Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun). Polsko se rozhodlo oficiálně žádat reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války 1. září, kdy to oznámil Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
„Stejně jako předešlé spolkové vlády mohu poukázat na to, že tato otázka byla z hlediska mezinárodního práva definitivně vyřešena,“ uvedl Scholz ve středečním vydání deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung
Odhad škod, které nacistické Německo způsobilo Polsku, vypracovala polská parlamentní komise. Na posudku se podíleli historikové, ekonomové a znalci trhu s nemovitostmi.
Národně-konzervativní Právo a spravedlnost, nejsilnější polská vládní strana, otázku německých válečných reparací otevřelo po převzetí moci v roce 2015. Německo ale dlouhodobě polské požadavky ohledně odškodnění odmítá.
Dlouhodobě zastává názor, že Polsko se nároků na odškodnění zřeklo už v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření hraničních sporů a při potvrzení polské západní hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců.
Varšava ale tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu.
Nacistické Německo způsobilo Polsku nejen obrovské materiální ztráty, druhou světovou válku také nepřežilo až šest milionů obyvatel této země, z toho tři miliony Židů.
X X X
POLSKO POŽADUJE OD NĚMECKA 32 BILIONÚ KORUN, NEMÁ MILIARDY PRO UKRAJINU, ZBYTEČNÁ VÁLKA A MRTVÝCH
PolskO poukazuje na to, že problém je dlouhodobý. V polsko-německých vztazích se objevuje od šedesátých let, s větší intenzitou pak po roce 1989. Současná zpráva na téma válečných škod je výsledkem práce, která probíhala od roku 2017, kdy byla svolána parlamentem speciální komise, která měla kvantifikovat v Polsku zažitou představu, že je tu ze strany Německa nesplacený dluh. Ne náhodou byla zpráva symbolicky zveřejněná 1. září na výročí začátku druhé světové války (za počátek druhé světové války se považuje přepadení Polska nacistickým Německem 1. září 1939, poznámka redakce).
Lze samozřejmě hledat i další důvody, vnitropolitické či zahraničněpolitické. Musíme si uvědomit aktuální kontext Polska, které na jednu stranu ze zemí EU nese největší tíhu války Ruska proti Ukrajině, na druhé straně se stále nachází mimo tok peněz z Bruselu, ať co se týče záležitostí spojených s Ukrajinou, tak co se týče národního plánu obnovy.
x Není to netaktické v době ukrajinské války? Neoslabí to společný protiruský postoj?
Myslím, že v tuto chvílí je v Polsku živý pocit, že výzva k solidaritě a jednotnému postupu se využívá jen jednosměrně, ve vztahu k polským požadavkům. Naopak nelze se ubránit dojmu, že ani Berlín ani Brusel nepociťují solidaritu se zemí, která nese největší tíhu pomoci Ukrajině.
x Jak došli k číslu odhadovaných škod 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun)?
Ta zpráva má stovky stran. Jen když jsem se probíral shrnutím, tak to bylo poměrně náročné čtení. Je tu několik úrovní. Jedna úroveň jsou materiální ztráty: ztráty na průmyslu, budovách a tak dále. Druhá úroveň je vyčíslení personálních ztrát, kdy se vypočítává průměrný podíl daného jedince na hrubém domácím produktu v daném okamžiku. Na základě toho se simuluje ztráta, která byla způsobená tím, že tento jedinec zahynul. Na třetí úrovni jsou ztráty v oblasti kultury, které představují soubor národního dědictví. Zpráva se pokouší kvantifikovat i ztrátu způsobenou tím, že po dobu 6 let byly veškeré výnosy hospodářství přesměrovány do Říše. To jsou hlavní pilíře, o které se výpočet opírá.
x x x
PROTI FIALOVI A EU V PRAZE DEMONSTROVALO PŘES STO TISÍC LIDÍ
Děkan Ševčík VŠE v Praze: „Ti policajti, kteří tomu rozumí, ale nemůžou to říct nahlas, říkají, že tam bylo daleko přes 100 tisíc,“ uvedl a podotkl, že v postranních ulicích se hromadili lidé, kteří se nemohli dostat na samotné náměstí.
Děkan NF odmítl, že by demonstraci pořádaly proruské síly a neví, kam na něco takového Fiala či jeho poradci chodí. Upozornil, že on byl jen řečník, nicméně měl možnost hovořit se svolavateli Havlem a Vrabelem. Od Fialy se prý jednalo o hloupou reakci, ale Ševčík je rád, že v ODS zůstali i lidé se zdravým rozumem jako např. hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba a Pavel Blažek. „Protože si uvědomují, do jakých sraček nás, s odpuštěním, tato vláda vtahuje,“ mínil docent Ševčík. Kromě toho chválil také Jana Skopečka a doufal, že mu nedal polibek smrti.
Podle ekonoma je sice už pět minut po dvanácté, ale „něco“ by se ještě udělat dalo, ale zřejmě k ničemu nedojde. „Mám obavy, že my jsme takoví slouhové a ta vládní garnitura jsou největší slouhové od roku 1989,“ řekl a dodal, že snad ani komunisté v 80. letech nesloužili tak věrně.
Nechápe, proč je Česko vtahováno do války, která není jeho, a proč právě v Česku veřejnoprávní média tak dezinformují. A také proč se zavádějí sankce, které poškodí více občany Česka a EU než Putina. „Putin má nejlepší obchodní platební bilanci za posledních 30 let. Putin se snaží snižovat míru inflace, která bude za chvíli nižší, než je u nás. Putinovi rostou obrovským tempem příjmy z plynu a ropy, protože ta cena je vyšroubována nahoru,“ uvedl. Z tohoto důvodu vidí také jako nesmyslné zastropování cen ropy, soudí, že dojde jen k tomu, že ruskou ropu budeme kupovat stejně, ovšem od překupníků.
Fialenko, idi na chuj!
Poukázal na to, že ukrajinská ekonomika byla jednou z nejzkorumpovanějších, a to podle zjištění Evropského účetního dvora z roku 2021. Sami Ukrajinci, alespoň někteří, prý Zelenského nazývají kašparem. „Pane Fialo, my podporujeme nejzkorumpovanější režim v Evropě, jenom abyste to věděl. Nejsme proruští trollové, my se na to pouze díváme se zdravým selským rozumem a nemyslíme si, že bychom měli peníze našich daňových poplatníků posílat zkorumpovaným režimům,“ vzkázal. Doplnil, že proti pomoci těm, „kteří jsou chudáci“, vůbec nic nemá a přítomnost ukrajinských uprchlíků mu nevadí.
Ale platit zkorumpovaný režim, kvůli kterému z Ukrajiny odešlo údajně 10 milionů lidí, nechce. Citoval také s pobavením zprávu vysoké komisařky OSN, podle které 2 miliony Ukrajinců odešly před konfliktem do Ruska. Do Polska pak 1,2 milionu, do Německa 900 tisíc a 400 tisíc do ČR.
X X X
ODBORÁŘ STŘEDULA PROTI VLÁDĚ FIALY
Středula ostře k vládě: Dělá signály, těmi ale účty nezaplatíme.
„Kdo přilívá olej do ohně? My, nebo vláda? Jednoznačně vláda svým chováním. Jak uvedl ministr Blažek, můžeme čelit ohrožení demokracie, EU i samotné vlády, pokud nebude kabinet Petra Fialy konat. V tom trefil hřebíček na hlavičku,“ vzkázal Středula k tomu, jak vláda pomáhá v době krize.
Ohlášená demonstrace by měla vládu probrat. „Vláda může konat. Už v lednu jsme jí radili, aby použila zákon o cenách. Osm měsíců ale nic nedělala a teď o zákoně mluví jako o záchranném kruhu, přitom byl k dispozici od počátku letošní zimy. Jestli chce vláda pomáhat tímto tempem, tak očekávám, že demonstrace bude masová. Mohlo by dorazit i více než sto tisíc lidí,“ zdůraznil.
Ekonomika je ve fázi tepenného krvácení
Osobně si přeje, aby důvody k demonstracím nebyly. „Záleží ale na krocích vlády. Pokud vláda něco dlouhodobě dělá, tak to jsou signály. Ale s nimi účty nezaplatíme,“ pokračoval. Slova o evropském řešení krize považuje za výmluvy. „Nic nedělat se dá odůvodňovat různými způsoby. Rozhodně se ale musí konat. Jestli má situace vyexplodovat do národních nepokojů, které mohou ohrozit systém, tak k tomu máme rovnou dálnici,“ sdělil.
Situaci české ekonomiky přirovnal k tepennému krvácení. „Jestli ho budeme řešit prášky na bolest hlavy, tak nás čeká ohnivý podzim,“ doplnil. Následně uvedl, co by vláda měla dělat. „Je nutné řešit DPH, uvolnit v této oblasti ruce. Zároveň je ale nutné kontrolovat ceny, aby se nestalo, že marže budou růst a ceny neklesnou. Měl by být aktivován Antivirus, dnes přezdívaný kurzarbeit, aby se pomohlo firmám v nesnázích,“ řekl.
Důležité je podle Středuly také to, aby se ochránily firmy a pracovní pozice. „V pátek se v Bruselu bude jednat o energiích. To nejde řešit jinak než zastropováním cen. Evropská komise to však odmítá. Ano, mělo by být evropské společné řešení. Česko na něj však nesmí spoléhat, musíme řešit věci u nás,“ pokračoval.
Doplnil, že by se dále měly valorizovat všechny sociální dávky. „Lidé spadnou do složitých až neřešitelných situací. To jsme vládě říkali už v červnu,“ uzavřel s tím, že státní kasa na to peníze mít bude.
X X X
Generál USA: Vidíme konec ruského impéria.
USA by měly usilovat o deimperializaci Ruska, prohlásil bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges, který předvídá i „konec Ruské federace v současné podobě“. Jiní bývalí američtí generálové si všímají průběhů bojů v Chersonské oblasti. Podle jednoho z nich „hloupost“ a „opilost“ ruských vojáků předznamenává jejich prohru.
„Myslím si, že americké válečné cíle pro tento konflikt by měly zahrnovat deimperializaci Ruska. Zdá se mi, že to, co vidíme, je začátek konce Ruské federace v její současné podobě. Potřebujeme se na to připravit. Nebyli jsme připraveni na konec SSSR,“ napsal Hodges na svém Twitteru.
Bývalý velitel amerických sil v Evropě reagoval na vyjádření bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera, podle něhož ruské „imperialistické války“ proti svým sousedům nezačaly vpádem na Ukrajinu, ale již dříve, v roce 2008 v Gruzii.
Dekolonizace Ruska
Rozhovory o ruských imperialistických ambicích a jejich vymýcení se vedou dlouhodobě. Americká helsinská komise v červnu uspořádala konferenci o „dekolonizaci Ruska“ jakožto způsobu „vypořádání se“ s ruským imperialismem. Konference neušla pozornosti ruských či čínských médií, které ji označily naopak za doklad amerického imperialismu a snah Washingtonu o destabilizaci suverénních států.
