Fiala a jeho poskoci, kteří nic neumějí a dosud nic nevybudovali, se stali milionáři jen díky politice. Teď o všem bez rozmyšlení rozhodují a nacpali miliardy i do války na Ukrajině a Ukrajincům, kteří se rychle přistěhovali do ČR. Tady se měli jako prasata v žitě, tvrdí odborníci, a firmy, které je platily. Po velké kritice občanů i podniků Fiala od darů Ukrajincům ustoupil. Ukrajinci si museli ubytování i stravování hradit sami. To se jim nelíbilo, a tak válka, ne válka rychle se vrátili do rozbombardované Ukrajiny.

Co tam dnes dělají a kde bydlí, nikdo neví, V ČR podnikům, hotelům atd. dnes chybějí pracovníci a vinou Fialy jsou firmy chudší o miliony, které jim z dřívějšího období nikdo nevrátí. Zbytek Ukrajinců, kteří v ČR ještě jsou, dobře vědí o honu Zelenského na Ukrajince v cizině, protože má nedostatek vojáků. Ty mu totiž  Západ nedodává, jako zbraně. Proto každého, kdo nechce jít bojovat, tvrdě trestá místo toho, aby s válkou a zabíjením lidí skončil, jak mu radí papež a Izrael.

X X X

FOTOGRAFKA   KLICPEROVÁ  O  VÁLCE  NA  UKRAJINĚ

Zprávy o úspěších Ukrajinců? Jen část reality, říká válečná fotografka

V den, kdy začala válka na Ukrajině, sedla novinářka a fotografka Lenka Klicperová do auta a vydala se směrem na východ. V zemi, kterou ovládla panika a strach, pracovala na místech raketových útoků, frontových liniích po celém Donbase, reportovala z bojů i týlu. Nyní o konfliktu, jež změnil Evropu i celý svět, sepsala reportážní knihu Nulová linie.

„Nulová linie je zóna, kde se v kontaktním boji utkává ukrajinská a ruská pěchota. Ze zákopů podnikají výpady a útoky, jako za první světové války. Nulová linie je jako výlet do historie a představuje to nejhorší, co si lze ve válce představit,“ podotýká novinářka, která pracovala jako válečná reportérka v Iráku, Sýrii, Somálsku, Arménii i v Afghánistánu. Na Ukrajinu podnikla za dobu ruské agrese už devět reportážních cest.

X Za své snímky z války jste získala několik mezinárodních ocenění. Vyhrála jste titul Photojournalist of the Year 2021, People Photographer of the Year 2022, Critics’ Choice Award 2023. Čím to, že jste fotografické ceny začala sbírat až v poslední době?

Asi je to tím, že jsem své fotografie do té doby do soutěží neposílala. Jsem holka, která se narodila v 70. letech v socialistickém bloku, a nikdo mi doma neříkal, že můžu dobýt svět. Moje máma vždycky pronesla: Na tebe tak někde čekají… Takže mne až donedávna ani nenapadlo posílat své fotky do světových soutěží. Až jsem sama překvapená, kolik cen jsem už dostala nebo kolikrát jsem se dostala mezi finalisty mezinárodních soutěží. Z každého ocenění jsem pořád v šoku a nechápu to, protože celosvětová konkurence je obří. Netrpím falešnou skromností, ale stále mám v sobě pokoru a každou cenu beru jako zázrak. A snažím se s tím úspěchem „smířit“.

Musíte si zvyknout na to, že mrtvé tělo nevypadá hezky a zapáchá, ale pro mne je to už léta součástí zaznamenávání války.

X X X

Haag začíná řešit válku na Ukrajině. Do sporu o genocidu promluví

Rusko a Ukrajina od pondělí stanou před Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) kvůli případu, který se točí kolem tvrzení Moskvy, že invaze na Ukrajinu měla zabránit genocidě tamního ruskojazyčného obyvatelstva. Kyjev kvůli tomu k nejvyššímu soudu OSN pro spory mezi státy podal žalobu, Rusko podle něj svou argumentací zneužívá mezinárodní právo. Podle Moskvy soud nemá v daném případě potřebné pravomoci.

