Letos svléklo uniformu nejvíc lidí za posledních 10 let. Z armády začíná odcházet generace vojáků, kteří do ní nastoupili po zrušení povinné vojenské služby v roce 2004. Jak zjistil Radiožurnál, letos svléklo uniformu nejvíc lidí za posledních 10 let. Tento trend bude podle Michaely Trněné z armádní Agentury personalistiky nejspíš pokračovat. Armáda proto chce posílit benefity pro vojáky a ještě víc zjednodušit nábory nováčků.

„Pro nás není podstatný jenom nábor, ale ten rozdíl mezi tím, co nám odejde z armády, a co přibyde, a letos ta čísla vůbec nejsou dobrá a ten trend není dobrý,“ pověděl nedávno novinářům náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Jak teď Radiožurnálu řekla podplukovnice Michaela Trněná z armádní Agentury personalistiky, „čistý přírůstek“ za rok 2024 bude okolo čtyř stovek vojáků. Armádě se sice podařilo nabrat přibližně 1800 nováčků, jenže ji letos zároveň asi 1400 lidí opustilo.

A to je podle zástupkyně náčelnice odboru doplňování personálu Agentury personalistiky Trněné nejvíc za posledních 10 let.

Podle mluvčí armády plukovnice Magdaleny Dvořákové běžně ročně odejde osm set až tisíc lidí. „V loňském roce to bylo necelých 1300, to samé v roce 2022, takže trend je plus minus podobný, ale jak armáda stárne, tak možná bude odchodovost vyšší,“ nabízí vysvětlení Trněná. Průměrný věk českých vojáků se na začátku roku blížil 37 letům.

Podle armádních personalistů zvýšený odliv souvisí s profesionalizací armády před 20 lety. V roce 2004 totiž v Česku skončila povinná vojenská služba a prvním profesionálním vojákům z té doby je dnes kolem čtyřicítky. 

Přibývá tak vojáků, kteří mají odslouženo 15 a více let, a dosáhnou tím pádem na výsluhy. Někdy také narazili na strop možností, kam se v armádě posunout, a tak odcházejí do civilu.

Správný čas

Podobně to vidí i 43letý Oldřich Bruža, který strávil většinu kariéry u speciálních sil a po 21 letech se rozhodl armádu opustit.

„Říkal jsem si, že už je ten správný čas, něco mě táhlo z armády ven, zkusit něco v civilu, a pak tam byly ty push faktory, kdy jsem došel k tomu, že armáda už mi v podstatě neměla co nabídnout,“ popsal Radiožurnálu Bruža, který se teď živí poradenstvím.

„Co je úplně super na armádě, je, že mám vojenskou výsluhu, proto i to moje odcházení do civilu bylo tímto trochu podpořeno,“ přiznává Bruža. Podle orientační kalkulačky je průměrný výsluhový příspěvek necelých 20 tisíc korun.

Vliv na vyšší odchodovost má podle Trněné ale i mladá generace. „Mladí mají jiný vztah k práci a odchází nám hodně ve zkušební době, protože zjistí, že profese vojáka z povolání nenaplnila jejich očekávání,“ říká podplukovnice.

Ubytovny a školky

Že budou potřeba změny, aby stávající vojáci nedocházeli a noví se hlásili, zmínil i šéf armády Řehka: „Myslím si, že budeme muset do budoucna udělat radikálnější opatření a bude se to muset týkat i benefitů pro vojáky, protože armáda přestává být konkurenceschopná.“ Podle Trněné se chystá třeba modernizace ubytoven nebo rozšíření dětských skupin na více posádek. 

 „V oblasti náboru se snažíme zjednodušit proces, snížit administrativní zátěž, v říjnu došlo k přehodnocení požadavků na zdravotní stav uchazečů v jednotlivých odbornostech,“ vypočítává podplukovnice snahy armády nalákat nováčky. 

Sem patří třeba i zavedení stipendií pro studenty vybraných oborů nebo letošní nultý ročník dobrovolného vojenského cvičení pro středoškoláky, který úspěšně dokončilo 110 lidí. A protože měly „prázdniny s armádou“ mezi školáky úspěch, chystají vojáci pokračování.

„Počítáme s většími počty ve více posádkách, vše zveřejníme na začátku příštího roku,“ slibuje Trněná.

Aktuálně má Česko necelých 28 tisíc vojáků z povolání, z toho 24 tisíc slouží přímo v armádě, ostatní třeba ve Vojenské policii nebo u Vojenského zpravodajství.

X X X

 ‚Rusko nikdy neodmítalo dialog.‘ Moskva obvinila Kyjev ze sabotáže výměny zajatců

Rusko obvinilo Ukrajinu, že sabotuje výměnu válečných zajatců. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v sobotu podle agentury TASS uvedla, že Moskva nabídla letos Kyjevu předat výměnou 935 ukrajinských válečných zajatců, ale Kyjev podle ní přijal jen 279. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec v reakci vyzval Rusko, aby mu poskytlo seznam Ukrajinců, které je ochotno vyměnit.

 „Rusko nikdy neodmítalo dialog o výměně válečných zajatců,“ řekla v sobotu novinářům Zacharovová a opačná tvrzení označila za lži, jejichž snahou je zdiskreditovat Rusko.

