O Ukrajinu starat Anglie, Německo, Francie, Belgie, Holandsko. – Po celé republice plno chudáků bez domova, práce, nemají na operace, nebo na ně čekají měsíce a spíš jsou na hřbitově, než se jich dočkají. Nemají peníze ani na rehabilitace, protože ty nemocnice nehradí. Nemají ani na lázně, které byly dříve za dr. Husáka plné hostů dospělých i dětí. Všechno po dr. Husákovi bylo zrušeno a mnohé lázeňské domy jsou dnes prázdné, neboť bez peněz nejsou pacienti.

Drříve lidem platily lázně i podniky, ale s privatizací od toho noví majitele upustili, aby nezkrachovali. Zbavili se i rekreačních objektů na horách nebo u vody, protože je to stálo hodně peněz. A pro úspěšné podnikání každá koruna dobrá.

Ministr Válek zdravotnictví a Fiala se o nic nestarají, nic nelepší. Stát na nic nepřispívá ani po těžkých operacích, a tak jsou jen výzvy v TV, aby pomohli posluchači. Už řadu let je národ ČR bez zubů, protože ministerstvo zdravotnctví na to nemá miliony nebo miliardy.

Ministr Válek s Fialou ale miliardy našli pro Ukrajinu, kde chtějí lidi léčit a zapojit do toho i nemocnice, zdravotní střediska, lézně ČR. Samozdřejně z milionů a miliard chudého, malého ČR. Švýcaři, Rakušani, Němci, Francouzi, Šapanělé, Holanďani se tomu smějí, protože Ukrajina je jim ukradená. Poliktici v těchto zemích myslí především na vlastní občany.

Chytří jsou i politici Anglie, Starmer, nebo EU, Leyenová, která vždycky vykřikuje, jak pomůže, ale nakonec od toho upustí, když má vytáhnout miliardy. Nedokázali zachránit ani Svobodnou Evropu, jako po Hitlerově válce Amerika, která to dala za úkol Německu. Když Němci toho měli po letech už dost, Svobodnou Evropu převzala ČR, ale stále ji financovala Ametika. Až teď tomu udělal konec Trump, neboť hlavně myslí na lidi a podniky USA. A tak by to mělo být i v ČR. Konečně se zbavit Fialy, Válka a dalších neschopých politických vyžírků ve vládě, parlamentu a Senátu. Nečekat  na nové volby, ale protesty, jaké jsou v Belgii, Německu i jinde.

Dnes velké protesty i proti nesmyslům Fiala a Válka na pomoc ve zdravotnictví na Ukrajině, když sami lidé ČR potřebují rychlé operace, rehabilitace, léčení, nové zuby, domovy důchodců a následnou péči. Rychle by měly začít s protesty i odboráři nemocnic, středisek, celého národa na zbavení záměru Fialy, Válka a exkomunisty na Hradě Pavla.

X X X

Ano píše na billboardech, že Fiala je „nejhorší premiér na světě‘. Podle zastupitelství to není trestný čin

Plakáty a billboardy hnutí ANO s fotkou Petra Fialy a nápisem „nejhorší premiér“, nejsou podle pražského státního zastupitelství trestným činem. Potvrdil to České televizi mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala.

„Tady už nejde o to, že někdo (z politiků pozn. red.) řekne něco, na co jsme vlastně zvyklí. Tady je základní problém ve zdrojování. Oni (tým ANO pozn. red.) citují zdroj, který nic takového nezkoumal, navíc ještě v úplně jiném měřítku. A pakliže tímhle způsobem ‚oblbnou‘ lidi tak, že tomu uvěří, je to klamání a lež směrem k občanům, která je úplně nehorázná,“

Billboard odkazuje na průzkum „Morning Consult, Global Leader Approval Rating Tracker“, ten však nesledoval kvalitu světových lídrů, ale jejich oblíbenost. „Výzkum byl prováděn jen ve 22 zemích světa, dokonce jen v devíti evropských, nemá tedy žádnou platnost, ani regionální, natož evropskou nebo světovou,“ řekl po podání trestního oznámení serveru Seznam.cz Artur Ostrý.

Billboardy se zabýval Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Ten podnět odložil, protože nebyl vyhlášen termín voleb a nešlo tak o kampaň. Státní zastupitelství také oznámilo, že případ dále řešit nebude.

„Státní zástupce říká, že se zaprvé jedná o volební kampaň a ve volební kampani jsou povoleny prostředky nejrůznějšího charakteru, a za druhé, že má politik stejně něco vydržet, takže se vlastně nic neděje. A já tvrdím, že tomu tak úplně není, a že právě v průběhu kampaně by se měly strany zdržet zveřejňování vědomě nepravdivých a zavádějících údajů ve snaze mást veřejnost,“ míní advokát Ostrý.

„Podle mě to je to je jednoznačné naplnění skutkové podstaty pomluvy, dokonce si troufám říct, že si nedovedu představit lepší naplnění skutkové podstaty pomluvy, než v tomto konkrétním případě. Státní zástupce je v tomto ohledu jiného názoru, takže nám nezbývá, než se obrátit na orgán dozoru, což je vyšší státní zastupitelství. A to nepochybně učiníme. Ať nám někdo do očí řekne, že ve veřejné kampani, která ovlivní vládu v této zemi na další čtyři roky, se může beztrestně lhát a mást veřejnost,“ říká Ostrý.

X X X

FRANCIE   CHCE  BUDOVAT  DUKOVANY,   FIALA  PŘEDAT  FRANCII,  SPOLEHLIVÝ  PARTNER

 Proti zablokování podpisu finální smlouvy padne stížnost

Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má na starosti jaderný tendr, se určitě bude bránit proti předběžnému opatření. Tím Krajský soud v Brně zablokoval podpis finální dohody k dostavbě Dukovan. Brzy podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), řekl šéf firmy Petr Závodský. Podnik věří, že NSS rozhodne ve prospěch firmy.

Brněnský soud předběžné opatření vydal na návrh francouzské EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle něj byl tendr v pořádku.

Společnost EDU II, kterou z 80 procent vlastní stát a z 20 procent společnost ČEZ, plánovala podpis smlouvy na dnešek. Úterní opatření soudu ale podpis dohody odložil. O žalobě EDF zatím soud ale nerozhodl.

Krajský soud podle firmy EDU II nedostatečně zvážil veřejný zájem na budoucím zajištění dostatku elektřiny v zemi, který je s celou dukovanskou zakázkou spojený. „Naše zájmy, občanů ČR i akcionářů jsou tím poškozeny,“ řekl Závodský.

Společnost je tak přesvědčena, že soud v úterý nerozhodl správně a Nejvyšší správní soud, ke kterému podá kasační stížnost, rozhodne v její prospěch v co nejrychlejším termínu. Stížnost musí podle správních lhůt podat do dvou týdnů, podle zástupců firmy by se tak mělo stát zřejmě během příštího týdne. Jak dlouho bude rozhodování NSS o stížnosti trvat, ale zatím není zřejmé.

Závodský zároveň zopakoval úterní výzvu společnosti k EDF, v níž francouzskou firmu vybídl ke zveřejnění její nabídky na stavbu jaderných bloků v Dukovanech. Trvá na tom, že vybraná nabídka korejské KHNP byla ve všech ohledech lepší. Zároveň také varoval, že v případě, že soud vyhodnotí žalobu Francouzů jako bezdůvodnou, bude česká firma vymáhat po EDF škodu. Francouzská firma to nekomentovala.

„Vyzýváme EDF, ať zveřejní svoji nabídku, když byli tak skvělí. Ono je to úsměvné, že jejich cena byla srovnatelná. Čili byla taky dumpingová? Není fér, když českou stranu obviňují, že nepostupovala transparentně,“ zdůraznil Závodský.

Člen představenstva ČEZ Tomáš Pleskač sdělil, že ČEZ opakovaně informoval EDF o tom, že není „frontrunner“ a také jim bylo sděleno, co by měli zlepšit a v čem je konkurent lepší. „Absolvovali jsme několik kol diskuzí s EDF a ta neudělala ve své finální nabídce žádné zlepšení,“ řekl.

Škody za stovky milionů korun

O výstavbě dvou nových jaderných reaktorů rozhodla vláda loni v červenci. Dala přednost nabídce korejské KHNP před nabídkou francouzské EDF.

Dalšího uchazeče – Westinghouse – vyřadila ze soutěže už dříve. EDF i Westinghouse tendr napadly u antimonopolního úřadu, který se jím zabýval několik měsíců. Nakonec námitky zamítl, předseda Petr Mlsna pak 24. dubna zamítl i rozklad firem.

Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše bude záviset na přesné době zpoždění tendru. Věří, že soud nakonec uzná správnost výběrového řízení.

Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru byla výrazně horší než ta od korejské KHNP.

„Já bych ten kontrakt s EDF nikdy nepodepsal,“ sdělil Beneš s tím, že detaily kvůli mlčenlivosti nemůže sdělit. Podle něj bylo cílem získat co nejnižší ceny elektřiny pro české spotřebitele, což v průběhu tendru podařilo. Nabídka KHNP by znamenala cenu méně než 90 euro za megawatthodinu, cena vyrobené elektřiny v elektrárně Hinkley Point C, kterou ve Velké Británii stavěla EDF vyjde 149 euro za megawatthodinu, uvedl Beneš s odkazem na veřejně dostupné zdroje.

„Vypadá to, že francouzská firma je proti jakékoliv jiné zakázce a nedovede si představit, že by ji stavěla firma, která není z Evropy,“ dodal na dotaz iDNES.cz.

