Před válkou Ukrajiny varoval v ČR exprezident Klaus, ing. Babiš a další rozumní politici a odbrníci. Odsoudil ji i prezident Trump. Baar: Tlak Evropy na USA je kontraproduktivní. Trump jen uznal realitu na bojišti, míní Šándor. Dlouhodobý tlak evropských lídrů, kteří chtějí Američany postavit do role ochránce svých zájmů, je kontraproduktivní. V pořadu Zprávy PLUS na CNN Prima NEWS to řekl politický geograf Vladimír Baar. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora Trumpova změna ve směřování americké zahraniční politiky představuje uznání reality na ukrajinském bojišti.

Baar se domnívá, že tlak evropských lídrů na Spojené státy, aby chránily evropské zájmy, je kontraproduktivní. „Američané se pasovali do role mediátora mezi NATO a Ruskem. Kdyby teď přišli třeba s tím, že budou na Ukrajině chránit svoje investice, asi těžko by Rusy dostali k jednacímu stolu,“ řekl Baar.

 Podle Šándora změna ve směřování americké politiky pouze odráží realitu na bojišti. „Spojené státy si dobře uvědomují, že Ukrajina nemůže ten konflikt vojensky vyhrát,“ sdělil Šándor.

Trump si podle bezpečnostního experta domnívá, že nemá na Putina žádnou velkou páku. „Řada lidí říká, že Trump je proruský a jde jim na ruku. Já si ale spíš myslím, že pokud se chce vyhnout třetí světové válce, tak mu v zásadě nic jiného nezbývá,“ řekl.

Opadající podpora Ukrajiny ze strany Spojených států je podle Baara projevem dlouhodobějšího odklonu USA od Evropy. „Tohle se táhne minimálně od začátku tisíciletí. Všechny ty invektivy proti Ukrajině, podle mého názoru, směřují hlavně na Evropu. Chtějí, abychom si tu konečně udělali pořádek a zase začali s normálním tržním kapitalismem. Oni si nás totiž nemohou dovolit úplně hodit přes palubu,“ dodal Baar

X X X.

TRUMP  ZNOVU  JEDNAT  SE  ZELENSKÝM

Amerika je zpět, řekl Trump v Kongresu. Ocenil Zelenského, zkritizoval Evropu

Amerika je zpět, Američanům se vrátila hrdost a americký sen je nezastavitelný, řekl americký prezident Donald Trump ve svém projevu k oběma komorám Kongresu. Kritizoval předchozí administrativu Joea Bidena. Řekl, že obdržel od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dopis, podle něhož je ochoten vrátit se k jednacímu stolu a podepsat dohodu o nerostech.

 „Naše hrdost je zpět. Naše sebevědomí je zpět. A americký sen je na vzestupu, silnější a lepší než kdykoli předtím. Nic nemůže zastavit americký sen,“ uvedl Trump s tím, že od svého nástupu do funkce 20. ledna udělal víc než jiné administrativy za čtyři roky.

 Prezident zahájil projev před zákonodárci za hlasitého potlesku svých republikánských spolustraníků, kteří skandovali USA, USA, USA. Hned v úvodu projevu byl za jeho narušení vyveden ze Sněmovny reprezentantů demokrat Al Green.

„Před šesti týdny jsem stál pod kopulí Kapitolu a prohlásil, že nastává ‚zlatý věk Ameriky‘. Od té chvíle se nejedná o nic jiného než o rychlé a neúnavné kroky k zahájení největší a nejúspěšnější éry v dějinách naší země,“ řekl šéf Bílého domu.

Od Zelenského dostal dopis

Šéf Bílého domu osočil Evropu, že věnuje víc peněz na kupování ruského plynu a ropy než na obranu. Uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mu v úterý poslal dopis, v němž uvádí, že je připraven zasednout k jednacímu stolu a podepsat dohodu o nerostných surovinách.

„Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vůdcovstvím prezidenta Trumpa, abychom získali mír, který přetrvá. Velmi si vážíme, kolik toho Amerika udělala pro to, aby pomohla Ukrajině udržet si svou suverenitu a nezávislost. Pokud jde o dohodu o nerostných surovinách a bezpečnosti, Ukrajina je připravena ji podepsat kdykoli, kdy se vám to bude hodit,“ citoval Trump z dopisu. „Oceňuji, že jsem dostal tento dopis,“ dodal.

 USA zároveň jednají s Ruskem, které podle něj vysílá silné signály, že je připravené uzavřít mír. „Jestli chcete ukončit válku, musíte mluvit s oběma stranami,“ prohlásil Trump. Naznačil, že demokraté chtějí, aby válka pokračovala dalších pět let. Uvedl též, že ruského prezidenta Vladimira Putina mohlo motivovat k napadení sousedního státu chaotické stažení Američanů z Afghánistánu za vlády Joea Bidena v srpnu 2021.

Americký prezident a jeho ukrajinský protějšek se minulý pátek dostali při návštěvě Zelenského v Bílém domě do sporu. Trump mu vyčetl, že není vděčný za americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Následně ji pozastavil. Americká média hodnotí Trumpova slova v Kongresu jako vstřícné gesto vůči Zelenskému.