Myšlenka dekolonizace Ruska nicméně vzbuzuje znepokojení i u těch, kteří vystupují proti Rusku kriticky. „Všechny ty řeči o rozsekání mé země na kusy ve mně jako Rusovi vzbuzují znepokojení… Nenávidím myšlenku, že jediný způsob, jak přestat být hrozbou sousedním zemím, je se rozpadnout,“ uvedl známý komentátor agentury Bloomberg Leonid Bershidsky. Připustil však, že z „intelektuálního hlediska“ rozpad Ruské federace může některým periferním ruským územím zneužívaným Moskvou prospět.
Profesor historie Sergej S. Radčenko z Cardiffské univerzity považuje ideu fragmentace Ruska za špatnou. Vedlo by to podle něho k mnoha vážným ekonomickým problémům a připravilo by to půdu pro „budoucí katastrofy“ podobné ruské invazi na Ukrajinu vzhledem k tomu, že v řadě těchto nových států bude významná ruská komunita, k jejíž ochraně se Moskva bude hlásit.
Vysoce postavení představitelé Pentagonu se k „ deimperializaci“ a „dekolonizaci“ oficiálně nehlásí. Americký ministr obrany Lloyd Austin však v dubnu naznačil, že strategickými cílem USA je připravit Rusko dodávkami zbraní na Ukrajinu o imperialistické choutky. Prohlásil, že USA usilují o oslabení Ruska na Ukrajině do takové míry, aby už neútočilo na další země.
Hloupí Rusové v Chersonu ztrácí, tvrdí generál
Bývalý američtí generálové podotýkají, že situace na bojišti ohrožuje záměr Rusů zabrat si ukrajinské území pro sebe. V Chersonské oblasti proruská správa připustila, že referendum o odtržení se od Ukrajiny se z bezpečnostních důvodů odkládá.
Bývalý čtyřhvězdičkový generál Barry McCaffrey uvedl, že Rusové jsou v Chersonské oblasti „zaseknutí v krabici“ a nedaří se jim dostat se z ní ven. To poskytuje prostor pro Ukrajince, aby je rozebrali „kus po kousku“.
„To je docela překvapivé,“ uvedl McCaffrey. „Z taktického hlediska jsou (Rusové) hloupí, opilí, brutální, nekontrolovatelní, nízké morálky, hrozně vedení a se špatnými operačními směrnicemi. Právě teď v Chersonské oblasti uvázla větší část z 15 000 Rusů severně a západně od řeky Dněpr. Ukrajinci se je pokusí cíleně rozebrat, kousek po kousku,“ popisuje ruské problémy.
Jiný bývalý americký generál Mark Hertling na základě záznamů z fronty u Chersonu též dospívá k závěru, že Rusové postrádají disciplínu a náležitý trénink. Podle něj zničené ruské pozice naznačují, že níže postavené vedení se nachází v krizi, zatímco výše postavení velitelé mu nedodávají potřebné informace.
Ukrajinskou protiofenzivu u Chersonu považuje Hertling za „brilantní strategii“, protože ruské síly mají za zády řeku a omezené zásobovací trasy. Generál se proto domnívá, že Rusové se v „budoucnu“ Chersonu vzdají. McCaffrey se domnívá, že do devadesáti dnů Ukrajinci zatlačí větší část ruských sil za Dněpr.
X X X
FIALA STARAT O LIDI POD PÓDIEM
Řečníci na demonstraci? Fiala by se měl starat o lidi pod pódiem, ne na něm, říká Rajchl
„Interpretace událostí, které jsem já měl zatím možnost vidět, ukazují na silně proruské postoje, a podle mě to neodpovídá tomu, co jsou zájmy České republiky a našich občanů,“ řekl Fiala k sobotní demonstraci s tím, že v Česku se objevují dezinformační proruské kampaně a někdo jim podléhá.
Za to však premiér schytal i vlnu kritiky. „Fiala tak jen dehonestoval lidi, my se jich zastali,“ popsal Rajchl. Sám na akci vystupoval a uvedl, že nyní po premiérovi požadují omluvu za tyto výroky. Čeští občané na Václavské náměstí podle něj přišli kvůli Fialovi a ne Putinovi.
Staré proruské firmy
Podle politologa Gregora ale na pódiu vystupovala řada proruských osob. „Vyjádření Petra Fialy vnímám jako korektní – podíváme-li se, kdo to organizoval, kdo stál na pódiu… Vidíme staré známé firmy, které se angažují v proruských tématech. Otázka je, kdo byli návštěvníci,“ připustil.
Jako příklad uvedl proruského aktivistu Žarka Jovanoviče. „To je klasická taktika, protože naši oponenti nemají věcné argumenty. Nikdo z koalic (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti, STAN) nehovořil o tom, co skutečně trápí Českou republiku,“ reagoval Rajchl.
Tím, že podle něj vláda lidmi pohrdá, příště na demonstrace dorazí více lidí. „Pan Rajchl se ohání fakty, ani mně původní výrok Fialy nepřipadal šťastný, ale mluvil o organizátorech, dochází k překroucení,“ poukázal Gregor. Policie odhadla, že se k protestu sešlo kolem 70 tisíc lidí, nebo jich bylo ještě více.
Ve vysílání CNN Prima NEWS politolog připomněl, že Rajchl na pódiu zmínil několik „nepravd“. „Omluvil jste se za prohlášení, že Česká televize o demonstraci nevysílá? A že pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) vypíná webkamery?“ dodal Gregor.
X X X
FIALOVA PÁTÁ KOLONA, PREMIÉRKA ITÁLIE MELONI
Ve svém bezduchém plácání Fiala začal hovořit o páté koloně Vladimíra Putina. Zcela určitě v Česku existuje minimálně 10, možná 15% hlasů, které, když by se měli rozhodnout mezi Bidenovými USA a Putinovým Ruskem, tak by se rozhodly pro to Rusko. A to samozřejmě není málo, ale je to stále méně než ve světě, kde si to již v září řekneme ve čtvrté klíčové zemi EU Itálii, kde nastupující pravice je zvětší míry protiamerická a zčásti či úplně proputinovská.
Je dobré, že to zastihne ještě české předsednictví a těším se na to, jak nejméně oblíbený premiér v zemích EU Fiala bude útočit na novou italskou premiérku Meloni.
Ovšem protisankční nálady neexistují jenom v Itálii, ale každým měsícem prohlubování logické energetické krize budou zejména v EU narůstat.
Už teď padli premiéři, kteří v prvních dnech a týdnech jeli nadšeně za Zelenským do Kyjeva. Slovinský Janez Janša, bulharský premiér Kirill Petrov, válečnický protiruský gigant Boris Johnson a naposledy italský Mario Draghi. A podívejte se na dalšího návštěvníka prezidenta Zelenského … spolkového kancléře Scholze, pak sešup SPD na poslední místo z mainstreamových stran na19%, po opoziční CDU/CSU 27%, Zelení 22 % je neskutečným historickým výkonem.
A to jsme stále na pouhém začátku energetické války. Tu Západ pod velkohubým názvem totální sankční válka započal a už teď sklízí své plody.
Vtipně to napsal na Twitteru francouzský gaulistický politik Florian Philippot: „Euro ve volném pádu. Už platí nyní jen 0,99 dolaru a ne více než 59 rublů proti 87 rublům před sankcemi.
Ale vraťme se k Fialovi oblíbenému tématu páté kolony Vladimíra Putina.
Nuže je třeba poděkovat Bidenovi, že nádherným způsobem rozdělil svět na americké přátele a americké nepřátele.
Ukazuje se totiž, že těch amerických přátel díky účelovému známkování a trestání těch, kteří jsou protiameričtí, čili odmítají se podrobit na lusknutí prstu, je stále více.
A právě v oblasti světové sankční politiky, kterou původně pod názvem totální válka proti Rusku zahájil Západ, vidíme skvělé úspěchy v energetické politice. No skvělé… Pro Rusko jistě, pro Západ tragické.
V minulém týdnu Západ opět zabodoval. Nejdříve návrhem na povinné zablokování horní výkupní ceny pro ruskou ropu přijatou ministry G7 a následným ještě roztomilejším návrhem Urszuly na zablokování výkupní ceny plyny.
A právě v případě ropy zafungovala víceletá synergie mezi zeměmi OPEC vedené Saudskou Arábií a OPEC + vedené Ruskem. Tento spojitý kartel obratem přijal v pátek rozhodnutí, že se těžba ropy snižuje o 100 000 barelů denně, nastal údiv ve světě. Vždyť přece Biden dojednal o výrazné navýšení a nastal opak. V tomto ohledu je pátá kolona Putina mnohem silnější než celé USA a Západ. A G7 či EU si mohou říkat, co chtějí. Dojem ze síly rozhodnutí G7 se ihned vypařil. A když na návrh von der Leyenové na zablokování výkupní cenu plynu na nižší úroveň zareagovala Moskva tím, že se další dodávky plynu do EU odkládají na neurčito, dokud nebudou podstatně omezeny sankce, ceny opět vyskočily během jediného dne o tuším více než 20%.
Já nejsem ekonom, ale kdybych mohl radit hloupoučkým západním politikům, pak diktovat sankce lze jen účastníkům, kteří jsou slabší, Venezuele, Iránu, Kubě, apod.
Ale není možné diktovat jediné energetické supervelmoci Evropy, Rusku, která, jak se ukazuje z hlediska tradiční odolnosti a prosazování svého vlivu je zároveň jedinou evropskou geopolitickou velmocí a která, když to nejde domluvou, tak to prosadí silou, tak jako v posledních 30 letech ne
Ve svém bezduchém plácání Fiala začal hovořit o páté koloně Vladimíra Putina. Zcela určitě v Česku existuje minimálně 10, možná 15% hlasů, které, když by se měli rozhodnout mezi Bidenovými USA a Putinovým Ruskem, tak by se rozhodly pro to Rusko. A to samozřejmě není málo, ale je to stále méně než ve světě, kde si to již v září řekneme ve čtvrté klíčové zemi EU Itálii, kde nastupující pravice je zvětší míry protiamerická a zčásti či úplně proputinovská.
Je dobré, že to zastihne ještě české předsednictví a těším se na to, jak nejméně oblíbený premiér v zemích EU Fiala bude útočit na novou italskou premiérku Meloni.
Ovšem protisankční nálady neexistují jenom v Itálii, ale každým měsícem prohlubování logické energetické krize budou zejména v EU narůstat.
