Spojené státy nemají v úmyslu připojit se ke snahám Evropské unie, která by využívala zmrazená ruská aktiva jako záruku za úvěry Ukrajině. Spojené státy jako důvod svého rozhodnutí uvádějí riziko pro stabilitu finančních trhů. Informace se objevila v médiích s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním. Američtí představitelé během jednání konaných na okraj zasedání Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu informovali své evropské partnery, že se v této fázi neplánují k iniciativě připojit.

Jeden zdroj vysvětlil, že toto rozhodnutí vyplynulo z obav z možného ohrožení stability finančních trhů. Jiný zdroj dodal, že Spojené státy se v této věci dosud formálně nezavázaly.

Postoj Washingtonu představuje významnou překážku pro plány Evropské unie zapojit další země G7 do projektu, který by využil zmrazená aktiva Centrální banky Ruské federace jako záruku za úvěry v hodnotě až 140 miliard eur (zhruba 160 miliard dolarů) Ukrajině. Evropská komise v současné době připravuje podrobný návrh mechanismu, ale podle agentury Bloomberg nebude zveřejněn dříve, než jej schválí vedoucí představitelé členských států, k čemuž by mělo dojít během nadcházejícího summitu v Bruselu.

Rozhodnutí USA   zklamalo  evropské iniciátorů zejména proto, že administrativa Donalda Trumpa dříve naléhala na EU, aby rozhodněji využívala zmrazené ruské finanční prostředky. Ačkoli je rozsah aktiv pod jurisdikcí USA malý, podpora Washingtonu, jak Bloomberg poznamenává, by vyslala silný politický signál ostatním mezinárodním partnerům.

Váhání USA ohledně dopadu iniciativy na finanční stabilitu by mohlo podnítit skepticismus mezi členskými státy EU, zejména v Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv. Belgické úřady varovaly, že rozšířené využívání fondů by mohlo vést k soudním sporům, vytvořit pro vlády značné finanční závazky, podkopat důvěru v evropský finanční sektor a oslabit euro.  Evropská centrální banka již dříve vyjádřila podobné obavy.   Většina z 280 miliard eur zmrazených ruských aktiv je držena v Evropě, především v belgickém depozitáři Euroclear. Úrokové výnosy z těchto fondů jsou již převáděny na Ukrajinu.

Server vasevec.cz

X X X

 JEDNÁNÍ  TRUMPA  S  PUTINEM  SE  ODKLÁDÁ

 Summit prezidentů Trumpa a Putina v blízké době nebude, řekl zdroj z Bílého domu.

Setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl v úterý podle agentury Reuters nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů.

Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení války na Ukrajině, tak zůstává nejistý, shoda naopak panuje na jejím uskutečnění v Budapešti, která udržuje vztahy s USA i Ruskem.

 Média v úterý vyjadřují pochybnosti o termínu summitu. Například CNN uvedla, že Trumpova snaha o brzké setkání s Putinem se komplikuje, protože přípravná schůzka ministrů zahraničí USA a Ruska Marka Rubia se Sergejem Lavrovem se tento týden nejspíše neuskuteční. Moskva dnes uvedla, že je o načasování schůzky Rubia s Lavrovem zatím předčasné hovořit.

Kreml v úterý také zdůraznil, že pokud jde o jednání Putina s Trumpem, nebyly ani jednou stranou zmíněny žádné konkrétní termíny. Obě strany se podle Moskvy shodly, že je potřeba pečlivých příprav, což zabere čas.

Agentura Reuters v úterý hovořila také se dvěma nejmenovanými evropskými diplomaty, podle kterých je odklad schůzky Rubia s Lavrovem známkou toho, že Američané mohou s prezidentským summitem váhat kvůli ruským požadavkům na zastavení války.

 X X X

 Ani Putin, ani Si. Schůzka možná nebude, řekl Trump o jednání s prezidentem Číny

 Prezident Spojených států Donald Trump v úterý naznačil, že jeho očekávaná schůzka s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem se možná neuskuteční. Se Siem se Trump chtěl setkat na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se uskuteční na konci října v Jižní Koreji. Hroutí se i Trumpovy plány setkat se co nejdříve s ruským diktátorem Vladimirem Putinem v Budapešti.

 „Schůzka se Siem možná nebude,“ řekl Trump. Jen krátce předtím však prohlásil, že chce s hlavou Číny za dva týdny jednat o spoustě věcí. Vztahy mezi Spojenými státy a Čínou jsou dlouhodobě napjaté především kvůli sporům o cla, dodatečné přístavní poplatky a také kvůli rozhodnutí Pekingu rozšířit omezení vývozu vzácných zemin.

Trump nicméně v pondělí řekl, že je možné, že v Koreji se Siem uzavřou obchodní dohodu. V pondělí rovněž oznámil, že se na začátku nadcházejícího roku chystá do Číny na pozvánku Pekingu.

 Rád by se během své nadcházející cesty do Asie znovu sešel i s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Někteří činitelé však v tomto ohledu vyjadřovali skepsi, napsala CNN s tím, že se prezidentova administrativa soustředí právě na uskutečnění schůzky s prezidentem Číny.

V bezprostřední době se nakonec neplánuje ani setkání Trumpa s Putinem, alespoň podle zdrojů z Bílého domu. Trump přitom před týdnem avizoval, že by se mohlo uskutečnit do dvou týdnů. Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení války na Ukrajině, tak zůstává nejistý. Shoda naopak panuje na místě schůzky, tedy Budapešti.

 Nejmenovaný vysoký ukrajinský představitel řekl agentuře AFP, že Trumpovo mírové úsilí se pohybuje v kruhu. Vyjádřil se také k nedávné schůzce Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, kterou označil za napjatou a nesnadnou. Trump podle tohoto představitele tlačil na Ukrajinu, aby se vzdala Donbasu.

X X X

 EXPREMIÉR   ČR   PAROUBEK :  TRUMP   NEMÁ   SLITOVÁNÍ  S  VINÍKEM  VÁLKY   NA  UKRAJINĚ.  TIS/ÍCE  MRTVÝCH,  ZNIČENÁ  ZEMĚ

 Jiří Paroubek: Trump se se Zelenským nepáral

Celá západoevropská politická elita vkládala velkou naději k návštěvě ukrajinského prezidenta Zelenského, která proběhla minulý pátek v Bílém domě ve Washingtonu. Prezident Trump se ukázal být poněkud netrpělivý. Ukrajinský prezident se prý domáhal další vojenské podpory Ukrajiny ze strany USA. A tedy i dalšího pokračování bojů. A i když to příliš nezaznělo v médiích, americký prezident vlastně odmítl nápad Zelenského, předat Ukrajině střely Tomahawk. Ty by byly schopné útočit do hloubky ruského území a tedy zasahovat například Moskvu anebo Sankt Petěrburg. To by jen dále eskalovalo konflikt a mohlo by to vést k velmi nežádoucí reakci ze strany Ruska.

 Prezident Trump prý při jednání se Zelenským odhodil mapy, se kterými přišel do Bílého domu Zelenský. A jako červená nit se západními médii vine sdělení, že americký prezident se vyjádřil, že nejlepším východiskem pro uzavření příměří a jednání o mírové smlouvě by bylo zastavení bojů na současné válečné linii. Ta by se stala novou hranicí mezi oběma státy. Americký prezident neprojevil porozumění pro nějaké dílčí územní přesuny mezi oběma státy, ke kterým by v průběhu mírových jednání došlo systémem:  vy mě dáte zbytek ruským vojskem neobsazené Donbaské oblasti (asi 20% Donbaské oblasti není obsazeno ruskou armádou) a my vám dáme části území, které pro nás nemají význam v jiných částech Ukrajiny, obsazených Rusy.

 Jak se zdá, prezident Trump je odhodlán k ráznému řešení situace. A také k osobnímu setkání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v době co nejkratší. Zdá se, že by to mělo být příští víkend Budapešti. A některá média informují o tom, že  by se Trump s Putinem mohli v Budapešti sejít už dokonce tento čtvrtek. V každém případě Trump projevuje rozhodnost a odvahu ukončit tento zbytečný konflikt, při němž zahynuli statisíce mladých mužů na obou stranách fronty.

To, že jde do tuhého pochopil už i německý kancléř Merz, který je v rozdmýchávání konfliktu na východě Evropy vlastně nejaktivnější ze všech západních lídrů. Čím více se snižuje jeho popularita v Německu, tím více se snaží mluvit se Zelenským. A podporovat jej v jeho riskantních válečných plánech. Něco podobného předvádí také evropská komisařka pro zahraniční vztahy Kallasová, která si libuje, že tento týden bude  Evropskou komisí na základě souhlasu všech 27 států EU  schválen 19. balíček sankcí vůči Rusku.  Komisařka opět  ve svém vyjádření blouznila cosi o tom, že Rusko rozumí jenom síle.

Zatím to vypadá tak, že rozumí spíše Trumpovu diplomatickému jazyku, nežli zbytečným sankcím vůči této zemi, které ve svých důsledcích poškozovaly mnoho zemí Evropské unie, včetně České republiky.