„Požadujeme povolat Rusko k odpovědnosti za to, že překrucuje pojem genocidy pro ospravedlnění agrese. Žádáme soud, aby okamžitě přikázal Rusku přerušit vojenské operace a stanovil jednání na příští týden,“ uvedl loni v únoru při podání žaloby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rusko naopak požaduje, aby byl požadavek Ukrajiny zamítnut. Strany sporu mají u ICJ v takovém případě možnost podat předběžné námitky.

Slyšení začne v pondělí, kdy Rusko předloží své stanovisko. Ukrajina má o den později prostor pro reakci. Kromě Kyjeva a Moskvy se vyjádří ještě dalších 32 zemí včetně většiny států Evropské unie, Británie, Austrálie a Kanady. Soud bude případ projednávat až do 27. září.

„Vše nasvědčuje tomu, že soud shledá, že v případu má jurisdikci,“ řekla agentuře Reuters australská odbornice na právo Juliette McIntyreová.

Hlavním úkolem ICJ se sídlem v nizozemském Haagu je řešit spory a otázky předložené členskými státy a dále záležitosti stanovené Chartou OSN nebo mezinárodními smlouvami a konvencemi. Rozsudky jsou konečné a nelze se proti nim odvolat, soud ale zároveň nemá žádné pravomoci, jak státy donutit, aby se jeho rozhodnutím řídily.

Soud už loni v březnu Rusku nařídil okamžitě zastavit válečné operace na Ukrajině Moskva podle očekávání požadavek odmítla. McIntyreová nicméně podotýká, že možné rozhodnutí ICJ v nadcházejícím slyšení bude důležité v případě, že Kyjev do budoucna vznese nárok na reparace.

Rusko při zahájení invaze na Ukrajinu loni v únoru mimo jiné tvrdilo, že Kyjev páchá na východě svého území genocidu vůči rusky mluvícímu obyvatelstvu. Ukrajina nařčení z genocidy odmítla a Rusko obvinila, že se snaží ospravedlnit svou vojenskou agresi v rozporu s úmluvou OSN z roku 1948, kterou obě strany podepsaly.

„Pokud soud shledá, že pro činy Ruska neexistovalo zákonné ospravedlnění (podle úmluvy o genocidě), může toto rozhodnutí posloužit jako základ pro budoucí nárok na odškodnění,“ řekla McIntyreová.

X X X

Ukrajině nepomáhat, FBI zrušit, klima neřešit. V USA mají mladší verzi Trumpa

ivek Ramaswamy se stylizuje do role příštího Donalda Trumpa. Chce se jako outsider postavit politickému establishmentu Spojených států, získat prezidentský úřad a z Oválné pracovny prosazovat tvrdý pravicový program. Za výkon v první republikánské debatě ho analytici a komentátoři ocenili. Přes všechnu chválu však Ramaswamy prosazuje řadu okrajových myšlenek.

Osmatřicetiletý biotechnologický multimilionář, který se uchází o prezidentský úřad, se prezentuje jako outsider, který je ochoten rozvinout program bývalého prezidenta Donalda Trumpa „America First“ s vlastním přesahem. Průzkumy mu přisuzují pětiprocentní až desetiprocentní podporou voličů, což ho mezi republikánskými kandidáty řadí za Trumpa a Rona DeSantise.

Ačkoliv je Ramaswamy politickým nováčkem, stal se poměrně výraznou osobností první debaty republikánských kandidátů. Ta se konala na konci srpna v Milwaukee a podle odborníků čelil největšímu tlaku soupeřů v první hodině debaty právě Ramaswamy. „Nepotřebujeme začátečníka,“ řekl na jeho adresu bývalý exprezident Mike Pence.

Tento začátečník – spisovatel, podnikatel a spoluzakladatel společnost Strive Asset Management s indickými kořeny – však strhává pozornost některými svými názory. Chce omezit pomoc pro válkou postiženou Ukrajinu, posunout minimální věk pro volební právo, nebo rovnou zrušit FBI.

1Okupovaná území nechat Rusku

„Myslím, že je třeba ukončit válku na Ukrajině za mírových podmínek,“ řekl Ramaswamy již v červnu televizi ABC News. Okupovaná území by tak postoupil Rusku a místo zasílání pomoci Kyjevu by se podle něj měl nový americký prezident raději zaměřit na americké zájmy.

Hrozbou číslo jedna v tomto směru není podle Ramaswamyho Rusko na Ukrajině, ale Rusko ve spojenectví s Čínou. Vyzval k trvalému závazku nedovolit Ukrajině vstup do NATO. Na oplátku však Rusko musí zanechat vojenské spolupráce s Čínou,“ míní.

