čase, kdy Hiltonová „trpěla nedostatkem spánku a byla pod vlivem silných léků“. Když se těmto častým prohlídkám bránila, zaměstnanci jí pohrozili, že půjde na pozorování, kterému se na škole přezdívalo „samotka“. Dědička si prý nic nenamlouvá a dnes je jí jasné, že šlo o sexuální zneužívání.

Podle informací na oficiálních stránkách funguje internát v Provo Canyon od roku 1971. Obvinění z údajného zneužívání se s institucí táhnou průběhem celé její historie, o čemž se v roce 2020 obsáhle psalo v novinách Salt Lake Tribune.

Na základě toho, že Paris Hilton začala o svých znepokojujících zkušenostech veřejně vyprávět, se ve Spojených státech začalo volat po nových zákonech, které by měly změnit necitlivé zacházení s nezletilými v léčebných centrech.

„Dětem v těchto ústavech a nápravných zařízeních jsou odpírána základní lidská práva už celá desetiletí. Ti, kteří to zažili, mohou nyní veřejně popsat své prožitky a vyzvat Kongres k tomu, že je čas jednat a konečně děti opravdu chránit,“ vyjádřila se Paris Hiltonová.

Dědička hotelového impéria promluvila o institucionálním zneužívání dětí na tiskové konferenci ve Washingtonu. Popsala své zážitky a zkušenosti z dětství a vyzvala k přijetí zákona „Stop Institutional Child Abuse Act“, který by podpořil podávání zpráv a dohled nad institucemi.

X X X

Znásilnění či manželství pro všechny. Ne je ne, míní exministryně Kovářová

Rozhodla se kandidovat do Senátu, dlouhodobě ji ale provází kontroverzní vyjádření. V pondělí například nepřímo přirovnala bývalá ministryně spravedlnosti akt znásilnění ke snaze prosadit manželství pro všechny. „Ne je prostě a jednoduše ne a nemusím se zpovídat, ani vám vysvětlovat své důvody,“ napsala ve svém blogu právnička Daniela Kovářová.

Jsou to nedůstojná slova bývalé ministryně spravedlnosti, která ukazuje, že nemá žádný smysl pro spravedlnost a lidská práva. Je to spíš výkřik do tmy s bezpočtem nelogických argumentů a vidím v tom snahu upoutat pozornost před volbami do Senátu,“ myslí si mluvčí iniciativy Jsme fér Filip Milde.

Kovářová ve svém blogu mimo jiné zmiňuje, že nemusí s ničím a nikým souhlasit, „ani když to chce Evropská unie. Ani když vršíte hory argumentů, které se zdají rozumné jen vám. Ani pak vás nemusím poslouchat,“ píše. Svůj postoj vysvětluje tím, že jí vyhovuje současný stav a nechce žádné změny.

„Právo na pokrok a změny nikde není zakotveno. Právo nesouhlasit je naopak právem ústavním. Nemusím souhlasit s manželstvím pro všechny, s korespondenční volbou, se zrušením hotovosti, s ochranou planety, s eurem ani s přechodem na elektromobilu,“ argumentuje. A na Twitteru upozornila: „Pamatujete na kampaň proti znásilnění? NE je prostě a jednoduše NE.“

Podle ní je lidí, kteří těmto novotám říkají potichu ne, hodně. „Jenomže vás je víc vidět a slyšet. Máte lepší hlásné trouby a dokonalejší PR,“ tvrdí a dodává: „Moje ne neuznáváte, mé slzy nechcete vidět, můj nesouhlas odmítáte slyšet. ‚Však ona souhlasila,‘ řeknete pak podobně jako ti, co stojí před soudem. Možná ještě přidáte ‚Však to bylo pro její vlastní dobro.‘“

Milde z iniciativy Jsme fér připomíná, že se s názorem, který zastává právnička Kovářová, rozhodně většina nesouhlasí. „Spíš se snaží upoutat pozornost velmi malé, vyhraněné a radikální skupiny obyvatel, kterou chce asi oslovit,“ přemítá. Přestože se iniciativa snaží bavit nejen se svými podporovateli, ale i odpůrci, v tomto případě nevidí mluvčí žádný význam.

