The New York Times:  Díky horám zůstáváme příčetní. Ukrajinci zapomínají na hrůzy v lyžařském ráji. Navzdory pokračující válce s Ruskem se Ukrajinci snaží žít běžný život. S dětmi i sami vyrážejí do lyžařských středisek. Někteří vojáci se tam snaží přijít na jiné myšlenky. Pro svou přirozenou bezpečnost a energetickou soběstačnost se skiareály také staly útočištěm pro ukrajinskou IT scénu.

 Mladý manželský pár jezdí na snowboardu se svými dvěma syny. Obvyklý výjev se však od podobných scén rodinné pohody ze zbytku evropských hor liší v podstatném detailu. Oba rodiče jsou vojáci. A čeká je fronta a válka s ruskými invazivními silami.

 Rodina se vydala do nejvýše položeného ukrajinského lyžařského střediska, Dragobratu v Zakarpatské oblasti, na krátkou dovolenou, aby se zbavila napětí, kterou s sebou válečná služba nese. Připouští, že odjezd z hor bude těžký. Nevědí, zda se znovu setkají, píše list The New York Times.

„Není to jen o lyžování,“ říká o návštěvnících areálů vlastník lyžařského obchodu Arten Mitin. „Myslím si, že sem přicházejí zapomenout.“

Válka klientelu lyžařských areálů změnila. Přestali je navštěvovat lidé z východní Evropy. Naopak se objevuje řada nováčků. Někteří bývalí návštěvníci se vrací i z míst, kam v prvních měsících války uprchli.

„Byla jsem tu dva roky předtím a bylo to úplně jiné. Všichni byli šťastní, lidé pili svařené víno,“ říká Kateryna Vološynová, původem z Oděsy, která uprchla na začátku války do Itálie. Její manžel na Ukrajině zůstal bojovat.

I ježdění na sněhu patří mezi druhy vzdoru vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Dále se Ukrajinci a Ukrajinky například více žení a vdávají – aby šéfovi Kremlu ukázali, že je nezlomil.

„Je to způsob, jakým získat zpět náš normální život,“ říká Jana Černecková, která přijela do Bukovelu, vyhlášeného lyžařského střediska v ukrajinských Karpatech, z Oděsy se svou čtyřletou dcerou a manželem. „Žádné rakety nesmí zadusit normální dětství pro mé dítě,“ říká rozhodně.

Pro vojáky, kteří viděli z té nejbližší perspektivy hrůzy války, mají hory terapeutický rozměr. „Je to všechno, co člověk potřebuje, aby zůstal příčetný. Je to jako ráj,“ uvádí snowboardový trenér Taras Bihus, jenž bojoval na jihovýchodní frontě, než se vrátil ke své profesi poté, co se u něj ozvalo bývalé zranění, které mu komplikovalo chůzi. Stále je však záložníkem.

V prvních měsících invaze se v Bukovelu usazovali bohatí Ukrajinci, pro něž skýtal útočiště před válkou. Horské masivy poskytovaly přirozenou obranu před ruskými raketami.

V listopadu se do lyžařských středisek začali přesouvat ti, kterým masivní ruská bombardovací kampaň zaměřená proti ukrajinské energetické síti znemožňovala pracovat. Zatímco části země tonuly ve tmě kvůli výpadkům elektřiny, mocné generátory v horských oblastech udržovaly proudění energie.

Bukovel se tak stal střediskem kreativců a IT profesionálů. Restaurace se proměnily na svého druhu coworkingové kanceláře.

„V tom všem je to opravdu jako ostrov stability,“ říká třiadvacetiletá grafická designérka Lera Djachuková, která do střediska vzala i svého čtrnáctiletého bratra. „Snažíme se žít své životy a dělat to nejlepší, abychom pracovali.“

X X X

BABIŠ  Z  VONDRÁKA  UDĚLAL  MILIONÁŘE,  VONDRÁK  HO  ZA  TO  POŠPINIL

VONDRÁKOVI  SE  TEĎ  NECHCE  ODEJÍT

BABIŠ  UŽ  DÁVNO  SE  MĚL  S  VONDRÁKEM   A  JEMU  PODOBNÝMI  LIDMI ROZLOUČIT

VONDRÁKOVI  UŽ  NELZE  VĚŘIT,  BABIŠE  MŮŽE  ZNOVU  KDYKOLIV  PODRAZIT

Vondrák: Hejtmanem i poslancem chci zůstat, ale vidím i svého nástupce

Hejtman Ivo Vondrák na sebe v době prezidentských voleb upoutal velkou pozornost. Opakovaně totiž veřejně přiznal, že bude hlasovat pro Petra Pavla, protikandidáta šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který podle Vondráka nemá potřebné vlastnosti pro působení na Hradě.

Navíc tento týden na jednání předsednictva hnutí Vondrák rezignoval na funkci republikového místopředsedy a podle dalšího vývoje zváží, zda v hnutí setrvá.

X Ulevilo se vám, že už nejste členem republikového vedení hnutí ANO?

Částečně ulevilo. Hlavně jsem byl rád, že už nemusím na následnou tiskovou konferenci Andreje Babiše a dalších členů předsednictva.

X O rezignaci na poslanecký post jste neuvažoval?

To ne, protože tam dělám předsedu školského výboru a na rozdíl od funkce místopředsedy hnutí tam mám možnost něco změnit a ovlivnit. Navíc obor vzdělávání mě naplňuje a má to vliv na dění v kraji.

X Neobáváte se, že jste si sám ohrozil místo lídra na kandidátce hnutí ANO v krajských volbách příští rok na podzim?

Možná ano, možná ne, to je zatím hodně předčasná otázka. Kraj má nyní na starosti úplně jiné věci, například máme podané první miliardové projekty do Fondu spravedlivé transformace, to je teď zásadní.

X A chcete vůbec ve funkci hejtmana pokračovat?

Nerad nechávám věci nedodělané. Takže ano, chtěl bych pokračovat, ale samozřejmě nevím, jak se bude situace vyvíjet politicky.

X Umíte si představit možnost, že sice kandidujete, ale ne jako lídr hnutí ANO v kraji?

To opravdu ne, to by nefungovalo. Myslím, že by to nebylo možné.

X Vidíte v kraji nějakého svého případného nástupce v hnutí, kdo by hejtmanství vzal někdy po vás?

Určitě jsou v regionu lidé, kteří toho jsou schopní. A vidím i svého možného nástupce, jen jeho jméno nyní určitě nesdělím veřejně. Kromě jiného bych mu tím teď mohl způsobit jisté problémy.

X Vnímáte nějaký odpor vůči své osobě i v moravskoslezském regionu?

Možná mé počínání někteří vnímají negativně, ale jsem přesvědčen o tom, že krajská politika funguje dobře. Otázkou je, kde jsou emoce a kde fakta, přičemž fakta jsou na mé straně. Měli jsme krajské předsednictvo, kde jsme si vše vyjasnili, ještě jsme se domluvili na setkání klubu krajských zastupitelů, nějaký odpor určitě nevnímám.

X Takže stále zvažujete úplný odchod z hnutí ANO? Dal jste si nějakou lhůtu pro definitivní rozhodnutí?

Žádnou lhůtu nelze stanovit, protože není k čemu. Uvidím, jak se bude odvíjet praktická politika hnutí ANO, to bude klíčové. Očekávám další kroky vedení hnutí a jsem zvědav, kudy se budou ubírat.

X X X

STOLTENBERG  UŽ  NECHCE  ŘÍDIT  NATO,  S  UPRCHLÍKY  SE  VŮBEC  NEVYROVNAL

NATO chce prodloužit mandát Stoltenberga. On sám o něj nestojí

Severoatlantická aliance plánuje prodloužit mandát svého stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga. Stávající mandát mu vyprší 30. září, pokud mu ho vedení NATO prodlouží, setrvá ve funkci do dubna příštího roku. Stoltenberg dříve uvedl, že se o další mandát ucházet nechce.

