Policisté, NSZ Stříž, NKÚ Pekarovou šetřit a stíhat, protože lidé a firmy ČR nemají peníze. Pekarová miliardy vyhodila výlety do světa a ČR z toho nic neměla a nemá. Stejně postupuje i soudruh Fiala schovaný za premiéra, který rozkrádání milionů, miliard podporuje i u jiných poslanců, ministrů, jako je Jurečka, úředníků vlády, neboť ho drží u koryta státních miliard.

Byly to a jsou to i výlety do zahraniči, kde byl i Fiala, Pekarová, Rakušan, ale ČR z toho nic nemá. Do nebe je volající i pirát Bartoš, který nadělal miliardové škody, ale postižen nebyl a není. Dále se drží ve vládě řada jeho pracovníků, jako kdyby se nic nestalo. Celá parta Fialy, tzv koalice by měla být důkladně šetřena a stíhána pro státní rozkrádání financí ČR. 

X X X

 Fiala sám vyhodil mnoho miliard na Ukrajinu, kde je zničená země a jsou statisíce mrtvých. Pokračujte to dál, i když se ukazje, že by vraždění lidí na Ukrajině mohlo brzy skončit, neboť se o to snaží i nový prezident USA Trump a další rozumní politici  Evropy i světa. Sami Ukrajinci válku odmítají, před válkou se ukrývají doma, v cizině. Přesto všechno je do války stále nutí USA, Anglie a další země Západu, protože z toho mají miliardy za dodávky válečného materiálu.

X X X

Fialu před válkou na Ukrajině varoval i exprezident Klaus, neboť to není válka ČR, ale Západu. Policisté ČR, NSZ Stříž, NKÚ zjistit, kolik už ČR tato válka podporovaná Fialou, Pekarovou, Černochovou, Jurečkou, Lipavským a dalšími kamarády Fialy stála a žádat uhrazení všech škod zabavením jejich majetku. Pirát Lpavský u pirátů už skončil, takže by neměl ČR ve světě zastupovat a nedávat mu možnost výletů za ČR po světě a miliony ČR. Postarat by se o to měl generál Pavel.

X X X

VETO  PAVLA  K  ROZPOČTU  NA  ROK  2025?

 Místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu Jan Skopeček zastává názor, že by prezident republiky Petr Pavel neměl vetovat návrh státního rozpočtu na příští rok, který v úterý ve třetím čtení schválili poslanci. Neodpovídalo by to podle něj našemu parlamentnímu politickému systému. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek kritizuje, že vláda v návrhu nereflektovala připomínky Národní rozpočtové rady a vidí velké riziko pro naplnění rozpočtových příjmů i v ekonomickém výhledu na příští rok.

Premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) čeká v pondělí schůzka s prezidentem republiky Petrem Pavlem. Tématem bude návrh státního rozpočtu na příští rok. „Pan prezident má tři možnosti. Podepsat, nepodepsat respektive nechat uplynout lhůtu, v níž se má k návrhu vyjádřit, a pak zákon vyjde ve sbírce zákonů bez jeho podpisu. Anebo má možnost zákon vetovat. Myslím, že ideální varianta je – stejně jako to dělali předchozí prezidenti – zákon podepsat. Nepamatuji se, že by byl nějaký návrh státního rozpočtu vetovaný,“ řekl České justici místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu (PSP) Jan Skopeček (ODS).

„Mohu to komentovat historicky z titulu toho, že jsem působil jako poradce prezidenta Václava Klause. Tehdy jsme dostávali ne úplně dobré rozpočty od sociálně demokratických vlád. K tomu prezident republiky byl ekonomem a politikem pravicového ražení, neměl rád přerozdělování a kritizoval schodky rozpočtů. Ale uvědomoval si roli prezidenta v ústavním systému a ty rozpočty, byť se mu z pozice ekonoma a pravicového politika nelíbily, podepisoval, protože věděl, že vyjadřují vůli legitimní vlády, která má většinu v poslanecké sněmovně. My nemáme prezidentský, nýbrž parlamentní politický systém, tak si myslím, že se prezident má k rozpočtu případně kriticky vyjádřit, nechválit ho, klidně kritizovat a chtít vysvětlení, ale nemá zákon o rozpočtu vetovat,“ podtrhuje Skopeček.

Hlava státu dostala doporučení svého poradce, renomovaného makroekonoma a hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka, návrh nepodepsat. Marek upozorňuje, že návrh nejdůležitějšího zákona nerespektuje připomínky Národní rozpočtové rady, která mu vytkla nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje v celkové výši 40 až 50 miliard korun. To návrhu zákona vytýká i nejsilnější opozice, hnutí ANO.

X X X

 Investice jsou vysoké jen nominálně

A jak vidí návrh státního rozpočtu jiní ekonomové? „Problém je v tom, že už Národní rozpočtová rada našla v rozpočtu několik slepých míst a návrh, který byl schválen, tuto skutečnost opomíjí. Ještě bych k tomu přidal jeden potenciální problém, a to je ekonomický růst v příštím roce. Výhled není příliš příznivý, takže předpokládat, že nám ekonomika vzroste o 2,7 procenta, je hodně silný předpoklad. S tím je třeba být spíše opatrný, protože slabší ekonomický růst znamená slabší výběr daní,“ řekl České justici hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Dufek připouští, že i v minulosti se diskutovalo o tom, že některé příjmy nejsou naplnitelné, jako třeba z digitální daně. Ale tentokrát je podle něj riziko vyšší.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na obranu rozpočtu několikrát zopakoval, že navržený rozpočet na rok 2025 je rekordní v investicích. „Nominálně se to tak asi říci dá. Problém je, že se průběhem času snižuje kupní síla peněz, které do těch investic jdou. Sto miliard na investice před pěti lety je něco jiného než sto miliard dnes. Když se na to budeme dívat z hlediska nominální hodnoty a zapomeneme na to, že stavební práce a stavební materiály výrazně podražily, tak to samozřejmě může vypadat jako rekordní částka,“ říká Dufek.  

Pokud by prezident návrh státního rozpočtu na příští rok nepodepsal, nemělo by to podle Dufka žádný významný vliv na zahraniční investory a ekonomiku, protože míra zadluženosti Česka zůstává nízká. „Nikoho by to nešokovalo, byla by to ale zbytečná reputační kaňka,“ uzavírá hlavní ekonom Banky Creditas Dufek.

Drtivá většina z více než 100 pozměňovacích návrhů neprošla

Poslanci v rámci druhého čtení navrhli více než 100 pozměňovacích návrhů. Celkově chtěli přesunout na jiný než plánovaný účel 224 miliard korun. Nakonec si poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila přesun zhruba tří miliard korun. Z toho přes půl miliardy navýšilo částku na platy v justici, více než miliarda šla na navýšení platů v policii a hasičském záchranném sboru, dalších 700 milionů bylo přesunuto do vodohospodářské infrastruktury. Z opozičních návrhů prošel pouze návrh Patrika Nachera (ANO), který se zasadil o přesun 15 milionů pro nevládní organizace zaměřené na podporu ochrany spotřebitele.

„Některé pozměňovací návrhy podporu získaly, drtivá většina nikoliv. Je třeba si uvědomit, že ve druhém a třetím čtení nelze měnit celkovou bilanci příjmů a výdajů. Dá se pohybovat jen v rámci schválených hlavních ukazatelů. Což samozřejmě zužuje prostor pro pozměňovací návrhy, protože máte šanci jen přesouvat schválené peněžní prostředky mezi některými kapitolami. Poslanci se většinou snaží vzít dodatečné peníze, které chtějí dostat na nějakou svou prioritu, z rozpočtové rezervy. Ale ta rozpočtová rezerva je daná zákonem. A přestože byla tentokrát vyšší, byla tam navržena zhruba jedna miliarda, takže souhrn hodnoty pozměňovacích návrhů byl absurdní a bylo od začátku jasné, že uspěje jen několik dílčích návrhů v celkově nízkém finančním objemu“, vysvětluje místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček.  

