Rusko ho chce „sledovat“. V saúdskoarabské Džiddě začalo jednání diplomatů a vládních poradců asi čtyř desítek zemí, jehož cílem dohodnout základní principy ukončení ruské války na Ukrajině. Informoval o tom server televize Al-Arabíja.

Po skončení jednání, který by mělo být dvoudenní a jehož se neúčastní zástupce Ruska, pravděpodobně nebude závěrečné prohlášení, informovala agentura DPA s odkazem na svůj zdroj ze saúdskoarabského ministerstva zahraničí. Podle Rijádu je cílem rozhovorů „výměna názorů a úhlů pohledu“ na řešení války na Ukrajině.

Rusko pozvání nedostalo, Kreml ale ke schůzce řekl, že ji bude sledovat. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová tento týden obvinila západní mocnosti, že se schůzkou v Džiddě snaží vytvořit protiruskou koalici.

Hlavním cílem schůzky je přesvědčit velké země rozvojového jihu ke společnému postoji se Západem ohledně řešení konfliktu na Ukrajině.

Podle kanceláře ukrajinského prezidenta mají diplomaté, experti a poradci hlav států v Džiddě projednat desetibodový mírový plán prezidenta Volodymyra Zelenského a dohodnout termín, místo a agendu mírového summitu, který by se podle Zelenského mohl uskutečnit na podzim. Důležitým bodem mírového plánu je požadavek na stažení ruských vojsk z Ukrajiny.

Zelenskyj tento týden podle listu The Kyiv Independent uvedl, že schůzka v Džiddě je druhou fází jeho třífázového plánu. První byla schůzka zahraničních ambasadorů koncem června v Kodani, z níž rovněž nebyl veřejný výstup. Třetí fází má být mírový summit.

Kromě západních zemí se schůzky v Džiddě účastní například též zástupci Indie nebo Brazílie, kteří stran války na Ukrajině zaujímají spíše neutrální postoj. Účast avizoval v pátek i zástupce Číny, která je dlouhodobým partnerem Moskvy. Česko na jednání zastupuje náměstek ministra zahraničí Jan Marian.

Koncem června se v Kodani sešli zástupci Indie, Turecka a Jihoafrické republiky se zástupci Ukrajiny a několika významných evropských zemí. Na dálku se k nim připojil i poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Na schůzku v Džiddě Saúdská Arábie a Ukrajina pozvaly také představitele Egypta, Indonésie, Mexika nebo Zambie.

X X X

Vojáci Ruska zasáhli transfuzní centrum. Budova hoří, na místě jsou mrtví

Ruské jednotky zasáhly transfuzní centrum v Kupjansku, na místě jsou mrtví. „Tento válečný zločin vypovídá vše o ruské agresi,“ uvedl k útoku prezident Volodymyr Zelenskyj. V saúdskoarabské Džiddě začalo jednání čtyř desítek zemí, jehož cílem je dohodnout základní principy ukončení ruské války na Ukrajině. Rusko se neúčastní. Východní fronta nadále patří mezi epicentra bojů na Ukrajině. Zejména na bachmutském směru ukrajinské obranné síly zadržují nepřátelské jednotky, u Avdijivky odrazily ruské útoky.

 Ruská naváděná bomba v sobotu večer zničila transfuzní centrum ve městě Kupjansk ve východoukrajinské Charkovské oblasti. Na místě jsou mrtví a zranění, informoval podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na místě vypukl požár, který likvidují hasiči. „Tento válečný zločin vypovídá vše o ruské agresi,“ prohlásil Zelenskyj.

 Dvoudenního jednání v Saúdské Arábii se kromě západních zemí mají účastnit například i zástupci Indie nebo Brazílie, které ohledně války na Ukrajině nezaujaly vyhraněný postoj. Dorazit má i zástupce Číny, která dlouhodobě Moskvu spíše podporuje. Rusko pozvání nedostalo, Kreml ale ke schůzce řekl, že ji bude „sledovat“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová tento týden obvinila západní mocnosti, že se schůzkou v Džiddě snaží vytvořit „protiruskou koalici“.

Hlavním cílem schůzky je přesvědčit velké země rozvojového jihu ke společnému postoji se Západem ohledně řešení konfliktu na Ukrajině. Podle kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mají diplomaté, experti a poradci hlav států projednat Zelenského desetibodový mírový plán pro Ukrajinu a dohodnout termín, místo a agendu mírového summitu. Ten by se podle Zelenského mohl uskutečnit na podzim.

 „Na bachmutském směru zadržují ukrajinské obranné síly nepřítele u Kliščiivky a Kurdiumivky. Více než 10 osad bylo zasaženo ruskými dělostřeleckými údery. Ve směru na Avdijivku ukrajinští bojovníci pod rozsáhlou dělostřeleckou palbou a leteckými údery úspěšně odrazili ruské útoky u Avdijivky v Doněcké oblasti. Ve směru na Marjinku ukrajinské síly nadále zadržují ruský nápor u města a Krasnohorivky,“ uvádí ve svém pravidelném hlášení Generální štáb Ukrajiny.

Jak uvedla náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová, východní fronta nadále pro nepřítele zůstává epicentrem bojů. „Tam se nacházejí strategické směry jeho ofenzivy. Nepřítel věří, že úderem na východě bude moci zvrátit průběh fronty. Cílem nepřítele je odlákat ukrajinské síly od ofenzivy a prolomit naši obranu v těchto oblastech,“ sdělila podle webu Ukrinform.

„Celý svět viděl, že Putinův režim a jeho Rusko nejsou schopny ochránit vlastní území, vlastní hlavní město, a dokonce ani objekty související s bezpečnostním a obranným sektorem,“ prohlásil mluvčí hlavního zpravodajského ředitelství ukrajinského ministerstva obrany Jusov. Výbuchy dronů v Moskvě jsou podle něj „mimořádně velkou antireklamou pro Rusko jako potenciálního dodavatele a prodejce zbraní“, dodává podle webu Ukrinform.

Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) mohli zhruba měsíc po své žádosti prohlédnout střechu Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují ruské jednotky. Žádné výbušniny či miny na střeše budov dvou reaktorů nenalezli, uvedla MAAE. Na konci července informovala, že její inspektoři odhalili protipěchotní miny nastražené kolem areálu elektrárny.

X X X

Válka dronů. Bezpilotní letouny jsou postrachem pro vojáky, zásobování i dělostřelectvo

Zaznamenat nepřítele a navést na něj palbu. To je hlavním úkolem bezpilotních prostředků ve válce na Ukrajině. S operátory, kteří mají tyto stroje na starosti uprostřed válečné vřavy, hovořil vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno přímo na frontě u města Bachmut.

Jízda do Bachmutské oblasti může působit jako hra na kočku a myš s ruskými dělostřeleckými jednotkami. Reportér Matyáš Zrno natáčel u zničeného mostu, který dříve sloužil jako cesta do Bachmutu.

 Na místě se nachází mnoho zničených vozů. „Vraky možná nejspíše ani nebudou důsledkem vedení bojových operací jako spíše toho, že jednotky se přesouvají nejčastěji v noci a s vypnutými světly, aby na sebe co nejméně strhávaly pozornost,“ vysvětlil Zrno. „Pokud daný terén neznají, může celý přesun skončit velmi špatně,“ dodal.