Už teď padli premiéři, kteří v prvních dnech a týdnech jeli nadšeně za Zelenským do Kyjeva. Slovinský Janez Janša, bulharský premiér Kirill Petrov, válečnický protiruský gigant Boris Johnson a naposledy italský Mario Draghi. A podívejte se na dalšího návštěvníka prezidenta Zelenského … spolkového kancléře Scholze, pak sešup SPD na poslední místo z mainstreamových stran na19%, po opoziční CDU/CSU 27%, Zelení 22 % je neskutečným historickým výkonem.
A to jsme stále na pouhém začátku energetické války. Tu Západ pod velkohubým názvem totální sankční válka započal a už teď sklízí své plody.
Vtipně to napsal na Twitteru francouzský gaulistický politik Florian Philippot: „Euro ve volném pádu. Už platí nyní jen 0,99 dolaru a ne více než 59 rublů proti 87 rublům před sankcemi.
Ale vraťme se k Fialovi oblíbenému tématu páté kolony Vladimíra Putina.
Nuže je třeba poděkovat Bidenovi, že nádherným způsobem rozdělil svět na americké přátele a americké nepřátele.
Ukazuje se totiž, že těch amerických přátel díky účelovému známkování a trestání těch, kteří jsou protiameričtí, čili odmítají se podrobit na lusknutí prstu, je stále více.
A právě v oblasti světové sankční politiky, kterou původně pod názvem totální válka proti Rusku zahájil Západ, vidíme skvělé úspěchy v energetické politice. No skvělé… Pro Rusko jistě, pro Západ tragické.
V minulém týdnu Západ opět zabodoval. Nejdříve návrhem na povinné zablokování horní výkupní ceny pro ruskou ropu přijatou ministry G7 a následným ještě roztomilejším návrhem Urszuly na zablokování výkupní ceny plyny.
A právě v případě ropy zafungovala víceletá synergie mezi zeměmi OPEC vedené Saudskou Arábií a OPEC + vedené Ruskem. Tento spojitý kartel obratem přijal v pátek rozhodnutí, že se těžba ropy snižuje o 100 000 barelů denně, nastal údiv ve světě. Vždyť přece Biden dojednal o výrazné navýšení a nastal opak. V tomto ohledu je pátá kolona Putina mnohem silnější než celé USA a Západ. A G7 či EU si mohou říkat, co chtějí. Dojem ze síly rozhodnutí G7 se ihned vypařil. A když na návrh von der Leyenové na zablokování výkupní cenu plynu na nižší úroveň zareagovala Moskva tím, že se další dodávky plynu do EU odkládají na neurčito, dokud nebudou podstatně omezeny sankce, ceny opět vyskočily během jediného dne o tuším více než 20%.
Já nejsem ekonom, ale kdybych mohl radit hloupoučkým západním politikům, pak diktovat sankce lze jen účastníkům, kteří jsou slabší, Venezuele, Iránu, Kubě, apod.
Ale není možné diktovat jediné energetické supervelmoci Evropy, Rusku, která, jak se ukazuje z hlediska tradiční odolnosti a prosazování svého vlivu je zároveň jedinou evropskou geopolitickou velmocí a která, když to nejde domluvou, tak to prosadí silou, tak jako v posledních 30 letech neprohrála jediný vojenský konflikt. Západ ve své samolibosti pokládá Rusko za cosi méněcenného. Nuže bude muset vystřízlivět.
Rusko a Putin zatím mají čas…, vasevec.cz
X X X
POLÁCI SHÁNĚJÍ UHLÍ NA TOPENÍ
Lidé v Polsku vykupují uhlí na topnou sezónu. Tvoří se dlouhé fronty
V Polsku začíná sháňka po uhlí na topnou sezónu. Před některými doly, které prodávají palivo přímo koncovým odběratelům, se tvoří dlouhé fronty. Vytvářejí se dokonce pořadníky zákazníků. Jak informuje Radiožurnál, hospodářská komora prodejců uhlí odhaduje, že letos se nepodaří uspokojit všechny zájemce o uhlí na topení.
Některé uhelné doly v Polsku neprodávají uhlí do skladů, ale přímo zákazníkům. Uhlí je tak i značně levnější: v současné době jej lidé mohou v dolech koupit v přepočtu zhruba za 7,5 tisíce za tunu, ve skladu by za ni dali skoro 18 tisíc.
U dolů se ale tvoří značné fronty. Lidé se musí zapisovat do seznamů, a jakmile je jejich uhlí připravené na odvoz, dostanou SMS. Jeden ze zákazníků v dole Janina nedaleko Krakova ve frontě čekal skoro celý den. Vzal si na to dokonce dovolenou.
Další říká, že si do prodejny v dole jezdí pro uhlí už 58 let, nikdy ale takové fronty nezažil. Ceny za energie a komodity rostou, mluví se o zastropování. Nejlevnější zůstává topení dřevem. Kvůli nadále rostoucím cenám se mnoho lidí odklání od plynu a vrací se k uhlí. Někteří topí dřevem, protože na uhlí buď nemají, nebo ho vůbec neseženou.
Podle polské hospodářské komory prodejců uhlí může u prodejců chybět až čtvrtina celkové spotřeby uhlí, což je asi 2,5 milion tun. Podle majitelů prodejen nebude problém cena, ale právě nedostatek komodity. Z příhraničí se na nákup uhlí do Polska vydávají i Češi.
X X X
Výbuch auta a následně přestřelka. Šéf ruské okupační správy se stal terčem útoku na jihu Ukrajiny
Úmrtí šéfa ruské okupační správy v jihoukrajinském Berďansku Artema Bardina se zatím nepotvrdilo, uvedly ruské úřady. Ty dříve informovaly o tom, že Bardin podlehl následkům zranění poté, co jeho auto explodovalo a v centru města se strhla přestřelka.
„Informace o smrti Bardina se nepotvrdily. I přes vážná zranění, amputaci nohy při explozi a velkou ztrátu krve je naživu,“ napsal na telegramu člen okupační správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov. Předtím agentuře TASS řekl, že Bardin v nemocnici zemřel.
Incident se odehrál ve středu města, podle ukrajinských médií silný výbuch otřásl celým Berďanskem. Nad místem se vznášel černý kouř, napsala agentura Unian s odkazem na svědky, kteří po explozi hlásili střelbu. Podle ruských médií se jednalo o teroristický útok. Ukrajinští činitelé incident zatím oficiálně nekomentovali.
„Odpálen byl automobil patřící šéfovi města (Berďansku), auto stálo u městské administrativy. Následně došlo k přestřelce,“ řekl dříve člen okupační správy Vladimir Rogov s tím, že lékaři Bardina v kritickém stavu hospitalizovali.
Rusko na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února. Jeho jednotky mají pod kontrolou velkou část jihoukrajinské Chersonské a Záporožské oblasti a podle Kyjeva připravují referendum o připojení k Rusku.
X X X
Evropská komise zruší výjimku pro ruské turisty, zaplatí více za víza a déle na ně počkají
Ruským občanům se patrně brzy prodraží a zkomplikuje získávání víz na cesty do zemí Evropské unie. Evropská komise v úterý navrhla ukončit zjednodušené vydávání těchto víz, k čemuž před týdnem v Praze vyzvali ministři zahraničí unijních zemí. Pokud to členské státy potvrdí, budou víza Rusy stát 80 eur (1950 korun) místo dosavadních 35 eur a čekat na ně budou 15 dní místo deseti.
„Rusko nadále porušuje mezinárodní právo svými nelegálními vojenskými akcemi, páchá zvěrstva na Ukrajincích a podkopává evropskou a globální stabilitu a bezpečnost. Tyto činy porušují základní principy, na nichž byla založena dohoda o zjednodušeném vydávání víz,“ prohlásila v úterý eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.
EU v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu již dříve pozastavila část této dohody o vízech z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Nyní komise navrhla znesnadnit i vydávání víz pro běžný turistický provoz. K tomuto kroku vyzvali ministři zahraničí na neformálním jednání v Praze minulou středu.
Některé země jako Polsko, pobaltské státy či předsednické Česko navrhovaly plošně pozastavit vydávání víz ruským turistům, pro řadu dalších zemí to však bylo nepřijatelné.
Aby návrh komise vstoupil v platnost, musí jej schválit členské země, což by se podle unijních činitelů mohlo stát během několika příštích dnů.
X X X
Nová britská premiérka a perné dny pro EU
Britští konzervativci vsadili na kontinuitu. Liz Trussová bude pokračovat v mnohém, co razil a představoval Boris Johnson. Samozřejmě bez jeho teatrálnosti a neučesanosti. I volba byla rozhodováním mezi političkou loajální ke končícímu premiérovi a kandidátem, který výrazně přispěl k Johnsonovu pádu. A také to do výsledku promluvilo, protože ve vládní straně má odcházející enfant terrible ostrovní politiky stále mnoho stoupenců a značnou podporu.
Vítězství Trussové nakonec nebylo tak drtivé, jak naznačovaly průzkumy z uplynulých týdnů. Za pravdu naopak dostala tvrzení zastánců poraženého exministra financí Rishiho Sunaka, že rozdíl bude těsnější, než se čekalo.
Přes 57 procent hlasů pro Trussovou oproti necelým 43 procentům pro Sunaka přesto jasně ukázalo, koho chtějí řadoví konzervativci v čele strany a londýnské vlády.
Tam teď tak usedá politička, která slibuje, že Británie bude pokračovat v rozhodné podpoře Ukrajiny a NATO, v tvrdém kurzu proti Rusku a Číně nebo ve snahách o rozvíjení vztahů se Spojenými státy a globální přítomnosti „Albionu“ ve světě. Ale třeba také v kontroverzním projektu odvážení nelegálních migrantů do Rwandy a dalších zemí. Jelikož se většinou jedná o politiku, kterou vedla už jako šéfka diplomacie, respektive předtím jako ministryně mezinárodního obchodu, není důvod se domnívat, že by po přestěhování do Downing Street 10 od ní upustila.
Světlejší zítřky nelze čekat
Z unijního pohledu je méně povzbudivé, že v Johnsonově vládě měla na starosti také kontakty s EU a vyjednávání o sporech s Evropskou komisí. Tato jednání ale nikam nevedla a Trussová svými kroky přispěla k současné nedůvěře a nevalné kondici vzájemných vztahů mezi Bruselem a Londýnem.
Poslední ránu jim zasadil její návrh zákona, který má Británii umožnit jednostranně měnit ujednání ohledně podmínek obchodu se Severním Irskem v brexitové smlouvě. Trussová už avizovala, že jako premiérka bude chtít tuto normu dotáhnout ke schválení a stále pohodlná konzervativní většina v Dolní sněmovně jí to s největší pravděpodobností umožní. Už předložení tohoto návrhu vyvolalo na unijní straně bouřlivé odmítnutí. Jaká bude reakce na jeho předpokládané schválení, je nabíledni.