Ivana Pečinsková, ceskajustice.cz

X X X

 Chtějí oslabit Rusko boji v Sýrii a protesty v Gruzii

 V minulosti docházelo na různých kontinentech k mnoha lokálně definovaným konfliktům, které spolu často nesouvisely. Ale v dnešním globálním světě, ve kterém velcí hráči operují se všemi mocnými strukturami speciálních služeb, si vždy v každém jednotlivém konfliktu musíme položit otázku, kterým zájmům slouží. Nyní, když je stále jasnější, že Ukrajina nebude schopna dosáhnout úspěchu v konfliktu s Ruskem i přes masivní západní podporu, dochází v současnosti k velmi zajímavým incidentům i v jiných koutech světa. Toto konstatování uvádí v úvodu článku publikovaného na portálu infoBRICS odborník z Centra geostrategických studií v Bělehradu Patrick Poppel.

Džihádistická skupina Hayat Tahrir al-Sham (HTS) a její spojenecké skupiny zahájily v Sýrii překvapivou velkou ofenzívu proti vládním jednotkám.  Podařilo se jim dostat části města Aleppo pod svou kontrolu. Rusko, které je spojencem Sýrie, pak provedlo nálety poprvé od roku 2016. Ministři zahraničí Íránu, Turecka a Ruska se mají sejít 7. prosince, aby projednali situaci. Podle státních médií to oznámil íránský ministr zahraničí Abbas Araqchi. Setkání v takzvaného   Astanského formátu  se má konat na okraj fóra v Dauhá.

Tato ofenzíva byla zcela nečekaná. Málokdo čekal, že se syrským rebelům podaří znovu zahájit velkou ofenzívu. Důvodem tohoto úspěchu je jednoznačně to, že ani syrský režim neočekával útočné operace. Navíc je celková situace, že příznivci syrské armády, zejména Rusové, Íránci a Hizballáh, jsou v tuto chvíli zaneprázdněni jinými věcmi.  Všichni tito aktéři mají v tuto chvíli plné ruce práce: Rusko speciální operací Ukrajiny, Írán svou slabostí v konfliktu s Izraelem a Hizballáh následky izraelského útoku na Libanon od října. Tato situace nyní svazuje mnoho ruských sil v tomto regionu. Tato skutečnost je jednoznačně v zájmu západních sil.

Současně v Gruzii nyní probíhají masivní protesty prozápadní opozice. Protesty v  začaly před několika dny. Jsou namířeny zejména proti odkladu jednání o přistoupení země k EU na rok 2028, který oznámil premiér Kobachidze.  V Gruzii „žádná revoluce“ nebude, zdůraznil ovšem novinářům Kobachidze. Obvinil také, že protesty jsou „financované ze zahraničí“. Gruzínská prezidentka Salome Zurabišvili, která je proti vládě, uvedla, že neexistují „žádné známky“, že by protestní hnutí v zemi utichlo.

Pobaltské členské státy EU a NATO Estonsko a Litva uvalily sankce na jedenáct zaměstnanců gruzínské vlády, které obvinily z porušování lidských práv. Zástupce mluvčího vlády Wolfgang Büchner v Berlíně uvedl, že německá federální vláda „stojí na straně lidí v Gruzii, kteří jsou oddáni evropským hodnotám, demokracii, svobodě projevu a lidským právům a očekávají, že jejich vláda provede příslušné korekce“.   Velmi podobná rétorika, jakou jsme slyšeli v roce 2014 ohledně převratu na Ukrajině. Protesty v Gruzii tedy mají masivní západní podporu. Bezpečnostní struktury Ruské federace musí nyní tento vývoj v sousedním státě bedlivě sledovat a analyzovat.

Existuje také další potenciál pro konflikt kvůli regionům Abcházie a Jižní Osetie, které se oddělily od Gruzie. Jak víme z minulosti, zmrazené konflikty se často používají k tomu, aby byly znovu aktivovány ve správný čas. V Gruzii již proběhly diskuse o opětovném připojení těchto nezávislých území ke gruzínskému státu.

Současnou situaci v Gruzii lze označit za nebezpečnou, protože je zde velká podobnost s událostmi, které se odehrály na Ukrajině v roce 2014. Je jasné, že západní síly podporující Ukrajinu chtějí otevřít další fronty proti Rusku. Vzhledem ke své geografické poloze a současné politické situaci je Gruzie pro takový experiment velmi vhodná.

Konflikt na Ukrajině, stejně jako současné boje v Sýrii a protesty v Gruzii, souvisí se zájmy Západu. Cílem je oslabit Rusko a jeho spojence a přitáhnout další státy na stranu Západu. Je také zcela představitelné, že Bidenova vláda plánuje další eskalaci z obavy, že po očekávané lednové inauguraci Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta dojde na nová politická řešení.

 (Kráceno, vybrala a připravila J. Putzlacher), server vasevec.cz

X X X

 UKRAJINCI  NECHTĚJÍ  BOJOVAT  ZA  VLAST

 Masivně dezertují z bojiště i z výcviku. Ukrajina nestačí střídat vojáky

Za prvních deset měsíců letošního roku dezertovalo dvakrát více ukrajinských vojáků než v předchozích dvou letech války dohromady. Ukrajinští prokurátoři zahájili mezi lednem a říjnem letošního roku 60 tisíc trestních řízení proti vojákům za zběhnutí, napsal list Finacial Times.

V případě prokázání viny hrozí mužům trest odnětí svobody až na dvanáct let. Rovněž agentura Reuters uvedla, že celkově bylo od února 2022 zahájeno téměř 95 000 trestních řízení proti vojákům kvůli „svévolnému opuštění“ jednotky a pro závažnější trestný čin dezerce z bojiště.

Důstojníci také řekli, že mezi dezertéry byli i vojáci, kteří utekli poté, co podlehli vyčerpání, protože bojovali už sedm i osm let.

 X X X

EXPERTI  USA,  RUSKA  O  VÁLCE  UKRAJINY

 Šéfové ruské a americké armády spolu telefonovali. Hovořili i o raketě Orešnik

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov před týdnem telefonoval se svým americkým protějškem Charlesem Brownem, který je předsedou sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), který rozhovor označil za velmi neobvyklý, neboť Gerasimov naposledy se svým americkým kolegou, tehdy Markem Milleym, telefonicky jednal v říjnu 2022.

  Podle deníku Gerasimov řekl Brownovi, že odpálení balistické rakety Orešnik (Líska) na Ukrajinu bylo plánováno již týdny před rozhodnutím USA umožnit Ukrajině údery střelami ATACMS na cíle v ruském zázemí.

Rusko zmíněnou raketu vyslalo na Ukrajinu před dvěma týdny. Šéf Kremlu Vladimir Putin vypálení střely, kterou označil jako jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik, zdůvodnil odvetou za kroky Západu. Před týdnem pak Putin řekl, že Rusko uskuteční na Ukrajině další bojové testy rakety a že cílem se mohou stát nejvyšší ukrajinští představitelé.

Gerasimov, kterého deník označil za architekta ruského vpádu na Ukrajinu, však Brownovi řekl, že odpal rakety Moskva plánovala již dlouho před rozhodnutím amerického prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajincům údery americkými zbraněmi v hloubi Ruska.

Brownův mluvčí Jereal Dorsey uvedl, že rozhovor se týkal globálních i regionálních bezpečnostních témat včetně ruské invaze na Ukrajinu a také toho, jak zvládat rizika možné eskalace konfliktu.

Dorsey rovněž řekl, že Brown na Gerasimovu žádost slíbil, že telefonát nebude sám oznamovat. Mluvčího se na rozhovor původně zeptal jeden novinář. Proč chtěl ruský vojenský představitel udržet rozhovor nezveřejněný, není podle NYT jasné. List nicméně napsal, že předchozí telefonát v říjnu 2022 s Milleym se rovněž uskutečnil v době vzrůstajících obav z toho, že Moskva chce válku na Ukrajině eskalovat.