Podstatná část inflačních tlak, které dopadly na Českou republiku, byla způsobena právě válkou na Ukrajině…. Nezbývá nežli držet palce prezidentu Trumpovi, aby nevzdal úsilí o mír na Ukrajině a totéž lze popřát také prezidentu Putinovi.

 Zelenského v USA „přivítal“ vedoucí jeho kanceláře Jermak a dva piloti letadla ukrajinského prezidenta.

Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

LÉKAŘI  O  VAKCÍNĚ

 Spor lékařů o vakcínu zdarma. Žloutenka A zabila od loňského podzimu už 28 lidí

Česko čelí patrně největší epidemii žloutenky typu A za posledních 46 let. Začala před rokem a půl v Ostravě a její šíření se nedaří zastavit. Zatímco loni onemocnělo 676 lidí a zemřeli dva, letos lékaři hlásí již 2 141 pacientů a 26 zemřelých, z toho deset v Praze. Nejmladší měl 35 let. I kvůli tomu stoupá zájem o placené vakcíny, ale ne dost. Experti chtějí, ať je vybraným skupinám hradí pojišťovny.

O tom, kdo by měl mít nárok na bezplatné vakcíny, teď debatují experti. Znovu by to měli řešit právě dnes na setkání Národního institutu pro zvládání pandemie – poradního orgánu ministerstva zdravotnictví. Názory na to, zda a koho očkovat zdarma, se však liší. A ne všichni jsou pro.

„Státní zdravotní ústav navrhuje očkování předškolních dětí. Předpokládám ale, že budeme diskutovat i o nejvíce ohrožené skupině lidí, což jsou pacienti s chronickými nemocemi jater. Právě ti umírají na žloutenku A nejčastěji, proto by měli mít nárok na očkování hrazené z veřejného zdravotního pojištění,“ říká Matyáš Fošum, zástupce hlavní hygieničky a ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví.

Nyní mají nárok na bezplatné vakcíny jen lidé v ohniscích epidemie, kde mimořádné očkování nařídí hygienici.

 X X X

 STŘELBA  NA  FICA,  DO  BASY  NA\  21  LET

 Střelec na Fica dostal 21 let vězení. 72letý atentátník se může odvolat, vinu nepopírá

Pětkrát z blízkosti střelil do slovenského premiéra a vážně ho zranil. Atentátníkovi, který loni střelbou z pistole vážně zranil slovenského premiéra Roberta Fica, soud první instance v úterý uložil 21 let vězení. Obžalovaného důchodce Juraje Cintulu specializovaný trestní soud uznal vinným z trestného činu teroristického útoku, jak navrhovala prokuratura. Proti rozsudku se lze odvolat k nejvyššímu soudu.

 Slovenský trestní zákoník v případě teroristického útoku obecně předpokládá doživotí, soud ale využil zákonné možnosti zmírnění trestu. Nyní 72letý Cintula vinu během procesu nepopřel.

 Atentátník Cintula dostal za útok na slovenského premiéra Fica 21 let vězení, podle soudu šlo o terorismus

Podle prokurátorky Kataríny Habčákové a Ficova právníka Davida Lindtnera se „jednoznačně a bez jakýchkoliv pochybností prokázalo, že obžalovaný spáchal obzvlášť závažný zločin teroristického útoku“.

Cintulův obhájce Namir Alyasry soudu navrhl, aby obžalovaného soudil raději za útok na veřejného činitele, za což je mírnější trestná sazba sedmi až 12 let.

„Obžalovaný neútočil na poškozeného jako na občana, ale vysloveně na předsedu vlády. Byl proti vládě, burcoval lidi, aby vláda byla svržena,“ řekl při zdůvodnění rozsudku předseda tříčlenného senátu Igor Králik. I to bylo důvodem, že se soud přiklonil k návrhu prokuratury.

 Soud také neuvěřil tvrzení obžalovaného, že Fica nechtěl zabít, ale jen zranit; tato okolnost ale nemá přímý vliv na hodnocení, zda šlo o teroristický útok.

Atentátník pětkrát vystřelil na ministerského předsedu z bezprostřední blízkosti loni v květnu, když Fico po výjezdním zasedání vlády v Handlové přišel pozdravit lidi na náměstí. Premiérovi způsobil poranění v oblasti břicha, kyčelního kloubu, předloktí a palce na pravé noze. Fico následně podstoupil operace.

 X X X

 Budapešť zůstává, čas je nejistý. Schůzka Putina s Trumpem v brzké době nebude

 Setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl v úterý nejmenovaný představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem prohlásil, že by se mohlo uskutečnit do dvou týdnů. Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení války na Ukrajině, tak zůstává nejistý. Shoda naopak panuje na místě schůzky, tedy Budapešti.

 Média vyjadřují pochybnosti o termínu summitu. Například stanice CNN uvedla, že Trumpova snaha o brzké setkání s Putinem se komplikuje, protože přípravná schůzka ministrů zahraničí USA a Ruska Marka Rubia se Sergejem Lavrovem se tento týden nejspíše neuskuteční.

Moskva tvrdí, že je o načasování schůzky Rubia s Lavrovem zatím předčasné hovořit. Kreml také zdůraznil, že pokud jde o jednání Putina s Trumpem, nebyly ani jednou stranou zmíněny žádné konkrétní termíny. Obě strany se podle Moskvy shodly, že je potřeba pečlivých příprav, což zabere čas.

 Agentura Reuters v úterý hovořila také se dvěma nejmenovanými evropskými diplomaty, podle kterých je odklad schůzky Rubia s Lavrovem známkou toho, že Američané mohou s prezidentským summitem váhat kvůli ruským požadavkům na zastavení války.

„Myslím, že Rusové chtějí příliš mnoho. Američanům je jasné, že v Budapešti nedostane Trump žádnou dohodu,“ řekl jeden z evropských diplomatů. Druhý k tomu poznamenal, že Rusové nijak nezměnili svůj postoj a odmítají zastavit vojáky na stávající linii bojů.

 Ukrajinský parlament v dnes schválil úpravu letošního rozpočtu, která zvyšuje výdaje na obranu na rekordní úroveň. Zákonodárci navýšili rozpočet armády o zhruba 325 miliard hřiven, tedy asi 180 miliard korun. Celkové obranné výdaje Ukrajiny tak letos dosáhnou přibližně 2,96 bilionu hřiven, což odpovídá zhruba 1,66 bilionu korun.

 Ruské útoky si v dnes v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny vyžádaly čtyři oběti a stovky tisíc lidí připravily o elektřinu i vodu. Jde o další krok Moskvy v kampani, jejímž cílem je narušit ukrajinskou energetickou síť před zimou.

Nejmenovaný vysoký ukrajinský představitel řekl agentuře AFP, že Trumpovo mírové úsilí se pohybuje v kruhu. Vyjádřil se také k nedávné schůzce Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, kterou označil za napjatou a nesnadnou. Trump podle tohoto představitele tlačil na Ukrajinu, aby se vzdala Donbasu.

„Ano, je to pravda,“ řekl ukrajinský představitel na otázku, zda Trump chtěl po Zelenském, aby se ukrajinští vojáci stáhli z oblastí Donbasu, které dosud kontrolují.

Putin požaduje odevzdání Donbasu jako jednu z podmínek pro ukončení války. Velkou část tohoto průmyslového regionu se strategickým významem pro Ukrajinu v současnosti okupuje Rusko. O víkendu Trump řekl, že aby válka mohla skončit, bude muset východoukrajinský Donbas zůstat rozdělený tak, jak je.

 O nezměněném ruském postoji v úterý informovala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké představitele. Rusové podle ní v neoficiálním komuniké sdělili americké straně, že požadují kontrolu nad celým Donbasem, ačkoli okupují jen jeho část.

Reuters rovněž uvádí, že evropští spojenci se obávají, že ani na druhém osobním setkání s Putinem nezíská Trump od Rusů žádné významnější ústupky. Oba prezidenti se setkali v srpnu na Aljašce, kde Putin odmítl příměří na Ukrajině. Naopak Ukrajina opakovaně souhlasila s americkým návrhem na klid zbraní.

12bodový plán Evropy Evropské země spolupracují s Ukrajinou na 12bodovém návrhu, který má ukončit ruskou válku podél současných bojových linií, informovala v úterý agentura Bloomberg. Mírová rada by pod předsednictvím Trumpa dohlížela na naplňování plánu, uvádí zpráva s odvoláním informované zdroje. Podle návrhu by Ukrajina získala bezpečnostní záruky, finanční prostředky na opravu válečných škod a cestu k rychlému vstupu do EU. Jakmile se obě strany zavážou zastavit územní postupy, návrhy předpokládají návrat všech unesených dětí na Ukrajinu a výměnu vězňů. Evropští lídři v úterý vyzvali Washington, aby trval na požadavku okamžitého příměří na Ukrajině, přičemž současné bojové linie by měly sloužit jako základ pro jakékoli budoucí rozhovory. Obě země by zahájily jednání o správě okupovaných území, avšak ani Evropa, ani Ukrajina právně neuznají žádné okupované území jako ruské. Sankce vůči Rusku by byly postupně zrušeny, ale zhruba 300 miliard dolarů zmrazených rezerv by se Rusku vrátilo až poté, co by Moskva souhlasila s příspěvkem na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. A restrikce by opětovně zavedly v případě, že by Rusko na Ukrajinu znovu zaútočilo, dodává Bloomberg.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý večer poznamenal, že Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii poté, co se posunulo rozhodnutí americké administrativy ohledně poskytnutí střel dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině.

