V obsáhlé analýze nezávislého ukrajinského portálu „Strana.ua“ autorka Alexandra Charčenko rozebírá politické nálady v USA s ohledem na mobilizaci republikánských politiků i voličů směrem k podpoře či nepodpoře Ukrajině. V ČR by jej Rakušanovo ministerstvo vnitra jistě vyhodnotilo jako dezinformační odporující mantře o jasném vítězství Ukrajiny. V každém případě je osvěžující číst takovou analýzu právě z ukrajinského prostředí, neboť nasvěcuje obraz větší mediální svobody než u nás.
„Ve Spojených státech roste hněv kvůli ukrajinské otázce v řadách republikánů, která podle expertů hrozí omezením vojenské pomoci Ukrajině.
Oblíbenci nadcházejících primárek Republikánské strany pro prezidentské volby v roce 2024 – floridský guvernér DeSantis a exprezident Trump – byli k pokračování pomoci Kyjevu skeptičtí, podpořila je část jejich stranických členů a jak říkají experti pokud se jeden z nich dostane k moci, hrozí Ukrajině výrazný škrt v penězích a vojenských tocích ze Spojených států, což může velmi ovlivnit průběh války s Ruskem.
Problémy však mohou začít ještě před prezidentskými volbami. Výše finanční pomoci Ukrajině schválená Kongresem na konci loňského roku pro letošní rok podle Joea Bidena skončí do konce září. Dále by musela být schválena nová výše pomoci, což by vyžadovalo souhlas Sněmovny reprezentantů ovládané republikány.
V tomto ohledu je příznačné, že Kevin McCarthy, předseda Sněmovny reprezentantů, odmítl přijet do Kyjeva v reakci na Zelenského pozvání.
Postupně klesá i procento příznivců pokračující podpory Ukrajiny mezi Američany, podle průzkumů veřejného mínění.
„Řadoví členové Republikánské strany začali být k válce na Ukrajině dosti skeptičtí, a to z důvodů, které nejsou úplně mylné – není tam žádný dohled nad penězi a zdá se, že konec není v dohledu. To jsou věci, které nikdy nedokážete vysvětlit.“ americkému lidu,“ řekl.Michael Caputo, Trumpův dlouholetý přítel a poradce.
Mezi republikány jsou však rovněž zastánci pokračující a dokonce rostoucí podpory Ukrajině.
Například Trumpův bývalý poradce pro národní bezpečnost John Bolton dokonce obvinil Bidena, že se bojí vítězství Ukrajiny, a proto pomáhá Kyjevu „na půli cesty“. Řada republikánských kongresmanů požaduje, aby Bílý dům převedl bojová letadla na Ukrajinu. Zdaleka ale není jisté, že takové postavení v Republikánské straně bude dominantní, zejména s přihlédnutím k náladě mezi republikánskými voliči, kterými se řídí nejvíce hodnocení kandidáti ze stran Trump a DeSantis.
Zjišťovali jsme, jak by postavení republikánů mohlo ovlivnit pokračování americké pomoci Ukrajině ve válce s Ruskem.
„Republikánská skepse vůči Ukrajině roste“
Fejetonista Washington Post Leo Sands předpověděl, že prohlášení DeSantise a Trumpa mohou vážně ovlivnit postavení republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů, a pokud jeden z nich vyhraje příští rok prezidentské volby, Ukrajina může zcela přijít o dodávky zbraní ze Spojených států.
„Jejich postoj zdůrazňuje rostoucí antipatii řadových konzervativců k válce a prezidentu Bidenovi mobilizujícímu Západ k financování odporu Kyjeva vůči Putinově nevyprovokované invazi, kteří už nyní vyhrožují budoucí pomocí Ukrajině – dokonce ještě před prezidentskými volbami v roce 2024. toto je na pozadí nového průzkumu CNN/SSRS, který zjistil, že 80 % republikánů nebo příznivců republikánů si myslí, že je důležité, aby si kandidát Republikánské strany na prezidenta myslel, že by USA „by neměly být zapojeny do války mezi Ruskem a Ukrajinou,“ řekl Sands. .
Rostoucí skepse republikánů ohledně americké pomoci Ukrajině vystavuje Zelenského největší zkoušce jeho mezinárodní kampaně za zbraně a střelivo, které jeho země potřebuje k přežití. Posílí to také Putinovo zjevné přesvědčení, že dokáže přežít odhodlání Západu a nakonec zlomit ukrajinský odpor. Možnost, že by republikánský nástupce v Bílém domě mohl odepřít pomoc Ukrajině, by pro Bidena také představovala větší problém, protože na něj roste tlak, aby získal americkou podporu pro svou politiku na Ukrajině, která podle průzkumů v posledních měsících trochu polevila. – říká sloupkař CNN Stephen Collinson.
Odborníci se domnívají, že v Republikánské straně vítězí názor trumpovského křídla na válku na Ukrajině. V tomto smyslu sehrál velkou roli právě postoj DeSantise, který se donedávna k Ukrajině nevyjadřoval a nyní se postavil na stranu trumpistů.
„Ve skutečnosti nesvalil vinu na invazi na Putina, ale na Bidena („Nemyslím si, že by se to všechno stalo, kdyby nebylo slabosti, kterou prezident projevil během prvního roku v úřadu, který vyvrcholil samozřejmě při katastrofálním stažení jednotek z Afghánistánu“). Teoreticky by ho DeSantisovo oznámení mohlo stát určitou podporu mezi jestřábími republikány. Ale ve skutečnosti by nejpravděpodobnějším výsledkem bylo useknutí nohou jestřábů. DeSantis dělá je jasné, že vzestup konzervativců s jejich „Amerikou na prvním místě“ vnímá jako nezvratný trend, který stejně jako další změny ve straně za Trumpa hodlá upevnit, nikoli ucuknout.Ústupky stranických jestřábů vůči DeSantisovi jsou již nyní diskutují v konzervativních médiích, „řekl publicista National Interest Jonathan Chait.
Odborníci poznamenávají, že po ruské invazi před rokem se DeSantis několik dní odmlčel.
DeSantis později učinil komentáře obecně podporující „odvahu“ ukrajinských bojovníků, i když se zdržel plné podpory ukrajinské vojenské akce, kterou jiní přední politici vyjádřili v prvních dnech války. A jeho kritika byla adresována spíše prezidentu Joeovi Bidenovi než Putinovi. Ve skutečnosti DeSantis nevyzval k jednotě s Ukrajinou ani neodsoudil Rusko za útok, ačkoliv se Putinovi za jeho chyby vysmíval a řekl, že ruské jednotky vstoupily do „poloviční síly“ kvůli „nedostatku drtivé odvahy“. Tvrdil také, že „úplná katastrofa“ se stažením amerických jednotek z Afghánistánu loni v srpnu povzbudila Putina a pravděpodobně i americké protivníky v Číně a Íránu,“ řekl Straně Scott Perry, novinář z Floridy.
