V Číně započal 20. sjezd komunistické strany, jehož vrcholem má být prodloužení vlády prezidenta Si Ťin-pchinga o další funkční období. Právě nedělní projev šéfa Pekingu byl první důležitou součástí sjezdu. Ťin-pching v něm mluvil o Tchaj-wanu, Hongkongu, covidu i budování armády. Podle expertů projev Ťin-pchinga ilustruje, že Čína nadále směřuje k většímu autoritářství.

Čína se vrací do dob Mao Ce-tunga. Od smrti tohoto vládce totiž v zemi nebyl nikdo, kdo by vládl déle než dvě funkční období, tedy deset let. To se ale zřejmě brzy změní. Právě na 20. sjezdu Komunistické strany si vybraní delegáti pravděpodobně bez komplikací zvolí znovu Ťin-pchinga do úřadu. Čínský prezident tak s největší pravděpodobností brzy započne už své třetí funkční období.

Ani sám Ťin-pching zjevně neočekává, že by se něco „pokazilo“. Na sjezdu první den promluvil s železnou dikcí a řečnil o tom, co všechno ještě Čínu pod jeho taktovkou čeká.

Jeho projev se točil zejména kolem tří témat – covidu, Hongkongu a Tchaj-wanu. Čínský prezident zmínil, že vláda „ochránila životy a zdraví občanů“. Už ale nekomentoval, že Číňané v jeho nekonečných lockdownech často neměli co jíst.

Ťin-pching mluvil také o tom, že v kontextu Hongkongu se podařilo přetvořit „chaos na správu“ a co se týče Tchaj-wanu, došlo prý k velkým bojům proti „nezávislým silám“ na ostrově. Obecně mluvil čínský prezident hodně o těžkostech, kterými jeho národ v posledních letech prošel a které ho měly udělat silnějším.

Bezpečnost, armáda světové úrovně

Tematicky se Ťin-pching hodně točil kolem armády. Tchaj-wanu mezi řádky opět pohrozil útokem, když řekl, že Čína „nikdy neslíbí, že se vzdá možnosti použít sílu a vyhrazuje si právo na využití všech prostředků“. Mimoto také zmínil, že chce vybudovat armádu světové úrovně.

To všechno s cílem zachovat čínskou suverenitu a uchránit občany země. Slovo „bezpečnost“ zmínil prezident podle CNN nejméně 50krát.

Podle expertů projev Ťin-pchinga ilustruje, že Čína nadále směřuje k většímu autoritářství a ideologickému formování než k demokracii. CNN dodává, že prezident bude chtít nadále posilovat průraznou zahraniční politiku, aby „zahýbal s globálním řádem, který určují Spojené státy“.

X X X

 Mezi úspěchy zmínil Si například „přechod od chaosu k vládnutí“ v Hongkongu, kterému musí podle něj nadále vládnout patrioté. Čínský prezident v projevu k zahájení 20. sjezdu komunistické strany se také věnoval otázce Tchaj-wanu a zopakoval, že Čína se nikdy nevzdá svého práva použít proti Tchaj-wanu v krajním případě sílu. „Budeme i nadále usilovat o mírové znovusjednocení, ale nikdy neslíbíme, že se vzdáme síly. Vyhrazujeme si právo použít k tomu všechny prostředky,“ řekl čínský prezident.

 Si Ťin-pching se také v projevu výrazně věnoval tématu populační politiky. „Vytvoříme systém, který podpoří porodnost, a národní strategii, která bude reagovat na stárnutí populace,“ prohlásil čínský prezident v Pekingu před asi 2300 delegáty sjezdu, který má nastínit politiku strany na dalších pět let.

Čína, kde žije asi 1,4 miliardy lidí, v roce 2016 nahradila politiku jednoho dítěte, uplatňovanou od konce 70. let s cílem zastavit tehdejší populační explozi, limitem dvou dětí na jeden pár. V červnu loňského roku Peking oznámil, že umožní všem párům mít děti tři. Čínská populace ale i přesto v posledním desetiletí rostla nejpomaleji od 50. let minulého století.

Čína podle prezidenta udělala i značné pokroky ve zvládání klimatických problémů, v čemž bude nadále pokračovat tak, že „v podstatě eliminuje těžké znečišťování vody a vzduchu a dostane pod kontrolu znečištění půdy“. Shromážděným Si také řekl, že Čína bude propagovat zelený životní styl: „Ochrana přírody je zásadní pro budování moderní socialistické země.“

V souvislosti s armádou, jejímuž rozvoji se Čína v posledních letech intenzivně věnuje, Si poznamenal, že musí nadále být pod absolutní kontrolou strany. „Čína posílí budování prvotřídní armády a posílí svoji schopnost strategického odstrašování,“ řekl čínský lídr.

Sjezd, který obvykle trvá týden, se koná převážně za zavřenými dveřmi a nejdůležitějším úkolem téměř 2300 účastníků je výběr nového stranického vedení. Prezident Si, označovaný za nejmocnějšího čínského politika od dob Mao Ce-tunga, si na sjezdu pravděpodobně zajistí pokračování v čele strany na třetí funkční období.

Moc současného prezidenta bude ještě pevnější, pokud se mu podaří dosadit své podporovatele do 25členného politbyra, a především do jeho sedmičlenného stálého výboru, který představuje nejužší vedení strany a potažmo i Číny jako takové.

Druhým nejvýznamnějším člověkem stálého výboru je nyní premiér Li Kche-čchiang, který ale patrně příštím rokem ve funkci skončí kvůli nepsanému pravidlu důchodového věku 68 let, které se vztahuje na všechny členy politbyra kromě prezidenta.

Kdo jej na postu předsedy vlády nahradí zatím není jasné. Podle analytiků prezident Si nicméně v posledních letech vytlačil reformátorské politiky na okraj a obklopil se těmi, kteří podporují více státem řízenou ekonomiku a nacionalistickou politiku.

Ve svém dnešním úvodním projevu Si však řekl, že „Čína bude neochvějně podporovat soukromý sektor a nechá trh, aby hrál rozhodující roli v přerozdělování zdrojů“.

Prezident se dotkl i tématu pandemie covidu-19, vůči níž Čína stále zaujímá takzvanou politiku nulové tolerance. Ta s sebou nese přísná omezení pro obyvatelstvo včetně plošného testování, omezení pohybu nebo uzávěr měst, které zapříčinily problémy s dodávkami základních surovin.

„Čína si váží lidských životů nade vše,“ řekl Si Ťin-pching.