Lubinec podle agentury Reuters v reakci na vyjádření Zacharovové napsal na síti Telegram, že by „rád dostal“ od Ruska seznam všech ukrajinských válečných zajatců, které je Ruská federace připravena urychleně vrátit domů. „Vždy jsme připraveni vyměnit válečné zajatce!“ dodal.

Kyjev a Moskva si od roku 2022 vyměnily už několik tisíc válečných zajatců. Naposledy minulý měsíc, 18. října, propustily 95 ruských vojáků a 95 ukrajinských vojáků. Výměnu podle ruských zdrojů pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty, které to předtím udělaly už vícekrát.

Předchozí rusko-ukrajinská výměna zajatců se uskutečnila v polovině září, kdy obě strany propustily každá 103 osob. V září Lubinec uvedl, že od ruské invaze v únoru 2022 se uskutečnilo 57 výměn zajatců a do vlasti se podařilo vrátit 3672 Ukrajinců a Ukrajinek.

X X X

 Trumpův mírový plán? Vojáci z východní Evropy budou chránit Ukrajinu, popsal politikův kolega

Donald Trump často tvrdí, že by po zvolení prezidentem USA vyřešil konflikt na Ukrajině během 24 hodin. Mírový plán ve vysílání FOX NEWS nastínil Trumpův poradce pro národní bezpečnost Robert O’Brien.

Trumpův plán je kompromisní a spočívá ve zmrazení fronty na současných bojových liniích, což by ale pro Ukrajinu znamenalo ztrátu 18 procent jejího území, včetně klíčových oblastí s přístupem k Azovskému moři. Plán dále počítá s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu, ovšem nikoli se vstupem napadené země do NATO.

 Mezi dvěma frontami by mělo být demilitarizované pásmo, které by podle O’Briena střežili vojáci „z východní Evropy“, což by teoreticky mohlo zahrnovat i českou armádu.

Podle komentátora týdeníku Echo24 Martina Weisse není jisté, zda má někdo konkrétní představu, jak by takový mír měl přesně vypadat. „Je otázka, zda se spíše nejedná o projev americké, trumpovské představy, že Evropa by se měla o svoji bezpečnost více starat sama,“ řekl Weiss ve vysílání CNN Prima NEWS.

Plán podle Weisse vychází z předpokladu, že zásah NATO by byl pro Putina nepřijatelný. „Na druhou stranu je nutné poskytnout Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které by Putinovi zabránily zaútočit za rok znovu. Jestli to bude něco na způsob mírových jednotek OSN, je velká otázka,“ sdělil komentátor.

Američtí demokraté opakovaně tvrdí, že Trump by byl k Rusku smířlivější, než je současná Bidenova administrativa. Podle Weisse k tomu ale republikánský kandidát nemá žádný důvod. „Trump se s Putinem před lety setkal na mírovém summitu v Helsinkách, kde se s ním snažil bavit vstřícně. Podle O’Briena a dalších lidí, kteří mají blízko k Trumpovi, to nyní bere jako chybu a poučil se. Putin jej prakticky ponížil a od té doby se o žádné další sbližování nepokoušel,“ dodal komentátor.

X X X

 Vojáci KLDR mohou vyhrotit situaci na frontě. Budou operovat spíš samostatně, očekává expert

Ofenziva Rusů na Ukrajině v posledních dnech nepřinesla podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše zásadní změnu ve vývoji konfliktu. Situace se ale může vyhrotit v souvislosti s nasazením severokorejských mechanizovaných jednotek.

V uplynulých dnech ruské síly útočily v Luhaňské oblasti, a to na ose Kupjansk – Siversk, a dále pak i na ose Bachmut – Toreck v oblasti Doněcka a v přilehlé oblasti západního Záporoží. „Ovšem ofenzivní činnost ruských jednotek nepřinesla zásadní změnu ve vývoji konfliktu, i když došlo k určitému posunu frontové linie směrem do ukrajinského vnitrozemí,“ uvedl Petráš.

 Informace o pádu Avdijivky a Vuhledaru a postupu ruských jednotek k Pokrovsku podle něj dokládají, že ruská strana i nadále drží strategickou iniciativu a postupně ovládá většinovou část Donbasu. Celkový vývoj situace však nemusí znamenat, že se v horizontu třeba několika dnů ukrajinská fronta zhroutí.

„To ovšem neznamená, že k něčemu takovému nemůže dojít v průběhu dalších několika týdnů, pokud bude i nadále přetrvávat problém spojený se zásobováním, a především pak s pravidelnou rotací vojáků a doplňováním početního stavu jednotek,“ uvedl odborník.

Situace se podle něj může ještě více vyhrotit v souvislosti s nasazením severokorejských mechanizovaných jednotek do přímé bojové činnosti. „Nicméně v tuto chvíli není vůbec jasné kde, v jakém početním stavu a v jakém složení budou jednotky severokorejských vojáků nasazeny,“ uvedl Petráš.

