Povstanie trvalo 60 dní, zúčastnilo sa na ňom 60 000 slovenských vojakov, 18 000 partizánov a vyše 30 národov a národností zo štyroch kontinentov. Odhadovaný počet povstaleckých obetí bol okolo 10 až 15-tisíc. Nemci mali k dispozícii okolo 40 000 vojakov, Domobranu (protiváhu k 1. československej armáde) a Pohotovostné oddiely Hlinkovej gardy.
Slovensko sa vďaka hrdinom Slovenského národného povstania a mnohým ďalším, zaradilo na správnu stranu dejín, medzi víťazné štáty, ktoré prispeli k porážke fašizmu. Na sociálnej sieti to uviedla bývalá prezidentka Zuzana Čaputová.
X X X
ČR POTŘEBUJE NOVÉ VEDENÍ STÁTU, VLÁDU ODBORNÍKŮ
KRITIKA EXPERTŮ FIALY A SPOL
KALOUSKOVY RADY
Takhle se hospodařit nesmí, cupuje Kalousek vládu. MotoGP označil za „blbost na první dobrou“
Zveřejnění návrhu státního rozpočtu na příští rok je na spadnutí. Ministerstvo financí ho má tento víkend předložit vládě, jeho podobu ale do konce měsíce tají. Již dříve šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že každá rozpočtová kapitola nejspíše dostane méně peněz, než by si přála. Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který rozpočtovou politiku současného kabinetu dlouhodobě kritizuje, poznamenal, že deficit vysoko nad 200 miliardami korun, kam vláda míří, není normální. „Takhle se dál hospodařit nesmí,“ napsal na sociální síti X. Nápad kabinetu, který chce podpořit mistrovství světa silničních motocyklů MotoGP desítkami milionů korun, označil za „blbost na první dobrou“.
Jednotlivé resorty až do poslední chvíle bojovaly o finanční prostředky před finálním zveřejněním státního rozpočtu. Zatímco ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si díky závazku ČR vydávat dvě procenta HDP na obranu nepochybně polepší, u jiných resortů není ještě jasné, jak velký kus z rozpočtu jim připadne. Vláda Petra Fialy (ODS) – na rozdíl od jiných let – podobu hospodaření na příští rok tají.
Ke zveřejnění má údajně dojít nejpozději v noci na neděli. Stanjura dříve uvedl, že zákon počítá s maximálním stropem deficitu ve výši až 231 miliard korun. Upozornil, že každá rozpočtová kapitola dostane nejspíše méně peněz, než by si přála. Do návrhu mohou ale zasáhnout i po jeho zveřejnění – sám šéf státní kasy nepočítá, že by došlo v nejbližší době k definitivnímu souladu.
Dlouhodobý kritik vládní rozpočtové politiky a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek napsal na sociální síti X, že se stát zbytečně zadlužuje mimo jiné i kvůli komerčním akcím, jako je například návrat šampionátu MotoGP do ČR. Vláda chce akci podpořit částkou 35 milionů korun. Kalousek ale nevěří, že by z takové investice pak Česká republika jakkoliv profitovala, zvlášť s tak vysokým schodkem.
„Viděl jsem studie, jak by se nám ‚vyplatil‘ kanál O-L-D nebo Praha olympijská. Žádné z nich jsem nevěřil, ale chtělo to bližší zkoumání. Nicméně tvrzení, že veřejné peníze vložené do MotoGP se nám ‚vrátí mnohonásobně‘, blíže zkoumat nemusíme. To je blbost na první dobrou,“ napsal v noci Kalousek.
„Ochota vlády zadlužovat státní rozpočet ve prospěch ryze komerčních akcí a zájmových skupin na ně napojených, je jedním z důvodů, proč zveřejněný rozpočet bude také tak vypadat,“ poznamenal bývalý ministr financí. V dřívějším příspěvku mimo jiné poukázal na to, že státní schodek vysoko nad 200 miliardami by odpovídal dobám, kdy je země ve významné krizi. V té se ovšem Česko nyní nenachází.
„Neodpovídá to normálním časům. Nechci ani domýšlet výši deficitu, kdybychom prožívali hospodářskou krizi podobnou té po pádu Lehman Brothers v roce 2008. Na takovou krizi připraveni nejsme a jsme tak mimořádně zranitelní,“ doplnil Kalousek. Také nesouhlasí, že je země v době, kdy si „jako rodina bere hypotéku“.
„Jsme naopak v situaci rodiny, která žije v bytě, kde nájem, energie a služby pohltí více než 90 procent jejích pravidelných příjmů. Na všechno ostatní – jídlo, šaty, doprava, volný čas… si musí půjčovat. Pokud se nepřestěhuje do levnějšího bytu, nebo nezvýší své příjmy, dočká se fatálních důsledků. Ke stejným fatálním důsledkům nás všechny vede současná rozpočtová politika,“ nešetřil kritikou na konto Fialova kabinetu.
„Zbývá jen kousek naděje, že budeme mít šanci na reparát. K tomu si ale musí většina z nás uvědomit, že takhle se dál hospodařit nesmí,“ uzavřel Kalousek.
X X X
ZBRANÍ SE LIDÉ NENAJÍ, SPÍŠ ZEMŘOU
Švihlíková: Stíhačky jsou vládě milejší než sociální dialog.