Kritika demokratů a Bidena

V projevu se Trump často navážel do demokratů. „Toto je můj pátý projev v Kongresu a opět se dívám na demokraty přede mnou a uvědomuji si, že nemohu říct vůbec nic, co by je potěšilo, přimělo je stát, usmívat se nebo tleskat,“ řekl Trump s tím, že by byli proti němu i kdyby „našel lék na strašlivou nemoc“. „Nemohu udělat nic.“

Demokraty obvinil, že umožnili nelegální migraci do USA. Svého demokratického předchůdce v Bílém domě Joea Bidena označil za nejhoršího prezidenta v dějinách USA, jehož „nebezpečná“ politika otevřených hranic umožnila kriminálníkům vstup do USA. Trump zdůraznil, že nelegální  Vyčetl Bidenovi též růst inflace. „Jak víte, po minulé vládě jsme zdědili hospodářskou katastrofu a inflační noční můru,“ prohlásil Trump. Zopakoval, že cena vajec za Bidena byla „mimo kontrolu“.

 Za svou největší prioritu Trump označil „záchranu“ americké ekonomiky a zajištění úlevy pracujícím rodinám. Slíbil, že Američanům sníží daně a také, že brzy představí opatření, jehož cílem bude navýšit produkci „kritických surovin a vzácných zemin“. Také slíbil snížení cen energií.

Trump také řekl, že od 2. dubna USA zavedou „reciproční cla“ na většinu obchodních partnerů USA. To by se mohlo týkat i Evropské unie. Dodal, že díky clům USA znovu zbohatnou, ačkoliv nevyloučil, že tato opatření způsobí menší potíže.

V projevu pochválil Mexiko za to, že v minulých dnech vydalo do USA vůdce kartelů. „Potřebujeme však, aby Mexiko a Kanada udělaly mnohem více, aby zastavily příliv fentanylu přes hranice,“ prohlásil a vyzval Kongres, aby přijal zákony ke zvýšení bezpečnosti hranic.

Šéf Bílého domu rovněž vyzdvihl odstoupení USA od řady mezinárodních smluv, jako je Pařížská klimatická dohoda, a organizací, jako je Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle republikánského prezidenta USA už nebudou „woke“. Woke je výraz označující různé aspekty protidiskriminační nebo sociálně-liberální politiky. Termín republikáni a jim naklonění komentátoři často používají pejorativně.

Poděkování Muskovi

Šéf Bílého domu poděkoval nejbohatšímu muži světa Elonu Muskovi za vedení skupiny pro zefektivnění státní správy (DOGE). Část projevu strávil popisováním údajných podvodů a zbytečného vyhazování federálních peněz, častokrát mezi republikány vyvolal smích, demokraté reagovali se skepsí. Musk sám byl přítomen projevu.

Trump varoval, že každý federální úředník, který se bude bránit změnám, které DOGE a jeho administrativa zavádí, „bude okamžitě odvolán z funkce“. „Dny vlády nevolených byrokratů jsou pryč,“ zdůraznil. Někteří demokraté při tom ukazovali na Muska, podotýká list The New York Times. Podle Trumpa Muskovu práci demokraté ve skutečnosti oceňují, jen to nechtějí přiznat.

 Trump prohlásil, že USA už pracují na znovu získání Panamského průplavu. List The Washington Post poznamenává, že jeho slova vyvolala na republikánské straně vlažnější potlesk než většina jeho návrhů.  

 Vyjádřil se opět ke Grónsku. Řekl, že Washington podporuje jeho právo si určit vlastní budoucnost a přivítá jej případně v USA. Zopakoval, že USA území potřebují kvůli národní i mezinárodní bezpečnosti. „Ať tak či onak, dostaneme to,“ dodal Trump, který Grónsku slíbil, že jej učiní bohatým.

Zlatý věk Ameriky teprve začíná, řekl na konci svého projevu Trump. Byla to nejdelší řeč amerického prezidenta na společném zasedání obou komor Kongresu. Předchozí rekord držel Bill Clinton. Jeho projev o stavu unie trval v roce 2000 zhruba hodinu a 29 minut, napsala agentura AP.

Za Trumpem podle tradice během projevu seděli viceprezident J. D. Vance a republikánský lídr Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. V sále byla rovněž první dáma Melania Trumpová, členové Trumpovy rodiny. Řada demokratických zákonodárkyň přišla v růžových kostýmcích na protest proti té části Trumpovy politiky, která podle nich negativně dopadá na ženy. Mnoho demokratů rovněž zvolilo kravaty v barvách ukrajinské vlajky

 X X X

USA přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, potvrzují činitelé

Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, napsal ve středu deník Financial Times s odvoláním na činitele obeznámené se záležitostí. Krok Washingtonu by mohl vážně omezit schopnost Kyjeva cílit na ruskou armádu, zatímco se již tři roky brání agresi Ruska.