„Myslím, že dalším bojem v Rusku a dalším vyzbrojováním Ukrajiny ženeme Rusko do područí Číny,“ řekl. Ukrajina by podle něj měla učinit velké ústupky

2Pryč s FBI

Ramaswamy si chce také došlápnout na zrušení řady federálních úřadů včetně ministerstva školství, Komise pro jadernou regulaci, daňového úřadu a FBI. „V mnoha případech jsou tyto agentury nadbytečné vzhledem k funkcím, které jsou již vykonávány jinde ve federální vládě,“ řekl Ramaswamy pro NBC News.

Navrhl reorganizaci, v jejímž rámci by se finanční prostředky FBI rozdělily namísto toho mezi tajnou službu, Síť pro potírání finanční kriminality a Agenturu pro obranné zpravodajství. Ostatně i Donald Trump, současný favorit na zisk republikánské nominace, opakovaně napadl FBI, že je součástí „honu na čarodějnice“ proti němu.

3Změna klimatu? Aklimatizovat se

„Změna klimatu je podvod,“ nechal se Ramaswamy slyšet na debatě republikánských kandidátů. Během ní také uvedl, že náklady na řešení změny klimatu jsou vyšší než samotné dopady.

V následném rozhovoru pro CNN řekl, že by se společnost měla zaměřit pouze na technologická řešení, místo aby platila za řešení jakýchkoli základních příčin změny klimatu. Jinými slovy – neměli bychom řešit příčiny změny klimatu, a prostě a jednoduše se raději „aklimatizovat“.

Ramaswamy nebyl nikdy zvolen do žádné veřejné funkce. Nemá tudíž zatím žádné politické pravomoci a bylo by snadné odepsat tyto „klimatické“ komentáře jako bludné řeči s minimálními politickým důsledky. List The Time však již dříve upozornil, že právě tyto komentáře jsou v souladu s rétorikou pravicových politiků, a dotýkají se silného populistického proudu, který představuje výzvu pro klimatickou politiku v USA i po celém světě.

4Možnost volit až od 25 let

Minimální věk pro účast ve volbách by se měl podle republikánského nováčka zvýšit na 25 let. Lidé starší 18 let by mohly volit pouze tehdy, pokud by splnili „požadavek národní služby“. To znamená alespoň šest měsíců v armádě nebo službu u záchranky. „Musíme ambiciózně přemýšlet o oživení občanské povinnosti v Americe,“ řekl na začátku tohoto roku Ramaswamy.

Navrhl také, aby mohli volit i lidé starší 18 let, pokud složí stejný test, jaký skládají zájemci o americké občanství. „Chápu, že ne každému se tento návrh bude líbit a že bude třeba přesvědčit mnohé o jeho výhodách, ale jsem připraven se toho ujmout,“ prohlásil Ramaswamy.

5Lži o 11. září

Vlna kritiky se na Ramaswamyho snesla i poté, co letos v létě poskytl rozhovor časopisu The Atlantic. V něm se rozpovídal o útocích z 11. září 2001. „Je legitimní říct, kolik federálních agentů bylo v letadlech, která narazila do Dvojčat,“ řekl. Vládu obvinil z toho, že v tomto případě není transparentní.

Uchazeč o prezidentský úřad pak následující dny po ostré kritice popíral své výroky a obviňoval The Atlantic z vytržení jeho slov z kontextu. Časopis však zveřejnil zvukový záznam Ramaswamyho rozhovoru s reportérem Johnem Hendricksonem.

A i když zvuková nahrávka mluví jasně, Ramaswamy pokračoval v popírání vlastních slov. „Jak jste pravděpodobně zažili i u levicových médií, The Atlantic skutečně účelově napsal něco, co jsem řekl v úplně odlišném kontextu,“ řekl Ramaswamy pro Fox News.

X X X

Slovensko v šoku. Zbloudilá kulka z vedlejší ulice zabila mladou učitelku při mytí nádobí

Nešťastnou událost šetří slovenští policisté v obci Čachtice. Mladou ženu tam během nedělního podvečera usmrtila zbloudilá střela, která vyšla ze sousedství. 48letý muž čistil v domě naproti nezajištěnou mysliveckou zbraň, když v tom došlo k výstřelu. Zemřelá pracovala jako učitelka v mateřské školce. Okolnosti tragédie stále na místě činu řeší policisté. Píše o tom web tvnoviny.sk.