X X X

Zavřeme kohouty, vyhrožuje šéf Gazpromu. Rusko zuří kvůli cenovým stropům na plyn

Snaha zavést cenový strop na zemní plyn z Ruska povede k zastavení dodávek této suroviny. Řekl to dnes generální ředitel ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller. Vyjádřil se tak v podobném duchu jako prezident Vladimir Putin, který na toto riziko upozornil už dříve. Zavedení stropu na ruskou ropu a plyn prosazuje Evropská unie a skupina  

„Takové jednostranné rozhodnutí je samozřejmě porušením současných smluv a povede k ukončení dodávek,“ řekl Miller v ruské státní televizi. Evropští zákazníci začali nákup energetických surovin z Ruska omezovat po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Putin v září pohrozil zastavením dodávek energií, pokud EU zavede cenový strop. Varoval také, že Západ bude v zimě mrznout, a vypůjčil si k tomu přirovnání o zmrzlém vlčím ocasu z jedné ruské lidové pohádky.

Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Když dodávky surovin zastaví, pravděpodobně to otřese světovým trhem s energetickými surovinami, uvedla agentura Reuters. To by znamenalo, že světová ekonomika by se musela vypořádat s ještě vyššími cenami ropy a plynu než dosud.

X X X

Ve věku 89 let zemřela herečka Valentina Thielová, profesorka z filmu Sněženky a machři

Zemřela herečka Valentina Thielová – přísná profesorka z komedie Sněženky a machři. ČTK to sdělila její neteř Michaela Svatá. Bylo jí 89 let Před kamerou se objevovala nejvíc na přelomu 50. a 60. let. Velkou popularitu jí zajistila role v hudebním filmu Florenc 13.30.

Valentina Thielová pocházela z rodiny ruských emigrantů. K herectví se dostala v podstatě náhodou, když ji jeden známý přemluvil k účasti v konkurzu na komedii Florenc 13.30.

„Já jsem říkala heleďte, já hrozně pospíchám. Jestli něco ode mě chcete, tak mi to řekněte. Oni mi dali přečíst několik textů. Já jsem je přečetla, řekla jsem nezlobte se, já pospíchám a utíkala domů. Tam jsem samozřejmě nic neřekla. Za tři dny mi volali, že mi posílají scénář, že jsem dostala jednu z hlavních rolí,“ vzpomínala.

Následovaly další filmové role a také nabídka na konferování speciálního představení Laterny magiky pro světovou výstavu Expo 58 v Bruselu.

„Bylo to představení, které udělalo obrovskou díru do světa. Já jsem se musela naučit to konferování ve vlámštině, frančtině, němčině a angličtině. My jsme tam vlastně byli třikrát na plátně na tom jevišti. Jedno velké plátno uprostřed, dvě po stranách a jako živé jsme tam vstupovali a bavili jsme se svými obrazy těmi různými jazyky,“ uvedla.

Valentina Thielová byla především filmovou herečkou. Objevila se například ve snímcích Probuzení, Bláznova kronika nebo v detektivce Na kolejích čeká vrah. Její asi nejznámější rolí byla profesorka Božena v komedii o středoškolském lyžařském kurzu Sněženky a machři.

Natáčení tohoto filmu bylo ale pro Valentinu Thielovou riskantní, měla totiž těsně před operací kyčelních kloubů, a proto nesměla lyžovat.

„Takže mi přidělali na fest na svah do sněhu ty lyže i s botama. Mě vždycky pomohly kostymérky, žejsem tam šla v holinkách, tam jsem se obula do těch bot, přidržela se těch tyček a vypadala jsem, že lyžuju,“vysvětlovala.

V pozdějším věku účinkovala hlavně v televizi, například v seriálech Rodinná pouta nebo Stopy života. Po osmdesátce (80) už pracovala jen výjimečně. Na divadelních prknech se Valentina Thielová objevovala sporadicky, například v zájezdové komedii s Jiřím Sovákem.

X X X

POTÍŽE  EU,  NĚMECKA  S  UPRCHLÍKY,  NEŘEŠENÁ  UKRAJINA

ZNIČENÁ  ZEMĚ,  MNOHO  MRTVÝCH  UKRAJINCŮ,  RUSŮ

PROTESTY  NĚMCŮ  NA  DODÁVKY  ZBRANÍ  UKRAJINĚ,  VRAŽDÍ  SE  LIDÉ,  DRAHÝ  OBCHOD

Dr. Ivan David: Nechci slevu zadarmo, pravila Ursula von der Leyenová

 „Předsedkyně Evropské komise vyvolala hněv poslanců Evropského parlamentu. S Pfizerem prý nejprve v osobních rozhovorech vyjednala nehorázně drahý mega obchod, nyní o něm odmítá poskytnout jakékoli informace. To už je příliš. Nyní její smlouvy vyšetřuje Úřad evropského veřejného žalobce.“

Deník Exxpress již koncem září informoval, že pro Ursulu Von der Leyenovou to může být napínavé. Nyní je to jisté: Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřuje vysoce kontroverzní nákupy vakcín předsedkyně Evropské komise.

Kritizována byla zejména nehorázně drahá dohoda s výrobcem vakcín Pfizer. Daňové poplatníky to stálo neuvěřitelných 35 miliard eur. Předsedkyně Komise vše nejprve dohodla s výrobcem, pak o tom odmítla poskytnout jakékoli informace a tím možná „přetáhla strunu“, jak píše redakce Exxpressu. Prý jsou všechny skupiny v Evropském parlamentu zděšeny jejím chováním. Stále více poslanců v poslední době volá po zásahu státního zástupce. Nyní se tak prý skutečně děje.

„EPPO potvrzuje, že vyšetřuje nákup vakcín proti Covid-19 v Evropské unii,“ uvedl v pátek Úřad evropského veřejného žalobce. Toto potvrzení bylo učiněno „kvůli extrémně vysokému zájmu veřejnosti“. Další podrobnosti nejsou v tuto chvíli zveřejněny. Co přesně vyšetřují, státní zastupitelství neuvádí. Ale byl to přístup Von der Leyenové k objednávkám společnosti Pfizer, který vyvolal nelibost v Evropském parlamentu, a volání po státním zastupitelství.

Dodávka až 1,8 miliardy dávek od Biontech/Pfizer byla dohodnuta na jaře 2021. Jak uvedl New York Times, pro dohodu byl rozhodující osobní kontakt mezi Von der Leyenovou a šéfem Pfizeru Albertem Bourlou. Také si prý vyměňovali textové zprávy.

Skutečnost, že Von der Leyenová zřejmě navrhla dohodu osobně při jednání s Bourlou, je velmi neobvyklá. Ještě neobvyklejší je, že později neposkytla auditorům EU žádné informace o předjednáních, když ji o to požádali. O obsahu rozhovorů a vyměňovaných textových zpráv von der Leyenová dodnes zarytě mlčí. Říká, že jsou pro dohodu o vakcíně irelevantní.