„Jakmile se otázka (střel) dlouhého doletu pro nás – pro Ukrajinu – trochu odsunula, Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii,“ napsal Zelenskyj a dodal, že právě otázka střel dlouhého doletu je možná „nenahraditelným klíčem k míru.“ Čím více je podle něj Ukrajina schopna udeřit v hloubi Ruska, tím stoupá ochota Moskvy ukončit boje.

Dodal, že diskuze o amerických střelách s plochou drahou letu se ukázala být silnou investicí do diplomacie. Rusko možnou přítomnost střel Tomahawk v ukrajinském arzenálu ještě před setkáním Zelenského a Trumpa označilo za eskalaci ze strany USA. Trump, který si pak volal s Putinem, následně Zelenskému v Bílém domě údajně řekl, že Kyjev požadované střely nedostane, alespoň prozatím. Před schůzkou se přitom očekávalo, že by se právě o nich měli oba lídři bavit.

„Frontová linie může být počátkem diplomacie. Rusko však opět dělá vše pro to, aby diplomacii vyhnulo,“ uvedl Zelenskyj. Ukrajina je podle něj připravena válku ukončit.

Ukrajina se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, která začala na přímý Putinův rozkaz. Trump se od svého letošního návratu do Bílého domu snaží konflikt ukončit, s Putinem se setkal už v létě na Aljašce, ale jeho úsilí zatím v klid zbraní ve východní Evropě nevyústilo. Kyjev opakovaně souhlasil s americkým návrhem na bezpodmínečné příměří, Rusko zastavit boje odmítlo. Moskva invazi, kterou nazývá speciální vojenskou operací, zdůvodňuje mimo jiné snahou „denacifikovat“ Ukrajinu.

Fico tuší snahy summit překazit

K summitu v maďarské metropoli se vyjádřil i slovenský premiér Robert Fico, který tvrdí, že jsou snahy zmařit toto setkání. „Ještě není ani termínově dohodnuté a už jsou tu jasné důkazy o snahách překazit ho za každou cenu. Je to smutný pohled. Ministr zahraničí členské země EU říká, že během přeletu přes tuto zemi by mohl být ruský prezident Putin zadržen, z mediálního prostředí Evropské komise přicházejí upozornění Maďarsku, že by mělo realizovat mezinárodní zatykač,“ napsal na sítích.

„Vždy jsem tvrdil, že EU se změnila na válečný kabinet, že podstatná část členských států EU podporuje válku na Ukrajině v naivní domněnce, že takto lze oslabit až porazit Rusko,“ pokračoval Fico, kterého nejen na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy. „Je současně paradoxní, ale pro impotentní zahraniční politiku EU typické, že někteří lídři EU už se tlačí na summit do Budapešti, stejně se dělá na přítomnosti ukrajinského prezidenta,“ dodal s tím, že se tím prý hážou vidle do dohody.

Podle Fica by se EU měla naopak snažit udělat vše pro to, aby se summit uskutečnil co nejrychleji a bez překážek, „pokud opravdu chce rychlý mír na Ukrajině, čemuž já nevěřím“.

X X X

Rusko nasazuje hybridy raket a klouzavých bomb. Mají dolet až 200 kilometrů

 Ukrajinští činitelé hlásí v poslední době častější údery ruskými klouzavými bombami, které mají dosah přes 120 kilometrů. Rusové jimi útočí z okupovaných oblastí na města hluboko na ukrajinském území. Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Vadym Skibickyj varoval, že Rusko se chystá masově vyrábět novou klouzavou bombu s dosahem až 200 kilometrů.

„V září a říjnu Rusko přistoupilo k závěrečným bojovým testům leteckých bomb s novými řídicími moduly. Jejich operační dosah by měl dosáhnout 200 kilometrů,“ řekl Skibickyj agentuře Ukrinform s tím, že zařízení se označuje jako Grom-1 či Grom-2. Podle něj se též vyznačují větší odolností proti ukrajinským systémům protivzdušné obrany.

Skibickyj uvedl, že Rusové už novou vylepšenou výbušninu nejdříve vyzkoušeli proti Dnipru, hlavnímu městu Dněpropetrovské oblasti. „Nyní je vidíme i v dalších městech,“ dodal Skibickyj.

Ukrajinské letectvo v pondělí informovalo, že Rusové vrhli klouzavou bombu na Poltavskou oblast přes Charkovskou oblast. Charkovský portál Gwara Media uvádí, že jde již o třetí útok pomocí klouzavých bomb s proudovým pohonem.

Minulý čtvrtek Rusové zbraň použili proti jihoukrajinskému Mykolajivu. O dva později jí zasáhli dům ve městě Lozova. Zničili jeden dům a zranili pět lidí.

 Charkovské úřady oznámily, že bomba nového typu má dolet přes 130 kilometrů. Ruské síly ji odpálily z okupovaného území.

Stanislav Bunjatov, poddůstojník praporu Ajdar, uvádí, že Grom-1 není zcela přesná, ale díky třikrát až pětkrát větší hmotnosti oproti dronům Šáhid má větší výbušnou sílu. „Výrazně zvyšuje rozsah škod na civilní infrastruktuře způsobených údery hluboko v týlu,“ říká Bunjatov.

Grom-1 dosahuje větší vzdálenosti než obvyklé klouzavé bomby díky tomu, že jde prakticky o hybrid klouzavé bomby a rakety, vysvětluje Valerij Romanenko, výzkumník Státního leteckého muzea.

„Například Grom-1 je hybrid postavený na raketě vzduch–země Ch-38, která byla vyvinuta ještě v Sovětském svazu. Grom-1 z velké části používá stejný trup jako Ch-38. Rusové jej však místo složitého vybavení naplnili výbušninami, takže hmotnost hlavice je nyní 315 kilogramů.“

 X X X

 České zdravotnictví je katastrofálně podfinancováno, říká prezident České lékařské komory Kubek

Zástupci vznikající vládní koalice ANO, SPD a motoristů v úterý budou probírat, jak by chtěli, aby se vyvíjelo české zdravotnictví. Vycházet mají ze svých předvolebních programů. Například v otázce doplácení nadstandardních ošetření u lékaře nebo úpravách veřejného pojištění se hnutí rozcházejí. „Řešení se nachází ve zvýšení plateb na státního pojištěnce nebo zdravotního pojištění,“ navrhuje prezident České lékařské komory Milan Kubek.

 Co byste ze své pozice chtěl, aby vláda řešila úplně jako první? O čem budete chtít mluvit s budoucím ministrem zdravotnictví, přestože zatím nevíme, kdo jím bude?
S tím jsme začali už v červnu, když jsme uspořádali velkou konferenci, kam jsme pozvali všechny stínové ministry zdravotnictví a zeptali se jich na základní otázky ohledně ekonomické a personální udržitelnosti zdravotnictví, dostupnosti péče, zdravotní bezpečnosti regionálních rozdílů nebo stárnutí a celkového zdravotního stavu populace.

 České zdravotnictví je katastrofálně podfinancováno, říká prezident České lékařské komory Milan Kubek

Naším cílem bylo, aby se co nejvíce nápadů z České lékařské komory objevilo ve volebních programech, což se v některých případech podařilo.

Dávali vám uspokojivé a realistické odpovědi?

Před volbami mají politici tendenci slibovat, že bude všechno lepší. Nechlubí se však tím, že lepší věci také něco stojí. Naše zdravotnictví je katastrofálně podfinancováno. Na zdravotnictví vydáváme 8,8 procenta HDP, zatímco průměr států Evropské unie je 10,2 procenta. To znamená, že každoročně chybí minimálně 100 miliard korun.

Jak takové peníze získat?

Určitě ne přes nějakou spoluúčast, protože ta je u nás na úrovni průměru Evropské unie, a navíc je směřována hlavně ke starým a nemocným lidem, kteří nemají peněz nazbyt. Nabízejí se tak dvě řešení.

Můžeme zvýšit platby za státního pojištěnce, což může vláda učinit rychle. Případně mohou zavést daně z neřestí, jako jsou alkohol, tabák nebo slazené nápoje, a získané peníze rovnou posílat do zdravotnictví.

Jaká je ta druhá možnost?

Zvýšení zdravotního pojištění. Těch 13,5 procenta, na které jsme zvyklí, se zavedlo před 30 lety a od té doby máme úplně jinou populaci. V průměru jsme zestárli o osm let. Tudíž máme mnohem víc chronicky nemocných lidí.

 Zdravotnictví je také úplně jinde než před 30 lety. Dokážeme obrovské věci, ale bohužel každý nový přístroj nebo účinnější lék je dražší a na to 13,5 procenta už nestačí.

