Pomáhej vám pámbu. Možná i papež František, Vatikán. Zpráva JD Vance zkoprnělým účastníkům Mnichovské bezpečnostní konference: Ve městě je nový šerif. Podváděli jste. Americký viceprezident vstoupil do místnosti plné evropských vojenských a politických elit jako texaský ranger s puškou, kterého poslali rozehnat dav stávkujících dělníků… JD Vance se vyjadřoval tvrdě, přesně, a mířil a střílel každému z účastníků do obličeje, když se jim díval přímo do očí. „Ve městě je nový šerif,“ řekl s ocelovým pohledem…

 Blogy a komentáře amerických autorů mimo vylekaný hlavní proud hledají způsob, jak vyjádřit krutou změnu, která sem valí z USA utržených ze řetězu. Je to krutá změna pro ty Evropany, kteří se lísali k washingtonskému hlubokému státu za prezidenta Joe Bidena, a teď tam skočil Donald Trump a drtí tyto struktury jako nepřátelské.

JD Vance proto šel uklidit na evropský kontinent ještě předtím, než začnou mírová jednání Spojených států s Ruskem. Přijel varovat ty, kdo do toho chtějí hodit vidle. Trumpovi jde o to, jak dohodnout něco, co opravdu vydrží. A když předtím Evropané s dohodou podváděli, jak se přiznali Angela Merkelová i Francois Holand, a považovali Minsk II jen za oddechový čas pro vyzbrojení Ukrajiny, teď nemohou sedět u jednacího stolu.

Plný text projevu JD Vance je roztroušen po webu, dá se číst třeba na seriózním The Spectator.

 Zatímco mainstream se předhání v tom, jak Vance vykreslit jako odporného zrádce, blogeři z alternativ píšou o jednom z nejlepších státnických projevů z americké historie. Fakticky šlo o pokus důrazně připomenout obsah slov svoboda a demokracie, kterými se evropští partneři tak bezstarostně ohánějí:

Demokracie stojí na posvátné zásadě, že hlas lidu je důležitý. Pro firewally není místo. A buď tuto zásadu dodržujete, nebo ne.

Evropané, ti lidé mají slovo! A evropští lídři si teď mohou vybrat. Jsem pevně přesvědčen, že budoucnosti se bát nemusíme. Přijměte to, co vám říkají vaši lidé, i když je to překvapivé, i když s tím nesouhlasíte. A pokud tak učiníte, můžete čelit budoucnosti s jistotou a sebevědomím, protože víte, že národ stojí za každým z vás.

V tom je podle mě to velké kouzlo demokracie. Není v těch kamenných budovách nebo krásných hotelech. Není ani ve velkých institucích, které jsme společně vybudovali. Věřit v demokracii znamená pochopit, že každý z našich občanů má moudrost a má hlas. Pokud však tomuto hlasu odmítneme naslouchat, ani ty nejúspěšnější boje toho moc nezajistí.

Jak kdysi řekl papež Jan Pavel II., kterého považuji za jednoho z nejvýznamnějších bojovníků za demokracii: „Nebojte se!“ Neměli bychom se bát našich lidí, ani když vyjadřují názory, ve kterých s námi nesouhlasí. Děkuji za pozornost. Hodně štěstí. Bůh vám žehnej.

 Ta poslední slova bych interpretoval ve smyslu: Pokud tomu nechcete rozumět, pak hodně štěstí a pomáhej vám pámbu, ale stejně vás to smete.

Vraťme se k těm elitním americkým blogerům. Úvodní obraz texaského rangera s puškou pochází z Dr. John ‘s Blog na platformě Substack. Toho šerifa však na posluchače vybalil přímo JD Vance. Stalo se to v následující souvislosti:

 Ve Washingtonu je nový šerif. Pod vedením Donalda Trumpa můžeme s vašimi názory nesouhlasit, ale budeme bojovat na obranu vašeho práva nabízet je ve veřejném prostoru.

Nyní jsme ovšem v bodě, kdy situace došla tak daleko, že letos v prosinci Rumunsko rovnou zrušilo výsledky prezidentských voleb na základě chabého podezření zpravodajské služby a obrovského tlaku svých kontinentálních sousedů.

Pokud tomu dobře rozumím, argumentem bylo, že ruské dezinformace zamořily rumunské volby. Ale poprosil bych své evropské přátele o určitý nadhled.

Můžete si myslet, že je špatné, když si Rusko kupuje reklamu na sociálních sítích, aby ovlivnilo vaše volby. My si to rozhodně myslíme. Můžete to odsoudit i na světové scéně. Ale pokud vaši demokracii může zničit pár set tisíc dolarů digitální reklamy z cizí země, pak nebyla příliš silná už na začátku.

Dobrá zpráva je, že si náhodou myslím, že vaše demokracie jsou podstatně méně křehké, než se mnozí lidé zjevně obávají.

 Předpokládám, že maršál Koudelka a plukovník Foltýn vypíšou na toto téma seminář na nějaké spřátelené sorboně.

Na webu Sonar21 je Larry C. Johnson ještě ostřejší:

 Pokud středeční úder do břicha od Petea Hegsetha nestačil k tomu, aby evropské podvodníky vyburcoval, skočil do ringu JD Vance a v projevu na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference je srazil na zem. Jeho projev trval přibližně 20 minut a setkal se většinou s hrobovým tichem. Eurokraté nebyli nadšeni.

Vance přednesl následující klíčové body:

Vnitřní hrozby: Vance tvrdil, že hlavní hrozba pro Evropu přichází „zevnitř“, nikoli od vnějších aktérů, jako je Rusko nebo Čína.

Svoboda projevu: Vance obvinil evropské vlády z cenzury svobody slova a ústupu od základních demokratických hodnot.

Imigrace: Vance označil imigraci za nejnaléhavější výzvu, které evropské národy čelí.

Evropská obrana: Krátce zmínil, že Evropa musí výrazně posílit své vlastní obranné schopnosti.

Konflikt na Ukrajině: Vance se dotkl války na Ukrajině a vyjádřil naději na „rozumné urovnání“ po prohlášení prezidenta Trumpa o zahájení mírových rozhovorů s ruským Vladimirem Putinem.

Připomínám, že to byli právě představitelé zemí EU – německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande – kteří před nedávnem otevřeně přiznali, že minské dohody ve skutečnosti nikdy nehodlají realizovat, přestože předtím ujišťovali svět o opaku. Jejich oficiální stanovisko nyní zní, že minské dohody byly pouze pokusem o přezbrojení Kyjeva a „získání času“.

Jinými slovy, předstírali, že v ukrajinské otázce pracují v dobré víře, zatímco ve skutečnosti se zapojili do škodlivé šarády.

Problém není jen v tom, že lhali – na to už si všichni zvykli. Skutečným problémem je, že zradili zájmy Evropy, a tato zrada je jednou z příčin současné tragédie.

Minské dohody se staly součástí mezinárodního práva díky jejich schválení Radou bezpečnosti OSN. To znamená, že byly právně závazné.

Hollande i Merkelová, stejně jako vedení Itálie, to tehdy dobře věděli a chápou to i dnes. Porušením mezinárodního práva – což nyní otevřeně přiznávají – se vedoucí představitelé EU stali klíčovými spoluviníky katastrofy, která se na Ukrajině odehrála.

Přímým důsledkem jejich jednání je, že Evropa nyní čelí ozbrojenému konfliktu na vlastním kontinentu.

Kdyby byly minské dohody provedeny, Ukrajina by byla zachráněna a zároveň by se zmírnila současná neutěšená situace občanů EU, jejichž blahobyt se v důsledku chybných a někdy přímo zločinných rozhodnutí jejich vůdců výrazně zhoršil.

