Trump: Zelenskyj musí zastavit boje, musí zastavit smrt. Chceme mír. Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s novináři komentoval své setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským vyjádřením, že Kyjev není připraven na mírová jednání. Před odjezdem na Floridu zdůraznil, že jeho cílem je projednat reálné podmínky pro ukončení konfliktu, ale Zelenskému podle jeho názoru šlo pouze o další získání podpory pro Ukrajinu.

Nehledáme někoho, kdo se bude chovat jako silná autorita a pak nepodnikne kroky pro mír, protože se cítí povzbuzen. Přesně tohle jsem pozoroval. Chci mír,“ řekl Trump. Podle amerického prezidenta se Zelenskyj snaží konflikt jen prodlužovat. „Chce hrát hry. Jejich cílem je bojovat, bojovat, bojovat, ne mír,“ dodal.

Trump zdůraznil, že Spojené státy nechtějí, aby válka trvala další desetiletí, a jejich prioritou je okamžité příměří. Zdůraznil také počet obětí na obou stranách konfliktu a uvedl, že za minulý týden bylo zabito asi 2000 lidí a že celkový počet bojových obětí byl mnohem vyšší.

„Nehodláme vstupovat do desetileté války a hrát hry, chceme mír. Bude muset uzavřít mír. Musí zastavit boje, musí zastavit smrt,“ řekl Trump a dodal, že ruský prezident Vladimir Putin „to chce ukončit“.

Donald Trump také hovořil o možné změně amerického přístupu k Ukrajině, pokud Kyjev neprojeví připravenost k mírovým jednáním. „Nemůžete posilovat někoho, kdo nemá v ruce žádné karty a najednou si začne myslet, že může dál bojovat. Takový boj podporovat nebudeme. Buď ukončíte válku, nebo je necháme dělat jejich věc a uvidíme, co se stane. Ať bojují sami,“ řekl americký prezident.

Trump zdůraznil, že podporuje okamžité příměří. „Řekl jsem: Chci teď příměří. Odpověděl, že nechce. A pak se cítí jako velký hráč, protože má podporu USA. Musíme ukončit tuto válku, nebo ho nechat bojovat samotného,“ řekl. Americký prezident varoval, že pokud se Kyjev rozhodne pokračovat v boji, může to mít pro Ukrajinu katastrofální následky. Co tím měl na mysli, však neupřesnil.

Ukrajina podle jeho názoru není ve vyjednávací pozici, v jaké by chtěla být. Oznámil také, že bez americké vojenské a finanční pomoci by Putin mohl obsadit Ukrajinu „za méně než tři dny“. Když se ho novinář zeptal, co by měl Zelenskyj udělat pro obnovení rozhovorů s USA, Trump odpověděl: „Musí říct: Chci mír.“, server vasevec.cz

X X X,

ZELENSKÝ  NECHCE  MÍR,   NELITUJE  MRTVÉ,  ZNIČENOU  UKRAJINU

DNES  SE   BOJÍ  ODPLATY,  TRESTU,  SOUZENÍ

Zelenskyj není schopný míru

Trump nevěří na primární lež, která má být lepidlem udržujícím geopolitickou strukturu s EU pohromadě. Avšak bez „hrozby Ruska“ nelze předstírat, že se Evropa musí připravovat na válku.

Když jsem poslouchal domácí reakce na hádku mezi Zelenským a Trumpem v Oválné pracovně, po které ukrajinského prezidenta vypakovali z Bílého domu, vzpomněl jsem si na moudrá slova Jana Wericha: „A pak už následoval kec, mec, lívanec, a co se tak říká při těchto příležitostech…“

Trump z hádky s ukrajinským prezidentem na síti X vyvodil, že pokračující americká podpora dává Zelenskému falešné sebevědomí, které mu brání věcně uvažovat o míru. Tak ať se buď změní, nebo zmizí.

To byl ale pravý opak toho, co mu doporučovali naši stateční vůdcové. Ti oceňovali Zelenského hrdinství a radili mu vytrvat. My za ním stojíme! Bez ohledu na to, jestli mu to pomůže…

S bohorovným klidem jsme přešli vrcholnou fázi sporu, kdy už to v Oválné pracovně došlo málem na facky a Trump Zelenskému vyčítal, že si zahrává s rozpoutáním III. Světové války.

 Jak je to doopravdy?

Kdybych to měl shrnout, podle Trumpa je válka Ukrajiny s Ruskem prohraná, Ukrajinci prchají před násilnými odvody a zbytečně umírá spousta mladých lidí v důsledku politiky „hloupého Bidena“. S Putinem se dá jednat, ale nesmí se pořád napadat, přiložil si viceprezident Vance. To by blokovalo dohodu.

Ukrajinci už dostali dost, teď je třeba zaplatit. Chápal bych, kdyby se Zelenskyj stavěl proti děsivé dohodě o faktickém zabavení ukrajinských nerostných zdrojů, která však mezitím trochu změkla a Trump ji zkoušel prodat jako obrovskou příležitost pro obě strany. Jenže Zelenskyj chtěl jen podporu ve své protiruské nenávisti. Možná by mu doma ani nic jiného nedovolili – ale to je jeho boj.

Hádka v Oválné pracovně však umožnila odhodit veškeré předstírání a sdělovat věci natvrdo – Trump se chce s Putinem dohodnout. Věří, že Putin dohody dodrží. Nevěří, že jednou rozběhnutá ruská vojska se zastaví až u břehů Atlantského oceánu, a možná ani tam ne.

Také z dalších Trumpových vyjádření lze vyčíst, že odmítá tyto lži hlubokého státu, které ho měly pronásledovat už v době jeho prvního funkčního období, a hodlá proti němu zasáhnout na nejcitlivějším místě – připraví ho o peníze.

Kdo jsou tvůrci nové strategie?

Na webu zazářil zajímavý komentář Alastaira Crookea, bývalého britského diplomata, který teď vede Conflicts Forum sídlící v Bejrútu. Jeho příspěvky vycházejí na stránkách Nadace pro strategickou kulturu (SCF) a jsou hojně přebírány, protože strategii evidentně rozumí.