 Důvodem plánovaného prodloužení, o kterém má být formálně rozhodnuto na jaře, jsou Stoltenbergovy „výjimečné úspěchy, zejména v kontextu války na Ukrajině“. Dalšího půl roku bez změny ve vedení by také zajistilo „stabilitu v náročné době“.

S odkazem na vysoce postavené diplomaty to v neděli uvedl německý list Welt am Sonntag.

Stoltenberg již dříve uvedl, že nemá v úmyslu se ucházet o další mandát. Tuto pozici v sobotu podle agentury DPA potvrdila i jeho mluvčí.

Welt am Sonntag připomíná i výhody, které by prodloužení mandátu přineslo Stoltenbergovi. Dalo by mu to příležitost předsedat výročnímu summitu NATO k 75. výročí aliance, který se má konat ve Washingtonu v dubnu 2024.

Zkušený ekonom a dlouholetý norský premiér Stoltenberg by se podle médií mohl ucházet o post prezidenta Světové banky. Jejímu dosavadnímu šéfovi Davidu Malpassovi končí funkční období v dubnu příštího roku, připomíná list.

Mezi možnými zájemci o funkci generálního tajemníka NATO jsou španělský premiér Pedro Sánchez nebo nizozemský premiér Mark Rutte, jejichž země čekají volby v letech 2023 a 2024.

Sánchez má údajně dobré vztahy s americkým prezidentem Joem Bidenem, Rutteho zase podporuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Welt jmenuje jako horkého kandidáta i britského ministra obrany Bena Wallace.

Chce to čerstvou krev, míní Pavel

O budoucnosti vedení NATO se v rozhovoru pro Blesk.cz vyjádřil i zvolený prezident Petr Pavel. Podle něj by bylo dobré, kdyby do funkce znovu nenastupoval.

„Jens Stoltenberg už byl ve funkci prodloužen několikrát a ukázal, že je člověkem na správném místě, protože Alianci prováděl složitým obdobím a velice úspěšně. Na druhou stranu je důležité, aby v takto významných funkcích docházelo k rotaci a po tak dlouhé době by si i on zasloužil odpočinek a NATO někoho jiného s novou perspektivou,“ uvedl Pavel.

X X X

OLIGARCHA   CHODOROVSKIJ  Z  ANGLIE   ŽENE  NATO  DO  VÁLKY  S  RUSKEM

Státy NATO musí do války s Ruskem. Putina zastaví jen třetí světová, tvrdí Chodorkovskij

Válka na Ukrajině může skončit jedině tak, že se NATO vojensky přímo postaví Rusku. Je o tom přesvědčený Michail Chodorkovskij, někdejší ruský oligarcha, který nyní patří mezi vrchní odpůrce kremelského režimu. Podle něj je možné Moskvu porazit jedině rozpoutáním třetí světové války.

Býval vlivným oligarchou a nejbohatším člověkem v Rusku. Pak se postavil režimu a skončil ve vězení. Teď Michail Chodorkovskij žije v britském exilu, odkud během války vytrvale kritizuje rodnou vlast.

V rozhovoru na kanále Khodorkovsky Live se Rus naposledy rozpovídal o tom, kdy skončí válka. Podle něj je nezbytné, aby se Západ smířil s tím, že je v přímé válce s Ruskem. Chodorkovskij se domnívá, že podpora Ukrajiny nestačí, NATO by mělo podle jeho slov bojovat s Moskvou v přímém konfliktu. Na jeho slova upozornil list Daily Mail.

 Putin se nezastaví

„Státy NATO a západní Evropy budou muset skutečně bojovat,“ prohlásil Chodorkovskij. „Dříve nebo později. Čím dříve jim to dojde, tím lépe. Protože Putin se nezastaví. To by pro něj znamenalo smrt,“ dodal. Chodorkovskij se domnívá, že Putinův režim je na válce závislý. Proto v ní bude pokračovat do posledního dechu.

„Putin může na chvíli zastavit, aby stabilizoval dobytá území, ale pak bude pokračovat,“ sdělil ruský podnikatel s tím, že Moskva může mobilizovat i muže z čerstvě anektovaných území. Konec války proto Chodorkovskij v blízké době nečeká. „První rok byla zkouška, teď to teprve začne. Putinův režim může udržet stabilitu jen za podmínek neustále pokračující války,“ uzavřel muž, jehož Rusko eviduje na seznamu takzvaných „zahraničních agentů“.

X X X

ČR:  DIPLOMATA  RUSKA  NEVYHODÍME,  DIPLOMATY  POTŘEBUJEME

Nevyhostíme ruského velvyslance, diplomacii potřebujeme, míní ministerstvo

Ministerstvo zahraničí se domnívá, že zatím nepřišla doba k vyhoštění ruského velvyslance z České republiky. Je to velmi citlivé téma a také silná zbraň proti Rusku, která zatím v plánu není, řekl v neděli náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. Momentálně působí v Česku šest ruských diplomatů.

 Dvořák v nedělních Otázkách Václava Moravce s bývalým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem probíral, jaký dopad mají současné sankce vůči Rusku a co přinesou ty budoucí.

Zaorálek uvedl, že diplomacie bude při ukončení války na Ukrajině velmi důležitá a tudíž je také proti návrhu vyhoštění ruských diplomatů. Zdůraznil nicméně, že stejný krok ze strany pobaltských států je pochopitelný, protože jsou v bezprostředním nebezpečí ze strany Ruska, hlavně vzhledem k jejich poloze. Pro ně to tedy v tuto chvíli může být správným krokem.

Sankce měly Rusku zlomit vaz

V této chvíli se již schválil desátý balíček sankcí proti Rusku. Evropský blok nově omezí export materiálů a technologií využitelných pro vojenské účely a zakáže investice do ruského důlního průmyslu. Sankční seznam se rozšíří o 190 lidí a subjektů včetně členů vlády, soudců ústavního soudu či příbuzných oligarchů.

Podle Dvořáka by měly být zavedeny tvrdší a ráznější postihy za nedodržování těchto nařízení. V České republice je to již trestné, mělo by to tak však být i v dalších evropských zemích, míní Zaorálek.

Dvořák v debatě připustil, že „utěsňování“ děr v protiruských sankcích mohlo být v Evropě rychlejší. Poukázal například na jednu ze zakavkazských zemí sousedících s Ruskem, s níž se český zahraniční obchod za poslední rok zdvojnásobil. Nevyloučil, že se tak stalo kvůli obcházení sankcí. Jméno země sdělovat nechtěl.

Podotkl, že firmy, které jsou v tamních krajích zvyklé obchodovat, jsou zároveň zvyklé podvádět, obcházet pravidla a uplácet. „Tomu se asi nejsme schopni vyhnout, pokud není vůle těch příslušných vlád, a ta asi neexistuje,“ řekl.

„Sankce nemají takový dopad, jak se předpokládalo, neboť Rusko má stále množství spojenců například ve Spojených Arabských Emirátech,“ vyjádřil se Zaorálek.

Petr Kolář je horší než Martin Nejedlý

Lubomír Zaorálek

Exministr v pořadu kritizoval to, že zvolený prezident Petr Pavel externě spolupracuje s bývalým velvyslancem Petrem Kolářem. Vadí mu jeho angažmá pro americkou advokátní kancelář Squire Patton Boggs, která podle něj v minulosti například pomáhala ruské Gazprombank obcházet sankce. Dvořák s odkazem na osobní zkušenost s Kolářem a na jeho názory odmítl obavy, že by Kolář skrze Pavla měl „táhnout Českou republiku zpátky do Ruska a do Číny“.

Budoucnost českých diplomatů

Server Seznam Zprávy v pátek uvedl, že Pavlovi by na „významném diplomatickém postu“ v prezidentské kanceláři měl pomáhat český velvyslanec při EU Jaroslav Zajíček. Podle informací České televize se Zajíček stane ředitelem zahraničního odboru prezidentské kanceláře a na post ředitele protokolu míří velvyslanec v Bělorusku Tomáš Pernický.