 Přesto musí na frontu u Bachmutu směřovat neustálý přísun zbraní či jiných zásob. Ruské drony na tato zásobovací vozidla navádějí palbu. Úkolem ukrajinských bezpilotních letounů je naopak lokalizovat postavení nepřátelského dělostřelectva.

„Výzvědné drony se využívají k průzkumu, aby koordinovaly palbu dělostřelectva,“ popisuje funkce letounu jeho operátor, vystupující pod přezdívkou Krasavec. Stroj doletí až osm kilometrů daleko, ale zmapuje území na dalších 15 kilometrech v okolí. Disponuje kamerou s až dvousetnásobným zvětšením a zabudovanou termovizí. „Člověka rozezná na 12 kilometrů,“ specifikuje možnosti dronu jeho operátor.

I z toho důvodu jsou vojáci často schovaní v podzemí. Proti bezpilotním letounům však existuje obrana. „Rusové proti nim nasazují prostředky radioelektronického boje. S pomocí našich inženýrů však této taktice předcházíme,“ sdělil redakci CNN Prima NEWS ukrajinský bojovník. Podle něj vyžaduje práce s dronem velkou zručnost a opatrnost, jelikož je snadné o něj přijít.

Tyto bojové prostředky stojí okolo milionu korun, přičemž jejich ztráta není ničím neobvyklým. Právě z toho důvodu ukrajinská armáda neustále vybírá peníze na nové bezpilotní letouny.

 X X X

 ČNB upravila prognózy. Tuzemská ekonomika si pohorší, inflace se ale má snížit

Česká národní banka (ČNB) zhoršila v nové prognóze výhled vývoje české ekonomiky.Zdroj: CNN Prima NEWS

Česká národní banka (ČNB) zhoršila v nové prognóze výhled vývoje české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní letos vzroste o 0,1 procenta, přičemž ještě v květnu předpokládala růst 0,5 procenta. Centrální banka současně upravila odhad celoroční inflace k lepšímu. Její hodnota by tak podle odhadů měla dosáhnout 11 procent. Peněžní instituce ještě na konci letošního jara předpokládala, že inflace bude činit 11,2 procenta.

„Letos bude ekonomika stagnovat. Domácí poptávka se ve druhé polovině roku odrazí ode dna,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Hospodářské oživení by podle centrální banky mělo přijít až v příštím roce, kdy bude růst HDP 2,3 procenta. I v tomto případě však došlo k úpravám prognóz, a to směrem dolů oproti květnu, kdy se očekával tříprocentní růst. V roce 2025 podle zprávy ČNB vzroste HDP o 2,7 procenta.

 Meziroční inflace, která byla v červnu 9,7 procenta, bude podle Michla v nadcházejících měsících pokračovat v poklesu. Ten se však v říjnu zastaví. Důvodem bude loňské statistické započítání vládního úsporného tarifu jako snížení cen elektřiny a plynu. V příštím roce se meziroční inflace dostane ke dvěma procentům, Nad třemi procenty však zůstane jádrová inflace, zahrnující komodity, které reagují na cenovou regulaci, či potraviny a pohonné hmoty, jež podléhají velkým cenovým výkyvům. Taková hodnota se nachází mimo toleranční pásmo ČNB.

Průměrná inflace v příštím roce by měla být podle ČNB 2,1 procenta, proti předchozí prognóze odhad nezměnila. V roce 2025 centrální banka očekává celoroční růst spotřebitelských cen o 1,7 procenta.

Centrální banka ve čtvrteční prognóze také předpokládá slabší hodnotu koruny, než jakou očekávala v květnu. Letošní průměrný kurz by měl být 23,90 CZK/EUR. V předchozí predikci instituce očekávala 23,70 CZK/EUR. V příštím roce by měl průměrný kurz oslabit na 24,70 CZK/EUR, zatímco předcházející prognóza ČNB počítala s kurzem 24,30 CZK/EUR.

Michl zdůraznil, že centrální banka má nadále zájem o silnou korunu, a to z toho důvodu, že měna pomáhá tlumit vnější inflační tlaky. Podle něj je však nezbytným předpokladem také silná domácí ekonomika.

Schillerová: Za špatné ekonomické výhledy mohou „procyklické“ kroky vlády

Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) aktualizovaná prognóza souzní se současnou ekonomickou stagnací v tomto roce. Špatné výhledy v oblasti financí tak přisoudila „procyklickým krokům vlády Petra Fialy“, jak uvedla ve svém twitterovém příspěvku.

X X X

 ZÁTAH   POLICISTŮ  NA  DROGY  V  AUTOBUSU

Ven a do řady. Policejní zátah na drogy vyvolal emoce.

Zastavený autobus, seřazení pasažéři a na silnici vyskládané batohy. Důkladná policejní kontrola na hudebním festivalu Let It Roll rozpoutala vlnu reakcí na sociálních sítích. Někteří tah proti drogovým dealerům kvitují, jiní mluví o nesmyslné šikaně účastníků akce. Podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše podobné plošné kontroly nedávají smysl, ministr vnitra Vít Rakušan pak slíbil, že postup policie prověří. Strážci zákona na konto kritiky oznámili, že od začátku festivalu zabavili velké množství drog a zadrželi i uprchlého vězně.

Vášně vzbudily především záběry policie, jak velice důkladně kontroluje cestující v autobuse, který zajišťoval kyvadlovou mezi Milovicemi a festivalem. Podle svědků byli pasažéři seřazeni do dvou řad, poté mělo následovat prohledávání zavazadel. Na místě byl i vycvičený pes. Podle některých uživatelů na sociálních sítích byla policejní kontrola přehnaná a hraničila se „šikanou“.

 Policie na kritiku zareagovala s vysvětlením, že v případě daného autobusu šlo o vytipované vozidlo. „Společně s Celní správou jsme obdrželi informace o cizinci, který měl mít u sebe větší množství drog. Tato informace se potvrdila a kromě ‚známých‘ látek (extáze, pervitin, kokain) jsme objevili i takové, které na místě nešlo detekovat, a byly proto zajištěny a převezeny na expertizu,“ hájila policie svůj postup proti hříšníkům.

 Kriminalisté zahájili trestní řízení v téměř 20 případech, všechny se týkaly držení většího množství drog. Během kontrol souvisejících s festivalem policisté už ve čtvrtek zadrželi uprchlého vězně a řešili několik přestupků.

Forma kontroly se ovšem nelíbí především Pirátům. Na konto zastaveného kyvadlového autobusu se vyjádřil i jejich předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který na svém Facebooku sdílel také dřívější pirátská stanoviska.

„Policie a celní správa začala při cestách na letní festivaly namátkově kontrolovat návštěvníky, jestli si s sebou nepřivezli např. konopí. To asi aby nikdo neměl alternativu k legálním drogám, jako je třeba alkohol. Ten se na festivalech konzumuje v neomezeném množství, na přímém slunci a často může za kolapsy kvůli dehydrataci, způsobuje agresi apod. To je ale v pořádku. Alkohol nevadí. Jiné látky jo,“ citoval Bartoš.

Na jednu stranu souhlasí s kontrolou střízlivosti řidičů, kteří míří z festivalu, plošné testování a ohledávání všech ale považuje za kontraproduktivní. „Vždycky to tak bylo, je a bude, že člověk, který chce ‚něco‘ sehnat, zkrátka to vždycky sežene. Léta marného boje jménem ‚válka proti drogám‘ nám dávají za pravdu. A když policie někomu zabaví alternativy k alkoholu při cestě na festival, akorát zvýší poptávku přímo na festivalu a šanci, že lidé nakoupí od neověřeného zdroje něco nebezpečného. Prostě to nedává smysl,“ podotkl.