O Orešniku je známo jen málo, přesto někteří experti upozorňují, že to nemusí být zcela nově vyvinutá raketa, jak tvrdí Putin. Často v této souvislosti zmiňují raketu RS-26 Rubež, která vychází z RS-24 Jars, která je známá jako Topol-MR. Ukrajinská rozvědka zase uvedla, že raketa je mobilní systém Kedr (Cedr). Server RBK Ukrajina vyvozuje, že tento systém je evolucí rakety Rubež.

O samotném odpalu rakety napsal server The Kyiv Independent, že Moskva ho vnímala spíše jako ukázku sílu než snahu o vyhrocení války. To naznačuje i Putinovo vyjádření, že terčem se mohou stát rozhodovací centra v Kyjevě. Takové vyjádření spíše šíří strach, než ohlašuje možnost bezprostředního útoku, dodal portál.

 X X X

  Která Korea je nebezpečnější: Severní či Jižní…?

 Asi tak měsíc Západ vyšiluje nad vážným nebezpečím, které plyne ze strany Severní Koreje. Burcuje vedení NATO, burcuje progresivistická a protiruská část Evropského parlamentu, bohužel větší, ale zjevně postupně oslabující. A co dělá Severní Korea tak nelogického a hrůzného?

No, když ji chce celý Západ zlikvidovat už roky, tak se přirozeně obrací k těm, kteří ji nezavrhují. A když celý Západ a všechny jeho složky (země NATO i EU) chtějí likvidovat Rusko, obrací se přirozeně za adekvátní protislužby na jeho podporu.

Údaje o její aktivní pomoci Rusku v Kursku coby ohrožení Západu jsou spíše virtuální (zatím žádní Korejci nebyli ze strany Ukrajinců zajati či dokonce usmrceni) a vše pomalu budí dojem, že vlastně jde jen o jakousi stínohru.  Svou úlohu to plní a svým způsobem Západ pomáhá prestiži Ruska, že zvládá problémy za pochodu.

Do představy hrůzostrašné Severní Koreje a hysterických výkřiků západních politiků náhle přišlo jako blesk z čistého nebe vyhlášení stanného práva „samozřejmě prozápadním a tedy i rozhodně správným“  jihokorejským prezidentem Jun Suk-jolem, údajně pro podporu severokorejských sil.

Ukázalo se ovšem, že tento muž se zjevně špatnou hlavou to přehnal a rázem se proti němu postavila  celá politická scéna.

A tak, i když náš obdivovatel všech protiruských sil Lipavský vyslovil  víru, že se současnému vedení Koreje, tedy demokratickému vedení, podaří věci zvládnout, pod tlakem odporu prezident Jun Suk- jol po šesti hodinách stanné právo odvolal. A je téměř jisté, že budou úspěšné snahy o jeho odvolání.

A tak zůstává otázka, zda například Kim-jong – un, který jistě nemusí být šálkem kávy pro většinu z nás, nakonec neměl správné informace o ohrožení své země ze strany jižního souseda, že nechal z bezpečnostních důvodů rozbourat komunikaci s Jihem.

Zdá se totiž, že onen Jun-Suk-jol je podobný šílenec jako náš Lipavský, Černochová, Pekarová-Adamová a další.

A jinak, že se dnes ale krásně vyjasnilo… JUDr. Jiří Vyvadi, server vasevec.cz

X X X

V  POLSKU  TRESTNÝ  ČIN  ZA  BANDERY

ZELENSKÝ  BANDERY  STÁLE  PODPORUJE

NAPOJEN  NA  FAŠISTY  HITLERA  V  NĚMECKU?

 Polsko: Propagace banderismu jako trestný čin

 Poslanecký klub strany Právo a spravedlnost předložil v polském Sejmu návrh zákona, kterým se mění zákon o Ústavu národní paměti a trestní zákoník, který by zakazoval propagaci banderovských názorů a symbolů spojených s ukrajinskými šovinisty. Ukrajinci v letech 1943-1945 zavraždili na Volyni a východním Malopolsku až 120 000 lidí.

„Banderismus byla ideologie, která ospravedlnila volyňskou genocidu, tedy genocidu páchanou na Polácích ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války,“ řekl na tiskové konferenci šéf klubu PiS Mariusz Błaszczak.

Poslanci strany Právo a spravedlnost také požadují obnovení financování muzea v Chełmu věnovaného obětem genocidy spáchané banderovci. Také tuto záležitost poslanci chtějí upravit zákonem.

Doplňme, že podobný pozměňující zákon o postihování názorů oslavujících banderismus byl v Sejmu přijat již před šesti lety. Ústav národní paměti se měl kromě základního úkolu výzkumu a stíhání zločinů komunismu a nacismu věnovat také zločinům spáchaným ukrajinskými nacionalisty a ukrajinskými formacemi kolaborujícími s německými nacisty.

Proti návrhu se však vymezil prezident Andrzej Duda podáním k Ústavnímu soudu. V lednu 2019 soud souhlasil s negativním názorem prezidenta. Server vasevec.cz

X X X

Kaňka na Trumpově úspěchu? Ve Sněmovně reprezentantů bude muset bojovat

Po volbách ovládneme celý Kongres a Donaldu Trumpovi v cestě k absolutní nadvládě nad Amerikou už nebude stát vůbec nic. Tak nějak by se dalo shrnout nadšení republikánů pár hodin po prezidentských volbách. Jenže konečné výsledky ukazují, že zejména ve Sněmovně reprezentantů spíše oslabí a prezident se rozhodně nemůže spolehnout na bezproblémové schvalování jeho nápadů.

 Od úterního večera lze, takřka přesně měsíc po volbách, označit výsledky za konečné. Republikánská strana si pro sebe uzmula prezidentský úřad i obě komory Kongresu. Ve Sněmovně reprezentantů se však bude muset otáčet, má zde jen těsnou většinu 220 křesel, demokraté získali 215.

List The Washington Post uvádí, že jde o druhou nejmenší většinu za takřka sto let. Pět mandátů navíc se sice může jevit jako dostatečná rezerva, jenže ne s Trumpem v úřadu.

 Rovnou tři kongresmany nominoval do ministerských pozic. Matt Gaetz je sice ze hry, na svůj post v Kongresu ale mezitím stačil rezignovat. Místa se budou muset zaplnit rovněž po Michaelu Waltzovi a Elise Stefanikové. V jejich volebních obvodech se do 80 dní po rezignaci uspořádají nové volby. Zejména záplatu za Stefanikovou nemají republikáni jistou a místo může připadnout i demokratům.

 Na mnoho týdnů tak budou republikáni po Trumpově inauguraci disponovat pouze 217 křesly, a při schvalování legislativy si tedy nemohou dovolit ztratit takřka žádný hlas. „Museli byste se vrátit až k administrativě Herberta Hoovera, abyste našli ještě menší většinu po listopadových volbách,“ komentuje analytik televize CNN Harry Enten.

A jak ukázaly uplynulé roky, takto těsná většina nemusí na schvalovací proces stačit. I v posledních letech, kdy se republikáni mohli opřít o 222 hlasů, byla Sněmovna reprezentantů rekordně nevýkonná. Výjimkou nebylo shánění hlasů u přeběhnuvších demokratů, u kterých musel prosit o podporu i sám předseda dolní komory Mike Johnson.

Pro Trumpa tak bude klíčové, aby se za něj strana postavila v absolutní jednotě, jakékoli vzpurné hlasy zničí jeho plány. Ano, může použít exekutivní příkazy, nominace na ministerské posty však musejí projít schvalovacím procesem Kongresu. A že jsou i v Republikánské straně opoziční názorové proudy, ukazuje žebříček protrumpovské organizace Heritage Action. Najdeme v ní desítky lidí, kteří v přehledu afinity k Trumpovým názorům pohořely.

