USA: Nestíháme vyrábět lodě rychle, jako Čína. Paroubek obnoví levici. Polsko na hranici zátarasy

Peking se snaží demonstrovat svou moc na moři, a proto disponuje větší námořní flotilou i loděnicemi, uvedl šéf námořnictva USA Carlos Del Toro. Podle něj Čína ke stavbě válečných lodí používá otrockou sílu. Expert na obrannou politiku však Del Torovo obvinění rozporuje. Ministr se prý snaží ukázat na domnělé chyby místo hledání selhání na vlastní straně.

 „Čína se soustavně snaží narušovat námořní suverenitu a ekonomický blahobyt jiných států včetně našich spojenců v Jihočínském moři i jinde,“ uvedl v úterním projevu v Národním tiskovém klubu ve Washingtonu ministr námořnictva USA Carlos Del Toro.

„Nyní mají větší flotilu, takže ji nasazují po celém světě,“ řekl a dodal, že Washington musí v reakci na to modernizovat americkou flotilu.

„Potřebujeme větší námořnictvo. Potřebujeme více lodí. Více modernějších lodí do budoucna. Zejména ty, které zvládnou čelit této hrozbě,“ sdělil.

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády by podle Del Tora mohlo v příštích letech čítat až 400 lodí. V současnosti Čína disponuje 340 loděmi, zatímco americké námořnictvo tvoří méně než 300 lodí.

Podle plavebního plánu námořnictva USA, který Spojené státy zveřejnily loni v létě, si Pentagon do roku 2045 klade za cíl vlastnit až 350 lodí s posádkou. To je každopádně stále mnohem méně, než se předpokládá u čínské flotily. Podle listopadové zprávy Rozpočtového úřadu Kongresu USA se však očekává, že dříve, než bude tento cíl splněn, dojde ke zmenšení americké flotily v důsledku vyřazování starších plavidel.

Dorovnat produkci je nemožné, jde o čísla

Del Toro v projevu uvedl, že americké námořní loděnice se nemohou vyrovnat těm čínských ani v produkci. Stejně jako v případě velikosti flotily jde podle něj o čísla.

„Mají 13 loděnic, v některých případech s větší kapacitou. Jedna jejich loděnice má větší kapacitu než všechny naše dohromady. To představuje skutečnou hrozbu,“ sdělil, avšak konkrétní analýzu těchto loděnic neuvedl. Podle zpráv Číny a západních států Peking vlastní šest velkých a dvě menší loděnice pro stavbu námořních plavidel.

Spojené státy podle říjnové zprávy Brenta Sadlera z Centra pro národní obranu vyrábí velké lodě s hlubokým ponorem v celkem sedmi loděnicích. Bez ohledu na jejich počet však potřebují pracovníky.

Podle Del Tora má Čína v tomto ohledu opět početní výhodu, a to především proto, že ji nesvazují omezení, regulace a ekonomické tlaky, které ovlivňují pracovní sílu ve Spojených státech. USA údajně brzdí například hledání pracovníků s kvalifikací.

„Pokud nezaměstnanost činí méně než čtyři procenta, hledání pracovníků je skutečná výzva, ať už hledáte zaměstnance pro restaurace nebo pro loděnice,“ uvedl velitel námořnictva.

Využívají otrockou práci, obviňuje ministr

Číňani podle Del Tora dokážou věci, které Američané nezvládnou.

„Jsou komunistickou zemí, nemají pravidla, která by dodržovali. Při stavbě svých lodí používají otrockou práci, ale tohle není způsob, jak by se to mělo dělat. Stojíme proti takovým praktikám a to jim dává značnou výhodu,“ zdůvodnil.

Konkrétní údaje pro podložení tvrzení, že Čína využívá otroky, ministr neuvedl. Analytici podle webu CNN však vyjádřili pochybnosti, že by se Peking k takové taktice uchýlil.

„Čína má k dispozici velké množství pracovní síly, takže by nedávalo smysl, aby využívala otrockou práci v odvětví špičkových technologií, které je pro její národní bezpečnost životně důležité,“ míní Blake Herzinger, expert na obrannou politiku v indo-pacifickém regionu z American Enterprise Institute. Podobné komentáře šéfa námořnictva podle Herzingera svědčí o tom, že USA upírají pozornost na nesprávné místo, a to na úkor vlastních schopností.

„Bohužel se zdá být běžné, že vedení námořnictva ukazuje na skutečné i domnělé chyby čínského loďařství místo toho, aby se zabývalo vlastním selháním v koncepci, navrhování a stavění lodí pro své námořnictvo v posledních dvou dekádách,“ říká expert.

Americké námořnictvo podniklo kroky k odstranění rozdílů oproti Číně, uvádí listopadová zpráva Výzkumné služby Kongresu USA. Patří mezi ně přemístění větší části flotily do Tichomoří i využití novějších a schopnějších lodí. Podle Del Tora si Spojené státy zachovávají velkou výhodu – „vlastní lidi“.

„V mnoha ohledech jsou naši stavitelé lodí lepší. A proto máme modernější, schopnější a smrtonosnější námořnictvo než oni,“ uvedl. Američtí vojáci jsou podle něj lepší i „na nohou“.

„Oni své lidi cvičí k boji, my je cvičíme k přemýšlení. Existuje zásadní rozdíl v tom, jak v této zemi cvičíme naši námořní pěchotu, vojáky, letce a vesmírné síly, což nám dává neodmyslitelnou výhodu nad vším, co mohou Číňané předvést,“ dodal.

X X X

Polsko rozmísťuje na hranici protitankové zátarasy

Polsko začalo rozmísťovat na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy. Podle ministra obrany Mariusze Blaszczaka se jedná o preventivní opatření, které má sloužit k odstrašení protivníka.

 „Začali jsme preventivně rozšiřovat bezpečnostní opatření na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Je to součást naší obranné a odstrašující strategie,“ uvedl na Twitteru ministr obrany Mariusz Blaszczak.

„První opevnění jsou již rozmístěna na hranici s Kaliningradskou oblastí,“ dodal v příspěvku, který doplnil o fotografie železných a betonových zábran.

Hranice Polska s Kaliningradskou oblastí je dlouhá asi 200 kilometrů. Varšava chce protitankové zátarasy nainstalovat také podél 418 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem.

Jeho vůdce Alexandr Lukašenko poskytl Moskvě běloruské území pro útok vůči Ukrajině a vytváří s Ruskem společné vojenské jednotky. Aktivně se ale zatím do invaze nezapojilo, připomněla agentura DPA.

Polsko již v loňském roce postavilo na pozemních úsecích své hranice s Běloruskem plot vysoký 5,5 metru, který má migrantům ztížit nelegální vstup do země. Polsko i Evropská unie viní Lukašenka, že záměrně přiváží do Běloruska migranty ze zemí jako Irák či Afghánistán, aby je následně posílal dále do EU.

X X X

Jednání OBSE přitáhlo Rusy. Ukrajina je ignoruje, Lotyš je poslal „na chuj“

Na zimní parlamentní shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) přijeli do Vídně i zástupci z Ruska. V předvečer prvního výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu to kritizují ostatní účastníci. Delegace Ukrajiny a Litvy společné setkání dokonce bojkotují. Lotyšský delegát je přivítal hláškou obránců Hadího ostrova. Rakousko tvrdí, že účast Rusům nemohlo zakázat.

Předseda rakouské Národní rady Wolfgang Sobotka Ukrajinu ujistil naprostou solidaritou. „Stojíme v naprosté solidaritě na straně ukrajinské vlády a ukrajinského lidu,“ řekl při zahájení zasedání rakouský lidovecký politik. Zároveň je ale podle něj povinností členů OBSE a Parlamentního shromáždění „nezavírat dveře před diplomacií“.

Jedenaosmdesát poslanců z 20 zemí včetně České republiky už počátkem měsíce vyzvalo Rakousko, aby neudělením víz znemožnilo účast ruské delegace na zasedání ve Vídni. Rakouské ministerstvo zahraničí však poukazuje na smluvní závazky, podle nichž je Rakousko jakožto sídelní země povinno postarat se o to, aby členům delegací zemí OBSE nebylo bráněno v cestách do sídla organizace.

Rakousko nakonec umožnilo přicestovat devíti ruským delegátům, z nichž šest je na sankčním seznamu EU. Na protest proti ruské účasti se zasedání neúčastní ukrajinští zákonodárci. Přesto do Vídně přijeli kvůli dvoustranným rozhovorům, v nichž chtějí usilovat o vyloučení ruských zástupců z Parlamentního shromáždění.