Spekuluje se podle něj o tom, že část severokorejského kontingentu už operuje v oblasti Kurska s cílem vytlačit ukrajinské síly, které kontrolují toto území. Hovoří se o možnosti nasazení malých úkolových uskupení přímo na frontové linii, předpokladem je ale i nasazení speciálních sil k diverzním akcím v hloubce ukrajinského území.

„Z úzce vojenského pohledu je otázkou, do jaké míry budou severokorejské jednotky schopny spolupracovat a vést koordinovanou činnost s jednotkami ruskými, a to na základě společného systému velení a řízení,“ uvedl Petráš.

Předpokládá se podle něj, že vojenská technika a vybavení, které mají Severokorejci, je do značné míry kompatibilní s vybavením ruské armády, především pokud se jedná o lehké pěchotní zbraně a techniku mechanizovaných jednotek. Doba výcviku, který údajně absolvují Severokorejci v Rusku před samotným bojovým nasazení, ale dost dobře nedopovídá tomu, že by ruské i severokorejské jednotky měly fungovat koordinovaně pod jednotným ruským velením.

 „Lze spíše očekávat, že severokorejské jednotky budou operovat samostatně, možná i izolovaně, v rotních, maximálně praporních úkolových uskupeních, při plnění specifických úkolů,“ uvedl odborník.

Tento předpoklad však podle něj neodpovídá informacím o počtu příslušníků severokorejské armády, kteří mají být vysláni do operace. Některé zdroje totiž hovoří až o 12 000 vojácích. Tyto počty by tak podle Petráše spíše nasvědčovaly tomu, že ruská strana hodlá tyto vojáky a jednotky využít přímo v ofenzivní činnosti na vytčených směrech hlavního ruského úsilí na Donbase.

„Možné je i to, že početní sílu severokorejského kontingentu chce ruské vedení použít k zastrašení ukrajinských obránců a s vědomím problémů na straně Ukrajiny, pokud jde o mobilizaci dalších vojáků, chce Putin přinutit prezidenta Zelenského k zahájení jednání o poválečném uspořádání,“ míní Petráš.

 X X X

 Elon Musk koupil luxusní sídlo v Texasu. Chce, aby jeho děti i se svými matkami žily spolu

Multimilionář Elon Musk (53) koupil za 35 milionů dolarů (asi 821 milionů korun) obrovský vilový komplex v texaském Austinu, kde by podle jeho představ měly pod jednou střechou bydlet všechny jeho děti i jejich matky. Zatím to ale nevypadá, že by se mu jeho sen splnil.

Elon Musk, jeden z nejbohatších lidí světa, si usmyslel, že by celá jeho velká rodina měla bydlet společně, a tak se rozhodl koupit ultra luxusní komplex, aby všechny jeho děti se svými matkami mohly žít v sousedních nemovitostech, prozradil web The New York Times.

 Jak uvádí New York Post, za dvě luxusní nemovitosti v zelené části Austinu v Texasu, vilu o rozloze přibližně 1338 m2 v toskánském stylu a dům se šesti ložnicemi přímo za ním, zaplatil Musk 35 milionů dolarů (což je zhruba 821 milionů korun).

Podnikatelovo portfolio nemovitostí v Austinu se neomezilo pouze na tyto dvě rezidence, protože si pořídil třetí honosné sídlo jen asi 10 minut chůze od svého rodinného komplexu.

Šéf Tesly údajně nabídl o 70 % více, než za kolik byly tyto nemovitosti na realitním trhu. A navíc byl tak horlivý v zachování utajení své identity, že donutil prodejce nemovitostí podepsat dohodu o mlčenlivosti, než předložil nabídku.

Elon Musk se svými dětmi rád pochlubí na sociálních sítíth:

Muskovy děti a jejich matky

Elon Musk zatím přivítal na svět 12 dětí se třemi ženami. Se svou první ženou, kanadskou spisovatelkou Justine Wilson (52), měli šest dětí, jejich první syn Nevada zemřel v roce 2002 v pouhých deseti týdnech na syndrom náhlého úmrtí kojenců. O dva roky později se jim narodila dvojčata Vivian Jenna a Griffin a v roce 2006 trojčata, která pojmenovali Kai, Saxon a Damian.

S kanadskou popovou zpěvačkou Claire Boucher, která vystupuje pod jménem Grimes (36), má Musk syna X Æ A-12, známého jako X (ten se narodil v květnu roku 2020), dceru jménem Exa Dark Sideræl, známou jako Y (tu jim porodila náhradní matka v prosinci roku 2021), a chlapce Techno Mechanicus, kterému říkají Tau.

V  listopadu roku 2021 přivedla na svět další dvojčata Shivon Zilis (38), výkonná ředitelka Muskovy technologické společnosti Neuralink. Dceru pojmenovali Azure, syna Strider. Letos pár přivítal třetí dítě, jehož jméno není známo.

 Splní se Muskův sen?

Muskova nejnovější bývalá partnerka Shivon Zilis se již údajně do jednoho z nových domů s dětmi přestěhovala. Podle The Sun Musk údajně věřil, že se do jeho ultra luxusního komplexu přesunou i své další jeho dvě bývalé ženy s dětmi. Ale ani jeho první manželka Justine, ani zpěvačka Grimes, která v současné době bojuje o opatrovnictví jejich dětí, se do těchto domů nenastěhovaly a ani to prý neplánují.