Pointou budiž, že bití v prsa Trumpova týmu o jasné většině v obou komorách Kongresu je jen marketingovým tahem. Realita bude pro příštího prezidenta mnohem složitější.

 X X X

  Hrozba je virus chřipky, říká Konvalinka

Právě před pěti lety, začátkem prosince, se v Číně objevil neznámý virus, který později proměnil celý svět. Podle Jana Konvalinky, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie virus, už covid značně ztratil na své nebezpečnosti, i když lidé stále mohou onemocnět. „Příští opravdová hrozba bude virus chřipky,“ předpovídá pro Český rozhlas Plus.

 „Virus SARS-CoV-2 pořád infikuje lidi, pomalu si mutuje. Není to tak, že by zmizel,“ zdůrazňuje biochemik Konvalika.

Profesor Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie

Podle něj už byli koronavirem infikovaní skoro všichni lidé, mnoho z nich opakovaně. Aktuálně nepředstavuje virus tak velké nebezpečí jako před čtyřmi lety, stále je ale rizikem pro lidi staré a oslabené. 

Varianta omikron podle něj předvádí to nejvíce, co koronavirus umí: šíří se poměrně snadno a rychle, onemocnění ale není tak vážné. 

Pokud dojde k další celosvětové pandemii, bude se podle Konvalinky jednat o jiný virus. „Myslím, že ta příští opravdová hrozba bude virus chřipky,“ odhaduje.

Miliony životů

Ačkoliv někdy zaznívá, zda tlak na to, aby se lidé proti covidu-19 očkovali, nebyl příliš silný, Konvalinka má jasno. „Není pochyb o tom, že očkování zachránilo miliony lidských životů. Celosvětové odhady jsou mezi pěti a dvaceti miliony,“ zdůrazňuje.

 Jen v Česku v souvislosti s onemocněním zemřelo asi 40 tisíc lidí. Vyplývá to z výpočtů, které pracují se statistikou toho, kolik lidí by zemřelo bez pandemie. Biochemik zdůrazňuje, že bez očkování by obětí v Česku mohlo být i víc než dvojnásobek.

„Pro mne očkování fungovalo. Je mi líto i těch 40 tisíc zemřelých, kteří tady mohli být s námi,“ říká. „Pokud jde o tlak na očkování, tak to je druhá otázka – politická – zda přesvědčovat i lidi, kteří se očkovat nechtějí. Ale všechny západní země se vydaly cestou apelu,“ podotýká.

Výhodu očkování vidí biochemik především v tom, že se tehdy podařilo zploštit křivku nakažených a nedošlo tak ke kolapsu nemocnic. 

Pandemický zákon

Za více sporné politické rozhodnutí považuje Konvalinka rozhodnutí o lockdownech a jiných opatřeních. „Zde je zcela legitimní se ptát, co bylo a nebylo nutné,“ zdůrazňuje.

Obraťte se na obvoďáka, říká ministerstvo pacientům s long covidem. Lékařům chybí pokyny i vzdělání

 Kritizuje také, že ani po této zkušenosti nebylo Česko schopné přijmout pandemický zákon, který by podobné otázky pokrýval. 

„Při příští možné velké epidemii zase budeme narážet na ty samé legislativní problémy. Vláda bude muset vyhlásit výjimečný stav, aby mohla udělat nějaká opatření, což bude právem kritizováno,“ upozorňuje Konvalinka.

„Ani já jako občan nechci, aby mi tady nějaký plukovník zakazoval vyjíždět z okresu do okresu, jak si sám rozhodne. To je opravdu velmi silný zásah do občanských práv a to je třeba velmi pečlivě promýšlet.“

Z celé pandemie covidu se ale společnost podle něj i něco naučila, například pracovat online a z domova. Také technologický vývoj šel dopředu.

A mluví také o zjištění, že v Česku máme epidemii psychických onemocnění u mladých lidí a dětí. „Nemyslím si, že covid byl jediný důvod. Ale určitě to urychlil,“ uzavírá Konvalinka.

X X X

    ‚Natolik závažné, že to nelze ignorovat.‘ Piráti na magistrátu volají po akci v kauze rekordních odměn

Pražští Piráti v otevřeném dopise vyzývají primátora Bohuslava Svobodu (ODS), aby nestranně prověřil okolnosti kauzy vyplacení rekordních odměn na magistrátu. Případ podle nich ohrožuje důvěru občanů v úřad. Radiožurnál tento týden zjistil, že jeho ředitel Martin Kubelka své bývalé asistentce vyplatil na odměnách 857 tisíc korun – násobně víc, než dostali jiní, i výše postavení kole     

‚Natolik závažné, že to nelze ignorovat.‘ Piráti na magistrátu volají po akci v kauze rekordních odměn

„Tak vysoké odměny nejen podkopávají důvěru veřejnosti i ostatních zaměstnanců magistrátu ve spravedlivé hospodaření s veřejnými prostředky, ale také narušují vztahy na pracovišti… jakékoliv pokusy o bagatelizace postupu pana ředitele Kubelky mohou snižovat důvěru občanů v řádné fungování (magistrátu),“ stojí v otevřeném dopise Pirátů.

Primátor Svoboda by podle Pirátů měl zaujmout „odpovědný postoj“ a zajistit „nestranné prověření způsobu rozdělování odměn“.

Svoboda kauzu pro Radiožurnál komentoval prohlášením, že udělování odměn zaměstnancům je výhradně rozhodnutím ředitele magistrátu.

„Za mě je velmi nešťastné, když se takto ve veřejném prostoru zneužívá téma odměn k šíření závisti a vyvolávání domněnek neoprávněnosti a zneužívání systému,“ doplnil k tomu s tím, že tento přístup sice chápe vůči politikům, ale nesouhlasí s ním v případě zaměstnanců magistrátu.

Sám Kubelka pro iDnes.cz uvedl, že jde o „politicky motivovaný útok“. Ostřeji než Piráti se k věci vyjádřila opoziční strana Praha sobě, která primátora Svobodu vyzvala ke Kubelkově odvolání. Kubelka řekl, že ke svému odstoupení nevidí důvod.

Rekordní odměny. Ředitel pražského magistrátu Kubelka své asistentce přilepšil o 857 tisíc korun

Rekordní odměny

Radiožurnál v pondělí informoval, že v minulém roce dostala bývalá asistentka ředitele magistrátu Martina Kubelky mimořádné odměny v celkové výši 857 tisíc korun.

Ze zaměstnanců spadajících do stejného odboru to bylo suverénně nejvíc a odměny jejích kolegů byly často i mnohonásobně nižší. Z písemného zdůvodnění odměn přitom nevyplývá, že by řešila nějakou výjimečnou agendu.

Nejmenovaná bývalá 28letá asistentka ředitele Kubelky, jejíž identitu Radiožurnál zná, získala rovněž k nájmu městský byt na prestižní adrese. Byt o dispozici 2+1 a rozloze 86,57 metru čtverečního se nachází v Provaznické ulici. Podle zaměstnanců magistrátu, se kterými Radiožurnál mluvil, není obvyklé přidělit takový byt mladé, bezdětné zaměstnankyni.

K nezvykle vysokým odměnám se vyjádřit nechtěla. „Obraťte se s dotazem na tiskového mluvčího,“ odpověděla na otázky Radiožurnálu.

Kubelka se v poslední době dostal do veřejného sporu zejména s náměstkem primátora Zdeňkem Hřibem (Piráti) kvůli auditu smluv městské společnosti Operátor ICT s magistrátem. Na zářijovém jednání Hřib a další Piráti z chyb, které audit našel, vinili úředníky, což Kubelka odmítl. Následně ředitelé magistrátních odborů napsali dopis, v němž si na výroky pirátských zastupitelů stěžovali.

