Válka na Ukrajině, USA od podpory po odmítání, další vlna uprchlíků z Ukrajiny? Šéf Příbrami nemocen

Názory na válku, americké angažmá v alianci se mezi Trumpovými voliči liší. Obdivují Donalda Trumpa, který Putinovy záměry s Ukrajinou označil těsně před letošní invazí za geniální. Sledují televizi Fox News a její pořady, které zpochybňují smysl pomoci Ukrajině nebo existence NATO a ze kterých někdy citují i ruské státní kanály. A hlavně – hlasují v amerických volbách, a tak mohou ovlivnit další směřování Spojených států, jejich angažmá v NATO a ochotu podílet se na obraně Evropy.

OD STÁLÉHO ZPRAVODAJE Cuyahoga Falls (Ohio)

O Ukrajině řekl, že ho její osud nezajímá, a angažmá ve východní Evropě podle něj Ameriku poškozuje. Na mítinku se svými příznivci v městečku Cuyahoga Falls v Ohiu ale republikánský kandidát do Senátu JD Vance téma Ukrajiny a NATO vynechává. Možná tuší, že je to taktičtější, protože jeho voliči, kteří zároveň vzývají Donalda Trumpa, často s podporou Ukrajiny i partnerů v NATO souhlasí.

Co si o konfliktu na Ukrajině a americkém angažmá v boji proti ruské agresi myslí Trumpovi příznivci, zjišťoval Jan Kaliba.

„Za Ukrajinu se o nedělích modlíme v našem kostele. I přes týden. A musíme ji dál podporovat. Máme teď v Evropě přes sto tisíc vojáků a já to podporuju. I když hrozí nějaký incident, který by aktivoval článek 5 Severoatlantické smlouvy a mohl by spustit jadernou válku. Ale to, co Putin dělá Ukrajině, to jsou válečné zločiny, bez pochyb. Nejde přece bombardovat nemocnice a domovy a říkat tomu válka,“ říká Ed.

„Putin je zlo a my stojíme za Ukrajinci. Je mi špatně z toho, kolik už jich umřelo. A kdyby Rusko zaútočilo na zemi NATO, jsem rozhodně pro, abychom dodrželi závazek a šli partnery bránit. Cítím to tak, že se musíme vzájemně chránit. Já jsem pro NATO,“ myslí si Brenda.

„Způsob, jakým Rusové zacházejí s civilisty, je neuvěřitelný. Nikdy bych nevěřil, nikdy bych si nepomyslel, že by toho byli schopni. Nedovedu to pochopit. Takže jsem pro pomoc Ukrajině. Nechci, aby Američani stříleli po Rusech. Obě země mají jaderné zbraně. Ale jakákoli jiná podpora – jsem pro,“ vysvětluje John svůj postoj.

A co naše hranice?

Ed, Brenda a John se v podpoře Ukrajině shodují, ačkoli když s nimi o situaci na Ukrajině a míře americké pomoci začnu mluvit víc dopodrobna, někteří přece jen projevují nejistotu.

„Nevím, jsem v tom trochu rozpolcený. Na jednu stranu si myslím, že bychom Ukrajincům opravdu měli pomáhat. Na druhou stranu – jak jsem dnes někde slyšel – lidi se strachují o hranici mezi Ukrajinou a Ruskem a naše hranice jsou jim ukradené. Ale co Putin dělá, to je neuvěřitelné. Ještě bych pochopil, kdyby zkoušel zabrat jen kus Ukrajiny,“ připouští John.

„Jsem pro podporu Ukrajiny, ale taky pro podporu našeho vojska. Slyšela jsem jeden den ve zprávách, že dáváme Ukrajině tolik zbraní, že už jich máme sami málo. To mi nahání hrůzu! Děsí mě, že nemáme čím bránit Ameriku, kdyby nás chtěl někdo napadnout. Ale tohle vám garantuju, kdyby byl v úřadě Donald Trump, kterému ukradli volby, tak se to nikdy nestalo. On by to nedovolil. Drží slovo, lidi se ho bojí, je to skutečný lídr,“ tvrdí Brenda.

Ptám se Brendy, jak si vysvětluje, že Donald Trump označil Putinův postup vůči Ukrajině těsně před letošní invazí za geniální.

Reaguje otázkou, jestli jsem ho přímo slyšel, jak to říká. Ať prý si dám pozor na falešné zprávy. Odpovídám, že jsem ho slyšel, že si to může taky dohledat.

Na koho Trump ukáže

Brenda stáčí hovor k tomu, jak skvělé věci dělal a že se s ním v Bílém domě cítila bezpečněji. Nejen ona, ale jeden Trumpův fanoušek za druhým mi nezávisle na sobě potvrzují, že na koho Trump ukáže, tomu dávají letos při volbách do Kongresu svůj hlas. I když se jejich pohled třeba právě na pomoc Ukrajině a roli Spojených států v NATO může od daného kandidáta dost lišit.

Toto je u značné části republikánských voličů zásadní a vysvětluje to také, proč má bývalý prezident mezi republikány stále takovou moc. Republikánští politici, kteří chtějí mít ve straně budoucnost, se mu bojí jakkoli veřejně oponovat. I ti, které v primárkách nepodpořil, se často snaží chlubit, jak moc s ním v politice souzní.

Cestou z mítinku JD Vance potkávám ještě Alexe, jednoho z mála přítomných Trumpových příznivců, kteří už nepamatují dobu studené války. Ptám se ho, co si o americké pomoci Ukrajině a angažmá v NATO myslí on.

„Pro mě je to velmi složité téma. Ukrajinců je mi velmi líto, protože jsou obětí války dvou skupin a ideologií, které jsou obě velmi nepřátelské k Americe. Ani v našem členství v NATO nevidím moc smysl. Je to nefunkční systém, spíš takový politický nástroj,“ myslí si Alex.

