Prezident Trump má stále velké plány v celém světě. Vedle toho se objevují zprávy: „Lze očekávat něco významného“. Trump se chystá na rozhovor s Putinem, jednání s Rusy se už vedou. Americký prezident Donald Trump v noci na sobotu prohlásil, že vede „velmi vážné“ diskuse s Ruskem o ukončení války na Ukrajině. Uvedl, že bude mít rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Trump to sdělil v rozhovoru s novináři v Bílém domě.

„Promluvíme si a myslím, že možná uděláme něco opravdu důležitého. Chceme ukončit tuto válku. Tato válka by nikdy nezačala, kdybych byl prezidentem. Chceme ji zastavit, protože je to strašná válka,“ řekl.

Moskva ale v pátek, ještě dříve před Trumpovým vyjádřením uvedla, že nedostala z Washingtonu žádný signál, kdy a kde by se taková schůzka nebo rozhovor mohl konat. Kreml ale takticky v podstatě všechny kontakty s Američany dopředu popírá.

Podle Trumpa „umírají miliony mladých lidí, většinou v první linii“. „Většinou jsou to vojáci, ale mnohá města jsou tak těžce zničena, že vypadají jako demoliční místa. Mezitím po sobě armády jen střílí. Tohle je velmi rovný terén a jediná věc, která může zastavit kulku, je lidské tělo, pokud věříte číslům, Rusko pravděpodobně ztratilo asi 800 000 vojáků a Ukrajina ztratila 600 000 nebo 700 000. To je strašná situace a musí to skončit,“ řekl Trump.

„Proto jsem připraven udělat vše, co je v mých silách, abych tuto válku zastavil. Již vedeme seriózní jednání. Jsou plánována a pokračují. Vedeme velmi důležité diskuse zaměřené na ukončení této války dosažením dohody s Ruskem,“ zdůraznil.

Trump v minulosti kritizoval rozsáhlou americkou pomoc bránící se Ukrajině a v předvolební kampani sliboval, že konflikt do 24 hodin od návratu do Bílého domu ukončí. Krátce před nedávnou inaugurací připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.

 X X X

 EXPERT:  TRUMP  VYJEDNÁVÁ  S  VELKÝM  KLACKEM?

 Trump vyjednává s velkým klackem. Dřív, či později ale bude muset hrozby realizovat, soudí politolog

Americký prezident Donald Trump začal ihned po svém nástupu do funkce mluvit o zavádění cel na dovoz zboží. Kromě Číny chce cílit i na své obchodní partnery, mezi něž patří hlavně Kanada a Mexiko a také Evropská unie. „Pokud by tarify nasadil tak, jak sliboval, mohlo by dojít k celé řadě událostí, které by si snad ani pan prezident nepřál,“ předpokládá v pořadu Interview Plus politolog a historik Igor Lukeš.

 Zavádění cel by kromě zvýšení cen energií a spotřebního zboží mohlo vést k nárůstu inflace a nezaměstnanosti. Mezi kritiky se proto řadí i Trumpovi nejbližší spolupracovníci jako Elon Musk nebo Steve Bannon.

 Rozhovor s politologem Igorem Lukešem: 

„Pan prezident je velmi agresivní vyjednavač. Přijde do vyjednávání s velkým klackem a absurdně vysokými požadavky a předpokládá, že od stolu bude odcházet s dohodou, která nebude v ničem připomínat původní požadavky,“ analyzuje Lukeš. „To je samozřejmě celkem běžná vyjednávací taktika. Ale Trump jako prezident nakládá s pověstí Spojených států.“

Od roku 2020 totiž mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem platí smlouva o volném obchodu, kterou vyjednával sám Trump. Uvalení cel by tuto smlouvu zrušilo a mohlo by být interpretováno jako signál světu, že Amerika nedodržuje vlastní dohody. Přesto je pravděpodobné, že Trump svůj záměr uskuteční.

„Když člověk neustále chodí na vyjednávací schůzky s velkým klackem v ruce, tak dřív, nebo později ho musí použít,“ domnívá se Lukeš. „Pokud bude chtít tímhle stylem pokračovat, bude muset ukázat určitou odvahu a převést hrozby do reality.“

Kromě jednotlivých kategorií, jako je například mexické pivo nebo javorový sirup, by se cla podle něj projevila hlavně na cenách energií, dovážených z velké části z Kanady, a pohonných hmot. Tím by se zdražilo zásobování a v konečném důsledku by ceny Američanům rostly napříč všemi segmenty zboží.

X Volby během okupace?

Paradoxní je i situace, kdy chce Trump uvalit 25procentní cla na své nejbližší obchodní partnery, s nimiž má uzavřené dohody, ovšem na Čínu, která prokazatelně poškozuje americké zájmy, plánuje clo pouze desetiprocentní, všímá si politolog.

„Čína se dopouští nekalých praktik v ekonomické soutěži. Prodává zboží, které Peking subvencuje, aby mohl úspěšněji soutěžit s jinými producenty. A kromě toho se také Číňané ve velkém dopouštějí krádeží intelektuálního vlastnictví,“ je přesvědčený Lukeš. „Jejich lidé ukradnou patenty, nápady nebo vědecká zjištění a ty potom používají pro vlastní výrobu, aniž by zaplatili jedinou korunu.“

 Existují spekulace, že nižší cla na čínské zboží mají být součástí strategie, jak ukončit válku na Ukrajině. Podle Lukeše je to málo pravděpodobné, protože Trumpovo jednání je spíše impulzivní a zpravidla se týká krátkodobého horizontu. O tom vypovídá i požadavek Bílého domu, aby Ukrajina do konce roku prošla volbami.

„Je to katastrofální požadavek, který musí vést k oslabení v ukrajinské jednoty,“ varuje Lukeš. „Představme si, že by se v roce 1942, kdy německá armáda okupovala celou Evropu, Britové najednou měli začít věnovat volebním hádkám o to, zda by měli Downing Street vlastnit konzervativci, nebo labouristé.“

Stejně tak Ukrajinu oslabí americký požadavek další pomoci výměnou za nerostné bohatství. Naopak Kremlu tyto strategie vyhovují, protože Amerika jimi rozsévá chaos a nesoulad mezi spolupracujícími státy.

Kromě Ukrajiny ale škodí Trump hlavně vlastní zemi. V důsledku jeho direktiv a rozhodnutí totiž došlo k masivním skokům na burze a finančních trzích.