Obecně je pozice Republikánské strany ve vztahu k Ukrajině extrémně heterogenní.
„Trumpisté“ jsou pro dialog s Moskvou a pro snížení pomoci Ukrajině. A vůbec – za rychlé zastavení války za účelem jednání s Ruskou federací o důležitých geopolitických otázkách pro USA.
A mnoho dalších republikánů naopak požaduje větší podporu (například dodat Ukrajině rakety dlouhého doletu, které Biden dodávat nechce). Republikánská strana je navíc tradičně úzce spjata s vojensko-průmyslovým komplexem USA, a proto je v jejích řadách mnoho zastánců dalšího pokračování dodávek zbraní na Ukrajinu, což je pro vojensko-průmyslový komplex výhodné.
Republikáni jsou také úzce spjati s ropným a plynárenským byznysem, který nyní dosahuje velké zisky kvůli uzavření evropského trhu ruským konkurentům kvůli válce na Ukrajině.
Potřeba konsolidovat republikánské voliče v předvečer prezidentských voleb za účelem jejich vítězství však tlačí hlavní kandidáty ze strany k prohlášením proti rozšíření americké účasti ve válce na Ukrajině a k jejímu brzkému konci.
To platí zejména o DeSantisovi, který k tomu, aby porazil Trumpa v primárkách ve straně, se v jistém smyslu potřebuje stát „trumpističtějším“ než Trump sám.
Pomoc by mohla být přerušena už v září
Velký vliv na postavení Republikánské strany mají změny nálad Američanů.
„Republikánský volič se neustále posouvá směrem k protiválečnému postoji. Méně než 40 % z nich věří, že USA by měly pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině. Dva hlavní prezidentští kandidáti této strany, Donald Trump a Ron DeSantis, jsou k válce skeptičtí.“ na Ukrajině. Trumpovo prezidentství nebo DeSantis by byly nejpravděpodobnější šancí Ruska rozdělit Západ. Rizikem je, že vůdce Kremlu dále posílí názor trumpovské pravice, že Rusko je globálním šampiónem jejich věci. Ruské vlajky a trička s nápisem „Lepší Rus než demokrat“ Donald Trump Jr. se vysmívá ukrajinskému prezidentovi jako „nevděčné královně mezinárodního bohatství,“ napsal sloupkař z Financial Times Edward Lewis
Všechna tato prohlášení ale znamenají, že přidělování pomoci Ukrajině nyní projde dalšími, složitějšími byrokratickými síty. A tato pomoc se bude přidělovat stále obtížněji a v mnoha případech bude její přidělování sabotováno a zdržováno kvůli postoji republikánů, kteří se tímto způsobem budou snažit dokázat neúčinnost Bidenovy politiky vůči Ukrajině, neúčinnost již vynaložené peníze, a v důsledku toho snížit Bidenovy šance na znovuzvolení v příštích prezidentských volbách
Metamorfózy mezi republikánskou většinou mohou situaci na Ukrajině letos změnit.
Kongres financoval válku do konce září, ale desítky republikánů ve Sněmovně reprezentantů a 11 lidí v Senátu v květnu hlasovalo proti poslednímu samostatnému návrhu zákona o zvýšení financování.
Odborníci se domnívají, že to naznačuje, že nyní, kdy Sněmovnu reprezentantů ovládají republikáni, mohou nastat problémy s dalším přidělováním financí.
Letos na podzim dojdou finanční prostředky pro Ukrajinu ve výši 45 miliard dolarů schválené Kongresem v prosinci 2022. Kevin McCarthy, předseda Sněmovny reprezentantů USA z Republikánské strany, již varoval před „bianko šekem“ pro Ukrajinu. Kolegové mu moc prostorů nedali. Protože McCarthymu trvalo rekordních 15 kol, než se stal mluvčím a získal většinu s pouhými čtyřmi hlasy, vděčí za to předseda extrémním spojencům, jako je Marjorie Taylor Green ..) zůstat v křesle. A Green Zelenského vykresluje jako zkorumpovaného globalistu, který chce ohrozit americké muže a ženy. V každém případě Ukrajina bude pravděpodobně na programu voleb příští rok, ačkoli zahraniční politika zřídkakdy hraje rozhodující roli v prezidentském klání USA,“
-x-x-x-
Každé ráno si dávám informační nálož. Mrknu na Politico.eu, Politico.com, National Interest, ale pravidelně si projedu portál Strana.ua. Je pro mne zárukou všestrannosti a udivující neutrality. Celkem se nedivím, že tento portál se nelíbil jak Porošenkovi, tak i dnes Zelenskému. A jeho autoři mají můj obrovský respekt.
Asi tak, přátelé. Server vasevec.cz, JUDr. Jiří Vyvadil
X X X
Trump na prvním mítinku kritizoval vyšetřování, kterým čelí
Donald Trump využil první mítink své prezidentské kampaně před volbami v roce 2024 k tvrdé kritice státních zástupců, kteří ho vyšetřují. Píše to agentura Reuters, podle níž přitom neváhal používat konspirační tvrzení, aby nabudil své příznivce před republikánskými primárkami v příštím roce.
Několika tisícovkám stoupenců Trump na letišti v texaském městě Waco v sobotu řekl mimo jiné, že vyšetřování, která se ho týkají, jsou „něco přímo z hororu o stalinském Rusku“. „Od začátku to byl jeden hon na čarodějnice a jedno falešné vyšetřování za druhým,“ tvrdil příznivcům, z nichž řada nesla cedule právě s nápisem „hon na čarodějnice“.
Trumpovo vyšetřování může být podle agentur jednou z věcí, která mu zkomplikuje šance na zvolení prezidentem. I kdyby totiž uspěl v primárkách, kde se jako jeho největší možný soupeř rýsuje floridský guvernér Ron DeSantis, může to posléze odradit umírněnější voliče ve volbách samotných. Za demokraty by v nich měl prezidentské křeslo obhajovat Joe Biden, byť ještě formálně opakovanou kandidaturu neoznámil.
Trump je vyšetřován mimo jiné kvůli platbě za mlčenlivost pornohvězdy Stormy Daniels. V tomto případě mu podle některých amerických médií v brzké době hrozí obvinění.
