Vrátíme to do našich rukou? Referendum o EU a NATO není špatný volební nápad. Přinejmenším přinutí k debatě o tom, co jsme chtěli, a co máme. Před volbami v Německu dostaly protestní strany nečekaného spojence v podobě nejbližšího poradce amerického prezidenta. Elon Musk, který má v Trumpově týmu na starosti prakticky všechno, mluví o pravicové Alternativě pro Německo (AfD) jako o spáse pro tuto zemi.
V dlouhém rozhovoru na síti X se spolupředsedkyní AfD Alicí Weidelovou se shodli třeba o potřebě rychlého ukončení války na Ukrajině. „Doufám, že tu strašlivou válku na Ukrajině, kde každý den zbytečně umírají mladí lidé, Donald Trump s vaší administrativou co nejrychleji ukončí, protože Evropané to udělat nemohou,“ řekla Weidelová. Na to Musk věcně opáčil: „Čím déle to bude trvat, tím bude Ukrajina slabší vůči Rusku.“
Hitlera vynesla cenzura
Notovali si také v odporu proti cenzuře. Hitler (kterého Weidelová označila z extrémního levičáka, „pravý opak své strany“) by podle ní „nikdy nebyl tak úspěšný, kdyby předtím nevypnul svobodu slova“. Moje řeč, dalo se vyčíst z Muskovy odpovědi. Také on považuje Hitlerovu „extrémní cenzuru“ za nástroj, který pomohl zatáhnout Německo do světové války.
Na přetřes už nedošlo předchozí prohlášení druhého spolupředsedy AfD Tino Chrupally, že Německo by mělo přehodnotit své členství v NATO. „Obranná aliance musí akceptovat a respektovat zájmy všech evropských zemí – včetně zájmů Ruska,“ uvedl Chrupalla v pro velký německý deník Die Welt. „Evropa byla nucena prosazovat americké zájmy, to odmítáme,“ dodal.
Nejtřaskavější součástí Chrupallova rozhovoru je prohlášení, že NATO již není obrannou aliancí. Německo by podle něj mělo zvážit, nakolik je členství v Alianci ještě užitečné. Německé agentury DPA o Chrupallově rozhovoru umístil na svou síť X.
Řacha jménem referendum
Krajně pravicová Alice Weidelová se před volbami pochopitelně vymezuje proti konkurenční krajní levici. Tu teď před volbami reprezentuje hlavně Společenství Sary Wagenknechtové (BSW). V preferencích má AfD obrovský předstih se svými 21 procenty proti nějakým 5 procentům BSW. Jinou věcí je, že AfD stagnuje a BSW roste, pravda, opravdu hodně zdola. Kdyby však došlo na debatu o referendu o EU a NATO, byli by na stejné lodi. Tam by se AfD a BSW shodly.
Důkladnou argumentaci proti imperiálnímu vedení světa Spojenými státy a degradaci demokracie na modlicí mlýnek najdeme v knize, kterou se BSW inspiruje. Četl jsem ji v anglickém překladu a její titul „Taking back control?“ bych přeložil jako Vrátíme to do našich rukou?
Německý sociolog Wolfgang Streeck v ní popisuje, jak Spojené státy pochopily pád komunismu jako příležitost k vytvoření jednotné světové vlády pod jejich vedením. Takový systém už však nepotřebuje demokracii obsahující riziko, že náhodná volební většina celý proces zvrátí.
Výkon moci přebírají nadnárodní instituce jako je Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka, expertní instituce jako centrální banky, nebo bariéry ústavních triků, kde o budoucnosti nerozhodují voliči, ale soudy. Nevýhodné volby se dají zrušit.
Stát musí sílit, aby pokrotil lidi
Ve světové hierarchii s vrcholkem ve Washingtonu se rozpouštějí národní státy, které už mají jedinou funkci, musí vytvářet podmínky pro prosazování volného trhu a amerického hegemonismu. Řeči liberálů o oslabování státu jsou nesmysl, protože volný trh a další prvky tohoto jednotného světového systému („svět podle pravidel“) může prosazovat jen hodně silný stát. Volný trh nemůže potřebovat demokracii, která je citlivá k sociálním dopadům hospodaření a snaží se vyrovnávat krajní nerovnosti.
Jenže příroda bez protikladů trpí, stagnuje, dusí se v krizích. Pestré společenství států, které se mohou opřít o vlastní kulturní tradice i vlastní zdroje, má mnohem větší životaschopnost a menší tendenci prosazovat nadvládu humanitárním bombardováním a jiným násilím.
Streeck se opírá o názor Karla Polanyiho, jednoho z nejvýznamnějších světových ekonomických myslitelů a stoupence Johna Manyarda Keynese, že zahraniční obchod by měl být pod státní kontrolou a nikoliv pod diktátem volného trhu a „zlatého standardu“ (jehož funkci má dnes společná měna, rezervní sytém založený na dolaru a nadvláda několika největších bank).
Polanyi napsal svůj článek do Foreign Affairs roku 1945, v době, kdy se utvářel Bretton-woodský systém, založený na dolaru jako rezervní měně. To bylo v rozporu s Keynesovými představami o stabilní spolupráci v obnoveném mírovém světě, kdy nástroj pro vyrovnávání obchodních schodků (rezervy) má být neutrální a opírat se o koš nejobchodovanějších komodit.
Podstatné je, že systém bez regulované („plánovité“) mezistátní spolupráce se mění podle Polanyiho v boj každého s každým. Běží na principu „ožebrač svého bližního“. Jedině potlačení nadvlády bezohledného trhu může situaci radikálně změnit, píše v pasáži o poválečné Střední Evropě.
Žije dobovou sovětskou inspirací, a tak vidí, že když „tržní metody ustoupily plánovitému obchodování“, zapůsobilo to pozitivně mnoha směry. Od té doby „nezvladatelný šovinismus ztratil svou útočnost, národní suverenita přestala být zaslepenou mánií a ekonomická spolupráce byla znovu považována za vzájemnou pomoc, místo aby byla vnímána jako hrozba prosperitě státu“.