 Ukrajinský představitel nicméně sdělil agentuře Bloomberg, že Ukrajina nadále zpravodajské informace od USA dostává, uvedla zpravodajka Bloombergu Annmarie Hordernová v příspěvku na sociální síti X.

USA také formálně zakázaly sdílet americké zpravodajské informace s Ukrajinou svým spojencům. Ke Kyjevu se tak nedostanou časově citlivé a vysoce cenné zpravodajské informace potřebné k provádění přesných úderů na pohyblivé ruské cíle, píše Financial Times (FT).

 Podle jednoho z činitelů však administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nadále sdílí zpravodajské informace se svými blízkými spojenci, včetně Británie.

Rozhodnutí USA zmrazit zpravodajské kanály s Ukrajinou následuje po pondělním kroku administrativy amerického prezidenta přerušit dodávky vojenské pomoci Ukrajině. To přišlo v návaznosti na dramatický rozpad vztahů mezi americkým prezidentem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při páteční roztržce v Oválné pracovně.

 Možnost obnovení vojenské pomoci Ukrajině však existuje, prohlásil dnes Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz v televizi Fox News. „Pokud se nám podaří posunout se k těmto jednáním a zavést nějaká opatření na budování důvěry, pak se prezident bude zrušením této pauzy důkladně zabývat,“ řekl Waltz.

Trump ve svém projevu k obou komorám Kongresu v noci na středu SEČ oznámil, že po nedávném střetu s ukrajinským prezidentem v Bílém domě dostal od hlavy ukrajinského státu dopis, ve kterém Zelenskyj děkuje za americkou pomoc, vyjadřuje ochotu k jednání a připravenost podepsat dohodu o americkém podílu na ukrajinském nerostném bohatství.

Ukrajinská média odkazující na velvyslankyni v USA Oksanu Markarovovou upozornila, že Trump necitoval dopis, ale Zelenského příspěvek na síti X.

 X X X

Transgender myši? A kdo slyšel o Lesothu? Trump sepsul pomoc, republikáni se smáli.

Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Kongresu chválil svého blízkého spolupracovníka Elona Muska a jím vedený úřad pro vládní efektivitu (DOGE). Citoval případy americké pomoci různým zemím světa, které DOGE údajně objevil. Trumpův výsměch vzbudil mezi republikány pobavení. Ptal se mimo jiné, kdo kdy slyšel o africké zemi Lesotho.

Trump v projevu připomněl, že pro boj s plýtváním peněz daňových poplatníků zřídil zcela nový úřad pro vládní efektivitu. „Možná jste o něm slyšeli,“ řekl publiku za hlasitého potlesku republikánů. Prohlásil, že DOGE vede Musk, jenž byl v Kongresu přítomný. Kamera zachytila podnikatelovo radostné, i když poněkud rozpačité pokyvování na bouřlivé ovace, kterých se jemu a DOGE dostalo od části zákonodárců. I prezident mu tleskal.

 Trumpova slova o vedoucí roli Muska jsou v rozporu s předchozími veřejnými prohlášeními Bílého domu. Ten původně nechtěl uvést, jakou roli přesně Musk hraje. V soudních dokumentech uváděl, že je jen prezidentův poradce. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová minulý týden prozradila, že úřadující vedoucí DOGE je málo známá Amy Gleasonová. Neupřesnila, jakým způsobem se pozice Gleasonové liší od té zastávané Muskem.

 „Děkuji, Elone. Pracuješ velmi tvrdě,“ pokračoval Trump. Podle něj Muskovo úsilí oceňuje „i tato strana“, přičemž ukázal na demokraty, z nichž mnozí sebou měli cedule s nápisy „Elon krade“. „Jen to nechtějí přiznat,“ dodal Trump.

Prezident následně jmenoval některé z údajných podvodů a plýtvání veřejnými penězi, které DOGE odkryl, jako jsou programy pro diverzitu a rovnost v Barmě, mužskou obřízku v Mosambiku či „levicovou propagační operaci“ v Moldavsku, každý údajně v řádu desítek milionů dolarů. „Osm milionů dolarů za to, aby se myši staly transgenderovými. Skutečně,“ zmínil Trump další příklad, zatímco jeho viceprezident J. D. Vance a lídr republikánské většiny v Sněmovně reprezentantů Mike Johnson za ním nevěřícně kroutili hlavami.

 Jeho výčet často provázel smích. „40 milionů dolarů na zlepšení sociálního a ekonomického začlenění usedlých migrantů. Nikdo neví, co to je,“ řekl Trump a pobavil tak přítomné republikány. Rozesmál je znovu, když prohlásil, že osm milionů dolarů šlo na podporu LGBTQI+ v africkém Lesothu, „o kterém nikdo nikdy neslyšel“.

Lesotho je malý vnitrozemský stát v jižní Africe obklopený Jihoafrickou republikou. Potýká se s jedním z nejvyšších výskytů HIV/AIDS na světě, což se Spojené státy snaží řešit poskytováním léků a další sociální podpory, včetně zvyšování informovanosti sexuálních menšin, které čelí stigmatizaci, podotýká agentura AFP.