Prověříme to, slíbil Rakušan

Smysl by podle něj mělo snižovat rizika, například vytvořením tzv. bezpečných zón pro lidi, kteří nejsou ve své kůži, varovat před nebezpečnými kombinacemi látek či podpořit anonymní testy. „Při regulaci se máme řídit reálnou rizikovostí jednotlivých látek, nikoli zastaralými předsudky, které jsou už dávno vyvráceny vědou. Omezení represí a důraz na prevenci a snižování škod je jediná správná cesta,“ dodal na závěr.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek večer uvedl, že si na celý případ posvítí. „Podle informací, které v tuto chvíli mám, měla policie informaci o výskytu drog v tomhle konkrétním autobusu, a požádala proto celní správu o jeho kontrolu. Při té byly zajištěny mimo jiné tvrdé drogy. Další informace o zásahu si v pondělí vyžádám od policejního prezidenta, kterého jsem už teď požádal, aby nechal prověřit, jestli byl postup ze strany policie adekvátní. Předpokládám, že postup celní správy obdobně nechá prověřit ministr financí,“ oznámil na Twitteru.

 X X X

LIDÉ  V  ČR  V  NOUZI,  BEZ  PENĚZ,  VINA  FIALY  A   KOALICE

Klienti vybírají ve velkém peníze ze stavebního spoření. Mohou za to i vládní škrty

Vládní škrty a nejistota okolo stavebního spoření se už podepsaly na hospodaření stavebních spořitelen. Lidé z nich v poslední době ve velkém stahují peníze. Loni si od nich klienti vybrali více než třicet miliard korun, letos jen za první čtvrtletí se naspořená částka snížila o dalších deset miliard. Podpora ze strany státu, která dříve činila čtyři miliardy korun, by se v souvislosti s vládními škrty měla snížit až o polovinu.

 „Dalo by se říct, že klienti téměř přestali uzavírat nové spořicí smlouvy, a pokud se již rozhodnou nějaké uzavřít, pak se jedná o smlouvy k překlenovacím úvěrům stavebního spoření,“ sdělil Jan Brejla, obchodní ředitel společnosti Partners.

 V českých spořitelnách mají lidé stále přes tři sta miliard korun. Od výše vkladů se odvíjí, kolik mohou spořitelny rozpůjčovat na úvěrech. Vedle snížení státní podpory, která nejspíše klesne z maximálně dvou tisíc na tisícovku, chce vláda zkoumat i to, k čemu lidé naspořené peníze využijí. Loni stát poslal na podporu stavebního spoření přes čtyři miliardy korun.

Odliv vkladů stavebních spořitelen podle údajů ministerstva financíZdroj: CNN Prima NEWS

Vládní změny by měly ušetřit více než polovinu této sumy. Kromě úvěru budou spořitelny také poskytovat poradenství okolo dotací. Definitivní změny ve stavebním spoření mají politici potvrdit na podzim. Opozice kritizuje hlavně to, že se snížení příspěvku má týkat mimo jiné i smluv, které byly již uzavřeny před schválením těchto úprav.

Podle poslance Michaela Kohajdy (KDU-ČSL) budou stavební spořitelny nově spolupracovat úžeji se státem. Poslanec Patrik Nacher (za ANO) v reakci na tuto skutečnost uvedl, že je připravený navrženou změnu dokonce napadnout u Ústavního soudu.

„Není možné na jednu stranu říct, že v těchto případech existuje šestiletá vázací doba, během níž nesmíte naspořené peníze vybrat, ale máte zaručený příslib. Státní příspěvek se po třech či čtyřech letech najednou takto změní,“ oponuje Nacher.

 X X X

 Ukrajinci vyrábějí bomby za pomocí 3D tiskáren. Fungují i proti obrněncům

Ukrajinci vyrábějí bombové pláště prostřednictvím 3D tiskáren. Přidávají do nich výbušniny a kovové šrapnely. Ukrajinští vojáci takový materiál pak používají proti pěchotě i obrněným vozidlům. Výhodou bomb vytvořených za pomoci 3D tiskárny je jejich dostupnost, různorodost tvarů a nízká cena.

Nejnovější zbraně Ukrajiny ve válce s Ruskem: bomby vytištěné na 3D tiskárně | foto: Getty Images

Před třemi měsíci Ljoša se svými přáteli vyvinuli 800gramovou protipěchotní bombu nazývanou Králík. Skupina využila 3D tiskárny, aby vytvořila plášť bomby, kterou naplnila trhavinou C4 a ocelovými šrapnely. Podle Ljoši jsou šrapnely schopné se prořezat dřevěnými prkny jako máslem.

Ljoša se svým týmem vyrobí okolo tisíce těchto bomb každý týden. Ukrajinský vojenský činitel, který působí jako armádní kontakt pro skupinu, by jich ale potřeboval každý den 1 500. Jiná skupina Druk Army uvádí, že jich vyrobila více než 30 tisíc za uplynulé čtyři měsíce a produkce se zvyšuje.

Podle listu The Economist tito amatérští tiskaři reagují na nedostatek továrně vyráběné munice. Ukrajinci ale mají k dispozici poměrně velké množství surových výbušnin, čehož využívají při výrobě improvizovaných zbraní.

Ukrajincům pomáhají i amatéři ze zahraničí. Podle Janise Ozolse z lotyšské pobočky skupiny 3D tiskařů Wild Bees na Ukrajinu od listopadu 2022 z Evropy přišlo 65 tisíc bombových plášťů. Ukrajinští pohraniční celníci nad tím přivírají oči, zboží klasifikují jako hračky či svícny.

Bomby dokážou zabíjet i 20 metrů daleko

Bomby určené k zabíjení pěchoty obsahují centrální válec, do něhož se vkládají výbušniny. Prostor kolem něj je vyplněn kovovými úlomky, které jsou po výbuchu bomby vymrštěny ven. Na počátku vývojáři bomb používali jako šrapnely hřebíky, teplo je ale při výbuchu částečně odpařilo, tak sáhli k větším kusům kovu. Nejlépe se osvědčila kuličková ložiska, která jsou ale drahá a je jich nedostatek.

Podle Djuka, ukrajinského vojáka bojujícího na Doněcku, dovedou pětikilogramové bomby zabít odkryté členy pěchoty 20 metrů od místa dopadu. „Vojenské drony na ruské vojáky pouští okolo 200 bomb odlišných typů a velikostí,“ uvádí Djuk.

Výrobci bomb se aktuálně snaží posunout vzdálenost zásahu nepřátelských vojáků šrapnely. K testování používají softwarové modely, aby určili, pod jakými úhly a jakého typu jsou kovové úlomky nejúčinnější a nejničivější.

Některé z bomb jsou údajně schopné i zničit obrněná vozidla, tvrdí ukrajinští operátoři vojenských dronů. Na střechu tanků, kde je tenčí pancíř, vrhají bomby o váze půl kilogramu.

V takovýchto zařízeních jsou do speciálně navrženého kuželovitého tvaru slisovány měď a hliník. Při výbuchu se kovy promění v tenký proud přehřáté plazmy, schopné si prorazit cestu pancířem. The Economist připomíná, že podobnou techniku používá řada komerčních protitankových zbraní.