„Lidé považují možnost investovat za privilegium, protože Amerika je seriózní země, kde se vaše peníze neztratí. Ale když děláte tyhle šílené kroky, znehodnocujete pověst Spojených států. Jako by se ukazovalo, že Amerika není tak bezpečná, jako vždycky předtím byla,“ uzavírá Lukeš.

X X X

MINISTR  LAVROV:  CHYBA  RUSKA

 Lavrov: Jednostranná západní orientace Ruska byla chyba.

 Ruská touha po rozpadu SSSR směrovat zemi na Západ byla chyba. Včera to uvedl ruský ministr zahraničí ministerstva zahraničí Sergej Lavrov.

„K naší velké lítosti se vedení Ruské federace poté, co se Rusko stalo suverénním státem mimo Sovětský svaz, domnívalo, že dveře takzvané západní civilizace jsou mu otevřené a že vše ostatní je bezvýznamné. Byla to strategická chyba. Nyní to již uznali všichni, včetně státní úrovně,“ řekl Lavrov.

Tato chyba nicméně podle ministra posloužila jako dobrá lekce pro současné vedení Ruska a současnou generaci obyvatel země.

Podle Sergeje Lavrova má současný přechod amerických úřadů na koncept „Amerika na prvním místě“ alarmující soulad s heslem hitlerovského obdobím „Německo především“ a zaměření na „nastolení míru silou“ by mohlo konečně pohřbít diplomacii. Taková prohlášení a ideologické konstrukty podle jeho soudu nevykazují ani stín respektu k mezinárodním právním závazkům Washingtonu podle Charty OSN, server vasevec.cz

X X X

Izrael zbystřil. Erdogan posiluje v Sýrii, ve hře je zřízení tureckých základech.

Ještě včera byl islamistou s kalašnikovem, dnes je uhlazeným státníkem v obleku. Syrský „prozatímní“ prezident Ahmad Šara rozjel diplomatickou ofenzivu, po Saúdské Arábii navštívil Ankaru a s Recepem Tayyipem Erdoganem dohodl prohloubení bezpečnostní spolupráce. Podle některých zdrojů by to mělo znamenat i budování tureckých základen na území Sýrie.

 Není to ani týden, co se vousatý revolucionář nechal jmenovat prozatímním prezidentem, a už stihl jednat se třemi muži, kteří na formování postasadovské Sýrie budou mít rozhodující vliv.

Koncem ledna do Damašku dorazil katarský emír Tamím bin Hamad Ál Thání, od dva dny později Šara odletěl se svým ministrem zahraničí do Saúdské Arábie a pohovořil s korunním princem Muhammadem bin Salmánem, faktickým vládcem nejmocnější ropné monarchie Blízkého východu.

Nejistý je i další osud ruských základen: syrská vláda před dvěma týdny roztrhala smlouvu s Moskvou na téměř padesátiletý pronájem přístavu Tartús a analytici na základě satelitních snímků spekulují, že Rusové svůj jediný přístav ve Středozemním moři vyklízejí.

 X X X

 POLSKO  RŮZNÉ  POSTOJE  K  UKRAJINĚ

Polsko: Růst negativních postojů k Ukrajincům

 Postoj Poláků k přítomnosti Ukrajinců v jejich zemi se oproti září 2023 výrazně změnil. Odhalil to průzkum společnosti United Surveys pro portál Wirtualna Polska. „Přestože stále převažují pozitivní názory, u nerozhodnutých voličů je patrný nárůst skepse a pokračující politická polarizace v hodnocení vlivu Ukrajinců na společnost a ekonomiku,“ uvádí se. Průzkum byl proveden ve dnech 24. – 26. ledna 2025.

„Jak hodnotíte přítomnost Ukrajinců v Polsku, včetně: jak se začleňují do společnosti, jak ovlivňují trh práce?“ zněla jedna z otázek průzkumu. V roce  2023 dokonce 64,4 procenta. dotázaných hodnotililo přítomnost Ukrajinců kladně. Negativní názor vyjádřilo 29,5 procent. Letos v  lednu  pozitivní postoje k Ukrajincům v Polsku klesly o 9,1 procentního bodu, na 55,3 procenta.  Naopak počet respondentů s negativním  postojem se zvýšil o 3,5 procenta na  33 procentních bodů. Každý třetí Polák  se tedy k přítomnosti Ukrajinců v Polsku vyjadřuje negativně.

 Zajímavé jsou výrazné změny postoje u pravicových voličů. Zatímco v roce 2023 72 procent voličů Sjednocené pravice (s dominantní stranou Právo a spravedlnost)  mělo k Ukrajincům kladný vztah  a   jen 20 procent negativní, v roce 2025 deklarovalo negativní postoj k Ukrajincům v Polsku 53 procent dotázaných  voliči současné opozice (Právo a spravedlnost a Konfederace). Procento kladných hodnocení kleslo na 46 procent.

Příčin změny postoje Poláků je více. Patří mezi ně i často poněkud smělé vystupování ukrajinských uprchlíků na veřejnosti, které je provázeno zpěvem nacionalistických písní, které Poláci vnímají jako banderovské. Na mnoha místech Polska   se také objevila ukrajinská nacionalistická symbolika. Roli také sehrává postoj Kyjeva k exhumaci obětí ukrajinské genocidy Poláků zejména na Volyni v roce 1943. Negativní postoje ovlivňují také majetkové poměry některých uprchlíků, projevující se viditelně třeba luxusními automobily, a jejich arogantní chování. S Ukrajinci je také spojován růst kriminality v poslední době, server vasevec.cz

X X X

 Hejtmana Půtu soud prohlásil vinným v korupční kauze. Dostal roční podmínku i peněžitý trest

 Krajský soud v Liberci uznal ve středu v korupční kauze libereckého hejtmana Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj) částečně vinným. Soud mu uložil roční podmíněný trest s dvouletou zkušební lhůtou a peněžitý trest ve výši 50 tisíc korun. Sám Půta na síti X uvedl, že se hodlá odvolat. V kauze bylo obžalováno dalších osm lidí a pět firem včetně Metrostavu. Kromě hejtmana, který je stíhán od roku 2014, soud shledal vinu u všech dalších obžalovaných i u všech firem.