Vláda dává najevo, že jsou jí milejší stíhačky než sociální dialog, uvedla ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková. Současně podotkla, že zbrojní výdaje jsou nadměrné a neproduktivní.
Skokové navýšení prostředků na obranu vnímá Švihlíková jako problematické. „Zbrojní výdaje považuji za nadměrné a neproduktivní. Tyto položky bych škrtala mezi prvními,“ poznamenala v pořadu Co na to vaše peněženka.
Nejasnosti okolo státního rozpočtu podle ní vedou k tomu, že vláda nemůže vést plnohodnotnou diskuzi s partnery na poli sociálních otázek. „Bez jasných údajů to není možné. Vláda dává jasně najevo, že jí jsou podstatně milejší stíhačky než tento dialog,“ opřela se do kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS).
Dodala také, že tato priorita se „nejspíš líbí vojenskému průmyslu v USA, ale naše priority by měly směřovat jiným směrem“.
X X X
Ceny v restauracích dále rostou, i kvůli platům. Ekonom prozradil, kdy se situace uklidní
Zatímco inflace jako taková se zdá být zkrocená, ceny v restauracích neustále rostou. Podle ekonomů budou ceny jídla v hospodách růst až do konce roku. Na to už zákazníci reagují. Nejvíce se propadla návštěvnost přes obědy.
Sele vykrmit, prase porazit u sebe na farmě a maso pak nabídnout přímo ve vlastní restauraci – takovou cestu zvolili zemědělci na Kolínsku. „Abychom na všechno to maso vlastní viděli od A do Z, má to další přidanou hodnotu v té kvalitě masa,“ popsal pro CNN Prima NEWS soukromý zemědělec Karel Horák.
Ne vše je ale zalité sluncem, i tady řeší problémy jako v jiných restauracích. Podnik má dohromady sedm kuchařů, najít nového je podle majitelů nadlidský úkol. Když už se nějaký najde, je třeba ho také dobře zaplatit. „Přidáváme průběžně, bez toho to nejde. Pokud bych nepřidal, tak mi postupně kuchaři i servírky odejdou,“ dodal Horák.
Právě přidávání peněz personálu je podle gastronomů hlavní důvod, proč stále ceny v restauracích rostou. „Máme sice strašně moc státních úředníků, ale strašně málo lidí, kteří chtějí dělat ve službách, kteří chtějí dělat u podnikatelů,“ míní gastronom a člen Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Luboš Kastner.
„Ceny ve službách budou narůstat výrazně v průběhu celého letošního roku a situace by se měla uklidnit v příštím roce,“ potvrdil pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček.
Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ovšem ceny v restauracích navyšuje také chování dominantních dodavatelů surovin a nápojů. Pod tlak se dostávají hlavně restaurace, které se specializují na obědy. Nižší návštěvnost přes obědy než před rokem hlásí podle dat společnosti Edenred asi třetina restauratérů.
X X X
Německo v rozkladu a kritická situace si žádá drsné řešení, tak by se dala shrnout nejnovější kniha německého provokatéra Thila Sarrazina.
Autor v ní vyzývá k mnohem tvrdšímu přístupu k migraci a radikální změně v hospodaření země. Jako příklad dává Dánsko, kde před pár lety ze vstřícné přistěhovalecké politiky ustoupili.
Thilo Sarrazin byl na německé politické scéně vždy úkazem a nikdy si nebral servítky. Novinářské poučky zní, že stručné výčty kariérních úspěchů patří až na konec článků, v případě devětasedmdesátiletého elegána s hustým knírem však udělejme výjimku.
Vše je podřízeno rovnosti, která je mnohem důležitější než schopnosti. Jde o ideologickou chybu.
X X X
Volby ve východním Německu: o moc se hlásí krajně pravicová AfD i radikálka Wagenknechtová
Předvolební Sasko, voliče se snaží zaujmout všechny strany | Foto: Michaela Stache | Zdroj: AFP / Profimedia
Rok před celoněmeckými volbami prověří neoblíbenou vládu Olafa Scholze těžký test. Jeho sociální demokraty (SPD) i koaliční Zelené a FDP čeká nejspíš v nedělních volbách v Sasku a Durynsku porážka. Ve východoněmeckých spolkových zemích se naopak daří krajně pravicové Alternativě pro Německo (AfD) i nové straně BSW levicové radikálky Sahry Wagenknechtové. Jedinou silou, která zde s nimi rovnocenně soupeří, jsou křesťanští demokraté (CDU).
Volby ve východním Německu: o moc se hlásí krajně pravicová AfD i radikálka Wagenknechtová
Dvě třetiny někdejšího východního Německa si během září vyberou své zástupce v zemských sněmech. Nejprve v neděli v Sasku a Durynsku, o tři týdny později pak v Braniborsku.
Východní část Německa se potýká s celou řadou problémů, od sjednocení země v roce 1990 je odsouzeno k neustálému marnému dohánění. Odchází odtamtud firmy i lidé, HDP na obyvatele dosahuje jen asi tří čtvrtin západní části země. Že dojde k razantním změnám, tomu už dnes na rozdíl od 90. let minulého století věří málokdo.
Venkovské a maloměstské oblasti ve východním Německu se vylidňováním zároveň i radikalizují.
Přijde vládní výplach?
Víkendový výsledek voleb v Sasku a Durynsku bude s největší pravděpodobností neradostný pro všechny tři strany současné spolkové vlády Olafa Scholze (SPD).