Máte-li do zdravotnictví dostat skutečně velké peníze, které jsou potřebné na udržení kvality a dostupnosti zdravotní péče, na kterou jsou občané zvyklí a kterou bychom jim rádi poskytovali i nadále, tak musíte zatížit celou populaci spravedlivě.

Nikoho nemůžete zatížit moc, ale nikdo nesmí být takříkajíc šanován. Zvýšení zdravotního pojištění právě ze 13,5 procenta na 15 procent je vysvětlitelné, srozumitelné a spravedlivé.

Chápu, že politici se takové rozhodnutí budou snažit oddalovat, jak to jenom půjde. Ostatně třeba podnikatelská lobby už se dala slyšet, že učiní vše pro to, aby se zdravotní pojištění nezvyšovalo.

Chybí peníze i lékaři, ale přibývá pacientů. ANO navrhuje více míst na lékařských fakultách a zdravotnických školách nebo zjednodušení postgraduálního vzdělávání. SPD zase chce nabídnout stipendia studentům medicíny, pokud se zavážou, že budou určitou dobu pracovat v Česku. Jsou z vašeho pohledu tohle cesty, jak zvýšit počty lékařů?

Určitě ano. Jsou to ostatně i naše návrhy. Souhlasíme se zvýšením počtu studentů na lékařských fakultách, ale pouze studentů, kteří studují v českém jazyce.

 Stát musí za jednoho medika platit lékařským fakultám víc, aby lékařské fakulty nebyly tolik motivovány k přijímání komerčních studentů, kteří studují v anglickém vzdělávacím programu. Některé fakulty mají takových studentů až čtvrtinu, ale pro nás jsou ztraceni. Nikdo si neplatí drahé školné proto, aby nastoupil za český plat do českého zdravotnictví.

Důležitá je také zásadní reforma specializačního vzdělávání, ke které ministr Válek neměl odvahu. Musíme snížit počty specializačních oborů tím, že je sloučíme, zkrátíme specializační výuku a umožníme, aby mohli co nejvíce ze svého vzdělání mladí lékaři využít v regionálních nemocnicích.

Zároveň musíme do vzdělávacího procesu zapojit soukromé a ambulantní lékaře nebo ambulantní specialisty, aby i oni měli možnost vychovávat si své nástupce. Pokud k takovým opatřením nepřistoupíme, pak bude lékařů dále nedostatek.

 X X X

Popadl bych ho a dal mu pěstí. Němec zjistil, že je vnukem šéfa SS Himmlera

 Němec Henrik Lenkeit před rokem zjistil, že je vnukem nacistického pohlavára Heinricha Himmlera. Po zhlédnutí dokumentu o jednom z nejmocnějších mužů třetí říše brouzdal po internetu a přišel na to, že jeho babička byla Himmlerovou osobní sekretářkou a také milenkou. Svůj příběh chce Lenkeit využít, aby bojoval proti vzestupu pravicového extremismu v Německu.

 Lenkeit žije se svou mexickou ženou a třemi dětmi ve Španělsku a pracuje jako vztahový kouč. Letos v červenci kontaktoval časopis Der Spiegel, aby mu vyprávěl o svém původu, který před ním rodina tajila 47 let.

Der Spiegel napsal, že vyhodnotil dokumenty, které mu Lenkeit poskytl, a vše konzultoval i s historiky a Lenkeitovými blízkými. Dospěl přitom k závěru, že jeho líčení odpovídá pravdě. Lenkeit je skutečně Himmlerovým vnukem, jeho matka se narodila z mimomanželského vztahu Hedwig Potthastové a jednoho z největších nacistických zločinců.

 „Kdyby bylo možné, aby lidé vstali z mrtvých, popadl bych svého děda a udeřil ho pěstí,“ řekl Lenkeit v rozhovoru pro Der Spiegel. Dodal ale, že své předky nedokáže nenávidět a chtěl by se smířit se svým původem. Právě proto se rozhodl svůj příběh zveřejnit.

„Náhle jsem hleděl do tváře své babičky“

Pátrat na internetu začal Lenkeit podle svých slov poté, co viděl dokument o Himmlerovi, říšském vůdci jednotek SS, šéfovi gestapa a jednom z hlavních organizátorů holokaustu.

Narazil přitom na fotografii Himmlerovy sekretářky a milenky, která se nápadně podobala jeho babičce. „Na wikipedii jsem náhle hleděl do tváře své babičky,“ uvedl.

Per Zufall, sagt Henrik Lenkeit, hat er im Internet entdeckt, dass seine Großmutter die mysteriöse Geliebte von SS-Chef Heinrich Himmler war. Und er damit selbst ein direkter Nachfahre jenes Mannes, der den Holocaust organisierte. 

Zjistil, že Potthastová porodila Himmlerovi dvě děti – v roce 1942 syna Helgeho a v roce 1944 dceru Dorotheu. Helge a Dorothea byla jména Lenkeitova strýce a matky.

„Byl jsem v naprostém šoku,“ řekl. „Najednou jsi vnukem masového vraha,“ popsal své pocity. „Jak mohla moje babička milovat takové monstrum?“ dodal Lenkeit.

Odpověď na tuto otázku nemá dodnes. Nepomohli mu ani historici.

„Bohužel o vztahu Hedwig Potthastové a Heinricha Himmlera nevíme skoro nic,“ řekl expert na nacistické Německo, profesor Peter Longerich.

Mein Kampf svázaný v kůži z lidských zad

V memoárech se o Potthastové zmínila Lina Heydrichová, vdova po zastupujícím říšském protektorovi Čech a Moravy Reinhardu Heydrichovi, který v roce 1942 podlehl následkům atentátu československých výsadkářů. Podle ní měla Lenkeitova babička na Himmlera velký vliv.

Hedwig Potthast, the private secretary and mistress of Heinrich Himmler, with whom she had two children, 1933. In post-war interviews, she refrained from answering questions about Himmler’s involvement in war crimes committed by the Nazis or about her own knowledge of them. 

Historik Longerich si ale myslí, že zřejmě nevěděla mnoho o zločinech šéfa SS, i když byla jeho osobní sekretářkou.

Ve vzpomínkách Martina Bormanna mladšího, syna stejnojmenného důvěrníka Adolfa Hitlera, ale Potthastová vystupuje jako někdo, kdo měl v domácnosti v roce 1944 sbírku nábytku z lidských kostí.

„Paní Potthastová nám ukázala vydání knihy Mein Kampf svázané v kůži z lidských zad,“ uvedl v roce 1999 Bormann mladší.

 Lenkeit časopisu Der Spiegel řekl, že má svou babičku v paměti jako „přátelskou starou paní“, která mu dávala čokoládu, když u ní byl na návštěvě v Baden-Badenu. V tomto jihoněmeckém městě Potthastová v roce 1994 zemřela.

Její někdejší milenec Himmler unikl justici, když v květnu 1945 spáchal sebevraždu kyanidovou kapslí. Potthastovou vyslýchali v roce 1945 američtí vojáci, před soudy se ale kvůli zapletení s nacistickým režimem nikdy nezodpovídala.

Lenkeit v rozhovoru s časopisem Der Spiegel řekl, že chce usilovat o to, aby Němci uznali nacistické dědictví ve svých rodinách a bojovali proti pravicově extremistickým silám v současné společnosti. „Nacistická ideologie nebyla vykořeněna, to mi leží na srdci,“ řekl.

x x x

 Žádný střet zájmů s Andrejem Babišem ve zdravotnictví nebude existovat, říká Adam Vojtěch

V úterý budou hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě pokračovat v programovém jednání. Řešit budou zdravotnictví, sociální oblast, zemědělství a také sport. Dá se čekat, že zvlášť diskuse o zdravotnictví bude významná. „Skutečně máme řadu průniků v oblasti zdravotnictví. Například ohledně zdravotních pojišťoven a jejich aktivity,“ řekl bývalý ministr zdravotnictví a nově zvolený poslanec za hnutí ANO Adam Vojtěch.

 Co čekáte od dnešních jednání, která povedou pan Havlíček a paní Schillerová s možnými koaličními partnery o programu v oblasti zdravotnictví?

Myslím si, že všichni partneři dají na stůl své priority stejně jako před volbami, kdy už jsem jednal s Motoristy. Mám pocit, že skutečně máme řadu průniků v oblasti zdravotnictví. Například ohledně zdravotních pojišťoven a jejich aktivity, elektronizace zdravotnictví, podpory primární péče, praktických lékařů nebo dostupnosti péče. Takže já si myslím, že v souhrnu je společných témat celá řada, ale budeme se bavit o detailech.

 Bývalý ministr zdravotnictví a nově zvolený poslanec za hnutí ANO Adam Vojtěch o rodící se vládě

Končící vládu kritizujete za schodek mezi příjmy a výdaji veřejného zdravotního pojištění. Podle Andreje Babiše může v příštím roce chybět až 24 miliard korun. Vidíte to, předpokládám stejně?