V případu jde o platbu 130 000 dolarů (2,9 milionu Kč) Stormy Daniels v posledních dnech prezidentské kampaně v roce 2016. Pornoherečka peníze dostala od někdejšího Trumpova právníka Michaela Cohena, kterému je pak Trump už v době, kdy byl prezidentem, uhradil osobními šeky.
Daniels tvrdila, že šlo o úplatek za mlčenlivost o jejím románku s Trumpem. Jeho dřívější právník Cohen v roce 2018 přiznal vinu vztahující se k platbě a byl odsouzen ke tříletém trestu vězení. Pokud bude Trump obviněn, očekává se, že se tak stane kvůli falšování obchodních záznamů. Platbu Cohenovi totiž nevykázal, jak měl, čímž mohl porušit pravidla financování volebních kampaní.
Trump popřel, že by měl s pornoherečkou poměr a platbu označil za „obyčejnou soukromou transakci“. Státního zástupce Alvina Bragga, který je demokrat a černoch, označil za politicky motivovaného rasistu.
X X X
EVROPA V OHROŽENÍ JADERNÝMI ZBRANĚMI?
Experti vysvětlili, co znamená ruské rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku
Zvýšení možného jaderného ohrožení. Tak generál Jiří Šedivý ve vysílání CNN Prima NEWS zhodnotil rozhodnutí Ruska rozmístit v Bělorusku taktické jaderné zbraně, což oznámil ruský prezident Vladimir Putin. Moskva s Minskem podle všeho už uzavřela příslušnou dohodu. V Bělorusku má být deset letadel schopných takové zbraně nést, uvedla agentura Reuters.
„Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko zmíněný krok Moskvy požadoval už v minulosti. Ty prostředky budou rozmístěny bezprostředně poblíž hranic především asi s Polskem. Zvyšuje to míru rizika a plochu možného jaderného ohrožení. Putin tím deklaruje, že jakékoliv kroky Západu vždy využije k tomu, aby mohl provést jakoukoliv odpověď,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý ve vysílání CNN Prima NEWS.
„Nejenom Polsko, ale i my nebo jižní Německo se zcela jistě dostáváme do zorného pole těchto zbraní. To samozřejmě mění situaci z taktického hlediska v této části Evropy. Aliance bude muset nějakým způsobem zareagovat. Rusku by měl být vyslán jasný signál,“ sdělil bezpečnostní analytik Daniel Koštoval.
Bezpečnostní analytik Miroslav Tůma označil krok Moskvy za nebezpečný vývoj, který v Evropě zvyšuje napětí. „Pozadím jsou stále vyostřenější vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem,“ dodal ve vysílání CNN Prima NEWS.
Putin zdůraznil, že Moskva krokem neporuší žádné dohody o nešíření jaderných zbraní, a také poukázal na to, že i Spojené státy rozmístily jaderné zbraně na území svých spojenců (Itálie, Belgie, Nizozemsko, Německo, Turecko).
„Shodli jsme se s Lukašenkem, že umístěním taktických jaderných zbraní v Bělorusku nijak neporušíme režim nešíření (jaderných zbraní, pozn. red.),“ prohlásil ruský diktátor. Rovněž připomněl, že Bělorusko o jejich umístění žádalo dlouho. Důvodem pro rozhodnutí bylo podle Putina britské oznámení, že Londýn začne Ukrajině dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.
Washington klidní obavy
Ukrajina se už déle než rok brání ruské ozbrojené agresi a západní státy ji podporují též dodávkami vojenské techniky i munice. Více či méně otevřené hrozby jaderným arsenálem přitom z Moskvy zaznívají opakovaně.
Putin podle ruských agentur poznamenal, že typ munice s ochuzeným uranem, který Západ hodlá předat Kyjevu, sice není zbraní hromadného ničení, ale „tak či onak vytváří radioaktivní prach, a proto může být velmi nebezpečný“. Ochuzený uran nicméně není vysoce radioaktivní, i když je považován za toxický a karcinogenní.
Britské ministerstvo obrany Putinovo tvrzení odmítlo s tím, že zmíněné náboje jsou standardním vojenským vybavením po celá desetiletí. „Jde o záměrnou dezinformaci, což Rusko moc dobře ví. Přesto tak činí,“ sdělil resort.
Americké ministerstvo obrany v první reakci uvedlo, že nic nenaznačuje, že by se Rusko připravovalo jaderné zbraně použít. Pentagon také nevidí důvod k úpravě své jaderné zbrojní strategie. Situaci ale budou USA nadále sledovat a jsou odhodlány ctít závazek kolektivní obrany NATO.
X X X
VYŠETŘOVATEL VÁLEČNÝCH ZLOČINŮ DZURO: LIDÉ SE NEDOKÁŽÍ POUČIT
Nevěřil jsem, že se ještě dožiju války v Evropě. Lidstvo se nedokáže poučit, říká Dzuro
Vladimír Dzuro, bývalý vyšetřovatel válečných zločinů v Jugoslávii: Musím přiznat, že jsem nevěřil tomu, že v době svého života se ještě dožiju války v Evropě. Spletl jsem se. Už rok na Ukrajině válka probíhá. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl bývalý vyšetřovatel válečných zločinů v Jugoslávii Vladimír Dzuro. Oba válečné konflikty zhodnotil a zavzpomínal na moment, kdy ho zasáhly emoce z odkrývání masových hrobů v Jugoslávii.
„To, co sledujeme na Ukrajině, je velice podobné tomu, co se odehrávalo v Jugoslávii – ostřelování nemocnic, divadel, kostelů, kulturních památek. Zabíjení civilistů v konfliktu je také velmi podobné. Musím přiznat, že jsem nevěřil tomu, že se v době svého života ještě dožiju války v Evropě,“ podotkl Dzuro.
Vysvětlil, že vyšetřováním válečných zločinů strávil deset let, z toho rok ve válce. „V roce 1994 jsem přišel do Sarajeva, celý rok tam válečný konflikt byl. A doufal jsem, že aspoň generace, v níž nyní žiju, se z toho poučí. Vím, že lidstvo je nepoučitelné, ale i z té zkušenosti v Evropě jsem se domníval, že další válka nebude. Spletl jsem se. Už rok na Ukrajině probíhá,“ pokračoval.
Ze záběrů v televizi, z toho, co vidí z dálky, má pocit, že se situace opakuje. „Vypadá to skoro stejně jako to, co jsme pozorovali v Jugoslávii, Bosně a Hercegovině a Chorvatsku,“ domnívá se. Vzpomněl, že jen v Bosně bylo zavražděno sto tisíc lidí, miliony obyvatel uprchly.