X X X

CIZÍ  VOJÁCI  ZBYTEČNÍ  NA  UKRAJINĚ, STÁLY  BY  MILIARDY

TRUMP  UKRAJINU  ROZDĚLIT  PO   KAPITULACI  POLSKU,  SR,  MAĎARSKU

UKRAJINA  BEZ  NATO,   STÍHAT  ZELENSKÉHO  ZA  MRTVÉ,  ZBYTEČNOU  VÁLKU,  JAK  TVRDí  TRUMP

Kyjev kývl na 30 kilometrů širokou demilitarizovanou zónu, tvrdí Kellogg

ŽÁDNÁ  ZÓNA ,  UKRAJINA  ZDEMOLOVANÁ,  ŽÁDNÁ  VELMOC,  JAKO  USA,  RUSKO

CIZÍ  VOJSKA  BY  ŽÁDALA  ZA  POBYT  MILIARDY

 Ukrajina je připravena zřídit třicet kilometrů širokou demilitarizovanou zónu podél linie fronty. Ve vysílání Fox News to řekl zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg.

Podle Kellogga je Ukrajina připravena stáhnout své ozbrojené síly o patnáct kilometrů, pokud by ruské síly udělaly totéž. Tím by vznikla třicetikilometrová demilitarizovaná zóna, kterou by kontrolovala „koalice ochotných“.

„Ukrajinci jsou ochotni zmrazit situaci, čemuž říkám příměří na místě. A pak jsou na určitou dobu ochotni zřídit demilitarizovanou zónu. V podstatě Rusům řekli: ‚My ustoupíme o patnáct kilometrů, vy ustoupíte o patnáct kilometrů‘,“ uvedl Kellog s tím, že obratem „příměří na místě“ znamená situaci, kdy by si obě strany ponechaly kontrolu nad územím, které v současnosti drží.

Jednaosmdesátiletý diplomat věří, že cesta k ukončení války vede přes lokální příměří. „Pokud se dostanete na dostanete na třicetidenní příměří, tak pak bude prodlouženo. Pak už pro vojáky bude těžké konflikt znovu zahájit. Nemyslím si, že to udělají,“ dodal Kellogg, který v posledních týdnech z jednání o ukonční války parkticky vymizel a místo něj v Moskvě jedná Steve Witkoff.

Podle Kelloga je třeba Ukrajincům vysvětlit, že ztráta území nemusí být permanentní: „Ukrajincům je třeba říci: ‚Podívejte se, tohle je jedna z věcí, které se budou časem vyvíjet. A pokud nyní uzavřete příměří, tak půda, kterou držíte, půda, za kterou jste bojovali, bude stále vaše,‘“ dodal bývalý generál a jako příklad uvedl vývoj v Pobaltí po druhé světové válce nebo znovusjednocení Německa.

Ukrajina už před časem souhlasila s americkým návrhem na 30 dní trvající klid zbraní, Moskva však jednoznačnou odpověď nedala. Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl jen o třídenním klidu zbraní během osmdesátého výročí konce druhé světové války.

Moskva již několikrát naznačila, že na mírová jednání nelze spěchat, následně z Washingtonu zaznělo, že USA se ze snah zprostředkovat klid zbraní v zásadě stahují.

X X X

Ve Vatikánu začala mše za zvolení papeže, konkláve zasedne odpoledne

 Ve vatikánské bazilice svatého Petra ve středu dopoledne za účasti kardinálů z celého světa začala slavnostní mše za zvolení nového papeže. Konkláve, které 267. hlavu katolické církve vybere, začne v Sixtinské kapli odpoledne. První hlasování se podle všeho uskuteční ještě ve středu, neočekává se ale, že by už při něm byl zvolen nástupce papeže Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let.

Mši v zaplněné bazilice celebruje kardinál Giovanni Battista Re, který poznamenal, že volba papeže je čin, při němž je potřeba nedbat žádných osobních ohledů a mít v mysli a v srdci jen Boha a dobro církve a lidstva. Modlil se také, aby mohl být zvolen papež, „kterého v této tak obtížné a složité etapě dějin potřebuje církev i celé lidstvo“.

Po skončení mše se kardinálové volitelé před polednem přesunou do Domu svaté Marty, kde žil papež František, a v 16:30 mají slavnostně vstoupit do Sixtinské kaple. Battista Re už při tom – stejně jako všichni další kardinálové starší 80 let – nebude, vybírat příští hlavu katolické církve totiž mohou jen kardinálové mladší, kterých bude 133.

První hlasování by se podle agentury APA mohlo uskutečnit kolem 17:30, a přibližně v 19:00 by pak z komína nad Sixtinskou kaplí měl začít stoupat kouř – černý, pokud papež nebyl zvolen, a bílý, pokud ano, což je však ve středu nepravděpodobné. Ke zvolení je potřeba dvoutřetinová většina hlasů, a očekává se, že konkláve může trvat několik dnů.

Volba nového papeže se koná za velkého utajení. Volitelé nesmí komunikovat s vnějškem a během volby nedostávají tisk ani nesmí sledovat televizi, rozhlas či jiné zprávy. Přísahají, že žádné informace o volbě nevyzradí. Vatikán uvedl, že až na výjimku – náměstí svatého Petra – přeruší od středečního odpoledne mobilní signál na svém území.

 

V současné době je v katolické církvi 252 kardinálů, ale nového papeže jich bude volit pouze 133, protože musí být mladší 80 let, aby se mohli konkláve zúčastnit. Nejmladším členem kardinálského kolegia je 45letý melbournský biskup ukrajinského původu Mykola Bychok. Nejstarším je 99letý ital Angelo Acerbi.

Kardinálové smí během volby pobývat jen ve Vatikánu. Volí v Sixtinské kapli a spí v Domě svaté Marty a dalších vymezených prostorech. Lístky s hlasy i jiné písemnosti se pálí. Veřejnost se tak oficiálně nedozví například počet hlasů, který získal nově zvolený papež.

Během prvního dne konkláve se obvykle koná jedno kolo volby. V následujících dnech se konají dvě volby dopoledne a dvě odpoledne.

Pro zvolení je nutná dvoutřetinová většina, což je 89 hlasů. První dým z komína nad Sixtinskou kaplí by tak mohl vystoupat ve čtvrtek kolem 19:30. Pokud bude černý, tak to znamená, že kardinálové papeže nezvolili. Bílý dým naopak ukazuje, že volba byla úspěšná.

Není jasné, kolik dní kardinálové stráví v izolaci ve Vatikánu, zvolení papeže při prvním hlasování však není moc pravděpodobné. Když ke zvolení nové hlavy církve nedojde ani po třech dnech, konkláve by si mělo vzít volno, při kterém ale kardinálové nesmí opustit Vatikán.

Od roku 1874, což byla první volba papeže po zániku církevního státu, nejkratší konkláve trvalo tři volby a nejdelší čtrnáct kol. Joseph Ratzinger se v roce 2005 stal papežem po čtyřech kolech, Jorge Mario Bergoglio, pozdější papež František, v roce 2013 po pěti kolech. V obou případech se tak stalo den po začátku konkláve.

Vatikán ve středu rovněž plánuje použít rušičky signálu v okolí Sixtinské kaple, aby zabránil elektronickému sledování nebo komunikaci mimo konkláve. K utajení se zavazují i elektrikáři, instalatéři a obsluha výtahů, kteří budou během konkláve zajišťovat provoz Vatikánu.

Favoritů je mnoho, u sázkařů vedou Italové

Velký počet favoritů označovaných tiskem ukazuje, že výsledek je otevřený. Sami kardinálové v předchozích dnech uváděli, že si ještě tříbí myšlenky. Letošní konkláve je se 133 voliteli nejpočetnější v moderní historii katolické církve a také nejpestřejší, co se týče zastoupení kontinentů a zemí.

Vedle liberální či konzervativní orientace v etických otázkách a řízení katolické církve mají ve volbě nového papeže svou váhu i další faktory, poukazují experti na katolickou církev.

Při jednání kardinálů před volbou zaznívaly výzvy, že papež musí být pastýřem, a sice musí mít schopnost přímo oslovovat věřící. Vedle toho však musí zvládnout i řízení církevní byrokracie – kurie. Sleduje se také zeměpisný původ kandidátů či jejich členství v řádech, málo pravděpodobné je tak například zvolení jezuity podruhé za sebou.

Jistou nevýhodu mají i příliš mladí kardinálové, jelikož mnoho volitelů by se chtělo vyhnout desítky let trvající vládě nového papeže. Ten je volen do čela církve doživotně, v roce 2013 však na papežský trůn, poprvé po zhruba 600 letech, abdikoval Benedikt XVI. Papež František naopak zemřel 21. dubna v úřadě.

Sázkové kanceláře dávají největší šance Pietru Parolinimu a Matteovi Zuppimu. Parolini v posledních dnech ovšem čelil nařknutím, že se podílel nja zatajování sexuálního násilí kněžích na dětech.

X X X

TRUMP:  RUSKÝ  NÁVRH  O  PŘÍMĚŘÍ  VELMI  DOBRÝ

Trump: Putinův návrh na příměří je velmi dobrý

 Americký prezident Donald Trump znovu ocenil rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o třídenním příměří od 8. do 10. května v souvislosti s Dnem vítězství 9. května. Trump prohlásil, že návrh ruského prezidenta je „velmi dobrý“.

Trump se otevřeně nevyjádřil k odmítnutí takového příměří ukrajinským prezidentem s vypršelým mandátem Volodymyrem Zelenským. Ten naopak vysílá signály, také zahraničním představitelům, kteří se zúčastní akcí v Moskvě, že nelze zajistit jejich bezpečnost.

Hrozby mají jistě potvrdit  pokusy o dronové útoky na Moskvu, které proběhly v noci na pondělí a úterý. Zprávy také hlásí pohyb ukrajinské armády, která  má údajně podniknout útok na Kurskou oblast, ze které byla vytlačena.

Dodejme, že Ukrajina v průběhu předchozího příměří o neútočení na energetickou infrastrukturu, které bylo dohodnuto s americkým zprostředkováním, podnikla útoky na ropovod Družba nebo zařízení plynovodu Turecký proud.