Kauza je spojená s dvěma projekty společnosti Geotermální energie pro občany (GEPO) v Liberci z let 2012 až 2014 téměř za 100 milionů korun. Obecně prospěšná společnost na ně chtěla čerpat evropské dotace, vyplaceno nebylo nic. Státní zástupce pro obžalované žádal tresty od podmínek po 7,5 roku vězení, obhájci navrhli zproštění obžaloby.

 Za prokázanou skutečnost určil soud skutečnost, že hejtman jednal ve prospěch obžalovaného a svého známého Jaromíra Dolanského. Podle soudu se hejtman domluvil s obžalovaným pracovníkem Metrostavu Janem Petráněm na tom, že firma zaměstná Dolanského a hejtman na oplátku přislíbil, že pomůže zajistit změnu financování rekonstrukce kostela v dotačním programu na průběžné.

Proti tomu se však ohradil Půta na síti X. „Soudce potvrdil, že jsem nezneužil svého postavení a nepřijal údajně slíbených 800 tisíc. Nejsem ‚Nejvyšší‘! Soud mi pouze dává za vinu to, že jsem člověku v životní tísni měl sehnat práci za to, že mi údajně dlužil 30 tisíc. Nedlužil,“ uvedl také hejtman s tím, že na jeho rozhodnutí ohledně projektu neměla pomoc Dolanského „žádný vliv“.

Naopak za neprokázanou soud považuje skutečnost, že Půtu upláceli dva pracovníci Metrostavu 800 tisíci korunami. Na první část rozsudku ohledně viny rovněž liberecký hejtman zareagoval. „Nemůžu tomu uvěřit. Odvolám se. Nikdy to nevzdám. Nic špatného jsem neudělal,“ napsal.

Půtovi státní zástupce původně navrhl trest 3,5 roku vězení a zákaz činnosti na pozicích spojených s rozhodováním o veřejných zakázkách na pět let. Hejtman od počátku odmítal, že by se dopustil korupčního jednání.

 Půta je jediným politikem mezi obžalovanými, další jsou dva bývalí pracovníci liberecké pobočky ROP Severovýchod, žadatelé o dotaci i pracovníci stavebních firem. Soudy se kauzou zabývají sedm let, aniž by ji dokázaly pravomocně uzavřít. Za prodlevami je i změna trestního senátu v Liberci, státního zástupce a také čekání na verdikty v jiných případech, které se týkaly některých obžalovaných.

Obžaloba vinila Půtu z toho, že v roce 2013 po nástupu do funkce hejtmana přijal úplatek a zneužil pravomoc veřejného činitele v souvislosti s rekonstrukcí kostela za 65 milionů korun. Podle spisu ho upláceli dva pracovníci firmy Metrostav, která rekonstrukci kostela pro GEPO prováděla. Podle státního zástupce měl Půta dostat 830 tisíc korun s tím, že mu bylo vyplaceno 530 tisíc korun.

Hejtman věřil v osvobozující verdikt

Obžaloba tvrdí, že hejtman dostal peníze za to, že jako předseda Regionální rady ROP Severovýchod zajistí zachování rekonstrukce kostela v dotačním programu a změnu financování na průběžné, původně měly být evropské peníze vyplaceny až po dokončení oprav. Půta u soudu od začátku uváděl, že o žádný úplatek nežádal a ani ho nepřijal.

V osvobozující rozsudek věřil i před zahájením středečního líčení. „Dnes jdu opět k soudu. S klidnou myslí a čistým svědomím. Pevně věřím, že naposled. Soudce vynese rozsudek, budu podruhé osvobozen a bude konec. Nikdy bych nevěřil, že to může trvat deset let,“ uvedl předtím na síti X.

Liberecký soud se případem zabývá podruhé. Poprvé státní zástupce Půtovi navrhoval pětiletý trest, v květnu 2020 ale krajský soud všechny obžalované včetně hejtmana zprostil viny. Vrchní soud pak rozsudek zrušil a vrátil k novému projednání.

X X X

 V Bruselu stříleli muži s kalašnikovy, policii se ztratili v tunelech metra

Dva neznámí muži stříleli ve středu ráno u stanice metra Clémenceau. Podle médií nikoho nezranili a po činu utekli do tunelů metra. Provoz na několika linkách se zastavil a policie po pachatelích pátrala, odpoledne však uvedla, že nikoho nezatkla. Doprava je znovu obnovena. Střelba zřejmě nesouvisela s terorismem. Televize VRT informovala o drogovém pozadí incidentu.

 „V 6:15 hodin ráno byl kvůli několika výstřelům vážně narušen či přerušen provoz metra a tramvají na linkách 2, 4, 10, 51 a 82. Podle policie se podezřelí nacházeli v tunelech mezi dvěma stanicemi,“ napsal belgický portál Le Soir.

Video zachytilo nejméně dvojici mužů v kuklách, jak u vchodu do metra nesou zbraně připomínající sovětskou útočnou pušku kalašnikov. Několikrát vystřelili a pak utekli do stanice Clémenceau.

Mluvčí bruselské policie uvedla, že muži vběhli do tunelů a že je možné, že jsou stále v podzemí. Dodala, že incident se zřejmě obešel bez zraněných, ale že policie stále místo prohledává. Kolem druhé odpoledne se provoz městské hromadné dopravy obnovil. Policie nikoho nezatkla, vyšetřování však pokračuje. Experti na místě zajistili několik nábojnic a další důkazy.

Agentura Reuters napsala, že podle policie může být incident spojený s drogami. Také televize VRT informovala o drogovém pozadí incidentu. Cílem palby byl podle ní jeden člověk, útočníci ho však nezasáhli.

 Stanice Clémenceau je nedaleko rušného bruselského nádraží Gare du Midi, odkud jezdí rychlovaky Eurostar spojující kontinentální Evropu s Londýnem.

 X X X

   Guatemala se přidává k Salvadoru. USA mají kam deportovat všechny migranty

Prezident Guatemaly Bernardo Arévalo oznámil po schůzce s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem, že jeho země bude přijímat migranty deportované z USA, kteří nepocházejí z Guatemaly. Napsaly to agentury AP a Reuters. Rubio oznámil, že Guatemala bude i nadále dostávat americkou zahraniční pomoc.

 „Souhlasili jsme s navýšením deportačních letů o 40 procent s našimi deportovanými občany i cizinci na palubě,“ uvedl Arévalo. Obdobný slib dal Rubiovi tento týden i Salvador.

Podle Rubia rozšíření deportací do Guatemaly na občany třetích zemí nabídl Arévalo. Do Guatemaly tak americké úřady budou moci předávat nejen občany této země, jak se děje i nyní, ale také osoby z jiných států.