 X X X

‚Vrahové.‘ Rozzlobený dav házel na španělského krále při jeho návštěvě zaplavených míst bláto

Dav rozzlobených lidí zasypával urážkami a házel bláto na španělského krále Felipeho VI. a vládní představitele, kteří v neděli přijeli na návštěvu nejhůře zasažených míst po záplavách z tohoto týdne. Kvůli zajištění pořádku zasahovali policisté na koních, informuje agentura AFP. Ničivé záplavy si na jihovýchodě země vyžádaly nejméně 217 mrtvých.

 Vrahové,“ křičeli přeživší na panovníka a jeho doprovod v Paiportě, což je zničená okrajová část Valencie, kde žije zhruba 25 tisíc lidí. Bodyguardi chránili krále a premiéra Pedra Sáncheze za pomoci deštníků. Podle novinářů AFP se nepřátelství obyvatel obrací zejména proti pravicovému šéfovi regionu Valencie Carlosi Mazónovi a proti socialistickému premiérovi Sánchezovi.

„Mazón, demise! Kolik mrtvých? Vypadněte!“ křičel dav a obviňoval úřady, že místní nechaly napospas osudu.

Král zachoval klid a několikrát se pokusil promluvit s jednotlivými obyvateli. Podle agentury AP mu jeden člověk plakal na rameni. Jednomu muži podal král ruku. Pro královskou rodinu, která si dává záležet na vytváření obrazu oblíbeného monarchy, to byl dosud nevídaný incident. Krále doprovázela královna Letizia, která promluvila s místními ženami a měla přitom krůpěje bláta na rukou a na pažích.

Návštěva španělských politických špiček v regionu přichází v době, kdy meteorologický úřad Aemet vydal novou oranžovou výstrahu před silným deštěm v oblasti Valencie. Místy by tam podle něj mohlo spadnout až 100 litrů vody na metr čtvereční, tedy deset centimetrů. Červenou výstrahu, která značí extrémní nebezpečí, meteorologové vydali kvůli riziku záplav také v provincii Almeria v jižní Andalusii.

Podle čínského velvyslanectví v Madridu jsou mezi oběťmi záplav také dva Číňané. Další dva čínští občané se pohřešují.

„Uklízíme už tři dny. Všechno je pokryté blátem,“ řekla agentuře AFP třicetiletá Helena Danna Daniella, majitelka baru a restaurace v Chivě. „Je to jako konec světa,“ dodala. Vysvětlila, že je pět dní po záplavách stále v šoku. Lidé uvěznění rozbouřenými vodami podle ní „prosili o pomoc a my jsme nemohli nic dělat (…) Člověka to přivádí k šílenství. Hledáte odpovědi a nenacházíte je“

.X X X

 Čína vyzývá českou vládu, aby pomohla vyřešit spor s Evropskou unií ohledně elektromobilů

Čína vyzývá českou vládu, aby pomohla vyřešit její spor s Evropskou unií ohledně elektromobilů. Text na svém webu zveřejnilo čínské ministerstvo obchodu, upozornila dnes agentura Bloomberg. V EU začala tento týden platit na dovoz bateriových elektromobilů z Číny vyrovnávací cla až 35 procent, maximální clo spolu se standardním desetiprocentním clem tak dosahuje zhruba 45 procent.

 Čínská vláda s tím nesouhlasí, cituje text náměstka ministra obchodu Ling Ťia, který to uvedl na setkání s českou delegací v Pekingu. Čína je ochotna posílit spolupráci s českou stranou v oblastech zahrnujících obchod, investice a novou energetiku a rozšířit dovoz high-tech výrobků a zařízení z České republiky, dodal podle Bloombergu náměstek.

Evropská unie se rozhodla zavést na elektromobily cla, protože se s Pekingem nedokázala dohodnout na přátelském vyřešení sporu ohledně podmínek jejich dovozu. Evropská komise (EK) v úterý oznámila, že uzavřela antisubvenční vyšetřování a že zavádí dodatečná cla na dobu pěti let. Rozhodnutí bylo hned v úterý zveřejněno v Úředním věstníku EU a od středy začalo platit.

Brusel tvrdí, že čínská vláda poskytuje výrobcům elektromobilů nedovolené subvence. Čína s tím nesouhlasí a proti clům se ohradila. Oznámila také, že spor bude řešit za účasti Světové obchodní organizace (WTO).

Evropská komise jako exekutivní orgán EU zavedla clo 17 procent na elektromobily od čínského výrobce BYD, 18,8 procenta na elektromobily od firmy Geely a 35,3 procenta na auta, která vyváží čínský státní podnik SAIC. V EU přitom standardně platí na dovoz aut desetiprocentní clo. To znamená, že nejvyšší clo na dovoz elektromobilů z Číny teď činí 45,3 procenta. Komise už dříve uvedla, že nejvyšším clem zatíží ty automobilky, které s ní nespolupracovaly při vyšetřování dopadů subvencí poskytnutých čínskou vládou.

