Americké letectvo hromadně přesouvá přes Atlantik letadla KC-135 a KC-46, určená pro doplňování paliva dalších letounů ve vzduchu. V pondělí to uvedl portál Times of Israel, podle kterého by krok mohl souviset s probíhajícími boji mezi Izraelem a Íránem. Od toho se USA distancovaly s tím, že věří v dohodu mezi oběma zeměmi.

 „Počet přemisťujících se tankerů KC-135 a KC-46 o víkendu postupně stoupal. K nedělnímu večeru se na východ odebralo nejméně třicet těchto letadel,“ píše Times of Israel s odkazem na data o sledování letů.

Letadla jsou podle portálu zapotřebí pro doplňování paliva letounům, které se účastní úderů daleko od své domovské země.

Pentagon přesun strojů nekomentoval. Ačkoli ve Finsku se chystá mezinárodní vojenské cvičení Atlantic Trident, podle portálu TWZ nejde o něco, co by vyžadovalo nasazení takového počtu tankovacích letadel.

„Na druhou stranu jsou to přesně ta aktiva, která by byla zapotřebí, kdyby USA hodlaly změnit svou podporu izraelské operace v Íránu nebo kdyby existovaly naléhavé obavy, že se konflikt brzy výrazně rozšíří,“ uvádí web.

Nový konflikt mezi Izraelem a Íránem začal v noci na pátek izraelskými údery na íránská jaderná zařízení. Izrael to odůvodnil snahou zastavit Írán ve výrobě jaderné zbraně. Teherán ale popírá, že by na vývoji takových zbraní pracoval. Od pátku pak Írán útočí na Izrael raketami a drony.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy se konfliktu neúčastní. Zároveň ale Íránu pohrozil silnou vojenskou odezvou, pokud Teherán jakýmkoliv způsobem zaútočí na USA. V sobotu íránští představitelé pohrozili útoky na americké základy a lodě, pokud USA budou pomáhat Izraeli s obranou před íránskými útoky.

Trump také věří, že je možné snadno dosáhnout dohody mezi Izraelem a Íránem a zastavit tak aktuální konflikt.

 X X X

 V Rusku je falešné všechno. I Putinův mírový vyjednavač, píše ruský historik

 Spory mezi Ruskem a Ukrajinou přitáhly pozornost k postavě Vladimira Medinského. Šéf ruské delegace v Istanbulu začínal jako komsomolec, aby se přes PR byznys vypracoval na ministra kultury a poradce Vladimira Putina. „Medinskij je figurou směšnou a zároveň pro putinovský režim typickou,“ píše v komentáři pro iDNES Premium ruský opoziční publicista a historik Sergej Medveděv.

 Dnes, kdy rusko-ukrajinské rozhovory o příměří definitivně ztroskotaly a obě strany se vrátily k plnohodnotné válce na frontě i v zázemí, je zřejmé, že Rusko se o pokrok v těchto jednáních nikdy nesnažilo.

Byla to jen zástěrka, krytí pro nové ruské ofenzivy, divadlo určené k uspokojení kremelského patrona Donalda Trumpa a ke zmatení Evropanů hledajících iluzorní „mír“.

Právě on byl utajeným autorem Putinových obsáhlých článků o „jednotném národu“ Rusů a Ukrajinců, o tom, že Ukrajina není národem a že ji „vymysleli bolševici“ a že je řízena „banderovci a nacisty“.

 X X X

 Ruské drony začaly létat příliš vysoko. Ukrajina musí najít nový způsob, jak je sestřelit

Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.

 Ukazuje se, že Rusko znovu změnil o taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.

 „Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.

Při předchozích útocích létaly ruské bezpilotní letouny při zemi, například podél řek, aby se co nejdéle vyhnuly ukrajinským radarům. Dnes však létají až pět kilometrů nad zemí. „Všechny je vidíme, sledujeme je pomocí radarů. Ale není možné je sestřelit kulometem,“ doplnil Čumak, podle kterého teď musí Ukrajina pro zničení bezpilotních letounů použít střely.