X X X

CO   ZPŮSOBUJÍ   ZELENSKÉHO   AKTIVITY,   ZNIČENÁ   UKRAJINA,  TISÍCE  MRTVÝCH,   ČR   ZAVALENA   UKRAJINCI,   MILION  LIDÍ   V  CHUDOBĚ,   DRAHÉ  PHM,   PLYN,  ROPA,  FIALA   SI  NEVÍ   S  POTÍŽEMI  RADY

Čeká nás další a horší uprchlická vlna. Máme informace z Ukrajiny, říká šéf romské strany

Čeká nás další a ještě větší uprchlická vlna, zaznělo v pořadu 360° na CNN Prima NEWS od předsedy romské politické strany Roma Luma Marka Cavaliho. „Jsem v kontaktu s ukrajinským politikem romského původu, který funguje v Kyjevě,“ uvedl. Naopak hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) podle svých slov takové informace nemá.

„Je třeba poukázat na to, že nás čeká horší vlna. Romů i neromů přijde více. Máme informace, že se sem chystají. Mají pocit toho, že je Česká republika pozve s otevřenou náručí, že mají zaručeno bydlení, pětitisícový poplatek,“ řekl na CNN Prima NEWS Cavali. Řešením by podle něj bylo nenabízet pětitisícovou částku, ale humanitární pomoc.

Hejtman Pardubického kraje Netolický nicméně tato slova nepotvrdil. „Nemám informace, že by se chystala nějaká větší vlna,“ uvedl. Poznamenal, že v krajských asistenčních centrech je ze strany migrantů patrná snaha zneužívat pětitisícový příspěvek pro válečné uprchlíky. Podle Netolického je třeba zpřísnit vyplácení finanční pomoci.

Podle Netolického se Česká republika snaží pomoci válečným uprchlíkům, nikoli ekonomickým migrantům. „Od 24. února (kdy vypukla válka na Ukrajině, pozn. red.) tady nikdo nepracoval na tom, abychom byli konfrontování s lidmi, kteří řeší svoji ekonomickou situaci doma,“ řekl Netolický.

Čunek: Pomoci mohou vojáci a hasiči

Předseda strany Roma Luma Cavali zároveň apeloval, aby se situace romských uprchlíků z Ukrajiny řešila s kompetentními lidmi. „Je potřeba začít jednat s lidmi, kteří tomu rozumí a znají problematiku romské kultury. Posílali jsme otevřený dopis ministru vnitra, na který nikdo zatím nereagoval,“ řekl Cavali.

Podle dalšího hosta středečního pořadu 360°, senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL), by se měly stanovit oblasti na Ukrajině, které jsou válečné a kde jsou lidé ohroženi, a na základě toho pomoc poskytovat.

Řeč se stočila i k situaci na pražském Hlavním nádraží, kde stále pobývají stovky uprchlíků. To se dá podle Čunka řešit například za asistence armády a hasičů. „Tohle můžou zvládnout pomocí stanů a mobilních sociálních zařízení,“ řekl Čunek.

Vláda zpřísní pravidla pro uprchlíky

Ministerstvo vnitra chystá v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny zpřísnění kontrol běženců a přidělování sociální pomoci. Co se týče první humanitární dávky po příchodu do ČR, vnitro společně s ministerstvem práce a sociálních věcí vytváří nový systém. Na jeho základě by peněžní dávka u lidí ubytovaných v zařízeních hromadného typu mohla být nahrazena zajištěním jídla a veškerého zabezpečení.

X X X

RUSKO   CELÝ  SVĚT  NEODSUZUJE

 Proč řada demokratických států neodsuzuje Rusko

 Mnoho demokratických zemí Rusko za agresi na Ukrajině doposud neodsoudilo ani neslíbilo zavést proti němu sankce. K těm, které dávají přednost národním zájmům před idealismem, patří například Indie či Brazílie.

 Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině a postoje, jež k ní zaujímají ostatní státy, se mohou na první pohled zdát jako souboj mezi demokraciemi a autokraciemi. Bližší prozkoumání však ukazuje, že je to pohled zavádějící.

Dobře se to ukazuje na hlasování jednotlivých zemí na Valném shromáždění OSN, které pozastavilo členství Ruska v Radě pro lidská práva. Hlavním důvodem byla obvinění, že ruští vojáci zabíjejí civilisty. Rusko se následně mandátu vzdalo.

Rezoluce iniciovaná Spojenými státy dosáhla dvoutřetinové většiny hlasujících členů, která je nutná k jejímu přijetí. 93 zemí bylo pro, 24 proti a 58 se zdrželo hlasování – jejich hlasy se do konečného součtu nepočítaly.

Souhra světových demokracií se nekoná

Většina demokratických zemí ruský vpád na Ukrajinu samozřejmě odsuzuje a hlasovala také pro pozastavení jeho členství v Radě pro lidská práva OSN. Ale třeba nejlidnatější demokracie světa, Indie, se hlasování zdržela – stejně jako největší latinskoamerické demokracie Brazílie a Mexiko.

Indie patří k těm, které dávají přednost národním zájmům před idealismem. Ostatně většinu svých moderních zbraní získává právě z Ruska. „Indie je závislá na dovozu zbraní z Ruska a navíc má jako souseda jadernou mocnost, Pákistán,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). „Kromě toho z Ruska dováží ve velkém hnojiva, což je pro obživu miliardy obyvatel naprosto zásadní.“

Podobně Brazílie nebo Jihoafrická republika mají s Ruskem obchodní vztahy, které nejsou rozhodující, ale jsou významné. JAR dokonce označila rozšiřování NATO za důvod, který měl Rusko k válce vyprovokovat.

Jediná fungující demokracie v arabském světě, Irák, se zase zdržela hlasování o rezoluci Valného shromáždění OSN, která ruskou invazi odsuzuje. Stejně tak Rusko neodsoudila druhá největší asijská demokracie – Indonésie.