„Ale v porovnání s tím, co se děje na Ukrajině, je aktuální konflikt daleko větší. Ukrajina je obrovská země v porovnání se Srbskem. Jsou to kilometry a kilometry potenciálních míst, kde by mohlo dojít k válečným zločinům. Časově bude trvat možná desítku let, než se podaří zajistit všechny důkazy,“ uvedl.
Emoce měly 17 let zpoždění
Dzuro v Jugoslávii doslova objevoval a otevíral masové hroby. „Nebyla to jen jedna exhumace. V tom největším hrobě bylo 265 zabitých lidí. Dělal jsem i menší masové hroby, ale v té době jsem vlastně žádné emoce neměl. Byla to práce, nebyl čas na pocity. Nedávno jsem se tam vrátil v rámci natáčení filmu Vyšetřovatel. Když jsem se postavil k masovému hrobu, tak na mě úplně nečekaně emoce dolehly,“ přiznal.
Doplnil, že u něj měly 17 let zpoždění. „Když jsem tam před dvěma lety přijel, viděl jsem ty hrobečky – za každé jedno tělo je tam keříček. K tomu ten památník… Bylo to jako ve filmu, všude kvetly vlčí máky, které jsou symbolem zabitých lidí ve válce. Poprvé mě zasáhly emoce,“ podotkl. Dodal, že těžko se obrazy z vyšetřování dostávají z hlavy: „Bude to se mnou až do smrti – zkušenost z obrovského množství těl. To u kriminální policie v normální zemi nezískáte.“
X X X
KLAUS: PAVEL TEATRÁLNÍ AKCE, FIALA ZASPAL TŘETINU ČASU
Klaus: Prezident Pavel dělá teatrální akce. Fialova vláda zaspala a promarnila třetinu času
Petr Pavel vystřídal počátkem března Miloše Zemana ve funkci prezidenta republiky a vláda následně ohlásila počátek reforem. Nejen předání úřadu mezi Václavem Havlem a Václavem Klausem či hodnocení reformní snahy současné vládní koalice probíráme s druhým prezidentem České republiky. Václav Klaus vidí nebezpečí ve vysokém deficitu státního rozpočtu a v malé snaze politiků se s problémem radikálněji vypořádat.
X Lidovky.cz: Zažil jste předávání úřadu po Václavu Havlovi a váš vztah nebyl ideální. Jak hodnotíte čerstvé předání prezidentského úřadu?
Myslím, že předání úřadu není ta nejhlavnější věc našich dějin. S Václavem Havlem bylo předávání nulové, protože Václav Havel skončil prezidentování dávno předtím, než došlo k prezidentské volbě. Mezi jeho odchodem z funkce a inaugurací uplynuly téměř dva měsíce. Takže on u toho absolutně nefiguroval, vůbec. Nula. Ale to neříkám ve špatném.
Druhá věc, pan Mathé byl velmi svébytný kancléř, takže od něho jsme nedostali vůbec nic smysluplného. Věc třetí, teď nechápu to divadýlko, které je kolem toho, kde bude kdo sedět, nesedět, kolik dní ještě bude trvat, než prezidentovi vybaví kanceláře. To nechápu, je to hra, která v minulosti by vůbec nebyla možná, protože jsme přišli do kanceláří, ve kterých byly opravdu vytrhané knihovny ze zdí, a bylo to jako po bombardování a vůbec nepadalo v úvahu si tam sednout.
My to nikomu neříkali, nebyla to teatrální hra a předvádění se. Hledali jsme, kde bych si mohl sednout, a našli jsme jednu místnost, a než se to jakž takž upravilo, tak jsem nevím už kolik měsíců v té jiné místnosti seděl. Vůbec jsem neměl sebemenší důvod to někomu z médií sdělovat.
X X X
FIALA S RAKUŠANEM VYHAZUJÍ ČR MILIARDY ZA POŠTU, MÍSTO PRIVATIZACE
Místo privatizace se do ztrátové firmy lijí miliardy
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) na jednu stranu složitě hledá úspory ve státním rozpočtu, přesto se však neobává vydat 8 miliard korun na záchranu České pošty. Proč stát s privatizací alespoň části podniku váhá? Ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS se shodují, že dílčí prodej pošty by byl nejjednodušší cestou. Přesto se vláda může privatizaci vyhýbat i z důvodu, že má tento výraz u veřejnosti silnou negativní odezvu.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) naznačil budoucí směřování státního podniku České pošty. Podle něj by se měla do dvou let restrukturalizovat – o práci přijde řada zaměstnanců a společnost se rozdělí. Ve výsledku by měla dál fungovat část s poskytováním základních a finančních služeb a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby.
Transformace České pošty jde ale jinou cestou než v případě německé Deutsche Post nebo rakouské Österreichische Post. Obě společnosti byly v minulosti částečně privatizovány a jsou na trhu velmi úspěšné a ziskové. Nyní chystaná česká cesta ale stále může být jen mezistupněm budoucího prodeje, a to zejména komerční části státního podniku.
„Vnímám to jako mezikrok. Pokud by se rozhodlo v budoucnu o privatizaci, tak se rozdělení společnosti nemusí uskutečnit. Jinak bych klidně hlasoval pro celkovou privatizaci České pošty. Ať si stát klidně ponechá menší část se zajištěním základních služeb. Komerční sektor ale může jít na trh. Aspoň by se ukázalo, zda může konkurovat ostatním dodavatelům,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka.
Podivuje se ale nad tím, jaký scénář zvolil stát v době úspor a připravovaných škrtů. Ministr Rakušan totiž plánuje napumpovat do České pošty v rámci restrukturalizace 8 miliard korun. „Je to zvláštní řešení. Hledáme, kde ušetřit, ale u ztrátové společnosti nám nevadí utratit miliardy korun. Navíc tomu příliš nevěřím a částka bude podle mého větší,“ dodal Peterka.
I podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by se měl stát spíše vydat cestou částečného prodeje a ne snahou zachránit z veřejných peněz celou společnost. „Jednoznačně je dílčí privatizace nejlepším řešením. V tuto chvíli ale vidím i správný krok rozdělení pošty v rámci restrukturalizace. Je to velký moloch a aspoň je to krok správným směrem,“ řekl pro CNN Prima NEWS Kovanda.
Ekonom ale upozorňuje, že vláda si může dávat odstup od prodeje státní společnosti. V minulosti totiž nápady na privatizaci některé ze státních firem vyvolávaly ostrou debatu. Naposledy zmínila prodeje státních společností například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„V očích širší veřejnosti je slovo privatizace vnímáno negativně a obávám se, že politici nebudou chtít šťouchat do tohoto vosího hnízda,“ řekl Kovanda.