Podle dosavadních informací došlo k tragédii v nových bytových budovách v obci Čachtice, která se nachází nedaleko českých hranic poblíž Nového Mesta nad Váhom. Jeden z obyvatel tam čistil střelnou zbraň, když náhle vystřelila. Kulka zasáhla o ulici dál mladou ženu, která v tu chvíli stála v kuchyni a umývala nádobí, informuje web tvnoviny.sk.

 30letá žena zásah zbloudilou střelou nepřežila. Výstřel vyšel ze sousední ulice, asi 200 metrů od bytu ženy. Ta podle informací webu pracovala jako učitelka v mateřské škole a právě se vrátila do zaměstnání po mateřské dovolené. Zůstala po ní tříletá dcera.

Myslivecká zbraň byla v držení 48letého bývalého policisty, který ji během podvečera čistil. Podle místních se jednalo o bezproblémového muže. Policisté jsou stále na místě nešťastné události a celou věc prošetřují.

X X X

Kim zamával a vlak se rozjel. Vůdce KLDR se vrací po šesti dnech z Ruska domů

Severokorejský vůdce Kim Čong-un je po několikadenní návštěvě ruského Dálného východu, kde se mimo jiné setkal i s prezidentem Vladimirem Putinem, zpět na cestě do KLDR. Informovaly o tom ruské tiskové agentury, podle kterých Kimův obrněný vlak po závěrečné ceremonii v železniční stanici na okraji východoruského Arťomu zamířil k severokorejským hranicím.

Kim na záběrech zveřejněných agenturou RIA Novosti na rozloučenou z vlaku mával ruské delegaci s ministrem ekologie a přírodních zdrojů Alexandrem Kozlovem.

Na nástupiště vůdce KLDR doprovodila čestná stráž Východního vojenského okruhu a vojenská kapela Tichomořské flotily, která zahrála ruskou a severokorejskou hymnu. Vlak ze stanice vyjel za zvuku vlastenecké skladby Loučení Slovanky.

Vlak potom zamířil k hraničnímu přechodu Chasan, který je od stanice v Arťomu vzdálený asi 250 kilometrů. Do Pchjongjangu by měl Kim přicestovat v pondělí odpoledne, uvedla agentura AP.

Kim přicestoval do Ruska tento týden v úterý. Zamířil nejprve na kosmodrom Vostočnyj, kde jednal s Putinem, a následně za doprovodu ruského ministra obrany Sergeje Šojgua navštívil další klíčová vojenská a technologická místa v regionu.

To vyvolalo obavy Západu ohledně zbrojního spojenectví mezi oběma zeměmi, hlavně v kontextu možné ruské pomoci Pchjongjangu s vysláním špionážního satelitu do vesmíru a severokorejské zbrojní podpoře Moskvy, která od loňského února vede válku na Ukrajině.

V neděli měl severokorejský vůdce podle AP lehčí program. Prohlédnul si univerzitu ve Vladivostoku a zúčastnil se show běluh, delfínů, lachtanů a mrože Mišy v místním akváriu. Ploutvonožec ho podle záběrů ruských médií obzvlášť pobavil. Jako dar na rozloučenou obdržel set bezpilotních letounů a neprůstřelnou vestu, uvedla agentura TASS.

Šestidenní návštěva byla Kimovou nejdelší zahraniční cestou od nástupu do funkce v roce 2011, kdy zemřel jeho otec a předchůdce Kim Čong-il. Šlo také o jeho první výpravu za hranice KLDR od začátku pandemie covidu-19.

X X X

Co s migranty na Lampeduse? Víc patrol ve vzduchu i na moři. EU pomůže Itálii

„Itálie může počítat s pomocí EU při zvládání přílivu migrantů na Lampedusu,“ řekla v neděli Ursula von der Leyenová. Šéfka Evropské komise chce posílení námořních a vzdušných patrol. Na sicilský ostrov přijela s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Úřady zde vyhlásily stav nouze poté, co zde přijali jen za poslední týden rekordní počet přes 12 tisíc migrantů a nová plavidla se objevují i v neděli.