Detailní pohled na asijské země ukazuje, že vylučování Ruska z mezinárodních společenství je tu vnímané spíše dvojznačně. Z pohledu východní Asie jde – zjednodušeně řečeno – o válku v zemi vzdálené tisíce kilometrů.

Americký politolog indického původu Fareed Zakaria upozorňuje, že „myšlenka velkého ideologického tažení proti autokraciím většinu rozvojových zemí znervózňuje. Mnoho z nich má silné ekonomické vazby na Čínu a je úzce spojeno s dalšími autokratickými režimy ve svém okolí“.

Jak zarámovat dnešní svět?

Současné rozdělení světa lze podle Zakarii chápat jako na země, které věří v mezinárodní řád založený na pravidlech, a na ty, které v něj nevěří. „Rusko se projevilo jako přední světový darebácký stát, který hodlá zaútočit na jádro tohoto řádu: normu, že hranice se nemění silou. Moskva se snaží vrátit do říše čisté mocenské politiky, v níž, slovy Thukydida, silní dělají, co mohou, a slabí strpí, co musí.“

Zakaria odkazuje na bývalého britského ministra zahraničí Davida Milibanda, který viděl rozdělení světa založené na dodržování mezinárodních pravidel jako mnohem rozmanitější než rozdělení demokracie versus autokracie.

Například Singapur není plnohodnotnou liberální demokracií, přesto důsledně podporuje mezinárodní normy a hodnoty. Na začátku ruské invaze se rozhodl – poprvé po více než 40 letech – připojit k mezinárodním sankcím, přestože je Rada bezpečnosti OSN kvůli ruskému vetu neuložila.

Evropská optika ve světě chybí

Prostému dělení světa na demokratický a nedemokratický se brání i Pavel Havlíček z AMO. „Nejen asijské, ale i země Latinské Ameriky vnímají válku na Ukrajině méně principiálně, zato více pragmaticky. V afrických zemích pak jsou cítit i dozvuky antipatií vůči dřívějším koloniálním velmocím. Z pohledu dříve kolonizovaných zemí může být vítané, že se Rusko snaží oslabit jejich vliv.“

X X X

Kde se více očkovalo, tam se méně umíralo, ukazují data ze světa. Jak je na tom Česko?

Země, ve kterých se lidé nechali více proočkovat vůči nemoci COVID-19, zaznamenaly v průměru menší počet zemřelých v souvislosti s koronavirem, ukazují data. Čeští odborníci si pochvalují, že se především loni povedlo masivně proočkovat rizikové skupiny před příchodem podzimní vlny varianty delta. Úřady však upozorňují, že další přeočkování bude zřejmě nutné na podzim.

Kvůli pandemii nemoci COVID-19 zemřelo v letech 2020 a 2021 skoro 15 milionů lidí, uvedla počátkem května v novém odhadu Světová zdravotnická organizace (WHO). Jde o skoro dvakrát vyšší číslo, než uvádějí oficiální statistiky, protože WHO do celkové bilance započítala nejen oběti koronaviru, ale i úmrtí v důsledku přetíženého zdravotnictví. Údaje vycházejí ze srovnání s průměrným počtem úmrtí v letech před příchodem pandemie.

 Slovenské ministerstvo zdravotnictví, které během celé pandemie zveřejňovalo přehledné grafiky ke covidu, se v té nejnovější věnuje právě srovnání zemí na základě míry očkování a počtu úmrtí souvisejících s nemocí COVID-19. Data vychází z webu Ourworldindata.

„Množství studií a dat ze zemí celého světa také opakovaně potvrzovaly účinnost a bezpečnost vakcín. Včasné zavedení vakcinace zabránilo celosvětově milionům úmrtí, na Slovensku zabránily vakcíny tisícům úmrtí. Tato grafika ukazuje, že celkový počet úmrtí na Covid byl od léta loňského roku výrazně nižší v zemích s vysokou mírou proočkovaností,“ uvádí resort na Facebooku.

Tento nepoměr se nejvíce ukazuje například u Bulharska či Bosny a Hercegoviny, naopak vysoce proočkované státy jako Portugalsko, Španělsko či Dánsko hlásí minimum obětí. Mezi hůře postižené země se řadí právě také Česká republika či Slovensko, které v rámci Evropy patří k méně proočkovaným. České analýzy nicméně dokládají, že očkování mnoha dalším úmrtím zabránilo.

Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ukázala, že v listopadu 2021, kdy se v České republice šířila varianta delta, očkování dvěma dávkami snížilo riziko nákazy u osob nad 65 let o zhruba 59 %, riziko hospitalizace o více než 76 % a léčbu na JIP o téměř 85 %. Letos v únoru, kdy se už šířila nakažlivější varianta omikron, která ale obecně způsobuje mírnější průběh, bylo riziko nákazy nižší o 50 %, hospitalizace téměř 87 % a JIP 89 %.

 Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška pomohla především vysoká proočkovanost seniorů při šíření varianty delta na podzim.

„Český národ hlasoval pro vakcinaci. Naprostá většina z nás se nechala naočkovat. Seniorní kategorie 70+ obyvatel se nechala proočkovat přes 90 procent. To je podle mě maximum dosažitelného. Tito lidé se chtějí nechat očkovat i další dávkou před podzimní vlnou, která určitě přijde,“ řekl v pátek před novináři. Doplnil, že pokud by Česko vloni na podzim zasáhla varianta delta bez proočkované populace, následky by byly tragické.

Očkováno proti covidu je asi 65 % populace včetně dětí, zhruba 75 % dospělých a přes 90 % seniorů nad 65 let. „Očkování určitě zachránilo mnoho životů,“ doplnil v pátek přednosta transplantačního centra IKEM Ondřej Viklický.

Česko chystá další očkovací kampaň

Odborníci očekávají příchod další vlny covidu letos na podzim. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je tak nutné, aby lidé absolvovali před jejím příchodem další dávku. Lidé, kteří o přeočkování v současné době uvažují, protože jim uplynula šestiměsíční lhůta po druhé dávce, podle Válka mohou počkat na podzim, aby měli před další vlnou vyšší protilátky. Chápe však, že především mladší lidé potřebují třetí dávku očkování kvůli cestování do některých zemí.