X X X
Znovuzrození pošty má stát osm miliard. Pořád ale nevíme podrobnosti, zdůrazila Vildumetzová
Osm miliard korun. Tolik má stát podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) transformace České pošty. Jak přesně bude model vypadat se rozhodne na jaře, oznámil po jednání vlády. Součástí má být propouštění zaměstnanců i rušení poboček. Starostové obcí pořád ale netuší, kde a kolik jich bude. My se sice o transformaci dozvíme, ale vlastně nic nevíme,” uvedla pro Ekonomický deník poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Dodala, že s kolegy už požádala kvůli poště o svolání Výboru pro bezpečnost.
Vláda by měla jako první transformační krok schvalovat v dubnu snížení počtu poboček pošty z 3200 na 2900. Které to ale budou, bude muset rozhodnout vedení podniku a projednat se zástupci měst a obcí. Až po vytvoření seznamu rušených pošt podnik oznámí počet propouštěných zaměstnanců, podle dostupných informací se bude týkat několika tisíce lidí. Podle Rakušana by se neměly rušit pobočky v obcích, kde je jen jedna pošta.
Jak už dříve řekla Ekonomickému deníku tisková mluvčí ČTÚ Tereza Meravá, optimalizace se týká obcí s více než 2 500 obyvateli, kde v důsledku změny požadavku na vzdálenost k nejbližší poště na tři kilometry může zároveň dojít ke snížení minimálního počtu pošt na zmíněných 2 900. „Vzhledem k tomu, že se optimalizace týká obcí s více než 2500 obyvateli, zůstanou zachovány pošty v menších obcích, kde není k dispozici možnost využívání alternativních nabídek poštovních služeb, které představují náhradu za služby základní, v takové míře, jako je tomu ve větších obcích,” dodala Meravá.
Jana Mračková Vildumetzová s Karlem Havlíčkem Foto: Jana Mračková
„Jestliže v okresním měste jsou dnes třeba tři pobočky, a bude jen jedna, tak to bude mít vliv na kvalitu a dosupnost. Běžte ve velkém městě na poštu a stojíte tam frontu. Ve velkých městech je přece velká koncentrace lidí z obcí a jestliže zredukujeme pobočky, tak lidé budou muset jet několik desítek kilometrů,” uvedla Vildumetzová pro Ekonomický deník.
Dodala, že pokud se má dělat transformace, je potřeba ji řešit dopředu. Tedy prodiskutovat s opozicí, se starosty, s odbory, prostě se všemi aktéry. „A nemůžu to řešit tři měsíce předtím, kdy se to sice dozvíme, ale vlastně vůbec nic nevíme,” zdůraznila pro Ekonomický deník.
Pošta by už neměla být ztrátová
Českou poštu (ČP) v posledních letech charakterizují červená čísla. Jde o stovky milionů korun, které jí každoročně v hospodaření chybí. Jen za loňský rok vykázala ztrátu kolem 1,5 miliardy korun. A podle ministra vnitra Víta Rakušana musí zahájit transformaci, jinak na konci roku skončí v insolvenci.
Výsledkem transformace má být v roce 2025 podnik poskytující základní služby, které definuje stát, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být podle ministra ztrátová. Uvedl, že státní podnik by měl podle rostřednictvím moderních poboček umožňovat vstup občanů do digitálního světa a zajišťovat tak i na venkově velkou část agendy státu bez nutnosti cestovat například do většího města. Podnik podle Rakušana na transformační proces použije státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku. Monika Ginterová, Ekonomický deník, ceskajustice.cz
X X X
DŮCHODCI: S PENZÍ NEVYJDEME, AŤ ZA ŽEBRAČENKU ŽIJE FIALA
Důchodci si stěžují na krok vlády, který jim přitíží. Již nyní bojují s nebývale vysokou cenou potravin a dražších služeb a energií. „Sotva máme na léky,“ říkají. Průměrná měsíční penze vzroste od června v průměru o 760 korun místo předpokládaných 1 770 korun, jak by tomu bylo podle dosavadních pravidel.
Čtyři pětiny seniorů odmítají pomalejší zvyšování důchodů
Populace stárne, starobní penzi pobírá stále více lidí a prognózy nejsou v tomto směru optimistické. Zvyšuje se finanční zátěž na důchodový i sociální systém. Vláda proto šlápla na brzdu a přes růst cen a dvoucifernou inflaci utáhla výdajový kohoutek a přiškrtila valorizaci penzí. Kontroverzní vládní novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel, již vyšla ve Sbírce zákonů a nabyla účinnosti. Lze ji tedy napadnout u Ústavního soudu.
Pokud Ústavní soud nižší valorizaci potvrdí, pro mnohé důchodce to bude problém. Jak ukázal aktuální průzkum agentury NMS Market Research, s pomalejším růstem důchodů od letošního června souhlasí 37 procent lidí, 55 procent je proti a zbývajících sedm procent neví. Pro pomalejší růst důchodů se vyslovili zejména mladí.
„Třeba ve skupině 18 až 24 let s vládou prosazovaným růstem souhlasí 61 procent respondentů. Podobný názor mají i lidé ve věku 25 až 34 let,“ uvádí spoluautor výzkumu Michael Bouška z agentury NMS Market Research.
Zcela opačně vidí situaci lidé nad 65 let, jichž se chystané pomalejší zvyšování důchodů týká. S pomalejším růstem penzí v této věkové skupině souhlasí jen 18 procent lidí, 79 procent to odmítá.
Redakce iDNES.cz vyzpovídala několik seniorů, kteří se na plánovanou změnu dívají rozličně. Prakticky ale všichni se shodují v jednom. Pokud se mají uskromnit, měla by jim vláda dát impuls, že si poslanci a senátoři nebudou zvyšovat platy.
X X X
HOSPICE BOJUJÍ S POJIŠŤOVNAMI, NEMAJÍ PENÍZE
Umři do měsíce, jinak nezaplatíme. Hospice bojují s pojišťovnam
Ví, že brzy zemře. Osmašedesátiletá paní Jiřina ze Starého Města na Uherskohradišťsku trpí rakovinou slinivky v terminálním stadiu. Stará se o ni od loňského listopadu terénní hospic. Nemoc z ní vysála zbytek sil a změnila ji v uzlíček kostí a kůže.
Oxygenerátor v rohu místnosti na podporu dechu tiše hučí. Žena právě dostala morfiovou injekci, proto je klidnější a chvíli nezvrací. „Původně jsem se neměla dožít Vánoc. Teď věřím, že se ještě stihnu dožít Velikonoc,“ tiše hlesne.