Polányi měl za to, že pokud finanční systém nepodléhá panice, že mu dojdou zlaté rezervy (dolary, eura, udeří na něj důsledky obchodního schodku na státní zadluženost), tedy pokud se zbaví obav, že bude vystaven vydírání těch kdo na to mají, může být mnohem zdravější.
(Streeck, Wolfgang. Taking Back Control?: States and State Systems After Globalism (p. 26). Verso. Kindle Edition.)
Dnes už víme, že i tohle lze udělat špatně. Bohužel jsme nesměli uvažovat ani o tom, jak to udělat dobře, protože vládla TINA („There Is No Alternative“ – „Není žádná alternativa“). A vida, nyní o té alternativě uvažují i velice kvalitní autoři.
Streeck (na stranách 89 a 90) doporučuje docela zajímavé řešení– a jsem zvědav, jestli se objeví i ve své volební kampani BSW. Vychází z německé historie, kdy země byla po skončení Třicetileté války a po Westfálském míru z roku 1648 tvořena velkým počtem malých knížectví (Kleinstaterei). Tato knížectví a malé městské státy byly sjednoceny až roku 1871 do společné Říše (Großstaaterei). O povaze této změny Streeck polemizuje s liberálním německým sociologem Jürgenem Habermasem. Je to trochu akademické, ale stojí to za zamyšlení:
„Převládajícím argumentem zastánců znovuzaložení Říše v podobě, kterou nabyla v lednu 1871 po vítězné válce s Francií, byla údajná potřeba, aby se Německo jako „národ kultury“ (Kulturnation) změnilo v „národ moci“ (Machtstaat), aby přežilo ve svém boji o existenci proti ostatním „modernějším“ národům.
Nyní se to znovu vynořuje v Habermasovi, s tím rozdílem, že namísto na „kulturu“ se odvolává na „způsob života“ (Lebensweise) a má to za argument pro evropskou armádu jako nástroj pro vytvoření centralizované nadnárodní Evropské unie.
Mou odpovědí na obvinění, že obhajuji Kleinstaaterei, byl můj návrh odlišného konceptu Großstaaterei (mega-etatismu) pro vytvoření Evropské říše.
Jedním z důvodů bylo vnést do diskuse nesporně spekulativní představu, že Evropa mohla být ušetřena řady katastrof, kdyby se Stará říše netransformovala v novou (a nakonec „Tisíciletou“) říši, ale změnila v jakési velké Švýcarsko, které je příliš decentralizované na to, aby bylo schopno promítat moc do zahraničí; zvládá obranu, ale ne útok; tím, že je ústavně decentralizované a demokratické, odráží svou vnitřní rozmanitost. A možná právě z tohoto důvodu jsou Švýcaři imunní vůči iredentistickým a separatistickým tendencím a vysoce motivovaní bránit se proti nepřátelskému převzetí zvenčí.“
V Česku se hluboké debaty o smyslu státního uspořádání moc nevedou. Máme tu různé stupně cenzury a na vrcholku stojí Ústavní soud, který vás utne, jsa na barikádě za obhajobu „materiálního jádra ústavy“. Co to je a kdo se k tomu kdy rozhodl, nevíme. Demokratický základ materiálního jádra demokracie chybí. O něčem se prostě ani nesmí mluvit. Proč? Z důvodů.
Máme však v ústavě výkřik o tom, že všechna moc pochází z lidu. Český suverén je podobný jako v USA, kde ústava začíná slovy „my lid“ (We the people). Lidu se lze zeptat referendem. Česká ústava to zaručuje s odkazem na zákon, avšak zákon o všeobecném referendu nemáme. Nejspíš se tu pereme s materiálním jádrem ústavy, která může něco garantovat jen do té doby, dokud se toho nemůžeme dovolávat.
Volání po referendu je na levici běžné, ale jen SPD jde po něm dost tvrdě. Ono D v názvu není podle šéfa Okamury jen „demokracií“, ale „přímou demokracií“. SPD už dlouho prosazuje lidové hlasování o vystoupení z Evropské unie, kam jsme ostatně po lidovém hlasování vstupovali. V poslední době k tomu v SPD kvasí i úvahy o referendu o vystoupení z NATO, kam jsme vstupovali bez lidového souhlasu.
Jestli to má být volební tahák, je to dobrý nápad. EU se hodně změnila a řeči o vytvoření evropské armády by byly nevinné, pokud se zároveň nemluví o tom, že má být přívěskem NATO. Má být doplňkovým nástrojem americké hegemonie. O charakteru NATO pak nejlépe vypovídají naše nákupy výlučně útočných zbraní, které prosadila pod tlakem NATO ministryně „obrany“ Černochová.
Nechci předjímat, jak by dopadla referenda o účasti v těchto organizacích. Považoval bych však za nesmírně užitečné, kdyby se rozvinula nějaká dřeňová debata na téma, co jsme chtěli a co z toho dnes máme.
Rozhodně by taková debata byla užitečná právě v předvolebním období, aby přinutila kandidáty zaujmout stanovisko, které voličům usnadní rozhodování. Bylo by dobré, kdyby přivedla k moci vládu, která může vycházet z jejích výsledků.
Proto si myslím, že návrh referenda o našem členství v EU a NATO je velice dobrý volební nápad. Každý ať se ho ujme po svém, ale není od věci, když lidi něco sjednocuje. Důležité je uvažovat vlastní hlavou, zvlášť když momentální změna v USA naznačuje, že vzniká okénko příležitosti pro úvahy o podstatných změnách v celém světě. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
Fico hledá cestu pro dodávky ruského plynu. Možná ji našel v Turecku
Slovenský premiér Robert Fico během návštěvy Turecka označil Ankaru za klíčového partnera pro zajištění dodávek ruského plynu na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream. Fico zároveň vyzval k spravedlivému míru na Ukrajině, který by respektoval zájmy obou stran a příčiny konfliktu.
Fico během návštěvy Ankary řekl, že Turecko otevřelo možnost přepravy ruského plynu na Slovensko přes plynovod TurkStream, který umožňuje další distribuci suroviny do světa.
Fico zdůraznil význam této alternativní trasy, která by mohla nahradit tranzit přes Ukrajinu po jeho ukončení.