Hlavní výhodou 3D tisku je, že je vytištěný materiál velmi levný. Navíc jej lze vyrobit v různých velikostech. Tiskaři upozorňují, že nevýhodou je velká různorodost komponentů komplikující logistiku. Snaží se tedy o standardizaci produkce, aby se těmto potížím co nejvíce vyhnuli.

Další využití 3D tiskáren

Česká firma vyrábějící 3D tiskárny Prusa Research se po vypuknutí války na Ukrajině rozhodla soustředit na lékařské a humanitární uplatnění tiskáren, protože v případě přímého vojenského využití se obávala vysokého rizika zneužití. Připouští ale, že existuje spousta modelů, které lze do jisté míry využít i méně mírumilovným způsobem, jako třeba součástky létajících dronů.

Ukrajinci používají 3D tiskárny i k dalším účelům. List The Washington Post v dubnu psal, že si kvůli nedostatku vyráběli munici na 3D tiskárnách v tajných laboratořích. Využívali přitom nevybuchlé ruské munice, které rozebrali a vytvořili nové, alternativní střelivo.

X X X

Ukrajinský dron s 450 kily TNT zasáhl ruský tanker. Zčásti ho zatopil

Námořní dron zasáhl v noci na sobotu ruský tanker v blízkosti Kerčského průlivu mezi Krymem a Ruskem. Stroj je poškozen a podle některých zdrojů nemůže samostatně dále plout. Podle stanice BBC stojí za útokem ukrajinská tajná služba SBU a námořnictvo. Kyjev se zatím oficiálně k útoku nevyjádřil.

„V noci na sobotu podnikla Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) společně s námořnictvem speciální operaci, při které odpálila ruský tanker SIG přepravující palivo pro ruskou armádu,“ sdělily agentuře Interfax-Ukrajina zdroje z tajné služby.

Ty zároveň tvrdily, že akci provedly v ukrajinských teritoriálních vodách. Podle zdroje stanice BBC ukrajinská tajná služba a námořnictvo použily námořní dron a 450 kilogramů trhaviny TNT. Podobné informace přinesly později agentury Reuters a AP, rovněž s odvoláním na anonymní zdroje.

 

Agentura Ukrinform dříve uvedla, že zasažený tanker SIG údajně dodával letecké palivo z Ruskem anektovaného poloostrova Krym do Sýrie, za což byl zařazen na sankční seznamy USA. Nejedná se o civilní plavidlo, takže spadá pod zákaz ukrajinského ministerstva obrany ohledně přepravy vojenského nákladu, píše Ukrinform Tanker podle něj v oblasti kotvil po připlutí z Turecka.

Ruská státní agentura TASS píše, že tanker napadla ukrajinská strana a utrpěl trhlinu v oblasti strojovny. K úniku paliva nedošlo, plavidlo je na hladině, uvádí tato agentura. K tankeru podle ní připluly dva remorkéry, které se do oblasti přesunuly z ruského černomořského přístavu Novorossijsk.

O poškození lodi informuje také ruská agentura Interfax, podle níž bylo na palubě jedenáct lidí a nikdo nebyl zraněn. Moskvou dosazený šéf okupační správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov ale uvedl, že několik členů posádky utrpělo zranění kvůli rozbitému sklu.

Prohlášení stran konfliktu nelze nezávisle ověřit. USA uvalily sankce na tento tanker a jeho majitele, petrohradskou společnost Transpetročart, roku 2019 za zásobování ruských sil v Sýrii leteckým palivem.

Stanice BBC nebo účet Osinttechnical, jenž se zabývá analýzou otevřených válečných dat, mezitím zveřejnily video, které údajně dnešní útok na tanker zachycuje. BBC k záběrům uvádí, že je poskytl zdroj z ukrajinské tajné služby. Už dříve se na sociálních sítích objevily fotografie ukazující poškození plavidla, které bylo zčásti zatopeno, a to včetně strojovny.

Reuters dříve informoval o explozích, které bylo slyšet poblíž Krymského mostu, jenž spojuje anektovaný ukrajinský poloostrov s pevninským Ruskem. Zřejmě souvisely s útokem na tanker. Most poškozen není, provoz na něm byl ale na několik hodin přerušen.

Šéf SBU Vasyl Maljuk v sobotu prohlásil, že ukrajinské operace prováděné v ukrajinských teritoriálních vodách jsou zcela legitimní.

„Jakékoliv exploze, které zasahují ruské lodě nebo Krymský most, jsou naprosto logickým a účinným krokem ve vztahu k nepříteli,“ uvedl Maljuk a dodal, že pokud Rusko chce, aby výbuchy ustaly, má jedinou možnost – stáhnout se z ukrajinských vod a pevniny.

Zásadní rána, míní Londýn o výsadkové lodi

Ukrajinská tajná služba SBU o den dříve uvedla, že v noci na pátek při operaci u ruského černomořského přístavu Novorossijsk zasáhla ruskou výsadkovou loď třídy 775 Oleněgorskij Gorňak, které vážně porušila trup a plavidlo proto nemůže provádět bojové úkoly.

O útoku dvou ukrajinských námořních dronů na novorossijskou námořní základnu dříve informovalo ruské ministerstvo obrany, o škodách se však nezmínilo a tvrdilo, že se ukrajinský útok podařilo odvrátit.

Britské ministerstvo obrany ale v sobotu ráno uvedlo, že zasažení plavidla Oleněgorskij Gorňak je pro Černomořskou flotilu „významnou ranou“.

„Loď téměř jistě utrpěla zásadní škody a je největším ruským plavidlem vážně poškozeným nebo zničeným od potopení křižníku Moskva dne 13. dubna 2022,“ konstatovalo ministerstvo s odkazem na zkázu ruské vlajkové lodi.

Výsadkové plavidlo podle Londýna patří k Severní flotile, nicméně tu černomořskou posílilo po ruské invazi na Ukrajinu a často zajišťovalo vojenskou nebo civilní přepravu mezi Ruskem a Krymem.

 Střety v Černém moři nabraly na intenzitě poté, co Moskva v červenci neprodloužila takzvané obilné dohody. Ty umožňovaly vývoz ukrajinských potravin přes Černé moře. Rusko poslední dobou zintenzivnilo útoky na ukrajinské černomořské přístavy. Tento týden zaútočilo na ukrajinský přístav Izmajil na Dunaji, kde zničilo tamní sklady obilí.

X X X

Válčíme proti dvěma nepřátelům, míní Ukrajinky. Kromě Ruska i se stereotypy

Ačkoli se postavení žen v ukrajinské armádě mění k lepšímu, podle vojaček stále přetrvává řada problémů. Kromě absence vybavení přizpůsobeného ženám zmiňují nedostatek respektu a naslouchání ze strany mužských kolegů, zejména těch na vyšších pozicích. „Musíme bojovat proti dvěma nepřátelům najednou. Prvním je Rusko, druhým řada stereotypů,“ líčí.

Iryna Malcevová se jen tak tak držela na nohou, zatímco v kyjevském kostele přihlížela zádušní mši za svou dceru Eleonoru, plukovnici ukrajinské armády. Čtyřiatřicetiletá žena patřila k dvanácti vojákům, kteří v minulém týdnu zahynuli při ruském ostřelování města Orichove v Záporožské oblasti.

