Podpora českého vysokého školství patří v Evropské unii k těm nejnižším, uvedl ekonom a expert na školství Daniel Münich. Problémem podle něj není pouze nedostatečná státní podpora, ale také nevytvoření podmínek pro příliv soukromých financí. Pro CNN Prima NEWS podotkl, že nevidí naději, aby se situace v příštích letech zlepšila.

„Podílem vládních výdajů na VŠ směřujeme zdatně už řadu let k nejnižším v rámci celé EU27. Přitom soukromých peněz do vysokého školství moc neteče a ani nemůže, protože jsme si to zakázali,“ popsal ekonom na svém Facebooku. Upozornil také, že vládní výdaje na vysoké školství vůči HDP v Česku stále klesají.

Přestože se o problému hovoří v posledních týdnech, jedná se o dlouhodobý trend. „Podfinancování veřejných vysokých škol není problém posledních týdnů, ale celé poslední dekády. Nyní toto téma jen opět budí pozornost, jako ostatně každoročně v době, kdy se rozdávají karty státního rozpočtu na příští rok,“ uvedl Münich pro CNN Prima NEWS.

 Řešením by přitom podle něj bylo umožnit příliv peněz ze soukromé sféry. „Každoroční nejistota finančního výhledu spolu s podfinancovaností se negativně propisuje do systému. Ačkoliv veřejné rozpočty nemají a už nebudou mít dost peněz na investice do vysokoškolského vzdělávání, země nevytvořila podmínky pro příliv peněz soukromých ze školného,“ vysvětlil expert.

 „Konkrétně dosud nebyl zaveden systém vratných studentských grantů na živobytí a školné. České veřejné vysoké školství za poslední dekádu neprošlo žádnou zásadnější reformou. Potřebujeme například diverzifikaci vysokých škol, změnu financování více reflektující výsledky hodnocení a společenské priority, změnu velmi slabého a zastaralého systému finanční podpory studentů, změnu překonaného systému vnitřního řízení vysokých škol, konec udělování profesur prezidentem,“ popsal ekonom návrhy řešení.

Pro strukturální změny, které by pomohly českým univerzitám, však nevidí politickou podporu. „Záměr změn navíc ani není na programu koalice nebo opozice, takže se ve výhledu příštích pěti let nic zásadněji nezmění. Pouze nás čekají každoroční tahanice o pár miliard pro vysoké školství navíc,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.

Ministr Bek: Požadavek na více peněz není reálný

Na některých vysokých školách v Česku během října protestovali studenti, akademici a pracovníci nespokojení s financováním univerzit. Vysoké školy by podle akademiků měly mít v roce 2024 o tři až čtyři miliardy korun vyšší rozpočet než v tomto roce a mít plán na další zvyšování financí až na úroveň zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) však považuje požadavek na tři až čtyři miliardy korun za nereálný. „Diskutoval jsem se stávkujícími a opakoval jsem nabídku, kterou jsem už dal rektorům vysokých škol, že bychom vyčlenili dodatečnou miliardu korun v příštím roce na to, aby se veřejné vysoké školy mohly přizpůsobit nové rozpočtové metodice, která je bude motivovat, aby snižovaly obrovské rozdíly v platech mezi jednotlivými fakultami,“ řekl.

Ministrem přislíbená miliarda ale podfinancování vysokého školství a nízké platy části akademiků nevyřeší, tvrdí odboráři a členové iniciativy Hodina pravdy.

X X X

Ve Vídni zemřel šlechtic Karel Schwarzenberg.

Ve věku 85 let zemřel bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Na sociální síti X o tom informoval někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Schwarzenberg byl od září v nemocnici, tento týden byl náhle letecky převezen do vídeňské nemocnice.

„Zemřel Karel Schwarzenberg…. Bylo mi jasné, že se to blíží, ale stejně je to úder. Byl to jeden z nejdůležitějších a nejlaskavějších lidí v mém životě. Ať odpočívá v pokoji, Česká republika by mu měla být navždy vděčná za vše, co pro ni nezištně vykonal,“ napsal Kalousek na síti X.

Důvodem předešlého delšího pobytu Schwarzenberga v nemocnici byl podle jeho vlastních slov nedoléčený zánět v těle. Propuštění se nedočkal, následně pro deník Expres.cz uvedl důvod svého dlouhého pobytu v nemocnici. „Něco mi tam našli a chtějí to prošetřit,“ řekl Schwarzenberg.

Server Echo24 s odvoláním na zdroj ze Schwarzenbergovy rodiny napsal, že politik byl poslední dva dny v kritickém stavu a v umělém spánku. „Odešel v rodinném kruhu,“ uvedl také web.

 Zemřel Karel Schwarzenberg….Bylo mi jasné, že se to blíží, ale stejně je to úder. Byl to jeden z nejdůležitějších a nejlaskavějších lidí v mém životě. Ať odpočívá v pokoji, Česká republika by mu měla být navždy vděčná za vše, co pro ni nezištně vykonal.

V pondělí byl kníže náhle letecky převezen do jedné z vídeňských nemocnic. Médiím sdělil, že důvod transportu do Rakouska nezná. „To se zeptejte lékařů, proč mě sem převezli. Já to nevím. Že by tu byli větší specialisté, než v Česku, si nemyslím. Odhaduji, že to bude zhruba stejné, ale tady budu moct vidět děti a vnoučata,“ uvedl Schwarzenberg.

28. října mu prezident Petr Pavel udělil Řád bílého lva, který ale kvůli nemoci nemohl převzít.

Karel Schwarzenberg pocházel z orlické větve šlechtického rodu Schwarzenbergů, studoval práva ve Vídni a ve Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově. Studia nedokončil. Do roku 1989 žil v zahraničí, po listopadové revoluci se stal kancléřem prezidenta Václava Havla.

V únoru 2023 byl hospitalizovaný kvůli ucpané tepně, v březnu ho potrápil zápal plic. Sám o svém zdraví naposledy informoval na sociálních sítích v srpnu, kdy byl údajně hospitalizován kvůli potížím s kůží. Pobyt ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze nazval „skvělou zkušeností“.

V roce 2022 navíc podstoupil dvě náročné operace srdce. V září 2018 dokonce zkolaboval ve Sněmovně. Poslední roky kvůli neuropatii nohou používal invalidní vozík a také trpěl cukrovkou.

Karel Schwarzenberg stál po boku Václava Havla, byl senátorem, poslancem, ministrem zahraničí i prezidentským kandidátem. Výrazněji se v české politice a veřejném dění začal angažovat hlavně po pádu komunismu v roce 1989. Teprve tehdy se mohl vrátit do vlasti, kterou musel opustit ještě jako dítě po druhé světové válce.

Mohl se chlubit rodokmenem sahajícím až do 12. století i předky, kteří zásadně zasáhli do vývoje nejen střední Evropy.

Lidem, kteří se ho ptali, proč se tolik zabývá politikou v pozdějším věku, odpovídal: „Protože politika se brzy začala zabývat mnou.“ Narážel tím na to, že střety jeho rodiny s politickou mocí začaly již nedlouho po jeho narození. Narodil se v Československu 10. prosince 1937 do neklidného předválečného období. Německá okupace přišla, když mu nebyly ještě ani dva roky.

Život na zámku

Jeho rodina patřila k méně movité větvi Schwarzenbergů. Pobývali na několika sídlech, mezi kterými se během roku přesouvali. Část roku trávili na zámcích na Orlíku nebo v Čimelicích a také v Schwarzenberském paláci, dnešním Deymovském palác, ve Voršilské ulici v Praze. Jeho otcem byl Karel VI., kníže ze Schwarzenberga a matkou Antonie, princezna z Fürstenbergu.