X X X

Nechci vypovídat, slyšely soudkyně se žalobkyní v kauze pardubického advokáta. Přesto se dál ptaly

Královéhradecký soud ještě ani nestihl vyslechnout všechny obžalované z vraždy podnikatele a na povrch již vyplynulo pochybení v přípravném řízení. Od začátku si obhájce jednoho z obžalovaných stěžoval na postup okresního soudu při vazebním zasedání. Krajský soudce proto ve čtvrtek přehrál záznam z jednání, ze kterého je jasné, že soudkyně tehdy nerespektovala právo obviněného nevypovídat. Soud rozhodnutí o vazbě tedy přezkoumá.

Předseda soudního senátu Luboš Sovák ve čtvrtek odpoledne přerušil výslechy obžalovaných v kauze zmizení podnikatele Pavla M. Z podílu na vraždě je v tomto případu obžalovaný i elitní pardubický advokát Pavel Jelínek.

Pardubický advokát si objednal detektivní služby. O vraždě ale není důkaz, vypověděl obžalovaný.

Právě místo jeho výslechu se Sovák rozhodl vrátit k vazebnímu jednání, které proběhlo hned na počátku vyšetřování v květnu loňského roku. Obžalovaný Luboš Bičan se svým právním zástupcem Petrem Kaustou si totiž na postup Okresního soudu v Hradci Králové, který o vazbách rozhodoval, opakovaně stěžoval. Vytýkal mu například i zkreslení výpovědí v protokolu.

Nejdřív tak soudce protokol z jednání přečetl a následně nechal přehrát celý zvukový záznam. Zasedání tehdy vedla místopředsedkyně soudu Helena Huláková. Měla rozhodnout o dalším osudu Bičana po zadržení, tedy zda na něj uvalí vazbu.

Bičana tehdy přivedl policejní vyšetřovatel bez právního zástupce, který se z jednání omluvil. Huláková ho poučila, že má právo nevypovídat.

„Seznámil jsem se s usnesení (o zahájení trestního řízení, pozn. red.), nesouhlasím s tím, jak je formulováno. Rozhodně popírám účast na plánované, nebo dokonce nájemné vraždě. S policií pracuji od začátku tohoto případu. Včera mě zaskočily některé věci, něco pro mě bylo úplně nové. Proto jsem chtěl vyčkat na příjezd advokáta, který se s případem seznámil teprve včera. Proto jsem se rozhodl nevypovídat, protože si potřebuji v hlavě porovnat některé skutečnost a zjistit úlohu některých osob. Vypovídat zatím nechci,“ řekl tehdy hned v úvodu výslechu Bičan. 

Informace o tom, že nechce vypovídat, zazněla v prvních minutách záznamu hned několikrát. Soudkyně, ani dozorující státní zástupkyně Lenka Faltusová to ale vůbec nerespektovaly. Bičanovi kladly další a další dotazy, na které se sice snažil odpovídat, ale zároveň opakoval, že by nechtěl vypovídat. Celkové jednání s ním navíc vyznívalo velmi hrubě.

Na to také při čtvrtečním jednání soudu poukazoval Bičanův obhájce: „Jsou tady nějaké hodnoty, které by měly být dodržovány. Nedovedu si představit, že by někdo v této jednací síni chtěl, možná kromě paní státní zástupkyně, aby s ním bylo takto nakládáno.“

Žalobkyně odešla zadem

„Byl tři dny zajištěn policií. Byl masírován výslechy, byl v nestandardním postavení. Je to o lidských právech. O tom, jestli dodržujeme nějaké zásady, nebo využijeme toho, že tam není obhájce a budeme to dělat tak, abychom z něj něco vytáhli?“ kritizoval právní zástupce po přehrání záznamu s tím, že jednání se zúčastnili i čtyři vyšetřovatelé, i když je vazební jednání ze zákona neveřejné.

 Státní zástupkyně Faltusová se po přehrání nahrávky nijak nevyjádřila. Po skončení jednání navíc požádala justiční stráž, aby jí umožnila odejít bočním vchodem a vyhnula se tak například novinářům.

Soudce Sovák po přehrání nahrávek oznámil, že se bude zabývat přezkumem, zda je uvalená vazba od počátku platná. „Udělali jsme nějaký důkaz a na základě toho budeme rozhodovat,“ oznámil.

Odpovídat? Jedině všem

V soudní síni to ale nebyl první spor se státní zástupkyní Faltusovou, která čelí ze strany obhájců a obžalovaných časté kritice. Bičan totiž po dopolední monologické výpovědi oznámil, že nebude odpovídat na dotazy ani soudce, ani státní zástupkyně, ale pouze svého advokáta, na což má v rámci obhajoby právo.

Státní zástupkyně ale měla okamžitě námitku. „Buď pan obžalovaný nebude odpovídat na žádné otázky, ani soudu, ani obhájce, poté je to v pořádku. Ovšem pokud nebude ostatním stranám umožněno, abychom kladli otázky, tak se domnívám, že by neměl ani jeho obhájce,“ uvedla.

A odpověď od obhajoby na sebe nenechala dlouho čekat: „Podávám řečnickou otázku, zda trestní řád nebo Listina základních práv a svobod je v Hradci Králové jiná než v celé republice? Je to právo mého klienta a je to zcela běžné. Jenom to prokazuje tu skutečnost, že si paní státní zástupkyně neuvědomuje, co obsahuje trestní řád.“

Obžaloba viní Bičana, že přímo komunikoval s pardubickým advokátem Jelínkem, který ho měl požádat o zlikvidování Pavla M. za finanční odměnu. Šlo o bývalého přítele jeho dcery a otce jeho vnuka. To Bičan i Jelínek ale odmítají. Bičan připouští, že pro Jelínka dělal detektivní služby a jeho společnost zmizelého muže několik měsíců sledovala. To ale podle něj ustalo asi půl roku před zmizením.

Ve čtvrteční výpovědi řekl, že v den, kdy Pavel M. zmizel, ho Bičan vezl autem od jeho domu za jinými lidmi u Žďáru nad Sázavou, kterým dlužil peníze. Opakovaně zmiňoval bulharské občany. Živého a zdravého ho ale měl u Trhové Kamenice předat druhému obžalovanému Vlastimilu Grégrovi a dál se o něj nezajímal. Grégr ho odmítl před soudem vypovídat, ale také jakoukoliv vinu popírá.

Poslední obžalovaný Roman Lorenc, který vypovídal již v přípravném řízení, chtěl na úvod soudu prohlásit vinu a uzavřít se státní zástupkyní dohodu o vině a trest. Na takový postup ale soudní senát nepřistoupil a prohlášení viny odmítl. Policii Lorenc vypověděl, že trojice, které byl součástí, muže přepadla a vezla v autě směrem do Trhové Kamenice, kde mu píchla injekci do krku, přeložila ho do auta Grégra a on ho víc neviděl.

K únosu tehdy čtyřicetiletého muže došlo podle obžaloby v polovině prosince roku 2022. Státní zástupkyně došla k závěru, že vraždu si objednal pardubický advokát Jelínek, protože s ním měla jeho rodina spory o péči jeho vnuka. Tělo se dodnes nenašlo.

X X X

MAZÁNKA  Z  HOSPODÁŘSKÉ  KOMORY  CHYTILI  V  SENEGALU

Pochybných finančních transa cíl

V Senegalu minulý týden zadrželi předsedu zahraniční sekce české Hospodářské komory a šéfa společnosti Transcon Electronic Systems Ilju Mazánka. Informovala o tom ve čtvrtek senegalská média. Mazánek a jeho firma podle nich čelí podezření z pochybných finančních transakcí. Transcon v roce 2019 získala zakázku na modernizaci pěti regionálních letišť v Senegalu.

 Mluvčí Hospodářské komory Jan Sotona sdělil, že komora o věci ví. Také ministerstvo zahraničních věcí potvrdilo, že o případu zadrženého Čecha v Senegalu ví a poskytuje mu konzulární pomoc. Čeští diplomaté jsou v kontaktu s rodinou a zaměstnavatelem českého občana, jehož diplomacie nejmenovala.