Předsedkyně Evropské komise již dříve novinářům odmítla přístup k dotyčným textovým zprávám. Pobouření ale vyvolal fakt, že to samé se stalo i Evropskému účetnímu dvoru. Evropská ombudsmanka Emily O’Reillyová ostře kritizovala postup Evropské komise.

Touto smlouvou Evropská komise pomohla společnosti Pfizer vytlačit konkurenty z trhu. Navzdory vysoké poptávce byla objednávka na inaktivované vakcíny společnosti Valneva zrušena, zatímco tržby společnosti Pfizer se loni zdvojnásobily.

Spolu s tímto obrovským obchodem vzrostla cena za dávku vakcíny Biontech z 15,50 EUR na 19,50 EUR, jak loni naštvaně oznámil bývalý bulharský premiér Bojko Borrisov. Spotřebitelská organizace SumOfUs ve Washingtonu obviňuje Ursulu von der Leyenovou, že při osobních jednáních se šéfem Pfizeru souhlasila s prudkým zvýšením cen, ačkoli sleva by byla vzhledem k obrovskému množství zřejmá.

Jsou tací, kteří mluví dokonce o korupční kauze historie. Jako Mislav Kolakusič, nezařazený chorvatský europoslanec: „Nákup 4,5 miliardy dávek vakcíny Covid-19 pro 450 milionů obyvatel EU je největší korupční skandál v dějinách lidstva.“

To, že manžel předsedkyně Evropské komise Heiko von der Leyen je od září 2020 lékařským ředitelem americké biofarmaceutické společnosti Orgenesis, nepůsobí vzhledem k této kauze dobře.

Tolik aktualita z Exxpressu, deníku, který se nebojí kritiky až k posvátným nejvyšším místům.

Nu, uvidíme, jestli se něco dozvíme… Zatím jsme se ptali marně. Hlavně ta korupce v Maďarsku, to je problém. Co jsou proti tomu předražené vakcíny. MUDr. Ivan David, europoslanec, uvádí europoslanec dr. David.

X X X

MERKELOVÁ  UPRCHLÍKY  ZVALA  DO  NĚMECKA,  DNES  SE  O  NĚ  NĚMECKO  NESTARÁ,  BEZ  POMOCI  BLOUDÍ  EU.  KDO  SE  O  NĚ  BRZY  POSTARÁ?

JE  TO  NEÚCTA  K  LIDEM  SVĚTA,  PROČ  JE  LEYENOVÁ  NEDOPRAVUJE  DO  NĚMECKA?

Migrantům o dávky nejde, v Německu si vydělají více. Pracovat v ČR nechtějí

Ač záchyty migrantů na hranicích jsou letos rekordní, tak na žádostech o azyl v Česku to není znát. Běženci tady zkrátka zůstat nechtějí. Podle specialisty na migraci Roberta Stojanova z brněnské Mendelovy univerzity je to tím, že v Německu si jednoduše vydělají za stejnou práci více. „Vyloučil bych, že utíkají kvůli sociálním dávkám,“ komentoval pro iDNES.cz Stojanov.

Tisíce zadržených migrantů na hranicích se Slovenskem. Další tisíce zadržených přímo v České republice. Tak by se jednoduše dala shrnout letošní migrační vlna, která zastínila i rok 2015, který byl považován z pohledu migrace za nejhorší. Ač přes Česko míří tisíce běženců, tak na žádostech o azyl to znát není. To potvrzují i statistiky cizinecké policie a ministerstva vnitra.

„Počet žádostí o azyl v ČR od migrantů ze Sýrie se s porovnáním s rokem 2015 nezvýšil, Syřané aktuálně tranzitující přes území Českou republiku nežádají o mezinárodní ochranu, jejich cílovými zeměmi jsou jiné země EU,“ řekl pro iDNES.cz mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Důvod? V Německu za stejnou práci dostanou více peněz. Specialista na migraci Robert Stojanov z brněnské Mendelovy univerzity pro iDNES.cz poznamenal, že nárůst žádostí v Česku nepředpokládá ani v budoucnu.

„Firmám by se mladí muži hodili“

„To není možné. To by muselo být sci-fi nebo spíše fantasy, že by najednou česká vláda řekla ‚potřebujeme syrské uprchlíky do naší ekonomiky.‘ Dovedete si to představit? To prostě ne. Firmám by se mladí muži hodili, protože ukrajinské ženy je nedostatečně nahrazují, ale prostě tady ten zájem není. A nebude v blízké budoucnosti,“ vysvětluje Stojanov.

Dalším důvodem, proč v Česku nezůstávají, je podle něj již vybudovaná komunita Syřanů v Německu. Ta se podle Stojanova výrazně zvětšila v letech 2015 a 2016. „Ubytují je, pomohou jím najít práci, případně jim na začátku mohou pomoci i finančně, než se osamostatní. Komunita jim právě pomůže se i dorozumívat, většina totiž neumí německy,“ přiblížil další důvody.

Podle Stojanova je totiž v Česku komunita Syřanů velmi malá. Většina příchozích podle jeho slov umí pouze základy angličtiny, ale v každém případě neumí česky. „Takže to je jeden důvod, že jim tady nikdo nepomůže s bydlením, zázemí či prací. Druhý důvod je, že německá ekonomika je lepší a tím páde si za stejnou práci vydělají mnohem více,“ doplnil odborník na migraci.

To, že by důvodem byly sociální dávky, je podle Stojanova nepravděpodobné. „Předpokládám, že v Německu dostanou vyšší sociální dávky, protože tam jsou i jiné mzdy. To je dáno ekonomikou. Na druhou stranu jsou tam i vyšší náklady na život,“ řekl odborník a současně doplnil:

„Vyloučil bych, že utíkají kvůli sociálním dávkám. Kdyby to tak bylo, tak už by dávno přišli. Čekali na nějakou příležitost a jdou do Německa spíše pracovat. Jsou to většinou mladí muži.“

Migrantům se cesta prodražila

Mluvčí ministerstva vnitra Krátoška doplnil, že obecně jsou žadatelé o azyl umístěni v uzavřeném přijímacím středisku. To podle jeho slov slouží k ubytování nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu, do doby ukončení základních vstupních procedur, zejména identifikace a lustrace, vstupní zdravotní prohlídky, včetně karantény, a do provedení náběru žádosti o mezinárodní ochranu a provedení prvotního pohovoru.

„Žadatelé, kteří prošli předepsanými vstupními procedurami v přijímacím středisku, mohou dále po dobu řízení ve věci jejich žádostí o mezinárodní ochrany využít otevřenějších pobytových středisek Správy uprchlických zařízení, nebo pobývat na své náklady na jakékoliv privátní adrese,“ komentoval dále Krátoška. Kapacita zařízení je podle něj dostatečná.