Těch je ale na Ukrajině dlouhodobě nedostatek, a tak musí hledat nové cesty, jak se proti ruským dronovým útokům bránit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v květnu informoval o úspěšném vývoji dronů, které dokáží nepřátelské bezpilotní letouny zničit. Chybějí ale podle něj peníze.

Podle údajů CNN se sedm největších ruských útoků bezpilotními letouny ve válce proti Ukrajině odehrálo v posledních čtyřech týdnech. Při vzdušných útocích za tu dobu zahynulo nejméně 154 ukrajinských civilistů, na 900 jich bylo zraněno.

X X X

 Proč se Izrael a Írán navzájem ostřelují? 

Během uplynulého víkendu vyeskaloval konflikt mezi Izraelem a Íránem poté, co židovský stát zaútočil na íránská jaderná zařízení. Tel Aviv to zdůvodňuje vysokou pravděpodobností toho, že Teherán během krátké doby může vyvinout atomovou bombu. Ten to popírá, materiály prý využívá pouze pro mírové účely. Měl skutečně Írán kapacitu na sestavení jaderných zbraní? A jak se může konflikt vyvíjet dál?

 Co se nyní děje mezi Izraelem a Íránem?

Dlouho znepřátelené země na sebe aktivně útočí od pátku 13. června, kdy Izrael zasáhl jaderné a vojenské objekty Íránu. Zdůvodnil to zničením jeho potenciálu pro výrobu atomových zbraní. Cílil proto i na přední vědce jeho nukleárního programu nebo vysoko postavené armádní činitele, informuje agentura AP.

K pondělnímu poledni mají podle Reuters íránské zásahy 23 obětí a stovky zraněných. Íránské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že údery Izraele zabily 224 lidí. Po posledním kole útoků z neděle na pondělí řekl izraelský ministr obrany Jisrael Kac, že za ně obyvatelé Teheránu tvrdě zaplatí.

 Jak dlouho spor trvá?

Vyšší napětí mezi oběma státy panuje od loňského dubna, kdy Tel Aviv zaútočil na íránský konzulát v Damašku a zabil 16 lidí včetně dvou generálů. O 14 dní později Teherán zareagoval vysláním asi tří stovek dronů a raket, které ale Izrael s pomocí svého spojence USA z větší části zneškodnil.

Podobný útok ze strany Íránu přišel také o skoro půl rok později, v říjnu 2024, protivzdušná obrana ho ale opět zvládla potlačit. Izrael ke konci měsíce odpověděl prvním přímým útokem na islámskou zemi, při němž zasáhl několik systémů protivzdušné obrany a míst spojených s výrobou střel. Přímá agrese poté až do minulého týdne ustala.

Co způsobilo současnou eskalaci?

Izrael svůj páteční úder, který nazývá preventivním, zdůvodňuje bezprostředním nebezpečím toho, že Írán v blízké době dokončí vývoj vlastní jaderné zbraně. „Může to být rok, může to být pár měsíců,“ cituje web BBC izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Podle něj je operace nutná k „potlačení íránské hrozby vůči samotné existenci Izraele“.

Jaderný program Teherán provozuje, avšak tvrdí, že pouze za mírovými účely, tedy výrobou nukleárního paliva. Informace izraelské armády však indikují, že Írán vstříc dokončení nukleární bomby učinil konkrétní kroky. Mezinárodní agentura pro atomovou energii též poprvé za posledních 20 let oficiálně konstatovala, že Írán neplní závazky týkající se svého jaderného programu.

Podle Kelsey Davenportové, řídící sekce pro nešíření jaderných zbraní při americké Arms Control Association, Tel Aviv zatím nepředstavil důkazy, které by jeho tvrzení podporovaly. „Írán má potenciál velmi rychle získat dostatek štěpného materiálu na bombu několik měsíců. Ani odhad o vývinu v řádech měsíců není nový,“ uvedla pro BBC.