Rubio podle agentury Reuters na tiskové konferenci uvedl, že podepíše dokumenty, aby pokračovala americká zahraniční pomoc Guatemale.

Ještě širší nabídku učinil tento týden Salvador. Jeho prezident Nayib Bukele vyjádřil ochotu přijímat z USA i odsouzené zločince. Rubio to přivítal, byť přiznal, že je nutné vyřešit různé zákonné ohledy.

Masové deportace slíbené americkým prezidentem Donaldem Trumpem by se mohly týkat desítek až stovek tisíc občanů Guatemaly, kteří žijí v USA. Kdyby se opravdu vrátil do Guatemaly velký počet lidí, tak by to výrazně zasáhlo místní hospodářství. Jeho významným příjmem jsou totiž peníze, kteří migranti posílají svým blízkým domů.

Rubio o víkendu zahájil svou první zahraniční cestu ve funkci ministra po zemích ve střední Americe. Nejčastěji jednal právě o migraci. V Panamě byl pak mezi hlavními body rozhovorů i tamní průplav, nad kterým chce Trump znovu získat kontrolu.

 X X X

 Nechal jim sestřelit výstražný letoun, Rusové napařili Ukrajinci doživotí

Ruský vojenský soud odsoudil v nepřítomnosti na doživotí ukrajinského plukovníka Mykolu Dzjamana za to, že zhruba před rokem vydal rozkaz k sestřelení ruského vojenského letounu včasné výstrahy A-50. Při zničení letadla, kterých má Rusko jen hrstku a jehož cenu ruský tisk odhadl na více než 300 milionů dolarů (asi 7,24 miliardy Kč), zahynulo všech deset členů posádky.

 O rozsudku ve středu podle serveru Meduza informovali ruští vyšetřovatelé. Podle portálu Mediazona byl verdikt vynesen již minulý měsíc.

Ukrajinské ozbrojené síly svého času uvedly, že letoun A-50, sloužící k navádění ruských bombardérů při náletech na Ukrajinu, sestřelily 23. února 2024 nad Azovským mořem. Podle ruské verze letoun hlídkoval nad Krasnodarským krajem na jihozápadě země.

Ruský soud odsoudil velitele ukrajinské 138. protiletecké brigády za „terorismus“, protože podle ruské verze vojenský letoun letěl v hloubi ruského území.

Ruští blogeři nejprve předpokládali, že letoun, který se zřítil u osady Trudovaja Armenija, sestřelila „přátelská“ palba, tedy že jej omylem zničila ruská protivzdušná obrana.

„A-50 s volacím znakem Bajan dolétal! Blahopřejeme okupantům k (dnešnímu) svátku obránců vlasti!“ ironicky okomentoval sestřelení letounu tehdejší velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk a doporučil Rusům, aby si své svátky slavili doma. Poděkoval také všem, kdo se na tomto úspěchu podíleli.

Ruské letectvo podle různých zdrojů disponovalo na začátku války jen sedmi až devíti stroji A-50, které jsou ruským ekvivalentem západních letounů AWACS. Jeden z nich byl poškozen na letišti u Minska v únoru 2023, další byl podle ukrajinského tvrzení sestřelen loni v lednu nad Azovským mořem, v únoru pak následoval další.

Ukrajinec Mykola Švec, kterého obžaloba označila za vykonavatele teroristického útoku, byl odsouzen k 25 letům v nepřítomnosti, protože jej Minsk již dříve vyměnil za vysoce postaveného proruského duchovního ukrajinské pravoslavné církve, metropolitu Jonafana. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dříve tvrdil, že se tak stalo na žádost ruského prezidenta Vladimira Putina.

 X X X

 Syn exprezidenta Janukovyče prodává z okupovaných území Ukrajiny uhlí. Dříve ho kupovalo i Česko

O prvorozeném synovi bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče se po útěku rodiny do Ruska moc neví. Původem zubař roky podniká v uhelném byznysu. Ruský nezávislý server iStories teď zjistil, že profituje z uhlí, které vyváží z okupovaných území Ukrajiny. Zboží za miliardy rublů podle něj míří do zahraničí, cílovou destinací je nyní místo Evropské unie hlavně Turecko.

Uhelné doly na okupovaných územích Ukrajiny jsou nyní téměř všechny zavřené. Ty, které zůstávají v černých číslech, pak připadly soukromým vlastníkům, kteří skrývají svou identitu.

Za největším vývozcem uhlí z okupovaných území stojí syn bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče – Oleksandr Janukovyč, jak odhalili reportéři ruského nezávislého serveru iStories působícího v Lotyšsku, který se specializuje na investigativní žurnalistiku.

Janukovyčovi blízká společnost Energoresurs vyvezla mezi lety 2023 a 2024 do zahraničí téměř půl milionu tun uhlí, konkrétně antracitu. Většinu z toho do Turecka. V letech 2021 až 2023 společnost dosáhla příjmů ve výši 3,5 miliardy rublů, což je při dnešním přepočtu téměř 850 milionů korun.

V celních dokumentech se uhlí sice tváří jako ruské, ve skutečnosti se ale podle serveru těží v oblastech Doněcku a Luhansku, které Rusko roky okupuje. Do zahraničí ho pak po železnici nebo po moři vyvážejí další hráči napojení na Janukovyče mladšího.

Uhlí se má na vagony nakládat v malé železniční stanici Uspenskaja, kde jsou pouhé čtyři koleje a zařízení na nakládání nerostných surovin tu chybí. Ukrajinští novináři z projektu Inforpost nazvali místo „bermudským trojúhelníkem“. Oficiální záznamy totiž někdy ukazovaly, že zde údajně stojí několik tisíc vagonů najednou. Stanice leží na domnělé rusko-ukrajinské hranici, Moskva nicméně před třemi lety připojila regiony Doněck, Luhansk a Záporožskou s Chersonskou oblastí k Rusku.

Turecko místo EU

Příjemcem uhlí je pak firma Energy Union se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Energoresurs jí prodává uhlí za nízkou cenu, ušetří tím na clech. Takové schéma má ale smysl pouze v případě, že jsou tyto společnosti propojené, popisuje server iStories.

Do roku 2022 odebíraly uhlí od společnosti Energoresurs mimo jiné Bulharsko, Estonsko, Česká republika a Rumunsko. Poté Evropská unie zakázala nákup uhlí z Ruska. Nyní proto téměř veškeré uhlí firmy Energoresurs putuje do Turecka.