Rodokmen sahající až do středověku Schwarzenberský rod vznikl ve 12. století, kdy Erkinger se Seinsheimu získal panství Schwarzenberg v dnešním Bavorsku a později se podle tohoto panství začal nazývat ze Schwarzenbergu. Na konci 16. století jeden z předků Karla Schwarzenberga dobyl město Raab v dnešním Maďarsku obsazené Turky, čímž obohatil rodový erb o hlavu Turka, kterému vyklovává oči krkavec. Zakladatel orlické větve rodu, ze kterého pochází právě Karel Schwarzenberg, byl velitelem rakouských vojsk v Bitvě národu u Lipska, kde porazil Napoleona. Památku na tento rod lze nalézt i například na Pražském hradě v katedrále sv. Víta. V polovině 19. století se pražským arcibiskupem Bedřich Josef Schwarzenberg, který se zasadil právě o dostavbu chrámu, podpořil i dokončení Národního divadla a Národního muzea. Uvnitř katedrály je pohřben a lze zde dodnes nalézt jeho sochu, součástí katedrály je také Schwarzenberská kaple.

Doma měli zvyk, že se týden mluvilo česky a týden německy. Jeho matka měla skotskou babičku a mluvila na malého Karla i anglicky – vyrůstal tedy v trojjazyčném prostředí. Během války na jejich majetek uvalilo gestapo nucenou správu a museli žít pouze na zámku v Čimelicích. Tím jejich konflikt s politickou mocí ovšem teprve začal.

Po válce rodiče Karla Schwarzenberga očekávali, že budou muset zemi opustit. Jako první z rodiny odjel z Československa Schwarzenbergův otec Karel, který onemocněl zápalem mozkových blan a podařilo se mu vyjet na léčení do Itálie. V prosinci 1948 nakonec Schwarzenberg s matkou a sourozenci definitivně odjeli do Rakouska.

V Rakousku rodina žila nejprve u babičky Fürstenbergové z matčiny strany poblíž Salzburgu. Později se přestěhovali do Vídně. Rodina nouzí netrpěla, ale museli žít skromně. Schwarzenberg se dokonce musel naučit vařit, protože si nemohl dovolit chodit během studií na obědy nebo zvát děvčata do restaurací.

Stále však byli rodiče Karla Schwarzenberga členy slavného šlechtického rodu a stýkali se s mnoha významnými lidmi ze světa kultury či politiky. Do jejich bytu chodilo mnoho významných osobností tehdejší Vídně, budoucí kníže si tak vytvářel užitečnou síť kontaktů na osobnosti z významných pozic.

Politika ho zajímala již během studií a dospívání v Rakousku. Vždy se mu líbilo setkávat se s lidmi různých názorů i postavení ve vídeňských kavárnách, které byly oblíbeným útočištěm místních intelektuálů. V podstatě se věnoval tomu, co se dnes nazývá networkingem.

Významný zvrat v životě Karla Schwarzenberga nastal, když se ho rozhodl adoptovat jeho strýc, který byl hlavou podstatně bohatší hlubocko-krumlovské větve rodu. Neměl totiž syna a podle zákonů rodu musí vždy majetek zůstat spojen s nejbližším mužským dědicem.

Otec Karla Schwarzenberga si přál, aby šel syn na vysokou školu a studoval ve Vídni, Grazu a v Mnichově. Podle slov jeho tehdejších přátel a spolužáků nebyl již od gymnázia příliš pilným studentem – hlavně kvůli tomu, že měl mnoho jiných zájmů. Nakonec studoval práva a lesnictví. Studia však nedokončil, protože se musel ujmout rodového majetku po smrti strýce.

Poté, co se stal plnoletým, bylo načase, aby si našel manželku. Rodiče se mu snažili namluvit bohaté dívky z šlechtických rodů a chvíli to vypadalo na to, že se sblíží se španělskou princeznou. Karel dal však nakonec přednost Therese Hardeggové, která nebyla sice tak bohatá jako různé princezny, ale Karel Schwarzenberg si ji podle vlastních slov bral z lásky.

Návraty do Česka

Do Československa se dostal poprvé koncem šedesátých let. Nalezl zdevastovaný rodinný majetek, který vinou komunistického režimu chátral. Při první návštěvě po emigraci v roce 1968 navštívil Schwarzenberg Orlík pouze jako turista. Místní průvodkyně vykládala komunistickou ideologií zabarvenou verzi dějin, podle které jeho rod v padesátých letech vymřel.

Lex Schwarzenberg Tzv. Lex Schwarzenberg byl zákon, který v roce 1947 přijal československý parlament a platí dodnes. Zákon zestátnil majetek hlubocké větvě rodu, přišli mimo jiné o zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, paláce v centru Prahy a řadu nemovitostí v jižních Čechách. Karel Schwarzenberg nikdy tyto majetky po roce 1989 zpět nedostal, paradoxně tedy například Schwarzenberský palác v sousedství Pražského hradu patří nyní státu.

Později se mu podařilo ukázat Prahu i Orlík svému synovi a tyto okamžiky pro něj byly velmi emotivní. Vždy věřil, že komunismus jednou skončí.

V roce 1985 se stal předsedou Mezinárodního helsinského výboru a jeho jméno bylo veřejně spojováno s podporou lidských práv. I díky tomu mohl mnohem častěji navštěvovat nejen Československo, ale i další země tehdejšího východního bloku včetně Moskvy. V roce 1988 se tam úplně poprvé sešli představitelé západní organizace na obranu lidských práv s vůdci tehdejšího SSSR.

Důležité podle Schwarzenberga bylo s komunistickým režimem vést dialog, trvat na svém, ale neodmítat se s tehdejšími režimy bavit. Při návštěvách Československa se Schwarzenberg seznámil i s Václavem Havlem. Setkávali se poté pravidelně od druhé poloviny 80. let, poprvé se viděli v roce 1987.

Pád komunismu Schwarzenbergovi umožnil návrat do vlasti. Ještě 17. listopadu ho však úřady nechtěly do Československa pustit jako osobu nežádoucí. Do Prahy se tak dostal až dva dny po vypuknutí revoluce.

Dokonce se ukázalo, že, pravděpodobně díky byrokratické chybě, nikdy nepřišel o české občanství.

Havlův kancléř

Po revoluci v červenci 1990 nastoupil Schwarzenberg jako vedoucí hradní kanceláře. V práci pro Havla mohl využít své nesčetné kontakty mezi politiky a vlivnými lidmi po celé Evropě. Byl v podstatě Havlovým „průvodcem“ po světě vysoké politiky, se kterou se populární prezident neměl šanci jako disident nikdy setkat v takové míře jako Schwarzenberg.

„Je to jeden z největších Evropanů naší doby, je to mimořádný Čech, mimořádný Evropan a mimořádný člověk. Třebaže byl nucen většinu svého života strávit mimo svou rodnou zemi, zůstal vlastencem. Třebaže se narodil jako šlechtic, je přesvědčeným demokratem a bojovníkem za lidská práva.“ řekl o Schwarzenbergovi Havel.

Havlovu kancelář opustil Schwarzenberg po prezidentově abdikaci v roce 1992 a po nějaké době se pustil do politiky sám. Jeho angažmá vyústilo až ke kandidatuře na prezidenta. V roce 1997 vstoupil do ODA (Občanská demokratická aliance) a v této straně zůstal deset let.

„Chcete-li některé věci prosadit a působit v politice, tak vám nic jiného nezbude, než se ucházeti o nějakou ústavní funkci buď v dolní, nebo horní komoře,“ komentoval své politické angažmá v knize rozhovorů Knížecí život.