 Oproti tomu rizikoví pacienti by měli na dávku zajít na přelomu léta a podzimu, aby hladina protilátek začala stoupat koncem října a klesat až v únoru. „Na podzim nás zase čeká vlna a jakýkoliv rizikový pacient, pokud se nenechá naočkovat, tak riskuje obrovským způsobem, že ohrožuje svůj život,“ vysvětlil Válek na páteční tiskové konferenci. Dodal, že vláda připravuje na konec léta kampaň, která by měla především rizikové skupiny k očkování znovu motivovat.

Očkovat se zřejmě bude potřeba každoročně. „Museli jsme změnit schéma. Už nelze tvrdit, že po další dávce budeme mít vyhráno. Je zřejmé, že pokud virus nezmizí, a nevypadá, že by mizel, tak každý podzim se budeme muset očkovat. Jednou ten virus bude agresivnější, jindy bude méně závažnější. Ale dokud tady bude, bude to nejzávažnější respirační nemoc,“ dodal ministr zdravotnictví.

X X X

Šéf Správy úložišť jaderného odpadu Prachař ve vazbě

Policie ve středu obvinila Jana Prachaře, šéfa Správy úložišť radioaktivního odpadu v souvislosti s veřejnými zakázkami. Podle informací serveru Seznam Zprávy je Prachař ve vazbě.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) to nepřímo potvrdil, když na twitteru napsal, že u Prachaře „nastaly pracovní překážky pro výkon jeho funkce“. Řízením SÚRAO proto dočasně pověřil svého náměstka pro jadernou energetiku Tomáše Ehlera.

Na straně ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) JUDr. Jana Prachaře nastaly pracovní překážky pro výkon jeho funkce. Řízením SÚRAO jsem proto dočasně pověřil svého náměstka pro jadernou energetiku PhDr. Tomáše Ehlera, MBA.

Policie v pondělí kvůli zakázkám Správy radioaktivních odpadů obvinila 5 lidí a jednu firmu v souvislosti se zjednáním výhody při zadání veřejné zakázky. Při prokázání viny hrozí obžalovaným až osmi letý trest.

Detektivové v pondělí provedli sérii domovních prohlídek, mimo jiné právě v sídle státní Správy úložišť radioaktivních odpadů v pražské Dlážděné ulici. Podle Seznam Zpráv byli policisté také v pražské společnosti GS Geotechnika, jež pro Správu úložišť radioaktivních odpadů dlouhodobě pracuje. Obvinění si podle serveru vyslechla i obchodní ředitelka této firmy Lucie Bohátková. Jména ostatních obvněných se zatím nepodařilo ověřit.

Společnosti SG Geotechnika a Inset předloni uspěly podle Seznam Zprávy v tendru za 33 milionů korun na komplex podzemních měření a analýzy v Bukově na Vysočině. Stát tam má v hloubce 550 metrů testovací pracoviště. Poznatky expertů o chování okolních hornin poslouží při budování finálního skladu jaderného odpadu.

Vítězové měli v soutěži jen jednoho konkurenta – sdružení firem kolem brněnské společnosti Geotest. Šéf firmy Lubomír Klimek uvedl, že průběh tendru nebyl úplně obvyklý – například nebylo ze zadání soutěže jasné, jaké práce vlastně správa úložišť požaduje. „Od jiných zadavatelů jsme zvyklí, že tyhle činnosti bývají přesně specifikované,“ řekl Klimek serveru.

SÚRAO se stará o bezpečné ukládání radioaktivních odpadů, provozuje jejich úložiště a podílí se na přípravě hlubinného úložiště jaderného odpadu. Ministerstvo průmyslu a obchodu zřídilo správu úložišť v roce 1997, od roku 2001 je SÚRAO organizační složkou státu.

X X X

Fotbalový šéf Příbrami Starka leží v umělém spánku v zahraniční nemocnici

Prezident příbramského fotbalového klubu 1. FK Příbram Jaroslav Starka je v nemocnici mimo Českou republiku s blíže nespecifikovanými obtížemi. „Ano, je hospitalizován v zahraničí, více to nebudu komentovat. Funkce prezidenta klubu je nadále na něm,“ uvedl ve středu pro MF DNES majitel klubu a Starkův syn Jan Starka.

„Pana Starku postihl při dovolené na Kanárských ostrovech oboustranný zápal plic a byl hospitalizován v místní nemocnici,“ prozradil jeden z mládežnických trenérů FK Příbram, který si nepřál zveřejnit své jméno. „Aby si jeho organismus odpočinul, je podle mých informací udržován v umělém spánku,“ dodal muž obeznámený se situací.

Nyní šestašedesátiletý Starka například v únoru 2011 bojoval několik dní o život na příbramské jednotce intenzivní péče. Lékaři ho museli na dva týdny uvést do umělého spánku. Na vině byla Starkova těžká cukrovka, která se spojila s virem prasečí chřipky, k tomu se přidal oboustranný zápal plic a nakonec došlo k selhání ledvin. Stav se zlepšil až po pěti týdnech, kdy byl Starka připoután na lůžku.

„Byl v umělém spánku. I když ještě není úplně v pořádku, je na tom o hodně líp než před pár týdny. Komunikuje. Doufám, že se brzy uzdraví úplně,“ uvedl tehdy syn Jan Starka pro deník Blesk.

V dubnu 2020 Starka havaroval na kole a po ošklivém pádu skončil v nemocnici. „Jak jsem starej, tak jsem blbej. Ani nevím, jak se to stalo, byl to mžik. Asi jsem zrovna nedával pozor a už jsem byl na zemi,“ řekl tehdy serveru Sport.cz. Kromě mnoha modřin měl zlomené zápěstí a dostal sádru. „Lékaři teď vyhodnocují, jestli budou zápěstí operovat. Jsem rád, že vůbec chodím,“ dodal.