 Některé z aktivit země mohou podle ní vývoj bomby naznačovat, ale americké zpravodajské složky přesto soudily, že některé klíčové kroky k sestavení nálože nepodniká.

Jaké jsou mezinárodní reakce?

Spojené státy se jako nejsilnější spojenec Izraele do konfliktu zatím nezapojily, řekl Donald Trump v neděli. Nevyloučil však možnost, že by se tak do budoucna mohlo stát. V noci na pondělí pak přinesla americká televize CBS zprávu, že Trump vetoval plán Tel Avivu na zabití duchovního vedoucího Alího Chameneího.

V sobotu Trump také mluvil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, velkou část telefonátu prý věnovali eskalujícímu konfliktu. Americký prezident měl podpořit Putinův nápad, že by Kreml během případných jednání fungoval jako mediátor.

Český premiér Petr Fiala (ODS) v neděli telefonicky hovořil se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem. Český předseda vlády vyjádřil pochopení pro nutnost zastavení íránského jaderného a raketového programu i přání maximálně chránit civilisty žijící v Izraeli, Íránu, Gaze nebo kdekoli jinde. Téma blízkovýchodního konfliktu bude i na agendě pondělní schůzky skupiny G7.

Jak mají postupovat Češi v Izraeli?

Česko vyšle repatriační let pro krajany v Izraeli, kteří se přihlásili velvyslanectví v Tel Avivu. Několik Čechů má také odcestovat z jordánského Ammánu do Bratislavy slovenským repatriačním letem.

Izraelský vzdušný prostor je kvůli konfliktu uzavřen a dopravci od pátku ruší spoje mezi židovským státem a Prahou. Proto konvoj s českými občany evakuovanými z Izraele ráno vyjel k hranici sousední země, odkud teprv odletí. 

Konvoj odjel v sedm hodin ráno a předpokládá se, že někdy pozdě večer, pokud všechno bude dobře, by evakuační speciál měl doletět do Prahy,“ uvedla velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.

Česká diplomacie varovala před cestami do Izraele, vydala i varování před návštěvou Libanonu a Jordánska a vyzvala české občany, aby opustili Írán.

Jak se může situace vyvíjet?

Izrael podle svých tvrzení získal vzdušnou převahu nad Íránem a značně oslabil jeho protivzdušnou obranu. Během čtyř dní také stihl zasáhnout řadu důležitých cílů a eliminovat několik důležitých postav v různých sférách tamního režimu.

Ministr obrany Jisrael Kac v neděli uvedl, že se z Íránu stane druhý Bejrút. Narážel tím na libanonské hlavní město, které Izrael loni též rozsáhle bombardoval. V pondělí pak naznačil pokračování útoků: „Obyvatelé Teheránu budou nuceni nést náklady diktatury a evakuovat se z míst, kde bude nutné udeřit na cíle režimu a bezpečnostní infrastrukturu v Teheránu, uvedl šéf resortu.“

Íránský parlament v reakci na eskalaci chystá vystoupení ze smlouvy o nešíření nukleárních zbraní, kterou země podepsala v roce 1970. Signatáře, kteří v té době nedisponovali jadernými zbraněmi, zavazuje k zákazu jejich vývoje a umožnění kontrol ze strany IAEA. Izrael, ačkoliv také disponuje nukleárními zbraněmi, smlouvu nikdy nepodepsal a jejich existenci nepřiznal.

 X X X

 Fico: Nebudeme hlasovat proti zájmům Slovenska

Předseda slovenské vlády Robert Fico oznámil, že jeho země bude proti novému balíčku sankcí proti Rusku, dokud nebude vyřešena otázka dodávek plynu. „Slovensko nemá důvod trpět kvůli Ukrajině,“ zdůraznil. „Pokud budou zavedeny sankce, které nás poškozují, nikdy pro ně nebudu hlasovat,“ řekl Fico.