Jeden ze slovenských poslanců podle agentury DPA přečetl vyjádření ukrajinské delegace označující ruské delegáty za válečné zločince. Jejich přítomnost je podle ukrajinských poslanců „urážkou obětí jejich zvěrstev“. Šéf ukrajinské delegace Mykyta Poturajev podle agentury APA vyjádřil obavu, že ruští poslanci se pokusí shromáždění zneužít k „propagandistické show“.

Lotyš poslal ruskou delegaci „za válečnou lodí“

Při samotném jednání nastal vyhrocený moment, když lotyšský zástupce Rihards Kols „poslal“ Rusko a jeho delegaci „za ruskou válečnou lodí“. Použil při tom známá slova ukrajinského obránce Hadího ostrova, který nevybíravým způsobem odmítl ruskou výzvu ke složení zbraní.

 „Nedovolíme přímé urážky Ruska a ruského prezidenta a nedáme nepřátelům Ruska příležitost, aby je na tomto shromáždění vyjadřovali takovým způsobem,“ reagoval podle agentury APA ruský delegát Pjotr Tolstoj.

OBSE má se svými 57 členskými státy za cíl předcházet konfliktům a posilovat demokracii. Jde o jediné regionální bezpečnostní fórum, na němž se představitelé zemí NATO a USA pravidelně setkávají se zástupci Ruska.

Dva američtí kongresmani, demokrat Steve Cohen a republikán Joe Wilson, v rozhlasové stanici Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) rovněž kritizovali Rakousko. Cohen řekl, že sice rozhodnutí Vídně respektuje, ale Rusko podle něj pošlapalo všechny důvody, proč se vídeňské zasedání vůbec koná. „A domnívám se, že když nějaká země zajde tak daleko, možná by neměla být připuštěna,“ řekl Cohen.

Předsedkyně Parlamentního shromáždění Margareta Cederfeltová na úvod schůze řekla, že Moskva „porušuje všechny principy mezinárodního práva“. „Někteří členové napomáhají zločinnému napadení,“ prohlásila švédská politička na adresu ruských delegátů.

X X X

OKAMURA:  FIALA  CHCE  OKRÁST  DŮCHODCE,  TAK  SE  NECHOVÁ  VĚŘÍCÍ

BŮCH  SI  VŠECHNO  PAMATUJE  A  ZAJISTI  SPRAVEDLNOST

Okamura: I kdybychom ve Sněmovně měli spát, budeme bránit tomu, aby vláda okradla důchodce

Jak přistoupí opoziční poslanci ke sněmovnímu jednání o snížení valorizace důchodů? Proč opozici vadí návrh, aby část členů mediálních rad volili místo poslanců senátoři? A jak se chce hnutí Svoboda a přímá demokracie bránit ohlášené snaze Andreje Babiše (ANO) přetáhnout voliče SPD k hnutí ANO? Odpovídá předseda hnutí SPD, poslanec Tomio Okamura.

V úterý se Sněmovna začne zabývat vládním návrhem na snížení červnového navýšení penzí. Důchody mají podle návrhu vlády vzrůst v průměru o tisíc korun méně, než odpovídá současnému zákonu. Už týden to ostře kritizujete, avizoval jste obstrukce. Jak dlouho předpokládáte, že se vám podaří projednávání zdržovat?
Vládní pětikoalice Petra Fialy (ODS) chce okrást téměř tři miliony příjemců důchodů v České republice. V průměru je chce okrást o tisíc korun měsíčně.

Vláda se samozřejmě bude snažit nedemokratickými metodami SPD omezit, ale my za důchodce prostě budeme bojovat, zdůrazňuje Tomio Okamura

Pro nás je to absolutně nepřijatelná záležitost, protože podle platného zákona mají všichni příjemci důchodů, to znamená jak invalidních, starobních, vdovských či sirotčích, dostat měsíčně v průměru o 1770 korun navíc.

A vláda je chce – omlouvám se, že to řeknu ještě jednou – o danou tisícikorunu, o dané peníze okrást. My samozřejmě budeme dělat vše pro to, aby k tomu nedošlo.

Budeme zde obstruovat, podáme ústavní stížnost, oslovím i hnutí ANO, aby nám pod ni připojilo podpisy, protože je potřeba čtyřicet podpisů poslanců a nás je jen dvacet. Doufám, že ANO bude spolupracovat a společně budeme hájit všechny důchodce.

Poslanecký klub SPD už na dané téma měl poradu. I kdybychom zde měli být týden i týdny ve spacácích, budeme bránit tomu, aby Fialova vláda zcela asociálně okradla důchodce. Chceme, aby důchodci dostali přidáno, tak jak jim bylo slíbeno.

Předpokládám, že budete zpochybňovat vyhlášení stavu legislativní nouze. Na druhé straně rozhoduje ve Sněmovně většina, a tu má vládní koalice. To znamená, že se vám pravděpodobně nepodaří vyhlášení stavu legislativní nouze zvrátit. Podle jednacího řádu se tím zkracuje projednávání, mizí první čtení a je možné zkrátit dobu pro vystoupení jednoho poslance na pět minut. Co to prakticky bude znamenat? Dokážete i v této situaci opravdu týdny blokovat projednání?
Je to možné zkrátit na dvakrát pět minut. Vláda se samozřejmě bude snažit takovými nedemokratickými metodami SPD omezit, ale my za důchodce prostě budeme bojovat.

K té legislativní nouzi – důvod, proč to chtějí vyhlásit, tedy že to může způsobit hospodářské škody, je opravdu neuvěřitelně neuvěřitelný, protože dané hospodářské škody naopak způsobuje důchodcům a občanům Česka vláda svým nekompetentním jednáním.

To znamená, že to je zcela nepřijatelný důvod. V této pasáži budeme samozřejmě vystupovat, protože bloků, kde vystupovat lze, je tam v mém případě, kdo má přednostní právo, šest. V případě řadových poslanců jich je pět. Když to vezmu postupně – kde se jedná o legislativní nouzi, o návrhu pořadu schůze, kde se jedná o druhém, třetím čtení…

Pakliže legislativní nouze projde, tak pro to budeme dělat vše a abych posunul vaši otázku – když jsme bránili jiným asociálním návrhům, přišli vládní poslanci třeba po dvou dnech a řekli, že jsou už vysílení, mají jiný program a nezvládají to a chtějí se pak dohodnout.

Jiné priority

x Na to tudíž spoléháte i v tomto případě?

Je potřeba využít všech demokratických, politických metod k tomu, abychom vládě zabránili, aby okradla všechny příjemce důchodů o jejich slíbené peníze.

Uděláme pro to úplné maximum a budeme opravdu obstruovat, neboť v dnešní době, kdy jsou takto drahé ceny energií a miliony lidí už nemají peníze – a jsou to i oficiální průzkumy – kvůli Fialově vládě, je potřeba stát a SPD vždy stojí za slušnými lidmi.

x Sněmovna ve středu věnovala 4,5 hodiny jednání své mimořádné schůze sporu o to, kdo má volit kontrolní rady České televize a Českého rozhlasu. Kvůli opozičním vystoupením jste se ani po daném čase nedostali k hlasování, tudíž v debatě budete zřejmě pokračovat v pátek. Myslíte si, že pro vaše voliče, například i v kontextu toho všeho, o čem jsme nyní mluvili, je tak zásadním tématem, kdo bude volit rady České televize a Českého rozhlasu? A že stojí za to tomu věnovat tolik času a energie?

Včera jsem hned na úvod řekl, že to je typická ukázka priorit vlády Petra Fialy. Tudíž místo toho, aby vláda, tak jak chce SPD, řešila drahé potraviny…

Pardon, tomu rozumím, není to ale také ukázkou priorit opozice, když o tom 4,5 hodiny jednáte?

Ne. Jak, pane redaktore, určitě víte, v úterý jsem navrhoval mimořádné body, aby vláda řešila zdražování potravin, nedostatek léků, drahé energie, pomoc seniorům, sociálně slabším skupinám a rodinám s dětmi.

Dané návrhy SPD, které jdou k věci a pomohly by lidem, zamítli. Místo toho si prosadili, že chtějí politicky ovládnout Českou televizi a ještě tam dávají volební zákon, kde chtějí prosazovat korespondenční volbu, protože vládě klesly preference a shání někde voliče, aby mohla volby manipulovat.