Ten poslední se věnuje zdrojům strategického myšlení Trumpova týmu.

Klíčovou pasáž uvádí otázka: Jak to, že Demokraté tento vývoj nepředvídali?

Právník Robert Barnes v podstatě říká, že tento „blitzkrieg“ byl „mimořádně dobře naplánován“. V Trumpových kruzích se o něm diskutovalo již od konce roku 2020. Tehdy vznikl tým odrážející generační a kulturní změny v USA, a tomu se podařilo vytvořit libertariánsko/populistické křídlo s dělnickými kořeny. Bylo složeno z osob, které často sloužily v armádě, ale začaly pohrdat tím, co označují za neokonzervativní lži (zejména ty o 11. září). Byly to lži, které přinesly nekonečné války.

Skupina reformátorů se chtěla místo toho řídit slovy Johna Adamse, že „Amerika by se neměla vypravovat do světa hledat monstra, která je třeba zabít“.

Ukrajina není americká válka

Autor zdůrazňuje, že reformisté také nebyli součástí „angloamerického“ světa WASP („bílý anglosaský protestant“). Pocházeli z jiné kultury, a ta se hlásila k Americe jako republice, nikoli impériu. Nepocházeli z elitářské anglo-sféry, ale spíše z té části společnosti, kterou urazila válka v Iráku a která „anglo-sféru“ obviňuje, že zničila Ameriku.

To je to, co vidíte u viceprezidenta Vance a ministra obrany Hegsetha – návrat k republikánské poučce, že USA by se neměly zapojovat do evropských válek. Ukrajina není americká válka.

Deep State, jak se zdá, nevěnoval pozornost tomu, co chystá parta „populistických“ výtečníků pohybujících se mimo elitářské washingtonské žvanírny. Ti zatím chystali společný útok na federální výdajový cecík. Ten byl označen za slabé místo, o něž by se mohla opřít ústavní žaloba, jež by zmařila – a to v plném rozsahu – další výdaje „hlubokého státu“.

Čtyři NE

Tady by měla být definována ona základní změna. Jak Alistair Crooke připomíná, americký ministr obrany Pete Hegseth nám na Mnichovské bezpečnostní konferenci řekl čtyři „ne“:

Ne Ukrajině v NATO; ne návratu Ukrajiny k hranicím před rokem 2014; ne příměří se zázemím mírových sil, na které by se vztahovala povinnost obrany podle článku 5 Charty NATO, a ne vyslání amerických jednotek na Ukrajinu.

A v závěrečném výkřiku dodal, že americká vojska v Evropě tu nejsou „navždy“ – a dokonce položil otazník nad pokračováním NATO.

Docela jasná řeč! Spojené státy se od Ukrajiny zjevně odstřihávají. A hodlají normalizovat vztahy s Ruskem, konstatuje Crooke.

Pryč s cenzurou, hajte demokracii!

Poté viceprezident Vance hodil petardu mezi shromážděné euroelity. Řekl, že elity ustoupily od „sdílených“ demokratických hodnot, příliš spoléhají na represi a cenzuru svých národů (mají tendenci je zavírat do vězení), a především vyčetl evropský Cordon Sanitaire („firewall“), podle něhož jsou evropské strany mimo středo-levicový proud považovány za subjekty politicky non grata.

Ve skutečnosti představují falešnou „hrozbu“. Z čeho máte takový strach? Máte tak malou důvěru ve svou „demokracii“?

Spojené státy, jak naznačil, nebudou nadále podporovat Evropu, pokud bude pokračovat v potlačování politických voličů, zatýkání občanů za jejich projevy a zejména rušení voleb, jak se to nedávno stalo v Rumunsku.

Máme tu tedy situaci, kdy Američané vidí v Evropě spíše hnízdo autokratického tmářství jako přímý protiklad demokracie a zároveň kazí ukrajinskou válku a snaží se jí nahradit mírem, i kdyby se Evropa stavěla na hlavu.

Konec „hrozby Ruska“

V pátek jsme tak viděli v přímé přenosu z Bílého domu konec kultu Ukrajiny a Zelenského. Předtím Trump v rozhovoru s Fox News odmítl Zelenského tvrzení, že Rusko chce napadnout země NATO:

„S tím prostě nesouhlasím; tomu nevěřím ani trochu,“ opáčil Trump.

Trump nevěří na primární lež, která má být lepidlem udržujícím geopolitickou strukturu s EU pohromadě. Avšak bez „hrozby Ruska“ nelze předstírat, že se Evropa musí připravovat na válku.

Evropa se tak bude muset smířit se svojí budoucností jako periferie v Eurasii, uzavírá Crooke. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Kreml si pochvaluje změnu amerického kursu. Značně odpovídá ruské vizi, tvrdí

Radikální posun v zahraniční politice Spojených států do značné míry odpovídá vizi Ruska, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v rozhovoru pro ruskou státní televizi. Informovala o tom v neděli agentura TASS.

 Rozhovor se uskutečnil už ve středu a Peskov odpovídal na otázku stran obnovení rusko-amerických vztahů po lednovém nástupu prezidenta Donalda Trumpa.

„Nová administrativa (USA) rychle mění všechny konfigurace zahraniční politiky. To se do značné míry shoduje s naší vizí,“ uvedl Peskov v programu stanice Rossija 1. „Navíc hlasujeme pro jednu rezoluci Valného shromáždění OSN, která obsahuje naprosto vyvážené formulace o ukrajinské krizi. To bývalo opravdu nepředstavitelné,“ dodal.

USA v pondělí v Radě bezpečnosti OSN dosáhly schválení rezoluce, jež vyzývá k míru, aniž by Rusku přisuzovala vinu za válku na Ukrajině. Tuto rezoluci dnes zmínila i agentura TASS, která též připomněla, že v pondělí na Valném shromáždění OSN Rusko spolu s USA odmítlo návrh předložený Ukrajinou a Evropou, který potvrzuje ukrajinskou územní celistvost. Tato rezoluce, která byla schválena, také označila Rusko za agresora. Předcházelo jí neúspěšné hlasování o americkém návrhu, který vyzýval k rychlému ukončení rusko-ukrajinského konfliktu, aniž zmiňoval nutnost územní celistvosti Ukrajiny či ruskou agresi.

