Válka Západu na Ukrajině rozdělila lidi světa. Policie Ukrajiny rozhání bitky mládeže. Protesty v Německu proti uprchlíkům

Jedna část zemí podporuje Ukrajinu, druhá je naopak pro posílení vztahů s Ruskem, ukazuje průzkum Evropské rady pro zahraniční vztahy. Čína, Turecko a Indie. Proti nim Evropská unie, Velká Británie a Spojené státy. Svět se rozdělil ve vnímání již rok trvající ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco první tři země chtějí rychlý konec války i za cenu ukrajinské ztráty území, Západ naopak prosazuje opětovnou kontrolu napadeného státu nad svojí zemí i za cenu dlouhodobějšího konfliktu.

Nejde o jediný zásadní rozdíl ve vnímání války mezi těmito dvěma skupinami. A není se čemu divit. Právě tři asijské státy jsou v současné době největším cílem ruského exportu. Využívají například nižších cen ropy, které jsou důsledkem evropských sankcí.

Kdo profituje z evropských sankcí

Když EU zavřela dveře ruským dodávkám ropy, udělala tím službu přinejmenším dvěma velmocím. Ruská ropa vytěžená v arktické oblasti našla domov v Číně a Indii, které si nepopulární zboží navíc dopřávají s výraznými slevami.

Ruská ropa našla domov. Čína a Indie si užívají éru evropských sankcí

Čína, Indie a Turecko jsou – v tomto pořadí – největšími importéry z Ruska. Tyto státy navíc podle Observatory of Economic Complexity (OEC) objem dovozu ze země, která začala největší konflikt na území Evropy od konce 2. světové války, nadále dlouhodobě zvyšují.

Podpora Ruska i averze vůči USA

Peníze ale nejsou jedinou motivací pro přinejmenším shovívavější přístup k agresi vůči Ukrajině. „Hrají tu roli dva důvody – ideologická afinita (blízkost, spřízněnost – pozn. red.) vůči Rusku, s nímž Čína sdílí stejný pohled na mezinárodní uspořádání a Spojené státy, a politický kalkul,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Ivana Karásková, analytička pro Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO).

„Čína vyčkává, jak konflikt dopadne a jaké příležitosti pro ni různé scénáře vývoje konfliktu mohou mít. Momentálně je pro ni výhodné podporovat Rusko, které odklání pozornost Západu od Číny, ale zase Putina nepodporovat příliš, aby neprovokovala Západ k odvetné akci, například pomocí sekundárních sankcí na své banky,“ upřesňuje.

Odpovídají tomu i výsledky průzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR). Vyplývá z nich, že téměř polovina (44 %) oslovených Číňanů Rusko považuje za nezbytného partnera své země, dalších 35 procent pak za spojence. V Indii bere Rusko jako spojence 51 procent populace. Naopak ve Spojených státech je to každý dvacátý člověk.

Podle Karáskové Čína v době trvání konfliktu hraje roli neutrálního aktéra a přichází s obecnými mírovými plány. „Západ to nepřesvědčí, ale Čína cílí svými iniciativami na země globálního jihu, pro které je ukrajinská válka vzdálený problém a řeší spíše následky ve formě nedostatku některých komodit,“ dodává odbornice.

Analytik AMO Pavel Havlíček doplňuje, že u všech skloňovaných států jde o specifickou motivaci mísící geopolitické zájmy s těmi ekonomickými a strategickými. „Čína je v tom ohledu rozhodně nejdále, pokud uvážíme její spory a rivalitu se Spojenými státy a asertivitu, se kterou vystupuje proti Západu a NATO,“ řekl Seznam Zprávám.

„Oproti tomu v případě Indie hraje větší roli závislost na ruských dodávkách hnojiv a také zbraní v rámci připravenosti na potenciální konflikt s Pákistánem.“ Mimochodem právě u Indie se předpokládá, že její populace letos přeroste co do počtu tu čínskou.

„Proto by ani pro jednoho z těchto tří hráčů – možná do určité míry s výjimkou Turecka, které s Ruskem v některých ohledech a regionech také zápasí, ale ani pro další mezinárodní aktéry nebyl pád Ruska výhodný,“ vysvětluje Havlíček.