Z Donbasu, uhelného srdce Ukrajiny, Viktor Janukovyč, bývalý ukrajinský prezident nakloněný Moskvě, pochází. Hornický region byl tradičně Janukovyčovou volební baštou. Když se v roce 2010 stal prezidentem Ukrajiny, podnikání jeho nejstaršího syna Oleksandra s uhlím podle serveru iStories vzkvétalo. Po útěku ze země v roce 2014 našli oba azyl v Rusku a od té doby se o nich ví jen velmi málo.

X X X

 Insolvenční správce zahájil proces prodeje Liberty. Výběrové řízení bude mít dvě kola

Insolvenční správce Šimon Peták zahájil proces prodeje zkrachovalé huti Liberty Ostrava. Výběrové řízení bude mít dvě kola, vítěz by mohl být znám do konce května. Zájemci se mohou rozhodnout, zda budou chtít koupit celý podnik včetně koksovny, nebo bez ní. S ohledem na velikost a charakter podniku lze podle správce předpokládat, že výsledek výběrového řízení bude posuzovat antimonopolní úřad, a čas na vypořádání transakce se proto prodlouží.

Zájem o účast ve výběrovém řízení musí uchazeči vyjádřit od 12. února do 7. dubna. Zájemci podepíšou dohodu o mlčenlivosti a složí jistotu. „Účastníci následně získají přístupové údaje k virtuálnímu Data Roomu, prostřednictvím kterého jim budou zpřístupněny informace tykající se závodu Liberty Ostrava a transakční dokumentace,“ uvedl Peták.

Správce Liberty Ostrava chce prodat pohledávky, které má huť za Tamehem. Vyhlásil aukci na konec ledna

Mezi 1. a 17. březnem si účastníci výběrového řízení budou moci osobně prohlédnout areál huti a jednat s jejím vedením. Závazné nabídky pak musí podat do 23. dubna. O výsledku prvního kola řízení vyrozumí insolvenční správce uchazeče do 25. dubna. Poté zorganizuje druhé kolo.

V něm nejvýše tři účastníci, kteří podají nejvyšší nabídky, budou moci zvýšit svou nabídku kupní ceny. „Zároveň budou mít možnost se znovu rozhodnout, zda mají zájem o celý obchodní závod včetně koksovny, nebo bez ní,“ uvedl Peták. Už dříve uvedl, že s areálem uzavřené koksovny se pojí značné ekologické škody, což by mohlo výši ceny nabízené za hlavní závod negativně ovlivnit.

Druhé kolo výběrového řízení začne do tří týdnů po oznámení výsledků prvního kola, výsledky druhého kola vyhlásí správce hned po jeho skončení. „Vítěze výběrového řízení bychom tedy chtěli mít ideálně do konce května,“ uvedl Peták.

S ohledem na velikost a charakter podniku lze podle něj předpokládat, že výsledek výběrového řízení bude posuzovat antimonopolní úřad, a čas na vypořádání celé transakce se proto prodlouží. „I pokud budu počítat s možnými komplikacemi, dovoluji si tvrdit, že je reálné mít prodej vypořádaný do konce letošního roku,“ uvedl Peták.

Slezská huť patří od roku 2019 Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Vyráběla ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Dostala se ale do dluhů a skončila v konkurzu. Přes 900 věřitelů huti přihlásilo u soudu pohledávky za 23,23 miliardy korun, insolvenční správce zatím uznal pohledávky věřitelů zhruba za 7,4 miliardy korun.

V současné době v Liberty Ostrava fungují tři závody, jejichž provoz financují jiné firmy. Před rokem měla firma 6000 zaměstnanců, nyní v huti zůstává přibližně 2400 lidí.

X X X

 Německo podezřívá ruské tajné služby ze sabotáže kvůli stovkám poškozených aut

Německo podezřívá ruské tajné služby ze sabotáže, spojuje s nimi téměř tři stovky poškozených aut po celém Německu. Napsal to ve středu německý magazín Der Spiegel. Rusko podle něj financovalo v Německu sabotéry, kteří se snažili vzbudit dojem, že jsou klimatickými aktivisty.

 Německá policie zaznamenala v loňském roce případy, kdy někdo montážní pěnou vyplňoval výfuky automobilů, na okna pak lepil nálepky ministra hospodářství a klimatu Roberta Habecka, který je volebním lídrem strany Zelených. Poškozeno takto bylo více než 270 vozů, a to ve čtyřech spolkových zemích: Berlíně, Braniborsku, Bavorsku a Bádensku-Württembersku.

 Vše vypadalo tak, že za činem byli klimatičtí aktivisté. Na sociálních sítích se po zveřejnění informací o případech objevila řada nenávistných komentářů namířených proti Habeckovi a jeho straně.

Podle Spiegelu ovšem policejní hlídka loni v prosinci v braniborském městě Schönefeld jižně od Berlína narazila na tři mladé muže v dodávce, kteří u sebe měli několik kartuší s montážní pěnou. Mladíci ve věku 17, 18 a 20 let se prokázali dokumenty Německa, Srbska a Bosny a Hercegoviny. Krátce poté, co je kontrolovali a bez podezření propustili, policisté dostali 43 trestních oznámení kvůli poškození aut. Jejich výfuky byly zalepené pěnou. Na místě se našly také nálepky s Habeckovou podobiznou a nápisem „Buď zelenější“.

Podle zjištění německých úřadů ve skutečnosti akci zorganizovaly ruské tajné služby. Podle vyšetřovatelů pachatelé dostali za činy zaplaceno, Der Spiegel píše o několika tisících eur.

„Několik měsíců evidujeme pokusy rozdmýchat stávající konflikty a rozdělit společnost, a to cílenou sabotáží a špionáží,“ řekl k tomu politik strany Zelených Konstantin von Notz.

Německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci kontrarozvědky, měsíce pozoruje snahy ruských tajných služeb verbovat v Německu lidi, často z prostředí pachatelů drobné trestné činnosti, kteří pak páchají sabotážní akce či provádí špionážní činnost, uvedla agentura DPA.

Za necelé tři týdny zemi čekají předčasné parlamentní volby. BfV varuje před možným vměšováním cizích mocností do nich, Rusko přitom má „největší a nejzjevnější zájem ovlivnit volby ve svůj prospěch“.