Od roku 2004 do roku 2010 byl senátorem za Prahu 6. Poprvé se do vlády dostal v v roce 2007 jako ministr zahraničí ve vládě Mirka Topolánka, tehdy byl nominován Stranou Zelených. Stejnou pozici později zastával i ve vládě Petra Nečase jako lídr vlastní strany TOP 09.

Vlastní strana

V roce 2009 vznikla nová strana, pro kterou byla osoba Karla Schwarzenberga dlouho symbolem i hlavním lákadlem na voliče. Zkratka TOP znamená Tradice, Odpovědnost a Prosperita a číslovka 09 symbolizuje rok vzniku strany. Součástí loga se stal pro Karla Schwarzenberga typický motýlek, který byl neoddělitelnou součástí jeho image.

V TOP 09 se sešli bývalí lidovci i členové ODS. Jedním ze zakladatelů a iniciátorů vzniku strany byl Miroslav Kalousek. Schwarzenberg byl od počátku jednou z nejvýznamnějších osobností strany a až do roku 2015 byl jejím předsedou.

Největší úspěch strana zažila hned v prvních volbách, ve kterých postavila kandidátky. V roce 2010 ve volbách do Poslanecké sněmovny získala 16 procent hlasů voličů a dostala se do vlády Petra Nečase. Kalousek se pak stal ministrem financí a Schwarzenberg získal post ministra zahraničí.

Ve vládě byla TOP 09 tři roky, v dalších volbách však začala její popularita spíše klesat, což mohlo souviset i s tím, že Schwarzenberg začal svou roli spíše upozaďovat. V roli předsedy strany ho vystřídal nejdříve Miroslav Kalousek a poté Jiří Pospíšil.

 Souboj knížete se Zemanem

V roce 2013 se konala první přímá volba prezidenta v Česku, které se Schwarzenberg zúčastnil v době, kdy byl ministrem zahraničí.

Schwarzenberg nebyl před prvním kolem voleb favoritem, dlouho v předvolebních průzkumech vedl Jan Fischer, kterého postupně v preferencích dotáhl a předběhl Miloš Zeman.

Na podporu Karla Schwarzenberga se v lednu 2013 objevila tzv. Tříkrálová výzva osobností veřejného života, kde mu vyjádřilo podporu mnoho známých osobností jako například hudebník Michael Kocáb, nebo bývalý mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček a režisér Miloš Forman.

Schwarzenberg nakonec dostal v prvním kole volby 23,4 procenta hlasů a skončil druhý za Zemanem, který však měl pouze o necelé jedno procento hlasů více. Jedním ze zlomových momentů předvolební kampaně byla televizní debata s Milošem Zemanem, ve které se řeč stočila k Benešovým dekretům.

Zeman ze Schwarzenbergova životopisu vytáhl, že údajně radil Václavu Havlovi, aby se omluvil sudetským Němcům. V neautorizovaném životopisu údajně také říkal, že by se sudetským Němcům mělo vrátit občanství i majetek zabavený na základě Benešových dekretů.

„To, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv,“ odpověděl Zemanovi a dodal, že Češi tehdy uplatnili vůči odsunutým lidem kolektivní vinu a byla to chyba.

Schwarzenberg během kampaně v online rozhovoru pro iDNES svůj duel se Zemanem označil jako střet odkazu Václava Havla a Václava Klause, jehož je právě Zeman pokračovatelem.“Ano, jde o souboj pravdy a lásky se lží a nenávistí,“ napsal tehdy.

Právě debata týkající se Benešových dekretů spustila velkou negativní kampaň proti Schwarzenbergovi před druhým kolem prezidentských voleb. V celostátních denících se objevily inzeráty s heslem „Nevolte Karla Schwarzengerga“. Protivníci ho osočovali například z toho, že považuje dekrety za neplatné a tím připravuje půdu pro vracení majetku potomkům odsunutých Němců. Druhé kolo nakonec prohrál se Zemanem, získal 45 procent hlasů.

Schwarzenberg však zůstal poslancem a dál se aktivně účastnil politického dění, i když byl v TOP 09 již pouze čestným předsedou. Rozruch vyvolalo jeho prohlášení na obhajobu poslance TOP 09 Dominika Feriho obžalovaného z několika znásilnění.

„Co je prosím nevhodné chování? A co je sexuální obtěžování? Že se 25letý kluk snaží holku dostat do postele a opačně, bylo vždy považováno za normální. Tak prosím nebuďme pokrytci,“ prohlásil Schwarzenberg. Feriho však v listopadu 2023 uznal prvoinstanční soud vinným a poslal ho na 3 roky do vězení.

Přestože velkou část svého života – hlavně po návratu do Česka – působil jako politik, sám se označoval často jako lesník a hostinský, dokonce to měl i napsané v občanském průkazu. V knize rozhovorů s Karlem Hvížďalou na závěr na otázku, jak by si přál, aby něj lidé vzpomínali, odpověděl pouze: „nenudil“.

X X X

ZELENSKÝ  NEVÍ  KUDY  KAM… PRCHNE  DO  CIZINY?  KDO  HO  PŘIJME?

DO  ZNIČENĚ  UKRAJINY  A   K  MRTVÝM   ZVE  I  TRUMPA

Donald Trump odmítl navštívit Ukrajinu…

Zelenský už se propadl do fáze ne nepodobné postupnému a potupnému odchodu Gréty z piedestalu západní neformální vůdkyně za uhlíkovou neutralitu, která má svět zachránit před zásadní klimatickou změnou, před kterou se klaněli předsedové vlád i prezidenti a která uměla způsobovat statisícové demonstrace. Sama o sobě mně ta holka byla sympatická. Mám rád rebely proti mainstreamovým politikům a nepochybně v něčem měla pravdu. Ale jakmile se toho na Západě ujala diktátorská Ursula von der Leyen, jsme tam, kde jsme, a EU jako celek upadá.

Před několika dny Zelensky vyzval Trumpa k návštěvě Ukrajiny, když Donald zopakoval, že by ukončil ukrajinskou válku do 24 hodin. Prohlásil, že přesvědčí Trumpa během  dvaceti minut, že něco takového je nemožné, aby byly splněny všechny Zelenského podmínky pro umožnění konání jednání o míru. V běžném českém mainstreamu jste jistě tuto informaci nazaznamenali, ale to je u nás zcela obvyklé

Zelenský se zdá, znovu ponořil do svého žertovného seriálu „Sluha lidu“, kde hrál tak úspěšně roli ukrajinského prezidenta a díky dvouleté dominanci v západních, ale i zčásti světových médiích, kdy mu nadšeně aplaudovali všichni západní politici,  nevšiml si, že se zásadně změnil čas.  Díky přebití tématu Ukrajiny zejména počáteční bezvýhradnou Bidenovou podporou Izraele a bianco šekem pro jakékoliv zrůdnosti, kterých se dopustí v Gaze pod heslem práva na odpor, která v prvním týdnu mohla mít ještě jisté opodstatnění, nastala nesmírně krutá realita.

Donald Trump přes některé otázky, se kterými racionální člověk nemůže souhlasit (například v otázce potratů) je jediným prezidentem  od roku  1945, který nikdy nezačal útočnou válku) a zcela otevřeně hledá možnou spolupráci s Putinem. Ne nejen z důvodu, že se domnívá, že musí Rusko zatáhnout na stranu USA, ale zjevně z důvodů vzájemných sympatií vsadil vše na porážku Bidena.  Střet ohledně Ukrajiny se stal jeho silným politickým lákadlem.

Setkání se Zelenským, u kterého si leštili kliky všichni progresivističtí západní „vůdci“ by proto bylo jeho  fatální politickou chybou.

A tak prohlásil, že by nyní šlo o konflikt zájmů. A měl pravdu.