Hnutí ANO se drolí

x Andrej Babiš například v rozhovoru pro Mf Dnes uvedl, cituji: „Okamura nikdy nehájil zájmy svých voličů, nikdy nic pro ně neprosadil. Jeho zájmem je být ve Sněmovně a hlavně sedět v opozici. Chce hlavně kasírovat příspěvky pro svou stranu.“ Podobná slova Andrej Babiš použil i v dalším rozhovoru pro deník Právo. Berete to jako důkaz, že svá slova myslí vážně a chce převzít voliče SPD?

Jak vidíte, tak tomu neuvěří vůbec nikdo, protože všichni víme, že příspěvky pro politické strany jsou v souladu se zákonem. Nejvíce zde kasíruje právě Andrej Babiš. A hnutí ANO ještě kasíruje i miliardové dotace z daní nás všech pro jeho Agrofert…

x K té otázce – berete to jako důkaz, že Andrej Babiš chce vaše voliče?

Myslím, že věc je úplně jiná. Jsem zde (ve Sněmovně) každý den a vím, jaká je atmosféra v hnutí ANO.

Jak víte, Andreji Babišovi se hnutí drolí. Odchází mu významní členové, teď odešel místopředseda ANO, hejtman a poslanec Ivo Vondrák. Podle kuloárních informací se k odchodu chystají i další významní lidé. Ostravský primátor Macura z hnutí také odešel.

Drolí se mu to, tudíž jde o klasickou marketingovou metodu, kdy se snaží odvrátit pozornost od jeho vlastních problémů v hnutí. Pokud jde o nás, prosadili jsme řadu bodů v minulém volebním období, kdy jim skřípala spolupráce ve vládě s ČSSD, a hnutí ANO se na nás obrátilo o spolupráci.

A Andrej Babiš? Konkurence se samozřejmě nebojím, protože se nebojím žádné politické konkurence. Jaká je ale situace – ve Sněmovně SPD vedle hnutí ANO existuje už třetí volební období. A jak víte na základě našich volebních výsledků, pouze nám stoupají preference. Děkuji za to občanům.

X X X

Turecké televize dostaly pokuty i zákaz vysílání za zprávy o zemětřesení

Turecká rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RTÜK) ve středu udělila pokutu třem televizním stanicím za to, jakým způsobem informovaly o zemětřesení z tohoto měsíce, které si vyžádalo v Turecku a Sýrii skoro 50 tisíc obětí. Tureckou vládu v souvislosti se zemětřesením kritizovala i řada opozičních politiků.

 Pokutu dostaly stanice Tele 1, Halk TV a Fox TV, první dvě z nich mají navíc pětidenní zákaz vysílání, informovala o tom i jiná turecká televizní média.

 Stanice Tele 1 dostala pokutu a dočasný zákaz vysílání za to, že v jednom pořadu kritizovala takzvané stavební amnestie a označila je za jeden z důvodů zřícení tolika domů při zemětřesení ze 6. února.

Turecké úřady v minulosti, zejména před volbami, udělovaly povolení pokračovat ve výstavbě domů, i když budovy nesplňovaly všechny stavební normy, pokud majitel zaplatil pokutu. Podle opozičních médií bylo takto postaveno nejméně 400 tisíc domů, řada z nich právě v oblasti postižené nedávným zemětřesením.

Předminulý týden se na sociálních sítích objevilo video, na němž stavební amnestie v oblasti postižené zemětřesením vychvaloval před místními volbami v roce 2019 i prezident Recep Tayyip Erdogan, podle něhož se tak „vyřešil problém“ desítek tisíc lidí, kteří potřebovali rychle bydlet. K předmětnému videu se turecká hlava státu odmítla vyjádřit.

Stanice Halk TV dostala pokutu a dočasný zákaz vysílání kvůli tomu, že v jejím pořadu poslanec a bývalý novinář Ahmet Şik kritizoval vládu za pomalou pomoc lidem postiženým zemětřesením. Ze stejného důvodu si vysloužila pokutu od turecké rady i televize Fox TV.

„Jejich jediným zájmem je, aby neprohráli volby,“ řekl Taşçi s odkazem na prezidentské a parlamentní volby, které by se měly konat zřejmě už v květnu. Po zemětřesení se ale v tureckých médiích objevily spekulace, že by je vláda mohla posunout.

Erdoganovu vládu ve středu kritizovala v souvislosti s rozsáhlými škodami po zemětřesení i opoziční politička Meral Akşenerová, předsedkyně Strany dobra (IYI Parti). „Je pravda, že zemětřesení jsou přírodní katastrofy, ale osobou, která je zodpovědná za to, že tato přírodní katastrofa skončila tragédií, je Recep Tayyip Erdogan,“ uvedla Akşenerová.

Už dříve Erdogana kritizovali i další opoziční politici, včetně Kemala Kiliçdaroglua, který má velkou šanci stát se kandidátem opozice pro prezidentské volby. Opoziční strany se zatím na jednotném kandidátovi neshodly.

Oblast na jihu Turecka u hranic se Sýrií a severozápad Sýrie zasáhly 6. února dva otřesy o síle 7,7 a 7,6 stupně, následovaly je tisíce menších otřesů a tento týden další dva silné otřesy o síle kolem šesti stupňů. V Turecku zemřelo podle dnešního oznámení ministerstva vnitra 43 556 lidí, v Sýrii je na 6000 obětí.

X X X

Vyšetřovatel událostí ze 6. ledna si předvolal Ivanku Trumpovou

Ivanka Trumpová a její manžel Jared Kushner byli předvoláni k výslechu ohledně nepokojů ze 6. ledna 2021. Uvedl to deník The New York Times s odkazem na své zdroje. Kushner a Trumpová patřili k blízkým spolupracovníkům bývalého prezidenta a už dříve je vyslechla parlamentní vyšetřovací komise, která se útokem na Kongres ze 6. ledna rovněž zabývala.

 Trumpová ani Kushner se k informaci deníku The New York Times nevyjádřili.

Předvolání Kushnera a Trumpové podle listu ukazuje, že zvlášní vyšetřovatll Smith nechce vyloučit ze svého vyšetřování žádného vysoce postaveného svědka, který měl blízko k tehdejšímu prezidentovi Trumpovi.

Kushner a jeho manželka patřili k blízkým spolupracovníkům bývalého prezidenta Donalda Trumpa a byli s ním 6. ledna 2021. Trumpová byla u telefonátu, ve kterém Trump vyzval viceprezidenta Mikea Pencea, aby zablokoval proces vyhlášení vítěze prezidentské volby z roku 2020. Pence to ale odmítl s tím, že jeho role je pouze ceremoniální. Trumpová také doprovodila svého otce na shromáždění několik stovek jeho příznivců nedaleko Bílého domu.

Kushner se 6. ledna 2021 vracel z cesty po Blízkém východě. Do Bílého domu přijel až poté, co se demonstranti střetli s policií. Spolu s manželkou se snažil přesvědčit Trumpa, aby vyzval své podporovatele, aby s násilným protestem přestali.

Již dříve média informovala, že Smith předvolal k výslechu další vysoké představitele tehdejší Trumpovy administrativy, a to včetně viceprezidenta Penceho. Vedle událostí ze 6. ledna má Smith na starosti také další případ, ve kterém figuruje Trump, a sice nalezení tajných dokumentů v soukromé rezidenci bývalého prezidenta.

X X X

Desítky právníků podaly žalobu na Erdogana. Zhoršil dopady zemětřesení, tvrdí

Šest desítek tureckých právníků podalo trestní oznámení na prezidenta Erdogana, několik ministrů, guvernérů a starostů a také na operátory mobilních sítí v souvislosti se zemětřesením ze 6. února. Viní je mimo jiné ze zabití a zranění více než jedné osoby, nedbalosti, zanedbání dohledu či omezení komunikace.

Kvůli zemětřesení zatkly turecké úřady na 160 lidí a další stovky vyšetřují kvůli zanedbání bezpečnostních pravidel při výstavbě domů.

Celkem 61 právníků zatím podalo trestní oznámení po výzvě sdružení Právníci lidu (Halkçi Hukukçular), a to na prezidenta Erdogana či ministra obrany Hulusiho Akara, vnitra Süleymana Soylua, zdravotnictví Fahrettina Kocu či prezidentova mluvčího Fahrettina Altuna. Na seznamu jsou i guvernéři provincií či starostové měst z oblastí postižených zemětřesením, dále stavební firmy či mobilní operátoři.