Fico včera řekl, že Bratislava požaduje odložení hlasování o dalším balíčku sankcí Evropské unie proti Rusku do doby, než se projedná otázka dodávek ruského plynu. „Chtěli bychom požádat, abychom nyní nemluvili o sankcích, ale abychom se nejdříve zabývali tímto tématem,“ řekl slovenský premiér s tím, že jeho země očekává jasné záruky ohledně energetické bezpečnosti, včetně dodávek plynu a cenové stability pro domácnosti. Fico uvedl, že ke schůzce plánované na středu 18. června dal slovenskému ministrovi zahraničí Juraji Blanárovi pokyn, aby nový balíček sankcí nepodpořil. 

Slovenský premiér minulý týden prohlásil, že jeho země zablokuje sankce EU proti Rusku, které by mohly poškodit národní zájmy Bratislavy. Dodal, že nepodporuje žádné kroky směřující k zastavení dovozu ruského paliva pro slovenské jaderné elektrárny. „Mám zájem být konstruktivním hráčem v Evropské unii, ale ne na úkor Slovenska,“ řekl.

Slovensko se dosud nevyjádřilo proti žádnému ze 17 sankčních balíčků EU proti Rusku – poslední, týkající se tzv. stínového loďstva, byl přijat v květnu. Toto rozhodnutí se však setkalo s ostrou kritikou ze strany Andreje Danka, předsedy Slovenské národní strany (SNS), která je součástí vlády Roberta Fica. Danko byl iniciátorem usnesení přijatého Národní radou Slovenské republiky, v němž vyjádřil svůj nesouhlas se sankcemi. Hlasování o rezoluci bylo reakcí na dřívější „čaputovské“ odmítnutí žádosti o referendum o sankcích prezidentem Peterem Pellegrinim, server vasevec.cz

 X X X

 Erdoğan: Izrael ohrožuje regionální i globální bezpečnost

Izrael je „největší hrozbou“ pro stabilitu a bezpečnost regionu, prohlásil v sobotu turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan v telefonátu se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem, známým také jako MBS.

Prezident Erdoğan uvedl, že „Izrael pod Netanjahuovou administrativou představuje největší hrozbu pro stabilitu a bezpečnost regionu, což bylo znovu potvrzeno jeho   útokem na Írán,“ uvedlo turecké vládní informační centrum  na sociální síti  X.

Během rozhovoru oba představitelé diskutovali o izraelsko-íránském konfliktu a dalších regionálních a globálních otázkách.  Turecký prezident prohlásil, že „mlčení mezinárodního společenství tváří v tvář okupaci a genocidě v Palestině posílilo Izrael v jeho bezprávných a agresivních činech“.

Izraelská agrese vůči Íránu „v době, kdy probíhá úsilí o dosažení kompromisu“ prostřednictvím jaderných rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, má za cíl podkopat mírové úsilí, uvedl turecký prezident.   Dodal, že útoky, které způsobily úniky jaderných materiálů, opět odhalily, „jak nezodpovědně Izrael ohrožuje regionální i globální bezpečnost“.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan zdůraznil,   že jaderný spor lze vyřešit pouze pokračujícími rozhovory, server vasevec.cz

X X X

Po hromadné nehodě u Jablunkova musí překládat kamion se součástmi munice

 Nehoda dvou kamionů a čtyř osobních aut uzavřela v obou směrech silnici I/11 na 29,5. kilometru u Mostů u Jablunkova. Jeden člověk je vážně zraněný. Policie odklání dopravu v obou směrech přes Jablunkov po silnici II/474 s omezenou průjezdností nákladních vozidel. Jeden z kamionů vezl součástky munice.

Nehoda si vyžádala jednoho vážně zraněného, je jím řidič jednoho z osobních aut. Na pomoc mu vyjela záchranka a vzlétl i vrtulník.