Řada evropských států, které vojensky pomáhají Ukrajině v obraně před ruskou invazí, v posledních době hlásila možné případy sabotáží. Německo vyšetřuje také přelety dronů nad kritickou infrastrukturou včetně vojenských základen. Podezření na ruskou sabotáž hlásily dříve také Polsko či pobaltské země.

České bezpečnostní složky zadržely loni v červnu cizince v souvislosti se žhářským útokem, který se odehrál v Praze 9 v garážích městského dopravního podniku. Premiér Petr Fiala uvedl, že je nejen možné, ale velmi pravděpodobné, že do případu je zapojeno Rusko.

X X X

 ‚Zjevně neopodstatněné.‘ Nejvyšší soud zamítl dovolání Dbalého v kauze v Nemocnici Na Homolce

Nejvyšší soud v září zamítl dovolání Vladimíra Dbalého proti rozsudku v korupční kauze Nemocnice Na Homolce. Její bývalý šéf namítal, že nemůže být trestán současně za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a přijetí úplatku. Dovoláním se zabýval velký senát trestního kolegia, který rozhodl, že je zjevně neopodstatněné. Lékař podal dovolání před třemi lety. Snažil se tím zvrátit desetiletý trest vězení a propadnutí veškerého majetku.

„Velký senát trestního kolegia rozhodl ve věci dovolání Vladimíra Dbalého. Usnesením ze dne 29. 1. 2025 bylo jeho dovolání odmítnuto. Dovolání bylo odmítnuto jako zjevně neopodstatněné,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz Václav Vlček, vedoucí oddělení styku s veřejností. „Kompletní text rozhodnutí zatím není vyhotoven,“ dodal.

 Dbalý v dovolání namítal, že nemůže být trestán současně za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a přijetí úplatku. Poukázal na komentář k trestnímu zákoníku, který jednočinný souběh těchto dvou trestných činů vylučuje. Měl být proto podle obhajoby potrestán pouze za korupční jednání při zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, což by znamenalo ve výsledku mírnější trest.

Pátý senát, který se případem zabýval, dříve uvedl, že by to bylo „nedůvodné privilegování“. „Respektování dříve uvedeného výkladu by znamenalo v této věci nedůvodné privilegování obviněného, které by bylo obtížně obhajitelné,“ píše se ve stanovisku 

Bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce byl v korupční kauze pravomocně odsouzen k deseti letům vězení. Na začátku září loňského roku však byl podmíněně propuštěn po třetině trestu, tedy po třech letech ve vězení. Soud stanovil Dbalému sedmiletou zkušební dobu.

Nejvyšší soud také zamítl dovolání Michala Toběrného, Petra Kutila, Pavla Kocourka, Josefa Veselého a Jozefa Kalavského, kteří byli odsouzení ve stejné kauze jako Dbalý. Ani k jejich námitkám nebyl podle soudu důvod. O těchto dovoláních rozhodl soud už v září 2023, rozsudek ale zveřejnil až nyní.

 X X X

 Vrchní soud ponechal kauzu Dozimetr Obvodnímu soudu pro Prahu 9

Pražský vrchní soud ponechal kauzu Dozimetr Obvodnímu soudu pro Prahu 9. Dnes to sdělil mluvčí soudu Vít Vatra. Vrchní soud tak neuznal tvrzení obvodního soudu, podle kterého mu projednávání případu korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku (DPP) nepřísluší a mělo by se konat na pražském městském soudu. V kauze jsou mimo jiné obžalováni zlínský podnikatel Michal Redl či bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (dříve STAN).

„Senát Vrchního soudu v Praze rozhodl v dnešním neveřejném zasedání o návrhu Obvodního soudu v Praze 9 na určení příslušnosti soudu tak, že určil, že příslušným k projednání věci je Obvodní soud pro Prahu 9,“ uvedl Vatra.

Soudce obvodního soudu Jakub Kriebel, kterému kauza připadla, se už dříve také vyloučil z projednávání případu pro možnou podjatost. Vysvětlil to tím, že se na žádost detektivů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zúčastnil výslechu jednoho svědka v této kauze, a tedy zasáhl do vyšetřování. Jeho rozhodnutí o podjatosti ale zrušil koncem září na základě stížnosti státního zastupitelství nadřízený Městský soud v Praze, podle kterého není Kriebel podjatý, a měl by kauzu jako soudce nadále řešit.

Devět obviněných osob

Obžaloba viní v kauze Dozimetr devět lidí z různých trestných činů kvůli korupci při manipulacích se zakázkami dopravního podniku. Státní zástupce Adam Borgula jim klade za vinu účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatku, podplacení, praní špinavých peněz a nedovolené nakládání s drogami. Vyšetřovatelé tvrdí, že organizovaná skupina obsadila důležité pozice v pražském dopravním podniku tak, aby spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky. Klíčovou postavou skupiny byl podle nich podnikatel Redl.

U dalších dvou obviněných žalobce navrhuje, aby soud schválil dohodu o vině a trestu. Jedním z nich je podnikatel Pavel Dovhomilja, který spolupracoval s policií od počátku propuknutí kauzy. Je obviněn i v nové větvi případu, kde policie od poloviny října trestně stíhá kvůli dalším zakázkám DPP a s nimi spojené korupci 11 lidí a tři firmy. Druhým, kdo se s žalobcem dohodl na vině a trestu, je podle podnikatel Zakaría Nemrah. Dohody o vině a trestu musí schválit soud.

 Deník N již dříve napsal, že o dohodě se státním zástupcem Borgulou přemýšlejí i domnělá hlava celé zločinecké skupiny Redl a také Hlubuček. Mohli by tím dosáhnout snížení případného trestu, což třeba v případě Redla může být podle návrhu obžaloby až deset let vězení a pokuta pět milionů korun. ceskajustice.cz

X X X

 ‚Kampaň proti mně i radnici.‘ Místostarosta Prahy 17 po kauze s 197 hodin trvající opravou branky rezignoval

Místostarosta městské části Praha 17 Martin Marek (ODS) rezignoval na svou funkci v reakci na závěr auditu, který prověřoval spolupráci s firmou Sadovnický a zahradnický servis. Firma si za svou práci v Řepích podle opozice účtovala předražené faktury. Třeba jen za opravu branky na dětské hřiště vykázala 197 hodin, informoval iROZHLAS.cz. Nesrovnalosti a pochybení v kontrolních mechanismech potvrdil i provedený audit. Případ šetří také policie.