 X X X

EXKOMUNISTA  PAVEL  VYSVĚTLUJE,  PROČ  KLAUSE  NEPOZVAL 

NA  OSLAVU  NA  HRAD

 Hrad nepozval bývalého prezidenta Václava Klause na slavnostní večer k osmdesátému výročí konce druhé světové války. Zdůvodňuje to tím, že seznamy pozvaných hostů se mění a na každou akci jsou jiné. Politik, který byl prezidentem v letech 2003 až 2013, se nad tím veřejně podivoval v pondělí.

 „Osmého května se pořádá jakýsi večer k osmdesátému výročí konce 2. světové války. Bývalý prezident není pozván na Pražský hrad,“ řekl Klaus při přednášce Od Beneše po Ukrajinu. Při ní se věnoval zejména propagaci své stejnojmenné knihy, kterou minulý týden pokřtil.

Vyjádření Hradu Seznam hostů se pro každou protokolární akci pořádanou Pražským hradem vytváří zvlášť a nebývá totožný, v potaz se bere vždy charakter dané akce. Bývalí prezidenti České republiky Václav Klaus a Miloš Zeman s manželkami a paní Dagmar Havlová jsou každoročně zváni na slavnostní večer ke Dni vzniku samostatného československého státu dne 28. října, tedy ke dni, který se vztahuje k české státnosti. Filip Platoš, mluvčí prezidenta Petra Pavla

„Seznam hostů se pro každou protokolární akci pořádanou Pražským hradem vytváří zvlášť a nebývá totožný, v potaz se bere vždy charakter dané akce,“ odpověděl Filip Platoš, mluvčí prezidenta Petra Pavla, na otázku, zda Hrad skutečně Klause nepozval.

Redakce iDNES.cz poslala mluvčímu i otázku, zda se stejně Hrad zachoval i ke druhému bývalému prezidentovi Miloši Zemanovi.

„Bývalí prezidenti České republiky Václav Klaus a Miloš Zeman s manželkami a paní Dagmar Havlová jsou každoročně zváni na slavnostní večer ke Dni vzniku samostatného československého státu dne 28. října, tedy ke dni, který se vztahuje k české státnosti,“ potvrdil Platoš nepřímo, že ani Zeman nebyl pozván.

Jsme svědky přepisování historie

Ve čtvrtek 8. května, v den osmdesátého výročí konce největšího válečného konfliktu v historii, se ve Španělském sále Pražského hradu v rámci slavnostního večera uskuteční koncert, který budou v přímém přenosu vysílat Česká televize a Český rozhlas.

„Jsme svědky totální reinterpretace a přepisování dějin,“ řekl Klaus při pondělní přednášce. Viníka druhé světové války vidí jen jednoho. „Nezpůsobily ji dva diktátoři a dvě země. Tu válku způsobil jen jeden z nich. Světové mocnosti vyhlásily válku Německu, ne Sovětskému svazu,“ řekl Klaus.

Nezmínil se ovšem o paktu Molotov-Ribbentrop, který podepsali před druhou světovou válkou tehdejší ministři zahraničí nacistického Německa a Sovětského svazu a jímž si dva totalitní režimy rozdělily území Evropy jako svou kořist. Ze spojenců se stali nepřátelé až ve chvíli, kdy Německo vedené Adolfem Hitlerem zaútočilo v červnu 1941 na Sovětský svaz, v jehož čele byl v té době Josif Vissarionovič Stalin.

 X X X

 SOUČKA  VYHODILI  Z  ČT

 Souček končí jako generální ředitel České televize. ‚Respektuji, ale s důvody nesouhlasím,‘ uvedl

Jan Souček musí k 7. květnu opustit post generálního ředitele České televize. Radní instituce našli v úterý v tajném hlasování dostatek hlasů pro jeho odvolání z funkce. Pro hlasovalo 15 radních, proti byli 2. Kritizovali zejména Součkova manažerská pochybení. Nelíbila se jim personální rozhodnutí, komunikace směrem k radě i veřejnosti a zásahy do programu. Generální ředitel České televize byl odvolán poprvé po téměř 23 letech.

 „Nemohu se smířit s výtkami z března a i v dnešních výtkách je řada věcí, které se neshodují se skutečností,“ řekl Souček novinářům.

Do jmenování nového generálního ředitele povede instituci ředitel divize Korporátní služby Michal Fila. Nového generálního ředitele ČT budou její radní volit 18. června.

 O místo generální ředitelky ČT se bude ucházet předsedkyně představenstva vydavatelství Czech News Center Libuše Šmuclerová. 

Mezi další kandidáty na uvolněné místo, o kterých spekulují média, je také ředitel zpravodajství a publicistiky ČT Petr Mrzena, výkonný ředitel obchodu ČT Hynek Chudárek nebo ředitel programové divize ČT Milan Fridrich.

Jan Souček strávil ve funkci generálního ředitele České televize rok a sedm měsíců z šestiletého mandátu. Důvodem pro odvolání bylo podle radních jeho několikeré porušení zákona o České televizi.

Hlasování se v úterý na mimořádném zasedání, které trvalo necelé tři hodiny, zúčastnilo všech stávajících 17 radních. Pro Součkovo odvolání muselo hlasovat nejméně 12 z nich. Rada je sice oficiálně 18členná, jedno místo je ale nyní neobsazené.

Rada České televize ještě v usnesení Součkovi poděkovala za vše dobré, co pro instituci udělal. Souhlasili téměř všichni, zdrželi se jen radní Vlastimil Ježek a Lubomír Veselý.

„Česká televize je v dobré kondici. Svému nástupci přeji hodně úspěchů,“ reagoval Souček bezprostředně na své odvolání.

Souček je třetí generální ředitelem v historii, který skončil ve funkci po odvolání radou. V minulosti byl odvolaný Dušan Chmelíček (2000) a Jiří Balvín (2002).

Výtky za porušení zákona

Ještě před hlasováním o Součkově odvolání udělila Rada České televize generálnímu řediteli na návrh radních Ivany Chmel Denčevové a Vlastimila Ježka další výtky za porušení zákona o České televizi.

 Radní Součkovi vytkli, že informaci o nátlaku na něj poskytl nejdříve médiím, dále pokračující nevhodnou komunikaci směrem k veřejnosti, vytkli mu také zrušení sedmi publicistických pořadů na ČT24 s velmi malou úsporou a odvysílání pořadu Sama doma ze soukromé kliniky v Brně.

Rada již v polovině března udělila Součkovi tříbodovou výtku, tehdy mu vytkla nestandardní odměňování, nadbytečné začerňování smluv a rovněž nevhodnou komunikaci směrem k veřejnosti.

Souček nastoupil do funkce generálního ředitele České televize v říjnu 2023. Předtím porazil ve výběrovém řízení nejdéle sloužícího šéfa veřejnoprávní televize Petra Dvořáka.

 X X X

TRUMP   ŽÁDAT  KAPITULACI  UKRAJINY,  NEBUDOU  MRTVÍ

O  TO  JDE  I  TRUMPOVI

Válka se rozhodne na bojišti, kterým jsou i rozleptané politické scény

 Všechny vojenské konflikty, které známe od roku 1945, se rozhodly na bojišti. Nechápal jsem a nechápu stále, kde se vzala ona myšlenka, že současný konflikt na Ukrajině, který je nepochybně největším konfliktem v Evropě od roku 1945 nemá vojenské řešení. Opak je bohužel pravdou. 2. světová válka, korejská válka, válka ve Vietnamu, Iráku či Afghánistánu. Ty všechny se rozhodly na bojišti, byť logicky následně či souběžně následovalo nějaké jednání.

Ve všech těch válkách se rovněž angažovaly USA a pouze v té první po boku Sovětského svazu bylo rozhodným spoluvítězem, v těch ostatních to bylo buď půl na půl (Korea a možná Irák) a nebo dopadly doslova žalostně Vietnam či Afghánistán.  To jen abychom byli v obraze, zda jsou skutečně tak  úspěšné.

Starý von Clausewitz pronesl myšlenku, že válka je pokračováním politiky jinými prostředky. A tak to vždy bylo a žel i bude.

Západ, dříve reprezentovaný jen Evropou a po 2. světové na prvním místě USA a jeho evropskými spojenci kromě nepochybně i velmi pozitivní role šíření své vize civilizace přinášel rovněž mnoho utrpení a zmaru. A v jejich šíření vedl války. Někdy obranné, někdy agresivní a někdy obraně -agresivní.

Po roce 1945 vytvořil nepochybně světově nejsilnější vojenský pakt NATO, který milovníci liberální demokracie opentlili vějířem láskyplných formulek, jako nositele svobody a demokracie a odstrašení proti ostatnímu zlému světu, nejprve a dnes znovu proti Rusku a jeho spojencům  kteří odmítají přijmout tu jedině správnou a humánní misi.

I  proto se tento vojenský pakt jako pavučina rozprostřel až k hranicím nepřítele, tedy Ruska a prostřednictvím barevných revolucí rozleptával státy, které mu byly nakloněné či dokonce přátelské.

A jsme tam, kde jsme

Krize na Ukrajině rozhodně tedy není důsledkem pouhého regionálního sporu Rusko – Ukrajina. Je vyvrcholením zásadního střetu mezi liberálním Západem a neliberálním Ruskem.

A ten – ať se nám to líbí či nelíbí – nyní zažíváme.

Není to tedy jednoduchý regionální vojenský střet USA-Vietnam, USA – Irák či USA -Afghánistán.

Je to střet dvou civilizací: západní, která si vzala na pomoc Ukrajinu a ruské s jeho spojenci.

Proti Rusku stál zpočátku mohutný val 32 států NATO vedených bidenovskými USA a 27 státy EU. Dnes je ten val již slabší, protože Trumpovy USA proti Rusku  již nestojí a on sám si krvavý konflikt nepřeje, tak jako si kategoricky nepřál například krvavý konflikt v Afghánistánu a tento ukončil. Ukončil jej zjevně  příliš ukvapeně, jak je jeho zvykem, a proto v závěrečných fázích angažmá USA dopadlo tragicky naprosto totožně jako panický odlet vrtulníky z letišť obsazených vítěznými místními bojovníky: Vietnamci a naposledy Talibánci.