Turecká taktika „někde mezi“

Turecko je podle odborníka „dlouhodobě ambivalentní a špatně čitelný hráč, který balancuje mezi Západem a NATO na jedné a Ruskem a dalšími hráči na druhé straně ve hře o Blízký východ a jižní Kavkaz“.

Toto balancování Havlíček ukazuje na příkladu současné invaze. „Na jedné straně podporuje Ukrajinu, a to nejen v otázce Krymu, ale také bezpečnostní spolupráce. Na druhou stranu si Turecko nechává dveře otevřené i do Ruska, což dobře ukázala jeho specifická pozice ve vztahu k tzv. obilní dohodě, kterou Turecko s OSN v klíčovém rozměru dokázalo zprostředkovat.“ Pozice „někde mezi“ se proto u Turecka podle Havlíčka dá očekávat i nadále.

Odborník ale upozorňuje, že prosté rozdělení na Západ a Východ nefunguje. „Postoje vůči agresi zejména na straně globálního jihu jsou různorodé. Zejména mezi africkými státy, ale také Latinskou Amerikou, jejichž pozice postoje Západu nekopírují, ale také ukazují, že západní mainstream tam vůbec není jednoznačný.“

U regionů, na které se zaměřil průzkum ECFR, je ale rozdíl v přístupu zřetelný. Zatímco Západ obecně preferuje variantu, kdy Ukrajina získá zpět kompletně svá území i za cenu delších bojů a více obětí, v Indii a Turecku je pro brzký konec války větší procento populace než v samotném Rusku.

Průzkum také odhalil, že velká část lidí v Číně, Indii, Turecku i Rusku považuje své státní zřízení za to, které se nejvíce blíží demokracii. V Číně má tento názor 77 procent populace, v Indii 57 procent. Méně než poloviční důvěru ve svou demokracii mají v Turecku (36 %) a Rusku (20 %), stále však věří vlastní struktuře demokracie více než francouzské, britské nebo americké.

Podpora Ukrajiny jako ochrana dominance Západu

Největší podporu mezi respondenty měla u otázky, proč Spojené státy pomáhají Ukrajině, odpověď, že za tím je ochrana západní dominance. V Číně si to myslela téměř polovina respondentů, v Rusku více než každý třetí. Američané přitom berou podporu napadené země jako ochranu její demokracie.

Podobně dopadlo i vnímání motivace evropských států. Zde Rusko předpokládá snahu zachování západní dominance ještě více než v případě USA. Evropané naopak podporu berou jako ochranu vlastní bezpečnosti.

X X X

V  NĚMECKU  VELKÉ  PROTESTY  PROTI  UPRCHLÍKŮM

V Německu eskaloval protest proti uprchlíkům. Starostu chránila policie

 Zástupci místních občanů z historického města v Meklenbursku-Předním Pomořansku s ubytováním uprchlíků nesouhlasí, rozhodující slovo ale mělo okresní zastupitelstvo.

 V severoněmeckém městě Greifswald se v pondělí večer vyostřila demonstrace na protest proti plánovanému ubytování 500 uprchlíků. Policie musela před rozhněvanými lidmi bránit starostu a eskortovat ho do bezpečí.

Několik stovek demonstrantů se sešlo na neohlášené akci v městské části Ostsee, kde se plánuje výstavba ubytovacích zařízení. V nedaleké škole v té době probíhalo jednání místního zastupitelstva, kterého se krátce zúčastnil i starosta asi šedesátitisícového Greifswaldu Stefan Fassbinder ze strany Zelených.

Podle informací policie, na kterou se odvolává veřejnoprávní stanice NDR, chtělo vícero protestujících starostu napadnout, když budovu opouštěl. Policie musela vytvořit ochranný řetěz a zasáhnout obušky proti demonstrujícím, aby mohla Fassbindera odvést. Mezi demonstranty napočítali nejméně dvacet lidí z pravicově extremistické scény.

Na místo přišlo také asi 50 aktivistů vyjádřit podporu uprchlíkům. Někteří účastníci této protidemonstrace pokřikovali po protestujících, kteří pak jednoho aktivistu fyzicky napadli. Dalším střetům mezi oběma tábory policie zabránila.