„Šestatřicetiletý muž byl po nehodě v bezvědomí a přímém ohrožení života. Zasahující lékař u něj zjistil vážné poranění hlavy a mozku, stejně jako méně závažné poranění dolních končetin,“ popsal jeho stav mluvčí krajských záchranářů Lukáš Humpl.

Záchranáři pacienta převedli na přístrojem řízené dýchání, podali mu potřebné léky a infuzi a lékař ještě na místě provedl sonografické vyšetření hrudníku a břicha. „Poté byl pacient zajištěn pánevním pásem a zafixován do podtlakové matrace,“ dodal Humpl s tím, že muže vrtulník přepravil na urgentní příjem ostravské fakultní nemocnice.

Událost se stala zhruba deset minut po jedenácté dopoledne. „Silnice je aktuálně zcela uzavřena pro nákladní dopravu ve směru ze Slovenska,“ konstatovala policejní mluvčí Kateřina Kubzová tím, že osobní auta jezdí přes Mosty u Jablunkova.

Kamion vezl součástky munice, musí se přeložit

Mluvčí policie dále popsala, že podle předběžných informací se na místě střetla dvě nákladní a čtyři osobní auta. Právě řidič jednoho z osobních vozů je vážně zraněný.

„Z dalšího nákladního automobilu došlo vlivem prudkého brždění k posunutí nákladu, a to součástek munice, což si vyžádá jeho přeložení,“ poznamenala mluvčí.

U nehody zasahovaly čtyři jednotky hasičů. „Jako první byli na místě nehody dva příslušníci hasičského záchranného sboru v době svého osobního volna,“ poznamenala mluvčí krajských hasičů Kamila Langerová. Právě ti zraněnému řidiči poskytli první pomoc a volali záchranku.

Silnice zůstane zavřená do večera

„Zraněný muž se při jejich příchodu nacházel mimo havarované vozidlo, vyproštěn byl za pomoci ostatních účastníků nehody. Hasiči poskytli zraněnému přednemocniční neodkladnou péči a zajistili jeho dýchání,“ upřesnila Langerová.

Hasičské jednotky pak provedly na všech bouraných autech protipožární opatření a na únik provozních kapalin použili sorbent. „Životní prostředí přitom zůstalo neohroženo,“ uzavřela mluvčí hasičů.

Podle serveru dopravniinfo.cz potrvají dopravní omezení na silnici I/11 do 20:20. Silnice je hlavní výpadovkou na Slovensko.

 X X X

 Chybí dozorci i stráž u soudů. Justice varuje před kolapsem vězeňství

I někteří zástupci soudů se postavili za Vězeňskou službu, která byla opomenuta při rozhodování vlády o navýšení platů bezpečnostních sborů. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka a předsedy Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla je současná situace v oblasti personálu a financování vězeňství kritická a může mít vážné dopady nejen na bezpečnostní systém, ale i na chod samotné justice. Týká se totiž například i příslušníků justiční stráže.

Justiční stráž je součástí Vězeňské služby a zajišťuje bezpečnost v soudních budovách a při jednáních. Doprovází obžalované do jednacích síní, provádí eskorty, zajišťuje dohled nad veřejností v soudních prostorách a chrání samotné soudce a soudní personál. Bez její přítomnosti by nebylo možné vést mnohá hlavní líčení ani garantovat bezpečný chod soudů. Vzhledem k dlouhodobému nedostatku personálu však často chybí potřebné kapacity nejen v regionech, ale i u klíčových soudů v Praze.

Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk považuje opomenutí Vězeňské služby při vládním navyšování platů bezpečnostních sborů za závažné pochybení. „Bez odpovídajícího ocenění práce lidí v justici se může stát, že budeme zavírat soudy a otevírat věznice,“ uvedl pro Českou justici.