Světlejší zítřky v britsko-unijních vztazích tak nelze od nástupu vlády Liz Trussové očekávat – zvlášť když se někdejší obhájkyně setrvání v EU po referendu profiluje jako jedna z nejrozhodnějších zastánkyň brexitu, hájení britských zájmů a neústupnosti požadavkům Bruselu na ostrovní politické scéně. Také tím oslovila své konzervativní podporovatele. Nemůže si tedy dovolit od tohoto přístupu couvnout, aby jejich podporu neztratila.
Předseda Evropské rady Charles Michel jí při gratulaci ke zvolení parafrázoval slova nesmrtelného hitu skupiny Beatles, že všechno, co potřebuje, jsou přátelé. Těch má Trussová v Konzervativní straně evidentně dost, aby jí to pomohlo vystoupat na politický vrchol ve Spojeném království. Pro to, co Evropskou unii čeká s nastupující premiérkou, by se spíš hodil titul jiné slavné písně liverpoolských „Brouků“ Perný den. A nepochybně nebude jen jeden.
X X X
Češi nemají co mluvit do vztahů Turecka a Řecka, míní Erdogan
Ankara odmítla vyjádření českého ministerstva zahraničí, které podpořilo Řecko v jeho sporu se sousedem. Praha kritizovala slova tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který Aténám nepřímo pohrozil vojenským útokem. Ankara reagovala prohlášením, že postoj Česka a EU pro ni nemá žádný význam.
Spory vyvolaly dřívější výroky tureckého prezidenta Erdogana, který Aténám pohrozil, že by Turci mohli jedné noci přijít na řecké území v Egejském moři. „To, o čem mluvím, není sen,“ řekl v úterý Erdogan.
Výroky tureckého prezidenta Atény odmítly a upozornily, že jsou připravené chránit řeckou suverenitu. Řecko podpořila i Evropská unie a rovněž česká diplomacie, která na twitteru označila Erdoganova slova za „velmi škodlivá“ a za „neakceptovatelné výhrůžky“.
V reakci na prohlášení Prahy, která v tomto pololetí předsedá Evropské unii, Ankara uvedla, že stanoviska českého ministerstva zahraničí a unijních institucí pro ni nemají „žádný význam ani hodnotu“. Podle turecké diplomacie tato stanoviska přehlížejí řecké výhrůžky, provokační rétoriku či porušování mezinárodního práva. Podpora ze strany EU podle Turecka utvrzuje Řecko v prosazování jeho „maximalistických požadavků“.
Napětí mezi Tureckem a Řeckem v posledních týdnech vzrostlo kvůli vojenským aktivitám v Egejském moři. Podle Atén turecká vojenská letadla narušila od začátku roku řecký vzdušný prostor v 6000 případech. Řecké letectvo k tureckým letounům obvykle posílá své stíhačky. Ankara si naopak postěžovala, že její letadla zaměřila řecká protivzdušná obrana. Turecko také tvrdí, že Řecko porušuje mezinárodní dohody, když rozmístilo své vojenské jednotky na některých ostrovech v Egejském moři, a trvá na „demilitarizaci“ těchto území. To však Atény dlouhodobě odmítají.
Mezi Evropou a Ruskem
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že Rusko omezuje dodávky plynu do Evropské unie v odvetě za protiruské sankce, a dodal, že EU sklízí, co zasela. Agentura Reuters napsala, že v Evropě rostou obavy kvůli blížící se zimě poté, co Rusko oznámilo, že hlavní trasu pro přepravu plynu nechává uzavřenou.
Rusko na neurčito zastavilo dodávky do EU plynovodem Nord Stream 1 a omezilo i tok v dalších plynovodech vedoucích na západ.
„Evropa sklízí, co zasela,“ řekl v úterý Erdogan novinářům v Ankaře. „Putin nasadil všechny svoje prostředky a zbraně a nejdůležitější z nich je zemní plyn,“ řekl. Myslí si, že Evropu v zimě čekají vážné problémy.
Sedmadvacítka v posledních šesti měsících uvalila na Moskvu sérii sankcí kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
„My takový problém nemáme,“ řekl turecký prezident o nedostatku energetických surovin v EU.
Reuters k tomu poznamenává, že Turecko, členská země NATO, se snaží balancovat mezi Ruskem a Ukrajinou. Na Ukrajinu sice posílá zbraně, proti Rusku ale zároveň nezavedlo sankce a pokračuje v obchodu s ním, přijímá jeho turisty i investice. Ankara tvrdí, že sankce proti Moskvě by poškodily její ekonomiku, která beztak není v dobré kondici, a soustředí se na roli zprostředkovatele mezi znepřátelenými stranami.
X X X
Můžeme přijít náhle, i v noci. Řecko se nám nevyrovná, vyhrožuje Erdogan
Řecko se Turecku nevyrovná politicky, ekonomicky ani vojensky, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Zopakoval rovněž svou výhrůžku z víkendu stran ostrovů v Egejském moři, a sice že Turecko může „přijít náhle, klidně v noci“. Erdoganovu agresivní rétoriku označila za škodlivou i česká diplomacie, vážné obavy pak vyjádřil úřad šéfa diplomacie EU.
„Řecko si musí promyslet, jaké vztahy s Tureckem chce. Jak říkám, jedné noci můžeme přijít,“ řekl turecký prezident před třídenní cestou na Balkán, během níž od úterý navštíví Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Chorvatsko a na níž ho doprovází podnikatelská delegace. Jejím tématem mají být mimo jiné nové kontrakty v srbské energetice, napsal provládní turecký deník Daily Sabah.
V pondělí po zasedání vlády v Ankaře Erdogan v televizi řekl, že Řecko se Turecku nevyrovná politicky, ekonomicky ani vojensky. Týž den také turecký ministr vnitra Süleyman Soylu prohlásil, že uprchlický tábor u Athén je základnou pro teroristy, které pak Řecko posílá do Turecka provádět útoky. Athény to označily za lži a další provokaci ze strany Ankary.
Dlouhodobě napjaté řecko-turecké vztahy mezi těmito dvěma historickými rivaly a zároveň spojenci v NATO o víkendu opět zostřil svou rétorikou turecký prezident, když prohlásil, že Řecko zaplatí vysokou cenu, pokud bude nadále svými letadly narušovat turecký vzdušný prostor v Egejském moři.
Řecký deník Kathimerini v úterý napsal, že turecké drony o den dříve narušily řecký prostor, když přeletěly nad ostrovem Kinaros.
Některé řecké ostrovy v Egejském moři jsou velmi blízko Turecka a obě země se dlouhodobě vzájemně obviňují z narušování prostoru a porušování mezinárodního práva. Vztahy Řecka a Turecka v posledních letech kalí také migrace z Turecka do Řecka a průzkum těžby ve východním Středomoří, mimo jiné v oblasti Kypru, rozděleného na řeckou a tureckou část.
Sobotní Erdoganovy výroky kritizovalo v neděli i české ministerstvo zahraničí (MZV). „Jedním z cílů českého předsednictví v EU je posilování dialogu mezi EU a Tureckem. Neakceptovatelné výhrůžky jednomu z členů EU, jako ty adresované Řecku v nedávných veřejných vystoupeních prezidenta Erdogana, jsou v tomto směru velmi škodlivé,“ napsalo ministerstvo na Twitteru.
Mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella vyjádřil „vážné obavy“ v souvislosti s Erdoganovými nejnovější výroky. „Výhrůžky a agresivní rétorika jsou nepřijatelné a je třeba je zastavit,“ dodal mluvčí a vyzval, aby se řecko-turecké spory urovnaly mírovou cestou a při plném respektování mezinárodního práva.
Evropa si za sankce může sama, míní Erdogan
Prezident země, jež ve válečném konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem stojí oficiálně na straně napadených Ukrajinců, se vyjádřil také k současné energetické krizi. Obvinil přitom Evropu, že si za ni může sama.
Evropské národy totiž podle Erdogana „sklízejí, co zasely“, uvedl s odkazem na sankce, které Západ v posledním půl roce uvalil na Rusko. „Přístup Evropy k panu Putinovi, její sankce, dovedl pana Putina – chtěně nebo nechtěně – do bodu, kdy říká: ‚Pokud uděláte toto, já udělám tamto.‘“ míní Erdogan.
„Používá veškeré své prostředky a zbraně. Zemní plyn je, bohužel, jednou z nich,“ dodal. Zopakoval tak postoj, který razí i samotné Rusko. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se kohouty plynovodu Nord Stream do Německa zastavily právě kvůli sankcím uvaleným na Rusko.
X X X
Otřesná pohnutka, takový člověk nepatří mezi civilizované lidi, říká soudce o střelci z úřadu práce
Městský soud v Praze nepravomocně odsoudil střelce z vinohradského Úřadu práce Jiřího Dvořáka k doživotnímu trestu vězení. Soudce Kamil Kydalka se při vynášení rozsudku nechal slyšet, že „něco tak otřesného a nechutného“ za pětadvacet let v justici dosud nezažil. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz vysvětluje, že si za svým výrokem stojí a popisuje třeba i chování vraha během soudního líčení.
X Jak případ Jiřího Dvořáka hodnotíte?
Za celou kariéru více než třiceti let v jednací síni jsem se s podobnou kauzou nesetkal. A to s ohledem na způsob a důvod, proč se pachatel tohoto zatím nepravomocného odsouzení takto choval a jednal.
X Jak to myslíte?
Podle nepravomocného rozhodnutí měl jednu dámu polít kyselinou, na svou bytnou si pak chystal samostřelné zařízení. A poslední pak byla paní z Úřadu práce, kterou za přítomnosti dalších pracovnic chladnokrevně zastřelil. Přitom jeho důvody byly takové, že v tom posledním jmenovaném případě mu paní nepřiznala podporu v nezaměstnanosti a vyřadila ho ze seznamu uchazečů o zaměstnání, protože přišel pozdě. Nezlobte se, ale takový člověk nepatří, jak se říká, mezi civilizované lidi.
X Při vynášení rozsudku jste mimo jiné řekl: „Ta pohnutka je něco tak příšerného a zavrženíhodného, že se s tím nejsem schopen srovnat…“
Je a já to stále nechápu.
X Stojíte si za tím výrokem?
Stojím, protože si myslím, že je to zavrženíhodná pohnutka. Já jsem se prostě s ničím takovým doteď nesetkal. S takovou až nenávistí ze strany pachatele.
X Může být vlastně soudce takto emocionální?
Já si myslím, že to není emocionální. Podle mě je to pouze zhodnocení toho, co se v té jednačce odehrávalo. Z hlediska projednávaného případu a toho, co jsme o té kauze zjistili.
X Chápete to tedy tak, že jste pouze konstatoval to, co jste se už dříve o kauze dozvěděl?