Jde o propočty, které prezentovaly zdravotní pojišťovny. Ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k úhradové vyhlášce uvádí nižší částku. Každopádně faktem je, že deficit bude výrazný a bohužel nebude jediný, jelikož deficit v posledních letech z pera ministerstva zdravotnictví vznikl několikrát. Každý rok byla úhradová vyhláška deficitní.

Končící ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 nesouhlasí. Říká, že schodek je oproti údaji, který uvedl Andrej Babiš, zhruba poloviční. Nevykreslujete tedy situaci horší, než ve skutečnosti je?

Jak říkám. Jde o propočet ze strany zdravotních pojišťoven, které na konci dne tu péči budou muset hradit ze svých rezerv.

 Ministr Válek poukazuje na to, že letošní rok dopadl jinak, než odhadovaly pojišťovny. Pojišťovny odhadovaly schodek až 14 miliard, ale podle Válka bude nižší, maximálně pětimiliardový. Co vy na to? Nemůže to dopadnout podobně i v příštím roce?

Samozřejmě otázka příjmů není vždy stoprocentně jistá. Záleží na výběru pojistného i na růstu ekonomiky. Na druhou stranu, když se podívám, jak se tvořila úhradová vyhláška, tak i ministerstvo financí, které je garantem vývoje ekonomiky a vytváří nějakou predikci, samo kritizovalo ministerstvo zdravotnictví za to, že má nadhodnocené příjmy zhruba o čtyři miliardy korun, takže v tomto směru si myslím, že naše predikce je správnější.

Na druhou stranu v příštím roce očekává ministerstvo práce a sociálních věcí vyšší příjmy veřejného zdravotního pojištění, nepokryje se schodek pojišťoven právě z toho?

To je velmi těžko předvídatelné. Je samozřejmě otázka, jak se bude vyvíjet ekonomika, nezaměstnanost a podobně. Ale v zásadě nezáleží, jestli ten schodek bude mít 15 nebo 20 miliard. Tak či tak jde o výrazný schodek, který se propíše do hospodaření zdravotních pojišťoven, které už kvůli schodkům z minulých let nemají rezervy. Některé z nich se už teď dostávají do platební neschopnosti. A to je zásadní problém.

 Není přesto poněkud přehnané mluvit o kolapsu zdravotnictví, když ministerstvo ujišťuje, že po připomínkách poskytovatelů zdravotní péče udělalo takové úpravy, aby zajistilo finanční stabilitu a zachovalo dostupnost péče?

Problém je ale jinde. Samozřejmě že ministerstvo navýšilo úhrady poskytovatelům, ale na úkor deficitu. A i když mu navýšilo úhrady, tak se k nim poskytovatelé nemusí dostat, jelikož jim pojišťovny budou platit se zpožděním, protože nebudou mít po vyplýtvání rezerv peníze na svých účtech.

A proto se chystáte do zdravotnictví nalít o miliardy korun navíc?

Jde o krátkodobé řešení z pohledu platby za státní pojištěnce. Budeme o tom ještě jednat, protože se bavíme o státním rozpočtu, který má celou řadu dalších problémů. Případně nějakými dalšími opatřeními, ale skutečně nemůžeme dopustit, aby pojišťovny neměly peníze na úhradu zdravotních služeb.

Sám jste teď řekl, pane poslanče, že jde jen o krátkodobé řešení. Připravujete tedy nějaké systémovější dlouhodobé řešení, aby se momentální situace se schodky mezi příjmy a výdaji zdravotního pojištění už neopakovala?

Určitě ano. Já jsem přesvědčen, že bude nutné změnit zákon. Dříve se úhrady se dohadovaly mezi poskytovateli a pojišťovnami. V posledních letech úhradové vyhlášky psalo ministerstvo zdravotnictví jako deficitní. Já si myslím, že bychom se měli zpátky vrátit ke stolu, kde se skutečně budou o úhradách dohadovat pojišťovny a jednotlivé segmenty.

 V zákoně by mělo být i jasně definováno, že úhradová vyhláška nemůže rozdávat více peněz, než je v systému. Tudíž nemůže být vydávána jako deficitní, protože to dlouhodobě zkrátka udržitelné není.

Na závěr se vás stručně zeptám ještě na jednu věc. Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš podniká i ve zdravotnictví, nebude hrozit střet zájmů, pokud bude premiérem?

Určitě ne, protože ministerstvo zdravotnictví na toto v zásadě nemá vliv. Už v předminulém volebním období měl pan Babiš nějaké aktivity ve zdravotnictví a k ničemu podobnému nedocházelo. Takže za sebe můžu garantovat, že v tomto ohledu žádný střet nebude, protože o tom nerozhoduje ani vláda. V otázce úhrad jde skutečně jen o zdravotní pojišťovny.

X X X

Advokát v hledáčku tajné služby. Nevýhodně půjčoval statisíce lidem v dluhové pasti, někteří přišli o bydlení

Server iROZHLAS.cz popisuje příběh advokáta, který dával přednost vlastnímu prospěchu před řádným plněním profesních povinností. Půjčoval peníze lidem v tísni, na jejichž neschopnosti splácet vydělal. V jednom z případu zase nenahlásil soudu podjatost. Redakce má k dispozici dokumenty, jež selhání advokáta dokládají. Dotyčný na dotazy iROZHLAS.cz odmítl své jednání vysvětlit.

 Advokát Martin Horák není mediálně známý. Ani nefiguruje mezi významnými členy České advokátní komory. Na Ostravsku poskytuje insolvenční i běžné advokátní služby. O Horáka se však podle zjištění iROZHLAS.cz kvůli jeho jednání zajímala Bezpečnostní informační služba.

 Letos padesátiletý advokát usiloval o to, aby se mohl coby insolvenční správce věnovat takzvané citlivé činnosti. V praxi to znamená, že by spravoval majetek významných dlužníků, jako jsou banky, penzijní fondy či pojišťovny. K tomu potřeboval osvědčení o spolehlivosti od Národního bezpečnostního úřadu.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) mu však dobrozdání odepřel. Rozhodl tak i na základě poznatků od Bezpečnostní informační služby. Podle nich u Horáka není jistota, že by coby zvláštní insolvenční správce nedával přednost svým zájmům nad profesními závazky. Advokát se proti tomu bránil žalobou, ale ve sporu neuspěl. Konečný verdikt zazněl letos.

Alarmující faktor

„Správní orgány (NBÚ a ředitel NBÚ, pozn. aut.) akcentovaly jako alarmující faktor v jednání žalobce (Horák, pozn. aut.) jeho účelový a jednostranně zaměřený přístup k plnění povinností. Všechny negativní okolnosti jasně vypovídají o tom, jakým způsobem nakládá s majetkem třetích osob, a to nezodpovědně, značně účelově až spekulativně ve svůj prospěch,“ stojí v rozsudku, jejž iROZHLAS.cz získal.

„Skutečnost, že si byl žalobce dobře vědom finanční tísně dotčených osob a jejich neschopnosti odpovědně řešit svou již tak dosti svízelnou životní situaci, správní orgány měly za jednoznačně prokázánu zejména z protokolu o pohovoru žalobce ze dne 22. 8. 2017, kde sám žalobce výslovně potvrdil, že 90 % až 100 % jeho klientů (žadatelů o půjčku) mu peníze nevrátí, jelikož se jedná o lidi, kteří tzv. vytloukají klín klínem a nedokáží si spočítat, na co mají a na co ne.“

Rozsudek Městského soudu v Praze, 24. ledna 2024

Jako nejvážnější vyhodnotil Městský soud v Praze jednání Horáka coby majitele a jednatele firmy Realits Servis Corporation. Jednou z aktivit společnosti bylo poskytování úvěrů lidem v nesnázích. Půjčkou od Horákovy firmy chtěli obvykle hasit předchozí dluhy, ale po finanční injekci od advokáta se někteří ocitli v ještě horší situaci.

Jeden klient si od Horákovy firmy půjčil 330 tisíc korun. Ale když nebyl schopen splácet, nedošlo k rozvázání smlouvy a advokátovi připadla jeho nemovitost. Horák mu za ni doplatil 475 tisíc korun, ale stejnou nemovitost následně prodal za 1,1 milionu. Úvěry za obdobných podmínek, tedy zajištěné nemovitostí klienta, jeho firma poskytla nejméně dalším pěti lidem.

„Zásluhou žalobce jim kromě již existujících dluhů, (…), vznikly mnohem vyšší dluhy (nové úroky z prodlení, smluvní pokuty jak jednorázové, tak paušální…), a navíc se dostali jednáním žalobce do patové životní situace, kdy přicházeli i o nemovitosti, kde zajišťovali své bytové potřeby,“ potvrzuje soud, že závěry NBÚ o Horákovi jsou správné.

‚Byl si vědom ožehavé situace‘

Prostřednictvím stejné firmy se advokát dopustil dalšího problematického jednání. Společnost přihlásila do insolvenčního řízení nemovitost v obci na Frýdecko-Místecku. Výnos z takových prodejů se pak rozděluje mezi věřitele. Dům přitom koupila Horákova partnerka, s níž se na tom domluvil. V transakci nechtěl figurovat na své jméno.