Podíváme-li se ještě hlouběji, nešlo jen o osobní zradu těchto představitelů, ale také o odraz naprosté ztráty nezávislosti při vedení „suverénní“ zahraniční politiky. Evropská unie jako integrační blok a téměř všechny její členské státy se staly prodlouženou rukou NATO, která poslušně plní směrnice Washingtonu. V tomto ohledu je situace kolem sabotáže a „vyšetřování“ Severních proudů více než výmluvná.

To dále potvrzuje nejasný komentář generálního tajemníka NATO Marka Rutteho o tom, zda telefonát Putina s Trumpem představuje „zradu Ukrajiny“ ze strany Západu, či nikoli. Otázka i odpověď jsou nesmyslné.

Dovolte mi zopakovat: Západ zradil Ukrajinu, když bránil jejímu přechodu k demokracii a nezávislosti, vměšoval se do jejích vnitřních záležitostí, poštval Ukrajince proti Rusům, podněcoval Slovany proti Slovanům, poté inicioval protiústavní převrat, lhal o plnění minských dohod a nakonec vyprovokoval krvavou lázeň v regionu.

 Některé partie jsem pro jistotu zdůraznil, aby to nezapadlo.

 Když Dr. John ‘s Blog na Substacku pravidelně shrnuje alternativní scénu, obyčejně mu tam nesmí chybět radikální Simplicius. Tady máte pár střípků, které vybral z jeho komentáře. Uvádí ho poznámkou, že Simplicius je pesimistický ohledně míru, ale má nejzábavnější shrnutí:

 Mnichovská krvavá lázeň roztrhala západní řád na cucky

Byl to pěkný fičák, když se konečně rozjela mnichovská konference. Jejím tématem byla epická konfrontace mezi americkým a evropským deep state, reprezentovaným různými kompradorskými hlásnými troubami.

Ale ještě předtím, než mohla vůbec začít, Zelenskij cítil potřebu nasypat pro větší efekt trochu falešné vlajky, aby se ujistil, že jednání podbarví napětí z pomyslné ruské „hrozby“. A tak byl vyslán „záhadný dron“, který zasáhl nechvalně proslulý černobylský reaktor a prorazil kryt sarkofágu.

S humorem lze říci, že Arestovič už před několika dny předvídal, že před mnichovskou konferencí Zelenskij vyšle dron, který zasáhne buď „kremelskou kopuli“ nebo „jadernou elektrárnu“, aby bylo jasné, o co tu jde.

…

Když už jsme u amerického ministra financí Scotta Bessenta, ten bez obalu přiznal, že jeho jediným cílem je získat od Ukrajiny koncese na těžbu nerostných surovin. (Mám podezření, že Bessent učinil Zelenskému nabídku, kterou nemohl odmítnout).

…

Nejničivější zvěst ze všech – i když zatím není nijak potvrzena – pochází od poslance ukrajinské Rady Maxe Bužanského, který tvrdí, že v Mnichově zazní (pravděpodobně tajné) „návrhy“, aby Rusko dostalo nejen ukrajinské území, které v současnosti ovládá, ale dokonce i to, které neovládá.

….

Jde nejspíš o to, že Západ možná bere vážně Putinovy návrhy na příměří zahrnující i takové věci, jako je plné území Chersonu a Záporoží. Koneckonců Vance naznačil něco zvláštního, když řekl, že dohoda může „šokovat“ mnoho lidí.

…

Nelze obejít fakt, že Trump a USA v tuto chvíli nemají připraven seznam požadavků, který by mohli dodat Putinovi. A Putin téměř jistě nezmírní požadavky týkající se demilitarizace, denacifikace a čtyř regionů, které se již ústavně připojily k Ruské federaci.

 Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 Kdy nastane mír na Ukrajině? Trumpův plán získává konkrétnější obrysy?

Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na mír na Ukrajině je zatím plný nejasností, uvádí analýza CNN. Situaci by mohly zlepšit ukrajinské prezidentské volby, které by se ale musely konat v době příměří. Otázkou také zůstává, zda Rusko vůbec o klid stojí, když na frontě neustále postupuje, byť za cenu velkých ztrát.

Navzdory relativnímu mlčení Trumpovy administrativy, která se jinak k rusko-ukrajinské válce často vyjadřuje, by se v následujících dvou týdnech mohly objevit významné signály ohledně budoucího směřování, uvádí analýza CNN.

 Americký prezident Donald Trump minulý týden oficiálně jmenoval 80letého generála ve výslužbě Keitha Kellogga svým vyslancem pro Ukrajinu a Rusko. Téměř okamžitě po jmenování Kellogg oznámil, že na Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se koná 14. až 16. února, bude s aliančními partnery jednat o jejich vizi míru na Ukrajině. O čtyři dny později plánuje navštívit také Kyjev.

Kellogg se ale v rozhovoru pro Newsmax ohradil proti náznakům, že na mnichovské konferenci budou veřejně odhaleny podrobnosti o mírovém plánu. „Osobou, která mírový plán představí, je prezident Spojených států, nikoli Keith Kellogg,“ sdělil.

Jdeme do války na oslech. Ruští vojáci kvůli nedostatku vozidel používají tažná zvířata

Trump se v posledních dnech pokusil proces nastartovat, když v sobotu listu The New York Post řekl, že o ukončení války hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Neposkytl ale žádné podrobnosti. Kreml sice odmítl tento hovor potvrdit, ale mluvčí Dmitrij Peskov ho pro CNN nepopřel. „Mohlo by tam být něco, o čem nevím,“ řekl. Trump také tento týden uvedl, že se chce setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Nebylo ale stanoveno žádné konkrétní datum.

Ve skutečnosti ale není jasné, co všechno se děje za zavřenými dveřmi. Kreml naznačil „intenzivnější“ diskuze, poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz zas hovořil o soukromých snahách.

Mohou volby změnit situaci na bojišti?

Tento týden se v ukrajinských médiích objevily spekulace o možném časovém plánu dohody, který naznačoval zavedení příměří kolem Velikonoc, mírovou konferenci a širší dohodu v květnu a uspořádání prezidentských voleb v srpnu. Prezidentskou kanceláří byl ale jednoznačně označen za falešný.

Řeči o volbách vyvolaly v Kyjevě spekulace o Zelenského budoucnosti. Ve svém čtvrtečním projevu si byl „jistý“, že „zatím“ žádný oficiální mírový plán neexistuje. „To, co je v určitých publikacích, opět jsem si jistý, že to není oficiální plán prezidenta Trumpa,“ dodal. S Kelloggem a Waltzem prý v posledních dnech hovořili jeho vedoucí pracovníci.

Zelenskyj však již není nenahraditelnou postavou. V některých průzkumech veřejného mínění před prezidentskými volbami vede Valerij Zálužnij, vojenský velitel, kterého Zelenskyj loni propustil.

 Foltýn: Kritika kvůli dronům je šokující a uráží mě. Že si kupujeme luxusní auta, je absurdní

Volby na Ukrajině jsou v současné době odloženy kvůli válečnému stavu. Příměří by tak mohlo zajistit klid, a dokonce i šanci pro Zelenského odstoupit a poskytnout příležitost k vyjednávání širší dohody nové tváři bez nepříjemné historie. „Vyhrál by někdo jiný než Zelenskyj, kterého Putin zjevně i osobně nenávidí. To by mohlo možná utvořit podmínky pro lepší dohodu o přinejmenším dočasném ukončení konfliktu,“ pronesl ve vysílání CNN Prima NEWS amerikanista Jakub Lepš.

Chce Rusko vůbec mír?

Hrozí však řada problémů. Volební chaos by mohl vést ke zpochybňování výsledků. Do volebních lístků by se totiž mohlo promítnout více proruských nálad, a to prostřednictvím hackerských útoků.

Není také jasné, zda si Kreml vůbec mír přeje a případně kdy. V současné době na bojišti totiž Rusko vítězí. Nikoliv závratným tempem, ale neustále získává další území. Zdá se, že ruské síly obsadily město Toreck a možná se brzy zmocní Pokrovska hlouběji v ukrajinské Doněcké oblasti. Tím by také získalo relativně volné území a dostalo by se až ke klíčovým městům Dnipro a Záporoží.