„Považuji za důležité hledat nové cesty pro zajištění energetické stability Slovenska. Turecko může sehrát klíčovou roli díky TurkStreamu,“ uvedl Fico na tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Premiér zároveň ocenil spolupráci s Tureckem jako strategickým partnerem nejen v energetice, ale i v hledání diplomatických řešení mezinárodních konfliktů.
Fico odsoudil Ukrajinu, že po vypršení smlouvy s Ruskem přestala na začátku letošního roku přepravovat přes své území ruský plyn. To podle něj zvýšilo potřebu hledat alternativní trasy, jako je právě TurkStream.
Spravedlivý mír na Ukrajině musí vyhovovat oběma stranám
Během jednání se tureckým prezidentem se Fico věnoval také situaci na Ukrajině, která téměř tři roky čelí ruské invazi. Podle Fica musí být mír spravedlivý a reflektovat zájmy obou stran i příčiny konfliktu.
„Je nemožné očekávat, že Ruská federace opustí území, která kontroluje. Stejně tak je nereálné, že by Ukrajina mohla vstoupit do NATO,“ řekl Fico. Dodal, že očekává posun v jednáních od staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Fico znovu kritizoval vedení NATO a některé členské státy EU za podporu pokračování války na Ukrajině. „Kolik životů ještě musí být ztraceno, než někdo uzná, že Ukrajina je připravena Připomněl také, že jeho vláda zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob a označil současnou strategii EU vůči Ukrajině za neefektivní.
X X X
POLITICI PRCHAJÍ V NĚMECKU OD SCHOLZE
Jestřábové odcházející vlády Olafa Scholze dostali za ucho…
Médii proběhla vtipná momentka, kdy se stávající – a téměř jistě končící kancléř Olaf Scholz snaží zastavit odcházející ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou, která utíká předtím než by s ním připustila společnou fotografii na závěr jednání, kdy Scholz odmítl poslední balíček pro Ukrajinu, který připravovala společně se sociálnědemokratickým ministrem obrany Borisem Pistoriem před únorovými volbami do Spolkového sněmu.
Návrh balíčku byl podle týdeníku Der Spiegel sestaven v souladu s požadavky ukrajinské strany. Podle Pistoriuse a Baerbockové by šlo o důležitý signál, že německá pomoc Kyjevu se ani v budoucnu nesníží.
Plán obou ministrů spočíval v tom, že vláda požádá rozpočtový výbor Spolkového sněmu, aby prosadil neplánované výdaje, s argumentem, že situace na frontě je pro Ukrajince složitá a že panuje nejistota ohledně další americké pomoci po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Scholz je ale proti, což zdůvodňuje tím, že nechce budoucí vládu postavit před hotovou věc. Zdroje v SPD ale vidí i další důvod, proč Scholz, který proslul odmítáním dodat Kyjevu německé rakety Taurus, nový balík pomoci blokuje: nechce si proti sobě před únorovými volbami poštvat voliče, kteří s pomocí Ukrajině nesouhlasí.
Scholzovi zjevně nelze pomoci. Tak dlouho lavíroval, že se stal nevěrohodným jak jako válečný jestřáb, tak stejně jako mírotvorce. Nevěří mu ani jedna strana.
Co ho zjevně může alespoň uspokojit, že ani jeho pravděpodobnému nástupci protiruskému válečnému jestřábovi Merzovi pšenka nemusí růst.
Už fakt, že hlavní Trumpův mediální poradce Elon Musk naprosto masivně podporuje krajně pravicovou a zároveň krajně proruskou AFD věci může měnit nemusí pro budoucího kancléře nic dobrého znamenat.
Vypadá to dobře… JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
FICOVI NEMUSÍ NIKDO RADIT
Více sebereflexe, nebo zvažte odchod z politiky, píší psychiatři Ficovi
Vývoj politické kultury a demokratických hodnot na Slovensku je pod vedením premiéra Roberta Fica (Směr-SD) znepokojivý. Upozorňuje na to více než stovka slovenských psychiatrů a psychologů. Mají obavu z vnitropolitické situace i mezinárodního postavení, píše list Pravda. Předsedu vlády proto vyzývají k sebereflexi nebo odchodu z politiky. Už dříve takto dopis adresovali expremiérovi Vladimíru Mečiarovi.
„Vaše politické chování se vyznačuje stále větší měrou mocensko-autoritativního stylu, manipulací s fakty, klamáním, shazováním a útoky na politické oponenty, novináře i běžné občany, kteří projeví nesouhlas s vaší politikou,“ píšou experti v otevřeném dopise. Autory jsou podle Pravdy profesoři Jozef Hašto a Anton Heretik.
Kritizují Fica, že kvůli mocenským ambicím nevěnuje pozornost zaostávajícímu školství, zdravotnictví a infrastruktuře. „Podporujete kroky, které jdou proti hodnotám Evropské unie a NATO,“ míní o Ficově zahraniční politice a nejasném vyjadřování k ruské agresi proti Ukrajině či cestě do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Autoři poukázali i na to, že údajná premiérova agresivita a emocionální výbušnost zesílily po pokusu o atentát, který odsoudili. „Přežil jste nepochybně život ohrožující stres, který může mít dopady i na vaše fungování v budoucnu,“ varovali.
Dopis je současně výzvou k sebereflexi a korekci premiérova politického chování, napsala Pravda.
Nejde o první dopis odborníků k duševnímu zdraví předsedovi slovenské vlády. V květnu 1998 podepsala drtivá většina účastníků sjezdu slovenských psychiatrů v Košicích dopis Vladimíru Mečiarovi – a mnohé výhrady byly podobně, zejména ohrožení demokracie a začlenění Slovenska do evropských a transatlantických struktur.
„V současné politické situaci nechceme čekat na uspořádání dalšího psychiatrického sjezdu,“ vysvětlili autoři.
Podobný dopis podle Pravdy zveřejnila i Slovenská komora psychologů, vyjadřující obavy z rostoucího napětí a nepřátelství mezi slovenskými politiky, dopady na životy občany a z rizika „normalizace násilí ve veřejné debatě“.