Na adresu turecké vlády se snáší už od prvního týdne po zemětřesení kritika jednak kvůli nedostatečné reakci na následky otřesů, ale i kvůli špatné připravenosti vlády na zemětřesení, která jsou v zemi častá. To poslední patří k nejhorším v posledních desetiletích. Přesto vládní Erdoganova strana, která je u moci už přes 20 let, například umožnila takzvané stavební amnestie. Ty dovolily, zejména před volbami, pokračovat po zaplacení pokuty ve stavbě domů, ač nesplňovaly stavební normy.

Mobilní operátoři čelí kritice, že po zemětřesení delší dobu nefungovaly mobilní sítě, čímž se zkomplikovalo hledání tisíců přeživších. Poslední živé ze sutin vyprostili záchranáři v Turecku podle místních médií 12 dní po otřesech, šlo o rodiče s dítětem, kteří v troskách bytového domu strávili zasypáni 296 hodin. Dítě ale krátce po vyproštění zemřelo.

Zodpovědnost za zřícení desítek tisíc budov hledají také turecké úřady. Ministr vnitra Soylu ve středu oznámil, že na seznamu podezřelých kvůli špatné výstavbě domů je na 560 lidí, 160 už bylo zatčeno a vyšetřování pokračuje.

Soylu ve středu večer sdělil, že v Turecku zemřelo kvůli zemětřesení 43 556 lidí. Údaje o obětech se zvyšují každý den postupně s odstraňováním sutin. Soylu také uvedl, že po dvou silných otřesech ze 6. února seizmologové v zemi zaznamenali na 7930 následných otřesů, dva z nich toto pondělí měly sílu kolem šesti stupňů.

Podle ministra vnitra bylo zničeno či poškozeno přes 600 tisíc bytů a na 150 tisíc komerčních prostor, uvedla dnes agentura Reuters. Podle ministra pro životní prostředí a urbanizaci Murata Kuruma se při zemětřesení zřítilo či bylo vážně poškozeno 164 tisíc budov s více než 530 tisíci bytů. Vláda už začala uzavírat smlouvy se stavebními firmami na výstavbu nových bytů, uvedl také Kurum.

Podle úterního oznámení prezidenta Erdogana žije po zemětřesení na 865 tisíc lidí ve stanech, asi 23 500 v kontejnerových domech a na 380 tisíc lidí z postižených oblastí je ubytováno na studentských kolejích či v hotelech a penzionech.

X X X

Paroubek levici nespasí, není to žádný táborový řečník, míní politolog

Přestože má plán Jiřího Paroubka na sjednocení levice racionální jádro, úspěch podle politologa Lukáše Valeše nepřinese. „Levice pro rok 2023 potřebuje nového lídra, který za sebou nebude mít rozporuplnou minulost,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. Paroubek navíc podle Valeše není charismatický politik. Je to velmi dobrý úředník, ale nedokáže lidi strhnout, vyvolat v nich emoce, míní Valeš.

X Jiří Paroubek oznámil, že plánuje sjednotit českou levici. Jaké má šance?


V tom, že potřebujeme sjednocenou levici, a že KSČM ani ČSSD se v dohledné době nejsou schopné vrátit se do Sněmovny, má pravdu. Rozhodně si ale nemyslím, že by se o obrodu levice měl pokoušet člověk s jeho historií, častými návraty a neúspěchy. Jiří Paroubek u toho může asistovat, ale neměl by být lídrem takového hnutí.

X Dokážete odhadnout, zda ho motivuje touha být na výsluní, nebo za tím stojí čistá touha pomoci levici?

Myslím, že první možnost je správně. Jiří Paroubek je člověk, který chce být vidět, mít pozornost médií. Je to tvor politický, se vším dobrým i špatným, co to s sebou nese. Jenže je to člověk staré éry levice. Levice pro rok 2023 potřebuje nového lídra, který za sebou nebude mít rozporuplnou minulost.

Na druhou stranu ale nebyl špatným premiérem. Byl jedním z mála, kdo přidal vysokým školám, zavedl mimo jiné registrované partnerství pro gaye a lesby. Ačkoliv se to dnes nezdá, podařilo se mu prosadit celou řadu progresivních kroků.

x Myslíte si, že u Čechů už nemá Jiří Paroubek šanci? Říká se přece, že paměť voliče je krátká.

To je sice pravda, ale on není typ charismatického politika. Je to velmi dobrý úředník, proto si myslím, že byl na české poměry úspěšný předseda vlády, protože řešil denní agendu. Ale není to žádný táborový řečník, nedokáže lidi strhnout, vyvolat v nich emoce. Z toho pramení moje skepse.

V čele levice by měla stát žena

X V jakém stavu se nyní česká levice nachází?

Tristním. Nyní dochází k historickému paradoxu, kdy levicová témata doslova leží na ulici. Levice by měla mít ideální prostředí k růstu. Doba je špatná, máme krizi ekonomickou, energetickou i bezpečnostní.

Vláda v posledních dnech ukazuje, že odmítá šetřit od štíhlého státu a od svých platů, ale naopak od nejzranitelnějších lidí, třeba seniorů. Provádí celou řadu kroků, které bez nadsázky můžeme nazvat asociálními. Jenže ani jedna ze stran toho není schopná využít a průzkumy ukazují, že zůstávají pod pětiprocentní hranicí.

Zejména sociální demokracie se snaží být jakousi prozápadní verzí komunistů, ale vidíme, že v západní Evropě nyní uspěly pouze strany, které jsou mnohem radikálnější, nesouhlasí se stávajícím systémem, volají po výraznější roli státu zejména v ekonomice. To je něco, čeho sociální demokracie není schopná. Jak zaměřením, tak vzhledem k jejímu personálnímu složení.

X Jaká forma levice by měla nyní šanci na úspěch?

Jestli tady má být něco levicového, musí to být radikálně jiný koncept. Ne přitakávání současnému systému, ale nový pohled na budoucnost, roli státu i hodnot. Levice je málo hlasitá, málo viditelná. Jestli se má vrátit, musí být mnohem výraznější.

X Jiří Paroubek několikrát vystoupil na protivládních demonstracích Ladislava Vrabela. Šlo o snahu získat si přízeň naštvaných, zklamaných voličů?

Pokus získat tyto voliče je logický. Koncept sám o sobě není špatný, ale je otázka, zda bude úspěšný právě s Jiřím Paroubkem.

X Bývalý předseda vlády avizoval, že by se v jeho novém spolku Nespokojení mohli angažovat i někdejší úspěšní poslanci nebo hejtmani ze sociální demokracie. Máte tip, kdo by to mohl být?

Nedokážu na to odpovědět. Ale kdybychom šli čistě matematicky, mohl by to být například Michal Hašek. Je to prototyp člověka, který by se mu hodil, navíc by se také rád vrátil do politiky.

Ideální lídryně by ale podle mě byla Ilona Švihlíková. Má obrovský odborný rozsah, patří k nejlepším českým ekonomům, zároveň má srdce pro levicovou politiku. Bylo by skvělé, kdyby levice ukázala, že to s rovností pohlaví myslí vážně tím, že by byla konečně předsedkyní žena. České levici by to velmi slušelo.

X Myslíte si, že by Paroubek připustil, aby byl lídrem někdo jiný než on sám?

Myslím si, že je to naprosto vyloučeno. Tady jde o jeho ego a mocenské ambice. Projekt má sice racionální jádro, ale domnívám se, že spasení levice a její návrat na výsluní nepřinese.

X X X

Zahájení 63. Zlín Film Festivalu připadne letos na Den dětí 

  Organizátoři nejstaršího a největšího festivalu filmů pro děti a mládež na světě představili letošní znělku i plánovanou podobu jeho 63. ročníku. Ve svém programu se festival opět zaměří na propojování generací, ale také na oslavu československé animace nebo skandinávské web seriály pro mladé. Zlín Film Festival se letos uskuteční od čtvrtka 1. do středy 7. června 2023.

 Šedesátý třetí ročník filmového festivalu přinese i letos obyvatelům i návštěvníkům města Zlína pestrý filmový program z různých koutů světa a celou řadu doprovodných aktivit s cílem posilovat a rozvíjet vztahy mezi rodiči, dětmi i prarodiči. „Naší snahou je ukázat to nejlepší ze světové tvorby pro děti a mládež a nabídnout alternativu k běžně dostupnému audiovizuálnímu obsahu. Současně chceme prostřednictvím filmu vzdělávat, rozšiřovat povědomí o okolním světě, otvírat a následně diskutovat o aktuálních tématech,“ shrnul v obecné rovině prezident Zlín Film Festivalu Čestmír Vančura.