Mluvčí Správy uprchlických zařízení Jan Piroch pro iDNES.cz poznamenal, že v současné době je v zařízeních zhruba 500 lidí, z toho je 74 Syřanů. „Oproti loňsku do konce září je dvakrát více příchozích klientů,“ přiblížil Piroch.

Základní lhůta pro vyřízení žádosti o azyl je šest měsíců, zákon umožňuje ale prodloužit lhůtu ve specifických případech a situacích až na 18 měsíců, délka řízení je však vždy závislá na individuálních okolnostech případu.

Odborník na migraci Stojanov očekává, že v zimě počet běženců opadne. „A to ze tří důvodů. První je počasí, někteří ještě cestují přes moře. Počasí bude horší a horší. Druhý důvod je ten, že migrace se nějak vyčerpá. Před časem jsem četl nějaké výpovědi, že cesta stojí okolo 10 tisíc euro. V roce 2015 jsem potkal Afgánce, který říkal, že zaplatil 10 tisíc dolarů za cestu. V té době byl dolar významně nižší než nyní euro,“ komentoval Stojanov s tím, že teď se jedná pouze o cestu z Turecka, tedy poloviční.

Hraniční kontroly vadí převaděčům

„Třetí důvod jsou hraniční kontroly. Ty nevadí ani snad těm imigrantům, ale pašerákům, kteří přijdou o auta, nebo jim hrozí zatčení. Takže bude ubývat možností a bude to odrazovat lidi, aby riziko podstupovali. Ale neskončí to úplně,“ poznamenal. Jak bude vypadat následující rok, podle jeho slov nikdo neví.

„Kdo si myslí, že to ví, tak lže. Řekla byste před čtvrt rokem, že něco takového nastane? Nikdo to nečekal. Byli překvapení, jak veřejné orgány, tak my vědci i vy novináři. Nikdo neví, co nastane. Nikdo neví, co bude v Turecku,“ podotkl s tím, že s každým jarem se počet migrantů zvedá. K tomu podle něj nikdo neví, jak se bude vyvíjet situace v Sýrii.

X X X

X X X

VINOU  ŠÍLENCE  ZELENSKÉHO  BYLO  NA  UKRAJINĚ  ZNIČENO  MNOHO  PAMÁTEK,  DOMŮ,  FIREM,  LIDÉ  NEMAJÍ  KDE  BYDLET,  A  TISÍCE  MRTVÝCH

Ukrajina zoufá nad ztrátou památek, zmizel i diadém hunského vůdce Attily

Ruská invaze nadále ohrožuje národní kulturní dědictví Ukrajiny, vojenské síly vyrabovaly nebo poničily stovky památek a artefaktů. Jedním z těch nejnovějších a nejvýznamnějších je 1500 let starý diadém mocného hunského vládce Attily. „Je to válka proti naší identitě,“ prohlásila první dáma Ukrajiny Olena Zelenská.

 Nádherný zlatý diadém, který vyložili řemeslníci drahými kameny před zhruba 1 500 lety, byl jedním ze světově nejcennějších artefaktů z doby krvelačné vlády nejmocnějšího hunského náčelníka Attily, který v 5. století řádil se svými bojovníky v kořenech Evropy.

Diadém nyní zmizel z ukrajinského muzea, kde byl uložen. Historici se obávají, že možná navždy. Ruská vojska korunu s nevyčíslitelnou hodnotou odvezla. Společně s ní také hromadu dalších pokladů poté, co v únoru dobyla ukrajinské město Melitopol, tvrdí muzejní úřady.

Ukrajinské úřady tvrdí, že ničení a rabování historických památek a pokladů provází ruskou invazi na Ukrajinu od začátku, a to na průmyslovém měřítku.

V rozhovoru pro agenturu Associated Press uvedl ukrajinský ministr kultury, že ruští vojáci se dostali k artefaktům v téměř 40 ukrajinských muzeích. Drancování a ničení kulturních památek způsobilo ztráty odhadované na stovky milionů eur, dodal ministr Oleksandr Tkačenko.

Oleksandr Tkačenko

„Jsou to muzea, historické budovy, kostely. Všechno, co vybudovaly a vytvořily generace Ukrajinců,“ řekla v září první dáma Ukrajiny Olena Zelenská, když navštívila ukrajinské muzeum v New Yorku. „Je to válka proti naší identitě.“

Pracovníci poklady schovávali několik týdnů

Pracovníci Muzea místní historie v Melitopolu se nejprve pokusili schovat hunský diadém a stovky dalších pokladů, když ruská vojska vtrhla do města na jihu země.

Po týdnech opakovaných prohlídek však ruští vojáci nakonec objevili tajný sklep budovy, kam zaměstnanci ukryli nejcennější předměty muzea – podle jednoho z pracovníků muzea včetně hunského diadému.

Pracovník, který s agenturou AP hovořil pod podmínkou anonymity, protože se obával ruského trestu za to, že by o událostech vůbec hovořil, uvedl, že Ukrajinci nevědí, kam ruští vojáci odvezli náklad, který zahrnoval diadém a asi 1 700 dalších artefaktů.

Koruna, která byla vykopána z pohřební komory v roce 1948, je jednou z několika málo hunských korun na světě. Pracovník muzea uvedl, že mezi další poklady, které zmizely s ruskými vojáky, patří 198 kusů 2400 let starého zlata z doby kočovných Skythů, kteří migrovali ze střední Asie do jižního Ruska a na Ukrajinu a založili říši na Krymu.

„Jedná se o starověké nálezy. Jsou to umělecká díla. Jsou k nezaplacení,“ řekl Oleksandr Symonenko, hlavní vědecký pracovník ukrajinského Archeologického ústavu. „Pokud kultura zmizí, je to nenapravitelná katastrofa.“

Podle ukrajinských představitelů, kteří byli vyhnáni z tohoto jižního města, jež bylo neúnavně ostřelováno ruským bombardováním, ruské síly rovněž vyrabovaly muzea, když pustošily černomořský přístav Mariupol.

Ten se pod úplnou kontrolu Moskvy dostal až v květnu, kdy se bránící Ukrajinci, kteří drželi městské ocelárny, nakonec vzdali.

Mariupolská exilová městská rada uvedla, že ruské síly uloupily z městských muzeí více než 2 000 předmětů. Mezi nejcennější předměty patřily starobylé náboženské ikony, unikátní ručně psaný svitek Tóry, 200 let stará bible a více než 200 medailí, uvedla rada.