„Byť toto v závěrech auditu nenajdete, přiznávám, že i já jsem pochybil. Pochybil jsem tím, že jsem mému kolegovi, bývalému vedoucímu odboru životního prostředí, důvěřoval. Bohužel asi víc, než bych měl. Proto za to nesu odpovědnost. Závěry samotného auditu jsou pro mě velkým zklamáním právě v tomto fungování a v mé důvěře k vedoucímu odboru,“ řekl místostarosta pražských Řep Martin Marek z ODS v úvodu středečního jednání zastupitelstva městské části. 

Těmito slovy Marek zdůvodnil, proč ze své funkce odstupuje. Odkázal také na předchozí jednání zastupitelstva, kde se možné pochybení kolem zakázek na údržbu veřejného prostranství včetně dětských hřišť již jednou řešilo. Radnice totiž nechala vše prověřit interním auditem, ten nesrovnalosti potvrdil. 

Marek, který má záležitost v gesci, tam informoval, že se ke svému setrvání ve funkci postaví, až bude k dispozici nezávislý audit. Ten nechala posléze externě zpracovat starostka Alena Kopejtková (ODS), iROZHLAS.cz je s dokumentem obeznámen. Má téměř 500 stran a potvrzuje, že k pochybení došlo na straně městské části i firmy.

Marek: Je to kampaň

Místostarosta Marek ve středu požadavek opozice na zpracování auditů označil za nátlak a diskreditační kampaň. „Opozice, respektive Řepští sousedé, jmenovitě pan Martin Štěpař, se ve snaze získání jakýchkoliv politických bodů rozhodli, že rozjedou mediální kampaň nejen proti mé osobě, ale proti celé radnici. Pod záminkou senzace k tomu zneužili veřejnoprávní média,“ řekl. 

Na „tlak“ ze strany opozice si stěžovala také starostka Kopejtková na svém facebooku. V příspěvku zároveň kritizovala přístup serveru iROZHLAS.cz a obvinila ho z šíření lživých informací. Dřívější četné žádosti o rozhovor přitom odmítla a poskytla pouze vyjádření přes své tiskové oddělení. Redakce od ní chtěla získat vysvětlení k celé věci, avšak neúspěšně.

Na nesrovnalosti ve spolupráci Prahy 17 s firmou Sadovnický a zahradnický servis jako první upozornilo opoziční uskupení Řepští sousedé. Jeho člen, zastupitel Martin Štěpař, začal posléze příslušné pracovní deníky analyzovat. Jeho aktuální reakci redakce zjišťuje.

Firma si například za opravu branky na dětském hřišti vykázala 197 hodin práce a radnici zaslala fakturu na skoro 44 tisíc korun. Jednatel firmy Martin Chládek se k situaci odmítl vyjádřit z důvodu „časové náročnosti“. 

Celou záležitostí se aktuálně zabývá také policie, která přijala trestní oznámení. Mluvčí pražské policie Richard Hrdina potvrdil, že probíhá prověřování. „Kriminalisté v této souvislosti přijali oznámení a v současné chvíli provádějí šetření, zdali nebyl spáchaný jakýkoliv trestný čin či přestupek,“ uvedl.

X X X

 PIVO  Z  ČR  ZA   MILIARDU  V  RUSKU

  Kudy do Ruska loni proteklo české pivo za miliardu? Naši členové tam nevyváží, říká šéf Svazu pivovarů

Česká pivní kultura se zařadila na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Její odvrácenou tváří ale je velký český vývoz piva do Ruska, loni se dokonce mělo vyvézt pivo za 820 milionů korun. Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven a bývalý diplomat Tomáš Slunečko odmítá, že by to dělali členové svazu. „Všichni deklarovali, že do Ruska dovážet nebudou, věřím jim,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál.

 Loni do konce října, tedy za deset měsíců, se z Česka do Ruska vyvezly alkoholické nápoje v hodnotě přes 924 milionů korun, z toho vyvezené pivo za 820 milionů tvoří největší podíl. Není to nestoudné? To je také projev české pivní kultury?

Ne, toto v každém případě opravdu odmítám. Všechny naše členské pivovary, které po začátku agrese na Ukrajinu deklarovaly, že vyvážet do Ruska nebudou, tak do Ruska skutečně nevyvážejí. A to, co je do Ruska vyvezeno a deklarováno na stránkách celní správy, určitě není od pivovarů, které jsou našimi členy.

 Chceme lidi dostat zpátky do hospod, aby se spolu bavili. Česká pivní kultura není běžná, míní ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko

Já jsem o tom hodně přemýšlel, protože jsem četl tuto vaši odpověď, ale čísla mluví jasně. Podle Českého statistického úřadu – vy to víte – jde o přímý vývoz, u kterého exportéři uvedli Rusko jako zemi určení, protože pokud by se zboží dostalo do Ruska z jiné země, není to možné z údajů zahraničního obchodu vysledovat.

X Jak tedy můžete tvrdit, že může jít o re-export? Protože není možné, aby se tam tolik piva dostalo… Nebo chcete říct, že to jsou pivovary mimo vás anebo minipivovary?

Přesně tak, to jsou pivovary mimo nás a o těch my opravdu statistiky nevedeme. Takže jak říkám, my jsme v tomto směru udělali zjištění po našich členských pivovarech, když tato informace přišla a ani jediný z pivovarů nám neřekl, že by něco do Ruska vyvážel.

X U nás je 50 pivovarů, pod polovinu z nich jsou členy vašeho svazu. Máte jistotu, že ti, kteří vám tvrdí, že nevyvážejí do Ruska, že to skutečně nedělají?

Jistotu člověk nemůže mít nikdy, ale jak říkám…

X Vy jste se spokojil jen s tím ujištěním, že to nedělají.

Ano, my to neděláme.

X A jak si vysvětlujete, že třeba ruská agentura RIA Novosti píše, že nejvíc piva do Ruska loni dodávali Němci a Češi?

Za mě je to záležitostí ruské propagandy, protože tak to nemůže být, určitě. Podle mě je to tak, že pivovary ho někam prodají a to, co se děje s tím pivem, které prodají, už my ovlivnit nemůžeme. Tudíž jestli ho někdo koupí z jiné země, která potom do Ruska vyváží, to bohužel není v našich silách ovlivnit.