V každém případě se tedy o vítězi či poraženém vždy rozhodlo na vlastním bojišti.

Poté, co se Donald Trump stáhl ze zprostředkování možného příměří a následného míru na Ukrajině a vyzval Rusko a Ukrajinu ať jednají mezi sebou, samostatně vzrůstá aktivita a možnosti obou hlavních protagonistů Putina i Zelenského na vyřešení  tohoto svými důsledky  v podstatě celosvětového střetu, který rozhodne ve svých důsledcích nejen o tom, zda zvítězí Rusko či Ukrajina, ale hlavně zda zvítězí Západ či Rusko.

Oba muži se mohou opírat o podporu svých silných stoupenců, Zelenskyj má za sebou celou EU s výjimkou Slovenska a Maďarska, které ovšem umí úspěšně proukrajinský narativ rozrušovat, Putin naopak převážnou část Globálního jihu, z nichž zejména Číňan Si Ťin-pching a Brazilec Lula da Silva, dvě nesmírně silné postavy budou vedle Putina stát při přehlídce ke Dni Vítězství  na ochozu Mausolea.

To, že možná i právě oni tam budou, Zelenského hněte, protože se po tři roky snažil je dostat na svou stranu. Ale marně. I proto možná, pohrozil možným útokem na účastníky oslavy vítězství, protože v jeho očích jsou to zrádci, kteří by si odplatu zasloužili. To, že nejde o planou výhružku mimo jiné naznačují i aktuální dronové útoky na moskevská letiště. I proto Zelenskyj zřejmě nesouhlasil s příměřím na následující dny ruských oslav vítězství.

Mimochodem: Kdo zná jeho zběsilost, která je v jistém smyslu pozoruhodná, ví, že je schopen všeho.

To, že Trump fakticky ponechává věcem na čas  jaksi volnější  průběh je vlastně dobrá zpráva. Věci musí totiž uzrát do stavu, kdy bude jasno, zda někdo vítězí či naopak, že není naděje na rozhodné vítězství jedné ze stran.

To, zda a jak se bude situace odvíjet i válečném poli je totiž rovněž závislé na atmosféře, která vládne mezi válečnými stranami. A nyní i zejména v Evropě.

Je to smutné, ale rozhodující mírovou silou v Evropě se nyní stávají tzv. populistické či ještě více tzv. krajně pravicové strany.

Sociálně demokratická levice Evropy či lidovci  naopak válku proti Rusku mohutně podporují. Tak to je.

V Německu triumfální nárůst podpory AfD vedl  až k tomu, že ji tajná služba označila za prokazatelně extremistickou a na základě tohoto výroku například vládní SPD prohlásila, že bude usilovat o její zákaz.

No nedivme se: AfD je v Německu naopak největším stoupencem ukončení války proti Rusku

To, že válka na Ukrajině se stala klíčovým politickým tématem vidíme i na průběhu probíhajících prezidentských voleb v Rumunsku.

Zde v prvním kole zvítězil triumfálně George Simion, stoupenec Donalda Trumpa,  podporovaný jeho muži například viceprezidentem Vancem či poradcem Muskem. Simion   získal přes 40 % hlasů a výraznou, více než 60 % podporu měl i od spoluobčanů v zahraničí a je rozhodným odpůrcem podpory Ukrajině i kritikem  Evropské unie.

Jeho vítězství už má za následek, že rumunský premiér Marcel Ciolacu oznámil svůj odchod z čela vlády, nebož ztratili legitimitu. Důvodem je neúspěch koaličního kandidáta Crina Antoneska, který v nedělních prezidentských volbách skončil až na třetím místě.

Posuny nálad v Evropě se budou ovšem do války Západ-Rusko  jasně promítat. A jsou možná ještě důležitějším bojištěm než vlastní ukrajinské pole.

Dnešní až tragikomická neschopnost zvolit německého kancléře, který věren odkazu svého SS předka  se chtěl pasovat do role hlavního bojovníka proti Rusku, a ještě vtipněji i proti Trumpovým USA je důkazem toho, jak je Evropa rozvrácená.

Friedrich Merz nezískal v prvním kole voleb potřebnou většinu hlasů. Aby byl zvolen, potřeboval 316 z 630 hlasů, získal jich pouze 310. Konzervativní unie CDU/CSU má 208 poslanců a sociální demokraté (SPD) má v parlamentu 120 křesel. Nová vládní koalice tak disponuje 328 křesly. Z hlasování vyplývá, že celkem rebelovalo 18 poslanců vládní koalice.

Proti zvolení Merze do křesla německého kancléře bylo 307 poslanců a tři se zdrželi.

Unii CDU/CSU ovládl šok. Tím, že Merz nebyl zvolen kancléřem, nemohou být jmenováni ani ministři. Mnozí poslanci se obávají, že lídr CDU nezíská většinu ani ve druhém kole hlasování. Poslanci obou táborů budoucí vládní koalice, tedy CDU/CSU a SPD se hádají, kdo může za současnou situaci a vzájemně se obviňují.

AfD se škodolibě směje

Kdo se královsky baví, je strana Alternativa pro Německo (AfD). Zatímco poslanecké kluby po krachu Merzovy volby opustily jednací sál, většina poslanců AfD zůstává sedět a smějí se výsledku.

Do zvolení nového kancléřem zůstává předsedou vlády dosavadní kancléř a tím je sociální demokrat Olaf Scholz. K ledu jdou ale všechny zahraniční cesty, které měl Merz naplánované. Ve středu se měl v Paříži setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. V pátek ho čekala jednání v Bruselu.

Roztomilé. Protiruská evropská fronta se hroutí…

Aby nastal mír, musí být poraženi jestřábové typu našeho Fialy či Pavla, prezidenta Macrona, britského premiéra Starmera, polského premiéra Tuska nastupujícího nového německého kancléře Merze či estonské komisařky EU Kalasové poraženi.

A již teď je jasné, že to bude obtížné.  JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Silný frank straší analytiky. Švýcarsku hrozí deflace, ve hře jsou záporné sazby

Švýcarsko v dubnu zaznamenalo nejpomalejší meziroční růst spotřebitelských cen od počátku roku 2020. Inflace se totiž zastavila na nule, a to mimo jiné kvůli silnému franku, který stlačuje ceny dováženého zboží. Švýcarům se zlevnily zejména importovaná paliva a energie. V úterý švýcarská centrální banka informovala o tom, že je na devizových trzích připravena intervenovat a snížit úrokové míry i pod nulu.

 Švýcarský statistický úřad přišel v pondělí s informací, že meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil z březnových 0,3 procenta na dubnových 0 procent. Data překvapila i většinu analytiků, kteří původně predikovali silnější meziroční růst cen, píše portál swissinfo.ch.

Cenový vývoj v dubnu podle švýcarských statistiků ovlivnily i zlevňující hotely a další ubytovací služby. Směrem vzhůru naopak tamní inflaci táhly rostoucí ceny zeleniny, ovoce a oblečení.

„Tahounem zpomalení inflace se staly dovážené komodity,“ vysvětluje analytik Arthur Jurus z investiční banky Oddo BHF. V této souvislosti dodal, že bez započtení nájemného by se švýcarské spotřebitelské v meziročním srovnání dokonce snížily. Nájemné totiž zůstává jedním z hlavních zdrojů růstu švýcarských cen.

Frank jako bezpečný přístav v době nejistoty

Švýcarský frank během dubna posiloval vůči všem hlavním světovým měnám. Investoři jej totiž vnímali jako bezpečný přístav v době obrovské globální obchodní nejistoty, kterou způsobila zejména protekcionistická politika amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Švýcarská centrální banka pro letošní rok očekává průměrnou inflaci ve výši 0,4 procenta. Její nejvyšší představitel Martin Schlegel každopádně již dříve varoval, že v některých měsících roku 2025 může meziroční inflace sklouznout i do záporných hodnot, což potvrzují také další odborníci.

Na další pokles cen v případě Švýcarska může tlačit i ochlazení tamního průmyslu. Švýcarský výrobní sektor totiž během dubna zaznamenal největší pokles produkce za poslední čtyři roky. I proto vláda již dříve snížila pro letošní rok odhad růstu hrubého domácího produktu.

„Vzhledem k nízkým cenám energií a posilujícímu franku není vyloučeno, že v květnu bude inflace záporná,“ uvádí Maxime Botteron, ekonom banky UBS. „Za tohoto stavu očekáváme, že švýcarská centrální banka na svém červnovém zasedání sníží svou hlavní úrokovou sazbu na 0 procent,“ doplňuje. Nejbližší zasedání švýcarské centrální banky je momentálně naplánováno na 19. června 2025.

Centrální bankéři jsou připraveni zasáhnout

Švýcarští centrální bankéři již od loňského roku reagují na nízkoinflační prostředí postupným snižováním sazeb. Od loňského podzimu se hlavní švýcarská úroková míra snížila již o 1,5 procentního bodu na aktuálních 0,25 procenta.

Během úterý již šéf švýcarské centrální banky Martin Schlegel uvedl, že on a jeho kolegové jsou připraveni na devizových trzích intervenovat i snížit úrokové sazby do záporných hodnot. Cílem je vyhnutí se riziku deflace a zajištění cenové stability, píše agentura Reuters.

Zatímco ve Švýcarsku inflace prakticky zmizela, v eurozóně v dubnu dosáhla na 2,2 procenta. Podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, který umožňuje srovnání mezi zeměmi EU, švýcarská inflace činila 0,3 procenta, uzavírá Reuters.