 „Neboť si byl vědom ožehavé situace, kdy na jedné straně nemovitost byla jeho společností přihlášena do konkurzu, a na straně druhé by pak měla být žalobcem zakoupena,“ uvádí k tomu Městský soud v Praze. Podle instance tím chtěl Horák zřejmě odvést pozornost od sebe a své firmy v tomto řízení.

Advokát si ve vysvětlování tohoto kroku protiřečil. V žalobě na Národní bezpečnostní úřad tvrdil, že přihlášení nemovitosti do insolvence předcházela jeho neúspěšná snaha vymoci svou pohledávku váznoucí na zmíněném domě. Jenže v pohovoru s NBÚ kvůli požadovanému osvědčení řekl, že dům chtěl především získat k bydlení pro svou rodinu.

Nenahlásil podjatost

NBÚ Horákovi neudělil osvědčení také kvůli jeho postupu při insolvenčním řízením s firmou Radio Taxi Karviná, která byla v úpadku. Advokát v této věci vystupoval jako insolvenční správce. Jenže příslušný Krajský soud v Ostravě ho z řízení odstavil. Horák instanci nenahlásil podjatost, soud to zjistil až díky anonymnímu oznámení.

„Žalovaný vysvětlil, proč u stěžovatele spatřuje riziko, že spíše než plnění zákonných povinností zvláštního insolvenčního správce může upřednostňovat vlastní majetkové zájmy, resp. žalovaný vysvětlil, proč zjištěné negativní okolnosti mohou ze strany stěžovatele vést k zneužití funkce zvláštního insolvenčního správce.“

Rozsudek Nejvyššího správního soudu, 6. února 2025

„Krátce po ustanovení do funkce ukončil pracovní poměr v advokátní kanceláři, jejíž společník od zahájení konkurzního řízení zastupuje dominantního věřitele,“ cituje soud zjištění NBÚ. Horák tak byl ve stejnou chvíli insolvenčním správcem v řízení, v němž coby věřitel figurovala společnost zastupovaná advokátní kanceláří, kde tehdy pracoval.

Navíc coby insolvenční správce využíval jako jednu ze svých provozoven nemovitost v majetku stejné firmy, jež byla nejvýraznějším věřitelem Radio Taxi Karviná. Městský soud v Praze k tomu poznamenal, že Horákovou povinností, kterou nesplnil, bylo informovat ostravskou instanci o všech okolnostech vzbuzujících „podezření na podjatost“.

Trojice sporných jednání se Horák dopustil v minulé dekádě, ředitel NBÚ mu osvědčení odmítl vydat v létě 2019. Verdikt Městského soudu v Praze letos v únoru potvrdil Nejvyšší správní soud. Mimo jiné podotkl, že zjištění ohledně koupi domu Horákovou družkou skutečně „mohou mít na důvěryhodnost stěžovatele, jako případného zvláštního insolvenčního správce, vliv“.

‚Dehonestace mé osoby‘

Redakce advokátovi poslala dotazy k jeho případu. Ptala se ho, jak na své jednání zpětně nahlíží. Chtěla znát stanovisko i k tomu, proč jeho firma poskytovala nevýhodné půjčky lidem v dluhové pasti, proč neohlásil ostravskému soudu podjatost, či co bylo důvodem, proč nemovitost z insolvenčního řízení koupila jeho družka.

 „Z vašich subjektivně podaných otázek predikuji, že zřejmě máte zájem dehonestovat mou osobu. Vyvozujete v nich totiž závěry, ke kterým nedošel žádný soud. Doufám, že pro svá tvrzení disponujete důkazy. Vaše otázky jsou sugestivní, navozují dojem nepravdivých okolností, které mi podsouváte a které jednoznačně nejsou pravdou,“ odepsal Horák.

Česká advokátní komora se výše popsaným jednáním Horáka nezabývala. Nedopustil se ho při poskytování advokátních služeb. Ostatně Národní bezpečnostní úřad v řízení o požadovaném dobrozdání uvedl, že Horákovy kvality coby advokáta při výkonu advokátní praxe nezpochybňuje.

„Česká advokátní komora obdržela na JUDr. Martina Horáka, LL.M., jednu stížnost. Tuto stížnost z roku 2023 posoudila kontrolní rada jako nedůvodnou. Česká advokátní komora s tímto advokátem nevedla žádné kárné řízení,“ sdělil tajemník komory Petr Čáp k dotazu redakci, za komora proti Horákovi někdy konala.

 X X X

Zánovní airbusy končí ve šrotu. Technici z nich kuchají nedostatkové motory

Potíže s úspornými leteckými motory vyústila v paradoxní situaci. Některým firmám se vyplatí nechat rozebrat kompletní téměř nový Airbus, jen aby z něj bylo možné vykuchat požadovanou pohonnou jednotku. Experti upozorňují, že nedostatek motorů ochromuje provoz a odhaluje hlubší problémy leteckého průmyslu.

 Na letišti Castellón na východě Španělska prolézají pracovníci v ochranných oblecích téměř nový Airbus A321neo a demontují jeho části, jako by vykuchávali mechanickou velrybu. Areál se se postupem času přeměnil z klasického letiště na pohřebiště letadel zasažených globální krizí výroby motorů.

Navzdory prudce rostoucí poptávce po letadlech způsobil vážný nedostatek nové generace úsporných motorů převrácení tržní logiky: v některých případech mají nyní motory vyšší hodnotu než zbytek letadla.

Tato nerovnováha vedla podle expertů z oboru k rozebrání více než tuctu airbusů po pouhých několika letech služby – a desítky dalších podobný osud čeká, píše agentura Reuters.

Do šrotu po šesti letech

Neobvyklý trend způsobený zpožděními ve výrobě a údržbě motorů Pratt & Whitney GTF znamenal konec třeba pro šestiletý A321neo, který v Castellónu právě rozebírají na kousky. Model A321neo patří do rodiny letounů A320, která tento měsíc předstihla Boeing 737 na špičce žebříčku nejprodávanějších dopravních letounů.

Španělské letiště, které se roky potýkalo s nedostatkem cestujících, se stává centrem výnosného finančního obchodu – britská společnost eCube zde rozebírá téměř nová letadla na součástky pro investory.

Motory Pratt & Whitney pod modrými plachtami na letišti ve španělském Castellónu (16. října 2025)

„Nepamatuji si, že by se to kdy dělo v takovém rozsahu, protože jsme nikdy neměli problém tohoto typu u tak populárního motoru,“ říká generální ředitel společnosti Lee McConnellogue. Firma uvádí, že dokáže využít či recyklovat prakticky celé letadlo.

Zkušení pracovníci demontují avioniku, kola a části křídel a hlavně drahocenné pohonné jednotky. Ty jsou pak zabalené v modrých plachtách připravené jako náhradní díly v hodnotě až 20 milionů dolarů. Na ně už naléhavě čekají aerolinky, které musely uzemnit část flotily kvůli dlouhým čekacím lhůtám na opravy motorů.

Problém se zhoršil v roce 2023, kdy Pratt & Whitney oznámil vzácnou vadu v práškovém kovu, která mohla způsobovat praskliny, a nařídil kontrolu více než šesti set motorů GTF do roku 2026.

 Podle údajů společnosti Cirium je tak nyní odstavena třetina flotily airbusů s motory GTF, celkem 636 letadel. Pratt & Whitney ani Airbus se pro Reuters k situaci bezprostředně nevyjádřily.

Něco je špatně

Krize s motory narušuje po celém světě provoz aerolinek, které se snaží uspokojit poptávku cestujících a zároveň vytěžit slíbenou patnáctiprocentní úsporu paliva u nových letadel.

Většina aerolinek tvrdí, že mají nedostatek letadel kvůli dlouholetým zpožděním dodávek, a proto drží ve službě starší stroje déle. V některých případech však majitelé letadel vydělají víc, když motory prodají, než když celé letadlo pronajmou.

Například samotné motory lze pronajímat jako náhradní za zhruba 200 000 dolarů měsíčně za každý, uvádí britská společnost Cirium – což je přibližně tolik, kolik stojí pronájem celého letadla i s motory. Připočte-li se příjem z prodeje ostatních dílů, finančně to dává smysl.

 „Je to finanční hra… V posledních letech některé společnosti investovaly miliardy dolarů soukromého kapitálu do nákupu letadel a motorů určených k rozebrání,“ uvedl konzultant společnosti Naveo Richard Brown. „Ukazuje to, že letectví se stalo mimořádně efektivním trhem,“ dodal.

Vedoucí představitelé aerolinek však zpochybňují, jak je možné, že letadla navržená pro více než dvacetiletý provoz a úsporu milionů litrů paliva končí rozebraná po několika letech. „To jasně ukazuje, že je něco vážně špatně,“ řekl Willie Walsh, šéf Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA), která minulý týden odhadla, že problémy v dodavatelském řetězci letos způsobí náklady ve výši jedenácti miliard dolarů – z toho 2,6 miliardy jen u motorů.