Hlasování v den třetího výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu podle agentury Reuters zdůraznilo výrazný posun v postoji americké vlády vůči Ukrajině po nástupu Trumpa, který také v únoru telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

 Novou dynamiku mezinárodní politice dala hlavně páteční schůzka Trumpa s Volodymyrem Zelenským. Roztržka amerického a ukrajinského prezidenta byla vodou na kremelský mlýn.

Podle místopředsedy ruské bezpečnostní rady, bývalého ruského prezidenta i premiéra Dmitrije Medveděva dostal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bílém domě tvrdou lekci. Medveděv míní, že nyní je potřeba zastavit vojenskou podporu Ukrajině. „Nevděčné prase dostalo od majitelů chlívku pořádnou facku,“ neopomněl si Medveděv kopnout se svým pověstným citem pro slušnost a diplomacii.

 Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharová pak prohlásila, že považuje za zázrak, že Trump a jeho viceprezident J. D. Vance během setkání Zelenského neudeřili. Ukrajinského prezidenta podle agentury AFP označila za „odpad“.

X X X

Británie a Francie s Ukrajinou vypracují plán příměří, pak jej předloží USA Británie a Francie budou s Ukrajinou pracovat na plánu příměří, o němž poté budou jednat se Spojenými státy, řekl podle agentury AP britský premiér Keir Starmer v rozhovoru s BBC. Vyjádřil také přesvědčení, že americký prezident Donald Trump chce trvalý mír. Na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který se v pátek s Trumpem v Bílém domě dostal do tvrdého střetu, podotkl, že neudělal nic špatného.  V Londýně se v neděli za účasti více než deseti evropských zemí včetně Česka uskuteční summit o Ukrajině, který je sledovaný právě i kvůli páteční bezprecedentní roztržce. Ta vedla k horečné diplomatické aktivitě, která podle Starmera vyústila v dohodu na přípravě evropského mírového plánu. Do té se podle něj možná zapojí i další země. Evropa i Ukrajina usilují o ukončení války vyvolané před třemi roky Ruskem, ale zároveň požadují jasné bezpečnostní garance pro Ukrajinu, které by ruského prezidenta Vladimira Putina odradily od další agrese. Naproti tomu Trump, který se v poslední době k Rusku vyjadřuje vstřícně, chce co nejrychlejší příměří, ale odmítl dát bezpečnostní záruky. Starmer v rozhovoru s BBC řekl, že americké záruky pro Ukrajinu budou potřeba, i když Evropa navýší své obranné výdaje. Diplomaté Británie a USA se podle něj brzy setkají, aby o nich jednali.K napjaté schůzce Zelenského s Trumpem, který ukrajinského prezidenta tvrdě kritizoval, také poznamenal, že mu bylo nepříjemné se na to dívat a že něco takového nechtěl vidět nikdo. Zároveň řekl, že věří jak Zelenskému, tak Trumpovi, a jeho hlavním cílem je, aby se znovu pozornost zaměřila na příměří.   X X X VÝPRASK  ZELENSKÉHO  OD  USA,  TRUMPA ZELENSKÝ  HULVÁT,   DOVOLIL  SI  NA  VELMOC  SVĚTA   USA,  TRUMPA ZELENSKÉHO  STÍHAT  ZA  MILIARDOVÉ  ŠKODY  NA  UKRAJINĚ,  STATISÍCE MRTVÝCH STÍHAT   I  VŠECHNY  POLITIKY  ZEMÍ,  KTEŘÍ  NUTILI  ZELENSKÉHO  VRAŽDIT  LIDI  NA  UKRAJINĚ,  DODÁVAT  MU  ZBRANĚ  A  NIČIT  UKRAJINU   Just: Rusové mluví o výprasku Zelenského, který ukázal „pravou tvář“. Na tohle čekali 10 let  Brutální hádku Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně si Rusko skutečně užívá. Na tento moment čekali deset let. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl spolupracovník redakce Jiří Just z Moskvy. Podotkl, že kremelská propaganda páteční události označuje jako „výprask Zelenského“ a hovoří o tom, že Američané konečně objevili pravou tvář ukrajinské hlavy státu. Jaké dopady může vyhrocené jednání v Bílém domě mít na konflikt na Ukrajině, přiblížil vojenský analytik Jiří Vojáček. Mimořádně silná kritika Ukrajiny a „užívání“ si toho, co se odehrálo v Oválné pracovně. Tak Just pro CNN Prima NEWS popisuje reakce ruských médií na hádku mezi Trumpem a Zelenským. „Poté, co se Zelenskyj skutečně velice brutálně pohádal s Trumpem, se začaly objevovat první komentáře. Ruští novináři, pokud je tak mohu označit, incident označují jako velký výprask Zelenského. To například napsala Komsomolská pravda. Vyjadřují se také ruští politici, kteří hovoří o tom, že Američané konečně objevili ‚pravou tvář‘ ukrajinského prezidenta. Rusko si to skutečně užívá, ačkoliv dělá, že jenom popisuje události,“ líčil. Zelenskyj jako důvod, proč se s Ukrajinci nelze domluvit Zároveň Just podotkl, že média nečekala, že dojde k tak skandální situaci před kamerami. „Ruská média nečekala, že Zelenskyj může Trumpovi tak vzdorovat a že jednání skončí vlastně ještě předtím, aniž by začala,“ pokračoval s tím, že tamní propaganda slaví.  „Na tohle čekala, dá se říci, posledních patnáct, respektive deset let od doby, kdy začala válka na východní Ukrajině. Moskva, Rusko, Kreml, propaganda – ti všichni si to skutečně užívají,“ zdůraznil. Na druhé straně Trumpa ruské média hodnotí kladně. „Vnímají ho jako toho, kdo skutečně uviděl zmíněnou pravou tvář Zelenského – a důvod, proč se s Ukrajinci nelze domluvit. Tak to minimálně vnímají,“ líčil Just. Dodal, že politici Ruska se spíše soustředí na „nepřítele číslo jedna“, kterým už není Amerika, ale Volodymyr Zelenskyj a s ním Ukrajina. Za nejzávažnější však Just považuje dopad hádky na mírová jednání. „Teď je nutné přemýšlet nad tím, jak bude mírový proces vypadat. Když se na to podíváme, tak ještě ani nezačal – delegace Ruska, Ukrajiny a Ameriky se ještě nesetkaly, na stole nejsou ani první náčrtky mírového plánu a už jednání defacto skončila,“ zmínil. Poslechněte si, jaký má Rusko názor na mírové jednotky na Ukrajině: Rusové na druhé straně podle něj o mírové dohodě ani nepřemýšlí. „Ti myslí jen na své vítězství, o tom, jak v uvozovkách obnoví pozemní celistvost v rámci své ústavy a tak dále. Tímto by se teď měl zabývat Západ a bezesporu Evropa,“ vzkázal Just a dodal, že právě Evropu Rusko vnímá jako „objekt, který by se u jednání mohl objevit, ale lidově řečeno, by neměl do ničeho kecat“. Možné scénáře vývoje konfliktu na Ukrajině Právě důsledky páteční roztržky v Bílém domě pro CNN Prima NEWS zhodnotil vojenský analytik Vojáček. Reagoval mimo jiné na prohlášení Trumpa, který údajně zvažuje ukončení všech dodávek vojenské pomoci Ukrajině.  „Dopady tohoto rozhodnutí? Tak to je celkem jednoduché. Buď by to v horizontu třeba půl roku znamenalo porážku Ukrajiny – tedy, ruská vojska by došla až k Dněpru, tam by okupovala Kyjev, ukrajinská vláda by se musela stáhnout, a tím by vlastně válka skončila. Z druhé strany to znamená, že by břímě 100procentní pomoci musela převzít Evropa,“ podotkl analytik. Dodal však, že „nutné zhruba zdvojnásobení současného stavu evropské pomoci jak ekonomické, tak té vojenské, si bohužel úplně nedokáže představit“. „Kdyby se o to Evropa pokoušela, tak by to skutečně znamenalo velké problémy. Pokud by došlo k politické shodě – což si nemyslím, že je úplně reálné – tak je zde druhá věc. Evropa nemá vlastní dostatečné výrobní kapacity k tomu, aby dosáhla výroby, která by zajistila Ukrajině nějakou převahu na bojišti,“ pokračoval Vojáček.  Domnívá se, že mohou nyní nastat dvě možnosti. „Velmi pravděpodobně se stane buď to, že se Ukrajinci jaksi shrbí, přijmou svoji roli a s prosíkem, včetně Zelenského, se vrátí k Trumpovi. Anebo se stane druhá věc, že Evropa převezme svoji maximálně silnou roli. Ale jak jsem podotkl, k tomu máme zatím ještě daleko,“ dodal. X X X