X X X

 ‚Pavel mi řekl, jestli nechci jít k nim.‘ Blažkův resort nejlépe platí ministrovy kolegy z jihomoravské ODS

Nejvíce peněz za konzultace ve druhé půli roku 2024 vyplatilo ministerstvo spravedlnosti dvěma stranickým kolegům šéfa resortu Pavla Blažka (ODS). Plyne to z přehledu odměn ministerských poradců, jejž iROZHLAS.cz prostudoval. Za práci dotyční dohromady inkasovali 450 tisíc korun. Jeden se věnuje IT problematice, druhý spolupracuje s tiskovým odborem ministerstva.

 Dvakrát kandidoval Hynek Julínek po boku Pavla Blažka ve volbách do Poslanecké sněmovny. Na kandidátce jihomoravské ODS se potkali v letech 2017 a 2021. Do třetice se sejdou na kandidátce i v letošních sněmovních volbách. Na jihu Moravy se ostatně seznámili, posledních osm let společně sedí v regionálním vedení tamější ODS.

 Právě Julínkovi vyplatilo Blažkovo ministerstvo na odměnách za druhou polovinu roku 2024 nejvíce peněz ze všech poradců ministra spravedlnosti, pobral 250 800 korun. Letos jednapadesátiletý politik se v resortu věnuje IT problematice, od července do konce loňského roku strávil touto prací 400 hodin.

„Poskytoval konzultace v oblasti realizace Informační koncepce ministerstva, v oblastech zaměřených na rozvoj a stabilizaci komunikačních technologií a infrastruktury, zajištění kompatibility a funkčnosti aplikačního prostředí v kontextu přechodu na nové verze systémů a účastnil se pracovních jednání k těmto oblastem,“ popisuje resort.

‚Musíte se ptát ministra‘

Server iROZHLAS.cz požádal Julínka, zda by nepopsal své pracovní úkoly pro ministerstvo. Kandidát na poslance poslal odkaz s přehledem problematik, na jejichž řešení se podílel. Přidal k němu dovětek, že „konzultací k informační koncepci ministerstva spravedlnosti z mé strany proběhlo nepřeberné množství“.

Ke spolupráci ho prý vyzvalo ministerstvo, jeho zájem si spojuje se svým členstvím v příslušné pracovní skupině ODS. S resortem má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti. Zda se na jejím dojednání podílel ministr, Julínek reagoval slovy, že „na tuto otázku je třeba se ptát pana ministra“. Blažek na dotaz redakce během pondělí nereagoval, ačkoliv ho četl. 

Julínek se coby poradce ministerstva pohybuje ve známé oblasti, v profesním životě podniká v IT sféře. Více než pět let také vedl Centrum informačních a komunikačních technologií na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity.

„Je zřejmé, proč mě kontaktujete s dotazy. Dovolím si tedy i jednu veselou příhodu z mých konzultací. Když jsem se objevil na prvním celoresortním setkání ‚ajťáků‘, všichni účastníci byli docela překvapeni. Za minulých vlád ČSSD a ANO o poradcích vždy jen slyšeli, ale nikdy žádného naživo neviděli. Se mnou se setkávají pravidelně,“ podotkl Julínek.

Důvěra a osobní vazby

Poradci v resortu pobírají podle typu konzultací různou hodinovou mzdu, jež se pohybuje od 250 do 550 korun. Julínek s několika dalšími patří do nejvíce odměňované kategorie. Z pohledu člena vedení organizace Transparency International Petra Leyera je téma stranických poradců ministra z hlediska transparentnosti vždy potenciálně problematické. 

Nejvyšší odměny poradců ministerstva spravedlnosti

Server iROZHLAS.cz přináší seznam dalších z nejlépe placených poradců na ministerstvu spravedlnosti za druhou půli roku 2024.

Jan Nevyjel (z Úřadu vlády): 187 650 korun (450/hod), koordinace naplňování koncepčních cílů legislativních materiálů
Paul Springer (bývalý soudce jednoho z německých vrchních soudů): 181 500 korun (550/hod.), konzultační činnost pro oblast justiční a legislativní
David Kabelka: 139 600 korun (300/hod.), zpracovávání analýz a rešerší pro náměstka člena vlády
Jana Michailidu (tehdy Česká pirátská strana): 99 tisíc korun (550/hod), poradenská a konzultační činnost v oblasti protidrogové politiky

„V daném případě pana Julínka vidíme několik varovných signálů, které však musíme blíže zkoumat. Jedná se o blízkou stranickou vazbu na ministra Blažka a celkovou odměnu (množství odvedené práce). Hodinovou odměnu považuji za adekvátní, resp. nevymykající se ostatním odměnám poradců,“ uvedl Leyer.

Dílčí výhrady má ale k tomu, jak ministerstvo spravedlnosti ve svém přehledu popisuje agendu konzultantů. Podle Leyera by mohl jít Blažkův resort do větších podrobností. Má být zřejmé, jaké činnosti Julínek „přesně vykonává, kdo mu úkoly zadává, jaké se očekávají výstupy. Nicméně toto platí i pro ostatní poradce na seznamu,“ zmínil.

Leyer připouští, že pro pozici poradce lze tolerovat osobní vazbu. Ostatně ministr si je vybírá na základě důvěry. Člen vedení Transparency International však dodává, že současně musí u konzultantů platit následující: „Musí mít odpovídající kvalifikaci, práci reálně vykonávat, výstupy někdo přebírá a hodnotí a hodinová odměna byla adekvátní.“

‚Pavel mi říkal…‘

Osobní známost a důvěra zjevně hrála roli v angažmá poradce s druhou největší odměnou na ministerstvu spravedlnosti. Tím je další Blažkův kolega z jihomoravské ODS, konkrétně přímo z Brna, Ondřej Šimíček. Ministerstvo mu za druhou půli loňského roku vyplatilo 199 800 korun, hodinovou mzdu má 450 korun. 

 „Vzniklo to tak, že jsem pomáhal se sociálními sítěmi brněnské primátorce Markétě Vaňkové v kampani do komunálních voleb. A Pavel (Blažek) mi říkal: ‚Nechceš nějaký věci konzultovat i s našimi lidmi ve smyslu twitter, ve smyslu analýz a dalších věcí?‘ A protože jsem člen brněnské ODS, tak jsem na to kývnul,“ popsal Šimíček.

Podle přehledu ministerstva spravedlnosti poskytoval poradenské služby už v první půli roku 2024, za toto období inkasoval 201 tisíc korun. Komunální volby proběhly v září. Povahu jeho práce popisuje resort jako „analyticko-konzultační činnost pro tiskové oddělení. Rešerše a příprava podkladů pro politické vedení ministerstva spravedlnosti“.

Nejedlý a 24/7

S tiskovým oddělením ministerstva spravedlnosti je Šimíček v pravidelném kontaktu, byť do Prahy dojíždí spíš nárazově. Nejvypjatější pracovní období prý zažil v srpnu 2023, když Blažek musel vysvětlovat setkání s blízkým poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým v jedné restauraci na Vinohradech. Tehdy ho zachytili novináři Seznam Zpráv.

 „Když byla kauza Nejedlý, trávil jsem tím 24/7. To jsem nedělal čtrnáct dní nic jiného, než jsem řešil tyhle věci,“ popsal Šimíček. Je třeba dodat, že v této době ho ministerstvo spravedlnosti jako oficiálního poradce nevedlo. Jak stojí výše, poprvé se v přehledu objevuje až za první pololetí roku 2024.

Ondřej Šimíček je v ODS 23 let, vypočítává. Podle dostupných informací nikdy za občanské demokraty ve volbách nekandidoval. V soukromém sektoru pracuje ve firmě, která je zaměřená na oblast veřejné správy. Jako externí komentátor občasně přispívá k obsahu publicistického serveru FORUM 24.

 X X X

 Bystroň z AfD je bez imunity. Evropský parlament jej podezírá z praní špinavých peněz a korupce

Evropský parlament (EP) v úterý většinou hlasů zbavil imunity německého europoslance českého původu Petra Bystroně z Alternativy pro Německo (AfD) v případu podezření z praní špinavých peněz a korupce, uvedla agentura DPA. Bystroně minulý měsíc EP už zbavil imunity v případu, kdy jej německá prokuratura viní z propagace protiústavních a teroristických hnutí. Bystroň veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že proti němu nejsou žádné důkazy.

 Alternativu pro Německo minulý týden německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní funkci civilní kontrarozvědky, označil za prokazatelně pravicově extremistickou stranu. Strana se proti tomu brání žalobou.

 Europoslanec čelí obvinění, že obdržel peníze od provozovatele proruského serveru Voice of Europe, který působil z Prahy. Výměnou za to podle obvinění ještě jako poslanec německého Spolkového sněmu pracoval ve prospěch Ruska. V nejméně pěti případech čelí také obvinění z daňových úniků a v nejméně šesti případech z podvodu, vyplývá podle DPA ze zprávy právního výboru europarlamentu.

Bystroň označil obvinění po rozhodnutí Evropského parlamentu za vykonstruovaná a nepodložená. Řízení, které proti němu úřady vedou, označil za justiční teror. „Zažíváme koordinovanou kampaň za kriminalizaci názorů podporujících mír,“ uvedl podle DPA.

Mnichovské státní zastupitelství muselo dříve přerušit Bystroňovo vyšetřování kvůli tomu, že ze Spolkového sněmu, který jej už dříve imunity zbavil, se přesunul do EP, kde s novým mandátem europoslance získal novou imunitu. Po dnešním hlasování tak vyšetřování politika kvůli podezření z praní špinavých peněz a úplatkářství může pokračovat.

O zbavení imunity v předchozím případu žádalo mnichovské státní zastupitelství, které Bystroně obvinilo v souvislosti se zveřejněním fotomontáže několika politiků včetně bývalé německé kancléřky Angely Merkelové, současného kancléře Olafa Scholze či bývalého předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze. Fotomontáž měla podle prokuratury vyvolat dojem, že tito lidé hajlují. Bystroň se hájil tím, že jeho vyšetřování je politicky motivované. Odvolával se i na uměleckou svobodu. Obvinění bylo podle něj vykonstruované, aby ho poškodilo před loňskými volbami do EP.