Na to upozornil i politolog Roman Joch. „Zdá se, že největší překážkou míru je nyní Putin, jehož jednotky na Ukrajině mírně postupují. Byť za cenu velkých ztrát, na kterých ale Putinovi nezáleží,“ řekl Joch ve vysílání CNN Prima NEWS.

X X X

 Šéf konference v Mnichově se závěrem rozplakal. Hodnotová základna USA a Evropy už není stejná

V Mnichově v neděli skončila ostře sledovaná bezpečnostní konference, která měla přiblížit svět řešení konfliktu na Ukrajině. Jednání ale přinesla více otázek než odpovědí. Mimo jiné z nich vyplynuly značné rozdíly v evropské a americké politice. Předseda konference se při závěrečné řeči rozplakal.

„Po pátečním projevu viceprezidenta Vance musíme mít obavy, že naše společná hodnotová základna už není společná. Jsem vděčný všem evropským politikům, kteří tu tyto hodnoty sdíleli a chránili. Dovolte mi konferenci prohlásit za ukončenou… I když je to těžké,“ popsal roztřeseným hlasem předseda Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen.

 Jak řekl Trumpův viceprezident, ve Washingtonu teď vládne nový šerif, kterého zneklidňují projevy nesvobody v evropských zemích. „Hrozba, které se vůči Evropě obávám nejvíce, není žádný vnější aktér. To, čeho se obávám, je hrozba zevnitř – ústup Evropy od některých jejích nejzákladnějších hodnot, které sdílela se Spojenými státy,“ řekl Vance.

Najevo také vyšlo, že Američané při rozhovorech o Ukrajině nepočítají s evropskými zástupci. Což mimo jiné zdůvodnili špatnými zkušenostmi z minulosti. „Když jsme se podívali na minské dohody o Ukrajině – u stolu bylo mnoho lidí, kteří pak reálně neměli žádnou schopnost realizovat nějaký typ mírového procesu. Takže touto cestou se teď nevydáme. Roztržka mezi dosavadními spojenci tak nutí Evropu, aby hledala svá vlastní řešení,“ uvedl zvláštní americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg.

 Bez USA je šance minimální, řekl Zelenskyj. Popsal mírovou past, kterou Putin zřejmě chystá

„Proto také svolává francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí mimořádný summit, aby si Evropa sladila noty a mohla reagovat na všechna ta hektická a rozporuplná tvrzení od různých amerických představitelů,“ uvedl politický komentátor Jan Macháček.

Oficiálně v Mnichově žádné konkrétní návrhy na to, jak ukončit válku na Ukrajině, nepadly. To ale neznamená, že se mimo dosah kamer intenzivně nevyjednává. „O tom, jak budou probíhat vyjednávání o příměří nebo pozastavení bojů, možná i ukončení, tak to skutečně není téma na konferenci, ale je to téma na nějaká uzavřená jednání,“ popsal bezpečnostní expert Milan Mikulecký.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je důležité, aby Evropa zformovala svou vlastní armádu. Zároveň ale považuje Spojené státy za nejmocnějšího hráče. Týmy vyjednavačů teď dokončují přípravy pro jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, které se má konat ještě tento měsíc na neutrální saúdsko-arabské půdě. Evropané do Rijádu pozvání nedostanou. V jaké fázi se připojí Ukrajina, není jasné.

X X X

   Američtí zástupci odlétají do Saudské Arábie. Jednat budou o konci války na Ukrajině

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff v neděli odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Witkoffa pro televizi Fox News.

 Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.

Děje se tak poté, co Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg uvedl, že Kyjev bude součástí vyjednávání o ukončení konfliktu. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského řekl stanici NBC, že Ukrajina stále nebyla pozvána na jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii.

„Je nebezpečné hovořit s nepřáteli dříve než se spojenci. Postoj Ukrajiny se nezměnil. Je třeba, aby Ukrajina, USA a Evropa zaujaly společné stanovisko před jakýmkoliv jednáním s Putinem,“ uvedl poradce.

Dva američtí představitelé podle listu The Guardian potvrdili, že Ukrajina nebyla na jednání pozvána, ale uvedli, že záměrem USA je uspořádat bilaterální jednání s Ruskem, poté bilaterální jednání s Ukrajinou a následně společné rozhovory.

Představitelé Ruska a USA podle médií připravují summit prezidentů. Setkat se mají příští týden

 „Doufáme, že v jednáních o Rusku a Ukrajině dosáhneme opravdu dobrého pokroku,“ prohlásil Witkoff. Trumpův zmocněnec uvedl, že američtí představitele s ukrajinskými činiteli jednají zvlášť. „Ukrajina je součástí rozhovorů,“ řekl Witkoff.

Rubio ve vedení

V několika příštích dnech se ukáže, zda ruský prezident Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně, prohlásil v neděli americký ministr zahraničí Marco Rubio na stanici CBS. „Jeden telefonát koneckonců mír nezajistí,“ řekl Rubio o hovoru Trumpa a Putina, ve kterém Putin údajně vyjádřil zájem o dosažení míru. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.

Šéf americké diplomacie podle Reuters zlehčoval obavy Evropy z toho, že bude vyřazena z počátečních jednání mezi USA a Ruskem. Proces vyjednávání ještě doopravdy nezačal, uvedl Rubio.

„Nakonec to dojde do určitého bodu, pokud to budou skutečná jednání, a tam ještě nejsme, ale pokud by k tomu došlo, bude se muset zapojit Ukrajina, protože to ona byla napadena (Ruskem), a Evropané se budou muset také zapojit, protože zavedli sankce proti Putinovi a Rusku,“ řekl Rubio.

„Zatím tam prostě nejsme,“ dodal americký ministr. Rubio také sdělil, že při nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem hovořil o složitých provozních podmínkách velvyslanectví Spojených států v Moskvě.

 X X X

 GEN  PAVEL  ŽÁDÁ  VYŠETŘIT  DRONY  ČR  NA  UKRAJINU

 Prezident požaduje kauzu kolem vývozu dronů na Ukrajinu vyšetřit rychle a transparentně

Prezident Petr Pavel požaduje, aby spory ohledně vývozu dronů na Ukrajinu byly rychle, transparentně vyšetřeny a výsledky zveřejněny. Odmítá jednání zúčastněných stran přes média. Řekl to v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

O kauze bude jednat s premiérem Petrem Fialou v příštím týdnu. Jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (oba ANO) avizoval na další týden.

Ministryně před týdnem uvedla, že orgány činné v trestním řízení prověřují podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajný nelegální dovoz dronů na Ukrajinu českými vojáky. Týká se to projektu Nemesis, který organizuje spolek Skupina D.

Prezident uvedl, že mimořádná situace, jakou konflikt na Ukrajině je, si žádá mimořádná opatření. „Nevedeme utajená jednání, nic co by bylo v rozporu se zákonem, natož ústavou,“ uvedl Pavel k výrokům ohledně účasti některých svých spolupracovníků v kauze.

 Prezident chce o této kauze, kde figurují někteří jeho bývalí kolegové z armády, plukovník Otakar Foltýn nebo náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky – brigádní generál – Radek Hasala, jednat s ministryní obrany. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ale s prezidentem na to téma jednat nemůže, protože dozorující státní zástupce si vyhradil k vyšetřování mlčenlivost. Výzvu k rozhovoru na toto téma proto bude muset nejspíš odmítnout.