Ruská armáda Ukrajinu napadla z rozkazu prezidenta Vladimira Putina před třemi lety, napadená země se od té doby se západní podporou brání. Administrativa nového amerického prezidenta se však rozhodla více soustředit na mírové rozhovory s představiteli Moskvy.

Schůzka Trumpa se Zelenským v pátek skončila předčasně poté, co se prezidenti nepohodli před novináři v Bílém domě. Trump na sociální sítě napsal, že Zelenskyj se může vrátit, až bude připraven na mír.

Bývalý poradce Kremlu Sergej Markov se domnívá, že páteční schůzka v Bílém domě pravděpodobné urychlí konec Zelenského politické kariéry. „Měl by co nejdříve odstoupit z prezidentské funkce,“ prohlásil. K tomu už ostatně Zelenského vyzvali někteří Trumpovi blízcí politici. Evropští lídři ho ale povětšinou podpořili.

 Minulý týden Moskva a Washington zahájily v Rijádu rozhovory o ukončení války na Ukrajině, jichž se účastnili ministři zahraničí USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov. Čelili za to kritice, že na jednání nepozvali Ukrajinu. Šlo o první rusko-americké oficiální setkání od začátku války na Ukrajině v únoru 2022.

Tento týden se pak v Istanbulu konala jednání na nižší úrovni o rusko-amerických vztazích, na nichž američtí diplomaté svým ruským kolegům předali oficiální nótu informující o udělení agrément novému ruskému velvyslanci ve Spojených státech. Stane se jím Alexandr Darčijev. Rusko nemělo velvyslance v USA od loňského října.

Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem prudce ochladly po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a rozpoutání ozbrojeného povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny na jaře 2014 a zamrzly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

  X X X

Čím Zelenskyj vytočil Američany? Netaktně poukázal na Trumpovo slabé místo, popsal Mikulecký

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký ve vysílání CNN Prima NEWS přiblížil, v jakém momentu se páteční tisková konference v Oválné pracovně mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským zvrhla v názorovou roztržku. Ukrajinský prezident podle něj netaktním způsobem poukázal na slabé místo šéfa Bílého domu.

„Zlom v té diskusi přišel v okamžiku, kdy Zelenskyj začal vypočítávat, kteří američtí prezidenti ve své funkci věřili Vladimiru Putinovi. Přitom padlo jméno Donalda Trumpa,“ uvedl Mikulecký. Podle něj byla z výrazů tváře amerického prezidenta a jeho viceprezidenta J.D. Vance jasně patrná nelibost.

Mikulecký rovněž upozornil, že Zelenskyj v komunikaci s Trumpem podcenil jeho ego. „Nemůžete říkat Donaldu Trumpovi, že něco udělal špatně, když po něm něco chcete,“ glosoval expert.

„Nikde nenajdete, že by třeba Winston Churchill šel v době druhé světové války před novináře a takhle se vyjádřil,“ nechal se slyšet Mikulecký.