„Vládní SPD, Zelení a FDP dopadnou velmi velmi špatně. FDP se pravděpodobně nedostane přes pět procent, Zelení budou rádi, pokud tuto hranici přelezou, a možná vypadne i SPD, což se ještě nikdy historicky nestalo,“ přiblížil pro Český rozhlas Plus Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů a Vysoké školy ekonomické.
Scholzův kabinet je velmi nepopulární, což úbytkem své podpory odnáší všechny tři strany. „Spolupráce v koalici je namáhavá,“ přiznal v nedávném rozhovoru kancléř. „Současná vláda je přechodná,“ zmínil zase spolupředseda Zelených Omid Nouripour, který poukázal na dlouhodobé vnitřní spory a značnou neoblíbenost kabinetu.
Migrace i válka posilují AfD
Německo zůstává jednou z nejbezpečnějších zemí světa, byť se kriminalita zvyšuje a zvláště po nedávném útoku v západoněmeckém Solingenu se otázka bezpečnosti dostává do naprostého popředí témat, kterým voliči přikládají největší důraz.
Kancléř v reakci na to slíbil urychlení deportací, kterých od loňska přibylo o třetinu a vláda připravuje i zpřísnění zbraňové legislativy, například omezení maximální délky nožů nebo posílení namátkových kontrol.
Spojováním migrace se zhoršením bezpečnostní situace v zemi dlouhodobě boduje krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), mnohem tvrdší rétoriku ale čím dál častěji přijímají i mainstreamové strany, například opoziční křesťanskodemokratická CDU.
„Když se řeší migrace, bezpečnost, obecně národně orientovaná témata, tak posilují ti, kteří zastávají tu nejsilnější pozici,“ upozorňuje Eberle s tím, že právě nejradikálnější AfD má nakročeno k vítězství v Durynsku a jen o málo slabší výsledek očekává v Sasku a Braniborsku.
AfD se netají touhou konečně se dostat k moci alespoň na zemské úrovni, všechny ostatní strany s ní ale odmítají spolupracovat, označují ji za krajně pravicovou a extremistickou. „Chceme vládnout. Nejprve na východě, potom na západě a nakonec i na spolkové úrovni,“ prohlásil nedávno spolupředseda AfD Tino Chrupalla.
Popularitu AfD výrazně nesrazily ani velké skandály, které ji letos postihly. Ať už šlo o tajné schůzky, kde se plánovaly deportace Němců se zahraničním původem, nebo problémy jejich kandidátů do eurovoleb. Lídr Maximilian Krah je v Evropském parlamentu odstavený i kvůli zlehčování zločinů nacistických jednotek SS, jeho asistent je podezřelý ze špionáže pro Čínu a sám Krah i dvojka na kandidátce Petr Bystroň zase z přijímání úplatků od Rusů.
Populární premiér z CDU
V průmyslovém Sasku se v neděli čeká těsný souboj mezi AfD a CDU, která v Sasku vládne od roku 1990. Obě strany mají v průzkumech přes 30 procent.
„Saská CDU z průzkumů vychází jako velmi kompetentní a její spolkový premiér Michael Kretschmer je mnohem populárnější než lídři AfD,“ upozorňuje Eberle.
V sousedním Durynsku je tamní buňka AfD vůbec nejradikálnější. Vede ji Björn Höcke, který byl v nedávné době dvakrát odsouzen za to, že na veřejnosti používal nacistické slogany.
Kvůli svým aktivitám je AfD navíc v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Durynská i saská tajná služba ji dokonce označují za stranu s prokazatelně extremistickými snahami.
„AfD v Durynsku rozhodně v zemské vládě nebude, ale její silné postavení ostatním aktérům velmi komplikuje skládání koalice. Jde o to, kdo bude druhý na pásce,“ vysvětlil Eberle.
V posledních sondážích se AfD pohybuje kolem 30 procent, druhá CDU má kolem 22 procent.
Wagenknechtová chce do vlády
Do německé stranické politiky je třeba začít napevno počítat i se stále ještě novou stranu Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
Dlouholetá politička postkomunistické Die Linke ze strany po dlouhých názorových rozepřích odešla a její nová partaj má nakročeno k úspěchům právě převážně na východě Německa.
„BSW není krajní levicí, je to ideologický mix. Na jednu stranu je velmi nalevo v socioekonomických tématech, ale je i velmi silně napravo v národně konzervativních pozicích – v migraci či hodnotových otázkách,“ popisuje Eberle.
Právě v otázkách, které hýbou dnešním Německem a stojí za nárůstem AfD, říká Wagenknechtová to samé, co pravicoví radikálové, komunikuje to však jinou formou. „Nekoketuje s krajní pravicí, nemá kolem sebe lidi, kteří se fotí v nacistických uniformách nebo plánují odsun migrantů z Německa,“ naznačuje odborník na Německo hlavní rozdíl mezi BSW a AfD.
Jak na zemské, tak na spolkové úrovni tak BSW začíná zamotávat koaliční matematiku. Zvláště ve východoněmeckých spolkových zemích budou středové strany dost možná muset přemýšlet i nad spoluprací právě s Wagenknechtovou. A ta vyhlašuje, že chce vládnout.
„BSW má velkou šanci vládnout. Jejím hlavním cílem jsou velké spolkové volby v příštím roce, ale může se stát, že v Durynsku i Sasku to bez nich nepůjde,“ potvrzuje Eberle.