Dvořák to odmítl potvrdit, nebo vyvrátit. Řekl, že „jednání o využití některých českých diplomatů“ v kanceláři Pavla pokračují a blíží se k závěru.

X X X

Turecko nařídilo zatknout 113 lidí, vyšetřuje je kvůli sesuvu budov

Turecko dál prošetřuje příčinu pádu budov po pondělním zemětřesení. V důsledku katastrofy se v zemi sesunulo či bylo vážně poškozeno téměř 25 tisíc budov. Úřady v této souvislosti nařídily zatknout 113 lidí, informovala agentura Reuters. Zadržení jsou pravděpodobně zodpovědní za zřícení některých budov, uvedl viceprezident Fuat Oktay.

„Na 113 z nich byly vydány příkazy k zadržení,“ řekl Oktay novinářům na brífinku v koordinačním centru pro zvládání katastrof v Ankaře. „Budeme to pečlivě sledovat, dokud nebude dokončen nezbytný soudní proces, zejména u budov, které utrpěly vážné škody, a u budov, které způsobily smrt a zranění,“ řekl Oktay. Ministerstvo spravedlnosti podle něj zřídilo úřady pro vyšetřování trestných činů v jednotlivých provinciích zasažených zemětřesením.

Opoziční strany obvinily vládu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že neprosazovala uplatňování stavebních předpisů a že nesprávně utrácela zvláštní daně vybírané po posledním velkém zemětřesení v roce 1999.

Smyslem těchto daní bylo zajistit peníze na to, aby byly budovy odolnější vůči zemětřesení. Erdogan řekl, že opozice jen lže a šíří pomluvy, aby pošpinila vládu, a že brání investicím, místo aby čelila korupci v obcích, které řídí.

Policie zadržela na istanbulském letišti developera jednoho obytného komplexu, který se zřítil ve městě Antakya. V pátek večer se chystal nastoupit do letadla do Černé Hory, a v sobotu byl podle agentury Anadolu zatčen.

Mezitím pokračují pátrací a záchranné práce po zemětřesení. Počet mrtvých v Turecku přesáhl 24 617, v sousední Sýrii pak 3500. Bez přístřeší se uprostřed zimy ocitly stovky tisíc lidí.

Řecký ministr zahraničí Nikos Dendias v neděli navštívil zasažené oblasti Turecka v doprovodu svého tureckého protějšku Mevlüta Çavuşoglua. Agentura AP to označila za nové kolo takzvané „zemětřesné diplomacie“ mezi těmito dvěma zeměmi, jejichž vztahy bývají často napjaté, ne-li nepřátelské. Něco podobného se stalo v roce 1999, jen tři roky poté, co šly obě země téměř do války kvůli dvěma neobydleným ostrůvkům v Egejském moři.

„Zatím jsme zklamali lidi na severozápadě Sýrie,“ tweetoval šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths z turecko-syrské hranice, kde je pro dodávky pomoci OSN otevřen pouze jeden hraniční přechod. K pomoci lidem zasaženým zemětřesením v Turecku a v Sýrii vyzval v neděli při bohoslužbě papež František.

X X X

PROTESTY  VE  ŠPANĚLSKU,  LIDÉ  CHTĚJÍ  ZLEPŠIT  ZDRAVOTNICTVI

Zdraví není na prodej, bouřil se Madrid proti změnám ve zdravotnictví

Statisíce lidí vyšly v Madridu do ulic a protestovaly proti změnám v systému financování veřejného zdravotnictví, které provedla vláda autonomního madridského regionu. Podle odhadů vlády se demonstrace zúčastnilo 250 000 lidí, organizátoři uvádějí skoro milion účastníků.

Demonstranti, včetně mnoha zdravotníků, se sešli za zvuku bubnů a píšťalek v různých částech hlavního města, než se shromáždili před radnicí s transparenty jako například „Zdraví není na prodej, zdraví se brání.“

Demonstranti požadovali od regionální vlády, aby na veřejné zdravotnictví, které už měsíce trápí nedostatek personálu i peněz, věnovala více prostředků. Regionální vládu obviňovali, že dává přednost soukromým poskytovatelům zdravotní péče.

„Ve Španělsku byl systém veřejného zdravotnictví velmi dobrý. Ale v posledních letech se prudce zhoršil, zvláště po pandemii,“ řekla Ana Santamaría z Madridu, která přišla na protest s přítelkyní Susanou Bardillovou.

„Abyste se dostali k lékaři, musíte nyní čekat týdny. Výsledkem je, že lidé chodí na pohotovost, která je zcela přetížená,“ řekla Bardillová, podle které tento systém „týrá zdravotníky i pacienty“.

Nedělní demonstrace, svolaná občanskými sdruženími, je třetím masovým protestem uspořádaným ve španělské metropoli za poslední tři měsíce. Podobné protesty se konaly i 15. ledna a zejména 13. listopadu.

Pořadníky na operace jsou nekonečné

Část lékařů ve veřejných nemocnicích od 21. listopadu stávkuje na výzvu hlavního odborového svazu lékařů v Madridu. Požadují lepší pracovní podmínky a zvýšení platů.

„Příjmy nám snížili, místo aby je zvýšili. Jsme zavaleni prací a nemáme žádnou podporu. Hrozí nám vyhynutí,“ řekla agentuře Reuters jednašedesátiletá Lilian Ramisová, která je šéfkou zdravotního střediska El Molar.

„Pořadníky (na operace) jsou nekonečné. Nedokážeme s tím držet krok,“ řekla zdravotní sestra Maite Lopezová, která přišla na demonstraci, aby zdravotníci podle ní byli konečně slyšet. „Situace je dramatická, nemůžeme se o pacienty dobře postarat,“ postěžovala si agentuře AFP.

Nespokojenost se selháním zdravotnického systému postihla v posledních měsících i další regiony Španělska, které je velmi decentralizovanou zemí a kde veřejné zdravotnictví řídí regionální úřady. Právě v Madridu jsou protesty nejsilnější.

AFP upozornila, že podle údajů z roku 2020 je Madrid ohledně financování veřejného zdraví s 1 491 eury (asi 35 360 Kč) na osobu a rok na předposledním místě z 18 španělských regionů. Situace vypadá paradoxně, Madrid je totiž nejbohatší z regionů.

„Je to ostuda, že při takovém bohatství není zaručen přístup ke kvalitní zdravotní péči,“ litoval na demonstraci šéf odborové centrály UGT Pepe Álvarez.

Předsedkyně regionální vlády Isabel Díazová Ayusová, která je pravicovou političkou, opakovaně obvinila demonstranty, že jsou motivováni politickými zájmy. Díazová Ayusová popírá, že její vláda záměrně likviduje veřejné zdravotnictví ve prospěch soukromého sektoru. „Nikdy jsme nedávali tolik peněz do veřejného zdraví,“ ujistila a veškerou kritiku odmítla jako nepravdivé „fake news“.

X X X

ZEMŘEL  MAJITEL  POLDOVKY  KLADNO  STEHLÍK

Zemřel bývalý majitel Poldovky Vladimír Stehlík

Zemřel architekt a podnikatel Vladimír Stehlík spojený s Poldi Kladno. Bylo mu 79 let. V devadesátých letech podnik několik let vedl, jeho společnost také Poldi spoluvlastnila. Jeho působení v podniku skončilo řadou soudních kauz.

 Stehlík se narodil v Praze. Vystudoval architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (VŠUP), kde později i vyučoval. Už před rokem 1989 začal podnikat a navrhoval též interiéry v zahraničí.

V roce 1990 založil společnost Bohemia Art, která o tři roky později získala v obálkové soutěži v té době krachující Poldi Kladno. Za dvě třetiny jejích akcií nabídla 1,75 miliardy korun, což byla o miliardu vyšší nabídka, než předložil další zájemce. K úplnému zaplacení ceny ale nedošlo.