Hledání cest pomoci Ukrajině na všech úrovních je podle prezidenta chvályhodné. „Naší snahou je, aby to bylo v maximálním souladu se zákony. Na druhou stranu válka na Ukrajině není standardní situace, je to mimořádná situace, a mimořádná situace občas vyžaduje mimořádná opatření. Hledáme různé cesty, jak Ukrajině pomáhat, na úrovni jednotlivců, na úrovni organizací, ale i státu,“ uvedl prezident. Doplnil, že organizace, které se různými cestami snaží na Ukrajinu dostat materiální, ale i vojenskou pomoc, to nedělají pro vlastní obohacení. „Vůbec neříkám, že v rámci těchto aktivit někde nemůže dojít k nějakému chování, které bude v rozporu s pravidly, případně se zákonem. V takovém případě je třeba to vyřešit, vyšetřit naprosto otevřeně,“ uvedl. Pokud se podle něj pochybení prokážou, bude třeba na ně reagovat správnou cestou, ať už administrativní, personální, kázeňskou nebo i soudní. Pokud ale politici během vyšetřování kauzu neustále komentují, přidávají spekulace, dělají podle něj pravý opak toho, než je dát prostor nezávislému vyšetřování.

„Pokud je cokoli, udělování pasů, případně pořizování dronů špatně, ať se to vyšetří, to jen podporuji. Naopak budu požadovat, aby to bylo vyšetřeno rychle, transparentně a aby výsledky byly zveřejněny, Na druhou stranu považuji za naprosto nestandardní a škodlivé, když se po oznámení takového podezření v době vyšetřování neustále do toho případu vnáší nové informace, spekulace,“ uvedl a zmínil i slova ministryně, „jako je pašování“. „To poškozuje dobré jméno armády, ministerstva a bohužel i celé České republiky,“ řekl.

Diplomatické pasy a čeští elitní vojáci na Ukrajině

Projekt Nemesis na sbírku peněz pro drony Nemesis určené Ukrajině organizuje spolek Skupina D, který byl do obchodního rejstříku zapsán v prosinci 2023. K zakladatelům spolku patří herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a podnikatel a investor Jan Veverka. Čestným předsedou spolku je náčelník generálního štábu Karel Řehka, jehož zapojení do projektu v minulosti kritizovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dalšími klíčovými postavami projektu jsou bratři Martin a Mikuláš Kroupové z neziskové organizace Post Bellum nebo Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky.

Skupina D je jedním z nejúspěšnějších projektů na sběr peněz na podporu Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání válečné agresi Ruska. Dosud vybrala více než 216 milionů korun. Za vybranou částku lze pořídit podle údajů spolku téměř 22 000 dronů. Podle Ondřeje Vetchého byl původní cíl vybrat 100 milionů korun.

Svým názvem spolek odkazuje ke Zvláštní skupině D. Tu založilo v roce 1941 ministerstvo národní obrany československé exilové vlády v Londýně a její zpravodajští důstojníci vybírali a cvičili československé parašutisty k výsadku na území okupovaná nacistickým Německem.

Skupina D také organizuje „operaci spravedlivá odplata“, jejímž cílem je vybrat peníze na 100 tun plastické trhaviny pro ukrajinské vojáky.

Server Aktuálně.cz 4. února napsal, že vojenská policie má podezření na trestnou činnost armády při spolupráci se Skupinou D. O dva dny později server napsal, že elitní vojáci nelegálně vozili drony na Ukrajinu a že trestní řízení týkající se součinnosti armády se spolkem Skupina D se bezprostředně týká speciálních sil. Mluvčí vojenské policie Kateřina Mlýnková serveru sdělila, že se prověřuje možné neoprávněné nakládání s majetkem ministerstva obrany a možné využívání příslušníků armády nad rámec úkolů ozbrojených sil. Podle informací Aktuálně.cz šlo třeba o to, že vojenský materiál doprovázeli na Ukrajinu příslušníci 601. skupiny speciálních sil, ale neměli pro to povolení Parlamentu.

Před týdnem ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News řekla, že orgány činné v trestním řízení prověřují podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. „Všechna podezření právě šetří orgány činné v trestním řízení a já jsem za to ráda, protože to je jediná možnost, jak dostaneme nějaké rozhřešení nebo rozsudek, jestli došlo k nějakému porušení, nebo ne,“ řekla ministryně. „Ta obvinění samozřejmě vážná jsou,“ dodala ministryně a zdůraznila, že je proto nemůže nechat být. Ministryně již loni informovala, že věc prověřuje inspekce ministerstva obrany. Věc v tuto chvíli podle ní vyšetřuje vojenská policie.

Prohlásila také, že jí nepřijde normální, když má diplomatický pas jeden ze zakladatelů spolku Jan Veverka. „Získal ho způsobem, který není v pořádku, není v souladu se všemi právními předpisy, které na resortu máme,“ dodala. Uvedla, že věc chtěla řešit i s prezidentem Petrem Pavlem, protože se dotýkala také velitele 601. skupiny Miroslava Hofírka. Podtrhla, že není možné, aby se na vrátnici ministerstva zahraničí rozdávaly diplomatické pasy na základě podpisu neoprávněné osoby, tedy generála Hofírka. Deník N loni v listopadu uvedl, že o Hofírkovi jednala ministryně s prezidentem Pavlem za účasti náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Podle deníku tehdy prezident řekl, že k odvolání Hofírka nevidí důvod.

Okolnosti dovozu dronů na Ukrajinu kritizují zástupci opozičního hnutí ANO nebo SPD.

Seznam Zprávy počátkem měsíce upozornily na to, že Vetchý podal trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli pomluvám, které činnost spolku provází. Podle herce ubližují jménu spolku, lži na adresu skupiny z jeho pohledu vychází od novinářů i politiků. „Náš spolek přísně dodržuje zákony a jako předseda vím, že já i moji spolučlenové tyto aktivity provozujeme s čistým svědomím a ryzím srdcem, s plným vědomím, že tím chráníme především Českou republiku,“ uvedl Vetchý. Podle něj veřejností kolují výmysly, že si za peníze ze sbírky kupují auta, drony přeprodávají či peníze kradou. A mezi důležité svědky, kteří podáním svědecké výpovědi mohou významně přispět k odhalení trestné činnosti a neznámého pachatele, Vetchý podle serveru ve svém podání zařadil i ministryni obrany, Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

  Čekají Ukrajinu volby? Bývalý prezident tvrdí, že zná jejich datum

VOLBY PREZIDENTA  NA  UKRAJINĚ  26.10.2025?

ZELENSKÝ  NADĚLAL  UKRAJINĚ  MILIARDOVÉ  ŠKODY,

O  ŽIVOIT  PŘIPRAVIL   STATISÍCE  LIDÍ

ZELENSKÉHO  ZA  ŠKODY  TRESTAT,  VÁLKA   NEMĚLA  BÝT

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko tvrdí, že zemi letos čekají prezidentské volby a to konkrétně 26. října. Tuto informaci údajně získal od zdrojů blízkých prezidentské kanceláři a ukrajinským bezpečnostním složkám. Jeho prohlášení zveřejnil východoevropský zpravodajský kanál Nexta.

 Navzdory tomuto oznámení zůstává otázka voleb otevřená. Ukrajinská ústava neumožňuje konání voleb během válečného stavu, který byl vyhlášen po ruské invazi v únoru 2022. Vedení země, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, se dosud shodovalo na tom, že hlasování se uskuteční až po skončení bojů.

Ukrajinský parlament přijal v listopadu 2023 memorandum, podle kterého se volby odloží na dobu po válce. Zelenskyj již dříve uvedl, že pořádat volby uprostřed konfliktu by bylo nezodpovědné a prakticky nemožné.

V Kyjevě se špitá o volbách. Zelenskyj by je prohrál, ukázal průzkum

 Kromě bezpečnostních rizik by bylo nutné upravit legislativu, protože stávající právní rámec hlasování během stanného práva neumožňuje. Další komplikací je velký počet ukrajinských občanů, kteří kvůli válce žijí v zahraničí nebo na okupovaných územích.