Kritici tvrdí, že krize má původ v přehnané reakci výrobců motorů na vysoké ceny ropy, které se při návrhu současných modelů pohybovaly nad 140 dolary za barel. Vývoj motorů je přitom vždy kompromisem mezi účinností a životností.

„Postupovali příliš rychle. Motory byly sice úžasně úsporné, ale selhaly z hlediska údržby,“ řekl Reuters letecký ekonom Adam Pilarski.

Zástupci výrobců motorů namítají, že úspory paliva přinášejí aerolinkám výhody při každém letu, zatímco problémy s údržbou jsou dočasné. I tak však Pratt připouští, že odstranění výrobních potíží potrvá roky.

Chris Calio, generální ředitel mateřské společnosti Pratt & Whitney RTX, minulý měsíc uvedl, že počet uzemněných letadel se stabilizoval a bude klesat, ale je podle něj zřejmé, že firma má ještě hodně práce před sebou.

Nyní se pozornost obrací k osudu letadel Airbus vyřazených společností Spirit Airlines, která čelí bankrotu. „Nemyslím si, že je už úplně rozhodnuto, co se se Spirit stane, ale některá z těch letadel budou určitě rozebrána,“ uvedl McConnellogue ze společnosti eCube.

X X X

40.VÝROČÍ SVĚTOVÉHO POHÁRU V LYŽOVÁNÍ NA SJEZDOVCE GRAN RISA

 V Alta Badia se v rámci Světového poháru v alpském lyžování v neděli 21. a pondělí 22. prosince uskuteční obří slalom a slalom mužů na svahu Gran Risa. U příležitosti 40. výročí bude v celém lyžařském areálu k vidění výstava fotografií, která připomene nejvýznamnější momenty v historii této akce. Diváci mohou tuto událost sledovat buď z tribuny, nebo z exkluzivních hospitality zón. Prodej vstupenek začíná ve středu 15. října na webových stránkách www.skiworldcup.it.

Alta Badia (Jižní Tyrolsko/Dolomity/Itálie) – Nejlepší lyžaři světa se sejdou v Alta Badia, kde se v neděli 21. a pondělí 22. prosince uskuteční obří slalom a slalom. Renomované středisko v srdci Dolomit, které patří do seznamu světového dědictví UNESCO, má dlouhou tradici v pořádání závodů Světového poháru v alpském lyžování: již 40 let je Alta Badia jednou z nejočekávanějších etap celého Světového poháru v lyžování.

40 LET GRAN RISA: VELcÍ ŠAMPIONI A NEZAPOMENUTELNÉ OKAMŽIKY – FOTOGRAFICKÁ CESTA HISTORIÍ

Gran Risa slaví 40. výročí svého prvního závodu v roce 1985: soutěž, která si podmanila svět lyžování a rok co rok láká na své spektakulární svahy některé z největších mezinárodních šampionů. Tato ikonická sjezdovka zanechala ve sněhu slavné stopy a zaznamenala emoce, odvahu a vášeň celého údolí. Na oslavu tohoto důležitého milníku vypráví fotografická výstava v lyžařském areálu příběh Gran Risa prostřednictvím snímků, které vypovídají o rychlosti, odhodlání a legendě. Je poctou všem, kteří přispěli k velikosti této sjezdovky, a Freddymu Planinschekovi, oficiálnímu fotografovi akce od jejího prvního ročníku, který svým objektivem zachytil každou zatáčku, každé vítězství a každý výjimečný zážitek. Výstava zahrnuje 20 fotografií rozmístěných podél nejmalebnějších sjezdovek Alta Badia a nabízí fanouškům jedinečnou procházku mezi sportem, vzpomínkami a krásou.

HOSPITALITY ZÓNY: SPORT, HUDBA, LIFESTYLE A KULINÁŘSKÉ ZÁŽITKY

Pod vedením Andyho Varalla pracuje organizační výbor každý rok na tom, aby zajistil bezchybný průběh akce a neustále přinášel vylepšení a inovace. I tento ročník spojuje sport a životní styl prostřednictvím hospitality zón: fanoušci mohou své šampiony povzbuzovat naživo – buď z tribun v přízemí, nebo ze tří exkluzivních hospitality míst, které přivítají mnoho návštěvníků. Každá zóna vychází z hlavních hodnot lyžařského areálu: špičková kuchyně, majestátnost Dolomit a ladinská kultura.

Hosté si opět mohou vychutnat exkluzivní gurmánské zážitky v LEITNER VIP Lounge na střeše budovy s výhledem na Gran Risa. Odtud mohou sledovat závod z privilegované perspektivy a zároveň strávit několik hodin relaxace se sklenkou vína. V neděli hosty rozmazlí špičkoví kuchaři Herbert Hintner (restaurace Zur Rose, jedna hvězdička Michelin, Eppan) a Pasquale Tozzi (restaurace La Farmacia Bistrot, Chiari) svými kreacemi.

V pondělí 22. prosince převezmou kulinářské vedení Tina Marcelli z restaurace Johanns v Sandu v Taufers a Johann Lerchner z restaurace Lerchner’s v St. Lorenzen, oba ocenění zelenou hvězdičkou Michelin. Společně představí čtyřchodové menu, které spojuje vášeň pro regionální tradice a udržitelný původ sezónních surovin.

O sladké okamžiky, od snídaně po dezerty, se postará Ricky Wieser z „I Dolci di Ricky“, cukrář z Alta Badia, se svými kreativními gurmánskými kreacemi.

Interiér VIP salónku LEITNER zaujme moderním, rafinovaným stylem s prostory pro společné posezení, jako je útulný wine bar, a intimnějšími, odlehlými koutky, které jsou ideální pro obchodní jednání. Služby pro hosty jsou nepřetržité: po celý den se podávají některé z nejlepších produktů Jižního Tyrolska, jako je špek a sýr, spolu s vynikajícími jihotyrolskými víny a šumivými víny – ve spolupráci s vinařským konsorciem Jižní Tyrolsko a IDM Jižní Tyrolsko.

Vstupenky jsou k dispozici za 315 € na neděli a 230 € na pondělí.

V Red Bull Energy Station se spojuje průkopnický duch Alta Badia s vizí Red Bull a vzniká tak lounge, který je v celém světovém poháru jedinečný. Exkluzivní místo disponuje rozlehlou terasou přímo v cílovém prostoru a zaručuje fanouškům zážitek ze závodu z bezprostřední blízkosti – srovnatelný s atmosférou v boxech Formule 1 nebo Moto GP. Na dvou podlažích čekají na hosty stylové designové stoly a pohodlné lounge pohovky. Hospitality je koncipována jako otevřené místo setkávání a doprovází návštěvníky během všech dnů světového poháru: od pohodové snídaně přes bohatý oběd formou bufetu až po příjemné přestávky s horkými nápoji nebo energetickými drinky, doprovázené hudbou DJs.

Vstupenky do Red Bull Energy Station jsou k dispozici za cenu 250 € (neděle) nebo 220 € (pondělí).

Nejtradičnější lounge, kompletně zařízený dřevem, nese název Gran Risa Chalet. Tento prostor určený pro pohoštění je věnován ladinským tradicím a kultuře a při této příležitosti bude hostit partnery Forst, Oakley a Movimënt. Kromě zařízení v alpském stylu nabízí možnost ochutnat některé z nejlepších pokrmů místní kuchyně: jednoduché, ale autentické.

Vstupenky na tribunu jsou k dostání od 30 € jak na neděli, tak na pondělí a stejně jako vstupenky Hospitality je lze zakoupit na webových stránkách www.skiworldcup.it.

Víkend Světového poháru začíná již v sobotu 20. prosince večer losováním startovních čísel (19:00) v centru obce La Villa. Poté se ve stanu, který bude postaven přímo v cílovém prostoru Gran Risa, uskuteční oslava, organizovaná hasiči.

ZAHÁJENÍ PRODEJE VSTUPENEK A RELAUNCH MGZN+

Od středy 15. října lze všechny kategorie vstupenek zakoupit přímo online na webových stránkách www.skiworldcup.it. 15. listopadu se naopak objeví digitální magazín MGZN+ (Magazine Plus) v novém hávu, obohacený o další obsah a koncipovaný tak, aby doprovázel fanoušky do prostředí Světového poháru v lyžování v Alta Badia. Jedná se o dynamickou a poutavou platformu, nabízející čtenářům zážitek, který – díky možnosti prohloubit si články prostřednictvím videí a fotogalerií – přesahuje pouhé čtení.

 PARTNEŘI A SPONZOŘI: SPOLEČNĚ JSME SILNÍ

Organizační výbor Alpského lyžařského světového poháru Alta Badia srdečně děkuje všem partnerům za jejich podporu. Partneři a sponzoři závodů Světového poháru v Alta Badia jsou nedílnou součástí této akce a přispívají k tomu, aby i tento ročník byl jedinečný a výjimečný. To svědčí o zdravém a pevném vztahu, který se v průběhu let vybudoval mezi partnery a organizačním výborem Alpského lyžařského světového poháru Alta Badia.