Od vypuknutí ruské invaze přišla o život už nejméně stovka ukrajinských vojaček a 500 utrpělo zranění. „Byla plamenem, který jsem následoval. Vždy dělala to, co považovala za správné. Potřebujeme v armádě více žen, jako byla Elja,“ uvedl na bohoslužbě seržant z jejího útvaru.

Její další spolubojovník ale deníku The Guardian řekl, že přestože podřízení Malcevovou respektovali a poslouchali, o vysokém velení „se to říci nedalo“. „Máme normy jako NATO, ale sovětský systém a mentalitu. Kdyby Eleonoru poslouchali, ona a další nemuseli zemřít,“ prohlásil.

V ukrajinské armádě slouží na padesát tisíc žen, z toho asi pět tisíc na frontě. Ačkoli ukrajinské ministerstvo obrany podtrhává obraz obránců a obránkyň bojujících společně proti nepříteli, z rozhovorů s vojákyněmi vyplývá, že se ženám stále nedostává stejného respektu a zacházení.

To potvrzuje i sedmadvacetiletá seržantka Nadija Haranová, která v armádě slouží od roku 2017 – ukrajinská legislativa až o rok později umožnila zařazovat ženy na bojové pozice. „Existuje rovnost na papíře, ale v praxi je to jiné. Potřeby žen, ať už jde o uniformu, neprůstřelnou vestu, hygienu či kariérní postup, nejsou považovány za prioritu a mnozí muži v armádě je považují za provokaci,“ řekla Haranová, která se účastnila bojů u Bachmutu či Soledaru.

„Řekla bych, že musíme bojovat proti dvěma nepřátelům najednou. Jedním z nich je Rusko, druhým řada stereotypů a stigmat, kterým denně čelíme. Jediné místo, o němž můžu říci, že jsem se s nimi nesetkala, bylo na frontě. Protože tam jsou všichni zatraceně zaneprázdnění bojem,“ dodala.

„Ve společnosti panuje názor, že se ženy hlásí do armády, aby si tam našly manžela,“ popsala stanici BBC Jevgenija Velyká z charitativní organizace Arm Women Now, která poskytuje pomoc ukrajinským vojačkám.

Rovněž uvedla, že jí některé z žen pověděly o případech fyzického týrání v armádě. „Neznáme rozsah problému, protože ne každá vojačka promluví,“ dodala. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Malyarová BBC řekla, že se jedná jen o „několik případů“ v kontrastu se stovkami tisíc vojáků.

Ženám chybí uniformy, boty i vesty

Problém pro ukrajinské vojákyně stále představuje také něco tak samozřejmého jako jsou uniformy. Ženy se musí spokojit s těmi určenými pro muže, koupit si vlastní nebo požádat o asistenci některou z charitativních organizací na pomoc ženám v armádě.

K dostání v armádě nejsou ani přizpůsobené neprůstřelné vesty, takže jsou vojačkám často příliš těsné na hrudníku, což vede k jejich vyklenutí na břiše a obnažení životně důležitých orgánů. „Musela jsem si koupit vlastní vestu, protože z té nafasované mě bolela záda,“ popsala šestadvacetiletá poručice Kateryna Myrončuková z ukrajinské 36. brigády.

Potíž je také s obuví. „Je velký problém sehnat armádní boty s menší velikostí,“ uvedla čtyřiačtyřicetiletá odstřelovačka Olena Bilozerská.

Dokonce i Malyarová připustila, že její polní uniforma je určena pro muže, takže si ji musela kvůli svému „malému vzrůstu“ upravit. Dodala ale, že vláda dosáhla pokroku. „Uniforma pro ženy byla vyvinuta, otestována a v blízké budoucnosti se začne vyrábět ve velkém,“ řekla BBC.

Sexismus i sexuální obtěžování

Vojákyně, s nimiž hovořil The Guardian, se shodují, že nejnaléhavěji je zapotřebí v armádě změnit mentalitu. „Slyšela jsem od vyšších důstojníků taková tvrzení, jakože patřím do kuchyně. Vím o mnoha ženách, kterým se stalo to samé,“ uvedla Haranová.

Také Jevgenije Emeraldová, známá ukrajinská sniperka, se podle svých slov loni po příchodu do armády setkala se sexismem. „Když jsem přišla do speciálních jednotek, jeden z bojovníků mi řekl: ‚Holka, co tady děláš? Jdi a uvař boršč.‘ V tu chvíli mě to hodně zasáhlo,“ uvedla.

„Moje bývalá podřízená, zdravotnice, podala oznámení o sexuálním obtěžování, u kterého byli svědci – samí muži. Všichni odmítli svědčit v její prospěch a její velitel jí vyhrožoval, že ji nechá zavřít na psychiatrii,“ popsala Haranová. „Navzdory všem těmto věcem ale každý den bojujeme, zlepšujeme se a něčeho dosahujeme,“ podotkla.

Socioložka Anna Kvitová Rádiu Svobodná Evropa (RFE) řekla, že ačkoli se postavení žen v ukrajinské armádě postupně zlepšuje, není sexuální obtěžování v ukrajinském zákoně dobře definováno, v armádě neexistují příslušné postupy pro jeho řešení a stále je nedostatečně hlášeno.

„Je to tvrdá práce,“ popsala BBC sniperka Iryna, která se účastní protiofenzivy na Donbasu. Pro mnohé je příkladem reforem, o které tolik bojovnic usiluje – stala se velitelkou jinak čistě mužské formace.

X X X

 Korejské jamboree je v ohrožení kvůli vedru. Čeští skauti zatím zůstávají

Světová organizace skautského hnutí (WOSM) vyzvala Jižní Koreu, aby přerušila celosvětové setkání skautů – jamboree. Tisíce britských skautů začaly opouštět pobřežní tábořiště kvůli úmorným vedrům. Američtí a singapurští skauti se odjet chystají. Už dříve se kvůli horku udělalo nevolno stovkám účastníků. Skauti a skautky z Česka zatím předčasný návrat nezamýšlejí.

 Světová organizace skautského hnutí požádala jihokorejské organizátory, aby „zvážili alternativní možnosti dřívějšího ukončení akce, než bylo plánováno, a podpořili účastníky až do jejich odjezdu do jejich domovských zemí“.

Pokud se organizátoři rozhodnou pokračovat, měli by podle WOSM ujistit, že udělají vše, aby vyřešili problémy způsobené vlnou veder tím, že do akce vloží dodatečné finanční a lidské zdroje.

Organizace vydala prohlášení poté, co stažení z akce v pátek oznámila britská skautská asociace, která je se čtyřmi tisíci účastníky na setkání největší. Její členové se ubytují v hotelích v Soulu, aby ulevili místu, kde se jamboree koná. Odjet ze země by výprava měla tak, jak bylo plánováno – v neděli 13. srpna.

Tuto neděli se z akce kvůli počasí a podmínkám na místě stáhnou také stovky amerických skautů, kteří zamíří na americkou vojenskou základnu Humphreys v Jižní Koreji, píše Reuters. Stahují se také desítky skautů ze Singapuru.

Naopak zástupci některých zemí jako Filipíny nebo Argentina na jamboree zůstávají. Šéfka Argentinské skautské asociace Marina Rustánová uvedla, že v táboře vidí určitá zlepšení.