Přeji krásný den přátelé…JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

VÁLKA  ZNOVU  I  V  KYJEVĚ  MÍSTO  JEDNÁNÍ  O  MÍRU,  JAK  CHCE  PAPEŽ

Válka se vrátila do srdce Ukrajiny. Rusko zaútočilo na Kyjev, městem zněly silné výbuchy

. Ukrajinská metropole Kyjev se v sobotu ráno poprvé od konce září stala terčem ruského raketového útoku, uvedly ukrajinské úřady. Podle nich v Kyjevské oblasti tlaková vlna ze sestřelené rakety lehce poškodila několik domů.

„Po dlouhé, 52denní přestávce nepřítel obnovil raketové útoky na Kyjev! Po nočním dronovém útoku se dnes ráno Rusové pokusili o útok raketami,“ uvedl náčelník kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Pravděpodobně střela Iskander byla podle něj sestřelena ještě předtím, než dosáhla hlavního města.

 Podle šéfa Kyjevské oblasti Ruslana Kravčenka dopadly dvě sestřelené rakety na pole mezi dvěma vesnicemi, přičemž tlaková vlna lehce poškodila pět domů a hospodářské objekty. Nikdo nebyl zabit ani zraněn, dodal.

Velitelství ukrajinských vzdušných sil sdělilo, že protivzdušná obrana v noci na sobotu sestřelila 19 z 31 dronů Šáhed útočících na Ukrajinu. Rusko podle něj vyslalo na ukrajinské cíle také rakety Ch-31, Oniks a S-300.

Kyjevský starosta Kličko ráno uvedl, že v Kyjevě byly slyšet výbuchy na levém břehu Dněpru. Síly protivzdušné obrany podle předběžných informací zafungovaly proti balistickým střelám. Vyzval také obyvatele, aby zůstali v krytech. Agentury Reuters a AFP s odvoláním na svědky shodně informovaly o dvou silných explozích v Kyjevě.

 Rusko od začátku své invaze na Ukrajinu loni v únoru opakovaně podniká vzdušné útoky na Kyjev a další ukrajinská města. Minulou zimu systematické údery na ukrajinský energetický systém pravidelně zanechávaly tisíce domácností bez proudu a vytápění.

Ukrajinský prezident Zelenskyj tento týden uvedl, že Ukrajina v očekávání nové vlny ruských útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině

X X X

NĚMCI  PROTI  SCHOLZOVI,  VLÁDU  PODPORUJE  JEN  32  %  LIDÍ

Německo se k vládě O. Scholze obrací zády

Dost politiky vlády kancléře Olafa Scholze má již 41 procent Němců a jako řešení vidí předčasné volby. Vyplývá to z posledního průzkumu Deutschlandtrend pro televizi ARD. Pokračování současného kabinetu podporuje jen 32 procent dotázaných.

Vládní SPD, Zelení a FDP, tvořící semaforovou vládu,   mají nižší podporu než opoziční CDU/CSU a také  AfD, která opět přesáhla 20 procent.  V německé společnosti se vrací myšlenky na velkou koalici křesťanských demokratů a sociálních demokratů, podobně jako v posledních dvou obdobích kabinetu kancléřky Angely Merkelové, nyní ji jako alternativu vidí 16 procent Němců.

Předčasné volby si přejí především voliči Alternativy pro Německo, celých 86 procent příznivců této je pro takové řešení.  Mezi příznivci křesťanskodemokratických stran CDU a CSU je pro 39 procent  a  34 procent by rádo vidělo návrat velké koalice.  Podpora pokračování dnešní vládní koalice si přeje 62 procent sociálních demokratů a 80 procent Zelených.  Složitější je situace u Svobodných (FDP), kde 47 procent podporuje pokračování koalice a 39 procent je proti tomu.

Málo se oproti předchozímu průzkumu změnilo na podpoře jednotlivých politických stran. Pokud by se volby do Spolkového sněmu konaly příští neděli,  nejsilnější by byl blok křesťanských demokratů   – 30 procent respondentů by volilo CDU/CSU. Na druhém místě je   AfD s 21 %.

Sociální demokracii  by volilo  pouze 15 procent, je to   nejslabší výsledek od parlamentních voleb v roce 2021. 15 procent  by volilo Zelené   a pouze 5 procent   FDP.   Strana Levice (4 procenta) by zůstala mimo Spolkový sněm.

Na složitost současné situace v Německu ukazují také výsledky průzkumu ve východoněmeckém Duryňsku. Podle listopadového šetření společnosti INSA by zde volby vyhrála Alternativa pro Německo, kterou by volilo 34 procent voličů. CDU  by podpořilo 22 procent, Levice by získala  20 procent. Teprve na dalších místech jsou vládní strany SPD ziskem 9 procent a Zelení a FDP shodně ubohá 4 procenta, server vasevec.cz

X X X

FIALOVA   VLÁDA  NA  NIČENÍ  LIDÍ  A  PODNIKŮ

 Naše drahá vláda

I podle oficiálních statistik ČSÚ stouply ceny bydlení a energie o 42,4 procenta od prosince 2021, kdy se Fialova vláda ujala funkce. Mzdy však rostly skoro desetkrát pomaleji. Pokles reálných mezd v tomto segmentu tak přesahuje třicet procent. Něco podobného tu bylo naposledy v devadesátkách, když jsme rozpoutali Divoký východ.

Česká republika nadále patří mezi premianty EU, ale jen podle největší inflace. V měsíčních datech nás občas někdo předběhne, ale dlouhodobý vývoj jasně ukazuje, kdo tady míří nejvýš. Ve smršti čísel z Českého statistického úřadu jsou nejnápadnější ceny energií, kdy elektřina zdražila meziročně skoro trojnásobně, ale zarazí i skok v cenách brambor o polovinu nebo cukru, který to zvládl za jediný měsíc (zvýraznil jsem to):

„Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 8,5 %, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v září. Toto zrychlení⁾ meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami v oddíle bydlení. Ceny elektřiny zrychlily svůj meziroční růst na 148,6 % (v září 16,5 %) zejména vlivem jejich výrazného poklesu v říjnu 2022. Naopak ceny zemního plynu zpomalily svůj růst na 6,2 % (v září 12,5 %), ceny tepla a teplé vody na 31,0 % (v září 36,2 %) a tuhých paliv na 3,9 % (v září 12,9 %). Na meziroční cenový vývoj měl také vliv mírnější růst cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny chleba v říjnu vzrostly o 5,1 % (v září o 10,3 %), zeleniny o 12,4 % (v září o 20,4 %), z čehož ceny brambor byly vyšší o 48,5 % (v září o 63,4 %). Ceny vajec klesly o 6,2 % (v září růst o 7,5 %) a ceny cukru o 11,1 % (v září růst o 44,6 %).“

U cen elektřiny hrálo roli ukončení cenového stropu. Ale to je detail, který moc nemění na celkovém obraze. Nejvýmluvnější je graf z čísel Eurostatu, který ukazuje, že dlouhodobě v inflaci Evropě kralujeme. Kdo by chtěl ta čísla podrobněji, najde je na adrese https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/PRC_HICP_MANR__custom_3761882/bookmark/table 

Inflace Fialově vládě vyhovuje, protože nafouknuté příjmy z DPH a některých dalších daní usnadňují splácení dluhů, které teď seká jako Baťa cvičky. To je taky jeden z důvodů, proč se tato vláda tak hrnula do jinak zcela šíleného „konsolidačního balíčku“. Vedle toho, že tím přenáší řadu dosavadních veřejných výdajů na občany, může se spolehnout i na to, že tím znovu o něco prodlouží inflaci. Zato lidé žijící z běžných příjmů jsou na tom zcela opačně, protože ceny utržené ze řetězu utekly našim mzdám až kamsi za obzor.