Jako možný vyjednavač se nabízí Zálužný, říká Mikulecký

Mikulecký už dříve vyjádřil přesvědčení, že lidé z Trumpovy administrativy nemají současnou ukrajinskou reprezentaci rádi. Pokud jednání mají pokračovat, je třeba vyslat jiného vyjednavače.

„Trump například nemůže Zelenskému zapomenout, že podpořil Joea Bidena. Jako alternativní vyjednavač se nabízí například generál Zalužný, který má u republikánů velmi dobré jméno. Je ale otázka, zda by Zelenskyj v rámci vnitropolitického boje na Ukrajině něco takového dopustil,“ sdělil bezpečnostní analytik.

Americký prezident po skončení schůzky označil chování Zelenského za neuctivé. Trump jej zároveň obvinil, že si zahrává s životy milionů lidí, když vystoupil proti možnosti kompromisu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

X X X

Jako šikana na školním dvorku?, hodnotí spor Trumpa a Zelenského politolog

Páteční roztržka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně před kamerami médií působila vykalkulovaně, míní politolog Martin Jirušek z Mezinárodního politologického ústavu Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Schůzku přirovnal k šikaně na školním dvoře.

Ale hlavně pro domácí (americkou) scénu,“ poznamenal Jirušek. Scéna, kdy prezident Zelenskyj bez tlumočníka čelí útokům nejen prezidenta Trumpa a viceprezidenta J.D. Vance, ale také posměšným dotazům vybraných novinářů, kteří měli na tiskovou konferenci přístup, podle Jiruška připomínala šikanování skupinou dětí na školním dvoře.

„Takto obvykle tiskové konference před jednáním nevypadají, jsou velmi formální a krátké. To, že nikdo z přítomných poté, co se situace začala vyhrocovat, tiskovou konferenci neukončil a nepřesměroval schůzku za zavřené dveře, svědčí o tom, že cílem schůzky nebylo podepsat dohodu,“ dodal politolog zaměřený na politiku USA.

Dodal, že Trump vyslal vzkaz do zahraničí, že USA pod jeho vedením chtějí být velmocí, která bude určovat směřování vyjednávání. Hlavní ale podle politologa byl vzkaz pro domácí americké publikum – o tom, že Trump klade USA a jejich zájmy na první místo ve svých prioritách.

„Ostatně – ač jsou vztahy mezi EU a USA mnohovrstevnaté, Spojené státy Evropskou unii v uplynulých týdnech rétoricky opustily. Nejsou jejím nepřítelem, ale nemají zájem o to, co se v Evropě děje. I to je vzkaz ve směru k EU – vyřešte si situaci na Ukrajině, pro USA to není priorita,“ poznamenal Jirušek.

Páteční schůzka Trumpa se Zelenským v Bílém domě, kde měli lídři Spojených států a Ukrajiny stvrdit ekonomickou dohodu a jednat o možné cestě k míru po letech ruské agrese, vyústila v nevídanou slovní roztržku před kamerami v Oválné pracovně. Setkání poté skončilo bez jakýchkoliv výsledků.

„Myslím, že situace spěje k tomu, že se Trump setká s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem a bude chtít jednat s ním. Ostatně u Putina je zřejmé, že se chce vrátit do studenoválečného systému, kde má hlavní rozhodovací moc Rusko a USA, což, zdá se, Trumpovi vyhovuje také,“ podotkl politolog.

V pátek nepřijatou dohodu hodnotí Jirušek jako v podstatě prázdný dokument, jakousi smlouvu o smlouvě budoucí, kde jsou určené závazky Ukrajiny, ale USA se v ní k žádným konkrétním činům nezavazují.

Trump v pátek mimo jiné zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír“. Evropští lídři posléze vyjadřovali podporu Kyjevu, podle Moskvy dostal Zelenskyj ve Washingtonu tvrdou lekci. Zelenskyj skoro hodinu po odjezdu z Bílého domu vydal krátké prohlášení, v němž několikrát děkoval za americkou podporu a opakoval, že usiluje o spravedlivý a trvalý mír.

X X X

Izrael lobbuje za zachování ruských základen v Sýrii, vyvážily by obávané Turecko

Izrael se snaží ovlivnit americkou politiku vůči Sýrii s cílem udržet zemi oslabenou a decentralizovanou. Jedním z jeho hlavních požadavků je zachování ruských vojenských základen, které podle izraelských představitelů mohou sloužit jako protiváha rostoucímu vlivu Turecka v regionu. Turecko totiž podporuje nové islamistické vedení Sýrie, které Izrael považuje za hrozbu. Agentura Reuters to píše s odvoláním na několik svých zdrojů.

Po svržení Bašára Asada se v Sýrii dostala k moci islamistická vláda podporovaná Ankarou. Izrael se obává, že toto uskupení by mohlo poskytnout zázemí hnutím, která jsou pro něj nepřijatelná, jako je Hamás.

Izraelci své obavy předložili americkým představitelům při jednáních ve Washingtonu i na následných schůzkách s členy Kongresu. Své postoje shrnuli také v důvěrném dokumentu předaném některým vysokým americkým činitelům, informovala agentura Reuters.

Izrael se v této situaci obává zejména Turecka, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan dlouhodobě kritizuje izraelskou politiku. Erdoganovy výroky o vytvoření islámské aliance proti Izraeli vyvolávají v Tel Avivu obavy, že Ankara posílí vliv islamistických skupin v regionu, což by mohlo vést k novým bezpečnostním hrozbám.

Ruské vojenské základny jako klíčový faktor

Izraelští činitelé se snaží přesvědčit Spojené státy, že ponechání ruských vojenských základen v Sýrii je pro izraelskou bezpečnost výhodné. Ruské základny v Tartúsu a Latákii by podle nich mohly působit jako protiváha vůči Turecku, které je sice členem NATO, ale jeho politika vůči Izraeli je stále více konfrontační.

Někteří američtí činitelé byli tímto postojem překvapeni, protože očekávali, že Izrael bude preferovat spolupráci s Tureckem jakožto spojencem USA. Izraelci ale trvali na tom, že ruská přítomnost v Sýrii je pro ně strategicky výhodnější než nevyzpytatelné kroky Ankary.