Zneužili jste své poslání, reagoval Fico
Robert Fico v neděli odpoledne na sociální síti Facebook zveřejnil svou reakci na otevřený dopis adresovaný jeho osobě. „Musím konstatovat, že jste hrubě zneužili své profesní poslání k politickým účelům a u obrovského množství lidí na Slovensku jste ztratili jakýkoliv respekt a úctu,“ uvedl Fico.
Kritizoval, že odborníci z oblasti psychiatrie a psychologie podle jeho názoru překročili hranice své odbornosti, když se zapojili do politických apelů a komentářů.
Fico dále zdůraznil, že výzvu k jeho odstoupení z politiky považuje za snahu obejít výsledky svobodných parlamentních voleb.
„Zařadili jste se na stranu těch, kteří odmítají základní demokratický princip respektování výsledků voleb,“ uvedl. Podle něj tyto praktiky směřují k politické manipulaci a podrývání demokratických procesů.
V reakci rovněž zmínil údajné zneužívání trestního práva, sledování a odposlechy politických představitelů, které podle jeho slov tito odborníci mlčky podporovali. „O vaší činnosti budeme informovat mezinárodní profesní sdružení a organizace,“ dodal Fico na závěr.
X X X
BABIŠ: CO POŘÁD FIALA KECÁ SLOVÁKŮM DO POLITIKY?
SLOVÁCI CHYTŘEJŠÍ NEŽ FIALA, NEZNIČILI SR, JAKO FIALA ČR,
NENADĚLALI CHUDÁKY V ZEMI, JAKO FIALA V ČR
FIALA SÁM NEDOKÁŽE PODNIKAT,
ŽIVÍ SE JEN MILIONY Z POLITIKY A OKRÁDÁ ČR, LIDI
Babiš: Co pořád česká vláda kecá Slovákům do politiky? Zvolili si Fica, tak je nechte být.
Rusko a Ukrajinu vyřeší Donald Trump, slíbil to. V nedělní Partii na CNN Prima NEWS to řekl šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ten i přes opakované dotazy odmítl okomentovat sbližování Slovenska s Ruskem, které již tři roky vkuse vojensky útočí na Ukrajinu. Představitelé kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) podle Babiše nechápou, jak funguje zahraniční politika. „Proč stále kecají Maďarům nebo Slovákům do politiky?“ podivoval se český expremiér.
Andrej Babiš byl ve studiu několikrát tázán na Roberta Fica. Šéf ANO nicméně odmítl hodnotit aktivity slovenského premiéra. Ten v současnosti hrozí, že v souvislosti se spory Bratislavy a Kyjeva zablokuje unijní finanční pomoc Ukrajině, která se skoro tři roky brání ruské invazi. Už dříve Fico oznámil, že 9. května přicestuje do Moskvy s velkou delegací na oslavy 80. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce.
„Proč to mám komentovat? Slováci si zvolili Fica, tak je nechte být. Rusko a Ukrajinu vyřeší Trump, slíbil to. My jako Patrioti mu věříme. My jsme tady pro Českou republiku, já mám Česko na prvním místě, a proto mě mají lidi volit. A nějaké komentáře k Rusku a Ukrajině? Proč se máme vracet do minulosti?“ podivoval se Babiš v nedělní Partii.
„Naši vládní politici nechápou, jak funguje zahraniční politika. Proč stále kecají Maďarům nebo Slovákům do politiky? Byly to svobodné volby, to je jejich problém. Já jsem tady pro občany České republiky,“ dodal expremiér.
Slovenská vláda od svého jmenování v říjnu 2023 opakovaně bagatelizuje ruské zločiny na Ukrajině. I z toho důvodu se za poslední měsíce výrazně zhoršily vztahy Bratislavy s Prahou, ale i s dalšími evropskými zeměmi včetně Ukrajiny. Podobné kritice čelí kromě Slovenska i Maďarsko.
„Viktora Orbána vždycky vydírala Evropská komise. Maďarský premiér se jí totiž nelíbí. Ani Fico a Babiš se jim nelíbí, proto si vymysleli střet zájmů. My jsme svrchované členské státy. Nám žádní úředníci nebudou rozkazovat,“ prohlásil Babiš.
Jeho ANO je nyní hlavním favoritem podzimních sněmovních voleb. Podle nejnovějšího lednového výzkumu, který vypracoval STEM pro CNN Prima NEWS, by opoziční hnutí dostalo 34,4 procenta hlasů. Na druhém místě by skončila koalice Spolu (18,1 procenta). Třetí příčka náleží hnutí STAN. Tomu STEM predikuje 9,9 procenta. Kromě čtvrté SPD by se do Sněmovny dostali ještě Piráti. Naopak Stačilo! a Motoristé se nacházejí těsně pod pětiprocentní hranicí.
X X X
BABIŠ VYSVĚTLIL HDP TRUMPOVI
Babiš: Výdaje na obranu? Už jsem Trumpovi vysvětloval HDP. Pět procent je nereálných
Už jsem jednou Donaldu Trumpovi vysvětloval, jak je to vlastně s tím HDP. Pokud bych byl premiérem, vysvětlil bych mu, že pět procent HDP na obranu je nereálných. V nedělní Partii na CNN Prima NEWS to řekl šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Trump, který se v pondělí opět chopí úřadu amerického prezidenta, před časem sdělil, že chce, aby členské země NATO zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP.
Česko se vstupem do NATO přijalo závazek vynakládat na obranu minimálně dvě procenta. Tuto podmínku ovšem dlouho neplnilo, stejně jako mnoho dalších málo platících států Severoatlantické aliance.
Donald Trump, který se již v pondělí opět chopí úřadu amerického prezidenta, dlouhodobě kritizuje evropské země NATO za jejich přístup k obraně. Minulý týden uvedl, že chce, aby členské státy prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP.
Zmíněný návrh se ovšem nepozdává Andreji Babišovi. „Já už jsem jednou Donaldu Trumpovi vysvětloval, jak je to vlastně s tím HDP. Tehdy jsem byl na summitu NATO. My máme dávat dvě procenta HDP. Ani tuto metu nebyla schopná paní Černochová plnit,“ prohlásil šéf ANO ve vysílání CNN Prima NEWS.