X X X

ALTA BADIA

V srdci jihotyrolských Dolomit, zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO

Alta Badia je regionem požitků v Alpách par excellence. Údolí jedinečným způsobem kombinuje krásu Dolomit, zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO, s tradiční kulturou Ladinů a špičkovou turistickou nabídkou. Při západu slunce se majestátní vrcholy Dolomit zbarví do jemné růžové barvy a odhalí tak přírodní divadlo zvané Enrosadira.

V zimě nabízí Alta Badia lyžařský areál s přístupem k 500 kilometrům sjezdovek, včetně legendární sjezdovky Gran Risa, kde se každoročně utkávají nejlepší lyžaři světa v závodech Světového poháru. V létě je Alta Badia vysněnou destinací pro cyklisty a aktivní sportovce. Nabízí atraktivní trasy všech úrovní obtížnosti pro silniční i horské cyklisty. Světově proslulý cyklistický maraton Maratona dles Dolomites-Enel se soustředí na dolomitské průsmyky, které jsou během této akce uzavřeny pro automobilový provoz.

Alta Badia si po celý rok udržuje svou mezinárodní reputaci jako gurmánská destinace. V mnoha horských chatách se ve výšce 2000 m n. m. podávají pokrmy nejvyšší kvality, připravené z nejlepších jihotyrolských surovin, zatímco v tradičních farmách mohou hosté ochutnávat jídla ladinské kuchyně. Alta Badia navíc nabízí restauraci oceněnou hvězdičkou Michelin.

Obyvatelé této země Ladinové se svým jazykem a tisíciletými tradicemi proměňují pohostinnost ve způsob, jak prožívat hory prostřednictvím životního stylu a zvyků lidí, kteří je znají lépe než kdokoli jiný.

X X X

Odborníci z cestovního ruchu  v Praze

Na výstavišti PVA EXPO PRAHA proběhl mezinárodní kontraktační den cestovního ruchu Czech Travel Market 2025. Akce tradičně propojuje odborníky z cestovního ruchu z Česka i ze zahraničí – letošní ročník přivítal zástupce ze Slovenska, Itálie, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska a mnoha dalších zemí.

„Czech Travel Market dnes není jen o obchodních jednáních, ale především o sdílení zkušeností a trendech, které hýbou cestovním ruchem. Každým rokem roste počet zahraničních účastníků i zájem o odborný doprovodný program, což potvrzuje, že český trh má v regionu střední Evropy silné postavení,“ uvedla Hana Lukešová, manažerka veletrhu Czech Travel Market ze společnosti ABF, a.s.

Součástí programu budou B2B jednání cestovních kanceláří, agentur, turistických destinací a dodavatelů služeb, slovenský workshop, a také odborný seminář na téma „Právní problémy spojené s neoprávněným užitím fotografií“, který připravuje Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR).

„Czech Travel Market se stal už tradiční podzimní akcí, která spojuje odborníky z cestovního ruchu nejen z Česka, ale i ze zahraničí. Velký zájem potvrzuje i Slovensko, které už pravidelně pořádá oblíbený workshop s bohatou účastí. Jsme rádi, že můžeme akci podpořit i z pozice CzechTourism prostřednictvím systému Eventtia – ten zjednodušuje domlouvání pracovních schůzek a registraci na odborný seminář k autorským právům,“ uvedl ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller.

„Czech Travel Market vnímáme jako důležitou platformu, kde se propojuje praxe s vizí. Je to místo, kde profesionálové z cestovního ruchu hledají nové formy spolupráce, navazují partnerství a sdílejí zkušenosti napříč oborem. Taková setkání mají skutečný přínos pro kvalitu a rozvoj českého cestovního ruchu,“ uvedl Michal Veber, výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří České republiky.

x X X

ZÁSTUPCI  KRAJŮ  ČR  VE  ZLÍNĚ

Jednání Asociace krajů ve Zlíně: kraje požadují zajištění financí na opravy silnic

Chybějící finanční prostředky na opravy krajských silnic v příštím roce v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) považují hejtmani za aktuálně největší problém regionů, se kterým se chtějí obrátit na vládu. Shodli se na tom tento týden na jednání Rady Asociace krajů České republiky (AKČR) ve Zlíně. Jednat s novým premiérem o prioritách krajů bude za AKČR její předseda Radim Holiš spolu s místopředsedy Richardem Brabcem a Martinem Netolickým.

Letos kraje obdržely od státu prostřednictvím SFDI na opravy silnic II. a III. tříd a mostů dvě miliardy korun – částku oproti předchozím letům poloviční a podle hejtmanů nedostatečnou. Podle současného návrhu vlády je ve Státním fondu dopravní infrastruktury na opravy krajských silnic nula. To je nepřijatelné. Kraje připravují rozpočty na příští rok a potřebují mít jistotu, že na silnice peníze budou. Pro kraje je to priorita.  Téma silnice tak bude nutné projednat s budoucím premiérem, se kterým se chtějí zástupci AKČR setkat ještě před sestavením vlády.

Dalšími tématy, která chce Asociace krajů s budoucí vládou projednat, jsou mimo jiné navýšení příspěvku na nepedagogické pracovníky, úprava rozpočtového určení daní, financování zdravotnictví prostřednictvím úhradové vyhlášky či úpravy platů ve veřejné správě, které se v některých případech pohybují pod úrovní zaručené mzdy. Kraje rovněž dlouhodobě zatěžuje rostoucí agenda státu přenášená do regionů. Diskutována byla také příprava na nové programové období Evropské unie po roce 2028, v jehož rámci budou kraje požadovat garanci rozvoje i jasná pravidla pro rozdělování prostředků do území.

Jednání Asociace krajů pokračovalo odpoledne pracovním setkáním se slovenskými protějšky ze sdružení Samosprávne kraje Slovenska – SK8. Vyvrcholilo podpisem memoranda o spolupráci mezi českými a slovenskými kraji, kterou chtějí posílit zejména v oblastech dopravy a integrovaného záchranného systému v příhraničí. Zintenzivnit chtějí také spolupráci v oblasti školství, sociálních služeb a cestovního ruchu.

Program hejtmanů uzavřel slavnostní galavečer při příležitosti 25. výročí krajů v Kongresovém centru Zlín.

X X X

 V Oseku skončilo 145. plenární zasedání ČBK

V prostorách Cisterciáckého kláštera v Oseku jednali od 20. do 22. října 2025 biskupové Čech, Moravy a Slezska. 145. zasedání ČBK se účastnil i apoštolský nuncius v ČR, arcibiskup Jude Thaddeus Okolo a zástupci mužských a ženských řeholí, sr. Krista Chládková a arciopat Prokop Siostrzonek.

Po úvodním pozdravu apoštolského nuncia arcibiskupa Jude Thaddeuse Okolo a duchovním zamyšlení ostravsko-opavského biskupa Martina Davida představili zástupci Konferencí vyšších řeholních představených novinky z řeholních řádů. Arciopat mimo jiné připomněl mimořádnost místa plenárního zasedání v oseckém klášteře, ve kterém v 50. letech zřídil komunistický režim internační tábor pro řeholníky z různých řádů, a stal se tak jedním z center tzv. Akce K, jejímž cílem bylo zlikvidovat mužské kláštery a izolovat řeholníky od veřejnosti. „Je dobré na tomto místě vzpomenout v modlitbě na stovky sester a bratrů, kteří v těchto místech prožívali utrpení a nelehké chvíle,“ dodal arciopat Siostrzonek.

Členové ČBK se během jednání věnovali ekonomickým záležitostem, schválili účetní uzávěrku ČBK a společnosti Katmedia s.r.o. Věnovali se rovněž podkladům z komisí a rad ČBK. Diskutovali mimo jiné o přípravě nových materiálů a dalších postupech a formách pomoci obětem zneužívání v církvi navržené komisí pro prevenci a ochranu nezletilých. Biskup – delegát pro synodalitu představil další kroky doprovodné fáze Synody pro synodalitu a ústřední roli biskupa pro tuto implementační část synodálního procesu církve. Na podnět liturgické komise biskupové schválili text obřadu zasvěcení vdov a biskup zodpovědný za pastoraci mládeže prezentoval na plénu krátké vyhodnocení Jubilea mládeže v Římě, kterého se z ČR účastnilo více než 1200 mladých, 40 kněží a 7 biskupů a informoval o probíhajících přípravách na Celostátní setkání mládeže v Ostravě v roce 2026.

Biskupové dále vyjádřili kladné parere (doporučení) v záležitosti pokračování beatifikačního řízení Služebnice Boží, matky Rosy Vůjtěchové, zakladatelky Kongregace sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova. Členové ČBK také jmenovali Ing. Kateřinu Koubovou, současnou šéfredaktorku Katolického týdeníku, na další – tříleté – období, počínaje 1. lednem 2026.

U příležitosti státního svátku 28. října vydali biskupové Čech, Moravy a Slezska společné prohlášení.

Biskupové taky slavili každý den společné bohoslužby v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie a ve svých modlitbách pamatovali i na nemocného kardinála Dominika Duku, emeritního arcibiskupa pražského.