„Několik let projevuje jasnou nevoli přijmout snahu zrovnoprávnit statisíce lidí v Česku. Naopak svoji rétoriku vyostřuje. Chce bojovat za normální svět, ale spíš je to o tom, že by ráda diktovala, co je normální svět a jak v něm mají lidé žit,“ vysvětluje s tím, že podle nejnovějšího průzkumu z minulého týdne je manželství pro všechny nakloněno 65 procent respondentů z Česka.

Milde dodává, že srovnání znásilnění a manželství pro všechny, které se týká statisíců lidí a tisíců dětí, je nedůstojné. „Nikdo nenutí Danielu Kovářovou, aby si vzala jinou ženu. Je to rozhodnutí každého člověka,“ upozorňuje.

Stejně jako Milde s postoji Kovářové nesouhlasí další. David je homosexuál. Přiznává, že politička sice má právo nesouhlasit a vyjádřit se, jenže podle něj nepochopila, o čem konkrétně je manželství pro všechny. „Není to žádná válka mezi dobrem a zlem, jak se nám ona i mnozí další snaží namluvit. Já chci pouze stejná práva, jako má ona a řada dalších heterosexuálů, o nic jiného nejde,“ objasňuje situaci.

Doplňuje, že by se ze svateb gayů a leseb neměl dělat problém, po které civilizace zanikne. „Řada států ukázala, že občanská válka ani apokalypsa, po přijetí zákona, nenastala a jejich společnost nadále funguje a rozvíjí se. A taková by měla být i Česká republika,“ přeje si David.

„Užitím pojmenování určeného pro tuto zcela exkluzivní instituci i pro jiné formy vztahů znamená devalvaci hodnoty manželství. Všichni u nás mají práva bez ohledu na sexuální preference už teď. Nikdo jim nebere uzavírat manželství ani způsobilost k jiným úkonům na základě sexuálních praktik. Ty přece u nás nikdo nezkoumá. Lesbička se může vdát, homosexuál oženit. Vzájemné svazky založené na soukromém právu mohou mezi sebou homosexuálové také uzavírat už nyní. Stát má důvod, aby z manželství učinil státem garantovaný a podporovaný svazek. U jiných seskupení takový důvod nemá. Ale hlavně: proč mám být vyslýchána za to, že se mi něco nelíbí? Proč za to mám být popotahována? Váš výslech je potvrzením, že právo říkat ne opravdu nutné hájit je.“

Nejde ale o jedinou (ex)političku, která má s chystaným zákonem o manželství pro všechny problém. Hlasovat by pro něj měli téměř všichni zástupci pětikoalice vyjma lidovců. Opoziční SPD a ANO ale proti zákonu dlouhodobě brojí.

Podporu všechny tři politické strany mají i u prezidenta Miloše Zemana, který se minulý týden při příležitosti návštěvy maďarské prezidentky Katalin Novákové vyjádřil, že by takový zákon nepodepsal.

V současnosti mohou gayové a lesby uzavřít pouze registrované partnerství bez nároků na vdovský důchod či právní vztah k dětem. Česká televize v neděli odvysílala v pořadu 168 hodin na dané téma reportáž, v níž reportérka s homosexuální ženou oslovovaly politiky, jestli by daný zákon podpořili.

Jenže i v rámci jednotlivých stran, opoziční nevyjímaje, se nedokážou shodnout. Zatímco bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček s tím problém nemá a podle něj by homosexuálové měli mít stejné možnosti jako ti druzí, jeho straničtí kolegové s ním nesouhlasí.

„Nepodporuji to. Navrhoval jsem narovnat práva, ale nepojmenovávat to manželství. Pracoval jsem s pojmem partnerství. Je to pro mě symbol a myslím si, že tato doba je o symbolech,“ vysvětlil Patrik Nacher. Obdobně mluvil i Drahoslav Ryba, i pro něj je to o symbolech. Dal by sice těmto skupinám obyvatel všechna práva, ale manželství jako pojem má být pouze svazkem muže a ženy. „Abychom mohli na zemi pokračovat dál,“ doplnil.

Jana Mračková Vildumetzová by se klonila pro registrované partnerství, v rámci nějž, věří, lze „spoustu věcí upravit, i co se týče výchovy dětí. S tím souhlasím,“ řekla před Sněmovnou reportérce. Její kolegyně Zuzana Ožanová doplnila: „Myslím si, že partnerskému vztahu nic nebrání bez ohledu na to, jak to nazýváme.“

X X X

Zeman jmenuje Řehku náčelníkem generálního štábu ve středu, vystřídá Opatu

Prezident Miloš Zeman jmenuje Karla Řehku novým náčelníkem Generálního štábu AČR ve středu odpoledne. Funkce se ujme 1. července. Na postu vystřídá generála Aleš Opatu, jemuž na konci srpna skončí v armádě služební poměr.