Šuk upozorňuje na dlouhodobé přetížení zaměstnanců věznic. Dochází k uzavírání pavilonů a přesunům vězňů mezi zařízeními, chybí také finance na základní penitenciární péči. Jde o odbornou a podpůrnou činnost, která ve věznicích zajišťuje bezpečnost, vzdělávání, léčbu a přípravu odsouzených na návrat do společnosti. „To, že příslušníci vězeňské služby nejsou na rozdíl od příslušníků jiných ozbrojených složek veřejnosti tolik na očích, neznamená, že jejich práce je méně náročná nebo méně riziková. Naopak – jsou v ohrožení denně, vždyť jsou po celou dobu služby v přímém kontaktu s vězni,“ doplnil.

Dörfl: Bez lidí nelze zajistit ani chod soudů

Podporu vězeňské a justiční stráži vyjádřil také předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl. „Naše situace u Vrchního soudu v Praze je co do obsazení tabulkových míst justiční stráže dlouhodobě špatná, jako v celé Praze,“ uvedl Dörfl s tím, že problém se týká celé řady soudních budov a jednacích síní, kde nelze bez dostatečného personálu zajistit bezpečný provoz. „Věřím, že se k podpoře připojí i další představitelé justice,“ uvedl Dörfl pro Českou justici po schůzce s generálním ředitelem Vězeňské služby Simonem Michailidisem.

Vězeňská služba se podle Michailidise aktuálně potýká s nedostatkem 750 příslušníků a 200 civilních zaměstnanců. Nejvážnější situace je v šesti věznicích – Valdice, Pankrác, Jiřice, Vinařice, Oráčov a Horní Slavkov – kde by bez výpomocí z jiných zařízení již nebylo možné zajistit výkon zákonných povinností. „Selektivní přístup v oblasti navýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů generuje personální nestabilitu, nespokojenost příslušníků a tím i jistá bezpečnostní rizika,“ varuje Michailidis v rozhovoru pro Českou justici.

Neklid a 750 chybějících příslušníků

Podle něj každá podobná rozhodnutí vlády ovlivňují atmosféru mezi příslušníky. „Může to být silným impulsem k ukončení služebního poměru. Například celých 25 procent nově nastoupivších příslušníků odchází ještě před služební zkouškou, tedy před ukončením tří let služby. Hraje v tom roli nejen náročnost a nebezpečnost služby, ale i platové podmínky, které jim stát ke službě vytváří,“ dodává.

Aktuální náborová kampaň Vězeňské služby láká na nástupní plat přes 34 tisíc korun, Až po absolvování kurzu a včetně příplatků za směnný provoz se může příjem příslušníka vyšplhat na částku kolem 40 až 45 tisíc korun. I tak ale zůstává za ostatními složkami.

Decroix: Situaci chci řešit, ale nic neslibuji

Zátěž příslušníků navíc není jen fyzická, ale i psychická. Vězeňská služba proto zavádí opatření, jako je psychologická pomoc po náročných zásazích či dostupnost krizové intervence. „Neuropsychická zátěž je vysoká a její dopady nejsou krátkodobé,“ říká Michailidis.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v reakci uvedla, že o situaci ví a plánuje ji projednat jak s vedením Vězeňské služby, tak s ministerstvem financí. „Nebudu nic slibovat, to je to nejhorší, co můžete,“ řekla Připomněla, že se tématu věnovala už jako členka ústavně-právního výboru a že chápe vážnost celé situace. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Advokát Prouza spáchal sebevraždu. Nechal po sobě dopis na rozloučenou

 V sobotu spáchal sebevraždu renomovaný padesátiletý advokát a bývalý českobudějovický soudce Daniel Prouza. Redakci iDNES.cz to potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje. Podle nich se zastřelil v autě a nechal po sobě dopis na rozloučenou. Motiv jeho činu není zatím známý. Před lety úzce spolupracoval s pražským dopravním podnikem (DPP).

 Nelze potvrdit, ani vyvrátit. Nechci to vůbec komentovat, nezlobte se,“ řekl v pondělí na dotaz iDNES.cz Tomáš Gřivna, společník advokátní kanceláře Gřivna&Šmerda, kde Prouza působil.