Zatímco Kyjev se dosud přikláněl k odkladu voleb, Spojené státy vyvíjejí tlak na jejich brzké uskutečnění. Donald Trump, který se po lednové inauguraci vrátil do Bílého domu, jmenoval Keitha Kellogga zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu a Rusko.

Ukrajina by měla mít volby už letos, ohlásil Trumpův zmocněnec Kellogg.

Ten začátkem února uvedl, že by Washington upřednostňoval volby již letos, zvláště pokud se podaří dosáhnout příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.

 X  X X

 EU napodobí Trumpa, píše Financial Times. Po vzoru amerického prezidenta chystá první zákaz

Evropská unie plánuje zablokovat dovoz některých potravin vyprodukovaných podle odlišných norem. Chce tak chránit své zemědělce. Opatření je podobné obchodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa založené na reciprocitě. Napsal to dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na tři úředníky z EU.

Evropská komise se má podle listu příští týden dohodnout na prozkoumání přísnějších dovozních limitů. Mezi prvními by se mohla zaměřit na americké plodiny, například na sóju pěstovanou za použití pesticidů, které zemědělci v EU nesmějí používat.

 EK je dlouhodobě proti výzvám Francie a dalších členských států na reciproční zacházení. Tvrdí, že by to porušovalo pravidla Světové obchodní organizace (WTO), která umožňuje restrikce jen z vědeckých důvodů, které nediskriminují dovoz.

EU zakazuje řadu pesticidů, protože škodí rostlinám nebo zvířatům. A to i v případě, že její zdravotní agentura rozhodla, že v nízkých koncentracích je jejich použití bezpečné.

Vize pro zemědělství

Plán EU je součástí Vize pro zemědělství, kterou vypracoval komisař pro zemědělství Christophe Hansen. Podle zdroje plán odkazuje na potřebu dodržovat mezinárodní pravidla.

 Zabil dítě a směje se, obětem i celé Evropě. Sítě pobouřila fotka Syřana vraždícího v Rakousku

Komisař pro zdravotnictví Olivér Várhelyi nedávno uvedl, že do EU by neměly být vpuštěny potraviny vypěstované za pomoci pesticidů obsahujících karcinogeny, mutageny nebo endokrinní disruptory, tedy látky které mohou narušit hormonální rovnováhu v těle a ovlivnit zdraví. Jedním z nich je velmi toxický herbicid paraquat, který je zakázaný v EU, ale používaný v USA.

EK bude také zahrnovat do budoucích obchodních dohod vyšší standardy životních podmínek zvířat. EU má pravidla týkající se množství prostoru pro slepice a telata, čistoty míst, ve kterých žijí, a dalších věcí, které zvyšují náklady pro evropské zemědělce.

 X X X

 Rusko má kvůli válce narušené vztahy se spojenci, uvádí analýza. Hrozí ekonomické ztráty

Kvůli vojenské invazi na Ukrajinu má Rusko problémy se svými nejbližšími spojenci z dob Sovětského svazu. Uvádí to uniklá analýza od ruských úředníků, kterou zveřejnily britské Financial Times. Jedním z důvodů špatných vztahů je i západní tlak a sankce, které jsou na zemi uvaleny. Kvůli tomu se státy ze střední Asie spíše odvracejí k vlivu Turecka. Pro Kreml to může znamenat velké ekonomické problémy.

Tlak západních států brání Moskvě dostat bývalé státy Sovětského svazu do svého vlivu a narušuje ekonomické vztahy s jižními státy. Takový závěr nabízí interní ruská analýza, která měla být za zavřenými dveřmi představena na strategickém zasedání ruského premiéra Michaila Mišustina.

 O dokumentu jako první hovoří deník Financial Times. Analýza přiznává, že západní sankce i ekonomický tlak vytvořily rozkol mezi Ruskem a jejich obchodními partnery. Na jednání to mělo pobouřit zejména ruského politologa a ekonoma Sergeje Karaganova, který měl následně tlačit na Vladimira Putina k použití jaderných zbraní.

 Ukrajina by jednou mohla být ruská, řekl Trump. Za pomoc chce vzácné kovy za 500 miliard dolarů

Rusko se totiž snaží obnovit svůj ekonomický vliv tím, že se stane centrem euroasijského obchodního bloku. Ten by měl soupeřit zejména s Evropskou unií, Spojenými státy a Čínou. Tento scénář ale má své trhliny. Rusko totiž podle dokumentu ztrácí vliv.

Západní země totiž donutily středoasijské země, aby sankce také dodržovaly. A to pomocí tzv. kombinace odměn a trestů. Někdejší státy Sovětského svazu po ruské invazi na Ukrajinu dostaly přístup ke globálním trhům, transportním koridorům a k dodavatelským řetězcům mimo dosah Moskvy.

Možné ekonomické problémy Kremlu vidí i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pokud Rusku nepůjdou na ruku, tak to bude pro Moskvu rozhodně ekonomicky nevýhodné. Ať už se to týká Kazachstánu, Ázerbájdžánu nebo Arménie. Státy vnímají oslabení pozice Ruska a snaží se vymanit z jeho sféry vlivu. Můžeme vidět i příklony k Číně nebo západním státům. Kromě geopolitického oslabení můžeme hovořit i o ekonomických ztrátách,“ řekl pro CNN Prima NEWS Kovanda.

Zmíněné státy se měly přidat k sankcím a ze svých území dostat ruské podniky. Navíc převzaly kontrolu nad svým dovozem a vývozem zboží. Uniklá analýza proto hovoří o tom, že by Rusko mělo dlouhodobě tlačit na státy jako Kazachstán a apelovat na jejich společnou historii. Právě Kazachstán, který má největší ekonomiku v regionu, odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu a snažil se dodržovat západní sankce.

Problémy nastávají i v Eurasijském ekonomickém svazu, který sdružuje Rusko, Bělorusko, Arménii, Kazachstán a Kyrgyzstán. Západ totiž v minulosti Rusko odstřihl od platebního systému Swift a svaz se prý potýká i se systémovými problémy.

Ruská ekonomika šlape, problém je inflace

Ruská ekonomika v minulém roce vykázala růst o 4,1 procenta. To je mnohem více, než se očekávalo. Důvodem je fakt, že Rusko překlopilo svou ekonomiku na válečnou. Veškeré investice proto plynou do vojensko-průmyslového sektoru.

Rusko se ale potýká i s problémy. Ty jsou zejména u nedostatku pracovních sil kvůli odchodu statisíců obyvatelů na frontu nebo do zahraničí. Domácnostem nepomáhá ani prudká inflace, která loni činila 9,5 procenta. Zdražování dokonce donutilo ruské obchodníky zamykat másla do plastových krabiček.

X X X

 Recept na nedostatek pracovní síly? EU navrhuje způsob, jak přitáhnout talenty ze třetích zemí

Firmy v některých oborech čelí nedostatku pracovníků. 

Sedm milionů. Asi tolik lidí zmizí podle odhadů Evropské komise do roku 2030 z evropského pracovního trhu vlivem demografických změn. Tím se jen prohloubí již stávající krize, kterou zažívají některé obory — podle Komise jich je 42, v nichž firmy nejsou schopné nalézt vhodné zaměstnance. Na evropské úrovni proto vzniká návrh, který by pomohl přitáhnout do Evropy kvalifikované pracovníky ze třetích zemí, a přiřadit je k vhodným zaměstnavatelům. Unie si od nového „rezervoáru talentů“ slibuje pomoc byznysu, ale také menší motivaci k tomu, aby se lidé do Evropy vydávali nelegálně, a tedy nebezpečnou cestou a mimo dohled úřadů. Podle Komise by měla být účast pro členské státy dobrovolná, nástroj nemá ani nijak upravit pravidla migrační politiky jednotlivých zemí.