Pravdou je, že až letos v lednu mohla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) oznámit, že Česká republika za rok 2024 konečně přesáhla dvouprocentní hranici. Svůj slib do té doby pravidelně od roku 2006 neplnila. Týká se to tak i období, kdy bylo hnutí ANO u moci.
„Pokud bych byl premiérem, Donaldu Trumpovi bych vysvětlil, že pět procent je nereálných. Dvě procenta jsou pro nás dostatečná, protože nám HDP stále stoupá. Já chápu, proč on chce pět procent. Vedli jsme tu debatu v roce 2018. De facto jsem mu odpovídal za Evropskou unii. Vysvětloval jsem mu, že každá země má jiné HDP. Angela Merkelová a Emmanuel Macron byli rádi,“ řekl Babiš.
X X X
V USA ČEKÁNÍ NA TRUMPA
Déšť i hodiny čekání. Fronta na Trumpův mítink se táhla přes osm bloků
Fronta před washingtonskou Capital One arénou se v neděli od 10:00 amerického času (16:00 SEČ) táhla až osm bloků, tedy zhruba 800 metrů. Stoupenci zvoleného prezidenta Donalda Trumpa zde čekali na jeho poslední mítink před pondělní inaugurací. Ani déšť je neodradil od několika hodin ve frontě v pláštěnkách.
„Atmosféra je tady skvělá, fantastická. Lidi se strašně těší, je zde pocit, že bylo dosaženo spravedlnosti,“ řekl zpravodajce Lou Murray. Opakovaně se přitom zeptal, se kterým médiem hovoří. Po zjištění, že s českým, se pousmál a rozmluvil se.
Do Washingtonu Murray přijel až z Bostonu, který je vzdálený zhruba osm hodin jízdy autem, a inaugurace se účastní podruhé v životě, poprvé na ni do hlavního města přijel v roce 2017, kdy se Trump stal šéfem Bílého domu poprvé.
O končícím prezidentovi Joeu Bidenovi prohlásil, že byl „neprávoplatným prezidentem“ a že volby z roku 2020, v nichž demokrat Biden Trumpa porazil.
Trump po volbách před čtyřmi lety šířil nepodložená tvrzení o volebních podvodech a odmítal uznat porážku, což kulminovalo 6. ledna 2021 násilným vniknutím jeho stoupenců do Kapitolu ve chvíli, kdy Kongres formálně potvrzoval Bidenovo vítězství.
Mnozí z lidí čekajících dnes dopoledne ve frontě měli v plánu zúčastnit se pondělního inauguračního průvodu po Pensylvánské třídě vedoucí od Kapitolu, sídla Kongresu Spojených států, k Bílému domu.
Průvod se však stejně jako samotná inaugurace kvůli předpovídaným silným mrazům přesunul dovnitř a uskuteční se právě v aréně Capital One. Z ní budou diváci také moci sledovat přímý přenos inaugurace v rotundě Kapitolu.
Trump již slíbil, že se ke svým fanouškům v aréně připojí i zítra po složení slibu. Zastřešený stadion ovšem pojme zhruba jen 20 tisíc lidí, zatímco lístky na inauguraci mělo asi 250 tisíc lidí, přičemž desetitisíce dalších lidí bez lístku měly v plánu ceremoniál sledovat na prostranství National Mall.
Kapacita je tak značně omezená a mnozí návštěvníci hlavního města tak budou zřejmě ceremoniál muset sledovat v televizi, na což restaurace a bary ve městě promptně zareagovaly a začaly nabízet inaugurační brunch, tedy bohatou pozdní snídani, k níž se nezřídka podává sekt s džusem.
„Jsme zklamaní, že ho neuvidíme z prostranství před Kapitolem, ale to je život,“ poznamenal Murray s tím, že mrazivé počasí nepodcenil a vzal si podvlékačky.
Trumpa si ovšem nechce nechat ujít ani v pondělí a chystá se do arény Capital One znovu.
Dnes na akci kromě Trumpa pomluví jeho nastávající viceprezident J.D. Vance, členové jeho rodiny, ale také například šéf společností Tesla a SpaceX Elon Musk, který spolu s dalším podnikatelem Vivekem Ramaswamym stane v čele nově vytvořeného týmu pro efektivitu vlády. Hudební část dnešního mítinku obstarají zpěváci Kid Rock, Billy Ray Cyrus a Lee Greenwood.
X X X
Evropská zpráva o životním prostředí v letectví 2025 je příliš optimistická, myslí si Křenek z Europea
Evropská komise vydala společně s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) zprávu o životním prostředí v letectví pro rok 2025. V několika scénářích snižuje výhled nárůstu letů napříč Evropou do roku 2050 a popisuje nástroje, které mají přispět k poklesu emisí z leteckého provozu. Zmiňuje například udržitelná letecká paliva (SAF) i rozvoj elektrických a vodíkových letadel. „Z hlediska životního prostředí je ta zpráva bohužel příliš optimistická,“ upozornil ale projektový koordinátor a analytik Institutu Europeum Filip Křenek.
Nárůst počtu letů předpokládá do roku 2050 zpráva buď ve výši buď 9,4, 11,8 nebo 13,8 milionů letů podle scénáře nízkého, základního a vysokého provozu. Například v roce 2023 dosáhl počet letů, které přilétaly a odlétaly z letišť v Evropské unii a Evropského sdružení volného obchodu 8,35 milionu lidí, což je podle zprávy deset procent pod úrovní před pandemií onemocnění Covid-19. Lety ze zmíněných letišť vygenerovaly 133 milionů tun oxidu uhličitého, což je také o deset procent méně než v roce 2019.
Scénáře rozmachu letectví. Zdroj: Evropská zpráva o životním prostředí v letectví 2025
Zpráva řeší i hluk, která letadla vydávají. V roce 2023 bylo na devadesáti osmi velkých evropských letištích 3,4 milionu lidí vystaveno hladinám hluku letadel za den 55 decibelů a 1,6 milionu lidí bylo vystaveno více než 50denním událostem hluku letadel nad 70 decibelů.
Aby bylo do poloviny století dosaženo nulových čistých emisí oxidu uhličitého, zdůrazňují nastíněné budoucí scénáře podle Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví potřebu dodatečných tržních opatření, jde například o systém EU pro obchodování s emisemi (ETS), systém kompenzace a snižování emisí uhlíku pro mezinárodní letectví (CORSIA).