Podobně odpověděla i sekretářka Prouzovy kanceláře v Českých Budějovicích. Redakce kontaktovala i Radka Šmerdu, ten však nereagoval. Mluvčí jihočeských policistů potvrdil, že v sobotu dopoledne zasahovali u pokusu o sebevraždu muže. Bližší informace sdělit odmítl.

Jelikož podle zdrojů iDNES.cz u zastřeleného advokáta v autě našli i dopis na rozloučenou, policie čin kvalifikovala jako sebevraždu a nebude se jím dále zabývat.

Nezvyklá spolupráce s DPP

Zesnulý padesátiletý českobudějovický právník před lety úzce spolupracoval s Dopravním podnikem. V roce 2013 mezi sebou podepsali nezvyklý kontrakt, Prouza docházel se zaměstnanci na výslechy protikorupční policie, která vyšetřovala předražené zakázky z éry exšéfa Martina Dvořáka. Podle faktur, které měla tehdy MF DNES k dispozici, za tři měsíce práce naúčtoval téměř 740 tisíc korun.

Prouzu určilo vedení podniku svým zaměstnancům, kteří byli předvoláváni k výslechům na policii, jako jejich právního zástupce. Prouza kvůli svému angažmá čelil i trestnímu oznámení. Spolupráci s DPP ukončil oficiálně ze zdravotních důvodů.

„Doprovázel na výslech skoro každého zaměstnance Dopravního podniku. Žádné rady jim neposkytoval. Spíš to působilo dojmem, že je především kontroluje,“ řekl tehdy MF DNES pod podmínkou anonymity jeden z vyšetřovatelů.

Jeden z nejmladších soudců vůbec

Daniel Prouza patřil mezi přední osobnosti českého právního prostředí. Narodil se v roce 1975 a vystudoval práva a ekonomii. V roce 2001 byl jmenován soudcem.

Nejdříve působil na Okresním soudu v Prachaticích a poté jako předseda trestního senátu u Krajského soudu v Českých Budějovicích se zaměřením na bankovní a finanční kriminalitu. Zařadil se mezi nejmladší soudce v České republice.

Dvakrát vynesl výjimečné tresty ve vysoce medializovaných případech vražd. V případu muže, který na Silvestra ubil svou dvouměsíční dceru, soud rozhodl pro odnětí svobody na 20 let. Dvojnásobnému vrahovi žen Jaroslavu Steinbauerovi pak uložil doživotí.

Po několika letech na soudní lavici se přesunul do advokacie, v níž se zaměřoval především na trestní právo. Kromě právní praxe se věnoval také akademické činnosti. Přednášel na Jihočeské univerzitě a publikoval odborné texty, zejména na téma hospodářské kriminality a daňových trestných činů.

Před několika měsíci vzbudil pozornost případ soudce Romana Kafky. Po sedmačtyřicetiletém Kafkovi bylo na začátku března vyhlášeno pátrání poté, co odjel ze svého domu a nevrátil se. Policisté jej následně dopadli v Chorvatsku a podezírají jej z podvodu.

 X X X

Na krajské soutěži v požárním sportu padly dva národní rekordy

Víkend nabitý excelentními sportovními výkony mají za sebou profesionální a dobrovolní hasiči z Olomouckého a Moravskoslezského kraje. V Přerově se totiž konalo krajské kolo v soutěži družstev a jednotlivců v požárním sportu. A že byla konkurence a zápolení sportovců na vysoké úrovni dokládají hned dva národní rekordy – oba padly v kategoriích SDH. 

Překonán byl rekord v ženské kategorii v disciplíně štafet na 4 x 100 metrů překážek, kdy jej pokořila děvčata z SDH Oprechtice. A skvělý výkon podal tým mužů z SDH Hájov v požárním útoku, jejich výslednému času národní rekord také neodolal.