Problém je, že paní Jiřina tu už skoro tři měsíce neměla být. Alespoň podle úhradové vyhlášky českých zdravotních pojišťoven. Ty říkají, že člověk v domácí hospicové péči má hrazenou péči jen třicet dnů. Pak za ni mobilní hospic nedostane peníze. Paní Jiřině – a dalším stovkám smrtelně nemocných lidí v Česku – pak zbývá vrátit se do nemocnice anebo doufat, že hospic se o ně postará zadarmo.
„Kdo je v nemocnici, má nárok být ošetřován do smrti. Komu lékař doporučí domácí hospic, ten může být v jeho péči jen měsíc. Jak mám ale vysvětlit pacientům, že musí do třiceti dnů zemřít, jinak za ně nedostaneme peníze?“ ptá se Helena Schwarczová, ředitelka domácího hospice PAHOP, který zajišťuje šest poboček ve Zlínském a Jihomoravském kraji.
PAHOP je křiklavým příkladem toho, jak pojišťovny úhradovou vyhlášku tvrdě vymáhají. V minulých letech měl hospic 35 lidí, kteří „přežili“ státem stanovených třicet dnů. Odmítl se o ně přestat starat. Náklady, které hospic za péči o ně vyfakturoval, po něm chce pojišťovna zpět. Jde o 7,5 milionu. Celé zařízení se 77 zaměstnanci je kvůli tomu ochromené. „Je to kupčení se smrtí,“ zlobí se ředitelka Schwarczová.
Uvedená praxe se dotýká všech domácích hospiců v Česku. Některé to řeší tak, že pacienta přijímají až skutečně v posledních dnech života, tedy pacienta nepřijmou do péče, dokud mají obavu, že by „žil ještě moc dlouho“. A mimo záznam mnohé hospice připouštějí, že existuje i jiné tajné řešení: trpícímu pacientovi „odmítajícímu“ zemřít v určené lhůtě píchnout vyšší dávku morfia a zabít ho. Tedy jakýsi nepřiznaný způsob eutanazie.
Třicetidenní lhůta placení nákladů za péči o člověka v domácím hospici byla nastavena v roce 2015, kdy se spustil pilotní program Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), který určil model financování mobilních hospiců. Do projektu tehdy vstoupily zavedené hospice s vybudovanou dárcovskou základnou, kdy jim na chod přispívala města, kraje a široká škála dárců. Nové hospice, které tyto vazby nemají, se musí spoléhat jen na pojišťovny. Nebo doslova žebrat o peníze.
„Je to nedůstojné. Zlínský kraj nám nedává ani korunu. Chodíme tedy po domech a škrábeme na dveře, jestli by nám někdo nepřispěl,“ zdůraznila Helena Schwarczová z uherskohradišťského PAHOP.
Pro srovnání: na Slovensku proplácí pojišťovny půl roku, v Německu a Rakousku je doba hrazené péče neomezená. Péče v domácím hospici je přitom pro stát levnější, než když je umírající v nemocnici. Za den péče mobilního hospice platí pojišťovny 1 500–1 800 korun, špitál dostává 3 000 korun.
Hospici PAHOP, který úhradovou vyhlášku porušil, nakonec pomohl předseda ANO Andrej Babiš, když mu prostřednictvím své nadace Agrofert věnoval 657 tisíc korun, což jsou peníze vrácené hospicem Girasole, který s Babišem nechtěl být spojován.
„Vyhláška, která de facto určuje, že by měl slušně vychovaný umírající pacient skonat do třiceti dnů, je pro mne absolutně skandální. Z pohledu každého člověka je nehorázné, že taková vyhláška vůbec existuje,“ řekl Babiš.
Platili si zdravotní pojištění
Situace s platbami za pacienty vadí i Asociaci poskytovatelů hospicové a paliativní péče ČR. „Nemůžeme nařídit pacientovi, ať umře do třiceti dnů. Co s ním budeme dělat 31. den? Buď nedám výplatu sestře, nebo propustím pacienta, víc možností nemám. Hanebné je to hlavně proto, že ti pacienti si celý život platili zdravotní pojištění,“ posteskl si prezident asociace Robert Huneš.
Mluvčí VZP Viktorie Plívová zdůraznila, že uvedených 30 dnů je jen průměr. „Zahrnuje v sobě jak pacienty s menší potřebou zdravotní péče, tak pacienty s větší potřebou zdravotní péče. Také počet dnů poskytování péče je u pacientů rozdílný,“ uvedla Plívová.
Zjednodušeně řečeno: dva pacienti přežívající 10 a 50 dnů se oba dostanou na průměr 30 dnů a péče o ně je tak hrazena. Praxe je však taková, že terénní hospice pacienty, kteří přežívají dlouho nad tento průměr, pojišťovnám nefakturují, neboť vědí, že jakmile průměr za všechny pacienty přetáhnou, nedostanou za ně zaplaceno.
Mnohé hospice podle Huneše zcela rezignovaly a smlouvy s pojišťovnami vůbec nemají. Žijí jen z dotací a darů lidí. A to nejen kvůli nevýhodné úhradové vyhlášce, ale i jiným tvrdým podmínkám.
„Abyste dostal smlouvu s pojišťovnou, musíte mít jako hospic minimální úvazek 1,2 lékaře a 5,5 úvazku sestry. V Praze to není problém, ale v polovině republiky, kde je hustota obyvatel nízká – typicky na Šumpersku, Jesenicku, v Pošumaví a na Vysočině – se s takovýmto personálem neuživíte,“ zdůraznil šéf Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče Huneš.
O tom, které úkony a do jaké výše jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. MF DNES kontaktovala s dotazy šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09), na otázky ani telefonáty nereagoval. Mluvčí jeho ministerstva Ondřej Jakob odmítl, že by stávající systém byl vůči pacientům a hospicům nespravedlivý.
„Stávající model vychází ze zkušeností ministerstva, pilotního projektu a odborných doporučení a je v tomto ohledu funkční a plní svůj účel. Podle názoru odborné společnosti by průměrná délka aktivní paliativní péče měla být do 14 dní, tudíž úhradová regulace je nastavena velmi benevolentně,“ zmínil Jakob. Podle něj ale nyní probíhá mezi poskytovateli zdravotních služeb a pojišťovnami nové dohodovací řízení o úhradách.
Přejí si změnu
Zdravotní pojišťovny zatím nechtějí předjímat, jak dohodovací řízení dopadne. Některé však naznačují, že by se proplácená doba mohla prodloužit. „Ohledně adekvátnosti doby je toto otázka spíše k diskusi s odbornými společnostmi nad vymezením terminálního stavu (předsmrtná fáze nemoci, kdy se pacient již neléčí, pozn. red),“ uvedla Jana Schillerová, mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.