Doprovodná opatření jsou podle agentury nutná i k řešení dalších zdrojů znečištění z letectví, včetně hluku a emisí látek znečišťujících ovzduší, jako jsou ultrajemné částice, které mají dopad na životní prostředí i lidské zdraví.
Nárůst letů bude větší, než EU čeká
Projektový koordinátor a analytik Institutu Europeum Filip Křenek upozornil na to, že evropské výpočty ohledně očekávaných počtů letů úplně nesedí. „Zatímco evropské instituce počítají s nárůstem letecké dopravy v Evropě v řádu nižších desítek procent, tak pokud vycházíme z odhadů samotných výrobců, firem Airbus a Boeing, tak zjistíme, že do roku 2050 se letecká doprava v Evropě může více než zdvojnásobit,“ uvedl Filip Křenek.
Dodal, že z hlediska emisí to je špatně, protože i když bude růst podíl biopaliv a syntetických paliv, tak dále porostou i celkové emise z letecké dopravy. „Je zapotřebí nejen konečně důsledně zpoplatnit letecká paliva a emise v letectví, ale také zbytečně nepodporovat například vnitrostátní lety dalším rozvojem regionálních letišť, pokud existuje dobrá dopravní alternativa, jako jsou vysokorychlostní železnice,“ sdělil.
Jak už Ekonomický deník informoval, současný systém emisních povolenek pokrývá pouze lety, které začínají i končí v Evropě. Zpoplatněno je tak přibližně dvacet procent emisí. Členské státy se proto loni dohodly na postupném zpoplatnění dalších emisí v letectví a vyřazení bezplatných emisních povolenek. Zároveň chce EU podpořit letecká paliva, která produkují méně emisí než standardní kerosin.
Dodavatelé leteckých paliv také mají také od letošního 1. ledna na základě nařízení EU povinnost zajistit minimálně dvouprocentní podíl udržitelného paliva ve svých palivech. Česká republika řeší adaptaci evropských pravidel do tuzemského práva formou návrhu změny zákona o civilním letectví.
Evropské nařízení o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU) má umožnit na evropských letištích zavádět stále vyšší podíly udržitelných leteckých paliv, aniž by to mělo nežádoucí dopady na konkurenceschopnost odvětví letecké dopravy.
Požadavky se budou postupně zpřísňovat až do roku 2050. Letos má podíl SAF v leteckém palivu činit dvě procenta, od roku 2030 šest procent, od roku 2035 pětinu a 70 procent od roku 2050. Ceny SAF jsou ale podle zprávy v současné době tři až desetkrát dražší než konvenční palivo, ačkoli se podle dokumentu očekává, že se s rozšiřováním výrobních technologií podstatně sníží.
V doporučeních Evropské unie pro bezpečnost letectví a Evropské agentury pro životní prostředí se v rámci zprávy pro letošní rok uvádí, že by mělo v roce 2050 odvětví letectví v Evropské unii a Evropského sdružení volného obchodu snížit emise oxidu uhličitého z odletů alespoň o 65 procent, a to právě díky novým technologiím, palivu či úpravě provozu. „Zbývá tak téměř šedesát milionů tun oxidu uhličitého, které by bylo nutné řešit mimo-sektorovými opatřeními,“ uvádí se ve zprávě.
Přísnější limity pro hluk
Zpráva také uvádí, že má v únoru letošního roku Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) za cíl se dohodnout na přísnějších normách pro hluk z letadel a oxidu uhličitého, které budou hrát roli při ovlivňování nových konstrukcí letadel přispívajících k budoucím cílům udržitelnosti.
Eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas uvedl, že udržitelnost životního prostředí v letectví je určující výzvou 21. století. „Je klíčem k umožnění růstu tohoto odvětví a zároveň k zajištění životně důležité konektivity pro naše občany. Sledováním pokroku v oblastech jako je výkonnost řízení letového provozu, udržitelná letecká paliva a určením oblastí, které je třeba zlepšit, poskytuje Evropská zpráva o životním prostředí v letectví fakta a čísla nezbytná pro rozhodování a udržení evropského letectví v souladu s cíli EU a mezinárodními environmentálními cíli,“ sdělil.
K iniciativě „jednotné evropské nebe“, která usiluje o snížení fragmentace evropského vzdušného prostoru, zpráva uvádí, že byl sice návrh Evropské komise formálně přijat v roce 2024, ale dosaženo bylo pouze mírného pokroku a různé otázky zůstaly nevyřešeny.
U řízení a operací letového provozu zpráva konstatuje, že ambiciózních cílů v oblasti ochrany životního prostředí nelze dosáhnout, pokud systém (ATM) nepodporuje a nemotivuje všechny zúčastněné strany k optimalizaci účinnosti jejich operací. Pokud by se vize realizovala, mohla by být podle materiálu do roku 2050 „ušetřeno 400 milionů tun emisí oxidu uhličitého“. „Válka na Ukrajině a blízkovýchodní konflikt a následný dopad na vzdušný prostor EU ztížily procesy posuzování toho, zda opatření ATM ke zlepšení ukazatelů environmentální výkonnosti vedla k hmatatelným přínosům,“ uvádí zpráva.
Zavedení přeshraničního vzdušného prostoru s volnými trasami (FRA) podle dokumentu výrazně zlepšuje environmentální výkonnost. Odhaduje se, že se do roku 2026 díky implementaci Borealis Alliance FRA, jde o spolupráci mezi devíti státy severozápadní Evropy (Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Irska, Lotyšska, Norska, Švédska a Spojeného království), ušetří ročně až 94 tisíc tun emisí.
Dokument uvádí i to, že bude muset být infrastruktura letišť uzpůsobena tak, aby vyhovovala letadlům, která využívají klimaticky šetrná paliva nebo elektrickým a vodíkovým letadlům a mohly tak být být splněny požadavky ReFuelEU Aviation. Až 132 letišť v Evropě podle zprávy oznámilo cíl čistých nulových emisí oxidu uhličitého do roku 2030 nebo dříve a 13 letišť tohoto cíle již dosáhlo.