Nejistota v americké politice vůči Sýrii

Budoucnost americké politiky vůči Sýrii je nejistá. Bývalá americká administrativa údajně zvažovala nabídku na zmírnění sankcí proti novému syrskému vedení výměnou za uzavření ruských vojenských základen, ale k dohodě nakonec nedošlo. S nástupem nové americké vlády se očekává, že přístup k Rusku a Sýrii se může změnit, což v regionu vyvolává další napětí.

Izraelská snaha ovlivnit americkou politiku vůči Sýrii tak odhaluje hlubší geopolitické soupeření mezi Izraelem, Tureckem a Ruskem. Zatímco Izrael podporuje slabou a roztříštěnou Sýrii, jiné státy v regionu, včetně Saúdské Arábie, se naopak snaží o postupnou normalizaci vztahů s novou syrskou vládou.

X X X

‚Plánované přepadení, které ve 250leté historii nemá obdoby?.‘ Americká média kritizují schůzku prezidentů

To, co se odehrálo v pátek v Oválné pracovně Bílého domu, tedy „očividně naplánované přepadení“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, nemá podle komentáře listu The New York Times ve 250leté historii Spojených států obdoby. Je to totální perverze americké zahraničí politiky, jak ji dělal každý americký prezident od první světové války, míní komentátor Thomas Friedman, podle něhož americký Donald Trump hraje ruského agenta.

 „Náš prezident se ve velké válce v Evropě jasně postavil na stranu agresora, diktátora a útočníka proti demokratovi, bojovníkovi za svobodu a napadenému,“ stojí v komentáři, podle něhož je to podobné, jako kdyby Trump a jeho viceprezident J. D. Vance izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi řekli, že válka s Hamásem už trvá příliš dlouho a Spojené státy stojí moc peněz, tak je potřeba se s agresorem domluvit.

Zatímco v případě Izraele Trump stojí ze 110 procent na Netanjahuově straně, v případě Ukrajiny je ze 110 procent na straně ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Je těžké vyjádřit, jaký zlom v americké zahraniční politice to znamená. Stávali jsme na straně svobody a těch, kteří za ni bojují po celém světě,“ konstatuje Friedman, podle něhož USA například proti nacistickému Německu nebo Sovětskému svazu dočasně spolupracovaly i s diktátory.

„Nemohu si však vzpomenout na jediný případ, kdy by americký prezident prohlásil, že demokraticky zvolený vůdce země chránící svobodu je ‚diktátor‘, který rozpoutal válku se svým sousedem, ačkoli to byl krutý sousední diktátor, kdo válku skutečně začal,“ pokračuje komentář.

Pokud člověk poslouchá Trumpa, dělaly Spojené státy dosud pro Ukrajinu vše z čistého altruismu, jako by tam neměly žádné své zájmy – třeba na tom, že Ukrajina chrání Evropskou unii, která je obrovskou proamerickou aliancí svobodných trhů a lidí.

‚Trumpovi je Evropa jedno‘

„Trumpovi je úplně jedno, co se stane s Evropskou unií nebo Ukrajinou. Záleží mu jen na tom, aby Zelenskyj hlasitěji řekl ‚děkuji‘ za náš altruismus a aby nám uprostřed války o přežití upsal generaci ukrajinského nerostného bohatství,“ píše deník The New York Times.

Komentátor to má za úplnou perverzi americké zahraniční politiky. „Moji milí Američané, jsme v naprosto neprobádaných vodách pod vedením prezidenta, který – no, nemohu uvěřit, že je ruským agentem, ale v televizi ho rozhodně hraje,“ uzavírá Friedman.

The Washington Post poukázal na to, že by si měl Trump uvědomit širší souvislosti. „Chce-li se vyhnout třetí světové válce, měl by si vzít ponaučení z druhé světové války. Usmíření se s diktátory nefunguje… Americký prezident by se měl pokusit být na Putina stejně hrubý, jako byl v pátek na Zelenského,“ upozorňuje deník.

„Nikdy předtím americký prezident slovně nenapadl svého návštěvníka tak jako Trump Zelenského, což vedlo k téměř okamžitému rozpadu vztahů mezi Washingtonem a Kyjevem,“ píše zase americké CNN.

„Na konci roztržky prezident Trump poznamenal, že to bylo ‚dobré pro kamery‘. V tom má pravdu. Ale smyslem schůzky měl být pokrok směrem k důstojnému míru pro Ukrajinu a vítězem se nakonec stal ruský Vladimir Putin,“ poukázal The Wall Street Journal.

X X X

Taktika obráceného Nixona. Trump zkouší narušit spojení Číny a Ruska a získat Kreml na svou stranu

Přátelství bez omezení mezi Čínou a Ruskem by podle pozorovatelů mohl narušit nový americký prezident Donald Trump. Taktiku, kterou v 70. letech použil jeho předchůdce Richard Nixon, si ale upravuje – místo prohloubení vztahů s Pekingem se Trump zaměřuje na Rusko. „Trumpovým cílem je udělat z Ruska spojence, protože představuje menší hrozbu,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz analytik čínských projektů z Asociace pro mezinárodní otázky Filip Noubel.

 Vztahy mezi dvěma velkými mocnostmi, Ruskem a sousední Čínou, dělaly Spojeným státům obavy už začátkem 70. letech minulého století. Přestože kontakt mezi Washingtonem a Pekingem byl v té době téměř nulový, tehdejší poradce pro národní bezpečnost Henry Kissinger se rozhodl, že komunikaci zahájí a tím ještě víc oddělí Peking od Moskvy.

Úspěch jeho plánu stvrdila cesta prezidenta Richarda Nixona do Číny v roce 1972, jako historicky první cesta americké hlavy státu do země.

Pozorovatelé sledující americkou zahraniční politiku se domnívají, že nový americký prezident Donald Trump se pokouší o něco podobného, jen s tím rozdílem, že místo sbližování s Pekingem hodlá posílit vztahy s Kremlem.