 Válka na Ukrajině

 Šéf Bílého domu též zmínil, že úřady pro sociální zabezpečení evidují a posílají peníze milionům lidí starších sta let. „A více než 130 000 lidí je podle databází sociálního zabezpečení starších 160 let. Máme zdravější zemi, než jsem si myslel,“ dodal Trump a znovu vyvolal mezi přítomnými politiky vlnu pobavení. „Joe Biden,“ křikl jeden z nich, když Trump uváděl, že v databázích je vedený i muž ve věku 360 let, tedy o více jak sto let starší než samotné USA.

 Kamery zaznamenaly, že bývalá demokratická předsedkyně Sněmovny Nancy Pelosiová označila Trumpova slova o starých lidech pobírajících dávky sociálního zabezpečení za nepravdu. Demokraté též reagovali smíchem, když Trump mluvil o konci vlády „nikým nevoleným byrokratů“. Ukazovali přitom na Muska, jenž neprošel senátním slyšením jako ministři a vedoucí úřadů.

 Musk byl největším dárcem Trumpovy prezidentské kampaně a patří mezi jeho nejhlasitější zastánce. Přesto, že některé prezidentovy politické kroky se zdají být v rozporu s obchodními zájmy podnikatele jihoafrického původu. Šéf Bílého domu se chlubil, že ukončil „šílený mandát minulé administrativy (Joea Bidena) pro elektromobily, čímž jsme zachránili naše zaměstnance a automobilky před ekonomickou zkázou“. Musk je majitel největšího výrobce elektroaut na světě, společnosti Tesla.

Bidenova administrativa v rámci podpory čisté energie poskytovala na elektroauta daňové úlevy. Musk později začal volat po jejich zrušení. Podle kritiků tak učinil, protože si je vědom výsadního postavení Tesly na americkém trhu s elektronickými vozy a chce zkomplikovat situaci stále agresivnější konkurenci a využít svého výsadního postavení na americkém trhu. Musk tvrdí, že je odpůrcem všech daňových úlev.

 X X X

 Třicet let nebojovali, urazil Vance Evropany. Blbec, píší v Británii

Americký viceprezident J. D. Vance v reakci na plány Evropanů na mírovou vojenskou misi na Ukrajině zpochybnil význam vojáků ze států, které podle něho „třicet nebo čtyřicet let nebojovaly“. Vysloužil si za to ostrou kritiku. Výrok se dotknul mimo jiné Britů, jejichž média viceprezidenta označila za klauna či blbce. Britský premiér Keir Starmer v parlamentu řekl, že v Iráku a Afghánistánu padlo 643 Britů.

 Vance v rozhovoru s televizí Fox News tento týden kritizoval administrativu někdejšího amerického demokratického prezidenta Joea Bidena, že neměla žádnou strategii pro řešení války na Ukrajině.

„Jediný člověk, který má strategii, je prezident USA, jehož vedení by měl každý následovat,“ řekl Vance o republikánu Donaldu Trumpovi.

 Vance dále řekl, že skutečné bezpečnostní záruky, jaké pro mírové řešení požaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, přináší ekonomické zájmy USA na Ukrajině. „To je mnohem lepší záruka než 20 tisíc vojáků z nějaké země, která 30 nebo 40 let neválčila,“ řekl.

O vyslání mírové vojenské mise v posledních dnech diskutují Evropané, mimo jiné Britové či Francouzi. A těch se viceprezidentova poznámka obzvláště dotkla. Britská opozice podle stanice BBC uvedla, že zneuctil britské vojáky bojující po boku amerických.

Ohradil se také někdejší estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, který na X napsal, že jeho vlast je sice malá, ale vojenské ztráty byly pro Estonce stejně vysoké jako pro Američany či Brity. „Jako prezident jsem byl na každém pohřbu,“ dodal.

 Britský deník Daily Star ve středu na titulní stránce zveřejnil snímek Vance a Trumpa s kuželovými čepicemi s velkým písmenem D. To očividně odkazuje na titulek J. D. Dunce, což znamená blbec či jelito J. D.

List Daily Express zase na titulní stránce k rakvi britského vojáka napsal, že klaun Vance urazil britské válečné hrdiny, kteří padli v Afghánistánu a Iráku. Deník Daily Mirror si vystačil s velkým nápisem hanba.

 Vance se mezitím ohradil proti tomu, že jeho výrok je spojován s Británií a Francií, což označil za absurdně nečestné. „Vůbec jsem Spojené království či Francii, které statečně bojují po americkém boku přes 20 a více let, nezmínil,“ uvedl na X.

Zároveň ale poznamenal, že je mnoho zemí, které pomoc soukromě či veřejně nabízejí, přitom ale nemají zkušenosti z bojiště a ani vojenské vybavení, aby mohly učinit něco smysluplného.

 X X X

Amerika jde kvůli Trumpovi ke dnu? Peking může škod využít, věří čínský plukovník.

Poškození pověsti Spojených států, kterého se dopouští jejich prezident Donald Trump, vytváří příležitosti pro Čínu. Uvedl to někdejší plukovník Čínské lidové osvobozenecké armády Čou Po, podle něhož se to týká zejména Tchaj-wanu. Trump poškozuje pověst USA více než všichni jeho předchůdci dohromady, prohlásil také Čou.