Podobu letošního ročníku naznačuje už festivalová znělka z dílny Michala Baránka a Zdeňka Macháčka, který je současně autorem vizuálu. Její hudební doprovod vytvořil Filip Vojtěch moderním remixem původních fanfár provázejících zlínský festival již desítky let. „Festival bude barevný, hravý, mnohovrstevnatý. Chce zaujmout a k festivalovému dění ještě více přitáhnout mladou generaci teens,“ nastínila výkonná ředitelka ZFF Jarmila Záhorová a doplnila, že kromě jiného vzniklo v rámci příprav i speciální video pro pedagogy s Janem Čenským. „Věříme, že s jeho pomocí si učitelé se svými žáky návštěvu kina během festivalu ještě více užijí.“  

Ve svém filmovém programu nabídne festival i letos soutěžní snímky v tradičních kategoriích, do kterých mohou tvůrci přihlašovat své filmy až do 1. března. Navíc se dramaturgové festivalu v těchto dnech vrátili z filmového trhu v Berlíně, kde se měli možnost seznámit s tím nejnovějším, co světový filmový trh právě nabízí. „Berlinale je pro nás vždy důležitým zdrojem pro výběr filmů a jsme rádi, že se nám i letos podařilo ulovit zajímavé tituly. Navíc se zde máme možnost potkat s řadou filmových profesionálů a osobností, vyměňovat si zkušenosti a samozřejmě je také osobně pozvat na náš festival,“ vysvětlila umělecká ředitelka festivalu Markéta Pášmová a naznačila už nyní také část mimosoutěžního filmového programu. „U příležitosti 100. výročí narození Břetislava Pojara chystáme sekci věnovanou světově uznávané československé animaci. Připomeneme zde i tvorbu Miroslava Štěpánka, Jiřího Trnky, Zdeňka Milera, Jiřího Brdečky či Vlasty Pospíšilové.“ Tématu animované tvorby se bude festival věnovat ve filmovém, doprovodném i odborném programu. V rámci něj se chystají i speciální lektorské úvody s ukázkami různých typů animace.

Dramaturgie festivalu chce také reagovat na trend v oblasti seriálů pro teenagery v rámci nově vzniklé sekce Evropské web seriály pro mladé publikum. „Letos ji odstartujeme pilotním ročníkem zaměřeným na skandinávskou produkci a každý den festivalu tak přineseme jeden seriál s tématikou odrážející současné problémy dospívajících – identita, přistěhovalectví, coming out, šikana a další,“ přiblížila Markéta Pášmová.

Neodmyslitelnou součástí festivalového programu je i Salon filmových klapek, jehož 26. ročník odstartuje už 7. března vernisáží v pražském Divadle Hybernia. Odtud se vydá do Liberce-Vratislavic, Mladé Boleslavi, Olomouce, Brna a do Zlína, kde vyvrcholí tradiční aukcí v neděli 4. června v Kongresovém centru Zlín. Prostřednictvím Nadačního fondu FILMTALENT ZLÍN výtěžek dražby putuje k začínajícím talentovaným filmařům. „Důkazem, že se peníze vynakládají smysluplně, jsou úspěchy podpořených filmů nejen v České republice, ale i v zahraničí. Jeden příklad za všechny, hned osm námi podpořených filmů je v letošní nominaci na Českého lva,“ doplnila Markéta Pášmová.

Další významnou doprovodnou akcí bude 8. ročník Festivalového půlmaratonu MONET+ Zlín 2023, který je již tradičně největší běžeckou událostí ve Zlínském kraji, a odstartuje v neděli 4. červnu v 10 hodin dopoledne od Kongresového centra. „Rádi bychom letos pokořili hranici 2000 běžců na startu,“ uvedla Jarmila Záhorová a dodala, že v 15 hodin na hlavní závod naváže RPB rodinný běh, který má od letošního roku nového titulárního partnera RBP, zdravotní pojišťovnu.

Jako v předchozích letech bude součástí festivalu i další bohatý doprovodný program na řadě míst ve Zlíně, který přinese zábavu, poučení i příležitosti pro smysluplné trávení společného volného času pro celou rodinu. „Jsme rádi, že s námi letos ve Zlíně oslaví své krásné 100. výročí od zahájení vysílání Český rozhlas. A slavit bude také Česká televize, respektive její stanice ČT:D, která už 10 let rozdává radost dětem nejen přes televizní obrazovku, ale i u nás na festivalu v Domě ČT,“ řekla Jarmila Záhorová.

Již posedmé se festival oficiálně uzavře Mikulovskými ozvěnami Zlín Film Festivalu. Jejich konání je letos naplánováno na termín od 13. do 15. června 2023.

 Zlín Film Festival – Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež je nejstarší a v současnosti největší filmovou přehlídkou svého druhu na světě. Jeho prestiž se rok od roku zvyšuje nejen v rámci České republiky, ale také v zahraničí. Svědčí o tom i celá řada pozvání a účastí zástupců ZFF do porot mezinárodních festivalů Lotyšsku, Německu, Polsku, Řecku, Indii a dalších zemí světa a velký zájem o filmovou dramaturgii festivalu.

Významného ocenění se festivalu dostalo v závěru roku 2019 v japonském Tokiu na KINEKO International Children´s Film Festivalu, kde získal cenu KINEKO HONORARY AWARD za přínos kinematografii pro děti a mládež.

Pořadatelem festivalu je společnost FILMFEST, s.r.o., která je vedle samotného filmového festivalu také zřizovatelem Nadačního fondu FILMTALENT ZLÍN, provozuje platformu Zlín Fest Screen, spravuje stálou expozici zlínského filmu pod názvem Kabinet filmové historie na Filmových ateliérech. Loni uspořádal FILMFEST také 1. ročník Zlínského filmového víkendu, pravidelně organizuje filmové příměstské tábory a v rámci filmového festivalu realizuje i Festivalový půlmaraton MONET+ Zlín, eventy pro partnery a další akce a projekty. Ing. Kateřina Martykánová,  manager

X X X

Hokejový svaz reaguje na Jaškina. Morálka je víc než sport, říká Hadamczik

Video, v němž útočník Dmitrij Jaškin coby kapitán týmu SKA Petrohrad děkuje ruské armádě, která už před rokem vtrhla na Ukrajinu, vyvolalo v tuzemsku znepokojené reakce. K celé situaci se vyjádřil také prezident hokejového svazu Alois Hadamczik.

„Výkonný výbor Českého hokeje už v létě rozhodnul, že čeští hráči, kteří po zahájení ruské invaze na Ukrajinu podepsali smlouvu s některým klubem KHL, nebudou povolávání do české hokejové reprezentace. Toto rozhodnutí platí a nic se na něm nemění ani teď,“ uvedl.

Hadamczik prostřednictvím krátkého prohlášení reagoval na dotazy novinářů, které zajímalo stanovisko svazu vůči Jaškinově účasti ve videu petrohradského celku.

V něm postupně promlouvá několik hráčů Petrohradu. „Dnes přejeme vše nejlepší všem, kteří propojili svůj život s ochranou naší vlasti. Všechny, kteří nesou službu v řadách ozbrojených sil a vojenské námořní flotily. A všechny, kteří jsou denně hlavním obráncem a oporou své rodiny. Díky za vaši odvahu, prozíravost a kuráž. Ať vaše blízké vždy obklopuje teplo a bez výjimky čeká úspěch,“ zazní postupně.

„Vše nejlepší ke Dnu obránce vlasti,“ uzavře společné prohlášení Jaškin, jenž v SKA zastává funkci kapitána.

Z českých řád zůstávají společně s devětadvacetiletým útočníkem v KHL ještě Libor Šulák a Rudolf Červený, kteří hájí barvy Admiralu Vladivostok.

 Všichni tři v uplynulých dnech nastoupili do zápasů ve speciálních dresech s vojenskými motivy na podporu ruské armády, která už přes rok páchá válečné zločiny na Ukrajině.

„S kluky, kteří podepsali v Rusku, se rozcházíme v otázce morálky. Oni si neuvědomují, že Ukrajina bojuje za to, aby se válka nerozšířila do dalších evropských zemí,“ uvedl Hadamczik pro sport.cz.

„Morálka je víc než sport a musíme si ji zachovat. Jako Česko podporujeme demokracii a chceme konec války na Ukrajině. Jsme zajedno s naší vládou a nebudeme akceptovat, že by naši hráči působící v KHL mohli reprezentovat,“ dodal.

V poslední době se velmi často řeší také případný návrat ruských a běloruských hokejistů na mezinárodní akce včetně hokejového mistrovství světa.

Ani tento krok si česká strana momentálně není schopna představit.