Mazánek byl podle senegalských médií zadržen minulý čtvrtek na hraničním přechodu s Mauritánií, když namísto leteckého spojení zvolil pro odjezd z této africké země cestu po souši.

V Polsku zadrželi devět podezřelých ze sabotáže na pokyn Ruska. ‚Hovoříme o najatých lidech,‘ řekl Tusk

Jeho zatčení předcházelo několikadenní vyšetřování celní správy, po němž byl předvolán, aby poskytl informace o činnosti své společnosti. Místo spolupráce s úřady však podle médií zvolil odchod ze země, čímž vzbudil ještě větší podezření úřadů.

Senegalský deník Libération na základě svých zjištění uvedl, že celníci odhalili na účtech české společnosti Transcon Electronic Systems podezřelé transakce v hodnotě 70 miliard západoafrických franků (2,66 miliardy korun), které vyšetřovatelé označili za „pochybné“.

Kromě těchto nesrovnalostí je společnost obviněna také z neproclených dovozů a devizových deliktů. Pokuty uložené senegalskými celními orgány podle listu už nyní dosáhly 20 miliard franků (762 milionů korun).

Po zatčení byl Mazánek podle médií převezen zpět do Dakaru, kde byl v úterý předveden před finanční prokuraturu. Bude čelit obvinění z nedeklarovaného dovozu a devizových deliktů, která by mohla vést k závažnějším trestním stíháním, protože vyšetřování pokračuje.

Hodnota zakázky senegalského ministerstva turistiky a letecké dopravy pro výrobce letištních řídicích a monitorovacích systémů Transcon na modernizaci pěti regionálních letišť činila podle dřívějších informací v přepočtu 3,8 miliardy korun.

X X X

KŠEFTY  S  BYTY  V  BRNĚ.  ÚPLATEK  I  PRIMÁTORKA  ODS  VAŇKOVÁ?

 Úplatek i bílí koně mezi příbuznými primátorky v Brně. Novinář popisuje kauzu privatizace bytů

Už dva lidé vypověděli, že brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) převzala úplatek v kauze údajné korupce s brněnskými městskými byty. Vaňková to odmítá. Před soud se ale v prosinci má dostavit jako svědkyně. Proč se o kauzu zajímá také ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS)? „Vaňková a Blažek jsou dlouholetá dvojice. Lidé zapojení v kauze mají k ministrovi blízko,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus novinář z Deníku N Tobiáš Pospíchal.

 „Systém fungoval tak, že ještě předtím, než byl městský byt určený k privatizaci, v něm získali nájemní smlouvu příbuzná nebo známí politiků,“ popisuje novinář. O nájemní smlouvě se přitom hlasuje právě v radě města. 

Tobiáš Pospíchal, brněnský zpravodaj Deníku N

Tito nájemníci by přitom podle pravidel na nájem mnohdy nedosáhli. 

„Nicméně bytová komise, ve které byli koaliční politici, spolustraníci a lidé z tohoto okruhu, jim umožnila přeskákat v pořadníku potřebnější uchazeče. A podle soudní verze to bylo mnohdy za úplatek nebo za další odměnu,“ přibližuje Pospíchal. 

Obyvatelé pak mohli byt privatizovat, a to za různých podmínek. Třeba i se slevou 70 procent. 

Roli bílých koní podle novináře sehrávali v bytové kauze i rodinní příslušníci brněnské primátorky Vaňkové. Pospíchal doplňuje, že z veřejných důkazů lze doložit převody bytů, které Vaňková zařídila. Nebo kde, ještě jako radní na Brně-střed, hlasovala pro převod nebo nájem. 

Brněnská primátorka podle policie využila bílé koně, aby získala velký byt od města

„Úlohou soudu je prověřit, zda tyto činy byly doprovázeny úplatky či odměnami,“ doplňuje. U soudu zatím padl trest v případě tří lidí, policie ale síť v kauze ještě rozplétá. 

Proti brněnské primátorce Vaňkové zatím vypověděl bývalý starosta Rojetína Pavel Hubálek. „Podle své verze dal Markétě Vaňkové úplatek za to, aby některé pozemky byly převedeny na lidi, které chtěl,“ dodává Pospíchal.

O úplatcích pro primátorku promluvila i další svědkyně, dřívější partnerka švagra Vaňkové. Primátorka ale zatím v celé kauze figuruje pouze jako svědkyně.

Zájmy ministra Blažka

O kauzu se opakovaně zajímal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Žádal o jména soudců, kteří se kauzou zabývají, a dotazoval se na osobní informace o státní zástupkyni Petře Lastovecké.

„Státní zástupkyně toto považuje za bezprecedentní situaci a vnímá to jako jistou formu politického nátlaku. Říkala, že za celou dobu svého působení si na nic takového nevzpomíná,“ komentuje Pospíchal, jak se k ministrovu postupu postavila státní zástupkyně.

„Pavel Blažek a Markéta Vaňková jsou dlouholetá dvojice už z doby, kdy primátorka studovala na brněnských právech,“ připomíná novinář. A doplňuje, že lidé, kteří jsou v kauze brněnských bytů zapojeni, jsou Pavlu Blažkovi blízcí. Ministr byl v kauze vyšetřován, ale zatím vyslýchán v této souvislosti nebyl.

Organizace Transparency International v minulosti vyzvala premiéra Petra Fialu (ODS), aby Blažka kvůli střetu zájmů odvolal. 

X X X

 Kdo zastaví řádění soudkyně Říhové?

Jak je možné, že se v české soudní praxi něco takového může stát? Justice má být nezávislá ale nikoliv zlá a svévolná. Prosím a vyzývám všechny kompetentní osoby i instituce, aby pomohly spravedlnosti v neuvěřitelné kauze, kdy Jaroslav Fröhlich, jeho manželka a jeho společník čelí trestnímu stíhání už téměř deset let, aniž by byl předložen jediný důkaz o jejich vině.

Spolek Šalamoun zveřejnil článek „Řádění soudkyně Říhové zastavil Ústavní soud.“ Bylo by krásné, kdyby tomu tak bylo. Autor ovšem neměl na mysli zastavení veškerých podivných a nezákonných aktivit soudkyně Krajského soudu v Praze, které lze nazvat řáděním bez jakékoliv nadsázky, ale konkrétně nápravu zneužití vazby, o kterém jsem psal ve svém článku, který vyšel 28. 9. 2024 na České justici pod názvem Zneužití vazby aneb Excesy soudců Krajského a Vrchního soudu.

„Rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 6. listopadu 2024 (sp. zn. III. ÚS 1966/24), které bylo vyhlášeno včera, dne 20. listopadu 2024, přineslo zásadní průlom v kauze Jaroslava Fröhlicha. Ústavní soud se v něm výhradně zaměřil na otázku vazby, přičemž ve svém nálezu jasně konstatoval, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12. června 2024, č. j. 5 To 33/2024-28232, a usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 26. dubna 2024, č. j. 1 T 8/2018-28134, bylo porušeno základní právo stěžovatele na osobní svobodu podle čl. 8 odst. 1, odst. 2 a odst. 5 Listiny základních práv a svobod a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Zásah Ústavního soudu je o to pozoruhodnější, že v rozmezí pouhých deseti dnů došlo k dalšímu unikátnímu kroku: ministr spravedlnosti Pavel Blažek podal ve prospěch Jaroslava Fröhlicha stížnost pro porušení zákona právě proti těmto rozhodnutím. Jako Spolek Šalamoun nepamatujeme situaci, kdy by Ústavní soud a ministr spravedlnosti zasahovali v tak krátkém časovém intervalu do totožné otázky důvodů vazby,“ konstatuje autor článku.