Představitelé Fóra mobilních hospiců očekávají, že by se v úhradové vyhlášce mohly alespoň vyjmenovat nemoci, při kterých by platba za hospic nebyla limitována časem. „Například lidé s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) bývají v péči hospice velmi dlouho. Bavme se i o jiných diagnózách,“ uvedla předsedkyně Fóra mobilních hospiců Monika Marková.
X X X
LIDÉ FRANCIE ŽIVOŘÍ, MACRON DRAHÉ HODINKY, 80 TISÍC EURO
Macron si při debatě o penzijní reformě sundal drahé hodinky, čelí kritice
Francouzský prezident Emmanuel Macron se ocitl pod palbou kritiky poté, co si při televizním rozhovoru o nepopulární důchodové reformě sundal ze zápěstí hodinky, jejichž cena je odhadována na několik tisíc eur. Podle Macronova týmu to prezident udělal, protože mu hodinky „cinkaly o stůl“. S tím ale nesouhlasí jeho odpůrci, podle nichž hodinky dokazují, že ztratil kontakt s realitou.
Francii zachvátily rozsáhlé protesty a stávky kvůli rozhodnutí vlády postupně zvýšit věk odchodu do důchodu až na 64 let. Incident s hodinkami se odehrál v průběhu středečního rozhovoru v hlavním vysílacím čase, v němž Macron důchodovou reformu obhajoval.
Když položil předloktí na stůl, ozvalo se ťuknutí. Prezident následně dal ruce pod stůl, a když je opět vyndal, hodinky měl sundané.
Macronův tým trvá na tom, že to bylo zcela nevinné. Na prezidenta se však rychle snesla kritika. Opoziční poslankyně z levicové Nepodrobené Francie Clémence Guettéová, která se zapojila do protestů proti penzijní reformě, na Twitteru napsala, že když prezident tvrdil, že lidé s minimální mzdou mají nebývalou kupní sílu, „závěrečným záběrem“ bylo, jak si „sundává své krásné luxusní hodinky“.
„Ten muž je k smíchu,“ dodala. „Prezident bohatých ještě nikdy nenosil své jméno tak dobře,“ uvedla její kolegyně Farida Amraniová.
O přesné ceně hodinek se vedou debaty. Některé zdroje uváděly, že stojí 80 tisíc eur (1,9 milionu korun), podle jiných je jejich skutečná cena 2 400 eur (56 822 korun) .
Macron je dlouhodobě kritizován svými politickými soupeři za podporu bohatých. V únoru čelil kritice za to, že udělil Jeffu Bezosovi, jednomu z nejbohatších mužů světa, nejvyšší francouzské vyznamenání, zatímco lidé v ulicích protestovali kvůli své nejisté finanční budoucnosti. Zároveň je podle zpravodajského portálu BBC ironické, že Macron se někdy označuje za „pána hodin“, protože rád určuje tempo francouzské politiky.
Protesty proti francouzské penzijní reformě ještě zintenzivnily tento týden po jejím schválení bez hlasování parlamentu, který jen těsně nevyslovil nedůvěru vládě. Kontroverzní postup vyvolal novou vlnu kritiky a vystavil vládu riziku zásahu ze strany francouzské obdoby ústavního soudu.
X X X
Francouzský prezident Emmanuel Macron se ocitl pod palbou kritiky poté, co si při televizním rozhovoru o nepopulární důchodové reformě sundal ze zápěstí hodinky, jejichž cena je odhadována na několik tisíc eur. Podle Macronova týmu to prezident udělal, protože mu hodinky „cinkaly o stůl“. S tím ale nesouhlasí jeho odpůrci, podle nichž hodinky dokazují, že ztratil kontakt s realitou.
Francii zachvátily rozsáhlé protesty a stávky kvůli rozhodnutí vlády postupně zvýšit věk odchodu do důchodu až na 64 let. Incident s hodinkami se odehrál v průběhu středečního rozhovoru v hlavním vysílacím čase, v němž Macron důchodovou reformu obhajoval.
Když položil předloktí na stůl, ozvalo se ťuknutí. Prezident následně dal ruce pod stůl, a když je opět vyndal, hodinky měl sundané.
Macronův tým trvá na tom, že to bylo zcela nevinné. Na prezidenta se však rychle snesla kritika. Opoziční poslankyně z levicové Nepodrobené Francie Clémence Guettéová, která se zapojila do protestů proti penzijní reformě, na Twitteru napsala, že když prezident tvrdil, že lidé s minimální mzdou mají nebývalou kupní sílu, „závěrečným záběrem“ bylo, jak si „sundává své krásné luxusní hodinky“.
„Ten muž je k smíchu,“ dodala. „Prezident bohatých ještě nikdy nenosil své jméno tak dobře,“ uvedla její kolegyně Farida Amraniová.
O přesné ceně hodinek se vedou debaty. Některé zdroje uváděly, že stojí 80 tisíc eur (1,9 milionu korun), podle jiných je jejich skutečná cena 2 400 eur (56 822 korun) .
Macron je dlouhodobě kritizován svými politickými soupeři za podporu bohatých. V únoru čelil kritice za to, že udělil Jeffu Bezosovi, jednomu z nejbohatších mužů světa, nejvyšší francouzské vyznamenání, zatímco lidé v ulicích protestovali kvůli své nejisté finanční budoucnosti. Zároveň je podle zpravodajského portálu BBC ironické, že Macron se někdy označuje za „pána hodin“, protože rád určuje tempo francouzské politiky.
Protesty proti francouzské penzijní reformě ještě zintenzivnily tento týden po jejím schválení bez hlasování parlamentu, který jen těsně nevyslovil nedůvěru vládě. Kontroverzní postup vyvolal novou vlnu kritiky a vystavil vládu riziku zásahu ze strany francouzské obdoby ústavního soudu.
X X X
Ruská trenérka obešla sankce a je na MS. Co solidarita? ptají se krajané
Jednou z výkladních skříní ruského sportu je krasobruslení. A v posledních letech byla pod úspěchy významně podepsána trenérka Eteri Tutberidzeová, jejíž metody vedoucí k medailím bývají občas považovány za despotické. Kvůli rozhodnutí Vladimira Putina utrhnout si větší či menší část Ukrajiny momentálně svět nemůže vidět, co Rusové na ledě dokážou. Sankcím se ale Tutberidzeová dokázala vyhnout a momentálně udílí pokyny na MS v Japonsku.
Už přes rok jsou ruští krasobruslaři a ruské krasobruslařky – stejně jako velká část sportovců-krajanů – odříznutí. Nemožnost konfrontace s mezinárodní elitou si kompenzují vystupováním na nejrůznějších domácích exhibicích, aspoň nějakou soutěživost dopřává seriál Grand Prix Ruska.