Skvělá řečnice a dle nedávného průzkumu i v současnosti třetí nejpopulárnější německá politička se snaží vykreslovat se jako zastánkyně obyčejných lidí, přičemž jejím oblíbeným rétorickým cílem jsou „salónní levičáci“. Kromě své bývalé strany Die Linke a sociálních demokratů z SPD se tak hodně opírá do Zelených. Tyto výpady jí vynesly sympatie krajní pravice.
„Mluvíme stejnou řečí, přidej se k nám,“ vyzval ji na loňském mítinku v Drážďanech šéf durynské AfD Höcke.
Přímou spolupráci s AfD ale Wagenknechtová stejně jako všechny ostatní strany vylučuje, jednotlivou kooperaci při prosazování jednotlivých „smysluplných“ zákonů však nikoliv.
X X X
Durov jako náčelník vojenské komunikace armády. V Rusku po zatčení šéfa telegramu zavládla panika
Ukazuje se, že telegram není jen obyčejný messenger, ale hraje velkou roli i v ruské válce na Ukrajině. Zakladatele komunikační platformy Telegram Pavla Durova v sobotu zatkla francouzská policie. Ruská exilová i kremelská média případ pozorně sledují. Stejně tak věnují i pozornost omezování sítě YouTube. Nejpopulárnější platformu na světě se totiž ruské úřady snaží nahradit jinými alternativami, které by měl Kreml pod kontrolou.
Telegram je v Rusku nejpoužívanější messenger. Ruský exilový server Meduza sleduje reakce ruských proválečných publicistů, kteří s jistou mírou nadsázky tvrdí, že Durov je náčelníkem vojenské komunikace ruské armády.
Snad každá vojenská jednotka má na telegramu nějakou uzavřenou skupinu, kde shání peníze na vybavení nebo komunikuje se svými příbuznými. Jsou i zprávy, že koordinace přes telegram funguje také na vyšší úrovni mezi důstojníky různých jednotek.
Před telegramem komunikace probíhala přes systém KRUS, který Rusko vyvíjelo zhruba 15 let. Vojáci ho používali třeba ve válce v Sýrii, ale příliš se neosvědčil, nebyl úplně spolehlivý.
Navíc se přišlo na to, že se velká část součástek včetně čipů vyrábí ze západních komponentů, proto KRUS představoval i bezpečnostní riziko. Z toho důvodu se hlavním nástrojem pro vojenskou komunikaci stal právě telegram.
Panika v Rusku
Nyní Rusko zachvátila panika. Prováleční blogeři se obávají, že bude Pavel Durov spolupracovat se západními rozvědkami. Kdyby Pavel Durov vydal západním rozvědkám klíče ke komunikaci na telegramu, tak by zřejmě byly asi všechny vojenské chaty, konverzace a spojení pro Západ čitelné.
Pavel Durov oficiálně opustil Rusko v roce 2014. Po svém odjezdu říkal, že je Rusko strašné a že už se tam nikdy nevrátí. Dokonce napsal i článek, který se jmenoval Sedm důvodů proč opustit Rusko. Investigativní server Važnyje istorii ale zjistil, že Durov od té doby Rusko navštívil více než padesátkrát.
Existují i spekulace o tom, že Durov ve skutečnosti spolupracoval s Kremlem. V jeden okamžik totiž potřeboval peníze. Americká komise pro cenné papíry mu zakázala vydávat vlastní kryptoměnu a on neměl z čeho vrátit peníze svým investorům.
V tu dobu se asi dva dny poté, co navštívil Moskvu, najednou zdánlivě z ničeho objevila miliarda dolarů. Nikdo doposud neví, co Durov tehdy v Moskvě dělal.
Omezování YouTube
Kromě telegramu se nyní v Rusku upírá pozornost i k další sociální síti, YouTube. Moskevský deník Kommersant, který je ke Kremlu velmi loajální, píše o tom, že ruské úřady by chtěly YouTube nahradit nějakým jiným videoservisem.
Úřady začaly před dvěma týdny provoz této platformy zpomalovat. Nicméně YouTube není v Rusku označen za nepřátelský nebo extremistický. Mnozí poskytovatelé internetového připojení začali přesměrovávat požadavky ze zpomalených ruských Google serverů, které YouTube používá, na evropské či kazašské. Je ale jen otázka času, kdy si ruské úřady došlápnou i na ně.
X X X
Společné úsilí je silnější než diktatura. Byl jsem si jistý, že ve vězení umřu, řekl na Globsec Kara-Murza
Společná úsilí dobrých lidí ve svobodném světě jsou silnější než diktatura. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to v sobotu řekl propuštěný kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Byl si jistý, že v sibiřském vězení umře, uvedl. Kara-Murza dlouhodobě vystupoval proti prezidentu Vladimiru Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé ruské občany za porušování lidských práv.
Propuštěn byl v rámci nedávné rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a západními zeměmi.
„Byl jsem si jistý, že umřu v tom sibiřském vězení,“ řekl Kara-Murza. Když začala invaze na Ukrajinu v únoru 2022, nenapadlo ho odejít a zůstal v Rusku, uvedl. Řekl, že vždy vyzýval své ruské spoluobčany k odporu proti diktatuře a necítil by se, že má právo to dělat, kdyby byl někde daleko v bezpečí. Hodně lidí se podle něj cítí podobně.