V čele Poldi byl Stehlík v letech 1993 až 1996, chtěl podnik znovu rozjet, ale neúspěšně. Následovalo vyhlašování konkurzů a zastavení výroby části holdingu. Policisté obvinili Stehlíka spolu se synem Markem a Lubošem Pejpou. Důvodem bylo neodvedení desítek milionů korun na zdravotní pojištění zaměstnanců a daň ze mzdy.

Podle obžaloby místo toho peníze použili pro podnikatelské nebo osobní aktivity. Další bod obžaloby Stehlíka vinil z toho, že poskytoval firmě Bohemia Art bezúročné půjčky, čímž ocelárny utrpěly škodu kolem 67 milionů korun. V těchto bodech byl Stehlík o řadu let později zproštěn obžaloby.

Další kauza, kde šlo o více než 100 milionů korun, se týkala údajně neoprávněného převodu majetku oceláren do nově založené společnosti Poldi Steel. V roce 2018 uznal soud Stehlíka vinným, avšak trest mu neuložil, protože na případ dopadla amnestie Václava Klause. Soud se kauzou zabýval proto, že Stehlík trval na projednání obžaloby.

Stehlík také zkoušel vstoupit do politiky. V Kladně v roce 1996 kandidoval jako nezávislý do Senátu. V roce 2002 vedl Stranu za životní jistoty (SŽJ) na Kladensku pro volby do Poslanecké sněmovny. O 12 let později neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu.

X X X

SMLOUVA  S  USA,  VOJÁKY  USA  BUDOU  SOUDIT  SOUDCI  ČR

Obranná smlouva s USA je hotová. Jejich vojáci budou moci před české soudy

Vyjednavači ukončili česko-americkou dohodu o obranné spolupráci. Zabývá se například osvobozením amerických vojáků od daní a cel v Česku. Pokud by zde americký voják spáchal trestný čin i mimo výkon služby, bude moci nově stanout před českým soudem. Smlouvu nyní dostane k posouzení vláda, po schválení ji mají podepsat ministryně obrany Jana Černochová a její americký protějšek Lloyd Austin.

 Český vyjednávací tým vedl ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš. Zdůraznil, že smlouva má nastavit podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na území Česka, konkrétní pobyt amerických vojáků nebo případný vznik americké základny na českém území však neřeší.

To by i nadále musely nejprve schválit vláda a Parlament, jednalo by se tak o separátní politické rozhodnutí.

„Tento týden jsme definitivně dořešili poslední nejasné věci, poslední detail se týkal ministerstva práce a sociálních věcí,“ řekl Jireš. Smlouva má podle něj přibližně 40 stran a pokrývá všechny relevantní tematické oblasti, které mohou souviset s možnou přítomností amerických vojáků v ČR nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území.

Smlouva nepovede k americké základně

Zdůraznil, že samotná smlouva sama o sobě nepovede například ke zřízení americké vojenské základny v ČR nebo k jiné přítomnosti amerických vojáků. „Pouze řeší to, že pokud se obě strany někdy v budoucnu domluví na působení amerických vojáků na území České republiky, tak v dohodě DCA bude přesně popsané, co to znamená a jaké bude jejich právní postavení,“ řekl.

Připravovaná smlouva se zabývá například ochranou životního prostředí, provozem motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavením dodavatelů amerických ozbrojených sil.

Řeší i otázku jurisdikce nad americkými vojáky. Jireš poukázal na to, že tuto záležitost nastavuje už mnohonárodní smlouva NATO SOFA. K ní ČR přistoupila v souvislosti s přijetím do Severoatlantické aliance.

 Stanovuje, že pokud tito vojáci v hostitelské zemi způsobí v souvislosti se svou službou trestný čin, jurisdikci nad nimi si ponechává vysílající země. Smlouva DCA jde nad její rámec. Pokud by americký voják v ČR spáchal trestný čin mimo výkon služby, Česko může Spojené státy požádat o jeho postavení před české soudy. USA takovému požadavku na základě DCA vyhoví.

Schvalovaná smlouva se zabývá také osvobozením amerických vojáků od daní a cel v Česku. Podle Jireše jde o standardní záležitost, kterou mají USA uzavřenu se všemi spojenci.

Na vládu by se návrh smlouvy mohl dostat přibližně na začátku března. Následně bude její text zveřejněn a dokument při vhodné příležitosti podepíšou zřejmě ministryně obrany Jana Černochová a její americký protějšek Lloyd Austin. Následovat bude ratifikace v Parlamentu a podpis prezidenta.

Jireš věří, že schvalování smlouvy nebudou provázet zásadní spory jako před rokem na Slovensku. Nálady české společnosti jsou podle něj více proalianční a prozápadní. Zároveň je přesvědčen, že česká podoba smlouvy je dobře vyjednaná.

„Velice pečlivě jsme věnovali tři čtvrtě roku tomu, že jsme s Američany projednali každý detail, co přesně znamená a jakým způsobem jej budeme implementovat,“ zdůraznil. Ministerstvo také připravuje komunikační plán. Při argumentaci a odpovědích na otázky veřejnosti i poslanců nebo senátorů ho budou využívat zástupci vlády i obrany.

Smlouvu DCA nebo její ekvivalent má s USA aktuálně z 29 aliančních zemí uzavřeno 24 států. Kromě ČR o ní jedná i Dánsko, se svým vstupem do NATO ji připravují i Finsko a Švédsko.

Z východních členů aliance je ČR poslední zemí, která nemá podobnou smlouvu uzavřenu. Maďarsko ji přijalo před dvěma lety. Na Slovensku schvalování provázela ostrá vnitropolitická diskuse.

X X X

SOUDCI  BUDOU  SOUDIT  EXPOSLANCE  FERIHO  ZA  ZNÁSILNĚNÍ?

PEKAROVÁ  MU  NENAŠLA  HOLKY  NA   USPOKOJENÍ

Až deset let ve vězení za znásilnění. Feri stane na Valentýna před soudem

V úterý začíná soud s bývalým poslancem TOP 09 Dominikem Ferim. Rozhodne o dvou případech znásilnění a jednom pokusu, kterých se měl dopustit. Jedno z obvinění je i ze znásilnění nezletilé, konkrétně sedmnáctileté dívky. Ferimu tak hrozí až deset let za mřížemi. Svou vinu expolitik dlouhodobě odmítá.

Svědectví poškozených přinesl v květnu 2021 server Deník N a portál A2larm. Podle popsaných událostí měl Feri s mladými ženami sex, ačkoli to výslovně odmítaly. Po dalších měl poslanec chtít nahé fotografie nebo je veřejně zesměšňovat.

Zneužití popsaly dvě studentky. Petru měl Feri přinutit k sexu během párty, kterou pořádala u sebe doma. Když už byla opilá, politik ji podle jejích slov zatáhl do jejího pokoje, který následně zabarikádoval nočním stolkem. Potom ji tlačil do sexu tak dlouho, dokud k němu nedošlo.

Druhá mladá žena popsala, že Feri vlezl k ní do sprchy a začal se nevybíravě dožadovat sexu. „Tlačil na mě. Nemohla jsem odejít, protože mi zatarasil cestu. Pořád mi opakoval, že to bude jenom trochu, že to bude jen chvíli a moje odmítání ho vůbec nezajímalo,“ popsala průběh znásilnění studentka Markéta.

Ferimu podle svých slov několikrát opakovala, že si s ním sex mít nepřeje. Po nedobrovolném pohlavním styku z bytu utekla, na policii se však nikdy neobrátila. Prý se bála, že proti v té době už známému politikovi neobstojí a nikdo jí neuvěří. „Snažila jsem se ten zážitek prostě vytěsnit,“ doplnila.

Rezignace a omluva za „nevhodné chování“

Feri po zveřejnění článku rezignoval na svůj poslanecký mandát a zrušil účast v parlamentních volbách, ve kterých měl kandidovat za koalici SPOLU ze čtvrtého místa pražské kandidátky. Strana TOP 09 jej také vyzvala, aby přerušil své členství, než se kauza prošetří.