Vedle události jako mistrovství světa je ale tato náhražka chabou útěchou. „Nemožnost potkat světovou konkurenci je pro ně psychologickým testem,“ podotýká ruský web Sportbox. Za neválečných okolností by nejlepší Rusové byli na šampionátu v japonské Saitamě.
Kvůli invazi na Ukrajinu ho mohou sledovat jen v televizi. Nevztahuje se to ale na všechny z nich. Na monstrózní akci si totiž prošlapala cestu Eteri Tutberidzeová, která byla v posledních letech dvorní dodavatelkou šampionů. Sankce Mezinárodní bruslařské unie se vztahují pouze na ruské závodníky, trenéři jsou z obliga, pokud mají na starost cizí reprezentanty.
Devětačtyřicetiletá Tutberidzeová se do Japonska vydala coby koučka Gruzínců Maurice Kvitelašviliho a Niky Egadzeho a také Itala Daniela Grassla. S sebou si vzala ještě krajany v podobě choreografa a dalšího trenéra.
„Nejúspěšnější trenérka země veze trio cizinců do Japonska, zatímco Rusové sedí doma. Je to etické ve vztahu ke (Kamile) Valijevové a dalším našim hvězdám?“ zamýšlí se zmiňovaný Sportbox.
Například další renomovaná trenérka Nina Mozerová – narozená v Kyjevě a žijící v Moskvě – uvedla, že podobné „zrady“ by se nedopustila. „Mohla bych přijet třeba na mistrovství světa jako divák a pocítit vůni soutěže? Řekli mi: ‚Ne, nemůžete získat akreditaci. Můžete si koupit vstupenku a někde si sednout, ale akreditaci nedostanete. A je tu ještě jedna možnost. Přijet se zahraničním týmem.‘ Na to jsem odpověděla: ‚Očividně nemluvíte se mnou, ale s mým pasem.‘ Přirozeně jsem dodala, že varianta zahraničního týmu nepřichází v úvahu,“ konstatovala.
V ruských médiích padá názor, jak dobrou zprávou je, že aspoň v nějaké podobě může Rusko promluvit do dění na světové akci a reprezentovat svoji školu krasobruslení. Potvrdila to i vysloužilá odbornice Taťjana Tarasovová.
Na druhou stranu Sportbox se závěrem ptá, jestli je to od Tutberidzeové a jejích parťáků solidární.
X X X
11 VÝHRA BASKETBALISTŮ PRAHY
Sovy mají jedenáctou výhru v řadě, ale bylo to drama. Folimanka viděla celkem 30 trojek s úspěšností přes 50%! 8. kolo A2 Kooperativa NBL 2022/2023 USK Praha – SK Slavia Praha 92:91 (38:32, 52:57, 77:75) Páté letošní derby začalo tříbodovou přestřelkou.
Sovy daly v první čtvrtině celkem sedm tříbodových pokusů a Slavia přispěla šesti! Fanoušci na Folimance tak viděli více než 85% úspěšnost! Mladík Švec připsal hned 15 bodů, na druhé straně držel svůj tým 13 body Walton. První čtvrtina tak skončila překvapivě vysokým skóre 38:32. Obrany obou týmů byly i nadále lajdácké a tak bylo po šestnácti odehraných minutách skóre 46:46, když si Sovy vybudovaly až osmibodové vedení, které ale nebyly schopny přetavit ve větší bodové odskočení.
Slavia nepohrdla nabídkou a šla až do sedmi bodového vedení a následně na poločasových 57:52, když druhou čtvrtinu zaslouženě vyhrála 25:14. Domácí v tu chvíli brzdilo osm ztrát a skvěle střílející hosté. Ti po návratu z šaten navýšili až na devítibodový náskok 63:56, ale Samoura trojkou zahájil snižování jejich náskoku. To završil v sedmadvacáté minutě z trestných hodů Pipes na srovnání 71:71.
Domácí i díky šňůře 13:2 vyhráli třetí čtvrtinu 25:18. Do posledního dějství se tak šlo za stavu 77:75. Drama přineslo tíhu okamžiku. Přes bodově nadproduktivní derby přineslo následujících pět minut pouze stav 3:5. I tři minuty před koncem byl po koši s faulem skvěle hrajícího Waltona stav vyrovnaný 85:85. Pipes dává trojku! John odpovídá rychlou dvojkou. Vyroubal zkušeně vyvěsil protihráče pod košem a zvyšuje na 90:87. Do konce minuta a padesát vteřin. Jenže po oddechovém čase smečuje Walton a dává svůj jedenatřicátý bod. Znovu úřaduje Vyroubal, vykoledoval si faul ze svého druhého střeleckého pokusu během jednoho útoku a z čáry trestného hodu dvakrát proměnil.
Slavia ztrácí tři body a na časomíře svítí 34 vteřin. Walton je po doskoku faulován a z šestek se dvakrát nemílí. USK Praha je zpět u míče, vede o jediný bod 92:91 a má na útok 22 vteřin. Ten nevyužije a na druhé straně krásné drama ukončuje neproměněnou trojkou Walton. Domácí měli úspěšnost střelby za tři body rovných 50% (26/13). Slavia dala celkem 17 trojek se skvělou úspěšností 62%! Nejlepším dnešním střelcem domácích se stal s 29 body Pipes. Za Slavii to nejvíce pálilo Waltonovi, který připsal 33 bodů. Nejužitečnějším hráčem utkání byl zvolen Samoura za 10 bodů a 8 doskočených míčů.
Pavel Beneš (trenér SK Slavia Praha): „V první řadě gratuluji domácím k jedenácté výhře v řadě. Opravdu kralují skupině A2. Dnes to mohlo být na obě strany. Myslím si, že utkání bylo velmi útočné. Pro diváka tedy velmi pohledné, pro trenéry už méně. Já dnes nemůžu svým hráčům krom pár věcí v obraně vytknout. Hráli jsme pěkné utkání asi nejlepší s USK v této sezóně.“
Francesco Tabellini (trenér USK Praha): „Jsme za tu výhru rádi. Když váš soupeř dá 17 trojek s úspěšností 62% a i tak vyhrajete, pak to něco znamená. Chyběli nám někteří hráči, ale zůstali jsme i tak ve hře. Byli jsme solidní a konzistentní. V závěru nás podržela intenzita naší hry a doskakování. Měli jsme tam tři útočné doskoky v závěru, které rozhodly. Slavia si zaslouží kredit stejně jako naši hráči.“/mš/