„Věřím tomu, co dělám, věřím ve svojí zemi, záleží mi ní. Myslím, že moje země si zaslouží lepší budoucnost než žít pod agresivními zločinnými vrahy,“ uvedl.
Opozičního představitele, bývalého koordinátora hnutí Otevřené Rusko, publicistu a kritika Kremlu loni v dubnu poslal ruský soud na 25 let do vězení, shledal ho vinným mimo jiné z vlastizrady. Ruský odvolací soud v červenci verdikt nad ním potvrdil.
Každodenní propaganda
Mnoho Rusů podle něj neví, co se na Ukrajině děje. Od února 2022 se cenzura dostala na naprosto bezprecedentní úroveň, podotkl. Naprostá většina Rusů je podle něj vystavená každodenní propagandě, lidé nemají přístup k objektivním informacím.
Když někteří politici, analytici i novináři ve svobodném světě mluví o tom, že Rusové podporují invazi na Ukrajinu, je potřeba si uvědomit, že se jedná o diktaturu, uvedl. „Není tam svoboda médií, není tam svoboda informací,“ řekl. Aby lidé mohli něco podporovat, musí o tom podle něj vědět a nesmí se bát následků.
Největší zodpovědnost, kterou teď Kara-Murza cítí, je hájit a mluvit jménem stovek a stovek lidí, kteří v Rusku zůstali. Je podle něj mnohem snazší někoho zastrašit, vyvíjet na něj nátlak, mučit ho v tichu a vakuu, než když lidé dávají pozor. „Je důležité, aby svět viděl, slyšel a všímal si,“ řekl.
Ve vězení po něm chtěli, aby podepsal žádost o milost, ve které měl přiznat svou vinu, uvedl Kara-Murza. „Řekl jsem jim, že to nepodepíšu,“ řekl. Když ho vzbudili ve tři hodiny noci, myslel si, že ho zabijí, popisoval průběh svého propuštění. „Když jsme sdíleli své zážitky v letadle, tři nebo čtyři další lidi si mysleli totéž,“ řekl. Nikdo podle něj nevysvětlil, co se děje a proč.
Rusko, Spojené státy a některé další evropské země si na začátku srpna vyměnily v Turecku vězně. Mezi lidmi, které propustilo Rusko, je dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan.
Výměna se týkala i rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševové, která před zadržením žila v Česku, a ochránce lidských práv ze sdružení Memorial Olega Orlova.
X X X
Svět stojí nad propastí. NATO nestačí, musíme demokratické země víc spojit, je přesvědčený Kolář
Praha od pátku hostí prestižní mezinárodní bezpečností konferenci Globsec 2024, na které se představuje hned několik úřadujících prezidentů a premiérů, šéfka Evropské komise i významní kapitáni světového byznysu. „Musíme globální liberálně demokratický svět mnohem více spojit,“ komentuje pro Český rozhlas Plus v pořadu Osobnost Plus význam konference Petr Kolář, prezidentův poradce a předseda přípravného výboru pražského summitu.
Svět stojí nad propastí, věří Kolář. „Pokud by se stalo, že dojde k nějakému střetu, tak to potom bude mít celosvětový globální dopad. A ti, kteří střet vyvolají, si to možná neuvědomují, ale doplatí na to nakonec také,“ varuje v pořadu Osobnost Plus.
Petr Kolář, předseda přípravného výboru pražského summitu Globsec
Jako největší hrozbu vidí Rusko. „Oni mají v sobě jakousi zvláštní vůli k mesianismu. To je něco, co se ruskou historií táhne už od pádu Byzance,“ říká.
„To, že se to někomu nelíbí, tomu oni moc sluchu nedopřávají. To vidíte vždycky, když někam vpadnou. Ne že někam vpadli, oni jedou pomáhat! Většinou přichází zachraňovat nebo denacifikovat,“ popisuje.
Západní svět měl ale podle Koláře problém s vnímáním Ruska jako hrozby. Když se k moci dostal současný prezident Vladimir Putin, mnohé západní elity ho viděly jako naději. „Všichni jsme v něm měli vidět novou krev, nový vítr, partnera. A pan Putin si nás celou dobu testoval,“ myslí si prezidentův poradce.
„Když přebíral administrativu od Borise Jelcina, tak publikoval článek, kde psal o tom, jak si představuje Rusko na prahu nového milénia. Mluví o tom, že Rusko musí přežít jedině jako velmoc,“ popisuje Putinovu vizi.
Jak čelit bouři?
Podle prezidenta organizace Globsec Róberta Vasse „čelíme největší krizi mezinárodního pořádku od druhé světové války. Tato bouře má potenciál zásadně oslabit základy našich institucí.“ Kolář dodává, že odpovědní lídři musí pochopit, že už je nejvyšší čas se bránit.
„My máme naštěstí něco, co jsme nikdy předtím v naší historii neměli,“ pokračuje. „Severoatlantická aliance je garantem naší bezpečnosti. Stále platí článek pět Washingtonské dohody: jeden za všechny, všechny za jednoho.“
To podle něj ale už nestačí. „Musíme globální liberálně demokratický svět mnohem více spojit. Autokrati se spojují. My musíme taky. Vidíme, jak si oni pragmaticky jdou naproti. A my do toho musíme mnohem víc zatáhnout všechny naše demokratické spojence,“ vysvětluje význam konference Globsec 2024.