„Kolikrát si říkám, že se na to vykašlu. Ale máme dobrou mládež a lidi okolo, bylo by škoda o to přijít. Tak co vám na to mám říct? Musíme věřit v lepší zítřky,“ odpověděl Starka v srpnu 2020 v rozhovoru pro iDNES.cz na otázku, co by se muselo stát, aby s fotbalem v Příbrami praštil.

Nyní šestašedesátiletý Jaroslav Starka začínal jako vrcholný fotbalový funkcionář ve Viktorii Žižkov. Brzy se ale přestěhoval do Příbrami, kam se mu podařilo v roce 1997 přesunout slavnou značku Dukla Praha, kterou koupil od podnikatele Bohumíra Ďurička.

V prvních letech také jeho klub nastupoval pod názvem Dukla Příbram, než se z něj stala FK Marila Příbram, podle titulárního sponzora. „Firma Marila zajišťovala přes padesát procent našeho rozpočtu,“ vysvětloval Starka.

Na přelomu tisíciletí prožíval klub své nejlepší časy. V nejvyšší české soutěži dokázal obsadit i čtvrté místo a v Evropě si zahrál velké zápasy s anglickou Aston Villou či francouzským Sedanem. Dorazila i rekordní návštěva přes deset tisíc diváků.

Starka tehdy i ve fotbalovém prostředí spolupracoval s dalšími kontroverzními podnikateli, třeba s Františkem Mrázkem či Janem Gottwaldem, s nímž také v roce 2002 uskutečnil legendární transfer, když z Drnovic do Příbrami najednou přestoupilo devět fotbalistů.

„Netvrdím, že jsem čistý, morální a charakterní. Nejsem zase takový neviňátko, ale chráním si jenom svoje,“ reagoval Starka v rozhovoru na dotaz, zda si příbramský fotbal v minulosti pomáhal i nekalými praktikami.

Každopádně zápasy na příbramském stadionu vypadaly často „podezřele“, rozhodčí domácímu klubu určitě neškodili. Proslulé jsou i „mimosportovní“ průšvihy sudích během zápasů Na Litavce. Výstupy opilého rozhodčího Marka Pilného, či u tyčky močícího Jiřího Jecha v přímém televizním přenosu.

Příbram ale také ve své mládežnické akademii vychovala spoustu špičkových hráčů, z jejichž prodeje v posledních letech Starka klub živil. Třeba Antonín Barák, Václav Černý či Aleš Matějů patří k aktuálním českým reprezentantům.

V posledních letech je jako majitel klubu uváděn Jan Starka, syn Jaroslava Starky. Boss ale zůstává stejný. A přiznává ekonomické problémy. „Situace není dobrá, některé hráče s vyššími smlouvami budeme muset pustit,“ sděloval Jaroslav Starka před několika měsíci.

Příbram nyní po sestupu z nejvyšší soutěže figuruje ve druhé lize a spekuluje se i o tom, že je celý klub nabízen na prodej.

X X X

 Péči o adenomy zajistí nové centrum excelence

 Pro léčbu poměrně častých mozkových nádorů se spojila dvě klinická pracoviště 1. lékařské fakulty – Neurochirurgická a neuroonkologická klinika v Ústřední vojenské nemocnici a III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu ve Všeobecné fakultní nemocnici. Společné centrum umožní, aby na multidisciplinární péči o pacienty s adenomy hypofýzy spolupracovali zkušení neurochirurgové spolu s neuroendokrinology a dalšími specialisty.

„Centrum excelence pro léčbu nádorů hypofýzy vzniklo po dlouhodobém úsilí v dubnu letošního roku. Jsme nadšeni, že se 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy spojila s Ústřední vojenskou nemocnicí – Fakultní vojenskou nemocnicí Praha a s Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze ve společné snaze podpořit další rozvoj péče o vzácné nemoci, v tomto případě o adenomy hypofýzy. V České republice se nyní provádí ročně cca 300 operací tohoto onemocnění na 11 pracovištích, přičemž přes 40 procent těchto výkonů se uskutečňuje na naší klinice. Centralizaci podporují jak endokrinologové pečující o pacienty s adenomy hypofýzy, tak samotní pacienti a pacientské organizace,“ přibližuje přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN prof. David Netuka.

K přesnému určení diagnózy je nezbytné vyšetření endokrinologickým pracovištěm. Proto je nedílnou součástí nového centra III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN. „Klinika se od svého založení v roce 1945 věnuje endokrinologii v celé šíři a je největší endokrinologicky zaměřenou klinikou v České republice. Zejména neuroendokrinologie patří mezi její tradiční a hlavní specializace a je v této oblasti předním pracovištěm v Evropě a na světě. Kromě toho je schopna zajistit komplexní interní a mezioborovou péči o nejkomplikovanější pacienty. Obdobně je Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN největším pracovištěm věnujícím se mnoho desítek let chirurgii oblasti hypofýzy a operují zde nejvíce adenomů hypofýzy v ČR s výsledky na nejvyšší světové úrovni. Je proto logické, že právě tato dvě pracoviště jsou základními stavebními kameny nově konstituovaného Centra excelence pro léčbu nádorů hypofýzy 1. LF UK,“ vysvětluje přednosta III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN prof. Michal Kršek.

Výuka medicíny pro otevřené hlavy

„Posláním Centra excelence pro léčbu nádorů hypofýzy je vedle poskytování komplexní péče také organizace vzdělávacích kurzů a seminářů, včetně konzultací léčby v rámci odborných konzultačních seminářů. Centrum a jeho odborníci se zároveň stávají zárukou vysoce kvalitní vysokoškolské medicínské výuky, která nabízí našim studentům nahlédnout pod ruce lékařům během velmi složité operativy mozku,“ pochvaluje si děkan 1. LF UK prof. Martin Vokurka.