X X X

‚Nechceme ovlivňovat soud.‘ Resort odložil podnět na sporný posudek k metru D, firma podala žalobu

Ministerstvo spravedlnosti odložilo podnět k prověření znaleckého posudku Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava pro pražský dopravní podnik. Ten slouží městské firmě jako důkaz při soudním sporu o stovky milionů korun při stavbě první etapy metra D. Resort podnět podle mluvčího Michala Pleskota odložil proto, aby jeho závěry neovlivňovaly soudce. Firma Inženýring dopravních staveb podala proti usnesení ministerstva správní žalobu.

 Ministerstvo spravedlnosti odložilo podnět proti posudku, který pro pražský dopravní podnik (DPP) vytvořil tým znalce Vladimíra Kulila z ostravské Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Podnět vloni podala společnost Inženýring dopravních staveb (IDS), která se s dopravním podnikem soudí o údajně nezaplacené práce na metru D za 370 milionů korun.

‚I kdyby to bylo stejné, není to zkopírované.‘ Znalci si řekli o sedm milionů za posudek stažený z internetu

 Radiožurnál a server iROZHLAS.cz dříve upozornily, že většinu posudku tvoří pasáže, které autoři zkopírovali z internetu. Znalecký posudek má přitom dopravnímu podniku sloužit jako jeden z klíčových důkazů o tom, že firmě IDS zaplatil vše a nic jí už nedluží.

A právě proto, že posudek aktuálně před soudem jako důkaz figuruje, muselo ministerstvo podnět podle mluvčího resortu Michala Pleskota odložit. „Oznámení bylo odloženo z důvodu souběžně probíhajícího soudního řízení, v němž byl dotčený znalecký posudek předložen jako důkaz,“ potvrdil Pleskot.

To stejné ostatně vyplývá také z usnesení o odložení podnětu, které má server iROZHLAS.cz k dispozici. „Protože byl posudek použit jako důkaz v řízení, které nebylo doposud pravomocně skončeno, musí se ministerstvo zdržet jednání, které by mohlo narušit právo (a povinnost) soudu hodnotit důkazy nezávisle dle vlastního uvážení. Věcný přezkum posudku orgánem výkonné moci z podnětu jedné strany soudního sporu je způsobilý ovlivnit nezávislé hodnocení důkazů soudem a tím nežádoucím způsobem zasáhnout do probíhajícího řízení,“ vysvětlil resort v usnesení.

 Ředitel odboru soudních znalců a tlumočníků Radomír Čujan v dokumentu doplnil, že pro přestupky, na které podnět upozorňuje, je proto možné zahájit řízení až po skončení soudního sporu, ve kterém posudek figuruje. „Případně dříve, pokud soud na základě vlastní úvahy znalecký posudek odmítne,“ dodává v usnesení Čujan, který upozorňuje, že chránit práva účastníků řízení má právě soud, před kterým může firma své námitky vznést. Ten pak má povinnost – v případě zjištěného pochybení znalce – informovat právě resort.

Opravné prostředky

Firma IDS už podala podle jejího právního zástupce Víta Plichty proti odložení podnětu opravné prostředky – podnět k ministrovi spravedlnosti, který ho odmítl, a také k ombudsmanovi. Nakonec firma podala i správní žalobu, která dosud nebyla rozhodnutá.

„Odkládat to ad hoc, ve chvíli, kdy ten posudek skončí u soudu jen proto, aby neovlivnili soudce, je nesprávné. Zvyšuje to náklady stěžovatele, který se může bránit až po čase. Zvyšuje to nároky na soudní aparát. Soudy už nemají pravomoc kontrolovat posudky a zahajovat správní řízení, to bylo dříve. Vzniká tady hlava 22, která nemá řešení,“ říká Plichta.

 Přitom soud mezi dopravním podnikem a IDS podle něj uváznul na mrtvém bodě, kdy vrchní soud rozhoduje o místní příslušnosti případu. „Z mé zkušenosti může ten spor trvat deset let. V tomto kontextu mi to odložení podnětu připadá úplně nesmyslné. V ten okamžik ten znalec ví, že může během té doby, pokud mu to prochází, vydávat další posudky a nikdy se mu nic nestane,“ tvrdí.

Znalec Vladimír Kulil, jehož tým posudek na vysoké škole vypracoval, jakékoliv pochybení či stažení části posudku z dokumentů dostupných na internetu od počátku odmítá. Podle svých slov vždy „postupoval podle zákona“.

Spor o posudek

Jak už dříve informoval Radiožurnál a server iROZHLAS.cz, řešený znalecký posudek má 584 stran a dopravní podnik za něj VŠB-TUO zaplatil zaplatil 5,6 milionu korun bez daně (6,8 milionu korun s DPH). Velkou část posudku však zabírají pasáže zkopírované metodou copy+paste (tedy zkopírovat a vložit z jiných dokumentů pomocí klávesových zkratek ctrl+c a ctrl+v).

Ta ale podle právníka Miroslava Frýdka, který vzdělává znalce na brněnské Masarykově univerzitě, nemá ve znaleckých posudcích co dělat. „Předmětný postup považuji za neprofesionální, vymykající se běžné praxi ve znalectví,“ uvedl expert na znalecké právo.