Evropská komise takzvaný rezervoár talentů EU navrhla již na konci roku 2023. Konkrétně by mělo jít o IT platformu, která by usnadnila nábor uchazečů o zaměstnání ze zemí mimo EU do profesí, které čelí nedostatku pracovních sil. Zaměstnavatelům by umožnil vybrat si dovednosti a schopnosti, které potřebují. Platforma by je propojila s vhodnými uchazeči, tedy lidmi, kteří dané dovednosti mají a přejí si se legálně přistěhovat do Evropy za prací.

„Platforma bude rovněž informovat o přijímacích řízeních a migračních postupech v členských státech EU. Zahrne i jasné záruky pro zajištění spravedlivého průběhu náboru a spravedlivých pracovních podmínek,“ uvedla Komise.

Kromě toho by měl nástroj podpořit také takzvaná talentová partnerství. Tedy individuální dohody se třetími zeměmi. Uchazeči, kteří by si v jejím rámci prošli školením, by obdrželi certifikát talentového partnerství, který by doložil kvalifikaci a který by si mohli zobrazit zúčastnění zaměstnavatelé.

 Evropská komise představila plány na rok 2025, navrhne 51 iniciativ. Kritiku vyvolala nepřítomnost Von der Leyen

Členské státy chtějí dobrovolný vstup do systému, Parlament ne

Rada EU složená ze zástupců vlád členských států přijala svou pozici k legislativě loni v létě. V té podtrhuje, že musí platit, že výběr na pracovní pozici prostřednictvím platformy nezaručuje, že zapojený členský stát vydá pracovní povolení, vízum nebo povolení k pobytu.

Především ale podporuje původní záměr Komise, tedy že účast musí být pro členské státy dobrovolná. Zúčastnit by se tak mohli jen zaměstnavatelé ze zemí, které se zapojí. To by státy musely oznámit Evropské komisi s alespoň devítiměsícčním předstihem. Kromě toho národní státy navrhují možnost pro zemi z nástroje vystoupit — a to půl roku předem. Chtějí také, aby si vlády mohly samy určit, kdo do databáze typově získá přístup. Tedy zda to budou firmy, pracovní agentury, vládní instituce či více z těchto hráčů.

Právě otázka dobrovolnosti pro členské státy by se přitom mohla stát do budoucna předmětem neshod mezi Radou a Evropským parlamentem. Ten nyní svou pozici teprve tvoří ve výborech. Zpravodajka návrhu, švédská europoslankyně Abir Al-Sahlani z liberální frakce Obnova Evropy, však prosazuje, aby byla účast pro národní státy povinná. I v její verzi by však účast neznamenala, že státy musí daným zaměstnancům skutečně poskytnout vízum.

„Nedostatečně podporujeme podniky, nejsme unií, která by byla atraktivním pracovištěm, nejsme unií, která podporuje neustálý rozvoj konkurencschopnosti,“ řekla o současné situaci v EU na nedávném jednání výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, který má legislativu na starost. „Návrh má kapacitu posílit Evropskou unii, vytvořit příležitosti, které budou odrazovat od nebezepčných migračních cest a přitom budou respektovat národní migrační politiky,“ doplnila.

Právě o tom, že přístupnější legální a současně kontrolovaná migrace pro lidi, na které v Evropě čeká práce, má potenciál snížit migraci nelegální, mluví i její kolegové. „Je to nejlepší možnost, jak bojovat proti ilegální migraci,“ řekl Javier Moreno Sánchez z frakce evropských socialistů. Ten současně navrhuje, aby se do databáze mohli přihlásit i ti lidé ze třetích zemí, kteří se v Evropě již nachází. „Aby se podpořila mobilita a zvýšila přidaná hodnota,“ dodal.

Kritičtí jsou naopak zástupci frakcí Evropských konzervativců a reformistů či Patrioti pro Evropu. Třeba rakušanka Petra Steger z druhé jmenované skupiny označila návrh za „skrytý nástroj na podporu migrace v Evropě“. „Měli bychom podporovat naše mladé, naše talenty,“ řekla.

Český byznys: Myšlenku podporujeme

Český Svaz průmyslu a obchodu se k iniciativě staví pozitivně. Evropští zaměstnavatelé po něčem takovém podle něj volali již dlouhou dobu. „Nedostatek pracovních sil a dovedností působí jako překážka hospodářského růstu, která brání rozvoji podnikání a stále častěji i jejich každodennímu provozu. Vyvíjejí další tlak na trhy práce, protože rostoucí počet společností závisí na zmenšujícím se počtu pracovníků, což vede k tvrdé konkurenci o talenty, což přispívá k vyšším nákladům na pracovní sílu. Nejhůře jsou na tom malé a střední podniky, z nich 65 procent má existenční problém se získání kvalifikovaných pracovníků,“ upozornila Vladimíra Drbalová, poradkyně Svazu pro mezinárodní a evropské sociální záležitosti.

Debata mezi členskámi státy podle ní není jednoduchá. Právě to, že se státy shodly na dobrovolnosti, však přijetí společné pozice usnadnilo. „Rezervoár je koncipován tak, aby doplňoval stávající vnitrostátní iniciativy, a to i prostřednictvím interoperability se stávajícími vnitrostátními náborovými platformami,“ upozornila. Důležité podle ní bude, aby podniky mohly na platformu flexibilně vstupovat a vystupovat a aby se připojilo co nejvíce členských států. „S iniciativou je ovšem spojen další nezbytný krok a to uznávání kvalifikací příslušníků třetích zemí,“ míní.

Také její kolegyně Blanka Šefránková, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu, míní, že rezervoár by byl pro firmy pozitivní. „Mohl by pomoci získat více informací o uchazečích, kteří se hlásí na danou pracovní pozici. Tento projekt bude mít stanovené ‚parametry‘, které zájemce o práci musí splňovat. Na základě splnění daných podmínek (znalost jazyka, kvalifikace, praxe v oboru, vzdělání aj.) by měl získat určité výhody, například delší platnost pobytového oprávnění, rychlejší získání pobytového oprávnění a budoucímu zaměstnavateli usnadní výběr vhodného kandidáta,“ popsala.

V zapojení vidí potenciál zjednodušení výběru vhodných kandidátů. „Obě strany – zaměstnavatel i uchazeč budou registrovaní a mohlo by tím dojít ke snížení nekalých praktik ‚pseudoagentur‘. Svaz průmyslu podporuje legální zaměstnávání všech cizinců ze třetích zemí a toto by mohl být další nástroj, jak snížit bující nelegální zaměstnávání,“ dodala. Karolína Novotná, ceskajustice.cz

 X X X

 Rakousko chce v reakci na útok ve Villachu nastolit nulovou toleranci pro žadatele o azyl, uvádí Šustr

Syřan, který v sobotu ve Villachu ubodal chlapce a pět dalších lidí zranil, měl islamistický motiv. Podezřelý byl žadatelem o azyl a při výslechu řekl, že jednal jménem Islámského státu. Muž se radikalizoval na TikToku. „Rakouská vláda chce přistoupit na politiku nulové tolerance u žadatelů o azyl,“ uvedl pro Radiožurnál editor deníku Právo a expert na Rakousko Robert Šustr.

 X Co dalšího je známo o pachateli?

Kromě toho, co už bylo řečeno, toho zatím příliš nevíme. Víme o tom, že se radikalizoval zřejmě na sociální síti TikTok, že byl příznivcem nějakého islamistického influencera. A policisté našli u něj doma, když dělali domovní prohlídku, další důkazy, které nějakým způsobem podtrhují tu tezi, že šlo o radikalizovaného příznivce tzv. Islámského státu. Ale na další informace si budeme muset ještě počkat.

Rakousko chce v reakci na útok ve Villachu nastolit nulovou toleranci pro žadatele o azyl, uvádí Robert Šustr pro Radiožurnál

Podle mluvčího policie zřejmě zabránil dalším činům rovněž Syřan, který autem najel do tohoto pravděpodobného pachatele. Zdůrazňuje se v rakouských médiích jeho čin?
Řekl bych, že ano, že se to zdůrazňuje. Pokud se nepletu, tak všechny velké servery už přinesly portrét tohoto syrského zachránce, včetně té epizody, že si kolemstojící mysleli, že je tím pachatelem on. To znamená, že si mysleli, že jeho je třeba zajistit, ale to se potom naštěstí vysvětilo.