Uloupena byla také umělecká díla malířů Archipa Kuindžiho, který se narodil v Mariupolu, a Ivana Aivazovského narozeného na Krymu, kteří se proslavili svými mořskými krajinami, uvedli exiloví radní. Řekli také, že ruské jednotky odvezly ukradenou odměnu do Ruskem okupované Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

OSN eviduje skoro 200 poškozených památek

Invaze rovněž způsobila rozsáhlé škody a zkázu ukrajinského kulturního dědictví. Kulturní agentura OSN vede evidenci památek zasažených raketami, bombami a ostřelováním. Podle agentury, která válku vede již osmý měsíc, bylo poškozeno 199 památek ve 12 regionech.

Mezi nimi je 84 kostelů a dalších náboženských objektů, 37 historicky významných budov, 37 budov pro kulturní aktivity, 18 památek, 13 muzeí a 10 knihoven, uvádí UNESCO.

Údaje ukrajinské vlády jsou ještě vyšší – úřady uvádějí, že jen jejich počet zničených a poškozených církevních budov dosahuje nejméně 270.

Zatímco invazní jednotky lovily poklady, které by mohly ukrást, ukrajinští muzejníci dělali, co mohli, aby je před Rusy uchránili. Desítky tisíc předmětů byly evakuovány mimo frontové linie a bojem zasažené regiony.

V Kyjevě žila ředitelka Muzea ukrajinských historických pokladů v samotném muzeu a střežila artefakty během prvních týdnů invaze, kdy se ruské síly neúspěšně snažily obklíčit hlavní město.

„Měli jsme z ruských okupantů strach, protože ničí vše, co se dá označit za ukrajinské,“ vzpomíná ředitelka Natalia Pančenko.

V obavách, že vtrhnou do města, se ředitelka snažila ruské síly zmást tím, že sundala tabulku na vchodu do muzea. Rozebrala také exponáty a pečlivě zabalila artefakty do krabic určených k evakuaci.

Doufá, že se jednoho dne vrátí na své právoplatné místo. Zatím muzeum vystavuje jen kopie. „Ty věci byly křehké, přežily stovky let,“ řekla. „Nemohli jsme snést pomyšlení, že by se mohly ztratit.“

X X X

NEVYŘEŠENÁ  VRAŽDA  ŠÉFA   GOLFOVÉHO  KLUBU

 Vypadl proud, muž vyšel ven a zemřel. Vražda šéfa golf klubu zůstává nevyřešená

Jednu říjnovou neděli roku 2017 se v golfovém areálu v Kouřimi na Kolínsku našlo mrtvé tělo prezidenta golf klubu. Ruce a obličej měl pohmožděné. Podle policistů v noci vraždy nejdříve vypadl v areálu proud. Muž, který zde zároveň žil, poté vyšel ven, kde dostal několik ran tupým předmětem. Jeho násilná smrt otřásla městem, případ se však dodnes nepodařilo objasnit. Policisté ho proto zařadili do edice pomníčků.

Podnikatele a prezidenta golfového klubu Antonína B. považovali obyvatelé Kouřimi za slušného a milého člověka. 63letý muž v areálu Golf Clubu Molitorov nejen pracoval, ale i bydlel.

Místní proto nechtěli uvěřit, když se dozvěděli, že byl nalezen mrtvý. Jeho tělo se našlo v pondělí 30. října dopoledne na parkovišti Golf Clubu Molitorov. Muž měl pohmožděné ruce a obličej.

Proč a za jakých okolností k vraždě došlo, dodnes nikdo přesně neví. Podle policistů v noci vypadl v areálu proud. Muž poté vyšel ven, kde ho vrah několikrát silně praštil do hlavy tupým předmětem.

Původně však média a místní spekulovali o tom, že prezidenta klubu někdo ubodal. Existovala i verze, že na muže spadla větev stržená silným větrem.

„Středočeští kriminalisté prověřují všechny okolnosti úmrtí. K objasnění nevyjasněných okolností byla nařízena soudní pitva,“ vyjádřil se tehdy k případu mluvčí policie Středočeského kraje Zdeněk Chalupa. Soudní pitva potvrdila, že muž zemřel násilnou smrtí.

Událost ve městě všechny zaskočila. „Byl to člověk, kterého jsem si opravdu vážil, vycházeli jsme spolu vždy velmi dobře,“ řekl o zavražděném člen tamního golfového klubu Miroslav Hárovník. „Byl to byl pracovitý člověk, klub bral jako svoje dítě, pečoval o něj, vždycky jezdil traktůrkem,“ vyjádřil se pro Kolínský deník.

„Je to smutná záležitost. V jednání a vystupování to byl velice solidní pán,“ komentovala tehdy pro portál vraždu kouřimská starostka Zuzana Čiháková.

Kriminalisté doufali, že jim vraždu objasní kamerové záznamy z areálu. Mohly zaznamenat příchod pachatele nebo samotný čin. S pátráním po pachateli však nebyli úspěšní.

Případ proto zařadili do kalendáře policejních pomníčků, který rozeslali do českých věznic. Doufají, že z kriminálního prostředí by mohla přijít informace, která by jim pomohla s vyšetřováním.

Vražda pro pár tisíc

Dodnes neobjasněná zůstává i vražda, která se stala v roce 2005 v obci Husinec – Řež v okrese Praha – východ. Žena, která pracovala jako prodavačka v samoobluze, se ráno vydala do práce s časovou rezervou, aby ještě před otevřením připravila zboží.

Toto rána už obchod neotevřela. „Neznámý pachatel vnikl do prodejny a s velkou intenzitou napadl prodavačku a způsobil jí smrtelná poranění,“ popsali policisté následující události.

Z prodejny si vrah odnesl peníze, stravenky i dobíjecí karty na telefon. Na místě nenechal ani mince. „Spáchal loupežnou vraždu pro několik tisíc,“ dodala policie.

Přesto, že kriminalisté po vrahovi pátrali, nepovedlo se jim tento čin objasnit. Dodnes tak neví, kdo má vraždu na svědomí. I tento případ by znovu rádi otevřeli.

„Přestože stopy po delší době vychladnou, kdykoliv může nastat zásadní zvrat. Proto hledáme nové skutečnosti. Vedle moderních forenzních a analytických metod je spolupráce klíčovou součásti procesu s jasným cílem: poznat pravdu a zjistit pachatele,“ píší kriminalisté v kalendáři.

 X X X

 Vemte zbraně nebo aspoň lopaty. Putinův šéfkuchař posílá ruské poslance bojovat na frontu

Ruští poslanci Státní dumy pořád jen mluví a místo toho by raději měli odjet bojovat na Ukrajinu. To si myslí šéf žoldnéřské organizace Vagnerova skupina Jevgenij Prigožin. Mocnář, kterému se přezdívá „Putinův šéfkuchař“, má nyní podle všeho významný vliv v nejbližším kruhu ruského prezidenta. Zahraniční média uvádí, že společně s čečenským vládcem Ramzanem Kadyrovem patří mezi hlavní válečné štváče v Putinově okolí.