„Český hokej bude postupovat v souladu s morálními zásadami a integritou zahraniční politiky České republiky a za současných podmínek nebude hlasovat pro přijetí týmů Ruské federace a Běloruska zpět do šampionátů IIHF,“ prohlásil generální sekretář svazu Jan Černý.

X X X

Proč NSZ zrušilo stíhání dalších dvou obviněných v brněnské stoce? Chyběly důkazy, policie si spletla osoby

NSZ zrušilo stíhání dvou lidí v kauze údajných machinací s byty v Brně-středu Ilustrační foto: Veřejná žaloba

Po lednovém zrušení obvinění dvou žen státní zástupce NSZ vyhověl stížnostem dalších dvou obviněných v kauze údajných machinací s byty v Brně-středu. V jejich případě vedle závažných formálních vad shledal i naprostý nedostatek důkazů pro jejich stíhání. „V případě obviněných Ing. Radima Suchánka a Kateřiny Pospíšilové jde o vady natolik závažné, že způsobují nezákonnost napadeného usnesení v části, v níž bylo zahájeno trestní stíhání obviněných Ing. Radima Suchánka a Kateřiny Pospíšilové,“ uvádí se v rozhodnutí NSZ, s nímž měla možnost se Česká justice seznámit.

Již podruhé zasáhlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) do případu, který je mediálně znám pod policejním označením „Stoka“. Jako první o tom informoval Radiožurnál.

Referent brněnské části Brno střed a někdejší komunální politik hnutí ANO Radim Suchánek a bývalá asistentka v realitní kanceláři, jejíž majitel figuruje taktéž mezi obviněnými, Kateřina Pospíšilová, uspěli se svými stížnostmi proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Státní zástupce NSZ totiž shledal v postupu orgánů činných v trestním řízení závažné formální vady. A navrch konstatoval, že pro jejich obvinění nebyly ani důkazy.

Konec kariéry

V případě Radima Suchánka obvinění a jeho okamžitá masivní medializace znamenaly konec jeho kariéra v hnutí ANO a brněnské komunální politice. Státní zástupce NSZ o stížnostech rozhodoval, protože s jejich stíháním souhlasila dozorová státní zástupkyně z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) Petra Lastovecká. Ta se již nechala v reakci na rozhodnutí NSZ slyšet, že je pro ni „překvapivé“.

Radim Suchánek působil jako referent Úřadu městské části Brno-střed. Součástí organizované zločinecké skupiny se stal proto, že plnil pokyny svých nadřízených a zajišťoval prohlídky příslušných prostor, které měly být předmětem korupce. Jak však shledal státní zástupce NSZ, policie nepředložila žádné důkazy o tom, že by Suchánek o korupci věděl. Ačkoliv policie nasadila odposlechy, sledování a agenta, nic nesvědčí proti tomu, že Suchánek pouze dělal svoji práci a plnil pokyny svých nadřízených. „Stížnostní orgán shrnuje, že zjištěné skutečnosti a důkazy (předložené stížnostnímu orgánu) neumožňují učinit dostatečně odůvodněný závěr, že obviněný Ing. Radim Suchánek věděl o existenci organizované zločinecké skupiny a že věděl o tom, že obvinění JUDr. Otakar Bradáč, Zdeněk Červinka a Eva Vágnerová páchají trestnou činnost popsanou v napadeném usnesení. Za stávajícího důkazního stavu proto nelze kvalifikovat jednání obviněného Ing. Radima Suchánka jako účast na organizované zločinecké skupině ani jako pomoc k trestnému činu [v případě pomoci totiž nelze důvodně dovodit, že pomocník (tj. obviněný Ing. Radim Suchánek) věděl o úmyslu pachatele trestného činu],“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí NSZ.

Není žádný důkaz

V případě Pospíšilové je to obdobné. Policie její účast na zločinecké skupině a úmyslné napomáhání korupci viděla v tom, že pracovala jako asistentka v realitní kanceláři jednoho z hlavních podezřelých. Měla se podle obvinění dokonce podílet na přepočítávání půlmilionového úplatku. Podle státního zástupce NSZ ovšem pro to ve spise není žádný důkaz. A co více, policie si v jejím případě špatně vyložila odposlechy a zaměnila ji za jinou osobu. „Státní zástupce NSZ však ze zvukového záznamu zjistil, že jednání mezi obviněným Zdeňkem Červinkou a další osobou (předávající údajný úplatek) probíhalo primárně bez přítomnosti obviněné Kateřiny Pospíšilové a že obviněná Kateřina Pospíšilová se nemohla z předmětného jednání a ze zde vedeného rozhovoru nijak dozvědět, že se jedná o úplatek. Navíc samotné přepočítávání finanční částky neprováděla obviněná Kateřina Pospíšilová (jak je nesprávně uvedeno v napadeném usnesení), nýbrž jiná osoba. A navíc k této události mělo dojít až téměř po půl roce poté, co měla obviněná Kateřina Pospíšilová (podle popisu skutku v napadeném usnesení) napomoci organizované zločinecké skupině vyplněním nepravdivého prohlášení,“ uvádí státní zástupce NSZ.

„Pokud jde o obviněné Ing. Radima Suchánka a Kateřiny Pospíšilové, stížnostní orgán konstatuje, že v popisu skutku napadeného usnesení zcela absentuje popis relevantních konkrétních skutkových okolností prokazujících úmyslné zavinění obviněných, tj. nejsou zde uvedeny relevantní konkrétní skutkové okolnosti, z nichž vyplývá, že obvinění Ing. Radim Suchánek a obviněná Kateřina Pospíšilová si byli vědomi toho, že existuje organizovaná zločinecká skupina (zaměřená na nezákonné zajišťování nájemních smluv k obecním bytům a nebytovým prostorám ve vlastnictví Statutárního města Brna za úplatek). Nejsou zde dále uvedeny relevantní konkrétní skutkové okolnosti, z nichž vyplývá, že si obviněný Ing. Radim Suchánek byl vědom toho, že se svým jednáním podílí na trestné činnosti páchané touto organizovanou zločineckou skupinou, a že si obviněná Kateřina Pospíšilová byla vědoma toho, že svojí činností napomáhá trestnému činu páchanému touto organizovanou zločineckou skupinou,“ shrnuje se v odůvodnění rozhodnutí NSZ.

Neúplný spis

V dokumentu se lze také dočíst, že státní zástupce NSZ měl nezvyklé problémy s tím, aby dostal od dozorové státní zástupkyně kompletní spisový materiál k posouzení. Ani přes opakované žádosti se mu to nepodařilo.

„Státní zástupce NSZ po přezkoumání předloženého spisového materiálu zjistil, že spis byl předložen neúplný (nebyly předloženy zejména příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 trestního řádu, příkazy ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle § 88a odst. 1 trestního řádu, povolení ke sledování osob a věcí podle § 158d trestního řádu, povolení použití agenta podle § 158e trestního řádu, zvukové záznamy zajištěné pomocí těchto prostředků). Státní zástupce NSZ proto dne 13. 12. 2022 uložil státní zástupkyni VSZ v Olomouci předložení chybějícího spisového materiálu. Státní zástupkyně VSZ v Olomouci dne 23. 12. 2022 předložila státnímu zástupci NSZ další spisový materiál, avšak opět v neúplné podobě (nebyly předloženy rozhodnutí o povolení použití agenta podle § 158e trestního řádu, zvukové záznamy získané pomocí sledování osob a věcí podle § 158d trestního řádu, některé důkazní zvukové záznamy o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zajištěné podle § 88 trestního řádu).

Státní zástupce NSZ proto dne 2. 1. 2023 opětovně uložil státní zástupkyni VSZ v Olomouci předložení chybějícího spisového materiálu. Ten byl předložen dne 16. 1. 2023, avšak opět v neúplné podobě [nebyly předloženy některé důkazní zvukové záznamy o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zajištěné podle § 88 trestního řádu, zejména zvukové záznamy z listopadu a prosince 2021 vztahující se zejména ke skutku 6) napadeného usnesení],“ popisuje se v dokumentu. Státní zástupce NSZ nakonec i přes to přikročil k přezkumu s tím, že odpovědnost za předložení kompletního spisového materiálu má policie a dozorový státní zástupce.