„Pravidelné setkávání týmu specialistů věnujících se pacientům s komplikovanými diagnózami na indikačních a vzdělávacích seminářích jsou dnes již standardem v řadě oborů. Jsme proto rádi, že se nám založením centra pro nádory hypofýzy podařilo tuto spolupráci formálně ustanovit. Cílem centra je kromě zlepšování péče o pacienty s onemocněními hypofýzy i působení v oblasti postgraduálního vzdělávání. Jak mi jednou řekl profesor Trainer, moderní špičková zdravotní péče nemůže být postavena na jednotlivcích požívajících až božskou úctu, ale na sehraném týmu,“ dodává MUDr. Mikuláš Kosák z Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN, která je jedním ze spolupracujících pracovišť.

Národní i světová spolupráce jako významný benefit
Pro optimální léčbu je zásadní multioborová spolupráce, proto Centrum dále spolupracuje například s Radiodiagnostickou klinikou 1. LF UK a VFN, Radiodiagnostickým oddělením ÚVN, očními klinikami ÚVN i VFN, Ústavem radiační terapie ÚVN, Oddělením stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce a dalšími specializovanými pracovišti. Samozřejmostí je obousměrná spolupráce s ošetřujícími endokrinology, neurology, očními lékaři a všemi dalšími, kteří se starají o pacienty se selárními lézemi.

O významu nového centra svědčí také vysoká úroveň mezinárodní spolupráce. V souvislosti se vznikem centra se do Ústřední vojenské nemocnice sjeli mimořádní hosté. Na semináři se sešli prof. John Kopchick z univerzity v americkém Ohiu, objevitel pegvisomantu, nejúčinnějšího léku na akromegalii, celosvětově uznávaný odborník na onemocnění hypofýzy prof. Peter Trainer z univerzity v Manchesteru, který se ve své přednášce věnoval nově vyvíjeným lékům na Cushingovu nemoc a akromegalii. Přednášel také přední evropský odborník na radiochirurgii nádorů centrálního nervového systému prof. Alexander Muacevic z Evropského radiochirurgického centra v Mnichově. Doc. Roman Liščák z Nemocnice na Homolce se věnoval tématu radiochirurgie a adenomy hypofýzy. Přednáškový blok završil přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN prof. David Netuka prezentací tématu centrové péče a novinek v neurochirurgické péči o pacienty s adenomy hypofýzy.

„Věřím, že Centrum přispěje k dalšímu zvyšování kvality péče o pacienty s tumory hypofýzy a bude patřit k předním, prestižním světovým pracovištím jak po stránce léčebně-preventivní, tak po stránce vědecké. Osobně se velmi těším na rozvíjení multidisciplinární spolupráce a přeji centru hodně úspěchů do dalších let,“ uzavírá prof. Kršek. Mgr. Jitka Zinke, vedoucí odboru komunikace a propagace

X X X

Podnikatel Kočka čelí obžalobě za vydírání podnikatele, hrozí mu 10 let vězení

Státní zastupitelství pro Prahu 4 podalo obžalobu na tři lidi, kteří podle policie napadli sedmapadesátiletého muže a nutili ho k převodu firmy. Mezi obžalovanými je podle dřívějších informací i pražský podnikatel Jan Kočka. Žalobce viní muže z vydírání, jednoho z nich i z ublížení na zdraví.

 O podání obžaloby v úterý informoval mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Trojice podle Cimbaly nutila muže k převodu společnosti. „Jeden z obviněných poškozeného též opakovaně udeřil, čímž mu ublížil na zdraví,“ uvedl mluvčí. Další z obviněných pak podle něj dal muži před obličej ostří odlamovacího nože.

Podle dřívějšího vyjádření státního zástupce Tomáše Sani musel muž po útoku vyhledat ošetření, ale nebyl hospitalizovaný. Dva z obviněných byli kvůli případu po určitou dobu ve vazbě. Kočkův advokát Vlastimil Rampula loni v červenci uvedl, že jeho klient považuje obvinění za nesmyslné.

Policie stíhá Kočku spolu s dalšími 25 lidmi a čtyřmi firmami také z daňového úniku. Podle detektivů pomocí fiktivních faktur připravili stát na daních zhruba o 150 milionů korun. Kauzu od března projednává pražský městský soud.

Rodina Kočkových proslula mimo jiné pořádáním Matějských poutí na holešovickém Výstavišti. Bratra Jana Kočky zastřelil v roce 2008 v pražské restauraci Monarch Bohumír Ďuričko, kterého soud poslal na 12,5 roku do vězení. Syn Jana Kočky v roce 2018 tragicky zahynul při dopravní nehodě, kde se jeho automobil čelně střetl v protisměru s projíždějícím vozidlem.

 X X X

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.

 Oproti katolickým křtům, jejichž počet se v roce 2021 již vrátil téměř na předpandemickou úroveň, je nárůst počtu církevních svateb v loňském roce opatrnější. Nárůst je zde pozvolnější, odkládání patrně dlouhodobější a návrat na předpandemickou úroveň se proto očekává až v roce 2022, případně v dalších letech. Počty aktuálně probíhajících příprav na manželství však naznačují, že se i církevní svatby mohou na předpandemickou úroveň vrátit. Po počátečním útlumu se v řadě farností již v roce 2021 podařilo přípravy snoubenců na svátost manželství obnovit, i když ne zcela v takovém rozsahu jako před začátkem pandemie. V roce 2022 se přípravy konají opět zcela bez omezení, proto očekáváme v následujících letech návrat na předpandemická čísla. I když jde o nárůst pozvolný, je výraznější než u počtu svateb civilních.

„V případě církevních sňatků mají snoubenci větší touhu svatbu tolik neodkládat, proto je návrat k původním počtům po COVIDu rychlejší než v případě svateb civilních. Uzavřít svátost manželství představuje pro snoubence zásadní zlom v jejich životě, proto se jejich odkládání zastavilo a počty katolických svateb začaly stoupat rychleji,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.