Prigožin svůj drsný vzkaz ruským zákonodárcům dal prostřednictvím sociálních sítí, kde jej zveřejnila například jeho společnost Concord. Ta se stará zejména o catering na různé akce a právě díky ní si Prigožin vysloužil přezdívku „Putinův šéfkuchař“, protože občerstvení zajišťoval na celé řadě akcí, na kterých se ruský prezident nacházel.

„Ti lidé, kteří léta mluvili od pultíků, by měli začít něco dělat,“ stojí v Prigožinově prohlášení, přičemž zde kritizuje například ruské komunisty či přívržence Liberálně-demokratické strany Ruska, které až do své nedávné smrti šéfoval známý ruský nacionalista proslulý kontroverzními výroky Vladimir Žirinovskij.

Následně přímo volá po tom, aby se poslanci Státní dumy sami aktivně zapojili do války. „Páni řečníci, apeluji na vás, abyste vytvořili vlastní jednotky podobné Vagnerově skupině. A ti z vás, kteří nemají organizační schopnosti, vezměte do rukou samopaly nebo aspoň lopatu. V tom bude reálný přínos. To bude pravá služba vlasti,“ zakončuje Prigožin.

Prigožin nabíral i odsouzené, lákal je na milost

Prigožin před časem přiznal, že je skutečně zakladatelem zmiňované organizace žoldáků, jež provádí akce i jinde ve světě, ale nyní je plně zapojena do války na Ukrajině. O jeho spojení s Vagnerovou skupinou se už předtím léta hovořilo.

 Žoldnéři s drsnou pověstí však na Ukrajině podle všeho utrpěli významné ztráty. Vyplývá to z toho, že se Prigožin osobně snaží verbovat nováčky, a to klidně i z řad odsouzenců z trestaneckých koloniích. Před časem se na sociálních sítích objevilo video, v němž Prigožin dává vězňům nabídku přidat se k Vagnerově skupině. Přijímal přitom dokonce i vrahy, sexuální násilníky či narkomany.

Na jednu stranu nabízel vězňům lákavou odměnu. „Za šest měsíců se vrátíte domů a dostanete milost,“ prohlašuje na videu Prigožin. Zároveň však dodal, že smrt jim hrozí nejen ze strany Ukrajinců. „Ti z vás, kteří dorazí na místo a po jednom dni řeknou, že tam nemají co dělat, budou označeni jako dezertéři a čeká je popravčí četa,“ prohlásil dále šéf Vagnerovy skupiny odsouzencům na videu.

Sám Prigožin později nepřímo přiznal, že video je pravé. Navíc si ještě přisadil a ukázal, že své rozhodnutí nabírat odsouzence má za správné. „Ti, kteří nechtějí posílat bojovat v řadách Vagnerovy skupiny vězně, místo toho posílají na frontu své děti. Buď to jsou vězni ve Vagnerově skupině, nebo vaše děti. Rozhodněte se,“ vzkázala hlava žoldácké organizace kritikům.

 Souboj o Putinovu přízeň

Zahraniční pozorovatelé aktuálně hovoří o tom, že Prigožin stojí společně s Kadyrovem v čele jedné ze dvou hlavních frakcí, které se aktuálně nachází v těsné blízkosti prezidenta Vladimira Putina. Kontroverzní duo je toho názoru, že válku na Ukrajině je nutné dotáhnout do vítězného konce. A to za jakoukoliv cenu.

Na druhé straně pomyslné barikády má stát například ministr obrany Sergej Šojgu. Ten je aktuálně podle všeho pod silnou kritikou kvůli víkendové explozi na Krymském mostu přes Kerčskou úžinu. Prigožin a Kadyrov mají Šojguovi ještě přidávat na vrch kvůli nespokojenosti s ruským postupem na frontě.

Dvojice je navíc v poslední době čím dál více aktivnější ve veřejném prostoru a spekuluje se o tom, že se chtějí zásadnějí podílet na směřování ruské politiky, respektive si chtějí obstarat ještě větší vliv.

 X X X

  Putin chce dočasné příměří s Ukrajinou

Ruští představitelé v poslední době ujišťují, že si přejí obnovu přerušených diplomatických jednání s Kyjevem. Ukrajina ale uvádí, že mírová jednání v době, kdy její vojska postupují, pro ni nejsou výhodná. Ukrajina koncem léta přešla do protiofenzivy a vytlačila ruské vojáky ze severovýchodu země i z části jihu.

Kreml se nyní snaží přesvědčit západní lídry a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby dotlačili Ukrajinu zpět k jednacímu stolu, napsala Meduza. Putinův argument přitom je, že je potřeba předejít dalším civilním obětem. Putin ale přitom nehodlá válku ukončit, chce dosáhnout jen dočasného příměří, aby získal čas na novou rozsáhlou ofenzivu v únoru a březnu 2023.

Ruské úřady jsou během jednání ochotny nabídnout stažení ruských vojáků alespoň z části ovládnuté Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl jeden ze zdrojů Meduzy. Putin ale chce, aby si Rusko uchovalo kontrolu nad celým Donbasem na východě Ukrajiny, a o ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo už v roce 2014, se nehodlá bavit vůbec.

Putin v polovině září na setkání s indickým premiérem Naréndrou Módím o bojích na Ukrajině řekl, že Rusko udělá „vše pro to, aby to všechno skončilo co nejdřív“. Kyjev zároveň Putin obvinil, že se snaží „dosáhnout vojenskou cestou svých cílů“ a diplomatická jednání odmítá.

Jednání o mírovém řešení války na Ukrajině mezi Moskvou a Kyjevem skončila bez výsledku už na jaře. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v rozhovoru s Meduzou poukázal na to, že nyní by pro Ukrajinu dojednání příměří v té podobě, v jaké ho chce Rusko, nebylo výhodné.

„Co vůbec Ukrajině dá příměří podle ruského scénáře? Fixaci de facto nové linie rozdělení a rychlé vytvoření ruských zákopů na dočasně okupovaných územích,“ sdělil Podoljak. „Opravdu si někdo může myslet, že na to přistoupíme? Obzvlášť teď na pozadí protiofenzivy,“ podtrhl Podoljak. Ukrajina nicméně opakuje, že rozhovory jako takové neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech.

X X X

Herec Somr spojoval to nejlepší, co v českém divadle vzniklo, ocenil ředitel Národního divadla

Úmrtí Josefa Somra hluboce zasáhlo i ředitele Národního divadla Jana Buriana. Ten ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že patřil k jeho nejmilovanějším hercům. Nejznámější Somrovy role připomněl také editor hlavních zpráv CNN Prima NEWS Jaroslav Spěváček.