Na akci zůstává i česká výprava, řekla mluvčí Junáka Barbora Trojak. „Dřívější návrat nyní nezvažujeme. Pokud se akce bude vyvíjet tak, jak se vyvíjí, s tím, že podmínky se nebudou vyvíjet k horšímu, ale naopak k lepšímu, a pokud nebudeme mít od našich účastníků jiné zpětné vazby, než nyní, kdy to vypadá, že si akci užívají a že je nic nijak zvlášť netrápí a jsou v pohodě, tak o odjezdu nebudeme uvažovat,“ uvedla.

Teploty až kolem čtyřiceti stupňů

Jamboree bude pokračovat, uvedl v sobotu jihokorejský premiér Han Duk-so. Jeho vláda se tak rozhodla společně s Korejskou skautskou organizací po konzultacích s ostatními zeměmi.

Jihokorejská agentura Jonhap dříve informovala, že organizátoři plánovali na dnešek setkání, aby projednali, zda v akci pokračovat, zrušit nebo omezit její rozsah. Jamboree má podle plánu skončit 12. srpna.

Asijská země zažívá léto, které patří k nejteplejším za poslední roky. Od středy zdravotníci ošetřili kvůli potížím způsobeným horkem stovky účastníků. Teploty na jihu Jižní Koreje, kde se shromáždění koná, dosahují 35 až 38 stupňů.

Odstoupení amerických a singapurských skautů je novou ranou pro organizátory a jihokorejskou vládu, která v pátek slíbila více cisteren s vodou, klimatizované prostory a zdravotníky ve snaze akci zachránit. Podle AP rovněž organizátoři zrušili aktivity vyžadující těžkou fyzickou námahu.

Podle mluvčí českých skautů Trojak se část původně plánovaného programu zrušila, protože aktivity byly fyzicky velmi náročné nebo nebylo možné zajistit, aby se odehrávaly v interiéru a ve stinných prostorách. Některé akce se kvůli tomu upravily.

„Není to tak, že by se rušil program do té míry, že by účasníci neměli co dělat a že by se na místě nedělo nic. Program z velké části probíhá a účastníci navštěvují jednotlivá stanoviště, kde je program,“ informovala. Podle ní se účastníci mohou účastnit rukodělných prací a zkoušet si vědecké pokusy.

Na akci se vypravilo kolem 40 tisíc účastníků z více než 150 zemí, včetně 413 lidí z Česka. České velvyslanectví v Koreji nicméně pomohlo části českých skautů se zajištěním náhradního ubytování, jídla, pití, autobusů a dalších potřeb. Tábořiště bylo zprvu nepřipraveno, uvedla ambasáda ve čtvrtek na svém Facebooku.

X X X

Policie zajistila drogy na festivalu v Milovicích, některé nešlo detekovat

Policie při kontrolách, které souvisejí s hudebním festivalem v Milovicích, odhalila u cizince větší množství drog. Některé z nich se nepodařilo na místě detekovat a musely být převezeny na expertizu. Dosud zahájila trestní řízení v téměř 20 případech, u všech se jednalo o držení většího množství drog. Informovala o tom po kritice některých účastníků.

Policie na Twitteru reagovala na příspěvky některých uživatelů o důkladných kontrolách cestujících v autobuse, který zajišťoval kyvadlovou dopravu mezi Milovicemi a festivalem. Mezi kritizujícími byli například i novináři.

„Společně s Celní správou jsme obdrželi informace o cizinci, který měl mít u sebe větší množství drog. Tato informace se potvrdila a kromě ‚známých‘ látek (extáze, pervitin, kokain) jsme objevili i takové, které na místě nešlo detekovat, a byly proto zajištěny a převezeny na expertizu,“ uvedla policie, která prosila veřejnost o více času, než se k situaci na místě vyjádří. Dosud kriminalisté zahájili trestní řízení v téměř 20 případech, ve všech se týkalo držení většího množství drog.

Během kontrol souvisejících s festivalem policisté už ve čtvrtek zadrželi uprchlého vězně a řešili několik přestupků. Festival Let It Roll, kterého se účastní tisíce lidí nejen z Česka, potrvá do neděle.

  X X X

  Co přináší zákon o ochraně oznamovatelů? Platit měl už dva roky

 Zákon o ochraně oznamovatelů začal v ČR konečně platit tento týden. Pro oznamovatele se ve světě používá termín whistleblowing (doslova hvízdání na píšťalku), týká se upozorňování na podezřelé, neetické nebo trestné jednání na pracovišti, které se děje se souhlasem nadřízených a které jde proti veřejnému zájmu či ohrožuje veřejnost. Podle anglického sousloví se má právě pískáním upozornit na porušování pravidel. Výraz se používá od 70. let minulého století, poprvé s ním podle údajů organizace Transparency International přišel v roce 1971 americký politik, právník a aktivista Ralph Nader.

V rámci EU byla směrnice na ochranu oznamovatelů protiprávní činnosti přijata v říjnu 2019, Evropský parlament směrnici schválil už v dubnu téhož roku. Jejím smyslem je vytvořit takové prostředí, ve kterém se oznamovatelé (takzvaní whistlebloweři) nebudou muset obávat jakékoliv sankce v případě, že oznámí protiprávní jednání. Opatření má pomoci lidem, kteří na svém pracovišti odhalí například praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Týká se veřejného sektoru i soukromých firem s 50 či více zaměstnanci.

Dva roky lhůta

Unie dala členským zemím na začlenění nové směrnice do svého práva dva roky, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula v prosinci 2021. Některé unijní země přijaly příslušné zákony ještě před evropskou směrnicí, některé směrnici poté začlenily do svého právního systému.

Česko s přijetím směrnice otálelo a Evropská komise kvůli tomu podala v polovině letošního března na ČR žalobu. Komise svůj záměr zažalovat ČR a dalších sedm států oznámila v polovině února. Porušení povinností plynoucích z unijních smluv se podle Bruselu týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska.

Sněmovna návrh zákona vycházející z evropské směrnice schválila letos v dubnu a Senát přijetí zákona umožnil 1. června. Sice jej neschválil, ale ani neodmítl a neupravil. Zákon tak 7. června podepsal prezident Petr Pavel. Snaha o legislativní úpravu takzvaného whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat.

Oznamovatelé protiprávního jednání budou ze zákona chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Norma se týká nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100.000 korun. Zákon, v němž koalice prosadila jen nezbytně nutná pravidla, se nevztahuje na anonymní oznámení ve státní správě. Ochrana se podle zákona nebude týkat jen oznamovatele, ale také osob jemu blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. „Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů,“ uvedla vláda.

Zákon má ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih do 50.000 korun. Veřejné instituce včetně obcí nad 10.000 obyvatel a společností aspoň s 50 zaměstnanci budou muset podle návrhu zákona stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat.

První bylo Rumunsko

Například ve Francii původně zákon z roku 2007 poskytoval ochranu pouze osobám, které oznámí korupční trestné činy na svém pracovišti. Loni ale tato země implementovala do svého právního řádu evropskou směrnici. Ochrana se tak vztahuje na všechny fyzické osoby, ale také na subjekty, jako jsou nevládní organizace nebo odbory. Vojenskému personálu je nyní poskytována stejná úroveň ochrany jako ostatním státním zaměstnancům, pokud neprozradí informace, které mohou poškodit národní bezpečnost. Zákon také zpřísňuje sankce proti osobám, které se rozhodnou „šikanovat“ či jinak poškozovat oznamovatele. Mohou dostat až tříletý trest vězení nebo pokutu do výše 45.000 eur, u firem je to 60.000 eur.