Motivace k uzavření sňatku je mezi křesťany daleko větší. Na příkladu svatebního slibu to vysvětluje P. Michal Němeček z farnosti sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. „Na úřadě se svatba odehraje tak, že se politický zástupce obce ptá: ‚Berete si zde přítomnou…?‘ V církevním sňatku nikomu nikdo nic nebere. Naopak – dává a přijímá. V těch pár slovech je radikální rozdíl. Tváří tvář Bohu, na místě, kde lidé po staletí prožívají nejdůležitější okamžiky života od narození po smrt, se snoubenci vzájemně darují jeden druhému.“

Počty svateb v ČR celkově od roku 2014 meziročně rostou. Pandemie COVID 19 způsobila v tomto trendu zvrat a v roce 2020 došlo k výraznému propadu počtu svateb, a to jak církevních, tak civilních. Jedná se o logický důsledek epidemiologických omezení, v jejichž důsledku došlo k zastavení všech společenských akcí, svatby nevyjímaje. Zejména svatby, jejichž součástí měly být velké oslavy, čelily omezením i v roce 2021. Proto je nárůst k původním číslům v tomto roce pozvolný a řada snoubenců s plánováním svatby ještě čeká. Také přípravy na katolické svatby se obnovují postupně. Kromě toho vstupují aktuálně na sňatkový trh slabší populační ročníky z druhé poloviny devadesátých let a tak je možné, že rekordní počty nejen katolických svateb ze závěru minulé dekády (až 55 tis. svateb ročně), které se uzavíraly před pandemií, nebudou v blízké budoucnosti překonány. CSILIc. Monika Klimentová,
vedoucí tiskového střediska

X X X

Auto klub Markéta Praha při PSK Olymp představil divoké karty pro SGP a SGP2

Poslední květnový víkend se v prostorách pražské Markéty uskuteční závody SGP a SGP2. Závody se uskuteční pod patronátem nového promotéra Discovery Sport Events, který fanouškům levých zatáček přinese zcela nový formát, novou fanzónu, bohatý doprovodný program a obrovskou show. Na startu nebudou chybět ani čeští závodníci. Závod SGP2 se navíc zapíše do historie plochodrážního sportu!

Kvalifikační kola do MS juniorů

O víkendu 7. a 8. května se konala tři kvalifikační kola do Mistrovství světa juniorů do 21 let (SGP2). Pro české jezdce to byly velmi zdařilé závody, tři pražští junioři se probojovali do finálových závodů. Z Gislaved ve Švédsku postoupil vítězný Jan Kvěch, z Daugavpilsu Daniel Klíma, který dojel na druhém místě a ve slovinském Kršku byl Petr Chlupáč čtvrtý. V Kršku na startovní listině figurovala další tři jména – Bruno Belan, který skončil třináctý, a náhradníci Jakub Exler a Michal Baštecký.

Divoká karta pro SGP2 v Praze

Postupem tří českých jezdců musel pořadatel závodu a místní promotér – Auto klub Markéta – spolu s Autoklubem České republiky rozhodnout o divoké kartě pro pražský závod. Po diskuzi bylo rozhodnuto, že vestu číslo 16 obleče Němka Celina Liebmannová.

Proč právě ona? „Česká republika má již tři nejlepší jezdce U21 ve finálové sérii SGP2. Proto jsme se spolu s Autoklubem České republiky rozhodli dát příležitost jezdcům z jiných federací. Nová éra SGP2 začíná v Praze a chceme podpořit tento milník historie ploché dráhy něčím výjimečným a unikátním. Rádi bychom do tohoto šampionátu vůbec poprvé nominovali závodnici. Divokou kartu obdrží Celina Liebmannová z Německa. Tento důležitý krok pro posílení postavení žen v plochodrážních sportech je významný a Česká republika je velmi poctěna, že může být součástí nové éry série Speedway Grand Prix,“ vysvětlil Pavel Ondrašík, manažer závodů Auto klubu Markéta.

„Mezinárodní motocyklová federace FIM a Autoklub České republiky podporují zapojení žen do motorsportu, proto jsme se rozhodli udělit divokou kartu jí. Je to nadějná jezdkyně, nedostala kartu jen proto, že je žena. Kvalitativně určitě má na to poměřit se s konkurencí v této úrovni,“ přiblížil Jan Šťovíček, prezident Autoklubu České republiky a člen Představenstva Mezinárodní motocyklové federace FIM. „Jsme rádi, že můžeme vyjít vstříc i našim přátelům z Německá federace motoristického sportu DMSB, kteří odvádějí také skvělou práci v ploché dráze, a to nese výsledky právě v produkci takto kvalitních jezdců a jezdkyň. Věříme, že to přivede do Prahy i německé fanoušky ploché dráhy,“ doplnil Jan Šťovíček.

Pozice náhradníků budou patřit Matouši Kameníkovi se sedmnáctkou a Bruno Belanovi s osmnáctkou.

Divoká karta pro SGP v Praze

Jak většina fanoušků ploché dráhy očekávala, se i stalo. Jan Kvěch bude znovu divokou kartou pro letošní FIM Speedway Grand Prix of Czech Republic. „Honza podává stabilně dobré výkony, v loňském roce ukázal v závodě velkou bojovnost a držel se velmi dobře se světovou špičkou,“ zdůvodnil nominaci Tomáš Topinka, ředitel závodů SGP.

„Byla to jasná volba. Jan Kvěch už dnes patří mezi naše nejlepší jezdce a je nejperspektivnějším českým talentem pro permanentní účast ve světovém šampionátu. Už vloni ukázal, že na SGP má, věřím, že letos bude sahat po finále,“ dodal Jan Šťovíček.