Tvrzení, že se dopustil sexuálního násilí, Feri však od začátku odmítal. Připustil ale, že se mohl chovat nevhodně. „Všechna taková selhání mě mrzí a hluboce a upřímně se za ně omlouvám. Třebaže jsem se z chyb poučil, nelze nic odbýt jenom tím, že jsem byl zkrátka mladý a nyní žiji jinak,“ napsal na stranickém webu. Obvinění označil za „pomluvy, kterým se člověk může jen těžko bránit“ a nařčení ze sexuálního násilí zásadně popřel.

Současná předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová po zveřejnění kauzy v Interview ČT 24 uvedla, že pokud své jméno bývalý radní Teplic očistí, může se do strany vrátit.

Politika se zastal také bývalý předseda strany Karel Schwarzenberg, který za svůj výrok zlehčující sexuální násilí schytal kritiku. „Nikdy jsem nic takového neslyšel a co je prosím nevhodné chování? A co je sexuální obtěžování? Že 25letý kluk se snaží holku dostat do postele a opačně bylo vždy považováno za normální. Tak prosím nebuďme pokrytci,“ okomentoval situaci na dotaz iDNES.cz.

Podobně se vyjádřil v rozhovoru pro MF DNES také dosluhující prezident Miloš Zeman. „Říkám, že hloupostmi se nezabývám. Možná, že vás překvapím, ale i toto považuji za hloupost,“ řekl s tím, že jeho postoj se blíží k tomu Schwarzenbergovu.

Obvinění i pokus o sebevraždu

V březnu minulého roku policie Feriho obvinila ze znásilnění. Bývalý politik podal proti stíhání stížnost. O ní rozhodovalo Městské státní zastupitelství v Praze, které stížnost jako nedůvodnou na konci dubna minulého roku zamítlo.

V květnu se pak Feri patrně pokusil o sebevraždu. Zasahující záchranáři ho do nemocnice odvezli se zraněním na zápěstí a břiše. Podle mluvčí záchranné služby hlavního města Prahy Jany Poštové byl při převozu celou dobu při vědomí.

V říjnu pak kriminalisté ukončili vyšetřování případu a předali návrh na podání obžalob Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 3 v případu dvou znásilnění a jednoho pokusu.

Mluvčí pražské policie Jan Daněk potvrdil, že Ferimu hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi, jednou ze znásilněných byla totiž i sedmnáctileté dívka, tudíž jej kriminalisté stíhají i pro trestný čin znásilnění spáchaný na dítěti. Feri tehdy uvedl, že je připravený svoji nevinu prokázat tak, jako v již pravomocně odložených případech pěti žen, jejichž případy žalobce odložil.

Státní zastupitelství bývalého poslance obžalovalo v prosinci. Informaci potvrdil mluvčí Aleš Cimbala. Feri pro Seznam Zprávy uvedl, že vítá, že po téměř dvouletém čekání bude moct soudu předložit důkazy dokazující jeho nevinu. „Doposud jsem nemohl probíhající řízení veřejně jakkoliv věcně komentovat, což mělo za následek, že média byla odkázána pouze na jednostranná vyjádření. To se ale brzy konečně změní,“ uvedl. Soud začne rozhodovat v úterý 14. února a přelíčení bude pokračovat dále.

X X X

USA   POŠKODILY  PLYNOVOD  Z  RUSKA?

Seymour Hersh: Poškodenie plynovodu Nord Stream 2 pripravili USA

Preslávený investigatívny novinár z USA Seymour Hersh prišiel 8. februára 2023 s reportážou, v ktorej popisuje ako v tajnej námornej operácii USA s pomocou Nórska vyradili z prevádzky plynovod Nord Stream. Bezpochyby ide o záležitosť, ktorú súčasný establišment v USA, štátoch NATO a EÚ označí za vymyslenú (konšpiráciu) a bude dokazovať, že to tak nemohlo byť, veď USA nie sú teroristický ani „zlý“ štát…

Už sú na svete aj tvrdenia Bieleho domu, ktorý považuje Hershov článok za úplnú fikciu. Za nepravdivý ho označila samozrejme aj CIA a nórske ministerstvo zahraničných vecí. Tieto stručné „vyvracajúce“ tvrdenia ostošesť šíria aj slovenské prozápadné žurnalistické „papagáje“, ale o obsahu reportáže radšej neinformujú.

Média hlavného prúdu však v tomto prípade už vypustili džina z fľaše a o probléme sa píše a hovorí v rôznom rozsahu. Nejde pri tom o udalosť, ktorá sa v súčasnej globálnej bezpečnostnej situácii po troch dňoch, ako žurnalistický zázrak, stratí z popredia pozornosti. Možno je len náhodou uverejnenie reportáže v čase, keď zaznel tradičný prejav prezidenta Joe Bidena, ktorému čoraz viac tečie v zahraničnej a bezpečnostnej politike do topánok, „O stave únie“. Slávu „ospalému Joeovi“, ako ho ironicky nazýva Donald Trump, neprinieslo ani jeho takmer detinské nadšenie nad zostrelením čínskeho „špionážneho“ balóna, hoci malo ísť o zásadnú a ráznu odpoveď pri obrane národných záujmov USA. Keď sa prestane dariť, tak to nie je na závidenie.

O investigatívnej žurnalistike Seymoura Hersha

Pripomenieme, že Seymour Hersh (*1937, Chicago) je veterán politickej investigatívnej žurnalistiky. Po absolvovaní štúdia histórie na Chicagskej univerzite mal problémy nájsť si prácu v odbore. Začal sa venovať novinárskej práci.

Viažu sa k nemu veľké prípady z dejín politickej investigatívnej žurnalistiky. Odkryl mnoho temného a krutého z utajovaného zákulisia vysokej politiky USA. Vždy to vyvolalo veľa kontroverzií. Na začiatku sa neveriacky krútilo hlavou, že také niečo, o čom píše, v „najdemokratickejšom“ štáte na svete nie je možné, ale neskôr sa to postupne, takmer úplne, potvrdzovalo. Jeho kritici mu vytýkajú časté spoliehanie sa na anonymné zdroje. To, že ho obviňujú aj z náklonnosti k „efektným konšpiračným teóriám“, je len mediálno-politický folklór, lebo mnoho z nich sa šíri práve z USA, neraz zo zdrojov blízkych establišmentu.

Politickú orientáciu S. Hersha ovplyvnilo, že bol odporcom vietnamskej vojny USA. Prvýkrát sa stal známym po informovaní o masakre vojakov USA v My Lai (1969) a neskôr aj o tajnom bombardovaní Kambodže. Pre The New York Times redakčne pokrýval aféru Watergate. Po jeho odhaleniach, že CIA nezákonne sledovala amerických protivojnových aktivistov, bol v decembri 1974 odvolaný šéf jej kontrarozviedky James Angleton. Veľa rozruchu bolo aj okolo zverejnenia príbehu Azorian (niekedy aj Jennifer či operácia Matador) o tajnom projekte CIA na obnovenie potopenej sovietskej námornej ponorky zo dna Tichého oceánu, čo chcel urobiť na začiatku roku 1974. Vláda však ponúkla „presvedčivý argument“ na odloženie zverejnenia, Odhalenie projektu v čase, keď prebiehal, by vraj spôsobilo medzinárodný incident. Reportáž sa objavila až na jar 1975.