Bystroň se narodil v bývalém Československu a do Německa odešel s rodiči v 80. letech.

X X X

 Svoboda: Čína je pro Rusko hrozbou. Kdyby se její lid rozhodl vyrazit na sever, nic ho nezastaví

Pro Rusko je spíše než Spojené státy hrozbou Čína. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS se na tom shodli bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský a exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Pokud by se Číňané rozhodli vyrazit směrem na sever, podle hostů ve vysílání Čínu nic nezastaví.

„Čína je pro Rusko největší hrozba. Rusové ale Číňany potřebují – kvůli moderním technologiím, kvůli tomu, že přes Čínu jde světový obchod – plyn, energie i ropa,“ vyjmenovával Svoboda ve vysílání CNN Prima NEWS.

 Problém by podle něj nastal v momentě čínské expanze. „Kdyby se Číňané ústy své komunistické strany rozhodli posunout kousek na sever, tak na těch tisících kilometrech společné hranice s Ruskem není síla, která by je zastavila,“ dodal bývalý ministr zahraničí. Čína prý hraje významnou roli. „Je teď velmi žádaná nevěsta a ženichové jsou dva – Rusko a Spojené státy,“ doplnil Svoboda.

 S jeho slovy souhlasil i Landovský. „Čína je ta finální hrozba. Je to přímý soused, konkurent na asijském kontinentu. Spojené státy se budou snažit odloudit Rusko z toho čínského vztahu,“ popisoval bývalý velvyslanec.

Kolem Číny jde prý o velkou hru a Evropa má dvě možnosti. „Buď budeme hrát a budeme silní a jednotní, a to musí platit společně, aby to mělo smysl, nebo na hru budeme koukat. Neupadněme ale do toho, že musíme být někým patronizováni a někdo se bude neustále o Evropu starat. Ona se bude muset trochu postarat sama o sebe,“ nechal se slyšet Landovský.

 X X X

 Tureček: V Izraeli se mluví o anexi Gazy. Vystěhování Palestinců označují arabské státy za čistku

Izrael plánuje rozšířit vojenskou operaci v Pásmu Gazy. V rámci zvýšení tlaku na hnutí Hamás povolává rezervisty a počítá i s možností dobýt a následně držet celé území obývaného převážně Palestinci. „Zábor území má Hamás donutit, aby vydal rukojmí. Ale někteří izraelští politici už začínají mluvit o anexi Gazy,“ upozorňuje v pořadu Interview Plus Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.

Před izraelským plánem varují humanitární organizace. Upozorňují, že už dnes Palestinci žijí v krutých podmínkách a často na pokraji hladomoru.

 Poslechněte si celý rozhovor s Břetislavem Turečkem, vedoucím Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha

„Gaza je v troskách, jsou tam desítky tisíc pozabíjených lidí včetně desítek tisíc civilistů. Hamás přesto není poražen a rukojmí nejsou doma,“ shrnuje situaci Tureček. „Premiér Benjamin Netanjahu evidentně vsadil na to, že to potřebuje vojenské řešení, protože před dvěma měsíci se Izrael odklonil od dohodnutého příměří.“

To bylo sjednáno na principu výměny rukojmích za stažení izraelských jednotek, což Izrael odmítl splnit. Místo toho nyní povolává zálohy a plánuje rozšířit vojenskou operaci.

„Izrael to stojí obrovské peníze. Rezervisté vypadli na dlouhé měsíce z ekonomiky, teď se z ní mají stáhnout znovu a jít bojovat do Gazy,“ poukazuje odborník.

„Znovu se nad tím zamýšlí řada izraelských analytiků, jestli je to vůbec reálné. Jestli Izrael nechce od populace obrovskou oběť v situaci, kdy lidé nejsou přesvědčeni, že to k něčemu dobrému povede.“

Většinová společnost v Izraeli se totiž přiklání k variantě návratu rukojmích i za cenu ukončení války. Vláda ovšem jedná přesně naopak – jejím primárním cílem je boj proti Hamásu.

Etnické čistky?

Na vojenské operace v Pásmu Gazy nejvíce doplácejí civilní obyvatelé. Mnoho z nich bylo kvůli bombardování vyhnáno ze svých domovů a nyní přebývá v improvizovaných stanových táborech. Na místě navíc dochází základní potraviny a hygienické potřeby.

Humanitární pomoc Izrael blokuje, protože je podle něj zneužívána teroristickými strukturami. Místo toho navrhuje individuální řešení.

„Pomoc by se nedopravovala ve velkém kamiony, ale distribuovaly by se balíčky pro jednotlivé rodiny. Dělaly by to mezinárodní žoldnéřské organizace za vnější podpory izraelské armády,“ popisuje Tureček.

 „Je otázka, jestli je tento plán reálný, protože Izrael to pojal primárně jako válečnou operaci a je jasné, že organizace jako OSN s tím nechtějí mít nic společného.“

Stejně tak se Palestincům zdráhají pomáhat sousední státy, protože izraelské výzvy k opuštění bombardovaných území interpretují jako snahu o násilné vystěhování lidí.

„To, co má vypadat bohulibě – umožněme Arabům žít jinde – je součástí plánu dostat co nejvíce lidí ven a obnovit tam židovské osady. Na to už je mezinárodní izraelská instituce, která oslovuje země jako Indonésie s tím, že by tam Palestinci žili trvale,“ upozorňuje Tureček.

„Řada zejména arabských zemí se na tom zdráhá podílet a otevřeně říkají, že nechtějí sionistům pomáhat etnicky vyčistit Gazu.“

Zasáhnout může jenom Trump

Změnit Netanjahuovo rozhodnutí v tuto chvíli může jenom razantní odpověď mezinárodních organizací a jejich odchod z oblasti, kterým by veškeré financování a zabezpečování civilistů přešlo na Izrael. Nebo intervence Donalda Trumpa, odhaduje analytik.

„Kdyby dneska Trump řekl ‚Do Gazy nejdete‘, tak tam Izraelci nejdou. Snadno se válčí, když od Američanů dostali darem zbraně za miliardy dolarů,“ podotýká Tureček.

Naopak minimální vliv mají rodiny rukojmích, které jsou sice organizované a veřejně činné, přesto v rozporu s vládní strategií.

„Jsou i příbuzní, kteří vládu v radikálních krocích velmi podporují. Ale daleko více slyšíme tu platformu, která vládu kritizuje,“ dokládá Tureček. „V tomto případě jsou velice konsternováni, protože na úrovni premiéra zaznělo, že primárním cílem je zničit Hamás. Zajímavý rozpor je i to, že Izrael chce zabrat obrovské území, kde rukojmí ani nejsou.“

Největší slabinou celého plánu je jeho nedořešenost a absence dlouhodobé vize. Není proto jasné, kdo by na zmíněných územích vládl – Izrael odmítá palestinskou samosprávu i zahraniční dohled. V případě okupace hrozí spory mezi arabským a židovským obyvatelstvem, bez jasného vedení ale posilují teroristické skupiny.

 X X X

 DUKOVANY  CHCE  I  FRANCIE

 Dalo se čekat, že si neúspěšný uchazeč bude stěžovat. My tomu ale nahráli, říká Míl k dostavbě Dukovan

Brněnský krajský soud v úterý předběžným opatřením zakázal ČEZu uzavřít s korejskou KHNP, která zvítězila v soutěži o dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Soud tak vyhověl stížnosti francouzské EDF, která výsledek tendru napadla a neuspěla v něm. „To, že si neúspěšný uchazeč bude stěžovat, se dalo očekávat,“ říká pro Český rozhlas Plus Jaroslav Míl, bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a dnes minoritní akcionář společnosti ČEZ.

Jak reagujete na to, že soud zablokoval podpis smlouvy na dostavbu Dukovan?
Argumenty, které soud uvádí, jsou víceméně formálního rázu, protože vážná újma a negativní důsledky hrozí každému neúspěšnému dodavateli jakékoliv soutěže. To znamená, že bychom museli soudně přezkoumávat každé rozhodnutí jakéhokoli výběrového řízení v této zemi, což je nereálné.

 Dalo se čekat, že si neúspěšný uchazeč bude stěžovat. My tomu ale nahráli, říká Míl k dostavbě Dukovan

To, že si neúspěšný uchazeč bude stěžovat, se dalo očekávat, protože takto si bude stěžovat každý neúspěšný uchazeč. On z principu nemůže přiznat, že jeho nabídka byla horší, protože manažeři, kteří za to zodpovídali, by pochopitelně měli nemalý problém ve své vlastní domovské firmě.

Ale to důležité je, že jsme tomu nahráli. A to je to, co mi vadí nejvíce. ČEZ mohl tendr organizovat tak, aby podpis kontraktu byl, jak byl plánovaný harmonogram, v srpnu 2023. V pesimistickém scénáři vývoje harmonogramu nejpozději v červnu 2024.

My jsme to posunuli. Není pravdou, co říká Karel Havlíček, že se spěchalo, nespěchalo se.  Všechno se naopak protahovalo a vytvořil se prostor pro stížnosti i formálního rázu, protože v mezičase se udělalo nemálo dalších chyb, které vedly k tomu, že si Francouzi našli nějaký, ať už reálný, nebo formální argument.

Chyba vlády Andreje Babiše

Takže podle vás odpovědnost za vzniklou situaci má vláda, která tady byla ještě před nástupem Fialovy vlády, to znamená vláda Andreje Babiše?
Za výběrové řízení zodpovídá investor, to znamená ne vláda. Ale zpoždění nastalo v momentě, kdy byl vybrán vítěz, bohužel velmi pozdě, a to díky chybnému kroku typu bezpečnostní dotazník, což byla jednoznačně chyba minulé vlády. Nemluvě o tom, že nebyl využit k tomu, k čemu sloužil.