„Myslím, že na konci jeho druhého funkčního období bude obraz Ameriky ve světě ještě více pošramocený a její mezinárodní postavení se ještě zhorší,“ řekl Čou deníku The Guardian. „Obyvatelé Tchaj-wanu vědí, že Amerika upadá, což může ovlivnit jejich mentalitu ve vztahu k Číně,“ míní.

Čína považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle čínské oficiální politiky „jedné Číny“ na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v pevninské Číně pokračuje režim jedné strany.

USA sice Tchaj-wan jako stát neuznávají, obě země však udržují neoficiální vztahy a Washington ostrovu dodává zbraně.

Trump tak loni vzbudil pozdvižení, když prohlásil, že Tchaj-wan by měl USA za ochranu platit. „Nejsme pro ně nic jiného než pojišťovna,“ řekl. V minulém týdnu pak šéf Bílého domu odmítl odpovědět na dotaz novinářů, zda by USA zabránily Číně chopit se kontroly nad Tchaj-wanem silou.

„Jakou důvěru budou Tchajwanci mít v USA v čele s Trumpem? Možná to jednoho dne zváží a řeknou si, že pro ně možná není špatné být členem nejsilnějšího národa na světě,“ řekl Čou, který odešel do výslužby v roce 2020 po více než čtyřiceti letech v armádě a na ministerstvu obrany.

Čína Trumpovu administrativu v únoru obvinila z „vážné regrese“, pokud jde o postoj k Tchaj-wanu poté, co americké ministerstvo zahraničí ze svého webu odstranilo větu o tom, že USA nepodporují nezávislost ostrova. Ministerstvo změnu označilo za „rutinní“ aktualizaci stránek.

Trump po svém nástupu do funkce zavedl cla ve výši 10 procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. Peking v odvetě zavedl dodatečná cla až 15 procent na některé zboží z USA. Trump v únoru uvedl, že věří, že je možné uzavřít s Čínou novou obchodní smlouvu.

Navzdory napětí ohledně Tchaj-wanu se Čou domnívá, že Trump je vůči Číně celkově „spíše přátelský“. „Oznámená cla jsou nakonec mnohem nižší než 60procentní, kterými hrozil,“ konstatoval někdejší plukovník, který nyní působí jako analytik Centra pro mezinárodní bezpečnost a strategii na pekingské Univerzitě Čching-chua.

„Čína je v rozhovorech o míru nepostradatelná“

Co se týče ruské války na Ukrajině, Čou odmítl myšlenku, že Čína přestává být důležitá v mírových rozhovorech. „Čína je rozhodně nepostradatelná. Její role nastane, až přijde čas příměří,“ uvedl.

Zopakoval svá slova z únorové Mnichovské bezpečnostní konference, že Peking by mohl vyslat na Ukrajinu mírové síly spolu s evropskými zeměmi, které nejsou členy Severoatlantické aliance. „Síly NATO by Kreml považoval za vlky v rouše beránčím,“ prohlásil.

Čína pravidelně vyzývá k mírovým jednáním, která by respektovala územní celistvost všech zemí, ale Rusko za jeho invazi na Ukrajinu nikdy veřejně neodsoudila. Naopak hospodářské, diplomatické a vojenské vztahy mezi Pekingem a Moskvou, které byly silné už před válkou na Ukrajině, se od té doby ještě posílily.

X X X

Vance je…? Kokot, vyhrkl australský politik. Publikum mu tleskalo

Premiér australského spolkového státu Západní Austrálie Roger Cook si užil svůj „moment neprofesionality“. Když se jej totiž novinářka během předvolebního mítinku zeptala, co si myslí o americkém viceprezidentovi J. D. Vanceovi, odpověděl jedním slovem – „kokot“. Nyní se omlouvá těm, které to prý mohlo urazit.

„J. D. Vance je…,“ nadnesla během úterního rozhovoru novinářka. Premiér Cook měl větu doplnit. „Kokot,“ vydechl bez váhání. A přítomné publikum včetně redaktorky na pódiu vyprsklo smíchy. „Pardon. Musíte prožít nějaký neprofesionální okamžik, ne? To byl on,“ otočil se politik s úsměvem na diváky.

Později dodal, že slova pronesená v Perthu byla jen vtípek, který nemyslel vážně a kterým nechtěl nikoho urazit. Přesto už se za ně omluvil. „Když jsem to řekl, hodně lidí v sále zatleskalo, takže to asi některé pobavilo. Další lidi to mohlo urazit a já se jim omlouvám,“ dodal.

Labourista Cook se nyní uchází o třetí funkční období v úřadu premiéra Západní Austrálie. Volby jsou v sobotu. List The Guardian připomíná, že tento spolkový stát je důležitý pro americko-britsko-australskou dohodu AUKUS, díky které do Austrálie v příštích letech připlují americké a britské ponorky. Související aktivity vytvoří tisíce nových pracovních míst.