K ďalším témam patrilo zostrelenie Boeingu 747-230B (HL7442) letu Korean Air Lines 007, ku ktorému došlo 1. septembra 1983 nad územím ZSSR, keď sa vraj v dôsledku navigačných chýb odchýlil od pravidelnej (plánovanej) trasy. Zaoberal sa aj finančnými machináciami panamského vodcu Manuela Noriegu, ktorý bol jeden čas na výplatnej páske CIA. Venoval sa i únosu Mordechaja Vanunuho bývalého izraelského jadrového technika, ktorý odhalil utajované detaily izraelského nukleárneho programu. Kritizoval nálet na sudánsku farmaceutickú továreň aš-Šifá. Publikoval správy o mučení väzňov a ďalších krutostiach vojakov ozbrojených síl USA vo väznici Abu Ghraib. Administratívu Baracka Obamu obvinil, že zatajila skutočné okolnosti smrti Usámu bin Ládina. Spochybnil aj tvrdenia, že chemické útoky v Gúte v auguste 2013 nariadil Bašár al-Asád. V auguste 2018 o oficiálnej britskej verzii otrave bývalého dvojitého ruského agenta Sergeja Skripaľa uviedol, že príbeh o otrave novičokom príliš neobstál.

Niektoré veci z posledných rokov sú ešte stále neuzavreté, ale úrady nepredložili hodnoverné fakty, ktoré by informácie S. Hersha vyvracali. Tento stručný zoznam „príbehov“ ukazuje, že establišment USA mal z neho neraz veľký hlavybôľ. Mohli by sme doplniť aj zoznam ocenení, ktoré dostal od renomovaných organizácií za svoju publicistiku (a to nie od takých neznámych a marginálnych, ako sú tie, ktoré ako na bežiacom páse udeľujú kdejaké ceny jednej vedúcej predstaviteľke bližšie nemenovaného štátu v strednej Európe).

O „misii“ na vyradenie Nord Streamu z prevádzky

Reportáž sa opiera o informácie zo zdroja, ktorý patrí do okruhu operačného plánovania bezpečnostného sektora USA. V júni 2022 potápači vojenského námorníctva USA v rámci mediálne propagovaného cvičenia NATO pod názvom BALTOPS (Baltské operácie) 22, nastražili diaľkovo spustiteľné výbušniny. Išlo o osoby vycvičené v Potápačskom a záchrannom centre vojenského námorníctva USA v Panama City na Floride. Neboli to príslušníci veliteľstva špeciálnych síl ozbrojených síl USA, ktoré musí svoje tajné operácie nahlasovať dopredu príslušným výborom Senátu a Snemovne reprezentantov.

Od prvých dní bol Nord Stream pre Washington a jeho oddaných stúpencov v NATO vnímaný ako hrozba pre dominanciu USA v Európe. Aj J. Biden ho považoval za nástroj Vladimíra Putina na realizáciu svojich politických a hospodárskych ambícií. Washington nerád videl možnosť hospodárskeho rozvoja Nemecka na základe dodávok lacného plynu z RF. Pri každej príležitosti sa zdôrazňovalo nebezpečenstvo nemeckej závislosti od tejto ruskej suroviny.

Napätie medzi USA a NATO na jednej strane a RF na strane druhej po nástupe J. Bidena do funkcie v dôsledku jeho agresívnej rusofóbnej politiky eskalovalo. V hre bola aj otázka dokončenia Nord Stream 2, ktorý by umožnil zvýšiť na dvojnásobok dodávky ruského plynu do Nemecka. V máji 2021 však došlo k čudnému obratu a Bidenova administratíva načas upustila od sankcií voči Nord Streamu. Podľa časopisu Politico tento Bidenov obrat ohrozil jeho administratívu, lebo republikáni Nord Streamom 2 tlačili na ňu už pri vypočúvaní navrhovaného ministra zahraničných vecí Anthony Blinkena v Senáte. Po odstúpení od sankcií republikáni v Senáte na čele s Tedom Cruzom oznámili blokovanie všetkých nominácií J. Bidena v zahraničnej politike a odložili schválenie ročného zákona o obrane.

Pozíciu J. Bidena negatívne ovplyvnilo aj rozhodnutie o urýchlenom stiahnutí vojsk z Afganistanu, ktoré sa stalo značne dezorganizovaným a ukončilo sa na konci augusta 2021. Washington si nebol istý ani novým nemeckým kancelárom Olafom Scholzom, najmä po tom, ako po stiahnutí vojsk z Afganistanu podporil výzvu francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona na autonómnejšiu európsku zahraničnú politiku.

V tejto situácii sa podľa informácií spravodajských služieb USA zhromažďovali ruské vojská pri ukrajinských hraniciach. Poplach vo Washingtone narastal a pozornosť administratívy sa opäť zamerala na Nord Stream a pozícia sa zmenila. Kým vraj Európa bude dostávať z Ruska lacný plyn, Biely dom sa obával, že Nemecko a iné štáty sa budú zdráhať dodávať Ukrajine peniaze a zbrane, ktoré boli potrebné na porážku Ruska v chystanej vojne (a to asi nielen v Moskve).

Poradca prezidenta pre národnú bezpečnosť Jake Sullivan dostal pokyn vytvoriť „medzirezortnú“ skupinu (zo Zboru náčelníkov štábov, CIA, ministerstva zahraničia a ministerstva financií), ktorá mala navrhnúť, čo robiť. Možností bolo veľa, ale do úvahy prichádzala len jedna.

Prísne tajné stretnutia skupiny sa uskutočňovali v zabezpečenej miestnosti na najvyššom poschodí budovy susediacej s Bielym domom, kde sídli aj prezidentský poradný výbor pre zahraničné spravodajstvo. Účastníkom stretnutí bolo po diskusiách jasné, že J. Sullivan mal v úmysle, prísť s plánom na vyradenie celého Nord Streamu, aby sa splnili túžby prezidenta.

„Misia“ sa mala vykonať tak, aby sa nedalo jednoznačne určiť, kto to urobil. Plánovanie sa rozbehlo koncom roka 2021. Prikročilo sa k nemu po viac ako deviatich mesiacoch veľmi tajnej diskusie vnútri úzkej časti washingtonskej národnej bezpečnostnej komunity. Okrem J. Sullivana k hlavným tvorcom akcie patrili A. Blinken a jeho zástupkyňa pre politické záležitosti Victoria Nulandová.

Uvažovalo sa o rôznych spôsoboch uskutočnenia „misie“. Nakoniec sa začala príprava tajnej operácie na poškodenie potrubia explóziou za účasti hĺbkových morských potápačov. USA z podobnej podmorskej akcie mali skúsenosť už z minulosti. V roku 1971 sa spravodajské služby z doteraz nezverejnených zdrojov dozvedeli, že jednotky sovietskeho vojenského námorníctva na Ďalekom východe komunikovali s hlavným veliteľstvom vo Vladivostoku cez podmorský kábel v Ochotskom mori. Skupina zložená z upravených ponoriek s nasadením potápačov po mnohých pokusoch našla kábel a nasadila odpočúvacie zariadenie, ktoré úspešne zachytilo prevádzku na ňom. Operácia nazvaná Ivy Bells bola inovatívna a riskantná a priniesla vraj neoceniteľné informácie o aktivitách sovietskeho námorníctva. Prezradila sa, keď Moskvu o nej informoval civilný technik Národnej bezpečnostnej agentúry (NSA) Ronald Pelton, na ktorého neskôr upozornil prebehlík KGB Viktor Jurčenko.

Medzirezortná skupina bola spočiatku skeptická k nadšeniu CIA pre skrytý hlboký morský útok, lebo bol spojený s rizikami. V Baltskom mori intenzívne hliadkuje ruské námorníctvo a nie sú tam ropné plošiny, ktoré by sa dali použiť ako krytie pri akcii potápačov. Začiatkom roku 2022 však CIA oznámila Sullivanovej skupine, že našla spôsob ako poškodiť potrubie.

Potom prišli udivujúce udalosti. V polovici januára 2022 V. Nulandová na málo obsadenej tlačovej konferencii ministerstva zahraničných vecí vyhlásila, že ak Rusko napadne Ukrajinu, tak či onak, Nord Stream 2 sa vpred už nepohne. No a 7. februára 2022 J. Biden na tlačovej konferencii s O. Scholzom, ktorý sa po predchádzajúcom váhaní naplno pridal k USA, povedal, že ak Rusko zaútočí… nebude už Nord Stream 2 a urobí sa mu koniec.