Říhová si jistě jako zkušená soudkyně byla vědoma svého nezákonného jednání, které jí vytknul Ústavní soud. Z této skutečnosti může plynout pouze jediné, Byl to její zlý záměr, úmysl. Jak už jsem psal v jednom ze svých článků, účastnil jsem se soudního řízení a viděl jsem na vlastní oči její neuvěřitelnou zášť a averzi ve vztahu k obžalovanému, kterou se ani nesnažila skrývat.

Za závažné pochybení označil Ústavní soud i práci senátu Vrchního soudu vedeného Radkem Hartmanem. Tento senát opakovaně účelově potvrdil rozhodnutí Krajského soudu o vazbě, aniž by přezkoumal jejich odůvodnění nebo zohlednil aktuální okolnosti. Hartmannův přístup byl v nálezu kritizován jako formalistický a neproporcionální, což vedlo k zásadnímu porušení základních práv obviněného.

S ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu doporučuji uplatnit námitku podjatosti jak u soudkyně Říhové, tak u soudce vrchního soudu Hartmana. Uvalením nezákonné vazby, i jejím nesmyslným prodlužováním, prokázali jednoznačně svůj subjektivní negativní vztah k obžalovanému. Podjatost je podle mého názoru naprosto jednoznačná.  I kdyby soudkyně Říhová svou podjatost odmítla a kdyby ji podržel soudce Hartmann z Vrchního soudu, doporučuji bránit se u Nejvyššího soudu, případně formou ústavní stížnosti u Ústavního soudu.

Sám osobně pak podám na oba soudce návrh na kárnou žalobu kvůli zásadním pochybením a nezákonným rozhodnutím, které vedly k uvalení vazby, jejího nesmyslného prodlužování a kvůli jejich přístupu k naplňování Listiny základních práv a svobod.

Vraťme se však k neuvěřitelným praktikám soudkyně Říhové a ukažme si, co všechno se, bohužel, v české justici může dít. Jak je možné, aby byl někdo vzat nezákonně do vazby, aby byl dvakrát (naštěstí nepravomocně) odsouzen k vysokým trestům odnětí svobody, i když padl v paralelním soudním řízení se stejnou skutkovou podstatou a stejnými „důkazy“ osvobozující rozsudek, když dvakrát zproštění navrhl i státní zástupce, což je mimochodem v naší soudní praxi naprosto ojedinělý případ, když nebyl předložen jediný důkaz, že by si obžalovaný padělky obrazů objednal, nebo alespoň věděl, že je ve svých sbírkách má. A pokud se něco takového děje, má to jedinou interpretaci. Podjatou soudkyni se záměrem poškodit obžalovaného a soudit ho v rozporu se zákonem.

Mimochodem, z hlediska logiky institutu trestního práva by absolutně nemělo být možné, aby v případě, kdy státní zástupce konstatuje, že soud neprokázal vinu obžalovaného a doporučí zproštění, byl přesto obžalovaný odsouzen.

Jak se tedy bránit proti svévoli a zlovůli, která trvá už skoro deset let? Jedná se o naprosto unikátní případ. Averze soudkyně vůči obžalovanému dle mého názoru souvisí až z nenávistí, která je schopna naprosto změnit objektivitu jejího chování a jednání. Škoda, že nelze přezkoumat její psychický stav. Mimochodem, obecně je naprosto neuvěřitelné, že se člověk stane soudcem ve třiceti letech a 40 dalších let, i kdyby zešílel, trpěl demencí, apod., neexistuje možnost, jak ho zbavit taláru, neexistuje možnost nechat ho vyšetřit, prověřit jeho odbornou způsobilost.

Prosím a žádám tedy veškeré subjekty, které mohou sjednat nápravu, aby našly všechny možné prostředky k tomu, aby byla tato kauza odňata soudkyni Říhové a soudil ji skutečně nezávislý soudce, který by objektivně vzal v úvahu všechny skutečnosti a fakta.

I s ohledem na stanovisko státního zástupce, který doporučil zproštění již podruhé, i s ohledem na paralelní proces který konstatoval, že nebyl spáchán trestný čin a obžalovaného zprostil, vše co se děje, dokazuje snahu soudkyně Říhové za každou cenu dostat obžalovaného do vězení, přestože žádné důkazy o jeho vině nevypovídají. Po tak dlouhé době trestního stíhání a po tom všem, co soudkyně Říhová předvedla a předvádí, je opravdu na čase aby se této kauzy ujal nezaujatý soudce a vynesl spravedlivý rozsudek. Václav Budínský, ceskajustice.cz

X X X

 Přesvědčení místo faktů aneb způsob práce soudkyně Vlasty Langhamerové

12. června tohoto roku vyšel na České justici článek Předpojatá soudkyně Vlasta Langhamerová. Popisoval jsem v něm zjevnou předpojatost, kterou dala najevo svým jednáním.

Pro úplnost připomínám, že kauza, ve které již jednou odsoudila Jiřího Paška a Ilju Čurdu, se táhne sedmnáct let. Od počátku ji monitoruji.  

11. 3. 2020 jsem uveřejnil článek s názvem Podvod bez podvedených, který začínal následujícími slovy: „Nikdy jsem netušil, jak je snadné poslat někoho na šest let do vězení bez důkazů, jen na základě domněnek a úvah. Nyní jsem se o tom přesvědčil. Stačí mít talár, soudní moc a být v České republice. Proč respektovat fakta, znalecký posudek či výpovědi svědků Vševědoucí soudce si přece klidně vystačí se svým úsudkem.“

Její rozhodnutí bohužel „posvětil“ Vrchní soud v Praze. O tom jsem informoval ve svém článku Šokující zážitek na Vrchním soudu v Praze, aneb Potřebujeme institut možnosti přezkoumat kvalitu práce soudce. Vyšel na České justici 10. 12. 2020.

Pravomocný rozsudek naštěstí zrušil Ústavní soud. Dle mého názoru se soudkyně urazila, že si někdo dovolil zrušit její rozsudek a proto vedla obnovený proces tak, aby mohla dospět ke stejnému rozhodnutí.

Nejprve ovšem uvedu fakta ke zmíněné námitce podjatosti. Není překvapení, že soudkyně Langhamerová o stížnosti obžalovaného, kde byla namítána možná podjatost, rozhodla zamítavě. A není překvapení, že Vrchní soud v Praze ústy soudce Hartmana rozhodnutí o zamítnutí potvrdil.

Za povšimnutí stojí skutečnost, že jednání tříčlenného senátu na Městském soudu v Praze, které mělo stížnost obžalovaného v první instanci zamítnout, se zřejmě nekonalo, určitě ne v souladu s protokolem o jednání. Do soudní síně se nikdo v inkriminovaném čase nedostavil. S tímto faktem se měl vyrovnat Vrchní soud, a to na základě doplnění stížnosti. Soudce Hartman se vyjádřil následovně: „K argumentu obžalovaného Ing. Paška, že předsedkyně senátu vzbuzuje pochybnosti o své nepodjatosti tím, že se nejen ona, ale i ostatní osoby nedostavily na neveřejné zasedání konané dne 11. 6. 2024 od 9:00, považuje Vrchní soud v Praze za potřebné zdůraznit, že v § 242 trestního řádu je výslovně uvedeno, jaké osoby se účastní neveřejného zasedání, a obžalovaný v tomto výčtu uveden není. Nemohlo tedy dojít k porušení žádného práva obžalovaného, a tím spíše nemohla být založena jakákoliv pochybnost o nepodjatosti předsedkyně senátu.“ To ovšem fakt, že se neveřejné jednání nekonalo a protokol z jednání je falzifikát, nijak nevyvrací. Ba právě naopak.