K cíli nulových emisí se zavázalo mimo jiné i Letiště Václava Havla Praha, uvádí, že do letošního roku chce z 80 procent využívat „zelenou elektřinu“, rozvíjet fotovoltaiku a elektromobilitu. Do roku 2030 počítá s dosažením uhlíkové neutrality a úrovně 3+ v programu Airport Carbon Accreditation. V roce 2050 by mělo dojít podle letiště k dosažení čisté uhlíkové neutrality. Tereza Čapková, ceskajustice.cz
X X X
Zemřela významná osobnost českého práva Eliška Wagnerová
Ve věku 76 let zemřela v sobotu významná osobnost českého práva a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Na webu o tom informoval Ústavní soud. Rodačka z Kladna vystudovala práva na Univerzitě Karlově v Praze, několik let působila jako advokátka a v roce 1982 odešla do emigrace nejprve do Spolkové republiky Německo a poté do Kanady.
Generální sekretář Ústavního soudu Vlastimil Göttinger na stránkách soudu připomněl, že se Eliška Wagnerová podílela jako soudkyně zpravodajka na celkem 1938 různých řízeních a ve 241 případech návrhu vyhověla.
„Jako soudkyně měla zvýšenou míru citlivosti vůči utiskování slabých, bezbranných a nemocných a přitom stejně intenzivně stavěla pilíře judikatury plenární, ať už jako soudkyně zpravodajka, nebo autorka nesmlouvavých odlišných stanovisek,“ zmínil.
Dodal, že Wagnerová položila základní kameny k ústavní percepci evropského práva, k přílepkům, k přezkumu sociálních reforem a k mnoha dalším zásadním ústavním otázkám. „Tomu, kdo by se chtěl dozvědět víc, lze doporučit sborník In dubio pro libertate, vydaný v roce 2009 k její poctě,“ uvedl.
Eliška Wagnerová se podle generálního sekretáře Ústavního soudu nikdy nesnažila zalíbit mocným. „Nesnášela ustrašenost, čecháčkovství, vrabce v hrsti a vzdušné zámky, ale za práva toho posledního z posledních se bila jako lvice. Mezi politiky si tím mnoho přátel nezískala, mezi svými spolupracovníky ano (a k tomu absolutní respekt a celoživotní sympatie),“ dodal.
K úmrtí Wagnerové se vyjádřil na sociální síti X i současný soudce Ústavního soudu Tomáš Langášek. „Když jsem jí před časem vyjádřil obdiv za to, že se nikdy nebála prosazovat to, co považovala za správné, opravila mě, že obavy zažívala mnohokrát, že však nakonec vždy věděla, co je třeba udělat,“ uvedl.
Nebyla do počtu
Eliška Wagnerová, která se od začátku 90. let podílela na přerodu polistopadové justice, byla v poslední době poradkyní prezidenta Petra Pavla.
Wagnerová nikdy nepatřila k lidem „do počtu“, během deseti let jako soudkyně u Ústavního soudu například uplatnila ve srovnání s kolegy nejvíce odlišných stanovisek, k nepřehlédnutí byla i jako senátorka. „Tady se pořád spíš nosí to: Sedávej, panenko, v koutě… Taková já nikdy nebyla. Ale víte, já se nebojím být kritická, dokonce to považuju za svou povinnost, k lidem takzvaně mocným. Politici to musí snést,“ svěřila se v minulosti právnička, která v roce 2013 patřila k senátorům, kteří podali žalobu na prezidenta Václava Klause kvůli velezradě.
Kladenská rodačka kvůli původu – jejího strýce věznili komunisté v Jáchymově – směla zprvu vystudovat jen hutnickou průmyslovku. Až koncem 60. let se mohla zapsat na pražská práva, kde promovala v době počínající normalizace. Začínala jako podniková právnička, poté našla místo koncipientky v Lounech a nakonec pracovala v kladenské advokátní poradně. Atmosféra v Československu té doby ji ale přiměla k odchodu z vlasti, v roce 1982 zamířila do Německa.
Emigraci označovala za nejtěžší část svého života. „Dodneška to v sobě nemám zpracované… Kdo nějaký čas pobyl v emigraci, už potom není vlastně nikde úplně doma. Protože přerušil tu společně sdílenou historii s lidmi, kteří tady zůstali,“ tvrdila Wagnerová, která v Německu působila mimo jiné jako poradkyně pro československé právo. Pracovala také pro exilové noviny v Německu a díky Karlu Krylovi se seznámila se svým druhým manželem, novinářem Arnoštem Wagnerem (1938-2022).
Koncem 80. let se za ním odstěhovala přes Atlantik do Kanady, kde vyzkoušela řadu zaměstnání, například aranžovala a prodávala květiny. V Kanadě začátkem 90. let potkala člena federálního Ústavního soudu Zdeňka Kesslera, jehož nabídka ji pomohla přesvědčit k návratu. V roce 1993 k šéfovi českého ÚS Kesslerovi nastoupila jako asistentka.
O tři roky později ji Václav Havel jmenoval do Nejvyššího soudu, který v letech 1998 až 2002 vedla. Ve funkci nahradila Otakara Motejla, když se stal ministrem spravedlnosti. V roce 2002 prezident Havel přes nesouhlas části politické scény Wagnerovou prosadil na Ústavní soud, kde patřila k výrazným, byť trochu solitérním členům.
Od roku 2012 pak šest let Wagnerová působila v horní komoře Parlamentu, kam ji zvolili v Brně jako nestraničku za Zelené. V poslední době patřila mezi poradce prezidenta Petra Pavla. Byla členkou konzultačního panelu, který posuzoval a prezidentovi doporučoval vhodné kandidáty na soudce Ústavního soudu.
Loni připojila svůj podpis pod prohlášení českých umělců a dalších osobností Je čas podat ruku! na podporu kolegů na Slovensku, kteří přicházeli o práci v souvislosti se změnami prováděnými slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou, ceskajustice.cz
X X X
Na východě Slovenska pohřbili zavražděnou studentku, útočník je ve vazbě
Na východě Slovenska v neděli pohřbili osmnáctiletou studentku, která se stala obětí čtvrtečního útoku nožem na gymnáziu ve Spišské Staré Vsi, informovala slovenská média. Vpodvečer pak soud poslal útočníka do vazby.