Já jsem konstatoval obecně to, jak se ke kauze senát postavil. Není to pouze můj názor, že ta pohnutka je něco otřesného. V jednom případě, protože mu někdo nepřiznal podporu v nezaměstnanosti. V dalším případě, protože neplatil nájemné, tak ho paní dala k soudu a měl povinnost byt vyklidit. A v třetím případě, kdy polije kyselinou někoho jenom proto, že mu údajně měl v roce 2014 uškodit, protože po něm chtěl vrátit nějakou zálohu za služební cestu. To ať se na mě nikdo nezlobí, ale to je opravdu otřesné.
Několikrát vykázán
X Jak hodnotíte průběh soudního procesu? Byl nabitý emocemi.
To není nic neobvyklého. Tyto způsoby vystupování ze strany obžalovaných se stávají. Poradil jsem si s tím tak, že ve chvíli, kdy to začalo být příliš neúnosné, vždycky jsem ho vykázal ze soudní síně. Poté, co se ten úkon dokončil, tak byl zase pozván zpět a já jsem mu pouze sdělil, co se během jeho nepřítomnosti odehrávalo. Tuto možnost podle trestního řádu mám. Také jsem mu říkal, že pokud se mu to nelíbí, může požádat o rozhodnutí senátu. O to nikdy nepožádal.
„V prvním bloku líčení jsem se ho ptal, jestli si připadá jako hrdina, když se takto chová. Nebo jestli si připadá jako nějaká vyšší moc, která rozhoduje o tom, kdo bude nebo nebude žít. Jeho odpověď v podstatě byla, že by klidně mohl tu paní polít kyselinou i po dvaceti letech, jen aby se pomstil.“
Kamil Kydalka (soudce)
X K tomu vyvedení došlo několikrát. To asi není úplně běžné?
Včera (v pondělí) snad třikrát. A v červnu snad jednou.
X A on zároveň nešetřil invektivy, třeba i vůči státní zástupkyni, vůči soudu…
O invektivách vůči mě nebo státní zástupkyni… Je to pouze ukázka jeho způsobu chování. Na mě to ale vliv nemá. Za těch třicet let si člověk zvykne. Co mi ale připadá zvláštní, je, že urážel poškozenou, a to nejen tu, kterou polil kyselinou. Ale že třeba i řekne, že kdyby nebylo té… To nebudu citovat, tak že by ta paní z úřadu práce ještě žila. Má zkrátka tendence pořád všechno svalovat na ostatní.
X To je váš názor, nebo to potvrdil i znalecký posudek?
Já jsem byl rád, že v pondělí byli přítomní k jeho chování právě i znalci. Jednak paní psychiatrička, při jejímž výslechu už se (nepravomocně odsouzený Jiří Dvořák, pozn. red.) takto projevoval. A měl to možnost sledovat i znalec z oboru psychologie. Oba se vyjadřovali k jeho chování.
Po část výslechu paní znalkyně jsem ho (Jiřího Dvořáka, pozn. red.) musel vykázat z jednací síně. Zejména ale znalec-psycholog konstatoval, že to jeho (Jiřího Dvořáka, pozn. red.) chování během soudního líčení přesně odpovídá tomu, jak ho popsali ve svých závěrech. On se takto prostě chová, jinak se chovat nebude. Odmítá cokoliv jiného.
X To vám potvrdili i znalci?
Dokazuje to i zpráva z věznice, kterou jsem tam znalci předestíral. V ní se píše, že (Jiří Dvořák, pozn. red.) nerespektuje příkazy ani tam. Když si má udělat pořádek, tak nad ním musí stát dozor, protože on zkrátka odmítá dělat cokoliv, co se mu nelíbí. Odmítá jakoukoliv autoritu, je to s ním prostě těžké.
‚Vysoce nebezpečný člověk‘
X Takže rozsudek, doživotní trest, byl z vašeho pohledu jediný možný?
S ohledem na znaleckou výpověď a na to, že ve velice krátké době nejprve polil paní kyselinou, poté připravil nástražný systém, kterého si naštěstí včas všiml policista, který to odnesl pouze týdenním zalehnutým bubínkem, no a ve finále šel a zastřelil paní na úřadě za přítomnosti další svědkyně… Navíc když bylo vidět, jak se na to plánovitě připravoval, že jezdil maskovaný. Kyselinu si objednal dva až tři měsíce předem. Střelné zařízení v komoře si vyrobil sám. A pistoli, kterou použil proti úřednici, kterou tak brutálně zastřelil, si také upravil…
X …byl ten rozsudek tedy jediný možný?
Podle názoru našeho senátu je to člověk vysoce nebezpečný, který by neměl opustit věznici a dostat se mezi normální fungující společnost.
X Čemuž asi i napovídalo jeho chování.
Každý se má možnost nějak bránit, nikoho pouze nesmí křivě obvinit. To, že se choval, jak se choval, to je pouze jeho vizitka. V prvním bloku líčení jsem se ho ptal, jestli si připadá jako hrdina, když se takto chová. Nebo jestli si připadá jako nějaká vyšší moc, která rozhoduje o tom, kdo bude nebo nebude žít. Jeho odpověď v podstatě byla, že by klidně mohl tu paní polít kyselinou i po dvaceti letech, jen aby se pomstil.
X Jiří Dvořák se má přesto ještě možnost odvolat.
Nevyjádřil se k rozsudku, dá se ale předpokládat, že si ještě podá odvolání. Nebo ho podá jeho obhájkyně. Pak o tom bude rozhodovat Vrchní soud v Praze.
X A počítáte třeba i s tím, že by se vám případ mohlo vrátit na stůl?
To já přece nemůžu vědět. To bych musel věštit z křišťálové koule, kterou nemám. Z křišťálové koule věští v této zemi úplně někdo jiný.
X X X
Štrasburský soud se bude opětovně zabývat kauzou zabaveného čínského zboží
Panel soudců Evropského soudu pro lidská práva rozhodl, že postoupí český případ Fu Quan v. Česká republika k Velkému senátu soudu. O postoupení k další instituci ESLP požádala česká vláda. V případu měla Česká republika zaplatit dvanáct milionů korun za majetkovou újmu způsobenou znehodnocením zboží zajištěného v trestním řízení s firmou Fu Quan.
Panel soudců o postoupní českého případu rozhodl v pondělí 5. září 2022. Soudci ESLP rozhodovali celkem o patnácti případech, dva z nich byly stížnosti na Českou republiku, jak Česká justice informovala. Žádost o postoupení kauzy Fu Quan v. ČR k Velkému senátu soudu podala česká vláda. Druhým případem byla exekuce holčičky do USA. O postoupení požádala matka dítěte.
Z předmětných patnácti případů vybrali soudci ESLP pouze dva. Prvním z nich je případ stížnosti proti Švýcarsku Communauté genvoise d’action syndicale (CGAS) v. Švýcarsko.
Švýcarský případ vládní represe kvůli Covid-19
Případ se týká sdružení Communauté genvoise d’action syndicale (CGAS), které si stěžuje na zbavení práva organizovat a účastnit se veřejných akcí po přijetí vládních opatření k boji proti COVID-19 podle vyhlášky O.2 COVID-19, přijaté Spolkové rady dne 13. března 2020. Na základě této vyhlášky veřejné a soukromé akce byly zakázány s účinností od 16. března 2020. Nedodržení zákazu mohlo být potrestáno odnětím svobody nebo pokutou, popisuje zpráva Soudu, oč v případu jde.
K 30. 5. 2020 byl zrušen zákaz shromažďování (maximálně 30 účastníků). Události zahrnující více než 1 000 účastníků bylo nadále zakázáno pořádat až do konce srpna 2020. Dne 20. června 2020 byl zrušen zákaz veřejných akcí, i když účastníci museli nosit masku. Stížnost byla podána k Evropskému soudu pro lidská práva dne 26. května 2020.
Stížnost sdružení se opírá o článek 11 (svoboda shromažďování a sdružování) Úmluvy o lidských právech a základních svobodách.
„Ve svém rozsudku ze dne 15. března 2022 Soud rozhodl čtyřmi hlasy proti třem, že došlo k porušení článku 11 Evropské úmluvy. Dne 5. září 2022 byl případ postoupen Velkému senátu na žádost švýcarské vlády,“ uvádí z práva Soudu.
Český případ škody způsobené státem v trestním řízení
Stěžovatel, společnost Fu Quan, s.r.o, je česká společnost s ručením omezeným se sídlem v Praze. Případ se týká zabavení majetku ve výši téměř 2,4 milionu eur patřícího společnosti v průběhu vyšetřování daňových úniků a soudního procesu. Trestní řízení se konalo pět let, uvádí k případu zpráva Soudu.
Po pěti letech byla společnost Vrchním soudem v Praze zproštěna obžaloby. Stěžovatelská společnost tvrdí, že byla neprávem zbavena svého majetku a že zákon o odpovědnosti státu byl vykládán příliš formalisticky.
Stížnost byla podána k Evropskému soudu pro lidská práva dne 25. března 2014.Opírá se o článek 1 dodatkového Protokolu č. 1 (ochrana majetku) k Úmluvě, článek 6 odst. 1 (právo na spravedlivý proces) a článku 13 (právo na účinný prostředek nápravy) Úmluvy,
„Ve svém rozsudku ze dne 17. března 2022 Soud rozhodl pěti hlasy proti dvěma, že došlo k porušení čl. 1 Protokolu č. 1, že nebylo nutné zkoumat stížnost podle článek 6 odst. 1 a článek 13 Úmluvy a že žalovaný stát měl stěžovateli zaplatit společnosti 12 000 000 Kč jako majetkovou újmu. Dne 5. září 2022 byla věc postoupena Velkému senátu na žádost vlády ČR,“ uvádí zpráva Soudu.
Mezitím už český Ústavní soud použil judikaturu ESLP vzniklou z tohoto případu. K rozsudku FuQuan v. ČR odkázal v ústavním nálezu z ústavní stížnosti společnosti Z.T., s.r.o., které stát v bezvýsledném trestním řízení znehodnotil noktovizory. Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
Ústavní soud odmítl stížnost bývalého žalobce potrestaného za přijetí úplatku
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Pavla Suchánka, jenž podle pravomocného verdiktu jako státní zástupce v Praze přijal úplatek. Od někdejšího soudce Ondřeje Havlína dostal 50.000 korun za ovlivnění případu. Justice mu vyměřila podmínku a peněžitý trest 200.000 korun. ÚS rozhodoval nedávno bez veřejného jednání, ode dneška je usnesení dostupné v internetové databázi.
Suchánek ve stížnosti tvrdil, že trestní řízení bylo vedeno jednostranně v jeho neprospěch, že justice nerespektovala princip presumpce neviny a že vzhledem k přetrvávajícím pochybnostem jej soudy měly zprostit obžaloby. Podle ÚS však pražské soudy nepostupovaly ani jednostranně, ani tendenčně.