Podívejme se na konkrétní čísla. Na konci roku 2021, kdy byla pětikoaliční vláda Petra Fialy ustavena, činila průměrná hrubá mzda 40 135 korun. Teď je jedno, že na ni dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou, budeme sledovat, jak rostla a považujme to za tempo celkového mzdového růstu. Jestliže se ve druhém čtvrtletí letošního roku se průměrná hrubá mzda doškrábala na 42 246 korun, berme to jako zprávu, že jsme si za tu dobu všichni mzdově pomohli průměrně o 5,6 procenta.

To je však zlomek toho, co za tu dobu zvládla průměrná spotřebitelská inflace, která mezitím vyletěla o 28,8 procenta. Když tedy porovnáme přírůstek mezd, tedy peníze, kterým jsme si pomohli, s penězi, o které jsme přišli, vidíme drastický propad reálných průměrných mezd o 23,2 procenta. A tento propad je taky tím nejvýmluvnějším vysvědčením naší drahé vlády. Ano, z pohledu občana je pěkně mastně drahá.

V některých segmentech je to ještě drsnější. Česká inflace je hnána cenami elektřiny, které jen za loňský rok poskytly vládě 54 miliard korun z dividend ČEZu. Nemá tedy důvod něco na tom měnit. Když však srovnáme pětiprocentní růst našich mezd (do letošního června, pozdější data nemáme) s růstem cen energií a bydlení o 43,6 procenta za stejné období, polije nás studený pot. Hodně lidí dorovnává tenhle rozdíl z úspor, které však jednou dojdou.

Ale jsou tu také potraviny, které zdražily za tu dobu o 35,5 procenta. Jít do hospody na oběd, když se ceny stravování (a ubytování) zvedly o 43,3 procenta, je luxus jako za totáče. Důchodci mají růst cen ještě o trochu vyšší. Ale neviděl bych to tak černě, mají zase čas krmit králíky. Pokud nežijí v paneláku. Tam už jsou lepší housle někde u metra nebo v menší obci před kostelem.

Děláme, co je třeba, komentuje to Petr Fiala z plakátů, které mu asi poradil někdo, kdo už se na to taky nemůže dívat. Děláme, co je třeba, abychom šli co nejrychleji od válu…Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

VELKÁ  DEMONSTRACE   V  LONDÝNĚ

300 tisíc příznivců Palestiny prošlo Londýnem. Policie zatkla přes sto lidí

V Londýně se za velké účasti policistů konal pochod na podporu Palestinců. Toho se podle očekávaní zúčastnilo na 300 tisíc lidí, píše BBC. Průvod vyvolal kritiku mezi politiky, včetně britského premiéra Rishiho Sunaka, protože připadl na den, kdy si Británie připomíná ukončení první světové války. Policie zatkla přes sto lidí, kteří se snažili protest narušit, uvádí BBC.

 Mezi zatčenými byli příslušníci některých krajně pravicových skupin, kteří byli ozbrojení noži, obušky a po policistech házeli lahve nebo ohňostroje.

Sunak označil rozhodnutí uskutečnit pochod v den výročí první světové války za neuctivé a řada politiků žádala jeho zrušení.

„Víkend válečných veteránů je čas, kdy se jako národ sejdeme a vzpomeneme těch, kteří bojovali a zemřeli za naše svobody. Co jsme dnes viděli, není obranou cti našich ozbrojených sil, je to naopak hluboká neúcta,“ napsal na sociálních sítích Sunak a dodal, že „odsouzeníhodné jednání menšiny lidí podkopává ty, kteří se rozhodli vyjádřit své názory mírumilovně“.

Labouristický starosta Londýna Sadiq Khan a šéf Skotské národní strany Humza Yousaf kritizovali Sunakovu ministryni vnitra Suellu Bravermanovou – násilí, které místy doprovázelo pochod, je podle nich přímým důsledkem jejích výroků.

Bravermanová minulý týden obvinila londýnskou policii, že „straní“ s protestujícími a propalestinské demonstrace označila za „pochody nenávisti“. Yousaf ministryni na síti X vyzval k rezignaci. Bravermanová za své působení v úřadu v posledních týdnech čelí kritice nejen opozice, ale některých ministrů.

 Průvod vyšel z Hyde Parku v centru Londýna směrem k americké ambasádě ve Vauxhallu na jih od Temže. Dle slov policie se jednalo o největší demonstraci v Londýně od začátku konfliktu v Pásmu Gazy. BBC mimo jiné zmiňila, že v pohotovosti bylo nad dva tisíce strážníků, kteří dohlíželi na celý pochod.

Propalestinské shromáždění se v sobotu konalo také v Belgii. V Bruselu podle Reuters za „zastavení genocidy“ nebo „lidská práva pro Palestince“ protestovalo na 21 tisíc lidí.

Pochod za Palestinu je již čtvrtým a i největším, který se v britském hlavním městě koná od útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael 7. října. Z videí na sociálních sítích je patrné, že široké zástupy lidí pokrývaly stovky metrů ulice.

Policie nasadila téměř 2000 policistů a slíbila potlačit případné nepokoje, které by mohly způsobit účastníci pochodu nebo jeho odpůrci.

Tisíce lidí cestou k americké ambasádě, a pak i před ní, provolávaly hesla jako „Klid zbraní, hned“ a třímaly transparenty volající po samostatnosti Palestiny nebo zastavení války v Pásmu Gazy. Když dav k ambasádě přicházel, už z dálky bylo slyšet bubnování, uvedl reportér stanice Sky News.

Vzhledem k ohromnému počtu lidí nebyl pochod homogenní; účastnily se ho například také skupiny Židů vyjadřující solidaritu s Palestinou, jiní ve svých heslech přímo kritizovali premiéra Sunaka, ale i labouristického šéfa opozice Keira Starmera. Stanice BBC také informovala o „jednotlivcích“, kteří svým oblečením vyjadřovali podporu islamistickému hnutí Hamás, se kterým Izrael v Pásmu Gazy bojuje. Londýnská policie později na síti X informovala, že po nich „aktivně pátrá“.

Policie se střetla s britskými nacionalisty

Ještě před začátkem pochodu byly hlášené drobné střety mezi policií a britskými nacionalisty. Zhruba 1,5 kilometru od startu pochodu se v ulicích sešlo asi 1 000 lidí, kteří sledovali vzpomínkové akce u památníku připomínajícího britské oběti obou světových válek.

Bylo mezi nimi i několik krajně pravicových odpůrců pochodu, kteří skandovali hesla jako „Chceme zpátky svoji zemi“. Televizní záběry ukázaly několik drobných potyček mezi policií a pravicovými demonstranty blízko památníku.

Západní vlády, včetně britské, vyjádřily Izraeli v souvislosti s útoky Hamásu silnou podporu a sympatie. Izraelská odvetná akce však vyvolala i hněv a v Londýně se každý týden konají protesty požadující příměří.

Organizátoři pochodu z Palestine Solidarity Campaign (PSC) slíbili, že pochod se vyhne válečnému památníku a skončí u amerického velvyslanectví. Policie uvedla, že kolem míst spojených s pietními akcemi bude vyhlášena zakázaná zóna a u památníku je od čtvrtka 24hodinová policejní stráž.

Předchozí pochody PSC byly většinou pokojné. Stovky lidí však při nich byly zatčeny za přestupky, včetně projevů podpory Hamásu, který je Británii zakázaný jako teroristická organizace, nebo za transparenty s urážlivými hesly.