 Ale druhá chyba byla v tom, že jsme začali lavírovat. Z jednoho bloku se udělal tendr na dva bloky, pak se řeklo, že se mají předložit nabídky na čtyři bloky. Potom se rozhodovalo, jak se to bude financovat, co kdo bude dělat, jak to bude dělat.

A když už to bylo domluveno a byl připraven kontrakt k podpisu, což mimochodem, a to teď lehce odbočím, ale lidé by to vědět měli, součástí poptávkové dokumentace byla smlouva na jadernou elektrárnu a smlouva na jaderné palivo. To znamená, nabízející pouze uvažoval a zmiňoval odchylky od kontraktů.

Ty se projednávaly v průběhu výběrového řízení, to znamená po oznámení toho, že KHNP vyhrálo, a to zcela jednoznačně, tak vlastně nebyl důvod k tomu, abychom čekali tak dlouho na podpis kontraktu. Ten měl být podepsán nejpozději do dvou měsíců, a to skutečně nejpozději.

Nebyl důvod to protahovat. A neskutečně absurdní důvod, který se vymyslel, byla účast českých firem. V tomto stavu tendru to byly jenom mediální tanečky, které trvaly přes 6 měsíců a ničemu nepomohly.

Lobbistický tlak

Je odpovědnost podle vašeho názoru na současné vládě, když mluvíte o lavírování a když mluvíte i o diskusích o zapojení českého průmyslu, které celou věc podle vás zdržely?
Chyba vlády byla v tom, že podlehla lobbistickému tlaku. Když jsem včera (v pondělí pozn. red.) v televizi viděl vyjadřování některých lidí po tripartitě, že měly být podepsané konkrétní smlouvy s českými dodavateli, tak mnoho lidí reálně neví, o čem mluví, protože konkrétní smlouvy s konkrétním plnění a předmětem plnění můžete uzavírat, až když máte dodělaný projekt, a to je na základě stavebního povolení. To bude ještě pár let trvat.

 Ale v době, kdy byla možnost zapojit český průmysl, to byl rok 2021, kdy už byl udělán bezpečnostní dotazník, měl stát možnost v rámci bezpečnostních důvodů říct: tyto subdodávky těchto technologií budou dělat firmy na území České republiky, a to nejen v době výstavby, ale především z důvodu servisu a údržby v dalších šedesáti, osmdesáti letech. To všechno se udělat mohlo.

Každý z nabízejících by byl povinen to zapracovat do svých nabídek a potom by nemohla být diskuse o nějaké další jiné účasti českého průmyslu. Nemluvě o tom, že KHNP jako jediná ze třech nabízejících měla největší nabídku účasti českého průmyslu díky tomu, že sekundár byl od Škodovky.

‚Absolutní iluze‘

Dobře, teď si stěžujete na to, co se mohlo stát a nestalo stran zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan v roce 2021. Není pochopitelné, že potom současná vláda hledala jiné cesty, jak zapojit český průmysl?
Já si nestěžuji, jenom konstatuji, jsem dalek tomu si stěžovat. Ale hledala, ale vy je nemůžete najít, protože děláte tendr podle zákona o zadávání veřejných zakázek. To znamená úvaha o tom, že poté vláda vstoupí do nějakého jednání, je absolutní iluzí.

 To je porušení soutěžních pravidel. To bychom museli mít kontrakt postavený na jednání mezi vládami a na základě mezivládních dohod. Ale to by znamenalo, že Francouzi se nemohou zúčastnit, protože jako země Evropské unie s ní nemůžeme udělat mezivládní dohodu. To je prostě jasný a neměnný fakt.

Takže ze všech těchto hledisek tendr měl správný postup. Ale protahování, prodlužování, zdržování vytvořilo prostor k formálním stížnostem. Už proto, že jsme vymýšleli dva bloky, čtyři bloky a pak se dělala smlouva na dva bloky.

To znamená, vždycky se najde někdo, kdo najde nějakou formální argumentaci a soud k tomu bohužel pro investora zjevně přihlédl. A co bude dál, to je velká otázka, protože očekávat větší rychlost českých soudů se zrovna nedá.

Pokud se nepletu, tak tím hlavním argumentem, který zaznívá ze strany francouzské EDF, je, že jihokorejská KHNP podle francouzské firmy porušila nařízení o zahraničních subvencích?
To je argument, který EDF bude velmi těžko dokládat, protože v případě EDF je financování firmy velmi komplikované. Firma několikrát žádala o pomoc francouzskou vládu a žádala o pomoc i britskou vládu, protože její finanční kondice není nejlepší.

To, jestli subvence Korejci mají nebo nemají, bude velmi obtížné dokazovat, protože jim ještě nikdo nic nezaplatil a nevyplatil. A to, že někdo dá nižší cenu na nabídku, není důvod k tomu, aby byl vyřazen. To není reálné. EDF měla možnost nabídku vylepšit, udělat ji ve všech parametrech lepší a to se nestalo ani v jednom z parametrů, které výběrové řízení hodnotilo.

X X X

 České domácnosti mají nejdražší elektřinu v Evropské unii, hlásí Eurostat

Ceny elektřiny pro domácnosti byly v České republice i ve druhém pololetí loňského roku podle standardu kupní síly (PPS) nejvyšší z celé Evropské unie. V úterý to oznámil unijní statistický úřad Eurostat.

PPS je společná měna, která stírá rozdíly v cenových hladinách mezi jednotlivými zeměmi a umožňuje tak vzájemné srovnání. Ceny v Česku činily 41 PPS za 100 kilowatthodin, následuje Kypr s 35,70 PPS a Německo s 35,23 PPS.

Standard kupní síly vzniká vydělením údaje v národní měně její paritou kupní síly. Eurostat v samostatném oznámení informoval také o cenách plynu. Ty byly pro domácnosti v EU nejvyšší v Portugalsku, a to 16,60 PPS za 100 kilowatthodin. V Česku to bylo 12,78 PPS.

Nejnižší ceny elektřiny pro domácnosti vyjádřené v PPS za 100 kilowatthodin Eurostat zjistil na Maltě, a to 14,33 PPS. Následuje Lucembursko s 15,39 PPS za 100 kWh a Maďarsko s 15,45 PPS za 100 kWh.

Česko navíc zaznamenalo druhý nejvyšší nárůst cen elektřiny pro odběratele mimo domácnosti, meziročně o 11,8 procenta. Více elektřina zdražila jen v Portugalsku, meziročně o 14,7 procenta. Za nárůstem cen Eurostat vidí rostoucí náklady na provoz sítí a postupné ukončování daňových zvýhodnění a dotací. Největší pokles cen zaznamenalo Rakousko, meziročně o 18,8 procenta.

V celé EU byly ceny elektřiny pro odběratele mimo domácnosti proti předchozímu pololetí relativně stabilní. Cena za kWh stoupla z 18,67 na 18,99 eura. Zhruba 1,5 roku trvající pokles se tak zastavil.

Při vyjádření v eurech nejvíce za 100 kWh elektřiny zaplatí Němci (39,43 eura). Následuje Dánsko (37,63 eura) a Irsko (36,99 eura).

Za plyn po Portugalsku nejvíce zaplatily podle standardu kupní síly domácnosti v Itálii, a sice 16,49 PPS za kWh, a dále ve Švédsku, a to 16,08 PPS. Naopak nejnižší ceny vykázalo Maďarsko, a sice 3,20 PPS za 100 kWh. Následovalo Chorvatsko s 4,60 PPS za 100 kWh a Rumunsko s 5,40 PPS za kWh.

Pokles cen plynu pro odběratele mimo domácnosti v EU se podle Eurostatu ve druhé polovině loňského roku zastavil. Průměrné ceny bez daně z přidané hodnoty (DPH) vzrostly na 6,24 eura za 100 kWh z 6,16 eura v prvním pololetí, zatímco ceny bez všech daní se zvýšily z 5,30 na 5,41 eura.

X X X

Nový ministr spravedlnosti? Předsedové soudů se už připravují na změny

Platy soudců, audit fungování justice nebo možná změna v čele Ministerstva spravedlnosti po volbách. Předsedové krajských soudů a Městského soudu v Praze na dubnovém setkání Kolegia předsedů krajských soudů jednali o klíčových otázkách fungování justice v roce 2025. Česká justice má zprávu z jednání Kolegia k dispozici.

Jednání předsedů krajských soudů a předsedkyně Městského soudu v Praze se uskutečnilo 15. dubna 2025 na pobočce Krajského soudu v Ostravě v Olomouci. Předsedové soudů řešili následující témata:

Komunikace s Ministerstvem spravedlnosti

Jedním ze stěžejních bodů byla příprava na jednání s Ministerstvem spravedlnosti ve druhém pololetí roku. Předsedové soudů počítají s tím, že se na podzim konají parlamentní volby, a je tak ve hře změna ministra spravedlnosti. „V takové situaci bude snahou Kolegia kontinuálně navázat na stávající dobrou komunikaci s vedením Ministerstva spravedlnosti. Považujeme za důležité seznámit případné nové vedení s činností Kolegia a zaměřit se na stěžejní otázky, které představují zejména finanční a personální zajištění chodu justice,“ uvedl pro Českou justici předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák.

Zleva: předseda Krajského soudu v Hradci Králové Vladimír Lanžhotský, předseda Krajského soudu v Brně Milan Čečotka, předsedkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Pokorná, předsedkyně Krajského soudu v Plzni Věra Oravcová, , předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová, předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová, předseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar a předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák Foto: Kolegium předsedů

Audit efektivity soudnictví

Předsedové se věnovali i auditu „Zvýšení efektivity soudnictví ČR“, který pro Ministerstvo spravedlnosti realizuje společnost Deloitte. Aktuálně se projekt nachází ve fázi vyhodnocování dat ze sběru, který probíhal několik měsíců. „Samotný tzv. personální audit probíhá bez účasti předsedů soudů. Bylo nám ale přislíbeno, že vyhodnocení bude probíhat za účasti zástupců justice,“ doplnil Novák.