„Naopak, obecné soudy přesvědčivě vyložily, na základě jakých skutečností (důkazů) dospěly k učiněným skutkovým a právním závěrům. Odůvodnění napadených rozhodnutí přitom tvoří jednotný celek svědčící o vině stěžovatele,“ stojí v usnesení.
Odsouzení za úmyslný trestný čin znamenalo pro Suchánka, který naposledy působil u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4, konec ve funkci žalobce. Už dříve byl dočasně zproštěn výkonu funkce.
Napoprvé obvodní soud Suchánka osvobodil. Rozhodnutí však zrušil odvolací senát. Podruhé obvodní soud uložil Suchánkovi dvouletý podmíněný trest, který pražský městský soud o rok zpřísnil.
Soudce Havlín přijal v roce 2013 úplatek 200.000 korun za ovlivnění případu opilého řidiče. Čtvrtinu peněz předal Suchánkovi, který měl jako státní zástupce případ na starosti. Protože však Suchánek následně zjistil, jak vysokou hladinu alkoholu v krvi řidič měl, stíhání nezastavil a podal obžalobu.
Suchánek už dříve uvedl, že za jeho obviněním stojí skupina lidí, která se mu chce pomstít za jeho činnost státního zástupce v době, kdy pracoval na velkých politických a hospodářských kauzách. Havlín byl za korupci a ovlivňování případů, které se většinou týkaly opilých řidičů, odsouzen před Suchánkem. Dostal pět let a tři měsíce. V září 2019 byl podmínečně propuštěn.
X X X
Dopady sankcí budou hluboké, varuje důvěrný ruský dokument. Představitelé země tvrdí opak
Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Kontrastuje tak s optimistickými veřejnými prohlášeními ruských činitelů. Informuje o tom agentura Bloomberg, která získala přístup ke kopii tohoto dokumentu. Rusko podle něj čelí prudkému poklesu produkce v klíčových odvětvích a rozsáhlému odlivu mozků.
Dokument je výsledkem několikaměsíční snahy úředníků a odborníků o zhodnocení skutečných dopadů izolace ruské ekonomiky, která je důsledkem ruské invaze na Ukrajinu. Byl vypracován pro schůzku nejvyšších ruských představitelů za zavřenými dveřmi, která se konala 30. srpna, píše Bloomberg.
Dva ze tří scénářů v dokumentu předpokládají, že hospodářský pokles v příštím roce zrychlí a ekonomika se vrátí na předválečnou úroveň nejdříve na konci desetiletí. Nejpesimističtější scénář předpokládá, že ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta.
Všechny tři scénáře počítají s tím, že tlak způsobený sankcemi se bude stupňovat. Odklon Evropy od ruského plynu a ropy by podle dokumentu mohl narušit schopnost Moskvy zásobovat domácí trh. Dokument rovněž upozorňuje, že Rusko nyní čelí blokádě, která ovlivňuje prakticky všechny formy dopravy.
Poukazuje také na technologická a finanční omezení a odhaduje, že do roku 2025 by mohlo zemi opustit až 200 000 odborníků na informační technologie. Ruští představitelé přitom na veřejnosti tvrdí, že dopady sankcí jsou mírnější, než se předpokládalo, a že pokles ekonomiky by letos mohl být menší než tři procenta a v příštím roce zpomalit.
Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v úterý podle ruských agentur předpověděl, že hrubý domácí produkt Ruska letos klesne o 2,9 procenta. Na příští rok teď ministerstvo čeká zpomalení poklesu na 0,9 procenta a v roce 2024 počítá s návratem k růstu, který by měl činit 2,6 procenta.
Rešetnikov také uvedl, že ekonomika je na cestě k tomu, aby po roce 2024 rostla více než tříprocentním tempem. V srpnu ministerstvo předpovídalo, že ekonomika letos klesne o 4,2 procenta a příští rok o 2,7 procenta. Důvěrný dokument, na který se odvolává Bloomberg, vyzývá k řadě opatření na podporu ekonomiky a zmírnění dopadů sankcí.
Podpora by měla zajistit, aby se ekonomika v roce 2024 vrátila na předválečnou úroveň a následně vykazovala stabilní růst. Tato opatření však zahrnují řadu kroků, které ruská vláda uplatňovala v posledním desetiletí, kdy hospodářský růst převážně stagnoval i bez sankcí.
Dokument varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů. Podle dokumentu je sice později možné určité oživení, ale „tyto sektory přestanou být motorem ekonomiky“.
Dopady sankcí
Úplné přerušení dodávek plynu do Evropy by mohlo Ruskou federaci připravit o daňové příjmy až 400 miliard rublů (přes 160 miliard Kč) ročně. Výpadek v dodávkách přitom nebude možné plně kompenzovat pomocí nových trhů, a to ani ve střednědobém období, varuje dokument. Upozorňuje také, že tento vývoj si vyžádá snížení těžby, což ohrozí plány Kremlu na zvyšování domácích dodávek plynu.
Plány Evropské unie na ukončení dovozu ruské ropy by podle dokumentu mohly rovněž vést k poklesu těžby v Rusku a k problémům se zásobováním ruského trhu. Hlavním krátkodobým rizikem v souvislosti s omezeními na straně importu je podle dokumentu pozastavování domácí výroby kvůli nedostatku dovážených surovin a součástek.
V dlouhodobějším horizontu by pak neschopnost opravovat dovezená zařízení mohla vést k trvalému omezení hospodářského růstu. „Pro některý klíčový dovoz prostě neexistují žádní alternativní dodavatelé,“ píše se v dokumentu. Omezený přístup k západním technologiím by podle dokumentu mohl uvrhnout Rusko o jednu až dvě generace za současné standardy, protože země se bude muset spoléhat na méně vyspělé alternativy z Číny a jihovýchodní Asie.
Dokument rovněž varuje, že sankce si vyžádají revizi řady cílů, které ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil před válkou, včetně plánů na podporu růstu populace a zvýšení průměrné délky života.
X X X
Mezi uprchlíky z Ukrajiny je až deset tisíc učitelů. Ministerstvo školství chce, aby učili i v Česku
Pedagogové z Ukrajiny by mohli pomoct českému školství a nahradit chybějící učitele. Podle odhadů společnosti Začni učit! je mezi uprchlíky až deset tisíc učitelů z Ukrajiny. Z dat ministerstva školství zase vyplývá, že v českých školách chybí asi šest tisíc pedagogů. Resort chce integraci ukrajinských učitelů finančně podpořit. Cestu ukrajinských učitelek nebo asistentek pedagoga do českých škol se snaží usnadnit i neziskové organizace.
Bezplatný on-line kurz češtiny organizace Člověk v tísni je určený především pro asistentky a asistenty pedagoga z Ukrajiny. Začíná základní slovní zásobou a pokračuje složitějšími dialogy. Na internetu je zatím k dispozici první část kurzu, další spustí Člověk v tísni během září.
Pedagogové z Ukrajiny by mohli pomoct českému školství a nahradit chybějící učitele. více si poslechněte v reportáží Evy Šelepové
„Je tam zalogovaných přes 600 asistentek. Velmi oceňují to, že kurz je tak praktický, učí praktické fráze, slovíčka a dává jim i nahlédnout do toho, s čím se mohou ve škole setkat. Mohou studovat vlastně kdykoliv, začít i přestat, v tramvají, po večerech a tak dále,“ popisuje vedoucí projektu Tomáš Habart.
Kurz absolvovala třeba Diana Tatarčuková. Od prvního září pracuje jako asistentka v jedné z pražských základních škol. „Pomohl mi, protože tam jsou úžasné úkoly. Je tam i pohovor, a ty můžeš poslouchat audio, podívat se na různá slovesa a slova, jaká mají pravidla. Jsou tam různé formy,“ popisuje.
Diana se česky učí už delší dobu. Ještě před válkou se chystala ke studiu na Univerzitě Karlově. Po útěku z rodné země začala pracovat jako asistentka v adaptační skupině pro ukrajinské děti.
„Začínala jsem s pomocí dětem, aby se dozvěděly, kam musí jít ve škole, kde je první patro, přízemí a jaká slovesa musí umět. Co znamená dveře a stůl, v ukrajinštině totiž slovo stůl znamená židle,“ vysvětluje Tatarčuková.
Podle zástupců Českým rozhlasem oslovených škol je právě pomoc s tlumočením ve třídách s ukrajinskými dětmi velmi potřeba. Ukrajinští žáci totiž často vůbec neumí česky. Podle odhadu ministerstva školství usedlo v novém školním roce v lavicích asi 65 000 dětí z Ukrajiny.
Web pro asistentky
Neziskové společnosti ale pro ukrajinské pedagogy nepořádají jen kurzy češtiny. Třeba organizace Začni učit! spustila web, který má učitelkám nebo asistentkám poradit, jak žádat o uznání vzdělání a jak se ucházet o práci v českých školách.
„To jsou tisíce motivovaných žen, kterým chceme pomoci, a ony můžou pomoci nám. Je to situace, kdy si můžeme pomoct navzájem. Je tam pět témat nebo kroků. První je určitě to, jak nechal uznat dosažené vzdělání, nostrifikace diplomu není úplně jednoduchý proces,“ podotýká Petra Yakubov, která má projekt s názvem Začni učit v Česku! na starost.
Podle ní se na stránkách dosud zaregistrovalo přes 700 zájemců. Ukrajinští pedagogové se na webu taky dozví, kde hledat práci nebo kde se v okolí svého bydliště zapsat na kurz češtiny.
X X X
Do Afghánistánu jsme lili biliony dolarů a teď mu miliardy zadržujeme, protože vládne Tálibán
Uplynul rok od chvíle, kdy spojenci opustili Afghánistán a hnutí Tálibán, které slibovalo mírnější režim než v 90. letech, ovládlo Kábul. „Základní kontury se nezměnily. Afghánistán je dál jednou z nejchudších zemí světa a chudoba se umocňuje,“ shrnuje Břetislav Tureček, blízkovýchodní analytik a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.
„Tálibán má monopol na moc a odmítá se o ni dělit s jinými, řekněme, opozičními skupinami. Mezinárodní společenství ani po roce neuznává jeho vládu. Takže jsou tu sankce, Američané blokují několik miliard dolarů z afgánských peněz. To všechno ještě umocňuje humanitární krizi v zemi,“ upozorňuje Tureček.
Část obyvatel navíc přišla o dobrou obživu. „Školství a západní humanitární organizace tu zemi pozvedávaly – často uměle,“ zmiňuje analytik zaniklá pracovní místa. A dodává, že Afghánistánu se, stejně jako zbytku světa, nevyhnula pandemie covidu-19.
„Na jednu stranu jsme tam dodávali doslova biliony dolarů, aby se Afghánistán postavil na nohy, a teď miliardy zadržujeme, protože tam vládne Tálibán,“ shrnuje.
I proto se k řadovým obyvatelům země nedostává pomoc. „A dokonce si ji ani sami Afghánci nemohou koupit, protože jim chybí peníze ve státní kase,“ dodává Tureček.