Šéfka unijní exekutivy nabídla mimo jiné posílení námořních a vzdušných patrol či pomoc pohraniční agentury Frontex při registraci běženců. „Je to úkol pro Evropu a vyžaduje evropské řešení,“ řekla na společné tiskové konferenci von der Leyenová.

Meloniová slíbila nespokojeným místním obyvatelům, že se zasadí o zlepšení situace a prohlásila, že na to Itálie sama nestačí. „Jestli si někdo myslí, že tuto krizi můžeme vyřešit jen v rámci Itálie, tak se zásadně mýlí,“ volila Meloniová podobná slova jako šéfka EK.

Von der Leyenová vedle zmíněných možností hovořila například o tom, že chce prověřit případné ustavení nové unijní námořní mise, která by pomohla v boji proti pašerákům lidí.

Lampedusa v tomto týdnu čelila nezvykle velkému náporu migrantů, kterých tam podle posledních údajů úřadů dorazilo přes 12 tisíc. Jen v sobotu připlulo podle médií dalších 500 lidí a nová plavidla se objevují i v neděli.

Podle dnešních informací Červeného kříže přebývá v záchytném centru na ostrově 1 500 migrantů, ačkoli jeho kapacita je 400. Italské úřady převážejí část běženců na Sicílii a do pevninské části země, podle místních obyvatel je to však málo.

Do Itálie se letos dostal dvojnásobek migrantů

O vyhrocené migrační krizi jednají ministři vnitra největších evropských zemí. Meloniová tento týden vyzvala evropské politiky ke společnému řešení situace, které Itálie čelí. Pomoci by podle ní mohla evropská námořní mise.

Od začátku roku se do Itálie dostalo podle aktuálních údajů ministerstva vnitra téměř 126 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni. Velká část z nich míří přes moře právě na Lampedusu či na nedalekou Sicílii, pod níž menší ostrov administrativně spadá.

Meloniová s von der Leyenovou se v neděli shodly na tom, že EU musí pracovat na uzavření dohod, které by severoafrické státy motivovaly k lepším kontrolám lidí mířících do Evropy. Brusel podle německé političky urychlí dodávky vybavení pro tuniskou pobřežní stráž a bude pracovat na vylepšení legislativy namířené proti lidem, kteří vydělávají na převozech běženců.

„To my rozhodneme, kdo přijde do Evropy, nikoli pašeráci lidí,“ řekla dnes von der Leyenová, podle níž se unijní země nezříkají povinnosti poskytnout azyl těm lidem, kteří na něj mají nárok.

Na jednom z plavidel podle sobotních informací objevili italští strážci pobřeží mrtvé novorozeně, které přišlo na svět během plavby, ovšem nepřežilo. Desítky místních obyvatel na ostrově protestovaly proti plánu zřídit tam nový stanový tábor pro běžence.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek vyzval k evropské solidaritě, její konkrétní podobu ale nepřiblížil. Ve stejný den o sílící migrační vlně jednali ministři vnitra Francie, Německa a Itálie. Shodli se, že je nutné zejména posílit spolupráci se zeměmi, odkud se migranti do Evropy vydávají.

Von der Leyenová je na ostrově v době, kdy státy EU pracují na schválení migrační reformy, která by jihoevropským zemím s přílivem běženců pomohla. Do té doby jsou ale Itálie či Řecko odkázány pouze na dobrovolnou pomoc některých jiných zemí, která podle Říma zdaleka nestačí.

Německá vláda navíc podle zprávy agentury DPA potvrdila, že nadále nepřijímá migranty z Itálie v rámci dobrovolného systému, do něhož se Berlín zapojoval v minulosti.

X X X

NA  DEMONSTRACI  V  PRAZE  STO  TISÍC  LIDÍ?

VŽDYCKY  MUSÍ  BÝT  PŘIPRAVEN  I   EXPERT,  KTERÝ  NAHRADÍ  FIALU,  JAKO  MĚL  HAVEL  I   CELÉ  NOVÉ  VEDENÍ

A   JEDNAT  I  S  PAVLEM  O  DEMISI  FIALY

indřich Rajchl, svolavatel sobotní pražské demonstrace, si mnul ruce blahem, že takovou munici proti vládě jako nyní České dráhy mu už dlouho nikdo nedal. Sedl a začal tweetovat: „Teď jsem dostal zprávu, že naprosto plný vlak z Českých Budějovic byl bez vysvětlení odstaven v Benešově. Lidé museli vystoupit a nemají žádnou informaci, co bude dál. Snaží se, seč mohou, ale nás nezastaví!“ publikoval na sociální síti X a Facebook.