X X X

To oni jsou teroristé. Írán zkouší získat spojence, aby uvalili sankce na Izrael

Arabské a islámské země v sobotu na mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k okamžitému ukončení vojenských operací v Pásmu Gazy, které Izrael provádí v reakci na útok palestinského radikálního hnutí Hamás ze začátku října. Íránský prezident Ebráhím Raísí muslimské státy vyzval, aby uvalily ropné, obchodní a politické sankce na Izrael a označily izraelskou armádu za teroristickou organizaci.

 Muslimské státy zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Účastníci summitu proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters.

Summit odsuzuje „izraelskou agresi v Gaze, válečné zločiny a barbarské, nelidské masakry okupační vlády“, píše se ve společném komuniké. Muslimské země rovněž odmítají ospravedlňování izraelských vojenských akcí v Pásmu Gazy právem Izraele na sebeobranu, dodává se v komuniké.

„Jiná cesta, než vzdorovat Izraeli, není. Líbáme ruce Hamásu za jeho odboj proti Izraeli,“ prohlásil na summitu Raísí. Zároveň vyzývá, aby bylo okamžitě slepé bombardování Gazy a její obléhání zastaveno.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na summitu v saúdskoarabské metropoli prohlásil, že by měla být svolána mezinárodní mírová konference s cílem najít trvalé řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci. „V Gaze nepotřebujeme několikahodinové přestávky v bojích, ale trvalé příměří,“ řekl Erdogan.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás prohlásil, že jeho národ čelí „genocidní válce, která nemá obdoby,“ a apeloval na Spojené státy, aby vyvinuly tlak na Izrael a přiměly ho zastavit ofenzivu v Gaze. Podle Abbáse Palestinci potřebují mezinárodní ochranu před izraelskými útoky.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí zdůraznil nutnost okamžitého vyhlášení udržitelného příměří v Pásmu Gazy „bez omezení či podmínek“.

„Politika kolektivního trestání obyvatel Gazy… je nepřijatelná a nemůže být ospravedlňována právem (Izraele) na sebeobranu či jakýmikoli jinými tvrzeními,“ uvedl Sísí.

Katarský emír šajch Tamim bin Hamad Sání účastníky rijádského summitu informoval, že jeho země se snaží vyjednat propuštění izraelských rukojmí držených radikály v Pásmu Gazy a doufá v brzké vyhlášení humanitárního příměří. Sání také kritizoval mezinárodní společenství, které podle něj selhalo.

„Jak dlouho bude ještě mezinárodní společenství jednat s Izraelem, jako by stál nad mezinárodním právem?“ tázal se.

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán hostí společné zasedání Ligy arabských států a Organizace islámské spolupráce, jehož cílem je podle Rijádu „sjednotit úsilí a zaujmout jednotný společný postoj“ vůči válce v Gaze.

Izrael zahájil bombardování Pásma Gazy a následnou pozemní operaci po útoku islamistického hnutí Hamás na jižní Izrael, při kterém podle izraelských úřadů 7. října zahynulo na 1 200 lidí, převážně civilistů. Úřady v Pásmu Gazy, kde Hamás vládne, uvádějí, že při odvetných izraelských útocích od té doby zahynulo přes 11 tisíc Palestinců.

V projevu vyzval korunní princ Salmán také k ukončení izraelské blokády Pásma Gazy a umožnění dodávek humanitární pomoci do tohoto hustě obydleného území.

Válka v Gaze změnila tradiční spojenectví na Blízkém východě, neboť Rijád v návaznosti na její vypuknutí navázal užší vztahy s Íránem, který je úhlavním nepřítelem Izraele. Saúdská Arábie také odmítla tlak Spojených států, aby odsoudila Hamás, a pozastavila své plány na normalizaci vztahů s Izraelem.

Raísího cesta do Saúdské Arábie je první návštěvou íránské hlavy státu od chvíle, kdy Teherán a Rijád ukončily léta nepřátelství na základě dohody zprostředkované Čínou.

Mezi ministry zahraničí arabských zemí, kteří se ve čtvrtek sešli na mimořádné schůzce k přípravě summitu, panoval nesoulad ohledně budoucího přístupu k Izraeli. Některé státy v čele s Alžírskem vyzvaly k přerušení všech diplomatických styků s Izraelem, sdělili agentuře Reuters dva nejmenovaní činitelé.

Skupina arabských zemí, které s Izraelem mají navázané diplomatické vztahy, se podle nich tomuto plánu vzepřela a zdůraznila, že je třeba zachovat otevřené kanály s vládou izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

X X X

V Dubí zavraždili Vietnamce, mohlo jít o nepovedenou loupež. Vrah uniká 15 let

Asijskou komunitu i obyvatele příhraničního města Dubí na Teplicku vyděsila v roce 2008 vražda Vietnamce a pokus o vraždu dalšího v tamní tržnici. Policie pachatele dosud nedopadla. V minulosti však uvedla, že mohlo jít o nepovedenou loupež. I po letech tak hledá nové informace, které by vedly k dopadení vraha. Mezi nevyřešenými zločiny je i případ ženy, která je pohřešovaná od roku 2006.

Bylo sychravé páteční ráno 21. listopadu 2008. Tržnice na okraji města naproti hotelu Dubín byla v tu chvíli takřka opuštěná. Nacházeli se tam pouze dva Vietnamci, kteří se v chladné noci hřáli v černém Volkswagenu Passat jednoho z nich. Hlídali zboží ve stáncích a tržbu.

Nad ránem jeden z dvojice vystoupil a přesedl do svého auta. V daný moment se však na parkoviště objevil neznámý muž. „Byl robustní, maskovaný, na hlavě měl kuklu,“ řekl v minulosti vedoucí odboru obecné kriminality krajského ředitelství Martin Charvát.

„Použil střelnou zbraň ráže 7,65 mm“

Neznámý pachatel tehdy přiběhl k vozu, v němž původně seděli oba Vietnamci. Namířil pistoli na hlavu toho, který v autě zůstal, a stiskl spoušť. Dvacetiletý mladík byl okamžitě mrtvý.

„Pachatel použil střelnou zbraň ráže 7,65 mm. Jednoho poškozeného sedícího v osobním motorovém vozidle zavraždil a druhého vážně poranil,“ uvádí policie.

Před patnácti lety: páskou ohrazená tržnice v Dubí, kde došlo k vraždě trhovce.

Pachatel se tam podle dřívějších informací dobře vyznal. Věděl totiž, kudy nepozorovaně uprchnout. Při útěku vylomil mezi stánky dřevěnou branku, která odděluje tržnici od lesa, a zmizel mezi stromy.

„Dostal se přes potok do lesa, není vyloučeno, že šel potokem,“ uvedl v minulosti dále Charvát. Policisté pachatele ihned začali pronásledovat, nasadili i služebního psa, ale vrah prostě zmizel.

Značné množství hotovosti ve voze zůstalo

Policejní pes přivedl kriminalisty na stopu jednoho z podezřelých. „Na základě pachových stop vyslýchali muže z Mostu, ale to byl jen nepřímý důkaz, nic dalšího na něj neměli, takže ho museli pustit,“ řekl tehdy jeden z dubských policistů.

Dosud není jasné, kolik peněz si vrah nakonec odnesl. Postřelený Vietnamec ani jeho krajané nebyli schopní říct, jaká konkrétní suma tehdy zmizela. Značné množství hotovosti ale ve voze zůstalo.

Při pátrání po vrahovi kriminalisté tehdy zjistili jednu věc. Vietnamci se neživili jen prodejem zboží na tržnici, ale i směňováním eur. Při tipování pachatele totiž našli v mobilu zavražděného muže stovky neobvyklých kontaktů.