Niekoľkí z tých, ktorí sa podieľali na plánovaní misie boli týmito vyhláseniami zdesení, ale podľa zdroja sa v CIA usúdilo, že akcia proti plynovodu už nie je len tajná možnosť, lebo prezident, ohlásil, že sa to dá urobiť. Nebolo potrebné informovať o tom ani Kongres, lebo pôjde len o prísne tajnú spravodajskú operáciu s vojenskou podporou. Všetko muselo byť utajené aj kvôli tomu, že Rusi majú nad Baltským morom vynikajúci dohľad.

Do hry vstúpilo Nórsko, kde ozbrojené sily USA v posledných rokoch rozšírili svoju prítomnosť a inovovali infraštruktúru. Nórsky parlament napriek viacerým protestom umiernených predstaviteľov schválil v júni 2022 Dodatkovú dohodu o obrannej spolupráci s USA, ktorá im dáva právo na neobmedzený prístup a používanie v štyroch oblastiach nórskeho územia. Dôverovalo sa aj generálnemu tajomníkovi NATO Nórovi Jensovi Stoltenbergoi, ktorý napriek „kolísaniu“ vo svojej mladosti prešiel na tento post aj s podporou USA a stal sa z neho oddaný rusofób. Kalkulovalo sa aj s nórskym nepriateľstvom k Rusom, ako aj so skúsenosťami nórskych námorníkov a potápačov. Dalo sa im veriť, že „misiu“ udržia v tajnosti. Okrem toho sa USA „biznismensky“ zdalo, že Nóri majú rozvinutú aj ťažbu plynu a mohli by ho vo väčších množstvách dodávať do Európy, čo by bol pre nich tiež prínos.

V marci odletelo niekoľko Američanov do Nórska, kde sa stretli s predstaviteľmi tajnej služby a námorníctva. Jednou z kľúčových otázok bolo zistiť, kde je najlepšie miesto na umiestnenie výbušnín. Našlo sa v plytkých vodách Baltského mora niekoľko kilometrov od dánskeho ostrova Bornholm. Potrubia viedli viac po morskom dne, ktoré bolo hlboké iba 260 stôp (necelých 80 metrov). To by bolo v dosahu potápačov, ktorí by mohli operovať z nórskej mínolovky, potápať sa so zmesou na dýchanie z jej nádrží a nasadiť na potrubie tvarované nálože s plastickou trhavinou C-4 (Composition – 4) aj s betónovou ochranou. Išlo by únavnú, časovo náročnú a nebezpečnú prácu, ale vody pri Bornholme mali výhodu, že tam nie sú veľké prílivové prúdy, ktoré by potápanie sťažili. Bolo treba zaistiť aj to, aby nezvyčajné podvodné aktivity pri Bornholme nepritiahli pozornosť švédskeho alebo dánskeho námorníctva. Ku krytiu „misie“ prispela aj 6. flotila US Navy (s hlavnou základňou v Gaete v Taliansku) a do programu BALTOPS 22 zaradila ďalšie úlohy a cvičenia.

Výbušnina C4 pripojená k potrubiam mala byť aktivovaná sonarovou bójou spustenou lietadlom. Bolo to zaistené aj najpokročilejšiu technológiou spracovania signálu, aby časovacie zariadenia sa náhodne nespustili niektorým z mnohých zvukov v silne zaťaženom Baltskom mori. Veľký problém bol v tom, že čím dlhšie sú výbušniny vo vode, tým väčšie je riziko náhodného výskytu signálu, ktorý ich odpáli.

Sonarovú bóju zhodilo 26. septembra 2022 pozorovacie lietadlo nórskeho námorníctva P8 pri zdanlivo rutinnom lete. Po signáli sa po čase aktivovali výbušniny a zakrátko bolo vidieť, ako sa na hladine šíri plyn, ktorý vyvieral z potrubí. Svet sa dozvedel, že niečo sa stalo. S. Hersch dodal, že to bolo nezvratné.

Bezprostredne po incidente, keď sa ešte nevedelo, čo sa vlastne stalo, sa šírili rôzne dohady spojené so záhadami. Rusko bolo opakovane uvádzané ako pravdepodobný vinník, čomu napomáhali aj podivné úniky informácií z Bieleho domu. Žiadne veľké americké noviny sa nezaoberali skoršími hrozbami J. Bidena a V. Nulandovej. Tá znovu prostoreko na konci januára mala povedať na zasadnutí senátneho výboru pre zahraničné vzťahy T. Cruzovi, že podobne ako on, si myslí, že administratíva je veľmi potešená, keď vie, že Nord Stream 2 je teraz kovový šrot na dne mora. Reportáž sa končí tým, že „jedinou chybou bolo rozhodnutie urobiť to.“

Záver

Pri takejto chúlostivej záležitosti, ku ktorej je ťažké zhromaždiť „nepriestrelný“ súbor dôkazov a argumentov, bude vždy veľa dohadov. Tak či tak táto „misia“ sa podľa mnohých názorov zaraďuje k najzávažnejším teroristickým činom od druhej svetovej vojny.

Vyšetrovatelia z viacerých štátov, ktorí boli k plynovodu pripustení, informovali, že sa tam našli stopy výbušnín a potvrdili tak, že išlo o sabotáž. Na sabotáž takéhoto rozsahu mohol mať prostriedky jedine nejaký štát. Vyšetrovanie doteraz nepreukázalo, kto je za sabotáž zodpovedný.

Nemusíme S. Herschovi všetko uveriť. Postavil však skutočne prepracovaný model sledu udalostí i dôvodov, ktoré mohli viesť k sabotáži. V každom prípade je o čom rozmýšľať, pričom je viacero ďalších zdrojov (a nie ruských), ktoré s takýmto výkladom viac či menej korešpondujú.

Záhad v čoraz zložitejšom svete však bude asi pribúdať, no väčšinu z nich sa podarí odkryť len po rokoch. Ale s máloktorým štátom sa dnes spája toľko bezpečnostno-politických záhad ako s USA. Pritom nikto nemá tak rozšírenú sieť manipulatívnych médií a organizácií mimovládneho charakteru.

František Škvrnda, server vasevec.cz

X X X

RUSKO:  NATO  USPOŘÁDAT  KONFERENCI  K  EXPLOZÍM  PLYNOVODU

 Severoatlantická aliance by podle Rusů měla uspořádat summit k explozím plynovodu Nord Stream. V sobotu večer to uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Odkazuje se na zprávu amerického investigativního novináře Seymoura Hershe, podle kterého zničení ruského plynovodu nařídil americký prezident Joe Biden.

 Hersh ve středu na svém blogu zveřejnil obsáhlý text, v němž uvádí, že potápěči amerického námořnictva loni rozmístili výbušniny na plynovod, který po dně Baltského moře spojuje Rusko s Německo. V září pak výbušniny dálkově odpálili, píše Hersh. Podle něj tak učinili s pomocí Norska. Hersh se ale opírá pouze o jeden zdroj.

Hersh v roce 1970 získal za svou práci Pulitzerovu cenu, která patří k nejprestižnějším v novinářské branži. Anonymní zdroj, o který se teď opírá, má podle Hershe „přímou znalost operačního plánování“.

Bílý dům odmítl, že stojí za explozemi Nord Streamu. Svou účast odmítlo i Norsko.

Explozi ruského podmořského potrubí vyšetřuje Švédsko a Dánsko, v jejichž výlučných ekonomických zónách se incident odehrál. Tyto země dospěly k závěru, že potrubí bylo vyhozeno do povětří úmyslně, ale neřekly, kdo je viníkem.

Spojené státy a NATO označily incident za „akt sabotáže“. Moskva obvinila z nevysvětlitelných výbuchů Západ, což způsobilo vzájemnou roztržku. Žádná ze stran nepředložila žádné důkazy.