Afghánský právník, který pomáhal chytat tálibánce: Chtěli jsme bojovat, jenže pak utekl prezident
Režim, který nastolilo hnutí Tálibán, není podle něj tak brutální jako před dvaceti lety. „Ale pořád to není ostrůvek svobody uprostřed Blízkého východu,“ glosuje analytik a upozorňuje, že hnutí zavedlo různé restrikce, které se týkají zejména práv žen.
Islámský emirát, jak Tureček kábulský režim označuje, vychází z velmi konzervativních myšlenek.
„Navíc do islámu mísí paštunské kmenové zvyklosti. To je velmi konzervativní kultura. Problém je, že paštunské zvyky uplatňují nejen tam, kde to lidem nevadí, tedy na paštunském jihu, ale také tam, kde o to nestojí. V tomto případě je to sever, tádžícké liberálnější oblasti,“ připomíná Tureček a označuje to za zdroj nestability.
Přesto s odchodem Američanů a jejich spojenců v zemi skončila občanská válka. „Do té doby jsme měli každý rok tisíc mrtvých. Tento aspekt krize zmizel. V zemi už se de facto nebojuje. U moci je bohužel skupina, která velké části obyvatelstva nepřinesla víc svobod,“ říká Břetislav Tureček.
Irák pod vlivem Teheránu
V posledních dnech se vyhrotila situace v Iráku, do ozbrojených střetů se dostaly dva politické tábory. Irácký duchovní Sadr oznámil odchod z politiky, při protestech jeho stoupenců zemřelo nejméně 12 lidí
„Známe z Iráku, že tam docházelo k bojům mezi šíity a sunnity, mezi Kurdy a Araby a dalšími. Ale teď je to vnitřní boj v šíitské komunitě,“ vysvětluje Tureček.
Proti sobě stojí stoupenci politického a náboženského vůdce Muktady Sadra, vítěze loňských parlamentních voleb, kterému se ale nepodařilo sestavit vládu. Proti němu stojí tábor šíitských stran, které mají blíže k Íránu.
„Ani jednomu se nedaří sestavit vládu. Ale protože nejsme v Česku, ale v Iráku, tak tato neschopnost má v zemi, která si prošla dvaceti lety války, daleko dramatičtější podobu. Minulý týden jsme viděli boje ve vládní čtvrtí Bagdádu s desítkami mrtvých. A teď se sleduje, kam to povede, protože řešení není na obzoru,“ shrnuje analytik.
Část Iráčanů požaduje, aby zemi nevládli lidé, kteří byli u moci od americké invaze v roce 2003.
„Zní to logicky. Něco podobného žádají i lidé, kteří vyšli nedávno do ulic a chtěli skoncovat s touto násilnou atmosférou,“ připomíná analytik.
Systém na rozpoznávání tváře chce Írán použít na kontrolu nošení hidžábu. Ženám ho ukládá zákon
To, že irácký stát nefunguje, má dopad na každodenní životy lidí. „Není práce, není elektřina, pořádně nefungují státní služby. V zemi, kde jsou v létě běžné teploty okolo 40 stupňů Celsia, není elektřina. Nejen že nezapnete klimatizaci, ale nefunguje ani lednička. Ani nemocnice. Lidé, kteří potřebují chlazené léky k vlastnímu ošetření, je nemají. A lidé požadují, aby se toto změnilo,“ přibližuje Tureček.
Jenže v zemi, která je rozdělená do mnoha etnických a náboženských komunit a každý se chce podílet na moci, nejde podle Turečka sestavit politickou sílu, která by byla zcela nová.
„A mezitím posiluje vliv Íránu. Už v minulých letech se ukázalo, že pokud má dojít k nějakému kompromisu v Iráku, tak ho organizuje Írán. A ten to samozřejmě dělá ke svému prospěchu. Íránci dost možná dosadí své loajální lidi a nějak dojednají kompromis se svými odpůrci,“ obává se Břetislav Tureček.
X X X
Návrat k národnímu státu? EU by se měla poučit z Rakouska-Uherska, míní historik
Skupina českých akademiků a myslitelů se v úterý potkala ve Strahovském klášteře v rámci setkání k obnově české státnosti, kterou uspořádala Společnost pro Svatováclavská studia. Na události byla odhalena pamětní deska, čemuž předcházely proslovy. Filozof a teolog Roman Carda hovořil o nutnosti návratu k národním státům a místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk zase mimo jiné připomněl, že v současné Ústavě chybí zmínka o státotvorném národu. Spolek zároveň usiluje o zrod Ústavu české státnosti, který by měl vzniknout ve Staré Boleslavi, kde byl zavražděn Svatý Václav.
Ústav by měl být veřejnou institucí, která by vydávala sborníky zaměřené na různá historická či ekonomická témata, zabývala se odkazem svatého Václava, shromažďovala dokumenty, studovala historické prameny a literaturu z tohoto období. Podle představ spolku by měl vzniknout po dohodě s obcemi, státem a dalšími kulturními institucemi.
„Jako místopředseda Ústavního soudu vnímám, že postavení našeho orgánu dnes není zrovna oslnivé. Ale kde jinde hledat odpověď než v Ústavě a ústavním pořádku?“ ptal se soudce. Zmínil také, že ze současné podoby Ústavy se vytratily zmínky o ochraně národa. „Státotvorný národ v celém ústavněprávním pořádku prakticky chybí, naopak je zohledněna ochrana menšin,“ dovysvětlil.
Citáty antických myslitelů vztahující se ke státnosti. „Významnou roli hraje historie, musíme se vrátit až k antickému myšlení: Smysl státu je k tomu, aby sloužil dobru. Jde o nutné zřízení a je lidskou přirozeností být občanem. Vyvrcholením úlohy státu je demokracie,“ připomněl některé z nich.
Od teorie však přešel také k praxi a připomněl nález Ústavního soudu, který zamítl stížnost kvůli změně pohlaví. „Ústavní soud je nevoleným ústavním tělesem, takovou otázku musí vyřešit zákonodárný sbor, který je v zastupitelské demokracii jediným zástupcem lidu,“ vysvětlil.
Obnovení národních států oproti nadnárodním celkům?
Úvodní slovo měl filozof a teolog Roman Cardal, který mimo jiné připomněl slavného amerického ministra zahraničí. „Nadnárodní státy přestávají být funkční tak, jak to předpověděl Henry Kissinger. Ukazuje se, že jedinou cestou, jak řešit problémy, je obnova národního státu jako instituce. Obnova státnosti souvisí s obnovou skutečných elit. Státnost je nezbytný předpoklad budoucnosti,“ sdělil. „Nesetkali se tady nacionalisté, ale vlastenci,“ dodal později k možné kritice setkání.
K otázce národních států se vyjádřil také historik Petr Bahník, který varoval, že by Evropská unie mohla dopadnout jako Rakousko-Uhersko. „EU by se měla z rozpadu Rakouska-Uherska vážně poučit,“ poznamenal.
Následně pokračoval znovu Carda s projevem, kdy hovořil o problémech globalizace. „V posledních letech se stále více hovoří o globalizaci a dochází ke stále většímu propojování států světa. Mobilita zboží a lidí vede k prolínání kultur. Mnozí tento vývoj hodnotí jako pozitivní a vidí v něm cestu k překonávání odlišností na planetě. Globální spravedlnost má spočívat v blahobytu každého, nedochází tak přirozeně a brání tomu i stereotypy,“ připomněl názory, se kterými však nesouhlasí.
Podle něj je za tím snaha vytvoření globálního státu. „Tradiční instituce jako rodina a stát je pro ně svěrací kazajkou, které je potřeba se zbavit. Budeme skutečně osvobození, když se vzdáme soukromého vlastnictví, svobody a státu? Vůle jedinců bude potlačena jako nezdravá ve jménu vyššího,“ varoval filozof.
Ekonomka z Univerzity Karlovy Ilona Bažantová zase v souvislosti s neutěšenou ekonomickou situací dneška hovořila o historické zkušenosti s inflací. Připomněla postoj slavného prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína, který byl zásadně proti tisku nových peněz a bojoval za pevnou měnu.
Dokonalá kombinace vysokého výkonu se špičkovými technologiemi. Inspirovaná hodnotami tradičního řemesla japonských mistrů. SUV navržené pro budoucnost.
X X X
Slovensko přestává fungovat. Hrozí, že se obyvatelé obrátí k antisystémovým stranám, varuje sociolog
Slovensko prochází na začátku nového školního roku politickou krizí. Po odchodu ministrů za stranu SaS se kabinet premiéra Eduarda Hegera stal menšinovým, dále v něm ale pokračuje ministr financí a šéf strany OĽANO Igor Matovič. Právě on byl předmětem sporů. „Pocit trapnosti z vládnutí Matoviče trvá už dva a půl roku. Největší problém je, že on zničil představu o řízení státu, který řídil přes Facebook,“ kritizuje sociolog Michal Vašečka.
Bývalý premiér je podle sociologa Michala Vašečky učebnicovým populistou, který rozděluje společnost na zkorumpovanou elitu na jedné straně a miliony obyčejných lidí na straně druhé.
„Nepřináší žádnou ideologii, ale přinese bombastický nápad a když s ním někdo nesouhlasí, stává se nepřítelem, na kterého se útočí,“ popisuje.
„Z ministerstva financí odcházejí kvalifikovaní lidé, protože jejich expertiza není oceněna ani vyžadována. Igor Matovič se tváří, že je schopný všechno spočítat o půl druhé ráno na kalkukačce. Takto se vládnout nedá a vidí to i mnozí lidé,“ dodává s tím, že Matovič je u veřejnosti mimořádně neoblíbený.
OĽANO podle něj není standardní politickou stranou, ale Matovičovou firmou: „Je to bratrstvo lidí, kteří by za normálních okolností nemohli v politice uspět. Bez Matoviče by nebyli v parlamentu a oni to velmi dobře vědí, proto ta afinita ke svému vůdci.“
Vašečka připouští, že přestože Eduard Heger je konsenzuální politik a v řadě ohledů Matovičův opak, hnutí OĽANO se mu nepodařilo standardizovat.
„Ukázalo se, že Heger je podobně jako ostatní poslanci do jisté míry rukojmím Igora Matoviče a rukojmím je bohužel i celé Slovensko,“ zdůrazňuje.
Bludný kruh
Menšinová vláda bude muset řešit velké problémy spojené s inflací a cenami energií. Není navíc jisté, zda se na podzim podaří schválit rozpočet, protože nyní opoziční SaS už pro něj nejspíš hlasovat nebude.
Vláda podle Vašečky spory kolem Matoviče promarnila celé léto a teprve nyní zjišťuje, že dojednané zmrazení cen energií znamená, že za ně Slováci budou platit dvojnásobek.