„Nemyslím si, že lidé v Oválné pracovně poslouchají dílčího politika v Západní Austrálii,“ podotkl Cook, když se ho zeptali, jestli jeho komentáře nemohou dohodu zhatit.

Přesto mu někteří australští politici doporučili, aby se soustředil na obyvatele svého státu a nikoliv mezinárodní záležitosti, další prohlásili, že podobné výroky ničemu nepomohou.

X X X

Rusko vyráží u Chersonu na sebevražedné mise, pravý břeh Dněpru chce jako páku.

Ruská armáda se v posledních týdnech usilovně snaží na Ukrajině získat opěrný bod za řekou Dněpr, uvedl gubernátor Chersonské oblasti. Moskva podle něho vysílá své muže na sebevražedné mise, aby získala kartu pro budoucí mírová jednání. Během nich si chce nárokovat celou oblast včetně její metropole Chersonu, ačkoli nyní ovládá pouze část regionu ležící na východní straně toku.

„Denně se snaží přejít. Naši zpravodajci zjistili, že ruské velení vojákům v oblasti řeklo, že musí řeku za každou cenu překročit. Ne všichni jsou ale ochotní jít,“ řekl gubernátor Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.

Ruským vojákům bylo podle něho řečeno, že musí z pravého (západního) břehu Dněpru „udělat součást vyjednávání“, a to obsazením vesnice na druhé straně toku. Okupačním silám se to ale dosud nepodařilo, ačkoli za své snahy platí značnými ztrátami. „Rusové moc dobře vědí, že jde o sebevražednou misi,“ popsal Prokudin deníku The Guardian.

„Rusko si chce odškrtnout, že je přítomné na pravém břehu a vznést tak nárok na celou oblast,“ dodal gubernátor. Ruské údery podle něho zesílily poté, co v únoru bez účasti Kyjeva odstartovala rusko-americká jednání o možnostech ukončení konfliktu.

V regionální metropoli Chersonu žil před válkou asi jeden milion obyvatel. Nyní na straně kontrolované Ukrajinou zůstává zhruba 155 tisíc lidí, kteří každodenně čelí ruské dělostřelecké palbě, dronům a leteckým pumám.

Ruská ofenziva se podle Prokudina odehrává na čtyřech místech: na bažinatých ostrovech v ústí Dněpru, na silničním a železničním Antonivském mostě východně od Chersonu a dále u vesnic Lvove a Zmijivka, z nichž druhá se nachází proti proudu zničené přehrady Nová Kachovka.

Rusové v prvních měsících své invaze na Ukrajině ovládli velkou část Chersonské oblasti. V listopadu 2022 ale museli ustoupit ze západního břehu Dněpru včetně Chersonu poté, co je obklíčili ukrajinští obránci. Ti se pak snažili uchytit i na východním břehu, ale neúspěšně.

Moskva v září 2022 vyhlásila jednostrannou anexi celé oblasti spolu s třemi dalšími – Záporožskou, Doněckou a Luhanskou. Ani jednu z nich přitom nemá po třech letech bojů plně pod kontrolou.

Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války se Moskva nyní bude snažit pomocí ultimát ovládnout velká města v těchto regionech. Kreml mimo jiné žádá, aby se Ukrajina v rámci jednání vzdala Záporoží, Chersonu či Kramatorsku, kde žije dohromady více než milion Ukrajinců.

Analytici varovali, že obsazení těchto míst by vedlo k rozsáhlé humanitární katastrofě. „Rusko by zřejmě použilo stejné metody represe, deportace a nucené asimilace jako na územích, která již obsadilo,“ podotkli.

Ruský postup se podle analytiků v poslední době na frontě zastavil a ruské síly se stále více potýkají s neudržitelnými ztrátami vozidel a personálu, což naznačuje, že nebudou schopny obsadit vojenskými prostředky celý rozsah těchto oblastí „v krátké době, pokud vůbec“.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v minulém týdnu prohlásil, že Rusko odmítá zastavit bojové akce podél současné linie dotyku. Odvolával se přitom na ruskou ústavu, kterou země změnila tak, aby jako její území zahrnovala právě i čtveřici částečně okupovaných ukrajinských oblastí.

X X X

Le Penová opustila proruskou linii. Konec pomoci USA Ukrajině označila za brutalitu.

Šéfka francouzského krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová v úterý prohlásila, že pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině je rozhodnutí, jehož brutalitu lze jen odsoudit. Proukrajinské zaměření političky řadu let se kamarádící například s kritikem Ukrajiny Tomiem Okamurou může mnohé překvapovat. Ale její obrat už nastal zhruba před rokem.

„Je to velmi kruté vůči ukrajinským vojákům, kteří vlastenecky brání svoji zemi,“ řekla Le Penová, která tak překvapila ty ze svých odpůrců, kteří ji označují za proruskou nacionalistku.