Vláda schválila Řehkovu nominaci na návrh ministryně Jany Černochové začátkem června. Před tím ji Černochová projednala s prezidentem, shodli se, že je jejich společným kandidátem.

O několik dnů později nominaci projednal sněmovní branný výbor. Byla tím splněna zákonná podmínka, aby Zeman mohl Řehku jmenovat. S představou směřování armády nastupující náčelník generálního štábu seznámil prezidenta 8. června.

Černochová už dříve řekla, že Řehkovým zadáním bude dokončení modernizace armády, bude se muset zabývat také českým předsednictvím v Radě EU a následky války na Ukrajině. Za obrovskou výhodu označila to, že budoucí náčelník generálního štábu má jako končící ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zkušenost z tohoto úřadu, protože kybernetický prostor je považován za další bojiště.

Prezident republiky Miloš Zeman přijal ve středu dne 8. června 2022 na Pražském hradě ministryni obrany Janu Černochovou a ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karla Řehku.

Výhrady proti jmenování sedmačtyřicetiletého Řehky přednesla část opozice. Předseda branného výboru a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar volbu označil za mimosystémovou, protože Řehka je na dobu výkonu funkce ředitele NÚKIB zařazen do záloh.

Ocenil ale jeho předchozí práci v armádě i v NÚKIB. Další člen výboru Radovan Vích považuje výběr za porušení kariérního řádu, protože Řehka má hodnost pouze brigádního generála. Prezident Zeman má ve středu podle informací ČTK před jmenováním nového šéfa generálního štábu na programu mimo jiné udělení povýšení, Ovčáček ale neodpověděl na dotaz, zda půjde o Řehku.

Řehka po studiu odešel ke speciálním silám do Prostějova, kterým i velel. Účastnil se zahraničních misí na Balkáně a v Afghánistánu a působil i ve velitelských strukturách v NATO.

Absolvoval několik zahraničních kurzů včetně prestižního Rangers ve Spojených státech. Po jmenování do čela NÚKIB odešel do civilu. NÚKIB se pod jeho vedením opakovaně věnoval například kybernetickým útokům na české instituce a firmy, řada z nich je připisována Rusku.

X X X

V Mirošovicích u Prahy skončilo auto v potoce. Řídil ho Václav Upír Krejčí

Herec a komik Václav Upír Krejčí v neděli večer boural s autem nedaleko od Prahy. Následně se snažil v podnapilém stavu od nehody utéct. Policisté ho vypátrali, a herec skončil v nemocnici. Jeho auto zůstalo převrácené v korytu potoka. O nehodě informoval portál CNN Prima News, který spekuluje o tom, že si herec snažil ublížit. Za řízení v opilosti mu hrozí až tříletý trest.

Nehodu policii oznámil svědek po deváté hodině večer. „Když policisté dorazili na místo, ve vozidle se žádný řidič nenacházel. Ten byl zanedlouho vypátrán v přilehlém lese,“ uvedla mluvčí středočeských policistů Barbora Schneeweissová.

Opuštěné auto zůstalo po nárazu do betonového přemostění převrácené na boku v korytu potoka v Mirošovicích. Řidiče, kterým je podle CNN Prima News Václav Upír Krejčí, policisté následně objevili v lese s 2,7 promile alkoholu v dechu. S lehkým zraněním jej záchranáři převezli do nemocnice. Na místě zasahovali také hasiči, kteří museli auto z potoka vytáhnout s pomocí těžké techniky.

Přesné příčiny nehody policisté vyšetřují. Podle informací CNN Prima News byla nehoda záměrná. Krejčí se měl opít, sednout za volant a ve vysoké rychlosti úmyslně nabourat do stromu nedaleko od své chaty. Ublížení si mělo být řešením manželských sporů.

„Policisté ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky,“ sdělila Schneeweissová. Pokud se vina prokáže, řidiči hrozí až tři roky ve vězení.

Václav Upír Krejčí je český herec, komik a zpěvák. Objevil se například ve filmu Kameňák 4 nebo Bathory.

 

 

 

 

 

 

 

X X X