„Děkuji za šanci získat ve druhém roce v pořadí divokou kartu na SGP. Budu čerpat z loňských zkušeností a chyb, které jsem jako jezdec udělal. Jdu do toho znovu naplno a budu chtít zajet nějaký dobrý výsledek,“ prozradil reprezentant Jan Kvěch, který se napřímo kvalifikoval i do závodu SGP2. „Mám dobrý pocit z kvalifikačních jízd, které byly hodně vyrovnané. Nebyl tam nikdo, kdo by hned věděl, že je postupující. Co se týče závodnice na divokou kartu z Německa, tak ji znám z juniorských závodů. Několik jsme jich spolu jeli. Myslím si, že to je dobře. Je to historicky poprvé, kdy bude ve finále žena.“

Náhradnické posty budou patřit Danielu Klímovi (č. 17) a Petru Chlupáčovi (18). Juniorské trio tak budou mít čeští fanoušci možnost vidět v oba dny, protože v pátek se po zdařilých kvalifikací nominovali do seriálu jako stálí jezdci. Ing. Eliška Rybenská, DiS.

X X X

Finále poháru: Slovácko přejelo Spartu a poprvé slaví. Těžkooděnci hlídali trávník

Fotbalisté Slovácka zvítězili ve finále domácího poháru MOL Cupu nad pražskou Spartou 3:1 a získali první velkou trofej v klubové historii. Všechny branky padly v Uherském Hradiště už v úvodním dějství. Domácí Slovácko poslal v 11. minutě do vedení z penalty Václav Jurečka a ve 33. minutě zvýšil Petr Reinberk. Tři minuty před pauzou snížil Dávid Hancko, ale hned za minutu se podruhé v utkání trefil Reinberk.

Finále se mělo odehrát už před 14 dny, ale kvůli průtrži mračen a nezpůsobilému terénu bylo odloženo a uskutečnilo se až po víkendovém konci ligové sezony. Na stadionu Slovácka se hrálo proto, že bylo ke dni semifinále hůře postaveným týmem v tabulce koeficientů poháru za roky 2017 až 2021.

 Slovácko zvítězilo ve finále MOL Cupu na třetí pokus, v letech 2005 a 2009 ve finále neuspělo. Sparta nenavázala na předloňský triumf a marně usilovala o rekordní osmé prvenství v poháru v samostatné historii. Letenští pod vedením dočasného trenéra Michala Horňáka, který před devíti dny nahradil Pavla Vrbu, nedokázali napravit dojem z nepovedené ligové sezony, v níž obsadili třetí místo. Slovácko skončilo v nejvyšší soutěži čtvrté.

Oba celky měly již před finále definitivu startu v kvalifikaci evropských pohárů. Vítězné Slovácko si zajistilo účast ve 3. předkole Evropské konferenční ligy a za určitých okolností může poskočit do 3. předkola kvalitnější Evropské ligy. Spartu čeká 2. předkolo Evropské konferenční ligy. Slovácko porazilo Pražany potřetí ze čtyř soutěžních zápasů v této sezoně, na podzim v lize ji doma deklasovalo 4:0 a před týdnem zvítězilo na Letné.

Dočkal ukončil kariéru, poslední zápas si nezahrál

Zatímco Slovácko nastoupilo se všemi hlavními oporami, sparťanský trenér Horňák překvapil. V základní sestavě chyběli zkušení kapitán Dočkal, který po zápase ukončil kariéru, Pavelka či Sáček a šanci dostali mladíci Karabec, Souček a Suchomel.

Posledně jmenovaný prožil nepovedený vstup do utkání. Po Reinberkově centru Suchomel ve vápně podle rozhodčího Szikszaye fauloval unikajícího Kalabišku a se 17 góly druhý nejlepší střelec uplynulé ligové sezony Jurečka z penalty v 11. minutě nezaváhal. Brankář Heča, jenž v minulosti působil ve Slovácku, zvolil špatnou stranu.

 Odpovědět mohl Krejčí mladší, ale gólman Nguyen jeho střelu vyrazil. V 19. minutě si naběhl za obranu domácí Jurečka a za již překonaným Hečou odvrátil před čárou Vitík. Na opačné straně po Hložkově zblokované ráně hosté marně reklamovali ruku ve vápně.

Ve 33. minutě tým z Uherského Hradiště zvýšil. Havlík z velmi nadějné pozice z přímého kopu trefil jen zeď, ale následně vrátil centrem míč do vápna, Hofmann ho prodloužil na zadní tyč a nehlídaný Reinberk procpal míč hlavičku přes Heču do sítě. Nespokojení hostující fanoušci zaházeli trávník světlicemi a skandovali pokřiky proti klubovému vedení.

Letenští se na chvíli vrátili do zápasu ve 42. minutě. Domácí odvrátili centr jen těsně za vápno, odkud napřáhl stoper Hancko a povedenou střelou s pomocí břevna snížil. Sparťané ale hned za minutu znovu inkasovali. Po rozehrávce a Jurečkově přiťuknutí zůstal těsně za vápnem nepokrytý Reinberk a přesným pokusem k tyči nedal Hečovi šanci. Dvaatřicetiletý krajní bek potřetí v kariéře skóroval dvakrát v jednom soutěžním duelu.

Reinberk kvůli zranění už do druhé půle nezasáhl a přepustil místo Tomičovi. Sparťanský trenér Horňák střídal hned dvakrát a místo nevýrazných Karabce se Součkem nasadil Haraslína se Sáčkem. Ve 48. minutě mohl snížit Krejčí mladší, ale hlavičkou těsně minul. Na druhé straně zachránil hosty Heča proti Ciciliovi.

Horňák poslal v polovině druhého dějství na trávník Dočkala, ale Letenští se nemohli dostat k tlaku, natož k šancím. Naopak v 69. minutě mohl definitivně rozhodnout Kalabiška, Heču ale ze strany nepřekonal. O chvíli později hřiště obstoupili policejní těžkooděnci se psy, zhruba po pěti minutách se ale stáhli. Pražané dohrávali v křeči a na zdramatizování závěru už neměli.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.