Takový zvrat však není náhodný, jelikož Francii čekají v roce 2027 prezidentské volby. Současný prezident Emmanuel Macron už kandidovat nemůže a Le Penová bude mít pro první kolo, jako i v předchozích volbách, nejvíce preferencí. Postoj pravicové političky tak považují francouzští pozorovatelé za strategický tah k získání i umírněnějších voličů nezbytných k vítězství. Neúspěšně kandidovala ve francouzských prezidentských volbách už třikrát.

Již v březnu minulého roku se totiž Le Penová přimluvila za obranu a pomoc Ukrajině. „Rusko invazí na Ukrajinu rozpoutalo válku a geopolitickou krizi, která je pravděpodobně nejdramatičtější za posledních dvacet let. Napadenému ukrajinskému národu dlužíme úctu a podporu,“ prohlásila.

 A jak nyní řekla pro list Le Figaro, nikdo nemůže Spojené státy nutit, aby v podpoře Kyjeva pokračovaly, pokud si to už nepřejí, ale „je velmi sporné nedat Ukrajině rozumnou lhůtu na obrat“. dodala politička, která třikrát neúspěšně kandidovala ve francouzských prezidentských volbách.

Le Penová si přitom myslí, že „zastavení podpory v oblasti zpravodajství a technologické a digitální podpory“ je větším problémem než zastavení dodávek zbraní, protože ty lze nahradit.

Ostře kritičtí jsou i premiér a šéf diplomacie

Zmrazení vojenské pomoci Ukrajině uprostřed války značí, že USA Kyjev opouštějí a nechávají zvítězit agresora, tedy Rusko. Podle agentury Reuters to dnes v parlamentu řekl francouzský premiér François Bayrou. Podle něj je nyní na odpovědnosti Evropy, aby co nejrychleji a nejúčinněji výpadek dodávek amerických zbraní pro Ukrajinu nahradila.

Trumpovo rozhodnutí už dnes kritizoval i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Ten uvedl, že je nyní povinností Evropy udělat vše pro to, aby Ukrajina byla schopna udržet frontovou linii proti Rusku. „Tato frontová linie je první linií obrany Evropy a Francie,“ řekl zákonodárcům Barrot. Dodal, že nastal čas, aby se Evropa zbavila závislosti na amerických zbraních.

O Trumpovu kroku přerušit vojenskou pomoc Ukrajině, která se už přes tři roky brání ruské agresi, informovala v noci na dnešek média v USA s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení amerického prezidenta přesvědčit o své ochotě jednat o míru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl v pátek na návštěvě ve Washingtonu, kde se měla podepsat dohoda o americkém přístupu k ukrajinskému nerostnému bohatství.

Z přijetí dokumentu však sešlo a Zelenskyj předčasně opustil Bílý dům, když se předtím v Oválné pracovně neúspěšně pokoušel přesvědčit Donalda Trumpa o potřebě poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky. Bezprecedentní ostrou výměnu názorů obou státníků, která se odehrála před objektivy televizních kamer, Le Penová v sobotu označila za pouhou „třenici“.

USA dosud byly nejvýznamnějším poskytovatelem zbraní a dalšího vojenského vybavení Ukrajině. Trump od svého lednového návratu do funkce šéfa Bílého domu usiluje o co nejrychlejší ukončení konfliktu na Ukrajině, nechce však Kyjevu slíbit bezpečnostní záruky a odmítá Rusko označit za agresora.

X X X

Egyptský prezident plán pro Gazu. Palestinci zůstanou, povládnou experti

Egyptský plán obnovy Pásma Gazy zajistí, že Palestinci zůstanou ve své vlasti. Na mimořádném summitu Ligy arabských států to řekl egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Oblast Gazy by spravovala nezávislá komise palestinských odborníků. Prezident Palestinské národní správy Mahmúd Abbás s tím souhlasí. A vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby podpořil obnovu Gazy, jež nebude zahrnovat přesídlení Palestinců.

Účastníci summitu už egyptský plán obnovy Gazy schválili, napsala před osmou večer agentura Reuters. Plán je reakcí na návrh Trumpa přesídlit Palestince z Gazy do okolních arabských států a proměnit území v „riviéru Blízkého východu“.

Dohoda o příměří, která vstoupila v platnost v lednu, ukončila patnáct měsíců trvající boje mezi izraelskou armádou a teroristickým hnutím Hamás, které válku útokem 7. října 2023 na jih Izraele začalo. Nevyřešenou otázkou však zůstává poválečná budoucnost oblasti.

Prezident Sísí vyzval představitele arabských zemí, aby egyptský plán obnovy podpořili, a dodal, že Egypt bude příští měsíc hostit konferenci zaměřenou na obnovu Gazy. Podle Sísího je Trump schopný dosáhnout míru v takzvané „palestinské otázce“.

Pokud to situace umožní, budou se během roku na palestinských územích na okupovaném Západním břehu a v Pásmu Gazy konat parlamentní a prezidentské volby, řekl palestinský prezident Abbás. V posledních volbách, které se konaly v roce 2006, zvítězilo palestinské hnutí Hamás, jež v následujícím roce Pásmo Gazy zcela ovládlo a vytlačilo z něj své politické odpůrce.