„Místo jmen tam byly neúplné registrační značky aut z celé republiky,“ dodal v minulosti Charvát. Vyšetřovatelé přišli na to, že právě tato tržnice sloužila jako směnárna lidem, kteří vozili auta z Německa.

A protože se stávalo, že z jednoho bazaru přijíždělo i několik zaměstnanců, bylo pro Vietnamce jednodušší orientovat se podle značek jejich aut, jimiž si jezdili pro německé vozy, než podle jejich jmen.

Pohřešovaná žena

Policie do kalendáře s nevyřešenými zločiny v listopadu zařadila také případ pohřešované Marie Šmídové. Žena je podle policie nezvěstná od 13. listopadu 2006. V době, kdy zmizela, jí bylo sedmdesát let.

Bydlela v Kamenici nad Lipou v okrese Pelhřimov. „Jednalo se o tichou a hodnou paní. Popis pohřešované: výška 155 až 160 cm, hubená postava, rovné černé vlasy s pěšinkou uprostřed, šedé oči,“ uvádí policie ženě.

Policejní kalendář má připomenout vybrané případy, dobu, místa a osoby. „Věříme, že tímto pomůžeme rozvířit pomyslný prach zakrývající dosud nepoznané a nevyřčené, co musí z nitra ven,“ řekl iDNES.cz policejní mluvčí Jakub Vinčálek.

Mluvčí současně poukázal na to, že v souvislosti s opětovným zveřejněním nevyřešených případů v loňském roce policie od veřejnosti obdržela desítky podnětů a informací.

„Mnohé jsme již měli. Ale konkrétně ve třech případech vedly informace od veřejnosti k novému ‚otevření‘ zveřejněných kauz. Bohužel není možné uvést u kterých, protože bychom ohrozili vyšetřování samotné,“ dodal mluvčí.

X X X

Chorvatský ministr obrany se těžce zranil při autonehodě. Druhý řidič zemřel

Chorvatský ministr obrany Mario Banožić byl v sobotu odvolán z funkce poté, co s největší pravděpodobností způsobil nehodu, při níž jeden člověk zemřel a on sám byl těžce zraněn. Informovala o tom agentura AP.

Čtyřiačtyřicetiletý Banožić dnes kolem 6:00 SEČ na vedlejší silnici v blízkosti svého bydliště na východě Chorvatska předjížděl za špatné viditelnosti kamion a srazil se přitom s protijedoucí dodávkou. Řidič dodávky při nehodě přišel o život.

Prokuratura ve východochorvatském městě Vukovar uvedla, že ministrovi byly odebrány vzorky krve a moči k testování. Podle počátečního vyšetřování Banožić „předjížděl jiné vozidlo, aniž prověřil, že to lze provést bezpečně, a bez ohledu na podnebné podmínky“.

„Vzhledem k mimořádným okolnostem jsem Maria Banožiče odvolal z funkce ministra obrany,“ uvedl premiér Andrej Plenković na odpolední tiskové konferenci v Záhřebu. Banožičovy povinnosti dočasně převezme ministr zahraničí Gordan Grlić Radman, dodal premiér.

„Vyjadřujeme soustrast rodině usmrceného,“ uvedl na sociální síti X mluvčí vlády Marko Milić. Dodal, že Banožić není v ohrožení života, i když utrpěl vážná zranění.

 Podle lékařů měl Banožić pohmožděniny hlavy a mozku, je při vědomí a zůstává v nemocnici na pozorování.

Chorvatský zpravodajský portál Index uvedl, že Banožić se zřejmě vydal na lov. Fotografie z místa nehody ukazují jeho auto v deštivém a mlhavém počasí obrácené na bok, vedle je těžce poškozená dodávka, uvedla agentura AP.

X X X

Komora vyloučila lékaře, který měl nutit ženy ke gynekologickému vyšetření. NSS mu přiznal odklad

 Odkladný účinek přiznal Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodnutí o vyloučení praktického lékaře z lékařské komory, protože lékařská praxe je jeho jediná obživa a s vadným chováním přestal. Odklad platí po dobu řízení o kasační stížnosti. Praktik měl bez oprávnění nutit ženy ke gynekologickému vyšetření a nejméně jednu ženu vyšetřil. Lékař argumentoval ztrátou příjmů, milionovými náklady na odstupné a vybavení ordinace a krizí zdravotnictví. Podle lékaře rovněž třetím osobám nevznikla žádná újma.

Vyplývá to z rozhodnutí NSS o kasační stížnosti lékaře proti rozhodnutí čestné rady České lékařské komory v Olomouci o jeho vyloučení.

Čeho se měl praktický lékař dopustit? „Jako praktický lékař v ordinaci v R., ul. D. X, v průběhu roku 2021 nutil nejméně dvě pacientky […] ke gynekologickému vyšetření prováděnému jím osobně, pod pohrůžkou vyřazení těchto pacientek z registrace, ukončení péče o ně či nepřijetí do péče, aniž by měl od Krajského úřadu Jihomoravského kraje uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru gynekologie a porodnictví a aniž by pro zmíněné ukončení péče či nepřijetí do péče byly splněny zákonem stanovené důvody, a u nejméně jedné pacientky […] zmíněné gynekologické vyšetření v lednu 2021 provedl,“ cituje rozsudek z rozhodnutí čestné rady České lékařské komory.

Komora za uvedené jednání udělila lékaři disciplinární opatření v podobě vyloučení, což znamená konec lékařské praxe. Následnou žalobu lékaře Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc v srpnu 2023 zamítl.

Vyloučení lékaře v. krize zdravotnictví

Lékař podal kasační stížnost spolu s návrhem na odkladný účinek. „Pracuje jako lékař již 29 let a byl dosud trestně i profesně bezúhonný. Má hluboký zájem o obor a soustavně se vzdělává, aby mohl pacientům poskytnout nejlepší primární péči. S tím souvisí investice do vybavení ordinace. Výkon lékařské praxe je jediným zdrojem jeho příjmů. Zároveň zaměstnává jednoho lékaře a tři zdravotní sestry. Výkon rozhodnutí soudu pro něj představuje nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout třetím osobám,“ argumentoval před NSS.

„Újmu spatřuje v poškození profesní pověsti, na majetku, ve vyloučení z komory, ztrátě zaměstnání a veškerých příjmů, v nutnosti propustit 4 zaměstnance a vyplatit jim odstupné, v nákladech na pořízení a vybavení tří ordinací ve výši cca 5,7 Kč (zde měl stěžovatel zřejmě na mysli 5,7 mil. Kč – pozn. NSS) a v tom, že 2 900 pacientů ztratí svého praktické lékaře,“ vypočetl lékař následky ukončení praxe.

Podle vyjádření lékaře rovněž nevznikla škoda třetím osobám, pojišťovnám nebo státu, neboť účtuje jen výkony, ke kterým je oprávněn. Zároveň žádá Ministerstvo zdravotnictví o uznání odborné specializace získané ve Švédsku v oboru rodinného lékařství, který mimo všeobecného lékařství zahrnuje rovněž pediatrii a primární gynekologii. „Vyloučení z komory není ve veřejném zájmu s ohledem na současnou krizi českého zdravotnictví,“ uvedl lékař doslova.

Pokud by soud nevyhověl, lékař utrpí újmu

Nejvyšší správní soud nejprve zopakoval tři podmínky, za kterých lze přiznat odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

„Na pořízení a vybavení tří ordinací vynaložil značné finanční prostředky. V důsledku vyloučení z komory ztratí zaměstnání a bude muset propustit zaměstnance a vyplatit jim odstupné. To způsobí újmu na jeho profesní pověsti a na jeho majetku. Má hypoteční úvěr ve výši 7,2 mil. Kč na stavbu nové ordinace. Stěžovatel v této souvislosti doložil soudu pouze tři nepodepsané pracovní smlouvy a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 10. 10. 2023,“ shrnul újmu Nejvyšší správní soud.