Celkové vítězství za HZS Olomouckého kraje vybojovalo vyrovnanými výkony vítězství družstvo z Přerova, za HZS Moravskoslezského kraje pak tým z Ostravy. Družstva SDH nasadila týmy v kategoriích mužů i žen v obou krajích a výkony byly velmi vyrovnané. Mezi ženami braly zlato děvčata z Bludova (OLK) a Oprechtic (MSK), mezi muži pak zvítězilo družstvo z SDH Bludov (OLK) a Hájov (MSK).

O místa na stupních vítězů bojovalo 25 týmů hasičů a hasiček, a to hned na dvou místech. Tři disciplíny se uskutečnily na stadionu SK Přerov a výstup na cvičnou věž pak proběhnul v areálu stanice Hranice.

 Mezi čtyři základní disciplíny požárního sportu patří dvě individuální – běh na 100 metrů s překážkami a výstup do 4. podlaží cvičné věže, a dvě týmové – štafeta 4 x 100 metrů s překážkami a požární útok družstev.

por. Mgr. Lucie Balážová, tisková mluvčí

 X X X

Olympionikovi spočítali nízký důchod. Nápravy se domohl až po 15 letech

Stát vyměřil bývalému vodnímu slalomáři a kanoistovi Zbyňku Pulcovi nižší důchod, o nápravu usiloval 15 let. Dočkal se až po rozhodnutí krajského a následně Nejvyššího správního soudu. Dnes o tom na webu informoval ombudsman Stanislav Křeček.

Pulec reprezentoval tehdejší Československo na mezinárodních soutěžích včetně olympijských her v Mnichově v roce 1972. Při rozhodování o starobním důchodu mu ale úřad nezapočítal jako dobu důchodového pojištění období mezi roky 1972 a 1973. V té době muž studoval vysokou školu a zároveň reprezentoval.

Pulec se už dřív na ombudsmana obrátil v souvislosti s tím, aby mu byla doba prezenčního vysokoškolského studia započtena jako náhradní doba důchodového pojištění v delším rozsahu než prvních šest let po dosažení věku 18 let. Jeho studium totiž trvalo déle právě kvůli reprezentaci. U úřadů s tímto požadavkem neuspěl.

Dodržoval pracovní kázeň

Ombudsman dal muži za pravdu. Podle něj by úřad měl na toto období pohlížet, jako by byl sportovec zaměstnán. Pracovní smlouvu muž sice neobdržel, nicméně fakticky povinnosti zaměstnance plnil.

„Zbyněk Pulec realizoval sportovní přípravu a účast na závodech ve veřejném zájmu. Reprezentoval Československo na mezinárodních soutěžích, včetně olympijských her v Mnichově v roce 1972. Vše probíhalo pod hlavičkou Československého svazu tělesné výchovy – de facto zaměstnavatele – v souladu se zákoníkem práce. Vykonával práci podle pokynů Svazu, v době a na místě jím určeném, dodržoval pracovní kázeň, dostával měsíční odměnu a podobně,“ uvedl Křeček .

Uspěl až u soudů

Zprávu o šetření a stanovisko ombudsman následně zaslal České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), která ale muži nevyhověla. Podle Křečka si však byla „vědoma toho, že situace stěžovatele je specifická a nezhodnocení daného období jako doby důchodového pojištění je nespravedlivé,“ uvedl už dříve ombudsman.

Stanovisko Křeček následně zaslal i ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL), který podle něj ale také odmítl zjednat nápravu. Muž se proto bránil u soudů, které mu za pravdu daly.

„Jsem rád, že naše argumenty obstály u Nejvyššího správního soudu a bývalý československý reprezentant ve vodním slalomu, pan Pulec, po letech snahy konečně získá spravedlivý důchod. Smutné je, že o něj usiloval už od roku 2010 a dočkal se jej teprve po letech díky rozhodnutí soudu,“ uzavřel ombudsman, ceskajustice.cz