 Jenže – řečeno jeho oblíbenou fotbalovou terminologií, protože byl dříve fotbalovým funkcionářem – dal si vlastní gól. Vlak nezastavil proto, že by někdo nechtěl do Prahy pustit „Budějčáky“, ale kvůli tomu, že na trati srazil jiný vlak sebevraha.

X X X

Ostře kritizované přesčasy zdravotníků začnou platit, stvrdil Pavel podpisem

Zákoník práce zavede spornou možnost další přesčasové práce ve zdravotnictví. Přesnější vymezení, a tím předvídatelnost, získají práce na dohody. Zaměstnavatelé navíc budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají nárok rodiče s dětmi do devíti let věku. Změny přinese novela zákoníku, kterou v neděli podepsal prezident Petr Pavel.

Některé úpravy by měly být účinné od října, což kritizovala Hospodářská komora, další od ledna. Předloha dále nastavuje pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.

Kvůli ustanovení o dodatečných dobrovolných přesčasech zdravotníků část lékařů pracujících v nemocnicích pohrozila, že je přestane sloužit. Do novely se dostalo poslaneckou úpravou a má platit do konce roku 2028. V současnosti se takové přesčasy řeší s ohledem na nedostatek lékařů zejména v menších nemocnicích dohodami, což už nebude možné.

Kritici poukazují na to, že úprava umožňuje zhruba zdvojnásobit počet přesčasových hodin u lékařů či záchranářů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už dříve uvedl, že je třeba celý systém reformovat ke „standardnímu fungování“, aby lékařům vyhovoval.

Podstatná část předlohy vychází z dvojice unijních směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Za jejich pozdní začlenění do právního řádu hrozí Česku postih.

Takzvaným dohodářům bude zaměstnavatel podle předlohy zpravidla nejméně tři dny předem plánovat pracovní dobu a bude ho o tom písemně informovat. Senát neúspěšně prosazoval zmírnění zadávání práce tři dny dopředu s ohledem na potřeby sezonních prací. Pracovníci na dohody by podle novely také měli mít od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů budou pobírat ošetřovné. Po půl roce u firmy by dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.

Lidé pracující na dálku by podle předlohy mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů, nebo paušální částkou za plyn, elektřinu či vodu. Hodinovou částku, která nebude podléhat dani, stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic.

Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké budou mít podle novely nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku nebude moci nařídit práci přesčas.

Některé výhody se týkají také pracovníků ve státní službě, ve služebním poměru v bezpečnostních sborech a vojáků. Například vojákům a pozůstalým po nich předloha zvýší náhrady při služebních úrazech a nemocech z povolání. Místo násobků minimální mzdy se bude při výpočtu vycházet z násobků průměrné mzdy v národním hospodářství, tedy ze stejného základu jako u zaměstnanců.

X X X

Města mohou lidem odpustit dluhy za popelnice či psy, dělají to jen některá

Na poplatcích za psa, popelnice nebo třeba zábor veřejného prostranství dluží Češi jen v k rajských městech téměř 360 milionů korun. Od penále, které naskákalo, protože poplatky neuhradili včas, jim může pomoci aktuální ročník Milostivého léta.

Podle pravidel stačí, když lidé na obecním úřadě či magistrátu zaplatí do konce listopadu jistinu, tedy holý dluh. A penále budou prominuta. Počítají se všechny resty, které vznikly před 30. zářím loňského roku. Jenže to neplatí pro každého.

Zásadní roli hraje, kde dlužník žije. V aktuálním Milostivém létu závisí výhradně na obcích, zda se do něj zapojí a umožní obyvatelům dluhy vyrovnat. A rozhodně ne všude na oddlužení občanů zastupitelé kývli. Navíc v řadě měst ani dva a půl měsíce před koncem akce není rozhodnuto.

„Milostivé léto běží od začátku prázdnin do konce listopadu. Lidé žijící tam, kde ještě zastupitelstvo nerozhodlo, nevědí, na čem jsou. A i pokud se město nebo obec zapojí, dlužníci budou mít na vyřízení méně času,“ kritizuje předseda Asociace občanských poraden Hynek Kalvoda.