Část posudku tvořila například prezentace geologa Petra Kycla, kterou před devíti lety přednášel studentům prvního ročníku pražské přírodovědy. Byla o inženýrsko-geologickém výzkumu a podle svých slov se ji Kycl snažil co nejvíce zjednodušit, a proto neočekával, že by se její části v nějakém posudku objevily.

Porovnání prezentace, kterou geolog Petr Kycl vytvořil pro své studenty (nahoře, stránky 14 a 15), a posudku od ostravských znalců | Foto: koláž Český rozhlas

Problematický byl posudek i podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), jejíž část webu ostravští znalci do dokumentu také zkopírovali. A to mezi stranami 24-148. V textu dokonce zůstaly i žlutě vyznačené hypertextové odkazy z webu. Komora o celé věci jednala s vedením vysoké školy, která nakonec souhlasila, že bude komoře zneužití textů z jejích stránek kompenzovat.

„VŠB-TUO se omluvila za postup svého zaměstnance a zavázala se poskytovat Komoře podporu pro další vzdělávání autorizovaných osob ČKAIT, například formou bezúplatného nebo zvýhodněného pronájmu výukových prostor, zajištěním školitelů či spoluprací na tvorbě metodických pomůcek,“ popsal 1. místopředseda představenstva inženýrské komory Petr Dospiva. Vysoká škola totiž na zaslané dotazy nereagovala.

Porovnání znaleckého posudku (nahoře) a textu na webu České komory autorizovaných inženýrů a techniků | Foto: koláž Český rozhlas

Dopravní podnik uzavřel s Ústavem oceňování majetku smlouvu na vypracování posudku v půlce února 2023. Už o měsíc později museli znalci odevzdat jeho první část za 350 tisíc korun. Druhou část dokončil ústav o půl roku později a získal za ni zbylých 5,3 milionu korun.

Jak zjistil Radiožurnál, posudky zadané Inženýringem dopravních staveb u Českého vysokého učení technického v Praze a Vysokého učení technického v Brně byly nejen výrazně levnější (každý vyšel na zhruba milion korun), ale zároveň jejich sepsání trvalo univerzitám více než rok.

Pražský dopravní podnik (DPP) se k ceně či spokojenosti s odevzdaným posudkem odmítl už dříve vyjádřit. „Omlouváme se, ale s ohledem na probíhající soudní spor, ve kterém je dopravní podnik účelově žalován o stovky milionů korun, se k ostatním otázkám nebudeme do vynesení rozsudku vyjadřovat,“ sdělil v březnu vedoucí komunikace DPP Daniel Šabík.

 X X X

 Praktického lékaře nemá přes 920 tisíc lidí. Na profesi se ale nyní připravuje 1667 studentů, tvrdí Válek

Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví prezentovaných v pořadu České televize Otázky Václava Moravce nemá přes 920 000 lidí, mezi nimi více než 131 000 dětí. Čtyřicet procent praktických lékařů je navíc starších 60 let, dá se tedy očekávat jejich odchod do penze. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se situace zlepší do několika let, na profesi se připravuje 1667 nových.

 „Proces trvá několik let, když se lékař rozhodne stát praktickým lékařem nebo praktickým lékařem pro děti a dorost,“ řekl Válek pro Českou televizi. Podle něj se na tyto obory v současné době připravuje 1667 lékařů. „Do roku 2030 bude narůstat počet lékařů do 34 let v těchto oborech, průměrný věk začíná klesat,“ dodal.

Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky každý rok složí příslušné zkoušky a může začít pracovat jako praktický lékař pro dospělé asi 120 doktorů. Takové číslo by podle něj pro běžné doplňování odchodů do penze stačilo, pokud by jich nebylo v předcházejících letech výrazně méně. Upozornil také na to, že 70 procent jsou ženy, které ze systému vypadnou po dobu mateřské dovolené.

Příští rok vyjde z lékařských fakult o 25 procent absolventů víc, bylo by podle Šonky vhodné jim nabídnout více rezidenčních míst, tedy pracovních pozic, na nichž se vzdělávají v ordinacích zkušených praktických lékařů. Problém je ale podle něj ten, že do některých regionů mladí lékaři nechtějí.

530 miliard korun

Stát podle Šonky za ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zkusil dát na jejich místa v regionech, kde chybějí, vyšší dotace. Bylo to ale zrušeno jako diskriminační. „Možná by to mohly dělat zdravotní pojišťovny nebo kraje,“ dodal.

 Systém veřejného zdravotního pojištění má k dispozici pro příští rok asi 530 miliard korun, za deset let se částka zhruba zdvojnásobila. Podle poslankyně SPD Ivety Štefanové je namístě hledat nejdříve úspory a vyšší efektivitu, až potom lze uvažovat o případném navýšení pojistného.

„Na prvním místě je zejména prevence a dostupnost primární péče,“ uvedla. Pomoci by podle ní mohla také digitalizace a moderní technologie, které náklady snižují.

Podle Válka z peněz, které zdravotní pojišťovny za péči platí, jde zhruba 60 procent na platy a deset až 15 procent na provozní výdaje, jako jsou energie nebo voda. Možnost šetřit na neefektivitě nebo prevenci je podle něj jen ze zhruba čtvrtiny částky, tedy ze 171 miliard korun.