Při útoku na gymnáziu ve Spišské Staré Vsi zahynuli dva lidé, podle tisku zástupkyně ředitele a jedna studentka, další studentku zdravotníci hospitalizovali. Policie v sobotu oznámila, že obvinila z úkladné vraždy osmnáctiletého studenta a navrhla, aby byl vzat do vazby.
Návrhu žalobce na vazební stíhání útočníka Specializovaný trestní soud, který se v zemi zabývá také nejzávažnějšími kriminálními případy, podle televize Markíza vyhověl. Důvodem vazebního stíhání obviněného je obava z jeho útěku či pokračování v trestné činnosti. Informaci o rozhodnutí soudu pak potvrdila jeho mluvčí Katarína Kudjáková. Obviněný si ponechal lhůtu na podání stížnosti vůči rozhodnutí soudu o vazbě.
Z dřívějších informací vyplývá, že útočníka jiný soud v zemi v roce 2022 postupně uznal vinným ve dvou různých případech, a to ze zbití spolužačky a také z nebezpečného vyhrožování spolužačkám.
S osmnáctiletou studentkou se příbuzní a přátelé rozloučili v obci Spišské Hanušovce, kde žila. Nadaná a usměvavá studentka třetího ročníku gymnázia milovala knížky a hru na klavír, krásně zpívala a chtěla se stát lékařkou, než její plány zničil útok spolužáka, napsal server Pluska.sk, který také zveřejnil video z obce a parte.
„Rodina si nepřála, aby byla ve svém smutku a bolesti rušena …. Proto na hřbitov smějí pouze pozvaní hosté. Je jich tam velmi mnoho,“ uvedl portál. Matka zavražděné studentky je učitelkou na gymnáziu a nebude pro ni jednoduché vrátit se na místo, kde dcera zahynula. Dívčina babička po zprávě o smrti vnučky zkolabovala a museli ji odvézt do nemocnice, dodal portál.
X X X
Náhle zemřel stavební magnát. Řediteli firmy Strabag bylo 44 let, firma připomněla jeho vize
Stavební firmu Strabag zasáhla smutná zpráva. V pátek náhle zemřel její generální ředitel Klemens Haselsteiner, bylo mu 44 let. Firma o tom v sobotu informovala na svých webových stránkách, kde připomněla jeho život.
„S hlubokým zármutkem oznamujeme úmrtí generálního ředitele skupiny Strabag. Klemens Haselsteiner zemřel náhle a nečekaně v pátek 17. ledna 2025. V myšlenkách jsme s jeho rodinou a blízkými,“ uvedla firma Strabag na svých webových stránkách.
Klemens Haselsteiner se narodil v Klagenfurtu a zastával funkci generálního ředitele společnosti Strabag od roku 2023. „Od svého příchodu v roce 2011 se v různých funkcích podílel na formování naší firmy a sehrál klíčovou roli při rozvoji společnosti v jednu z předních evropských skupin v oblasti stavebních technologií. Jeho intuice, pokud jde o předvídání budoucích trendů, významně přispěla ke strategické proměně koncernu Strabag,“ uvedla firma.
Dodala, že jeho důraz na digitalizaci stavebnictví a ekologickou transformaci měly dopad, který dalece přesahuje rámec firmy. „Navzdory své podnikatelské prozíravosti se Klemens Haselsteiner vždy držel při zemi. Jeho filozofií bylo každý den něco dokázat a ukázat, že existuje lepší způsob, jak stavět. Nespokojil se s teoretizováním o změnách,“ napsala firma.
Každý kolega pro něj prý byl důležitý a nedělal mezi nimi rozdíly – v kancelářích i na stavbách. „Klemens Haselsteiner usiloval o to, aby si z každé diskuse a z každého rozhovoru odnesl něco užitečného a aby získané podněty využil k nějakému zlepšení. Nechtěl jen něco změnit. On to udělal. Zanechal ve společnosti svou stopu. Inspiroval celé odvětví. Jako vizionář, kreativní mysl a cílevědomý lídr. Ale především: jako člověk,“ sdělila firma.
Dodala, že na Haselsteinera bude vždy s láskou vzpomínat. „Společně se našimi
86 000 kolegy po celém světě budeme plynule pokračovat v kurzu, který nastavil,“ popsala firma.
X X X
Fotbalista na Slovensku zemřel během zápasu. Nepomohla ani hodinová resuscitace
Na sobotním fotbalovém turnaji bardejovského okresu na Slovensku, kterého se účastnili hráči nad 50 let, došlo k tragické události. Během zápasu náhle zkolaboval jeden z hráčů, zachránit se ho už nepodařilo.
K tragické události došlo v sobotu odpoledne ve sportovní hale Mier v Bardejově na Slovensku. Během fotbalového turnaje okresního přeboru hráčů nad 50 let zkolaboval muž. „Jeden z hráčů seniorského klubu SK Svidník zkolaboval během zápasu a i přes hodinovou pomoc se ho zdravotníkům nepodařilo oživit,“ oznámila Okresní fotbalová soutěž Bardejov na svém Facebooku.
O život přišel 58letý Ján. Úmrtí pro slovenský web Regióny.sk potvrdilo Operační středisko Zdravotnické záchranné služby Slovenské republiky. „Můžeme potvrdit sobotní výjezd zdravotnické záchranné služby do sportovní haly v Bardejově, a to krátce po 15. hodině. V tomto případě se jednalo o 58letého muže, kterého se i přes snahu nepodařilo oživit a lékař konstatoval smrt,“ uvedla mluvčí Danka Capáková.
Muže nejprve resuscitovali lékaři přítomní na místě a také profesionální záchranář. Následně se připojili lékaři ze záchranky a příslušníci Hasičského záchranného sboru v Bardejově. „V těchto chvílích jsme v myšlenkách a modlitbách s jeho blízkými. Přijměte prosím naši upřímnou soustrast. Všem, kteří se podíleli na Jankově záchraně, s úctou děkujeme,“ uvedl Klub přátel fotbalu Bardejov.