Ale ukazuje to, že ten teror nebo podobné útoky si nevybírají domovské nebo cizince. Skutečně to míří na celou společnost. A součástí společnosti v Rakousku jsou právě i lidé cizího původu.

 X A jak velký problém jsou v Rakousku útoky migrantů, dejme tomu ve srovnání s Německem?

Ten německý případ je samozřejmě takový trošku zjevnější, protože tam došlo k několika útokům v krátkém časovém sledu za sebou. V Rakousku spíš, pokud vlastně slyšíme o nějakých podobných aktivitách, ať už, že šlo o činy, které byly skutečně provedené, jako teď v tom Villachu, nebo které byly třeba naplánovány, vzpomeňme si na ten loňský koncert Taylor Swift, americké popové hvězdy, který musel být zrušen právě kvůli podezření, že hrozí nějaký islamista útokem na tento koncert.

Jsou to spíš ojedinělejší případy, ale to neznamená, že by třeba speciálně islamistická scéna v Rakousku, zejména mezi mladými lidmi, mezi mladými radikály, kteří jsou třeba radikalizováni právě prostřednictvím sociálních sítí, že by to bylo o něco méně nebezpečné v Německu.

X Údajný útočník měl v Rakousku povolený přechodný pobyt, čekal na vyřízení žádosti o azyl. Diskutuje se v Rakousku o tom, jak s těmito lidmi zacházet a co dělat, když azyl nedostanou. Selhávala v tomhle směru třeba centrální politika, například mají úřady přehled o žadatelích o azyl a dokážou ty neúspěšné rychle a efektivně vracet domů?

Pokud jsme už předtím třeba porovnávali situaci v Německu a v Rakousku, tak tedy přece jenom je docela velký rozdíl, že v Rakousku se dařilo v posledních letech vracet neúspěšné žadatele o azyl do zemí původu. To znamená, v tomto ohledu byla ta úspěšnost daleko vyšší, než například v Německu. Což ale ukazuje, že ani to nezabrání podobným činům.

Takže v podstatě teď úřady slibují, nebo politici slibují vlastně totéž, co jsme slyšeli i třeba od německých politiků v minulých dnech. To znamená, že důsledně chtějí, zejména u útočníků nebo lidí, kteří se dostali do konfliktu s rakouskými zákony, přistoupit na politiku nulové tolerance. To znamená, že mají být okamžitě vyhoštěni bez nějakého pardonu. A v podstatě to se teď bude pravděpodobně v Rakousku prosazovat, vzhledem k tomu, že i tam teď probíhá jednání o nové vládě. Tak si myslím, že ten bezpečnostní aspekt i ve vztahu k migraci, k migrační politice bude o to silnější.

X Když o tom mluvíte, o jednání o vládě, tak ono se předpokládá, že kdyby byly předčasné volby, tak Svobodní můžou dostat ještě více hlasů než teď. Čili může tento útok i tahle perspektiva mít vliv na to, že budou chtít, dejme tomu, strany se spíš dohodnout, než to vypadalo v těch posledních měsících?

Myslím si, že určitě, že ty ostatní politické strany s výjimkou Svobodných, kteří jsou na tom v průzkumech velmi dobře a jsou na tom lépe, než kolik dostali hlasů v loňských parlamentních volbách, tak všechny ostatní strany nemají zájem na předčasných volbách.

To je vlastně nutí k tomu, aby se dohodli, zejména teda sociální demokraty a lidovce. A vypadá to, že už je to na dobré cestě, že by to mohlo být i docela rychle. Ale znovu říkám, i tyhle ty události, k nímž teď došlo v tom Villachu, budou určitě mít velký dopad právě na budoucí programatiku vlády a zejména teda na tvrdší přístup k migračním politice.

X Co to znamená tvrdší přístup? Protože jsme si říkali, že ano, do jisté míry už Rakousko je tvrdší, rychleji vrací neúspěšné žadatele o azyl, ale jsou tady ještě silnější požadavky. Třeba AfD tvrdí, že chce okamžité zastavení azylu, důsledné deportace zahraničních zločinců. Takže je ve hře i třeba okamžité zastavení azylu?

To je ve hře, ale spíš bych se možná vrátil k tomu, co naznačil dnes dopoledne na tiskové konferenci rakouský ministr vnitra Karner, který v podstatě naznačil, že by se mohla i budoucí vláda pokusit i rozšířit možnosti třeba policie nebo vyšetřovatelů, aby už bylo možné předem vytipovat rizikové skupiny potenciálních útočníků, potenciálních pachatelů.

Prostě možnost, když to řeknu zjednodušeně, provádět domovní prohlídky bez nějakého většího avíza dopředu. Namátkové kontroly s tím, aby dostaly úřady, dostala policie islamistickou scénu pod kontrolou.

 X X X

Arcibiskup odvolal vikáře pražské akademické farnosti Orko Váchu. Měl porušit pravidla kázání

Pražský arcibiskup Jan Graubner odvolal z funkce vikáře akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora Marka Orko Váchu. Farnost to uvedla na webu, důvody odvolání Vácha ani farnost neznají. Vácha, který je také lékařským etikem, ve funkci skončil po 18 letech. Upozornil na to server Aktuálně.cz.

 Mluvčí pražského arcibiskupství Jiří Prinz serveru Deník N řekl, že Vácha porušil předpisy katolické církve při bohoslužbě v pořadu Hospodin v hospodě vysílaného v televizi Noe.

Podle dopisu podepsaného Graubnerem, který farnost zveřejnila, byl Vácha uvolněn z funkce s účinností od 15. února. „Odvolán nebyl na vlastní žádost ani na žádost faráře, důvody nám nejsou známy a žádné další informace neznáme,“ uvedla akademická farnost.

Vzhledem k Váchovu odvolání se ruší všechny s ním naplánované aktivity, jako jsou zpovědi, biřmování, přednášky i mše svaté, doplnila farnost. Vácha v ní působil po boku Tomáše Halíka především v pastoraci studentů a mladých lidí.

Vácha uvedl, že o svém odvolání ví z dopisu od arcibiskupství. „Mohu jen říci, že jsem se věc dozvěděl ve čtvrtek a že mi nikdo z arcibiskupství nepsal, netelefonoval, nemluvil,“ napsal Vácha. Doplnil, že nemá zprávy o tom, že by se něco měnilo na jeho působení jako duchovního v Lechovicích na Znojemsku.

Podle mluvčího pražského arcibiskupství si na Váchu stěžovali věřící kvůli jeho vystoupení v pořadu Hospodin v hospodě. „P. Vácha je knězem brněnské diecéze. V Praze má pouze částečný úvazek. Během vystoupení v pořadu Hospodin v hospodě sloužil bohoslužbu proti předpisům katolické církve, což vyvolalo mezi věřícími bouři nevole, na což musel arcibiskup reagovat,“ řekl Deníku N Prinz.

Vácha se jako molekulární biolog specializuje na evoluční biologii, lékařskou a environmentální etiku. Od roku 2007 do loňska byl přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Před třemi lety byl členem odborného týmu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) pro řešení pandemie covidu-19.

Je členem poroty u Ceny Františka Kriegla udělované Nadací Charty 77, za zásluhy o svobodu a demokracii byl Vácha mezi 14 laureáty Ceny města Brna za rok 2022. Jméno Orko je skautskou přezdívkou, která zkracuje pojmenování Orlí oko.

Římskokatolická akademická farnost působí v Praze při kostele Nejsvětějšího Salvátora od roku 1990. Primárně slouží pastoraci studentů, učitelů a zaměstnanců pražských vysokých škol.