Zastupitelstva se musí rozhodnout nejpozději do konce září. „Zastupitelé se přes prázdniny příliš nescházejí, zřejmě to nepovažovali za natolik důležité, aby svolali mimořádné zasedání. Proto se někde o připojení rozhoduje až nyní,“ domnívá se Kalvoda.

Stále se čeká třeba na České Budějovice, Jihlavu, Pardubice nebo Ostravu. V posledním jmenovaném městě jej zastupitelé pravděpodobně odmítnou. V materiálu přichystaném za středeční zasedání to náměstkyně primátora Lucie Baránková Vilamová (ANO) spolu s úředníky odůvodňuje tak, že si zatím nikdo o prominutí nepožádal ani se o ně nezajímal. Dlužníci městu nezaplatili 3,5 milionu korun, penále k prominutí představuje 600 tisíc. „Jedná se o dlouhodobé dlužníky s více exekucemi, kteří se správcem poplatku nekomunikují, a jde o pohledávky staršího data,“ stojí v materiálu.

Dalších 2 200 Ostravanů pak dluží nepatrné částky, dohromady ve výši 265 tisíc korun. Těm je ale zřejmě také neprominou, protože tyto bagatelní dluhy jsou součástí schvalovaného balíčku. „Odepsání těchto pohledávek způsobí administrativní zátěž, jež zpomalí vymáhací proces u standardních pohledávek,“ argumentuje náměstkyně v materiálu.

Výrazný rozdíl mezi dluhem a částkou, kterou lze prominout, má i Praha, která se do akce rovněž zapojí. Tam lidé dluží 13 milionů a odpustit jim lze 3 miliony korun.

● Co pro odpuštění penále udělat? Do 30. 11. 2023 zaplatit dlužný místní poplatek a požádat obecní či krajský úřad o odpuštění příslušenství(penále). Formuláře jsou k dispozici třeba na webu ochrance.cz. ● Lze dluh rozložit do splátek? Ano, pokud na jednotlivém místním poplatku dlužíte víc než 5 000 Kč. Úřad je potřeba o splátky požádat.

V Karlových Varech, Plzni nebo Liberci už účast v Milostivém létě vyloučili. Se shodným odůvodněním, že takové pohledávky, na něž by se pravidla Milostivého léta vztahovala, až na výjimky neevidují.

Oproti tomu třeba Brno vyčíslilo dluh na místních poplatcích na 56 milionů korun a k tomu penále za skoro 51 milionů. A zhruba tisícovka zanedbatelných dlužných částek už je prominuta, dohromady za skoro 200 tisíc korun.

Kancelář ombudsmana dlouhodobě tvrdí, že oddlužení je výhodné pro všechny zúčastněné strany. „Je vyšší šance, že lidé svůj dluh zaplatí, když vědí, že jim pak úřad odpustí jeho příslušenství (penále). Obcím zase ubude administrativa a náklady spojené s vymáháním obtížně dobytných pohledávek,“ vysvětluje ombudsman Stanislav Křeček.

Milostivé léto upravuje speciální zákon. Už jeho schválení přišlo podle Kalvody z Asociace občanských poraden na poslední chvíli. Prezident jej podepsal 7. června.

„Jenže ve Sbírce zákonů vyšel až 23. června. To už měla řada měst řádná zastupitelstva za sebou. Nechápu, proč se to tak výrazně zdrželo. Budu kvůli tomu interpelovat ministra vnitra (Víta Rakušana z hnutí STAN). Není možné, aby zákony, které mají platnost do určitého termínu, nebyly otištěné do pár dní,“ rozčiluje se jeden ze spoluautorů koncepce Milostivého léta, poslanec Patrik Nacher (ANO).

Lidé mohou letos vyřešit i dluhy za sociální pojištění, příspěvky na státní politiku zaměstnanosti, daňové nedoplatky a vůči soudům nebo Vězeňské službě. Ovšem jen ty, které nevymáhá exekutor.

X X X

Zemanova „žena ve žlutém“ v Lánech končí, Hrad hledá novou správkyni

V čele správy lánského zámku po roce skončí její dosavadní šéfka Kateřina Rydlová. Podle svých slov Správu Pražského hradu opouští úplně. Jde o ženu, která na sebe upozornila v říjnu 2021, kdy se ve žlutém svetru objevila ve videu natočeném při hospitalizaci exprezidenta Miloše Zemana v Ústřední vojenské nemocnici.