V polovině října 2024, po zamítnutí všech stížností obžalovaných, pokračovalo hlavní líčení, které bylo nařízeno na tři dny. Odpoledne před prvním jednacím dnem byly obhájcům doručeny nepodepsané, a tedy soudem neověřené, přepisy výpovědí svědků z červnové části HL. Na stížnost obhájců reagovala soudkyně Langhamerová podrážděně s tím, že přepisy jsou podle ní jen nepodstatnou pomůckou. Důležité je, co v soudní síni zazní a námitku obhajoby o krácení práva obžalovaných na obhajobu velkoryse odmítla.

Svérázné vedení procesu prokazuje i skutečnost, že soudkyně zamítla návrh obhajoby na předvolání klíčového svědka. Ten byl ostatně navrhován i státním zástupcem. Podle soudu by byl výslech nadbytečný. Dalším dějstvím bylo nařízení závěrečných řečí na první den říjnového jednání. Obhájci neměli k dispozici písemné přepisy výpovědí a neměli tak dostatek času připravit reakci na výpověď svědka z dopoledne téhož dne. Druhý den líčení byl vypuštěn a třetí den se četl rozsudek.

Pokud by se nejednalo o osudy lidí, všichni zúčastnění by se mohli srdečně zasmát. Soudkyně beze změn přečetla svůj Nejvyšším soudem zrušený a podle názoru Ústavního i Nevyššího soudu nezákonný rozsudek. Výpovědi svědků obhajoby (celkem čtyř) označila za nedůvěryhodné, neboť jednoznačně a prokazatelně vyvracely všechny body obžaloby.

A navíc přidala několik rad, jak to tehdy (před šestnácti lety) měli obžalovaní udělat, aby jí to nepřišlo podezřelé. Jasně dala najevo, že jsou pro ni její pocity a přesvědčení důležitější než důkazy a fakta.

Neuvěřitelným projevem „logického myšlení“ soudkyně bylo její tvrzení, že Ústavní soud i Nejvyšší soud „ani v nejmenším“ nevytkly nic jejímu rozhodnutí o vině (tedy o konstrukci hodnocení důkazů, kterým je vina dovozována).  Ano, nevytkly, neboť ani nemohly. Ohledně námitek ke „skutkovým zjištěním“ se Ústavní soud zcela správně nevyjádřil (a tak to i zmínil ve svém nálezu). Bylo by zcela zbytečné, aby se zabýval něčím takovým u formálně zcela vadného rozsudku, který nerespektuje základní zásady spravedlivého procesu.

Soudkyně tak bagatelizovala nálezy dvou nejvyšších instancí českého práva, pracovala s výslechy obžalovaných a dalších svědků z nezákonného procesu z roku 2019, účelově a vědomě interpretovala v soudní síni slyšené a stejně tak dezinterpretovala listiny v trestním spisu. Řadou důkazů ve prospěch obžalovaných se tak jako před pěti lety „promlčela“. A s ohledem na styl své práce asi nepřekvapuje, že vynesla identický rozsudek z roku 2019. Na závěr prohlásila, že nepřihlédla k nepřiměřené délce soudního řízení, protože to, „že se to táhne, není její vina“. Mělo by jí snad vadit, že vedla nezákonný proces a jednání soudu protáhla o pět let?

Nevinné lidi, kteří zatím už strávili ve vězení dva roky, zcela v rozporu s důkazy, odsoudila opět k šestiletým nepodmíněným trestům, zákazu činnosti a vysokým finančním trestům. Za čin, který se údajně stal v roce 2008. Jejich anabáze za spravedlivým pravomocným rozsudkem tak pokračuje. Václav Budínský, ceskajustice.cz

 X X X

  Společnost SUAS Teplárenská, člen skupiny SUAS GROUP, oznámila

v uplynulých dnech odběratelům tepelné energie vyrobené ze zdroje ve Vřesové a

v Elektrárně Tisová předběžnou cenu tepla pro rok 2025. Tento krok je v souladu s platným cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu ČR.

 V letech 2021–2023 dodávala Sokolovská uhelná teplo pod průměrem cen v ostatních částech ČR a nesla ke své tíži část nákladů. Kvůli útlumu těžby se ale zvyšují náklady na palivo, rostou i další vstupy na výrobu a distribuci tepla (jedná se mj. o opravy technologií, personální náklady,  částečnou  náhradu výroby tepla z uhlí plynem) a pro Sokolovskou uhelnou tento stav není dále ekonomicky únosný.

 Z výše uvedených důvodů cena vyrobené tepelné energie pro Karlovarsko, Chodov, Nové Sedlo a Vintířov vzroste oproti roku 2024 o 14,2 procenta. Ceny vyrobeného tepla pro Sokolovsko se navýší o 16,1 procenta. 

 Cenu tepla společnost měnila už od 1. 10. 2024, protože musela dorovnat své náklady na výrobu tepelné energie za rok 2024. Konkrétně pro Karlovarsko cena narostla o cca 97 Kč za GJ. Pro Nejdek pak 88 Kč. I po celkové změně ceny vyrobeného tepla od Sokolovské uhelné se ale tato pohybuje pod průměrem cen vyrobeného tepla ze srovnatelně velkých zdrojů v ČR. Samozřejmě je nutné brát v potaz i další možné navýšení ceny tepla ze strany odběratelů pro koncové zákazníky, tedy například domácnosti v Karlovarském kraji.

 Komplex ve Vřesové i Elektrárna Tisová dodávají teplo odběratelům, kterými jsou mimo jiné společnosti KAREL HOLOUBEK – Trade Group, odštěpený závod Teplárna Karlovy Vary, Sokolovská bytová, Teplo Chodov, Služby města Březová, TEBYT Bukovany a Citice, HATESPO v Habartově nebo Teplárenská NS.

Oba uvedené zdroje zásobují teplem celkem 52 tisíce domácností v Karlovarském kraji, dále školy a školky, nemocnice i podniky. Ročně dodají do veřejné sítě cca 2 miliony GJ tepla (celkový objem prodaného tepla). Mgr. Jana Pavlíková

X X X

Kevin Sabatucci a Filip Novotný za tým Accolade Smrz Racing BGR v roce 2025.

Nová česká naděje Troy Sovička se představí v R3 bLU cRU World Cupu Českobudějovický tým Accolade Smrz Racing BGR se v příští sezóně rozhodl vsadit na kombinaci velmi zkušeného jezdce a mladého talentu. V kategorii World Supersport 300 se v barvách českého týmu představí Ital Kevin Sabatucci, který má v této kategorii na svém kontě již řadu úspěchů. Týmovým kolegou mu bude český jezdec Filip Novotný, který v roce 2024 debutoval v mistrovství světa, a který se těší na svoji druhou sezónu na motocyklu Kawasaki týmu Jakuba Smrže.

Novinkou je také účast českého jezdce Troye Sovičky, jehož čeká premiéra na světové scéně a na motocyklu Yamaha v R3 bLU cRU World Cupu. Tato kategorie vznikla v roce 2021, a slouží jako vstupní brána do mistrovství světa superbiků pro mladé talentované jezdce. Troy se v roce 2024 představil na motocyklu Ohvale 190 v šampionátu Miniracing.cz.

V příští sezóně se bude spolu s Kevinem Sabatuccim a Filipem Novotným rovněž podílet na vývoji motocyklu nové kategorie pro rok 2026. Jakub Smrž (manažer týmu): „Mám radost, že jsme se domluvili s Kevinem, který má velké zkušenosti, a v minulosti ukázal, že patří mezi nejlepší jezdce kategorie World Supersport 300.

Filip ke konci sezóny zase předvedl, že má rychlost, a dokáže držet krok s čelní skupinou. Věřím, že druhou sezónu ukáže svůj talent. Troy ukázal svoji rychlost během testů v roce 2024. Jsem rád, že máme jezdce z šampionátu Miniracing.cz, kterého posuneme na světovou úroveň. Zároveň už se jako tým začínáme připravovat na konec kategorie World Supersport 300, a během sezóny 2025 nás čeká vývoj a testování nové motorky, kde bych chtěl zapojit všechny jezdce. Ale o tom ještě budeme informovat… těšte se!!“