Mnoho západních zemí má problémy s vnitřními problémy, míní Kolář. „Po posledních volbách se najednou více Německo i Francie soustředí na své vnitřní otázky,“ poukazuje.
Studená sprcha
Západ podle Koláře prožil díky Putinovi probuzení. „Studenou sprchou, kterou globálnímu Západu dal, nás do té míry probral. Takže jsme dokázali něco, co předtím bylo téměř nemyslitelné. Spojili jsme se a fungujeme docela dobře společně,“ hodnotí pozitivně vývoj posledních let.
Bezpečnost evropských států je ale ohrožena tím, že nadšení pro podporu Ukrajiny ve válce z některých států postupně vyprchává. „To je ta blížící se bouře, kterou se teď musíme snažit zastavit. Jestli se nám to povede, to je otázka,“ vysvětluje Kolář.
„Jde o to, aby se ti, kteří jsou přesvědčenými demokraty a jsou odpovědní a chápou, že svoboda je primárně odpovědnost, ze všech sil snažili zvrátit vývoj, že volby vyhrávají často strany, které jsou založeny na xenofobii, nenávisti, populisté se zmocňují vlád,“ předává varování pro západní svět.
X X X
ŘECKO ŘEŠIT RYCHLE PROBLÉMY S TURISTY
Řecko je na scestí, musí přestavět svůj model cestovního ruchu
S rostoucími teplotami a zvyšujícím se počtem turistů je Řecko pod stále větším tlakem, aby změnilo svůj model cestovního ruchu, který se stává stále neudržitelnějším. Protože celkový počet návštěvníků letos dále poroste, někteří analytici varují, že masovou turistikou si Řecko přidělává starosti, neboť řada místních s nimi pomalu ztrácí trpělivost.
Řecko se dlouhodobě řadí k nejoblíbenějším turistickým destinacím v Evropě. Moře i téměř permanentní sluneční paprsky loni přilákaly téměř 33 milionů zahraničních návštěvníků, kteří podle odhadů vygenerovali tržby ve výši 28,5 miliard eur (asi 712 miliard korun). Jde o obrovskou sumu, která výrazně podpořila tamní podnikatelské prostředí, píše agentura Reuters.
Odborníci říkají, že i letos bude počet zahraničních návštěvníků na řeckém území obrovský. Mohl by dokonce překročit loňské hodnoty. Řecku se tak už od konce pandemie nemoci covid-19 daří každoročně zvyšovat počet návštěvníků, což se ale některým místní nelíbí.
Někteří analytici však varují, že masovou turistikou si Řecko přidělává starosti, neboť řada místních pomalu ztrácí s turisty trpělivost. Příkladem jsou třeba nedávné protesty na plážích Kykladských ostrovů. „Znepokojení místních roste,“ komentuje situaci ekonom Dimitris Vayanos z London School of Economics.
Ztráta trpělivosti s rostoucí turistikou se týká i dalších zemí Evropy. Začíná se šířit obavy, že cestovatelé škodí životnímu prostředí a narušují i místní tradice. Velkou kritiku musí snášet mimo jiné platformy, na kterých mohou podnikatelé nabízet své nemovitosti ke krátkodobému ubytování. Ty totiž následně zvyšují i ceny dlouhodobého bydlení a mají tendenci vytlačovat původní obyvatelstvo do jiných částí země.
Masová turistika, stoupající hladina moří, globální oteplování a s ním související obrovské vlny veder tak ohrožují současnou podobu Řecka. K tomu se navíc přidávají stále častější lesní požáry, které mění původní řeckou krajinu. Jen loni bojovalo Řecko s více než 8 tisíci lesními požáry a tisíce turistů kvůli nim bylo evakuováno z oblíbeného ostrova Rhodos.
Turisté zatěžují i infrastrukturu
Cestovní ruch navíc představuje obrovskou zátěž pro vzácné vodní zdroje a ohrožuje křehké řecké prostředí. I proto rostou výzvy po zásazích státu, aby došlo k omezení přílivu turistů. Sílí i volání po výraznějších investicích do řeckého vodního hospodářství a klíčové silniční či železniční infrastruktury.
Týká se to i výraznější poptávce po účinných finančních nástrojích včetně nárůstu turistických daní i dalších poplatků, které mají přispět k budování řecké klimatické odolnosti a pomohou financovat obnovu po stále častějších požárech a záplavách.
S mohutným požárem museli řečtí hasiči bojovat i letos, a to konkrétně počátkem srpna v blízkosti hlavního města Athén. I dešťových srážek tu je méně a méně. Letošní červenec byl v případě Řecka nejteplejším v historii a na obrovská horka doplatilo životem i několik lidí.
„Vzhledem k tomu, že léta budou jen a jen teplejší, mělo by být řeckou prioritou prodloužení turistické sezony. Turistům by se měly předkládat takové pobídky, aby je dokázaly přilákat po dobu celého roku. Jen tak můžeme zajistit, že cestovní ruch bude v případě Řecka do budoucna udržitelný,“ říká mluvčí jedné z řeckých cestovních agentur.