„Je to doslova na hraně a mnozí obyvatelé budou volat po pomstě.“
Michal Vašečka
„Politici nedokázali dohodnout elektřinu v množství, které by stačilo pro všechny domácnosti,“ uvádí s tím, že Slovensko má velké štěstí v neštěstí díky tomu, že do konce roku by měl být spuštěn třetí blok jaderné elektrárny Mochovce.
Vašečka se obává, že vzroste popularita protisystémových stran, protože Slováci ztratili naději na obrodu politiky. V zemi také přestávají fungovat některé služby a instituce:
„Služby a instituce přestávají plně fungovat. Na západě Slovenska a především v Bratislavě kolabuje zdravotnictví, protože tam nemá kdo pracovat. Většina lékařů je buď v Rakousku, nebo v Česku. Je to doslova na hraně a mnozí obyvatelé budou volat po pomstě,“ varuje.
„Slovensko se ponořuje hluboko do anomie. Stavu, kdy máte pocit, že přestaly platit pravidla hry, a proto je přestáváte dodržovat i vy. To není příjemné sledovat ani v tom žít. Vzniká bludný kruh,“ uzavírá sociolog.
X X X
Průměrná sazba hypoték poprvé od května loňského roku klesla. Zásadní změnu to ale nepřináší
Průměrná úroková sazba hypoték počátkem srpna činila 6,23 procenta a za poslední měsíc klesla o 0,05 procentního bodu. Je to první pokles od května 2021. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Od jara je zpracováván podle nové metodiky na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Velmi mírný pokles sazeb podle expertů zásadní změnu trendu zatím nepřináší. Sazby budou zřejmě i nadále stagnovat, míní. „Toto velmi mírné snížení způsobily především akční hypoteční nabídky některých bank,“ řekl hypoteční analytik Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.
Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti při fixaci na tři roky, splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 6,23 procenta, činí v září 23 035 korun. Tato průměrná hypotéka tak klesla zhruba o 115 korun měsíčně. „Což je ovšem při těchto cenách pokles tak zanedbatelný, že nemá praktický dopad na hypoteční trh a klienty,“ dodal Sýkora.
Úrokové sazby u hypoték do 80 procent odhadní ceny nemovitosti (LTV) klesly podle aktuálních údajů u všech fixací. Nejvýrazněji se snížily u hypoték s fixací na pět let, a to o 0,07 procentního bodu na 5,94 procenta. Sazby hypoték fixovaných na jeden, tři a deset let klesly shodně o pět bazických bodů. Hypotéky s fixací na jeden rok tak banky nabízejí v průměru za 6,52 procenta, s fixací na tři roky za 6,41 procenta a s fixací na deset let za 6,03 procenta.
Hypotéky nad 80 procent odhadní ceny nemovitosti, které jsou určené pro mladé do 36 let, naopak zdražily, vyplývá z dat. Nejnižší nárůst zaznamenaly hypotéky s fixací na pět let, jejichž sazby vzrostly v průměru o pět bazických bodů na 6,28 procenta. Sazby u hypoték s fixací na jeden, tři a deset let se zvýšily o 0,06 procentního bodu. Zafixovat hypotéku nad 80 procent lze v průměru za 6,27 procenta, na tři roky za 6,74 procenta a na deset let za 6,36 procenta.
Základní scénář nové makroekonomické prognózy podle Sýkory ukazuje, že by centrální banka nemusela ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat ani na příštích zasedáních. Bankovní rada ČNB se ale podle něj s velkou pravděpodobností zatím nevydá ani cestou snižování základních sazeb. To by pro hypoteční trh znamenalo, že úrokové sazby hypoték zůstanou nějakou dobu na současných vysokých úrovních, uvedl Sýkora. „Mírné výkyvy přinesou nejspíš pouze akční nabídky bank v rámci konkurenčního boje,“ uzavřel.
X X X
Zemřel zpěvák Pavel Novák. Několik dní byl nezvěstný, pátrání skončilo tragicky
Zpěvák byl několik dní nezvěstný a bylo po něm vyhlášeno celostátní pátrání. To bohužel skončilo tragicky. Policisté Nováka nalezli bez známek života. S informacemi přišel Přerovský deník.
Pavel Novák byl synem známého zpěváka Pavla Nováka staršího, který v roce 2009 podlehl rakovině prostaty. Novák mladší podle Přerovského deníku po otcově smrti pokračoval v rodinné tradici. Stejně jako jeho otec pořádal Štědrodenní koncerty, měl řadu hudebních projektů, koncertoval po celé České republice a pořádal i výchovné koncerty pro školy.
V pátek 2. září po něm bylo vyhlášeno celostátní pátrání. „V pondělí 5. září v podvečer byl ale muž nalezen bez známek života na Pelhřimovsku,“ řekl Deníku krajský mluvčí policie. S ohledem na rodinu a blízké příbuzné bližší informace policie neposkytla.
X X X
Vyždímaný Nadal: Nevím, kdy se vrátím. Starosti mu dělá i zatím nenarozený první syn
Velké překvapení nabídlo pondělní menu na US Open. Čtyřnásobný vítěz newyorského grandslamu Rafael Nadal se musel poklonit domácímu tenistovi Francesovi Tiafoeovi. Po osmifinálovém nezdaru přiznal, že nemá aktuálně kde brát po fyzické ani mentální stránce.
Pod injekcemi odehrál milované Roland Garros a navzdory bolestem zase jednou ukázal, proč se mu přezdívá antukový král. Měl rázem za opaskem 22 grandslamových titulů a další chtěl získat ve Wimbledonu, ale kvůli zranění břišního svalu musel před semifinále odstoupit.
Teď na US Open končí překvapivě už před bránou čtvrtfinále a zklamání mu přinesl zápas na kurtu, nikoliv nepřekonatelný zdravotní problém. Hrdinou pondělního večera v areálu Flushing Meadows se stal Američan Frances Tiafoe. A ten je tak Nadalovým jediným přemožitelem na letošních grandslamech, protože na začátku roku 36letý Nadal opanoval Australian Open.
„Důvod porážky je jednoduchý. Zahrál jsem špatně a on dobře,“ řekl na tiskové konferenci Nadal. „Můžeme hledat výmluvy nebo si stěžovat, ale nic se nezmění. Musíme k sobě být kritičtí. To je podle mě jediná cesta, jak se zlepšovat a najít do budoucna řešení,“ doplnil španělský tenista.
Tiafoe se mohl spolehnout na podporu domácích diváků a zahrál 48 vítězných míčů. Za celý zápas ztratil jen dvakrát servis, Nadal o něj přišel pětkrát. „Vůbec nevím, co říct. Nemohu tomu uvěřit. Rafa je jedním z nejlepších hráčů všech dob. Podařilo se mi ale zahrát neuvěřitelný zápas. Ani nevím, co se stalo,“ uvedl po vítězství 3:1 na sety překvapivý postupující, který úspěch přímo na kurtu obrečel a nyní ho čeká bitva s Rusem Andrejem Rubljovem.
To sebekritický Nadal byl značně nespokojený. „Nebyl jsem schopný udržet delší dobu vysokou úroveň svého tenisu. Nebyl jsem dost rychlý a nedokázal ho zatlačit,“ pokračoval rodák z Mallorky. A zapřemýšlel nad budoucností.
„Musím hodit zpátečku. Musím napravit některé věci, život. Takže nevím, kdy se vrátím. Chci se připravit mentálně. Až budu cítit, že jsem připravený znovu soutěžit, vrátím se. V tenise musíte být velmi rychlý a velmi mladý. A to už nejsem,“ podotkl bez okolků.
Expert stanice Eurosport a bývalý hráč Alex Corretja si myslí, že letos už Nadala diváci uvidí jen na dvou nebo třech turnajích. Podle něj je důležité, aby ušetřil nějakou energii a jeho triumfy se zbídačeným tělem na velkých akcích v Austrálii a Francii považuje za zázrak. „Je ikonou tenisu, nejlepším příkladem pro tento sport. A když prohrál, znamená to, že Frances musel hrát opravdu neuvěřitelně a vydal ze sebe všechno, co v něm bylo,“ uvedl.
Zároveň má teď Nadal pádný důvod myslet na jiné věci než jen na tenis. Míří domů do Evropy za těhotnou manželkou, která by první dítě slavného tenisty měla porodit na konci října. „Teď se musím postarat o spoustu důležitějších věcí,“ poznamenal Nadal. „Přijde chvíle, kdy uvidím svého prvního syna a doufám, že všechno proběhne v pořádku,“ dodal. Před pár dny deník Marca napsal, že Nadalova těhotná žena Maria byla hospitalizována, aby se předešlo komplikacím. Lékaři si ji zatím v nemocnici nechali.
X X X
Plíšková se probila do čtvrtfinále US Open. Kvitová se trápila a v turnaji končí
Tenistka Karolína Plíšková porazila na grandslamovém US Open Bělorusku Viktorii Azarenkovou 7:5, 6:7, 6:2 a jako jediná z českých účastnic postoupila do čtvrtfinále dvouhry. Turnajová dvaadvacítka zde narazí na další Bělorusku Arynu Sabalenkovou, která vyřadila Američanku Danielle Collinsovou 3:6, 6:3, 6:2. Turnaj skončil pro Petru Kvitovou, nestačila na domácí Jessicu Pegulaovou 3:6, 2:6.
Třicetiletá Plíšková si v duelu bývalých světových jedniček připsala proti Azarenkové páté vítězství z devíti zápasů. Rodačka z Loun prožívá nejlepší grandslam v sezoně. Kvůli zlomenému zápěstí vynechala Australian Open, na Roland Garros a ve Wimbledonu dohrála ve 2. kole. Pod novým trenérem Leošem Friedlem vyhrála desátý ze 13 zápasů. Dál živí naději na první titul z turnajů „velké čtyřky“.
X X X
Marná snaha českých basketbalistů. S Finskem na ME prohráli 88:98, unikl jim postup
Čeští basketbalisté prohráli na mistrovství Evropy v Praze i s rozehrávačem Tomášem Satoranským v sestavě s Finskem 88:98 a promarnili první možnost zajistit si účast v osmifinále v Berlíně. Po třetí porážce ze čtyř zápasů budou svěřenci trenéra Ronena Ginzburga bojovat o postup ve čtvrtek od 17:30 v závěrečném vystoupení ve skupině D s Izraelem, který v úterý podlehl Srbsku 78:89 a také nezískal jistotu play off.
„Finsko si zasloužilo vyhrát, hrálo dobře. A nejen dnes. Využívá unikátní styl téměř bez dlouhých hráčů a způsobuje tím problémy svým soupeřům. My jsme nezačali dobře, pořád jsme je naháněli, a když jsme se přiblížili, tak oni dali klíčové střely. To je ale život. Věřím, že příště už vyhrajeme a postoupíme do Berlína,“ uvedl Ginzburg.