 X X X

 Pardubice chystají obnovu Červeňáku. Křísit budou i bývalou vojenskou plovárnu

Pardubický Červeňák čeká v následujících letech zásadní obnova. Vedení města plánuje v parku oživit původní vojenské objekty, ale zároveň zachovat přírodní ráz lokality. Přibudou taky lavičky, naučné stezky nebo místo na grilování. Projekt revitalizace bude respektovat historický charakter místa.

 Některá místa zůstanou zachována tak, jak jsou i z důvodu, že tam budou tzv. ještěrkoviště, jsou tam už dnes. Zvířata si přirozeně z těchto míst vytvořila prostředí, kde se jim daří. Tato místa budou označena jako broukoviště, ještěrkoviště, aby lidé věděli, že proto tam zůstaly třeba panely přes sebe, protože tady žije ještěrka nebo jiný druh zvířat. Místa, která by mohla být potenciálně nebezpečná, budou zasypána nebo zakonzervována, aby se tam například dětem něco nestalo,“ říká náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO) o zachování některých vojenských objektů v Červeňáku.

 Zákopy nebo bunkry jako útočiště pro ještěrky, nový důstojnický klub i restaurace ve vojenské plovárně. Pardubický park Červeňák čeká revitalizace

Zbourat a postavit důstojnický klub

Týká se to třeba bunkrů nebo zákopů. Klčová dodává, že revitalizace zahrnuje taky zásadní proměnu důstojnického klubu. „Ten starý důstojnický klub zdemolujeme, protože jeho stav není vůbec dobrý, ale vystavíme tam repliku. Pro veřejnost to bude místo, které připomíná historii, ale zároveň to bude zázemí pro správce parku. Stejně tak bude zachována vyhlídka na původním mostním pilíři kousek od důstojnického klubu, která bude odkazovat na historii mostu a za druhé vznikne vyhlídka do údolí, které se tam otevírá,“ popisuje Klčová. S pracemi plánuje město začít v příštím roce.

 Rekonstrukce čeká i bývalou vojenskou plovárnu. Náměstek primátora René Živný (Koalice pro Pardubický kraj) popisuje, co radnice na místě plánuje.

 „Je tam navrženo, že by tam mohla být restaurace, nějaké komunitní centrum, letní kino, pódium pro koncerty. Celé území by se mělo zkulturnit, měla by tam být i socha plavce, která by připomínala dobu největší slávy vojenské plovárny. Cestní sítě se budou rekonstruovat dle starých leteckých záběrů, aby byly v původních místech.“

Kdo opraví plovárnu?

Podle Živného projekt opravy plovárny visel ve vzduchu už delší dobu, ale chyběly na něj finance. „Zatím se sonduje, kdo bude investor, kdo to bude opravovat, jestli to bude za spoluúčasti budoucího pronajímatele. Bavíme se o tom, jestli by tu budovu vlastně neměl převzít Rozvojový fond. Je to ještě v diskuzi, není to tak, že by se to zítra rekonstruovalo. Není to ani v rozpočtu na příští rok, ale myslím si, že za dva tři roky by se na tom mohlo začít pracovat reálně.“

Obnova plovárny sice není součástí plánu revitalizace Červeňáku, ale projekt počítá s propojením celého areálu.

 X X X

 Bývalý rektor podal žalobu na prezidenta za to, že ho před lety odvolal. Soud ji zamítl jako opožděnou

 Bývalý rektor Univerzity Tomáše Bati Ignác Hoza podal letos v květnu k Městskému soudu v Praze už čtvrtou žalobu na prezidenta republiky. Žalobami se opakovaně brání proti svému odvolání z funkce v květnu 2010. Soud znovu žalobu zamítl jako opožděnou. Muž tvrdí, že lhůta pro podání žaloby neuplynula, neboť rozhodnutí mu nebylo doručeno podle správního řádu. Podpis na převzetí je prý falešný, i když přípis převzal a veřejně přečetl.

Muž v rozsudku označený jako prof. Ing. I. H., CSc byl na návrh Akademického senátu Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně odvolán z funkce v květnu 2010. Podle dobových médií podepsal dne 25. května 2010 odvolání z funkce tehdejšího rektora UTB Ignáce Hozy prezident Václav Klaus.

Proti rozhodnutí Městského soudu v Praze podal bývalý rektor další neúspěšnou kasační stížnost. Nejvyšší správní soud se touto věcí zabýval v minulosti už třikrát. Jednou byla předmětem řízení soudu ústavního. Nynější žaloba na prezidenta kvůli odvolání z funkce rektora je čtvrtá v pořadí.

 Stěžovatel: Rozhodnutí nebylo řádně doručeno

Muž trvá na tom, že rozhodnutí mu v roce 2010 nebylo řádně doručeno a jeho podpis, kterým rozhodnutí prezidenta převzal, byl zfalšován. „Stěžovatel v kasační stížnosti namítl, že lhůta pro podání žaloby dosud neuplynula, neboť mu rozhodnutí prezidenta republiky nebylo řádně doručeno. Podpis, jímž bylo převzetí rozhodnutí potvrzeno, není pravý,“ shrnuje argumentaci bývalého rektora NSS. Písmoznalecký posudek to ani nepotvrdil ani nevyvrátil.