Řecká ekonomika z cestovního ruchu těží
Cestovní ruch ale na druhé straně každý rok přispívá tamní ekonomice mezi 62,8 až 75,6 miliardami eur, což je asi jedna třetina řeckého hrubého domácího produktu. To ale nic nemění na skutečnosti, že výzvy po udržitelném cestovním ruchu jsou v Řecku stále častější. „Chceme, aby cestovní ruch v Řecku byl udržitelný. Musí se investovat do ochrany našeho ekosystému,“ říká k problematice Megan Epler Woodová, která stojí v čele jedné z řeckých iniciativ na podporu udržitelné turistiky a varovala před rostoucími ekologickými riziky cestovního ruchu.
S obrovským náporem turistů bojuje v posledních letech třeba řecký ostrov Santorini. Ostrov s 15 500 obyvateli je velkým lákadlem pro rychle se rozvíjející průmysl výletních lodí ve Středomoří. Až 11 tisíc pasažérů z výletních lodí dokáže v jeden moment proměnit malebný řecký ostrov Santorini v peklo. I proto tamní starosta nyní chce, aby se počet návštěvníků denně zastropoval na maximálně 8 tisících.
Podle starosty ostrova Nikose Zorzose Santorini v letošním roce navštíví zhruba 3,4 miliony turistů. Místní vinaři si v této souvislosti stěžují na to, že kvůli turismu klesá produkce vína. Před nadměrným turismem varovala před pár týdny i zpráva řeckého ombudsmana.
Je jasné, že hněv vůči turistům roste i v dalších částech Evropské unie. Týká se to třeba Barcelony, která se řadí mezi turisticky nejoblíbenější města EU. Během léta se tu konalo hned několik protestů a Barceloňané stříkali na turisty vodu či oblepovali páskami restaurace, které turisté vyhledávají. S turisty v posledních měsících bojují ve velké míře i obyvatelé Mallorky nebo třeba Andalusie.
X X X
Zfušované apartmány v Peci. Majitele čeká oprava, firma platit nechce
Apartmánové hotely Pecr Deep a Well v Peci pod Sněžkou potřebují pár let po otevření opravy za desítky milionů korun. Oba projekty stavěla firma K2 invest chrudimského podnikatele Milana Kušty. Ten pochybení odmítá, Pecr Deep považuje za jeden z nejlepších projektů.
Před pěti lety si pořídili horské bydlení na jedné z nejlukrativnějších adres v Krkonoších. Radost majitelům apartmánů v komplexu Pecr Deep, který se v roce 2018 otevřel před parkovištěm U Kapličky v Peci pod Sněžkou, však nevydržela příliš dlouho.
Po pár letech se totiž ukázalo, že stavba je neskutečně zfušovaná. Do apartmánového hotelu s 35 byty zatéká, odfláknutá je podle majitelů fasáda, balkony i kotelna. Opravy vyjdou na desítky milionů korun. Nedaleký hotel Pecr Well, kde vlastníci také apartmány pronajímají hostům, zase po deseti letech potřebuje novou střechu.
Podobné problémy přitom mají i další bytové domy, které v posledních letech společnost podnikatele Milana Kušty v České republice vybudovala.
K pochybením na stavbách běžně dochází, ale ještě nikdy jsem se nesetkal s tím, aby jejich koncentrace a množství byly tak velké.
X X X
Norská princezna věřící na anděly si vzala amerického šamana
Dcera norského krále Haralda V. Martha Louise (52) si vzala Američana Dureka Verreta (49). Princezna si šamana a léčitele vzala ve vesnici Geiranger na břehu stejnojmenného norského fjordu, který je na seznamu UNESCO. Na svatbě kromě rodiny a přátel nechyběli ani urození hosté.
Nevěsta měla při odchodu z hotelu růžové šaty a personál ji zakrýval za plentami. Princezna se svým nastávajícím totiž uzavřeli dohodu s magazínem Hello!, který zaplatil nezveřejněnou částku za výhradní právo na jejich exkluzivní svatební fotografie. Tyto obchodní praktiky vzbudily kontroverze už před svatbou. Filmová práva si zase zajistil tým internetové televize Netflix. Místní média byla naopak z nejdůležitějších okamžiků svatebních oslav z velké části vyloučena.
Přesto se čekajícím novinářům podařilo vyfotit novomanžele ve stanu, kde bylo vidět, že princezna měla bílé šaty se závojem. Měla také čelenku, kterou jí daroval její dědeček, král Olaf, v den jejích 18. narozenin. Ženich oblékl tmavý smoking se zlatým pásem a zlatou vázankou. Norská královská rodina oblékla tradiční kroje.
Norská princezna Martha Louise a americký šaman Durek Verrett se vzali v Geirangeru 31. srpna 2024.
Po obřadu ale novomanželé zavítali mezi lidi, kteří na ně čekali. Pak po odpoledním čaji a následném koktejlu v nedalekém hotelu čekala nevěstu a ženicha a 350 pozvaných hostů večer velká svatební hostina. Na svatbu dorazili mimo jiné členové švédské královské rodiny, korunní princezna Victoria s manželem Danielem i bratrem, princem Carlem Philipem s jeho chotí Sofií.
Pozvání ovšem dostali také influenceři a televizní osobnosti. Norský list Verdens Gang zachytil při procházce po Aalesundu i princeznina bratra, nástupníka trůnu Haakona s manželkou Mette-Marit. Haakon postupně přebírá královské povinnosti od 87letého krále Haralda V., který trpí řadou zdravotních problémů.