Již v polovině ledna stejný státní zástupce NSZ zrušil stíhání dvou žen, které taktéž policie obvinila v případu Stoka. V jejich případě vedle důkazní nouze šlo především o to, že podle jeho závěru policie selektivně hodnotila svědecké výpovědi a zcela ignorovala zásadní rozpory, které se v nich objevily. Petr Dimun, ceskajustice.cz

 X X X

 Vnitro: Počet cizinců na území setrvale stoupá. Z Ukrajiny loni odešlo přes patnáct milionů lidí

Počet cizinců na území ČR setrvale stoupá. Za půl roku přibylo v České republice dalších šedesát tisíc cizinců. Nyní jich je na území 1 116 154. Největší menšinou v České republice se stávají Ukrajinci, kterých je zde 636 282. Z Ukrajiny odešlo loni 15 milionů lidí, ale deset milionů se jich zřejmě vrátilo. Vyplývá to z aktuální zprávy ministerstva vnitra o situaci v oblasti migrace. Loni se také zvedl počet nelegálních migrantů.

Aktuální zprávu o situaci v oblasti migrace za 4. čtvrtletí respektive druhé pololetí roku 29022 vydalo v závěru týdne ministerstvo vnitra.

„Počet cizinců na území ČR setrvale stoupá. K 31. prosinci 2022 bylo na území ČR registrováno celkem 1 116 154 osob cizí státní příslušnosti, z toho 782 000 na základě oprávnění k přechodnému pobytu a 334 154 na základě oprávnění k trvalému pobytu,“ uvádí ministerstvo vnitra hned v úvodu zprávy.

O února přijal stát skoro půl milionu Ukrajinců

Od poslední zprávy o migraci to znamená další nárůst o 62 586 cizinců žijících na území České republiky. Poprvé přesáhl počet cizinců v ČR jeden milión k 30. červnu 2022, kdy jich zde bylo podle pololetní zprávy vnitra 1 053 568, jak Česká justice informovala.

Podle vnitra je důvodem fakt, že ČR přijala nejvíce Ukrajinců s dočasnou ochranou: „Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi,“ odůvodňuje počty vnitro.

Ukrajinců s dočasnou ochranou bylo v České republice loni skoro půl milionu: „Od počátku ruské agrese na Ukrajině bylo v České republice v roce 2022 vydáno celkem 473 216 dočasných ochran. Česká republika měla v roce 2022 největší počet vydaných dočasných ochran v rámci EU v přepočtu na obyvatele,“ uvádí zpráva ministerstva vnitra.

Vnitro: Povahu pohybu Ukrajinců nelze určit

Celkem v rámci Evropské unie jdou však počty příchozích Ukrajinců do milionů: „Od počátku ruské agrese na Ukrajině do konce prosince bylo evidováno přes 15,1 mil. příchodů z Ukrajiny do EU přes hraniční přechody s Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem přes: konkrétně do Polska přes 9 mil., do Rumunska bezmála 3 mil. (zahrnuje i příchozí z Moldavska), na Slovensko přes 1 mil. a do Maďarska přes 2 mil.,“ shrnuje ministerstvo vnitra.

„Ke konci prosince bylo zároveň zaznamenáno přes 10,2 mil. návratů zpět na Ukrajinu (přesnou povahu těchto pohybů však nelze přesně určit),“ dodává k tomu ministerstvo vnitra.

V ČR tvoří třetí země 80% cizinců

Největší menšinu v České republice tak tvoří Ukrajinci, kterých žije na území celkem 636 282, což je plných 57% z celkového počtu legálních migrantů v ČR. Tradičně následuje Slovensko: Slováků žije v České republice 117 265, což je 11%. Třetí pozici obsadil Vietnam s 66 340 Vietnamci (6%). Za nimi následují Rusové, kterých je v ČR 43 498 (4%). Pod dvacet tisíc lidí mají menšiny jako Rumunsko, Polsko, Bulharsko, Německo, Mongolsko a Maďarsko.

Celkově ve skupině cizinců převažují lidé z tzv. třetích zemí: „Mezi cizinci pobývajícími legálně na území ČR převažují občané třetích zemí (888 806 osob, tj. 80 %) nad občany členských států EU, EHP a Švýcarska (227 348 osob, tj. 20 %),“ upřesňuje zpráva ministerstva vnitra.

Náklady na cizince doplácí zahraničí

Také o mezinárodní ochranu požádalo nejvíce Ukrajinců (280), před Turky (236) a Rusy (157). „V roce 2022 (k 31. prosinci) požádalo o mezinárodní ochranu v České republice celkem 1 694 osob, což je ve srovnání s rokem 2021 více o 281, což činí nárůst o 20 %,“ komentuje čísla ministerstvo vnitra.

Doslova raketově pak narostl počet zjištěných nelegálních migrantů. „V období od 1. 1. do 31. 12. 2022 bylo zjištěno celkem 29 235 osob při nelegální migraci na území České republiky. V porovnání s rokem 2021 tak došlo k zvýšení o 18 065 osob, tj. o 161,7 %,“ uvádí k tomu vnitro. Jen zjištěných Syřanů bylo podle zprávy 20 981.

Náklady na cizince však nenesou jen občané ČR, nýbrž je stát dostává proplacené, vyplývá ze zprávy: „V prosinci byla zveřejněna informace, že se České republice podařilo získat již druhou mimořádnou pomoc z Azylového, migračního a integračního fondu. Česká republika obdržela 652 mil. korun. Spolu s první mimořádnou pomocí činí jen podpora z tohoto zdroje již více než 1,3 mld. Kč, čímž je Česko po Polsku druhým členským státem, který obdržel takto vysokou míru této podpory,“ stojí doslova ve zprávě vnitra.

Peníze určené na „integraci cizinců“ přislíbil českému státu rovněž fond UNICEF, od kterého vnitro očekává částku 14 milionů eur. Irena Válová, ceskajustice.cz

 X X X

 ÚS často rozhoduje nejen o ústavnosti, ale v důsledku o lidech, zdůraznil nový soudce Svatoň

V sestavě ústavních soudců je sice služebně nejmladší, ale na Ústavním soudu (ÚS) není nováčkem – dlouholetý vysokoškolský učitel Jan Svatoň postupně působil jako asistent tří soudců. Pracovní, ale i životní zkušenosti vidí jako svou hlavní devízu a přínos pro budoucí rozhodování soudu. Zdůraznil, že ÚS nesmí opouštět svou hodnotovou orientaci, která se formuje od 90. let, a že pro něj osobně je důležité například téma sociální spravedlnosti, stejně jako vědomí, že soud často rozhoduje nejen o ústavnosti obecně, ale v konečném důsledku o konkrétních lidech.

Když prezident Miloš Zeman jmenoval Svatoně soudcem, vyjádřil naději, že ÚS nebude třetí komorou Parlamentu a že jeho představitelé nebudou politickými aktivisty. Podle Svatoně se soud sice při svém rozhodování nevyhnutelně setkává s „političnem“, třeba když rozhoduje o návrzích na zrušení zákonů či jejich částí, měl by si však udržovat odstup od politiky a posuzovat především ústavnost, ale také účelnost a smysl konkrétní právní regulace. „Soud se tímto způsobem pochopitelně politiky dotýká, ale neměl by řešit otázky za politiky,“ uvedl Svatoň.

Příchodem Svatoně začíná další velká obměna ÚS, nastupující prezident Petr Pavel ve svém funkčním období dostane možnost jmenovat 13 soudců z 15členné sestavy. Svatoň doufá, že vznikne mix soudců a soudkyň různých právních profesí, a tím pádem také různého nahlížení na problémy.

Sám chce přispět jak svou erudicí dlouholetého pedagoga ústavního práva a státovědy na brněnské právnické fakultě, tak zkušenostmi nasbíranými v pozici asistenta soudců Jiřího Malenovského, Vojena Güttlera a naposledy Vladimíra Sládečka. „Jsou to zkušenosti, které nelze získat z knih, učebnic či komentářů,“ uvedl.

Soudcem ÚS se Svatoň stal v 70 letech, kdy soudci obecných soudů kvůli věkovému limitu z justice odcházejí. Svatoň však věří, že životní zkušenost je při rozhodování důležitá, zmínil určité „zmoudření věkem“, jež se projevuje třeba ve schopnosti vcítit se do osudů lidí.

Rozhodujeme o lidech

„Rozhodujeme o ústavnosti, ale de facto se rozhoduje často o lidských osudech. Takže to není jen o něčem, ale především o někom. Samozřejmě si to můžeme uvědomovat v jakémkoli věku, ale v tom vyšším věku je to velmi intenzivní,“ uvedl.

Za jedno z nejvýznamnějších rozhodnutí ÚS Svatoň považuje již jeho první nález, kterým soudci v roce 1993 zamítli návrh na zrušení zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. ÚS v nálezu především poukázal na to, že tehdy nová ústava není založená na hodnotové neutralitě, není jen pouhým vymezením institucí a procesů, ale včleňuje do svého textu ideje, vyjadřující základní nedotknutelné hodnoty demokratické společnosti.