„Naposledy jsme se viděli na Národní třídě před dvěma nebo třemi lety. Vzpomínám na něj s obrovským obdivem, patřil k mým nejmilovanějším hercům z řady důvodů,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ředitel Národního divadla Jan Burian.

Podle něj šlo o herce, který v sobě spojoval to nejlepší, co v českém divadle vzniklo v druhé polovině minulého století a přetrvává do dneška. „On byl velice silným osobním tématem. V jeho interpretaci byl vždy čitelný postoj ke světu, k prostředí a společnosti. Měl ohromný smysl pro grotesknost, ale jeho hraní nikdy nebylo vnějškové. Vždycky to byl hluboký ponor do postavy s velikou vnitřní citlivostí a studem,“ líčil Burian. Dodal, že žánrový lom, který Somr dovedl ztvárnit mezi výrazným expresivním hraním a hlubokým psychologickým ponorem, byl vzrušující.

 Jedním ze Somrových hlavních témat byl podle Buriana boj o lidskou důstojnost. „Určitě budeme vzpomínat na jeho roli v Našich furiantech. Celá inscenace byla o češství, které z jedné strany touží po svobodě a z druhé strany je maloměšťácké, omezené, ustrašené a povrchní,“ popsal Burian.

Nejzajímavější Somrovy role okomentoval i editor zpráv CNN Prima NEWS Jaroslav Spěváček. Tou nejznámější byla role výpravčího Hubičky ve filmu Ostře sledované vlaky. K železnicím měl Somr blízko už odmalička. „Jeho tatínek byl původně truhlářem, ale pak celý život pracoval na dráze. Josef Somr, když byl malým chlapcem, uměl stavět návěstidla nebo přestavět výhybky. Takže ve chvíli, kdy Jiří Menzel chystal film Ostře sledované vlaky, tak volba Josefa Somra byla šťastná,“ popsal Spěváček.

„Říkalo se o něm, že je psychologický herec. Hrál zahořklé postavy, různé vzteklouny, ale také charakterní role, což byli třeba různí lékaři a pak samozřejmě komedie,“ podotkl Spěváček. Dodal, že o něm bylo známé i to, že se pečlivě připravoval a že měl také velký smysl pro humor. „To dokázal například v pozvánce na Karlovarský filmový festival, kdy se mu Jiří Bartoška snaží dovolat,“ připomněl Spěváček. Ve znělce totiž humorně hraje, že špatně slyší.

X X X

Britští důchodci žijící v zahraničí pláčou. Kurs libry jim boří rozpočty

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj žije nyní v USA přibližně 820 000 Britů. Mezi jejich nejoblíbenější destinace patří Florida a Kalifornie. V Evropě, především té jižní, je momentálně téměř půl druhého milionu britských expatů, 280 000 z nich je v důchodovém věku. Těm, kteří pobírají důchod v librách, pohyb měny ztěžuje plánování i každodenní rozpočty.

 Důchodci, kteří se přestěhovali mimo Spojené království, nyní musí výrazně omezit své výdaje. Jejich penzí se totiž citelně dotýká klesající kurs britské libry. Ten zkolaboval na historické minimum poté, co vláda ústy premiérky Liz Trussové oznámila plán na rozsáhlé snížení daní. Dopad tohoto oznámení byl však rychlý a bolestivý. Výnosy dluhopisů prudce vzrostly, prodeje nemovitostí se propadly a Bank of England musela zasáhnout, aby stabilizovala trhy. Informaci přinesl portál Bloomberg.

Ačkoli se britská libra odrazila od nedávných minim, od začátku roku stále klesla vůči americkému dolaru o osmnáct procent a přibližně o 4 procenta vůči euru. Dlouhodobý pokles, který začal okamžitě po hlasování o vystoupení Velké Británie z Evropské unie v roce 2016, tak zatím neustává.

„Pokles libry poškodí všechny britské spotřebitele žijící doma, nebo v zahraničí, pokud dostávají výplatu v librách,“ říká Fawad Razaqzada, analytik trhu ve společnosti City Index. „Britští důchodci, kteří žijí v zahraničí a spoléhají se na peníze vyplácené ve Spojeném království, pocítí dopad nejcitelněji. Zejména pak ti, kteří pobývají v USA, kde dolar prudce stoupá vůči všem hlavním měnám,“ dodal.

Kurs je jako jojo

Jednasedmdesátiletá Valerie Chaplinová odešla na důchod do Španělska před dvaceti lety. 18. září obdržela 624 eur (15 400 Kč) ze svého britského státního důchodu a podobnou částku očekává i při příští výplatě. Přitom na začátku letošního roku to bylo ještě 700 eur (17 200 Kč). Bývalá zdravotní sestra nyní po smrti manžela živí svého nezaměstnaného 28letého syna i jeho těhotnou přítelkyni. Je odkázána na státní důchod poté, co její soukromý penzijní fond zkrachoval a její manžel zemřel bez životního pojištění.

Propad jejího měsíčního příjmu bezmála o 80 eur (1 960 Kč) ji nyní donutil pečlivě sledovat své výdaje a hlídat si směnný kurz jako ostříž. „Peníze přijdou až tento pátek a na bankovním účtu nám zbývá 20 eur (495 Kč) na další tři dny,“ říká důchodkyně. Kurz podle ní stoupá a klesá jako jojo. „Se zvýšenými účty za elektřinu a plyn sotva vystačíme s penězi,“ dodává.

Většina britských důchodců dostává své peníze každé čtyři týdny, mohou tak sledovat kolísání měny v reálném čase. Důchodce Martin Robinson, který žije ve španělském městě Rojales, dostal svůj státní důchod 29. září a jeho výše činila 716 eur (17 700 Kč). To je méně než 746 eur (18 400 Kč) v srpnu a 764 eur (18 700 Kč) v červenci. Jeho penzijní připojištění kleslo z 500 eur (12 300 Kč) v červenci na 488 eur (11 980 Kč) minulý měsíc. „Nezdá se to moc, ale o 60 eur (1 470 Kč) méně každý měsíc je rozdíl,“ říká důchodce, který musel omezit výdaje za restaurace a zábavu.

„Pokles libry zvyšuje tlak na britské expaty, kteří pobírají penzi ve Spojeném království. To vše v době, kdy krize životních nákladů začíná být citelná,“ říká Jason Hollands, výkonný ředitel britské společnosti Evelyn Partners, která se zabývá správou majetku.