Do města Aalesund v západním Norsku, které je nedaleko vesnice Geiranger, se už v pátek sjely stovky hostů na setkání s budoucími manžely v místním historickém hotelu. Svatebčané měli na programu cestu fjordem do Geirangeru, během níž byl plánován „lehký oběd na palubě lodi při pohledu na majestátní hory a vodopády“.
Norská princezna Ingrid Alexandra, král Harald V., korunní princ Haakon, korunní princezna Mette-Marit, královna Sonja a princ Sverre Magnus ve svatební den princezny Marthy Louise v Geirangeru (31. srpna 2024)
Norská média uvedla, že hosté byli požádáni, aby při předsvatebních oslavách nepoužívali mobilní telefony a fotoaparáty a neposílali žádné příspěvky z těchto událostí na sociální sítě.
Princezna Martha Louise, která je čtvrtá v nástupnictví na norský královský trůn, je v Norsku dlouhodobě vnímána jako kontroverzní osobnost. Tvrdí o sobě, že je jasnovidka a dokáže komunikovat s anděly. Tuto svou schopnost zpeněžila prostřednictvím kurzů a knih. Je propagátorkou alternativní medicíny. V roce 2022 princezna oznámila, že již nebude oficiálně reprezentovat norskou královskou rodinu.
Afroameričan Durek Verrett se na svých webových stránkách označuje léčitele a je například autorem knihy, podle níž je rakovina životní volba. Na živobytí si vydělává mimo jiné prodejem medailonku, jenž údajně zachraňuje životy. V rozhovoru s časopisem Vanity Fair Verrett tvrdil, že vstal z mrtvých. Říká o sobě, že je „šamanem šesté generace“. Tvrdí také, že byl faraonem a v minulém životě měl za manželku právě Marthu Louise.
Norská princezna Martha Louise a americký šaman Durek Verrett se vzali v Geirangeru 31. srpna 2024.
„Jsem velmi duchovní, je tak dobré být s někým, kdo to podporuje,“ svěřila se princezna na sociální síti Instagram v červnu 2022, několik dní po oznámení jejich zasnoubení.
Princezna a samozvaný šaman tvoří pár od května 2019. Z prvního manželství se spisovatelem Arim Behnem, které skončilo v roce 2016, má Martha Louise tři dcery. Behn, který trpěl depresemi, v roce 2019 spáchal sebevraždu.
Podle korespondentky a specialistky na královskou rodinu norské veřejnoprávní televize NRK Kristi Marie Skredeové mnozí Norové stále Verretta nepřijali. „Domnívají se, že říká podivné věci, a existuje tu mnoho kulturních rozdílů. Hodně lidí kritizuje, co Verrett říká a dělá v roli šamana,“ prohlásila.
Navzdory všem podivnostem ale svatba byla tradiční podle svatební liturgie norské protestantské církve. Po zásnubách norská média psala, že se Verrett má v úmyslu přestěhovat do Norska, kde si pár si údajně koupil dům.
X X X
Po nehodě na italské dálnici A23 jsou desítky raněných, tvořily se kolony
Nejméně dvacet lidí v sobotu utrpělo zranění při vážné dopravní nehodě na italské dálnici A23 mezi městy Gemona a Carnia na severovýchodě regionu Furlansko-Julské Benátsko ve směru do Rakouska. Informovala o tom agentura ANSA. Část dálnice, která je součástí E55, dočasně uzavřeli.
Několik těžce zraněných účastníků nehody záchranáři převezli do nemocnic v Udine a Tolmezzu. „Podle prvotní rekonstrukce se srazilo několik vozů,“ uvedla agentura ANSA s tím, že jsou na místo přesměrovány všechny dostupné posádky a vrtulníky záchranných složek.
Dálnice je uzavřená pro provoz směrem na sever. Na místě jsou hasiči a dopravní policie spolu s dálničními pracovníky. Kvůli nehodě se na dálnici vytvořila sedmikilometrová kolona, uvedla ANSA před polednem. Policie dopravu svedla do jednoho jízdního pruhu.
Proud aut v severním směru je v sobotu silný kvůli návratu Němců a Rakušanů z dovolené. Uživatelům jedoucím od Udine směrem do Rakouska se podle agentury doporučuje, aby sjeli z dálnice u Udine Nord, nehodu objeli a u Carnia se vrátili na dálnici.
Italská A23 je 120 kilometrů dlouhá dálnice v regionu Furlansko-Julské Benátsko, který sousedí s Rakouskem a Slovinskem. Cesta spojuje italskou dálnici A4 z Turína do Terstu s rakouskou A2 trasou přes města Udine a Tarvisio. Je součástí evropské silnice E55, která prochází Českou republikou, a hojně se využívá pro cesty k moři.
X X X
Fotbalisté pražské Sparty zvítězili v Hradci Králové 2:0, výhru řídil gólem a asistencí Rrahmani
Fotbalisté Sparty zvítězili v sedmém kole první ligy v Hradci Králové 2:0. Pražané rozhodli o výhře už v první půli, kdy se trefili Lukáš Haraslín a Albion Rrahmani. Obhájce titulu udržel neporazitelnost v ročníku, pošesté v sezoně nejvyšší soutěže zvítězil a před zářijovou reprezentační pauzou si pojistil vedení v neúplné tabulce. Plzeň se Slavií ztrácejí na letenský tým šest bodů, odehrály však o dva zápasy méně.