Jako první země z východního bloku zavedlo komplexní ochranu oznamovatelů ještě před unijní směrnicí v roce 2004 Rumunsko. V Británii chrání oznamovatele z řad soukromého i veřejného sektoru zákon z roku 1998. Jeho zajímavostí je, že se vztahuje i na případy, kdy je zaměstnanec podle pracovní smlouvy vázán mlčenlivostí. V Británii funguje speciální úřad, který pomáhá oznamovatelům pomoci najít jiné zaměstnání v případě, že již ve firmě, kde odhalili nekalé praktiky, nechtějí pracovat.

V USA byl první zákon na ochranu oznamovatelů přijat již v 18. století. V současnosti platí zákon z roku 1989, který se vztahuje na současné i bývalé vládní zaměstnance. K účelům oznamování i řešení možných odvetných opatření vznikl Úřad zvláštního poradce. Pro soukromý sektor byl na federální úrovni přijat zákon v roce 2002, a to v reakci na řadu finančních skandálů velkých společností (Enron, Adelphia, WorldCom a další). V USA se ale právní ochrana liší podle předmětu oznámení a někdy podle státu. Na federální úrovni existují rovněž speciální zákony, které zajišťují ochranu oznamovatelů ve zvláštních oblastech činnosti jako je ochrana ovzduší nebo oblast energetiky. Zákony ale nechrání osoby, které jsou obviněny z velezrady, špionáže a dalších vážných zločinů.

Snowden nebo Michálek: Výběr známých oznamovatelů:

K nejznámějším případům takzvaných whistleblowerů z poslední doby patří Edward Snowden, který předal médiím informace o americkém tajném protiteroristickém programu. Snowden byl ale obviněn ze špionáže a krádeže, za což mu hrozí přes 20 let vězení. Od roku 2013 se před americkou justicí ukrývá v Rusku, které mu po jeho útěku ze Spojených států udělilo azyl a loni občanství.

Mediálně sledovaný byl i případ vojína Bradleyho Manninga (nyní Chelsea Manningová), který přiznal, že na přelomu let 2009 a 2010 předal serveru WikiLeaks 470.000 bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250.000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty, které získal jako zpravodajský analytik armády v Iráku. Manning byl odsouzen k vysokému trestu a ve vězení nastoupil cestu ke změně pohlaví. Již je na svobodě.

V Česku je známý případ Libora Michálka, který upozornil na údajné korupční tlaky v aféře s údajnou manipulací zakázek na Státním fondu životního prostředí (SFŽP) tehdejšího ministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS) a jeho poradce Martina Knetiga. Drobila kvůli podezření z korupce prověřovala policie, případ ale odložila.

V roce 2002 zvolil časopis Time tři whistleblowerky Osobnostmi roku. Dvě ženy odhalily nesrovnalosti v účetnictví společností WorldCom a Enron, které vedly o obřím bankrotům těchto firem. Třetí oceněná, agentka Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), napsala v květnu 2002 dopis řediteli této agentury, ve kterém kritizovala FBI za ignorování důkazů, jež naznačovaly možnost teroristických útoků z 11. září 2001.

Minulý měsíc zemřel ve věku 92 let bývalý vojenský analytik Daniel Ellsberg, který je označován za „otce“ oznamovatelů. Na začátku 70. let minulého století poskytl tisku dokumenty označované jako Pentagon Papers, které odhalovaly lživá vyjádření amerických vlád o válce ve Vietnamu. Ministerstvo obrany jej za to zažalovalo, soud jej však v roce 1973 všech obvinění zprostil.

Do dějin také vstoupil někdejší náměstek ředitele FBI Mark Felt, který předal důvěrné informace o aféře Watergate dvojici mladých reportérů deníku The Washington Post, Carlu Bernsteinovi a Bobu Woodwardovi. Aféra, která začala v červnu 1972, kdy policie zadržela pět mužů při pokusu instalovat odposlouchávací zařízení ve štábu Demokratické strany ve Washingtonu, vedla v srpnu 1974 k abdikaci republikánského prezidenta USA Richarda Nixona. O tom, že klíčový anonymní zdroj, přezdívaný Deep Throat (Hluboké hrdlo), byl právě Felt, se veřejnost dozvěděla až v roce 2005, ceskajustice.cz

X X X

 Vedoucí rokycanského státního zastupitelství Milan Pózel rezignoval

 Na pozici vedoucího Okresního státního zastupitelství Rokycany rezignoval Milan Pózel, píše server Novinky.cz. Rezignace údajně souvisí s incidentem v restauraci, kde se Pózel s manželkou dostali do potyčky s personálem.

Rezignaci potvrdila krajská státní zástupkyně Anna Maříková. Pózel se podle ní vzdal pozice vedoucího z osobních důvodů, státním zástupcem zůstává.

Podle zjištění Práva se vzdal pozice vedoucího kvůli nedávnému incidentu v plzeňské hospodě U Feřtů. Pózel a jeho manželka se tam dostali do křížku s personálem, což nakonec vyústilo ve rvačku, uvedl k události deník Právo

„Konflikt, který se stal v polovině července, natočila kamera. Na záběrech je vidět, že se pár dohaduje s obsluhou. Pózel pak vzteky praští kelímkem s pivem a odchází. Do servírky, která jde za ním, strčí jeho žena. Následuje potyčka, při níž lítají i pěsti. Manželé potom z podniku zmizeli a hledala je policie. Přihlásili se až ve chvíli, kdy záznam běžel po sociálních sítích,“ uvádí deník Právo s tím, že Pózel nechtěl nic komentovat. Policie zatím kvůli konfliktu v restauraci nikoho neobvinila, ceskajustice.cz

X X X

Řecké pláže zabraly hotely a půjčovny. Stížnosti turistů už řeší i ministr

Řecké pláže patří podle místních zákonů všem, ale prakticky na ně může jen někdo. Řadu míst totiž blokují lehátka a slunečníky hotelů a půjčoven. Ostatní návštěvníci mají smůlu a marně hledají volné místo. Stížnostmi už se zabývá řecká vláda a slibuje, že zajistí nápravu.

 Řecký ministr financí prohlásil, že jeho úřad zesílí kontroly barů a dalších podniků, které turistům na plážích pronajímají lehátka a slunečníky. Přibývá totiž stížností lidí, kteří za toto vybavení platit nechtějí a kteří mají problém najít na pláži volné místo, píše agentura AP.

Podle řecké ústavy je pobřeží státním pozemkem a má být na něj zajištěn přístup veřejnosti. Nicméně úřady pronajímají omezenou část pláží podnikatelům, kteří na nich vybavení za peníze půjčují turistům a v některých případech si za dvě lehátka a slunečník účtují až 100 eur (skoro 2400 korun). Na mnoha řeckých ostrovech je pak podle AP na vrcholu turistické sezóny obtížné najít pláž bez těchto půjčoven.

Skupiny nespokojených lidí z některých letovisek na břehu Egejského moře tvrdí, že podnikatelé umožňují turistům rozestavovat vypůjčená lehátka i výrazně za hranice pozemku, který mají pronajatý. Zabírají tak podle nich někdy i celé pláže a zakazují neplatícím návštěvníků, aby si na nich rozložili vlastní vybavení.