„Správu Pražského hradu opouštím úplně,“ potvrdila v sobotu Rydlová pro Blesk.cz. Podle deníku Blesku mělo nové složení prezidentské kanceláře na Rydlovou tlačit, aby rezignovala.

„Kancelář prezidenta republiky na odchod paní Rydlové nijak netlačila,“ uvedl odbor hradní komunikace. Sama Rydlová podala tento týden výpověď k 30. září. Kdo její pozici převezme není ještě rozhodnuto.

Pozornost upoutala, když se objevila na záběrech z pobytu exprezidenta Zemana v pražské Ústředí vojenské nemocnici, kdy jej navštívil tehdejší předseda Sněmovny Radek Vondráček. V rozporu s tehdejšími opatřeními proti šíření koronaviru na sobě nikdo z účastníků schůzky neměl roušku či respirátor. Dostali pak za to pokuty.

Rydlová nastoupila na pozici šéfku provozu lánského zámku loni na podzim. „Na zámku jsem zaměstnaná 17 let, tak jen tohle vám řeknu,“ uvedla tehdy Rydlová na dotaz Českého rozhlasu na to, jakou má kvalifikaci pro vedení zámku. Kromě práce kuchařky a hospodyně Rydlová podle rozhlasu také při předloňské hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana zajišťovala „servis“ pro prezidenta.

„Paní Rydlová byla jmenována jako vedoucí oddělení provozu. Na základě jejích zkušeností a znalostí,“ řekl tehdy k výměně šéfky lánského zámku loni mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Vít Novák. „Nejde o ředitelskou funkci v obleku a v kanceláři. Je to v podstatě funkce provozní. Nejdůležitější jsou zkušenosti, znalost prostředí a ochota pracovat od rána do pozdního večera,“ dodal.

Hrad zároveň v loňském roce oddělil správu samotného zámku v Lánech a správu zámeckých zahrad a parku. Dříve měla zámek i park na starosti Michaela Javůrková.

X X X

Poškozená a znečištěná. Země už není pro člověka bezpečná, tvrdí vědci

V důsledku poškozování planety člověkem, využívání přírodních zdrojů a znečištění se Země stala místem, které už není pro člověka bezpečné. Podle 29 vědců z osmi zemí už bylo překročeno šest z devíti takzvaných planetárních limitů, v některých případech výrazně. „Země se nyní nachází mimo pro lidstvo bezpečný operační prostor,“ uvedli vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Science Advances.

Změna klimatu, odlesňování, ztráta biodiverzity, množství syntetických chemických produktů včetně plastů, horší dostupnost pitné vody a rovnováha koloběhu dusíku už jsou za hranou. Míra překročení se navíc zvýšila u všech oblastí, které byly již dříve označeny za překročené.

„Země je pacient, jemuž se nedaří dobře,“ uvedl spoluautor studie Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu (PIK). „Nevíme, jak dlouho můžeme tímto způsobem překračovat zásadní hranice, než účinky povedou k nevratným změnám a poškození,“ dodal.

Planetární hranice, které mají vymezit bezpečný prostor pro fungování lidstva, byly poprvé definovány v roce 2009. Patří mezi ně devět podoblastí, jejichž stav letos mezinárodní výzkumný tým pod vedením Rockströma a Katherine Richardsonová z Kodaňské univerzity opět analyzoval. Vědci přiznávají, že limity, které stanovili, jsou přísné, aby daly lidem ještě čas problémy řešit.

„Zemi si můžeme představit jako lidské tělo a planetární hranice jako formu krevního tlaku. Krevní tlak nad 120 na 80 neznamená, že bezprostředně hrozí infarkt, ale zvyšuje jeho riziko,“ řekla Richardsonová agentuře DPA.

Ze tří hranic, které se podle vědců stále ještě nacházejí v bezpečném prostoru, se dvě, okyselování oceánů a zatížení aerosolem, pohybují špatným směrem. Richardsonová ale poukazuje i na zlepšující se stav ozonové vrstvy, která byla v 90. letech 20. století na špatné straně hranice, nyní se ale vrátila na tu dobrou.

Díky mezinárodní spolupráci na postupném odstraňování chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu je na dobré cestě k úplnému obnovení, cituje studii portál CNN.