X X X

  Loni do Lán dorazily stovky lovců, včetně zahraničních. Obora vydělala miliony

Na lov do Lánské obory v loňském roce dorazily stovky lovců. „Lány navštívilo 59 lovců na individuální lovy a 276 lovců v rámci hromadných lovů neboli naháněk,“ potvrdila pro iDNES.cz mluvčí Kancelář prezidenta republiky (KRP) Karolína Blinková. Zastřílet si do Lán vyrazili také zahraniční lovci.

 Mluvčí Hradu Karolína Blinková pro iDNES.cz také řekla, že za rok 2024 činily tržby za poplatkové lovy 6 685 465 korun. „V roce 2023 navštívilo Lesní správu Lány 67 lovců na individuální lovy a 189 lovců v rámci hromadných lovů,“ porovnala.

Zároveň však poznamenala, že ohledně dat například z let 2022 či 2019 vychází pouze z dohledatelných informací minulého vedení obory.

„Z nich vyplývá, že v roce 2022 bylo v Lánech 70 lovců na individuální lovy a 53 lovců v rámci hromadných lovů a v roce 2019 na individuální lovy 47 lovců a 122 lovců v rámci hromadných lovů,“ uvedla po porovnání a s ohledem na covid.

Blinková také poznamenala, že letos se ceník individuálních lovů měnit nebude. „Upravíme ceník hromadných lovů, včetně zvýhodněných balíčků odlovu pro některé druhy zvěře,“ vysvětlila mluvčí KPR.

Zároveň dodala, že v loňském roce do obory nevyrazil lovit prezident ani žádný jiný zaměstnanec hradní kanceláře.

Pavlův sponzor ulovil v Lánech zvířata za 700 tisíc, u smluv Hrad chyboval

„Optimální podmínky pro vzrušující lov“

V Lánech mají lovci možnost vyrazit na srnky, jeleny, muflony či bažanty. Největším postrachem zvířat zůstávají Němci, Slováci a české firmy. Za lovy soukromníků inkasují Lány miliony.

Loni například vyšel srnec od čtyř tisíc, jelen od patnácti nebo divočák za cenu začínající na jednadvaceti tisících. Do ceníku Lesní správy Lány se loni podívaly desítky honců, kteří do areálu kolem prezidentského sídla vyrazili střílet místní zvěř. Primárně má přitom honitba sloužit potřebám Kanceláře prezidenta republiky.

 Do lánské obory se pořádají doslova zájezdy. Například německá společnost Westfalia Jagdreisen od loňského 8. září do 2. listopadu za dva hony utratila v Lánech 1,5 milionu korun bez DPH. Společnost se zaměřuje na organizování lovů v zahraničí, a to nejen v Česku, ale třeba také ve Skotsku, Srbsku či Mongolsku a na Aljašce. Například do Kanady láká na lovy medvědů.

K lovům v lánském revíru německá firma láká slovy: „Kromě lovu jelenů sika a muflona je možné v České republice lovit i jelena lesního. Na bývalém prezidentském území Lány máte optimální podmínky pro vzrušující lov velkých jelenů v říji,“ lákal mimo jiné.

 Milion korun za lov bažantů

Nejde však jen o zahraniční lovce, do Lán míří také čeští podnikatelé. Například společnost Renomia si podle Registru smluv zaplatila na začátku listopadu poplatkový lov za 150 tisíc korun bez DPH. Jedná se o českou pojišťovací makléřskou společnost.

 Společnost Agrotrade zase zaplatila za lov bažantů 16. září milion korun bez DPH. Danou společnost vybudoval Miroslav Toman starší, otec exministra zemědělství Miroslava Tomana. Server Aktuálně.cz v roce 2019 upozornil, že rodina Tomanových podniká od začátku 90. let zejména v zemědělství a potravinářství.

X X X

 Rusům se nelíbí omezení k zisku českého občanství. Musí se vzdát ruského

 V Česku žije na 40 tisíc Rusů, v roce 2023 získalo přes 1 160 z nich české občanství, nejvíce za dlouhá léta. To se zřejmě nebude opakovat. Nově Rusové nemohou žádat o české občanství, pokud si nechají i ruské. Navíc jsou zmrazeny všechny již existující žádosti.

 Nové podmínky vycházející z novely zákona Lex Ukrajina 7 jsou podle kritiků diskriminační, obecně totiž české zákony dvojí občanství umožňují.

„Pokud budou chtít občané Ruské federace získat české občanství, budou se muset vzdát ruského. Poslanecký návrh, který reaguje na aktuální bezpečnostní situaci, se stal součástí novely a platit bude do doby, než dojde k normalizaci vztahů s Ruskem,“ popisuje ministerstvo vnitra.

„Žádná jiná země nerozpoutala v Evropě takovou válku jako Rusko,“ obhajuje selektivní povahu novely předkladatel úpravy Martin Exner (STAN). Podle části expertů ale novela bezpečnostní situaci neovlivní.

České občanství jen Rusům, kteří se vzdají ruského, navrhli poslanci do vládní novely

„Zákon se jeví jako laciné plácnutí do vody. Pokud bude chtít žádat o občanství ruský agent, zajistí si předtím občanství jiné země. Obyčejní lidé tuto možnost mít nebudou,“ kritizuje Andrea Krchová, ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v Česku.

Nutnost zbavit se svého původního občanství považují Rusové žijící v Česku za až nebezpečné. „Musela bych jet do Ruska, což v současné době není bezpečné. Manžel je Ukrajinec, naše dcery mají také ukrajinské občanství, takže je to pro mě riskantní,“ řekla iDNES.cz Katerina Lubská, která žije v Česku už patnáct let.

Hrozba i pro příbuzné

„Kdybych jel do Ruska s cílem zbavit se občanství, okamžitě se dostanu do hledáčku státu, hrozily by represe mým blízkým. Nedovedu si představit, že by mi režim opravdu dovolil se občanství zbavit,“ doplnil další Rus žijící v Česku Danila Naumov.

Poslanec Exner ale podobné výroky považuje za dezinformaci. Podle něj se lze zbavit ruského občanství i na ambasádě. Ruská zastupitelství v Česku či na Slovensku ale na dotazy iDNES.cz nereagovala. Podle ministerstva vnitra ale dříve doklady o pozbytí ruského státního občanství běžně vydávaly.

Kritiku změny odmítá i ministr Vít Rakušan (STAN). „Získání občanství je něčím nadstandardním, na co není právní nárok, ale co umožňuje přístup do bezpečnostních složek nebo do státní správy,“ uvedl s tím, že zde vidí rizika.

S tím souhlasí i Exner. „Rusové tu mohou vlastnit majetek, mohou cestovat. Nemohou být voleni a pracovat na určitých pozicích, to je celé,“ shrnul.

Žijte v Rusku! Ambasáda nabízí Čechům „humanitární“ víza. České úřady varují

Podle Naumova se tak ale Česko zbytečně zříká pomoci od Rusů, kteří nesouhlasí s Putinovým režimem. „Myslím, že Česko plýtvá potenciálem, protože protirežimně nastavení Rusové by mohli pomáhat například v boji s propagandou,“ popisuje. Rusové často svůj pobyt v Česku zdůvodňují právě negativním postojem k Putinově vládnutí.

 „Režim v Rusku je dlouhodobě nepřátelský vůči svým občanům a nyní také vůči demokratickým zemím. To je hlavní důvod mé emigrace,“ svěřil se iDNES.cz třeba Alim Šapijev.

Vlastnění ruského pasu bude za současných podmínek ale podle Exnera pro Česko vždy znamenat riziko. „Mohlo by dojít k situaci, kdy by jedinec měl brannou povinnost jak u nás, tak v Rusku,“ upozorňuje.

Podle ministerstva vnitra zákon umožňuje i výjimky pro Rusy, pro něž by zbavení se svého občanství znamenalo opravdu vážné riziko.