 

Ministr financí Kostis Chatzidakis v prohlášení uvedl, že jeho úřad nebude porušování zákona tolerovat a že nařídil, aby byly zesíleny kontroly. Jeho úřad informoval, že se ukázalo, že tři firmy, které podnikají na plážích na ostrově Paros, porušily podmínky nájemní smlouvy a dostanou z pláží výpověď.

X X X

Fotbalová tragédie. Bývalého hráče Jablonce našli mrtvého, bylo mu pouhých 30 let

Fotbalový Jablonec smutní. V americkém bytě byl nalezen mrtev jeho bývalý hráč Nermin Crnkič. Bosenský záložník by na konci srpna oslavil teprve 31. narozeniny.

„Jablonecký fotbal dnes (v sobotu, pozn. red.) zasáhla smutná zpráva. Navždy nás opustil bývalý hráč Nermin Crnkić. Bosenský fotbalista zemřel ve věku 30 let. Upřímnou soustrast rodině a blízkým,“ napsal severočeský klub na svůj Twitter.

Crnkiče v poslední době trápily zdravotní problémy a měl být dokonce hospitalizovaný, píše web športky.sk. Za příčinu úmrtí lékaři údajně označili selhání srdce.

Crnkić se narodil v Bosně a Hercegovině, kvůli válce však s rodinou svou rodnou zemi brzy pustil a přes Německo zamířil do USA. Tam vyrůstal a začal hrát za tým Michigan Bucks. Po štaci ve švédském Sandvikens IF v roce 2013 přestoupil do Jablonce. Nejprve působil v juniorském týmu, poté zamířit do Znojma, v jehož dresu si v září téhož roku odbyl prvoligovou premiéru proti Spartě. První gól si pak připsal na konci listopadu v duelu s Teplicemi. V jihomoravském celku zaznamenal pět úspěšných tref.

Následně se vrátil do Jablonce, kde stihl nastoupit k 42 soutěžním zápasům a vstřelit čtyři góly. V únoru 2016 jej jako volného hráče získal Slovan Bratislava, odkud po konci smlouvy zamířil do FK Sarajevo. Jeho posledním profesionálním působištěm byl podle webu transfermarkt.com bosenský celek FK Tuzla City. V roce 2021 ukončil kariéru a vrátil se do USA.

X X X

 FILIP SALAČ OBSADIL V KVALIFIKACI 12. MÍSTO

Známý anglický okruh Silverstone zkrápěl dnes téměř celý den vytrvalý déšť a zejména dopolední program se odehrával za velmi náročných podmínek. Filip Salač postoupil pátečním čtrnáctým časem přímo do druhé části kvalifikace, která se jela už bez deště, ale stále na mokré trati. Konečné dvanácté místo znamená pro Filipa čtvrtou řadu na zítřejším startovním gridu.

Přesně před rokem bylo v Anglii velké horko a závod na Silverstone byl jedním z nejteplejších z celé sezóny. Letos je tomu přesně naopak a pořadatelé měli dnes plné ruce práce s udržením sjízdnosti tratě. Ve třetím volném tréninku už našemu jezdci o nic nešlo, časy na kolo byly vzhledem k podmínkám téměř o dvacet vteřin horší než včera. „Ranní déšť pro nás znamenal automatický postup do druhé části kvalifikace, protože na trati bylo hodně vody. Po pár kolech mně uletěla zakrývací páska z chladiče. V chladném počasí a ve vodním spreji se motorka téměř neohřála. Vůbec to nejelo, navíc nemělo smysl riskovat,“ popisuje třetí volný trénink Filip Salač #12.

Jednadvacetiletý rodák z Mladé Boleslavi opět postoupil rovnou do Q2, takže nemusel bojovat o čtyři postupová místa v první kvalifikační patnáctiminutovce. Mezitím přestalo pršet, ale trať zůstávala stále mokrá. Filip Salač se ve svých měřených kolech pohyboval mezi 7. až 13. místem a s časem 02:19.0410 dokončil kvalifikaci na dvanácté pozici. Do zítřejšího závodu bude startovat ze čtvrté řady. „Do kvalifikace jsem dal všechno. Trať začínala trochu osychat, ale tlumič řízení jsme nechali nastavený na velkou vodu, která byla ráno. Motorka se poměrně dost klepala, což mě celkem limitovalo. Trochu mě to mrzí, ale na druhou stranu vím, že jsem se snažil, takže víc k tomu nemám co dodat. Na suchu se stále trochu trápíme, ale uvidíme, jak nám to půjde zítra. Doufám, že se chytnu špičky a mým cílem je opět nejlepší desítka,“ doplnil Filip Salač #12.

Pole position si vyjel Pedro Acosta před Fermínem Aldeguerem. Velkým překvapením je třetí místo holandského jezdce Zonty Van Den Goorbergha. Monster Energy British Grand Prix vyvrcholí v neděli závodním dnem. Jan Koudelka, AMK

X X X

FILIP SALAČ SKONČIL V  NEDĚLI  V  ANGLII NA 13. MÍSTĚ

Je sice teprve polovina léta, ale počasí na anglickém okruhu Silverstone připomínalo tento víkend spíše konec podzimu. Téměř celá sobota propršela, ale déšť nakonec ustoupil a dnešní závodní den se odjel sice pod mrakem, ale za sucha. Filip Salač startoval do závodu kategorie Moto2 ze čtvrté řady, s cílem umístit se v nejlepší desítce. Top10 mu nakonec unikla a víkend v Anglii zakončil 13. místem.

Závod na nejdelším okruhu světového šampionátu byl vypsán na 17 kol. Start se našemu jedinému zástupci v Moto2 povedl a v prvním okruhu se posunul o tři pozice. O umístění v nejlepší desítce bojoval celý závod v silné skupince špičkových jezdců v čele s Arbolinem, Viettim, domácím Lowesem, Ogurou, Arenasem a Chantrou.

„Do dnešního závodu jsem měl dobrý start, ale už po třech kolech mi začala hodně klouzat zadní část motocyklu a nebyl jsem schopný naplno přidávat na výjezdech ze zatáček. Několikrát jsem byl na hranici pádu a jediná možnost, kde jsem mohl něco získat, byla na brzdách. Lepší brzdy a více předního gripu je to, co nám chybělo v první polovině sezóny, ale teď pro změnu nefungoval optimálně zadek. Bylo to těžké, bojoval jsem do posledního kola a snažil se alespoň o jedenácté místo, ale prostě to nešlo,“ popisuje průběh závodu Filip Salač #12 a pokračuje: „Dal jsem do toho všechno, ale za mě je to nejhorší víkend sezóny. Ani jednou jsme se nepodívali do top ten. S prvním závodním víkendem po letní pauze spokojený nejsem. Uvidíme, jak to půjde dál, máme hodně práce před sebou a musíme s tím něco udělat,“ dodává Filip Salač.

V pořadí devátý závod mistrovství světa silničních motocyklů v kategorii Moto2 vyhrál Fermín Aldeguer, druhý dojel Aron Canet a Pedro Acosta obsadil třetí místo. Český jezdec týmu QJ MOTOR GRESINI RACING je aktuálně na průběžné 6. příčce a na svém kontě má 75 bodů. Jan Koudelka AMK