Jedni čekají, jiní bojují

Zatímco někteří žijí z výplaty do výplaty a snaží se přečkat bouři, jiní se snaží s trhem bojovat. 82letý Brit Roger Boaden žije ve Francii. Má tři příjmy v librách, které dostává každý měsíc: státní důchod ve výši 1 309 liber (36 600 Kč), soukromý důchod ve výši 542 liber (15 150 Kč) a zaměstnanecký důchod ve výši 375 liber (10 480 Kč). Bývalý politický aktivista z Nottinghamshiru vede bankovní účet ve Velké Británii, odtud převádí peníze na svůj eurový účet prostřednictvím další společnosti. Ta mu je převádí jen v případě potřeby a snaží se vyčkat na příznivý směnný kurz.

„Převodem 6 000 liber (168 000 Kč) na francouzský účet v červenci, kdy se kurz pohyboval kolem 1,19 eura, a 2 000 liber (56 000 Kč) v únoru, kdy byl kurz 1,20 eura, jsem ušetřil dobrých 400 eur (9 800 Kč), když jsem počkal na výhodný kurz,“ říká důchodce. Docházejí mu však finanční prostředky a on i jeho žena se obávají, že libra neposílí natolik, aby jim poskytla dostatek prostředků. „Náš rozpočet je napjatý, omezujeme každodenní výdaje, abychom nemuseli převádět hotovost, ale velmi se obáváme, že by se libra mohla dále propadat a my bychom museli ještě více přitvrdit,“ zavírá podle Bloombergu Brit.

X X X

Schválení novely autorského zákona Poslaneckou sněmovnou prospěje?

Schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ve třetím čtení novelu autorského zákona, kterou se implementuje evropská směrnice č. 790/2019 o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Směrnice ve svém článku 15 nově stanovuje také odvozená autorská práva pro vydavatele tiskových publikací v printové a online formě.

Užití tohoto vydavatelského obsahu dalšími uživateli, zejména pak velkými digitálními platformami, které vlastní obsah nevytváří, ale přebírají jej od jiných tvůrců a na jeho základě potom vytváří vlastní zisky, bude do budoucna možné pouze na základě uzavřené licenční smlouvy. Tu si bude moci sjednat každý vydavatel samostatně, nebo pověří kolektivního správce, kterého svým rozhodnutím stanoví Ministerstvo kultury ČR.

Podstatné je, že Sněmovna přijala i pozměňovací návrh poslance Jana Laciny (STAN), který posiluje vymahatelnost autorských práv vydavatelů ve vztahu k digitálním platformám. Pokud nedojde k vzájemné dohodě mezi vydavatelem či kolektivním správcem ve lhůtě do 60 dnů od zahájení jednání, potom o transparentních a spravedlivých podmínkách licenční smlouvy rozhodne Ministerstvo kultury ČR. Jedná se o významný krok k udržitelnosti vydavatelského odvětví v České republice. Z tohoto důvodu vydaly dvě největší asociace sdružující vydavatele tiskových publikací v ČR společné prohlášení, které zde uvádíme.

Společné stanovisko SPIR a Unie vydavatelů ke schválení novely autorského zákona Profesní asociace Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a Unie vydavatelů vítají dnešní schválení novely autorského zákona ve znění pozměňovacího návrhu pana poslance Laciny. Navzdory velmi silnému lobbistickému tlaku nadnárodních digitálních platforem poslanci ve třetím čtení svým hlasováním (148 hlasů PRO a žádný PROTI) jednoznačně podpořili spravedlivé tržní podmínky pro české vydavatele. Za SPIR Tereza Tůmová, výkonná ředitelka SPIR Za Unii vydavatelů – Václav Mach, výkonný ředitel Unie vydavatelů Kontakt: Unie vydavatelů, Pobřežní 370/4, 186 00 Praha 8, tel.: 222 329 730, e-mail: unie@unievydavatelu.cz, www.unievydavatelu

X X X

Premiéra Hapala za tři body. Ostrava přehrála Slovácko 3:1, poprvé se za Baník trefil Plavšić

Trenér Pavel Hapal dovedl v obnovené premiéře fotbalisty Ostravy k vítězství 3:1 nad Slováckem. Góly Baníku v utkání 12. kola první ligy vstřelili Ladislav Almási a Srdjan Plavšić, šest minut před koncem pojistil výhru Filip Kaloč. Slovácko hrálo od 38. minuty bez vyloučeného Jana Kalabišky a v deseti dokázalo pouze snížit Stanislavem Hofmannem.

Slezané vyhráli po třech kolech a v neúplné tabulce se posunuli na deváté místo. Slovácko nezvítězilo v nejvyšší soutěži v sedmém z posledních osmi kol a je až na 13. pozici. Kolega na druhé lavičce zaslouží ocenit, chváli trenér Sparty Priske soupeře po přestřelce na Letné

 Hapal, který Baník vedl už v sezoně 2005/06, nahradil v týdnu odvolaného Vrbu. Ostrava si po výměně trenérů nemohla vysnít lepší úvod.

Už po šesti minutách narýsoval přesný pas do běhu za obranu Kuzmanovič na Almásiho, který přeloboval Nguyena. Nejlepší ostravský střelec uplynulého ročníku se poprvé v aktuální ligové sezoně dočkal branky. Baník hrál s chutí a v kontrastu se soupeřem, který měl v nohách čtvrteční vítězné pohárové utkání v Nice (2:1), působil živěji.

Navíc domácí zdobila efektivita. V 26. minutě opět centroval Kuzmanovič a Plavšićova hlava byla na malém vápně u balonu dříve než brankář Nguyen. Srbský záložník zaznamenal svůj první ligový gól v Ostravě.

Slovácko jen snížilo

Slovácko se v ofenzivě moc neprosazovalo. Další zásah jeho plánům dal zkušený Kalabiška, který se během dvou minut vyfauloval a v 38. minutě byl po druhé žluté kartě vyloučen.

Přes početní oslabení ale hosté ve druhé půli okřáli a i v deseti začali být nebezpeční. Za stavu 0:2 přečkali další příležitost Almásiho, jenž tečovaným pokusem těsně minul tyč. V 58. minutě však Slovácko po rohu snížilo Hofmannem, který na bližší tyči hlavičkou usměrnil balon do brány. Baníku mohl vrátit dvougólový náskok znovu Almási, jeho prudkou hlavičku ale Nguyen vytáhl.

I když měl Baník o hráče v poli více, hrálo se spíše před jeho šestnáctkou. Úlevu do ostravských řad vnesl Kaloč, který v 84. minutě parádně trefil odražený míč a z 20 metrů pokořil Nguyena. Kapitán reprezentace do 21 let skóroval poprvé v tomto ročníku nejvyšší soutěže. Ostrava zdolala v lize Slovácko po pěti zápasech.