Taktika „obráceného Nixona“ je pro čínské vedení podle amerického deníku Wall Street Journal nejhorší noční můrou. Na rozdíl od 70. let minulého století, kdy se čínsko-ruské vztahy rozpadaly, jsou nyní pevnější – vlády podepsaly dohodu o přátelství bez limitů, ze které obě nyní těží.

Rusko získalo jak diplomatického spojence, který ho odmítá nazývat agresorem a opakuje ruskou propagandu o invazi na Ukrajinu, tak obchodního partnera. Čína kupuje ruskou ropu a plyn, které před invazí šly do Evropy, a loni obchod mezi státy stoupl na rekordních 240 miliard dolarů, v přepočtu 5,7 bilionů korun. Čína si na druhou stranu jako zásadní odběratel energií může diktovat cenu a výhodně získává fosilní paliva.

Jak si ale obě strany uvědomují, na silných základech přátelství nestojí. „Mezi Ruskem a Čínou neexistuje žádná důvěra, protože obě země se v nedávné historii mnohokrát zradily a část čínských nacionalistů si dodnes nárokuje ruské území,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz novinář a analytik čínských projektů z Asociace pro mezinárodní otázky Filip Noubel, který sídlí na Tchaj-wanu. „Současná aliance slouží jejich zájmům,“ míní.

Trumpova strategie

To si Trumpova administrativa uvědomuje a několik kroků z poslední doby naznačuje, že toho chce využít a dostat Rusko na svou stranu. Americký viceprezident J. D. Vance nabídl Rusku, že pokud se podaří uzavřít mír na Ukrajině, dojde k restartu vztahů. Uvedl také, že Rusko je ve vztahu s Čínou slabším hráčem. „Není v zájmu (ruského prezidenta Vladimira) Putina být mladším bratrem v koalici s Čínou,“ cituje ho Wall Street Journal.

Spojené státy zároveň přinesly v pondělí na Radu bezpečnosti OSN rezoluci vyzývající k rychlému ukončení války. Dokument ale nezmiňoval Rusko jako agresora, chyběla i zmínka o celistvosti ukrajinského území. Zároveň již dříve Trumpova administrativa odmítla návrh Pekingu, aby se podílel na řešení konfliktu.

„Až vyjednávání skončí, tak Trump restartuje vztahy s Ruskem s vidinou izolace Číny,“ domnívá se Matt Turpin, který byl součástí národní bezpečnostní rady za první Trumpovy administrativy a nyní působí v americkém think tanku Hoover Institution.

„Zdá se, že Trumpovým cílem je udělat z Ruska většího spojence, protože na rozdíl od Číny představuje menší hrozbu: nekonkuruje v globálním měřítku pokud jde o technologii nebo zahraniční vliv v Africe a Latinské Americe a co je nejdůležitější v asijsko-pacifickém regionu,“ popisuje motivaci Washingtonu Noubel. „Trump definitivně vrací Rusko na mezinárodní scénu.“

Čína by mohla posílit

Vzhledem k ekonomickým vazbám i stejnému pohledu na mezinárodní uspořádání se ale experti shodují na tom, že to Spojené státy tak snadné mít nebudou. „Vždy je tu psychologická nejistota, že by Moskva mohla opustit Čínu a pokusila se dohodnout s Američany. Ale nemyslím si, že je silná,“ říká pro Newsweek analytik z polského think tanku Center for Eastern Studies Michal Bogusz.

Pokud by k tomu přesto došlo, mohla by z toho Čína těžit na mezinárodní scéně, kde by vystupovala jako důvěryhodnější a stabilnější partner ke Spojeným státům. „Dohoda mezi USA a Ruskem dá Číně víc možností a potenciální příležitosti,“ myslí si Paul Jones, výzkumník a bývalý americký vyslanec pro Evropu a Asii. Mohla by například zasáhnout do obnovy Ukrajiny nebo by posílila své vztahy s Bruselem.

„Nebudou ale příliš tlačit, nebo ne rovnou. Nechtějí, aby si to Američané rozmysleli. Zlaté pravidlo politiky je ‚nikdy nepřerušujte vaše nepřátele, když dělají chybu‘,“ doplňuje ho Bogusz.

Z Trumpova zvolení těží čínské vedení už nyní – s pozastavením zahraniční pomoci Spojených států přestaly proudit finance na podporu svobody slova v Číně nebo na práva diaspory a Hongkongu.

„Peking chce využít Trumpa ve svůj prospěch, zároveň si uvědomuje, že je naprosto nepředvídatelný a může změnit svou politiku během jednoho dne. Prioritou Pekingu je získat přístup na americké trhy a omezení podpory Washingtonu pro Tchaj-wan – stejně jako Japonsku a Jižní Koreji,“ domnívá se Noubel.

X X X

Trump nechápe nebezpečí, které může nastolit. Putin je pro něj spojenec víc než Zelenskyj, říká ukrajinista

Americký prezident Donald Trump po roztržce v Bílém domě řekl, že ukrajinský prezident přecenil své postavení a neusiluje o dosažení míru s Ruskem. Podle agentury AP rovněž Zelenského varoval, že bez uzavření míru přijde o podporu ze strany USA. Zelenskyj po odjezdu z Bílého domu vydal krátké prohlášení, ve kterém několikrát děkoval za americkou podporu. Podrobnosti Českému rozhlasu Plus sdělil ukrajinista z Masarykovy univerzity Petr Kalina.

 Kde jste viděl ten moment, kdy se páteční setkání v Bílém domě zvrtlo? Je možné chybu přisoudit jedné či druhé straně?
Ze začátku se jednání vyvíjelo velmi dobře. Myslím, že ten moment, kdy se to zvrtlo, tak byl ten, kdy do jednání vstoupil viceprezident Vance (J. D. Vance). Atmosféra najednou velmi upadla a rozhovor dostal velmi konfrontační charakter.

Trump nechápe nebezpečí, které se může rozpoutat, říká ukrajinista Petr Kalina z Masarykovy univerzity

Co znamená roztržka pro vývoj války na Ukrajině – nebo spíše jednání o příměří?
Tak to můžeme vidět ve dvou rovinách. Jedna je ta, že Spojené státy jsou možná pro Ukrajinu do značné míry už ztraceny.