 Další vady vidí stěžovatel v tom, že rozhodnutí nebylo doručeno správním orgánem, který je vydal a nebylo mu doručeno do vlastních rukou podle správního řádu. Rozhodnutí má za nicotné, protože neobsahuje v rozporu se správním řádem výrokovou část, odůvodnění a poučení.

Jak dále Nejvyšší správní soud uvádí v rozhodnutí, muž se odvolání z funkce v roce 2010 brání u soudů opakovaně: První žalobu zamítl soud jako opožděnou v roce 2016. Kasační stížnost zamítl NSS v roce 2017 s tím, že podle správního spisu bylo rektorovi rozhodnutí prezidenta doručeno 25. května 2010 a jeho převzetí toho dne stěžovatel nezpochybnil. 

O události existuje dokonce zápis ze zasedání Akademického senátu, ze kterého vyplývá, že přípis prezidenta byl předán rektorovi veřejně: „Ing. M. uvedla a představila kurýra prezidentské kanceláře, který předal panu rektorovi dopis prezidenta republiky. Prof. H. přečetl text dopisu, kterým prezident republiky podepsal jeho odvolání z funkce rektora ke dni 31. 5. 2010,“ stojí v zápisu ze zasedání Akademického senátu.

Stížnost proti rozhodnutí NSS odmítl v roce 2017 také Ústavní soud.

NSS: Smyslem přezkumu není dokola opakovat vyřčené

Druhou žalobu v téže věci podal bývalý rektor v roce 2021 se stejným vývojem i výsledkem. Ústavní soud konstatoval, že „řádnost doručení rozhodnutí o odvolání stěžovateli osvědčuje řada nezpochybnitelných skutečností prokázaných v původním řízení“. Situace se znovu opakovala v roce 2023, kdy případ skončil potřetí u Nejvyššího správního soudu.

„V nynější věci jde v pořadí o čtvrtou žalobu proti totožnému rozhodnutí prezidenta republiky. Ani nyní nemíní kasační soud přehodnocovat své dřívější závěry a v podrobnostech odkazuje na výše citovaná rozhodnutí městského soudu, NSS a Ústavního soudu. Smyslem soudního přezkumu totiž není stále dokola podrobně opakovat již jednou správně vyřčené,“ uvádí v posledním rozhodnutí NSS.

Přesto Nejvyšší správní soud připojil k zamítavému rozhodnutí několik poznámek: Pokud stěžovatel namítá, že mu rozhodnutí prezidenta republiky nedoručil orgán, který je vydal, podle NSS není zcela zřejmé, co tím stěžovatel míní, uvedl Soud.

„Pokud se však stěžovatel podle Soudu domnívá, že rozhodnutí správního orgánu, který je z hlediska organizačního obsazován jednou fyzickou osobou, musí doručovat osobně právě tento činitel, jde nejen o závěr zjevně nereálný, ale i nezohledňující celkový kontext uvedeného ustanovení správního řádu,“ uvádí dále Soud.

Ať již tedy prezident republiky využije k doručování písemností služeb pracovníků Kanceláře prezidenta republiky, kteří zajišťují obstarávání věcí spojených s výkonem jeho pravomoci, provozovatele poštovních služeb, nebo zvolí jakýkoli jiný zákonem předvídaný způsob doručování, jde stále o doručování písemnosti správním orgánem, který ji vyhotovil, ve smyslu správního řádu, uzavřel NSS.

Stěžovatel převzal dopis a přestal funkci vykonávat

Podle Soudu je zjevné, že k doručení rozhodnutí stěžovateli do vlastních rukou došlo, a to nejen v právním slova smyslu, ale i z hlediska běžného jazyka. Stěžovateli bylo osobně předáno na zasedání akademického senátu dne 25. října 2010 a jeho obsah stěžovatel přítomným přečetl, uvedl dále Soud.

„Konečně pokud stěžovatel v kasační stížnosti nadále tvrdí, že jeho podpis potvrzující převzetí rozhodnutí není pravý, opakuje NSS ve shodě se svými dřívějšími závěry a závěry Ústavního soudu, že tuto argumentaci považuje za účelovou a že doručení rozhodnutí prezidenta republiky má za prokázané nejen podpisem stěžovatele, ale i dalšími důkazy, zejména zápisem ze zasedání akademického senátu, jakož i skutečností, že stěžovatel v návaznosti na rozhodnutí prezidenta republiky přestal svou funkci vykonávat,“ uzavřel případ už počtvrté  Nejvyšší správní soud s tím, že znalecký posudek, který ani nepotvrzuje ani nevyvrací pravost podpisu bývalého rektora, je nadbytečný. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Vítězná ligová série Slavie skončila. Pražané remizovali s Hradcem Králové 1:1

Fotbalisté Slavie ve čtrnáctém ligovém kole jen remizovali v Hradci Králové 1:1. Pražané v sezoně nejvyšší soutěže klopýtli teprve podruhé a po sérii jedenácti vítězství a pouze částečně využili porážek největších konkurentů v boji o titul. Červenobílí vedou tabulku o osm bodů před druhou Plzní, o další dva body zpět na třetím místě je obhájce trofeje Sparta.