Platy soudců

Jednání se věnovalo i otázce platů soudců. Předsedové mimo jiné řešili dřívější stanoviska zástupců justice, podle nichž současné znění zákona o platech představitelů státní moci může být v rozporu s judikaturou Ústavního soudu i s rozsudkem velkého senátu Soudního dvora EU z února 2025, týkajícím se nezávislosti soudců v Polsku a Litvě.

„Nejde o to, jestli budu mít o pět tisíc víc nebo míň, ale o to, jestli budeme postupovat podle ústavně konformních zákonů, nebo se smíříme s protiústavními úpravami,“ řekl k otázce výpočtu platů soudců České justici už dříve předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.

Rejstříky probíhajících a nedokončených věcí (PaNc)

Kolegium také projednalo společný postup při kontrolách zápisů v rejstřících PaNc na okresních a obvodních soudech. Tyto rejstříky slouží k evidenci probíhajících a nedokončených civilních řízení. V minulosti se ukázalo, že jejich vedení není jednotné, což může ovlivňovat statistiky a přehlednost. Předsedové se proto shodli na potřebě sjednotit metodiku a praxi.

Zapojení do Noci práva

Předsedové hodnotili i letošní zapojení soudů do veřejné akce Noc práva, která se konala 5. března 2025. Soudy po celé republice nabídly veřejnosti komentované prohlídky, simulovaná soudní jednání a další vzdělávací programy.

Interní organizace činnosti Kolegia

Součástí jednání byly i organizační záležitosti, včetně plánování dalšího setkání a vyhodnocení dosavadního fungování Kolegia.

Další jednání Kolegia předsedů se uskuteční 16. září 2025. Pořadatelem bude Krajský soud v Brně. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Zvrat v korupční kauze Dozimetr. Státní zástupce vzal zpět obžalobu

Státní zástupce Adam Borgula vzal dnes zpět obžalobu na jednoho člověka z kauzy Dozimetr. Informoval o tom na webu Vrchního státního zastupitelství. V kauze korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku (DPP) tak zůstává osm obžalovaných, podnikatelé Pavel Dovhomilja a Zakaría Nemrah uzavřeli dohodu o vině a trestu. Soud je minulý týden potrestal peněžitými tresty.

Obžaloba viní v kauze Dozimetr skupinu lidí z různých trestných činů kvůli korupci při manipulacích se zakázkami dopravního podniku. Mezi obžalovanými figurují například zlínský podnikatel Michal Redl či bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (dříve STAN). Soud začne případ projednávat v červnu.

Další dohoda o vině a trestu?

„Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze dnešního dne vzal zpět obžalobu podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne 28. června 2024, a to vůči jedné osobě, neboť vyšly najevo skutečnosti, které by vedly k jinému návrhu státního zástupce soudu,“ uvedl Borgula. Mluvčí soudu Barbora Chlostová potvrdila, že se návrh týká kauzy Dozimetr. Podle informací ČTK se u muže jedná o možném uzavření další dohody o vině a trestu.

Osmi lidem, kteří čelí stíhání od roku 2022, klade obžaloba za vinu účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatku, podplacení, praní špinavých peněz a nedovolené nakládání s drogami. Vyšetřovatelé tvrdí, že organizovaná skupina obsadila důležité pozice v pražském dopravním podniku tak, aby spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky. Klíčovou postavou skupiny byl podle nich Redl.

Až 10 let vězení

Deník N již dříve napsal, že o dohodě se státním zástupcem Borgulou přemýšlejí domnělá hlava celé zločinecké skupiny Redl a také Hlubuček. Mohli by tím dosáhnout snížení případného trestu, což třeba v případě Redla může být podle návrhu obžaloby až deset let vězení a pokuta pět milionů korun., ceskjustice.cz

X X X

 Nacistická okupace těžce dopadla i na české zemědělství a potravinovou soběstačnost

8. května si připomínáme 80. výročí ukončení druhé světové války. Tento den je symbolem konce jedné z nejtemnějších kapitol našich dějin, ale také varováním, že svoboda – včetně té hospodařit na vlastní půdě – není samozřejmostí. Osvobození od útrap a tvrdých následků nacistického režimu přineslo lidem úlevu a naději, ale trvalo jen několik málo let, než zemědělci opět pocítili ztrátu svobody — tentokrát v podobě čtyřicetiletého komunistického útlaku. Mnozí tak za svůj život zažili dvě tváře totality, které je připravily nejen o půdu, ale i o právo rozhodovat o vlastní práci a životě.

 Nacistická okupace znamenala nejen ztrátu státní suverenity, ale i drastický zásah do života lidí na venkově a v konečném důsledku v celém okupovaném státě. Českoslovenští zemědělci byli zbaveni možnosti rozhodovat o své práci, produkci i půdě.

„Osmý květen je připomínkou odvahy a obětí těch, kteří bojovali za naši svobodu. V období nacistické okupace nebyla svobodná ani česká půda – zemědělci přišli o právo rozhodovat o své úrodě, byli nuceni k povinným dodávkám a vystaveni tvrdé represi, která je v mnohých případech stála život. Dnes si o to víc musíme vážit možnosti svobodně hospodařit a pečovat o naši krajinu. Děkujeme všem, kteří se o tuto svobodu zasloužili,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Zemědělci byli nuceni k povinným dodávkám živočišné i rostlinné produkce za pevně stanovené výkupní ceny. Ponechání si, byť jen části úrody nebo masa bez povolení, bylo přísně trestáno. Stát dohlížel na každý výsev, na každý, i drobný, chov, na každé pole.

Potraviny byly na příděl a bylo zakázáno nebo regulováno porážet vlastní dobytek a obchodovat s obilím. Nedostatek potravin se stal každodenní realitou — jídlo bylo primárně určeno pro potřeby německé armády a okupační správy, nikoliv pro obyvatelstvo. Chyběly základní suroviny, začaly se používat náhražky. Hlad a nejistota byly přímým důsledkem politiky, která zneužívala zemědělství jako nástroj moci. Na vesnicích se lidé často uchylovali k výměnnému obchodu, skrývání potravin nebo porážkám „na černo“, což za protektorátu znamenalo i trest smrti. I takto vypadala každodenní tvář nesvobody.

Okupanti měli s českou půdou své plány — germanizace území postupovala ruku v ruce s násilným vystěhováváním obyvatel z oblastí jako Neveklovsko, Milovicko nebo Drahanská vrchovina. Do roku 1945 si přisvojili přes 500 000 hektarů české zemědělské půdy.

Nacistická okupace tedy těžce dopadla i na české zemědělství a potravinovou soběstačnost celé populace. Dnes si připomínáme, že svoboda není samozřejmostí — ani svoboda pěstovat vlastní úrodu. Děkujeme všem, kteří za ni bojovali.

X X X

Pardubicko pomohlo Horské službě s nákupem záchranářského vozidla

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický navštívil stanici Horské služby ČR v Čenkovicích. Této stanici přispěl kraj v loňském roce milionem korun na pořízení nového dopravního záchranářského terénního vozidla. Pro letošní rok schválilo krajské zastupitelstvo obdobnou podporu také pro stanici na Dolní Moravě. Pardubický kraj v rámci svých finančních možností dlouhodobě podporuje obnovu technického vybavení horských záchranářů. V minulosti se jednalo mimo jiné o čtyřkolky, defibrilátory či GPS zařízení.

 „Stejně jako v případě dalších složek integrovaného záchranného systému se dlouhodobě snažíme podporovat modernizaci technického vybavení Horské služby, a to v rámci obou stanic, které jsou na území našeho kraje, tedy v Čenkovicích a na Dolní Moravě. V Čenkovicích jsme v minulosti pomohli odstartovat investici do vybudování nové stanice, která byla otevřena v roce 2016, nebo jsme podpořili nákup terénní čtyřkolky a dalšího vybavení. V loňském roce jsme po dohodě s Horskou službou uvolnili milion korun na pořízení nového dopravního záchranářského terénního vozidla, které posílí akceschopnost horských záchranářů,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že obdobné podpory se v letošním roce dočká také stanice na Dolní Moravě.

Tématem jednání v Čenkovicích byla také spolupráce Horské služby se Zdravotnickou záchrannou službou Pardubického kraje. „Dlouhodobě se na našich horách potkáváme s trendem, kdy výrazně narůstá počet úrazů v letních měsících, a to s ohledem na rozšiřování různých adrenalinových aktivit a bike-trailů, kdy bohužel řada s návštěvníků přeceňuje své schopnosti a zkušenosti. Do oblasti Čenkovic spádově zajíždí posádky záchranné služby z Červené Vody nebo z Lanškrouna. Právě intenzita úrazů v této lokalitě nás v minulosti vedla k posílení posádky v Červené Vodě. S ohledem na narůstající počet výjezdů do horských středisek však budeme dále přemýšlet, jakým způsobem zajistit co nejlepší a nejrychlejší pomoc, aniž bychom omezovali akceschopnost zdravotnické záchranné služby,“ uvedl hejtman Martin Netolický. Toho zástupci Horské služby informovali mimo jiné o režimu, kdy v některých horských střediscích funguje přímo zdravotnické zařízení, které u méně závažných zranění umožní okamžité ošetření, ke kterému pacienta převezou právě horští záchranáři a není tak nutné aktivovat záchrannou službu. „Horská služba také je zařazena do systému first-responderů, a tak je připravena zajistit rychlý zásah u osob v přímém ohrožení života. Fungují tedy jako předsunutá jednotka schopná poskytnout klíčové resuscitační úkony před příjezdem záchranky. Horská služba je připravena se do systému zapojovat s větší intenzitou,“ řekl hejtman Netolický. Mgr. Dominik Barták