X A jste si jist, že třeba i vaši členové neexportují vědomě přes prostředníky?

Jsem si naprosto jist, že vědomě neexportují.

X Ale důkazy pro to žádné nemáte.

Mám jejich ujištění. To mi stačí.

Objíždění pivovarů

X A když mluvíme o těch číslech, která jsou jasná, export českého piva do Ruska za prvních deset měsíců loňského roku vzrostl o 27 procent. To vás neznepokojuje?

Znepokojuje mě to. Ale jak říkám, já a moji kolegové jsme udělali všechno proto, abychom zjistili, zdali naši členové něco někam, respektive do Ruska, vyvážejí a byli jsme ujištěni, že ne. Určitě se to může dít jakkoliv jinak, než tak, aby nás někdo obcházel.

Mně to ujištění možná nestačí, protože fakta jsou jiná. Jak se zasadí váš svaz o to, aby české pivovary dodržovaly závazek, že nebudou vyvážet pivo do Ruska?
Náš svaz se o to nemůže nijak jinak zasazovat než tak, že se mezi těmi pivovary můžeme dotázat, jak to je, ale exportní politiku každého členského pivovaru si řídí ten pivovar sám, to nedělá svaz.

X Tomu rozumím, ale asi byste měli mít ambici nějakým způsobem přesvědčit, aby ta ostuda, když to tak pojmenuji, netrvala dlouho.

Samozřejmě, ale jak říkám, my jsme udělali, co je v našich silách.

X Takže jste spokojení a už nebudete dál víc podnikat? Přesvědčovat svoje členy o tom, že by se to nemělo dít.

Ale samozřejmě budeme. Ve svém autě značky Laurin a Klement, ve kterém objíždím svoje pivovary, se samozřejmě ptáme, když jezdíme po cestách a jsme ujištěni, že to tak není.

X Čím to, že zrovna tento trh je tak zajímavý? Protože měl jsem pocit, že zrovna ruští spotřebitelé se orientují spíš na tvrdý alkohol než na pivo.

V posledních letech, pokud vím a pokud si pamatuji, jim bylo vštěpováno, aby se právě orientovali na nealkoholické nebo nízkoalkoholické nápoje, a jedním z nich je pivo. Podle mě si ještě před agresí zvykli na to, že prostě dobré a skvělé české pivo je tím, čím by mohli nahradit svoji vodku a že by tím mohli učinit zadost. Nevím, ale bohužel asi je to tak. Ale jak říkám, s tím já teď nic víc nenadělám.

 X X X

 Českým Králem cyklistiky je mladý silničář Bittner, zvítězil před Vackem a bikerem Stoškem

Anketu Král cyklistiky za rok 2024 vyhrál poprvé v kariéře Pavel Bittner. Dvaadvacetiletý silniční profesionál z elitní stáje Picnic-PostNL dokázal při debutu na závodech Grand Tours ovládl jednu z etap Vuelty. Druhý v absolutním pořadí 60. ročníku skončil další silničář Mathias Vacek a třetí biker Martin Stošek.

Olomoucký rodák Bittner si během uplynulé sezony, která byla nejlepší v jeho dosavadní kariéře, připsal řadu výborných výsledků. Vedle triumfu v jedné z etap byl na Vueltě také jednou druhý a na konci závodu mu patřilo i šesté místo ve sprinterské soutěži. Nedlouho poté obsadil sedmé místo v silničním závodě mistrovství Evropy.

 Středečního slavnostního vyhlášení v prostorách Ski a Bike Centra Radotín se nemohl osobně zúčastnit kvůli startu na závodě Kolem Ománu, který začne v pátek. Cenu za něho převzal otec. „Je to pro mě obrovská čest. V roce 2019 jsem byl juniorským králem a dostat se na velkého krále během pár let je prostě skvělé. Mrzí mě jen, že jsem se nemohl osobně dostavit, ale připravuji se na první závody a je pro mě důležité být v top formě, abych se mohl Králem cyklistiky stát třeba i v další sezoně,“ vzkázal Bittner.

Mezi další jeho cenné výsledky patřila dvě vítězství v etapách na závodě Kolem Burgosu, jednou druhý byl v etapě Kolem Norska. „Pro mě to byla super sezona. Vstup na vyšší level. Zpočátku to bylo hodně složité. Po mistrovství republiky jsem ale dobře potrénoval a přišly výsledky. Burgos, pak Vuelta, mistrovství Evropy. Fakt skvělá sezona,“ pochvaloval si Bittner.

Stejně starý Vacek prožil rovněž na Vueltě podobně povedený debut na jednom ze tří největších etapových závodů světa – ve dvou etapách dojel druhý. Zaskvěl se vedle jiného i v reprezentačním dresu na olympijských hrách v Paříži: v časovce obsadil 11. místo a v silničním závodě dojel čtrnáctý. Specialista na maratony na horských kolech Stošek, jenž se stal mistrem Evropy v gravelu, byl vyhlášen nejlepším bikerem.

Bittner vystřídal na trůnu Kristýnu Zemanovou, která loni zvítězila jako druhá žena za sebou po Ivetě Miculyčové (BMX). Úřadující vicemistryně světa v kategorii do 23 let se tentokrát musela spokojit s prvenstvím mezi cyklokrosaři. Nejlepším dráhařem byl vyhlášen olympionik Jan Voneš.

Vicemistryně Evropy v disciplíně freestyle Miculyčová ovládla kategorii BMX. Mezi sálovými cyklisty zvítězili v anketě bratři Jáchym a Richard Baxovi, juniorští mistři Evropy v kolové. Nejlepším paracyklistou byl zvolen Jindřich Mašín.

Nejlepším juniorem napříč disciplínami je Kryštof Bažant, jenž v roce 2024 vybojoval dvě velké medaile: byl druhý na ME v cross country horských kol a třetí skončil na MS cyklokrosařů v Táboře. Nejlepší juniorkou se stala Štěpánka Dubcová, která na ME na silnici vybojovala bronz.

Do Síně slávy byl in memoriam přijat Petr Marek, jenž ve funkci prezidenta cyklistického svazu náhle zemřel na konci října.

Anketa se koná již od roku 1965. Cyklisté tehdy vyhlásili svého krále jako první v Československu, ostatní sportovní odvětví se přidala až později. Historicky nejúspěšnějšími cyklisty jsou bratři Jan a Jindřich Pospíšilové, kteří díky úspěchům v kolové vyhráli anketu osmkrát.