Abbás také oznámil vytvoření funkce viceprezidenta a vyhlásil amnestii pro všechny, kdo byli vyloučeni z jeho hnutí Fatah, jež dominuje vládě Palestinské autonomie sídlící v Ramalláhu na Západním břehu. To se podle agentury AFP týká i Muhammada Dahlána, bývalého šéfa Fatahu v Gaze, který žije v exilu ve Spojených arabských emirátech a je dlouhodobě považován za Abbásova politického rivala.

Dahlán býval šéfem složek vnitřní bezpečnosti v Gaze, ve svém emirátském exilu se podle časopisu Foreign Policy spolupodílel na takzvaných abrahámovských dohodách, v jejichž rámci některé arabské státy uznaly existenci státu Izrael a navázaly s ním diplomatické styky.

Egyptský plán podpořil také jordánský král Abdalláh II., který odmítl jakékoliv snahy o přesídlení obyvatel Gazy a varoval před eskalací násilí na okupovaném Západním břehu.

OSN je připravena plně spolupracovat při naplňování egyptského plánu, řekl generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres, jenž se summitu účastní jako host. Podpořil také vytvoření palestinského státu v rámci dvoustátního řešení a kritizoval výstavbu izraelských osad na Západním břehu a hrozby anexí této oblasti.

Podle egyptského plánu by přípravná fáze rekonstrukce měla trvat půl roku a zaměřit by se měla na odstranění sutin budov zničených izraelským bombardováním a na vytvoření dočasných příbytků pro místní obyvatele.

V první, dvouleté, fázi má být postaveno na 200 tisíc bytových jednotek a ve druhé, jež má trvat dva a půl roku, pak dalších 200 tisíc bytů a také letiště. Pásmo Gazy má asi 2,3 milionu obyvatel. První fáze obnovy by měla stát zhruba 20 miliard dolarů (asi 480 miliard korun), druhá pak 30 miliard.

X X X

ÚS k případu advokáta Jelínka: Hrozba vysokým trestem nemůže být bez dalšího důvodem vazby

Justice loni chybovala při prodlužování vazby pardubického advokáta Pavla Jelínka, jenž čelí obžalobě z objednání vraždy, rozhodl dnes Ústavní soud (ÚS). Vazba stála na obavě z Jelínkova útěku. Soudy se však nevypořádaly se všemi argumenty obhajoby a porušily Jelínkova základní práva na osobní svobodu a řádný proces, plyne z dnešního nálezu. Jelínek se už v mezičase díky rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dostal na svobodu, ve vazbě byl přibližně rok.

Hrozba vysokým trestem není bez dalšího důvodem pro omezení osobní svobody z důvodu tzv. útěkové vazby. Trestní soudy musí zohlednit argumenty obviněného a musí pamatovat na doktrínu zesílených důvodů, pokud je obviněný ve vazbě již delší dobu.

„Trestní soudy nesmí zapomínat, že vazba je nejzazším prostředkem pro zajištění účelu trestního řízení. Nesmí ji nadužívat, obzvlášť u dlouhotrvající vazby,“ stojí v nálezu.

V posuzované věci soudy nedostály požadavkům, které na ně rozhodovací praxe Ústavního soudu klade. V podstatě vyšly jen z toho, že stěžovateli hrozí vysoký trest odnětí svobody. Pečlivě nezohlednily jeho argumenty a nepředložily žádné silné důvody pro zachování vazby.

 Obžaloba tvrdí, že si Jelínek kvůli rodinným sporům objednal vraždu bývalého partnera své dcery. V prosinci 2022 podnikatele přepadli a unesli tři muži před domem v Hradci Králové. Jeho tělo se nikdy nenašlo. Úřady muže prohlásily za mrtvého. Jelínek vinu popírá. Hrozí mu 15 až 20 let vězení, případně výjimečný trest.

Ústavní stížnost směřovala proti rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze srpna 2024 a Vrchního soudu v Praze z listopadu téhož roku. Základem jejich argumentace byla hrozba vysokého trestu a související obava, že se mu Jelínek pokusí vyhnout útěkem. Samo o sobě to však nestačí, řekl soudce zpravodaj Zdeněk Kühn. Soudy se nevypořádaly s dalšími argumenty proti vazbě, které obhajoba předkládala. Šlo například o Jelínkův vysoký věk a jeho pevné vazby v Česku.

ÚS vycházel i z takzvané doktríny zesílených vazebních důvodů, která vyžaduje, aby důvody pro trvání vazby, například obava z útěku a pokračování v trestné činnosti, byly s plynutím času stále silnější a konkrétnější. Při opakovaném prodlužování vazby už nelze vystačit s argumenty, které se zpočátku jevily jako dostatečné.

Koncem letošního února vrchní soud dospěl k závěru, že důvody útěkové vazby sice nadále trvají, ale už ji lze nahradit mírnějšími prostředky. Jde o peněžitou záruku, písemný slib obžalovaného, dohled probačního úředníka a elektronický náramek. Těmito rozhodnutími se už ÚS nijak nezabýval, zdůraznil Kühn.

Eva Paseková, ceskajustice.cz