„Faktů je zde více než dost: exploze potrubí, přítomnost motivu, nepřímé důkazy získané novináři,“ napsala Zacharovová na sociální síti Telegram. „Kdy se tedy sejde mimořádný summit NATO, aby zhodnotil situaci?“ dodala.

X X X

CNN: Špionážní balón a dvě velké neznámé. Sestřely záhadných objektů v USA budí pozdvižení

Za jediný týden americké stíhačky sestřelily hned tři letící objekty, které se nacházely na území Spojených států. Poprvé měl Washington sestřelit čínský špionážní balón, důvod zneškodnění dalších dvou objektů ale provází celá řada otázek. Úřady totiž mlží o tom, co přesně se v pátek a sobotu zřítilo k zemi. Podle Bílého domu se objekty nepodobaly čínskému balonu. Lídr demokratů v americkém Senátu Chuck Schumer mluvil v televizi ABC o sestřelení balonů menších než byl ten z Číny.

Od konce minulého týdne jsou americké úřady v permanentním pozoru. Začalo to prvním neznámým objektem, který vysoko v oblacích poletoval nad územím Spojených států. Washington posléze oznámil, že jde nejspíše o čínský špionážní balón, který se pohybuje ve výšce zhruba 18 tisíc metrů nad mořem.

 Napětí mezi Čínou a USA vygradovalo minulou neděli, kdy svět opařila zpráva, že americké stíhačky domnělý čínský balón sestřelily. A to nad hladinou moře, aby trosky nedopadly do obydlené zóny. Následně se začaly objevovat informace, že údajné čínské špionážní balóny se v minulosti objevily i jinde ve světě.

 To ale nebyl konec. V pátek americké stíhačky vzlétly do vzduchu znovu, aby sestřelily nad Aljaškou druhý neznámý objekt. V tomto případě už úřady začaly mlžit o tom, co přesně se stalo cílem rakety AIM-9 Sidewinder, kterou vypálil letoun F-22. Žádné přímé propojení s Čínou se zatím nepotvrdilo. Objekt byl navíc výrazně menší než sestřelený balón. Podle lídr demokratů v Senátu Chucka Schumera se mělo jednat znovu o balón.

Uplynulo pár hodin a americká armáda byla znovu v pohotovosti. Stejný typ stíhačky v sobotu sestřelil už třetí neznámý objekt za jediný týden. CNN uvedla, že mělo jít o neidentifikovatelný „válcovitý“ objekt. K sestřelení došlo v kanadském letovém prostoru, útok posvětili americký prezident Joe Biden i kanadský premiér Justin Trudeau, což podle analytiků CNN ještě umocňuje vážnost celého incidentu. I tentokrát mohlo jít teoreticky o balón.

Nebezpečí srážky

„Objekt letěl ve výšce zhruba 12 tisíc metrů, vletěl nezákonně do kanadského vzdušného prostoru a stal se hrozbou pro bezpečnost civilní dopravy. Objekt byl sestřelen zhruba 160 kilometrů od hranice Kanady a USA, konkrétně nad kanadským územím ve středu Yukonu,“ komentovala incident kanadská ministryně obrany Anita Anandová.

Zatímco první sestřelený objekt se pohyboval v pásmu, kde obyčejně civilní letadla nelétají, další dva objekty už představovaly reálnou hrozbu pro leteckou dopravu. Civilní letouny nejčastěji létají ve výšce od 9 do 13 tisíc metrů.

V neděli se pak začaly objevovat zprávy o údajném čtvrtém objektu nad územím USA.

Experti Kanady i USA se teď snaží analyzovat trosky, aby zjistili o objektech co nejvíce informací. Stále ale není jasné, jak dlouho se všechny sestřelené objekty pohybovaly nad americkou půdou, komu patří a proč se k jejich sestřelení přistoupilo až nyní.

Podle Bílého domu se sestřelené objekty čínskému balonu nepodobají. „Rozhodně je nebudeme popisovat, dokud se nám nepodaří získat trosky, na čemž pracujeme,“ uvedl tiskový odbor Rady Bílého domu pro národní bezpečnost v reakci na dotazy ohledně Schumerových komentářů. Kanadský premiér Justin Trudeau v neděli uvedl, že týmy pátrají po válcovitém předmětu, aby ho mohly analyzovat a zjistit více o jeho účelu.

X X X

V Rakousku zemřel pětapadesátiletý český lyžař. Srazil se s jiným

Na Mölltalském ledovci v Rakousku přišel o život pětapadesátiletý český lyžař, uvedla agentura APA. Podle dostupných informací se zřejmě srazil s jiným lyžařem a následně zřítil ze srázu. Policie nyní prověřuje, zda jeho smrt nezpůsobilo cizí zavinění.

Zemské policejní ředitelství v Korutanech uvedlo, že neštěstí se stalo dopoledne, asi v 10:00, ve výšce kolem 2 900 metrů nad mořem. Lyžař zůstal po srážce nehybně ležet, přivolaný lékař už ho nedokázal oživit. Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit cizí zavinění, státní zástupce nařídil pitvu.

Český lyžař byl v horách se dvěma kamarády. Vyšetřování zjistilo, že z ledovce se ve stejnou dobu zřítil i jeden z kamarádů. O rok starší lyžař zůstal ležet několik metrů dál, nic vážného se mu ale nestalo. Policie vyšetřuje podezření z neúmyslného zabití.

X X X

České basketbalistky přejely i Nizozemsko a popatnácté v řadě si zahrají mistrovství Evropy

České basketbalistky se mohou těšit na patnáctou účast na mistrovství Evropy za sebou. V rozhodujícím utkání porazily v Praze na Královce Nizozemsko 69:49 a ovládly tříčlennou skupinu I, z které se kvalifikovaly jen vítězky. Turnaj v Izraeli a Slovinsku se bude hrát od 15. do 25. června letošního roku.

Svěřenkyně trenérky Romany Ptáčkové si mohly k postupu dovolit i prohrát maximálně o pět bodů. Skupinu, z níž bylo vyloučeno Bělorusko, ale zakončily se stoprocentní bilancí čtyř výher. Nejlepší střelkyní utkání byla kapitánka Renáta Březinová s 19 body.

V úvodu třikrát odpověděla na vedení Nizozemek Březinová a poprvé do vedení posunula domácí hráčky Natálie Stoupalová. Češky pak díky Veronice Voráčkové získaly náskok 10:7, ale Iris Vennemaová zařídila trojkou stav 12:10 pro hostující tým po první čtvrtině.

Na startu druhé části natáhly domácí basketbalistky šňůru dokonce na sedm bodů. Načala ji dvěma úspěšnými šestkami Petra Holešínská, trojku dala Březinová a po parádní otočce skórovala Stoupalová.

Nizozemky měly na kontě jen jeden proměněný trestný hod Natalie van den Adelové, zatímco díky trojce Gabriely Andělové, koši Elišky Hamzové a dvěma šestkám Březinové narostl rozdíl na 24:13. Nizozemky daly koš ze hry po dlouhých devíti minutách a 32 sekundách díky Lauře Corneliusové. Hned ale odpověděla trojkou Tereza Vyoralová a v poločase vedly Češky 31:19.

Trefilo se všech 12 hráček

Třetí čtvrtinu načala košem s proměněnou šestkou hvězda večera před 1823 diváky na Královce Březinová a další dva trestné hody přidala Holešínská. Celkově se pasáží 12:4 dostaly domácí hráčky už do náskoku 20 bodů. Nizozemky sice snížily, ale jedenáctibodová šňůra poslala Češky do vedení 54:27.

Hostující celek sice trojkami Jamailah Adamsové a Esther Fokkeové v závěru třetí a úvodu závěrečné čtvrtiny zkorigoval stav, ale český tým si mohl v klidu vychutnávat závěrečné minuty kvalifikace. Po trefách Emmy Čechové, Simony Sklenářové a Anežky Kopecké se do střelecké listiny zapsalo všech 12 hráček ze zápasové soupisky.