„Podle mého názoru to od té doby neztratilo vůbec nic ze své aktuálnosti. Je to stále důležité jak pro rozhodování ÚS, tak pro působení veřejné moci obecně,“ řekl Svatoň. Je pro něj podstatná také sociální spravedlnost, ale i jistá rozumnost, účelnost právní regulace – zda má své opodstatnění, zda je vhodná a potřebná. „Jestliže opodstatnění má, je potom samozřejmě i lépe přijímána,“ uvedl Svatoň, podle kterého tu „společnost není pro stát, ale naopak stát pro společnost“.

Svatoň i nadále bude v omezené míře působit na právnické fakultě v Brně, kde učí asi 45 let a hlásí se k ní jako ke své alma mater, zatímco k ÚS jej prý váže „osudová přitažlivost“. Rodák z Jihlavy prožil část života na Vysočině, zůstala mu od té doby láska k běžeckému lyžování. Od druhé poloviny 60. let je fanouškem bigbítu a rocku. „Mám rád lidi. Říkám to, přestože se to někomu může zdát jako jistá floskule. A velmi rád jsem učil. Celý život mě to inspirovalo. A ještě stále trochu učit budu,“ uvedl Svatoň, ceskajustice.cz

 X X X

 UNESCO na Budějovicku slaví 25 let

Jihočeské Holašovice se v roce 1998 dostaly na seznam UNESCO, jako vůbec první památka z oblasti Budějovicka. Letos tak oslaví 25 let od zápisu mezi unikáty světového kulturního dědictví. Vesnička ležící zhruba 15 kilometrů od Českých Budějovic a její bohatě zdobená průčelí domů, jsou takřka synonymem pro architekturu takzvaného selského baroka. Holašovice nejsou jedinou UNESCO památkou na Budějovicku, mezi ty nehmotné bylo v loňském roce zapsáno například také vorařství.

 Holašovice si zápis na seznam UNESCO vysloužily díky dochovanému středověkému systém obytných domů a sýpek obklopující náves. Průčelí většiny domů zdobí typický štukový dekor ve stylu selského baroka. Komplex uvedený na seznamu zahrnuje 23 památkově chráněných usedlostí se 120 budovami. Holašovice jsou se svými více než 200 obyvateli převážně trvale obydleny a tvoří tak stále živé společenství, což před pětadvaceti lety významně přispělo k jejich nominaci.

Předposlední víkend v červenci se zde pravidelně konají Selské slavnosti během kterých jsou na návsi k vidění ukázky tradičních i netradičních řemesel z Čech, Moravy a Slovenska. Turisté směřují také do Selského dvora s muzeem, do keramické dílny, turistického informačního centra s expozicí předmětů každodenní potřeby života na vsi, nebo do jedné ze dvou hospod. Tam také mohu ochutnat holašovické koláče, které se na vsi pečou podle tradičního receptu. S oblibou si je lidé objednávají také na své akce a oslavy.

Za světovým dědictvím do Týna nad Vltavou

Na seznamu UNESCO nejsou zapsány pouze hmotné památky, ale naleznete na něm také nehmotné kulturní dědictví. V oblasti Budějovicka můžete vyrazit hned za dvěma z nich. V roce 2016 bylo totiž na seznam zapsáno loutkářství a v roce 2022 přibylo pro jižní Čechy typické vorařství. “Na první pohled to nemusí vypadat, ale Budějovicko je ideálním místem pro objevování památek UNESCO. Na pár kilometrech u nás najdete hned tři jihočeské zápisy na seznamu. Selské baroko v Holašovicích, tradici vorařství propojující úsek Vltavy nebo loutkářství v Týně nad Vltavou. Určitě nemůžeme opomenout také nedaleký světově známý Český Krumlov, který je na seznamu od roku 1992,” říká ředitel destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko Tomáš Polanský.

Loutkářská tradice se váže k Matěji Kopeckému, známému loutkovému divadelníkovi a nositeli českého národního obrození, který je pohřben na hřbitově v Týně nad Vltavou. Proto není náhodou, že v místním městském muzeu můžete navštívit expozici Svět loutek. S Týnem a řekou Vltavou je spjaté také zmíněné vorařství. Jeho historii, a také historii příbuzných druhů dopravy zboží po řece, mapuje Potahová naučná stezka s deseti stanovišti, která začíná právě v Týně nad Vltavou. Ta vznikla na úseku původní potahové stezky budované od začátku 19. století, která vedla od Českých Budějovic až do Prahy a lemovala břeh řeky v délce 190 km. Koňskými potahy se po ní vlekly nákladní lodice proti proudu zpět k místu vyplutí. Na dřevěných šífech se po Vltavě dopravovalo zboží z jižních Čech do Prahy a následně se takto prázdné vracely zpět.

Tradici vltavských plavců mapuje také Vorařské muzeum v Purkarci, jehož obyvatelé se plavením dřeva živili již od 14. století. K vidění je zde kopie takzvané tabule dřevěného voru a další předměty typické pro voroplavbu. Na nedaleké zřícenině Karlova Hrádku je část naučných cedulí věnována také této tématice. Hrádek leží nad údolím Vltavy v lokalitě, odkud byly při jarním tání plaveny dlouhé rovné kmeny stromů vhodné například na výrobu lodních stěžňů. Vojen Smíšek, manažer marketingu destinace Budějovicko

x X X

Trosky připomínající ohnivé peklo. Jak vypadá vůz, ve kterém Grosjean přežil vlastní smrt?

Romain Grosjean má od konce listopadu roku 2020 přezdívku „Fénix“. Tehdy totiž zázračně vyšel z plameny zachváceného vozu. Ke své smůle zažil v Bahrajnu jednu z nejděsivějších nehod v dějinách formule 1, ke svému štěstí vyvázl jen s popáleninami rukou, které mu nebránily pokračovat v závodní kariéře. Ale jak dopadl zničený vůz? Veřejnost se teď může podívat, z trosek se totiž stane exponát vystavený v Madridu jako memento hororu s dobrým koncem.

Grosjeanova ohnivá nehoda byla demonstrací, jak daleko v oblasti bezpečnosti formule 1 dokráčela.

Francouzsko-švýcarský jezdec – v té době pilot týmu Haas – při boji o pozici v úvodu závodu v Bahrajnu ztratil kontrolu nad svým strojem. V rychlosti kolem 220 kilometrů za hodinu naboural do svodidel. Zatímco část vozu prošla skrz naskrz bariérou, část monopostu zůstala před ní.

 Grosjean měl obrovské štěstí, že od sezony 2018 se nad hlavami závodníků F1 nachází ochranný rám halo. Tato svatozář v čele s podpírajícím sloupkem zařídila, že se bariéra nepotkala s hlavou závodníka. Při nárazu o síle 67G by absence halo znamenala velmi pravděpodobně smrtelný úraz.

Paradoxem osudu je, že Grosjean byl zprvu odpůrcem ochranného rámu.

I nohy díky pevnému monokoku zůstaly v pořádku a rodák ze Ženevy se musel poprat „jen“ s plameny. Celkem 30 nekonečných sekund se nacházel uprostřed žáru o teplotě 1 000 °C.

„Byl jsem zaseknutý. Moje tělo na moment vypnulo. Říkal jsem si: ,Tak dobře, má to tak být. Mám v duši mír, umírám.‘ Současně mě napadaly otázky: Bude to bolet? Začne mi hořet nejdřív noha nebo ruka?“ vrátil se k nehodě po několika dnech.

Mohl se k ní vrátit, protože se nakonec dokázal zásluhou ohnivzdorného oblečení z plamenů dostat. Všichni viděli, že Grosjeanovi se vzhledem k tomu, co zažil, daří velmi dobře. Ve formuli 1 sice skončil, ale ne vinou zranění – už dopředu bylo jasné, že za Haas od nového ročníku budou jezdit noví piloti. Nicméně přeživší děsivé havárie našel domov v americké sérii IndyCar.

A až teď je jasné, jak se „vede“ tomu, co z vozu po inkriminované nehodě zbylo. Trosky neskončily nikde na šrotišti, dlouho byly schovávány v ústraní a brzy si je bude moct zblízka prohlédnout veřejnost. Netradiční exponát bude součástí výstavy formule 1 v Madridu, která začíná 24. března. Osekaný vrak, jehož fotografie už jsou k dispozici, bude součástí expozice s názvem „Přežití“.

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.