Přestože podle soudu lékař nic z toho nedoložil, co by mělo vést k zamítnutí žádosti o odklad, je zjevné, že dotyčný lékař skutečně vykonává lékařskou praxi a vyloučením z Komory přijde o obživu. „Je proto zjevné, že v důsledku vyloučení z komory přijde o zaměstnání, a tedy i o zdroj příjmů k obživě. Již to představuje závažnou a skutečnou újmu hrozící stěžovateli, pokud by soud návrhu na přiznání odkladného účinku nevyhověl,“ uvedl NSS s tím, že požadovat důkaz, že vykonává praxi by byl přepjatý formalismus.

K tomu žaloba na Českou lékařkou komoru měla odkladný účinek, lékař tak mohl dále vykonávat praxi a tuto praxi dále vykonává a bude ji moci vykonávat po dobu řízení před NSS.

Soud: Lékař s jednáním asi přestal

Jak dále soud uvedl, nemohl přehlédnout důvod, pro který byl lékař vyloučen z Komory, tedy údajné nucení žen ke gynekologickému vyšetření „prováděném jím osobně pod pohrůžkou vyřazení těchto pacientek z registrace, ukončení péče o ně či nepřijetí do péče“, a to bez splnění zákonných podmínek.

S odkladným účinkem bude lékař dále vykonávat praxi a mohl by znovu nutit pacientky ke gynekologickému vyšetření, nastolil Nejvyšší správní soud úvahu, kterou vzápětí vyvrátil: „Z ničeho však nevyplývá, že je hrozba této újmy v současné době skutečná,“ uvedl soud s tím, že jde o skončení jednání z roku 2021. „Lze proto předpokládat, že stěžovatel s jednáním, které mu je kladeno za vinnu, přestal,“ uvádí NSS doslova.

Pacienti by ztratili doktora

Za této situaci je podle Nejvyššího správního soudu újma vzniklá lékaři znemožněním vést praxi nepoměrně vyšší než újma, která vzniká třetím osobám odkladem jeho vyloučení z Komory.

„Nadto pokud by Nejvyšší správní soud kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek, tak by mohla vzniknout újma pacientům stěžovatele tím, že by neměli praktického lékaře. To, že je v tuzemsku nedostatek praktických lékařů, představuje podle soudu obecně známou skutečnost. I z tohoto důvodu je proto namístě odkladný účinek přiznat,“ uvádí Nejvyšší správní soud.

Přiznání odkladného účinku proto není v rozporu s veřejným zájmem, uzavřel své rozhodnutí Nejvyšší správní soud.

Asistentka soudu naopak s odkladem neuspěla

Opačné rozhodnutí vydal Nejvyšší správní soud letos v červenci, když nepřiznal odkladný účinek ženě zaměstnané jako asistentka Městského soudu v Praze, neboť jí univerzita odebrala vysokoškolský titul kvůli opsané diplomové práci.

Také v tomto případě žena namítala, že u ní dojde ke ztrátě obživy a také v tomto případě „nedoložila, že skutečně jako asistentka soudu působí“. Podle soudu nezvládla důkazní břemeno a soud není od vyhledávací činnosti. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 FILIP SALAČ VYBOJOVAL PŘÍMÝ POSTUP, ALE V KVALIFIKACI HO ZASTAVIL PÁD

Poslední podnik zámořského turné mistrovství světa silničních motocyklů probíhá o tomto víkendu v malajsijském Sepangu. Filip Salač je po sedmnácti odjetých závodech na průběžném 9. místě a na svém kontě má 108 bodů. Na asijských tratích ale bojuje více s nastavením motocyklu než se svými soupeři. Stejné to bylo také po dvou úvodních volných trénincích, po kterých byl sedmnáctý. Třetí trénink mu sice zajistil postup do elitní kvalifikace, ale v jejím úvodu spadl a do bojů o pole position už nezasáhl.                                          

Filip Salač zajížděl v pátek časy nad hranicí 2:07.000 a zásadní zlepšení přineslo až sobotní ráno, když se dostal na 2:06.0720. Poslední tréninkovou jízdu přerušily dvě červené vlajky a závěrečných 16 minut ovlivnilo několik pádů a žlutých vlajek. Filip skončil v kombinaci na postupovém 9. místě a nastupoval až do hlavní kvalifikace. Jeho snahu o rychlé kolo ukončil hned v úvodu pád v sedmé zatáčce.

„Včera jsme se opět potýkali s nastavením, ale dnes to bylo mnohem lepší. Ráno se nám podařilo zrychlit, a i když to nebylo ideální kolo, čas stačil na přímý postup do Q2. Vycházel mi dobře hlavně třetí a čtvrtý sektor, na motorce jsem se cítil dobře a po několika nevydařených závodech jsem si jízdu zase mohl užívat. V prvním kvalifikačním kole jsem málem spadl, to jsem ještě ustál, bohužel ve druhém už ne. Mrzí mě to, ale závod je zítra a myslím si, že na body máme slušnou šanci. Doufám, že to dopadne dobře,“ řekl po kvalifikaci Filip Salač #12.

Jednadvacetiletý jezdec týmu QJ MOTOR GRESINI RACING odstartuje do závodu kategorie Moto2 z šesté řady. Kvalifikaci vyhrál Fermín Aldeguer, druhé místo obsadil Celestino Vietti a třetí skončil Manuel Gonzalez. Jan Koudelka, AMK

X X X

FILIP SALAČ SI V SEPANGU V  NEDELi  DOJEL PRO DVA BODY

Dnešní sedmnáctikolový závod kategorie Moto2 začal poměrně dramatickým pádem Manuela Gonzaleze. Jezdec i motocykl zůstali ve stopě, kolizi se naštěstí celé startovní pole stačilo vyhnout, mnozí však za cenu ztráty několika pozic. Také Filip Salač musel svůj Kalex narovnat a závod rozjížděl až z 26. místa. Šachovnicovou vlajku protnul nakonec na 14. pozici a připsal si další dva mistrovské body.

Malajská velká cena kategorie Moto2 odstartovala za velkého vedra a vysoké vzdušné vlhkosti. V průběhu závodu došlo k několika pádům a startovní pole se roztrhalo na několik skupin. Filip Salač postupoval k bodovým pozicím, v šestém kole byl už na patnácté příčce. V závěru závodu se po chybě Lopeze posunul na konečné 14. místo.

„Start se mi celkem podařil, bohužel hned mezi první a druhou zatáčkou spadl Gonzalez a musel jsem se vyhýbat venkovní stopou. Jezdci, kteří byli na vnitřku, toho využili a předjeli mě. Při nájezdu do čtvrté zatáčky jsem byl skoro poslední. Pak to byla trochu stíhací jízda. Když mě předjel Arbolino, zkoušel jsem se ho držet, ale neměl jsem úplně nejlepší pocit z motorky a ke konci závodu se opět přihlásil arm pump. Pak už jsem se snažil hlavně dojet. Spokojený pochopitelně nejsem, ale dva body jsou lepší, než výsledky z minulých třech závodů. To nejhorší snad máme za sebou, už se těším na Katar a Valencii, kde to mám rád. Díky všem za podporu,“ zhodnotil dnešní den v Malajsii Filip Salač #12.

Závod kategorie Moto2 vyhrál po perfektním výkonu Fermín Aldequer, druhý dojel Pedro Acosta, který se může už dva závody před koncem šampionátu radovat z titulu mistra světa. Třetí místo a první bednu v Moto2 vybojoval Marcos Ramirez.

Jan Koudelka, AMK