Na druhé straně si myslím – jak to vypadá z reakce evropských politiků – že si ten asertivní přístup Volodymyra Zelenského získal velké sympatie právě u evropských politiků. Možná i u těch dosud váhajících nebo chladnějších, což je na druhou stranu zase pro Ukrajinu jistě dobrá zpráva.

Je možné na ukrajinské straně schůzky nalézt nějaké přešlapy nebo taktické chyby? Někdy se ozývá, že by měl Volodymyr Zelenskyj s Trumpem jednat prostřednictvím tlumočníka…
Ano, to se ozývá. Je pravda, že když se jedná s tlumočníkem, tak si jednající strany mohou své myšlenky promyslet a podobně. Volodymyr Zelenskyj asi umí velmi dobře anglicky, nakolik já můžu posoudit.

Na druhou stranu takto získala debata velmi emotivní a velmi upřímný charakter. Možná, že když si člověk může formulace více promyslet a být diplomatičtější, což se Zelenskému vyčítá, že nebyl, tak z toho zmizí emoce.

Tady si ale myslím, že to bylo vlastně velmi dobře, protože najednou byl rozhovor takový velmi pravdivý. A jak už jsem říkal, Zelenskyj si v tomto získal nejenom evropské politiky, ale i hodně tedy jaksi politických bodů doma na Ukrajině, což na druhou stranu může být pozitivní.

Musí Zelenskyj pryč?

Zelenskyj věří, že vztahy lze napravit. Je to možné, nebo bude muset být vyměněn, jak následně po roztržce řekl republikánský senátor Lindsey Graham, který několikrát na Ukrajině byl, zároveň tedy velkým podporovatelem Donalda Trumpa. Podle něho musí Zelenskyj pryč…
Nedovedu si představit, že by teď došlo k nějaké změně na postu prezidenta Ukrajiny. Ukrajinská ústava to ani nedovoluje.

Myslím, že na toto momentálně nebude tlak ani na Ukrajině, ani v Evropské unii. K této změně podle mě nedojde a tím pádem jsou Spojené státy pro Ukrajinu asi na dlouhou dobu ztracené tady v tomto.

Z demokratických kruhů také zaznívá, že schůzka neměla dopadnout dobře, protože by se to nehodilo prezidentu Putinovi. Kyjev The Independent napsal, že Kreml hádku prezidentů v Bílém domě oslavoval jako historickou událost. Co tato situace znamená pro Rusko?
Samozřejmě, že to posiluje pozici Ruska. Spojené státy vlastně potvrdily, že jejich spojencem je více Vladimir Putin než Ukrajina. Ukázalo se navíc, že Donald Trump nechápe nebezpečí, které se může rozpoutat, když mír uzavře právě podle požadavků Ruska.

V tomto nemá pravdu, že Zelenskyj chce rozpoutat třetí světovou válku. Může to být právě naopak. Případná třetí světová válka by mohla být rozpoutána právě kvůli pozici USA. Rusku to samozřejmě nahrává, morálně ho to rozhodně posiluje a určitě ho to bude motivovat k dalším hrůzným činům. Bohužel.

Už jste zmínil evropské reakce, které se postavily ve větší míře právě za prezidenta Zelenského. Co ukrajinská politická scéna a média? Sílí hlasy, že příměří by mělo být uzavřeno za jakoukoliv cenu, i kdyby to mělo být pro Ukrajinu nevýhodné. Nebo jak se tam jeví právě ten pevný postoj prezidenta Zelenského?
Zatím to vypadá, že většina komentátorů stojí právě za prezidentem Zelenským, za jeho asertivním přístupem. Možná se mírně posiluje nálada, že by se rozhodně Rusku nemělo ustupovat a že případná mírová jednání už by měla procházet bez Spojených států.

X X X

Začala éra bezohlednosti. Budeme muset bránit Ukrajinu před USA?, zní z Německa

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v reakci na páteční roztržku amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským řekl, že mu scéna v Bílém domě vyrazila dech. „Nikdy bych nevěřil, že budeme jednou muset bránit Ukrajinu před USA,“ řekl agentuře DPA, která jeho slova označuje za nezvykle ostrá.

„Diplomacie selhává, když jsou vyjednávací partneři veřejně ponižováni,“ uvedl v reakci na tvrdou kritiku ze strany Trumpa a jeho viceprezidenta J.D. Vance na adresu Zelenského, jehož země se už tři roky brání ruské agresi.

Během letu do Uruguaye německý prezident také zdůraznil, že Evropané zůstávají zavázáni svobodě, demokracii a právu. „Musíme zabránit tomu, aby se Ukrajina musela podrobit,“ podotkl s tím, že Německo kvůli tomu rychle potřebuje silnou vládu.

K podpoře Ukrajiny v sobotu vyzvala i šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Podle ní začala nová éra bezohlednosti. Zdůraznila, že není žádných pochyb o tom, že Ukrajina je obětí a Rusko agresorem. Baerbocková rovněž vyzvala k masivním investicím do evropské obrany a k další pomoci napadené Ukrajině.

„Naše zděšení je větší než dříve,“ řekla německá ministryně zahraničí k vyhroceným scénám z Bílého domu. „Musíme více než kdykoli jindy bránit sílu práva před právem silnějšího, jinak už nebude moci žádná svobodná země v klidu spát, pokud má silnějšího souseda,“ řekla.

Podle Baerbockové je nezbytné, aby Evropané začali masivně investovat do vlastní obrany a aby kvůli tomu uvolnili přísná rozpočtová pravidla. Za důležité považuje také to, aby Evropa začala jednat o evropském obranném fondu.

Chce také, aby evropští lídři na setkání v příštím týdnu rozhodli o další rozsáhlé finanční podpoře Ukrajiny. Dodala, že navýšit podporu Ukrajině musí i Německo, a to například tím, že uvolní dodatečné tři miliardy eur (75 miliard Kč).