Místní zastupitelé se na jednání vyslovili jednohlasně proti ubytování uprchlíků. „Na tomto místě ubytovnu nechceme,“ řekl předsedající Uwe Liedtke z opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU). Podle něj lidé v městské části chtějí pomoci uprchlíkům, nesouhlasí ale s umístěním a rozsahem ubytovny. Proti hromadným ubytovacím zařízením pro uprchlíky se v posledních měsících protestovalo i v jiných částech Německa:

Německé obce už nezvládají nápor uprchlíků. Závazek Merkelové se hroutí

Jejich názor však není rozhodující. Zastupitelstvo nadřízeného okresu Přední Pomořansko-Greifswald v pondělí těsnou většinou odsouhlasilo mimořádný návrh okresního úřadu na zřízení ubytování za zhruba devět milionů eur. Podle zemského rady Michaela Sacka (CDU), který stojí v čele okresu, zatím Greifswald přijal relativně málo uprchlíků.

X X X

Policie v největších ukrajinských městech rozháněla hromadné bitky mládeže

Úřady v největších ukrajinských městech – Kyjevu, Charkově a Lvovu – informovaly o masových shromážděních agresivně naladěných mladých vyznavačů subkultury Redan – někdy psáno Rjodan – s pepřovými spreji, boxery a dalšími nebezpečnými předměty u nákupních center, kde chystali rvačky se svými protivníky.

Policie v Kyjevě mladíky obklíčila a autobusy převezla na policejní velitelství, uvedla v pondělí agentura Unian. Analogické scény se podle ní odehrály i v Charkově, kde se ke rvačce chystaly více než dvě stovky mladých lidí.

„Policie zjistila totožnost 245 účastníků masové akce, z nichž 30 bylo zletilých. Mezi nezletilými bylo 149 chlapců a 66 dívek. Záznam byl uložen do databáze vyšetřovaných případů podle paragrafů o masových nepokojích a svedení nezletilých k protiprávní činnosti, za což hrozí až deset let odnětí svobody,“ uvedla v komuniké charkovská policie.

Ve Lvově podle Unian propukla masová rvačka u nákupního střediska, přestože na místě byla policie.

Maturitu by mělo na jaře skládat 430 ukrajinských studentů

 Policie ve Lvově a v Kyjevě se k událostem nevyjádřila. Podle charkovské policie byla celá akce dílem Ruska válčícího proti Ukrajině.

Obdobná shromáždění a rvačky se v závěru minulého týdne konaly i v ruských městech, jen v Moskvě policie zadržela podle ruských médií na 350 lidí, převážně nezletilých. Akce se konaly ale i v Petrohradu, Kursku, Novosibirsku a Kazani. Podle ruské redakce BBC se objevila obvinění, nepodložená žádnými důkazy, že masové rvačky ruské mládeže „provokuje“ ukrajinská tajná služba SBU.

Název subkultury na Ukrajině odkazuje na populární japonský komiks o zločinecké bandě, zvané také „Pavouci“. Dlouhovlasí vyznavači subkultury se právě k těmto členovcům hlásí prostřednictvím oděvu se zobrazením pavouků a číslovkou čtyři – a také se často dostávají do konfliktů s vrstevníky především z řad fotbalových fanoušků, s nimiž si domlouvají masové rvačky přes sociální sítě.

X X X

Rusko čelí útokům dronů, na jihu země vzplanulo skladiště ropy

V areálu ropného skladiště v jihoruském přístavním městě Tuapse v noci na úterý vypukl požár. Podle ruských médií se tak stalo v důsledku útoku bezpilotních letounů. Podle ruské redakce BBC incidenty s drony hlásí také další oblasti Ruska. Místní úřady ani společnost Rosněfť, které skladiště patří, se ke zprávám o možném útoku dronů dosud nevyjádřily.

 Požár v hospodářské budově vypukl kolem druhé hodiny ranní a zasáhl plochu 200 metrů čtverečních, po zhruba hodině se ho podařilo uhasit. Požár nevedl k žádným vážným následkům, uvedly místní úřady.

Telegramové kanály Astra a Baza s odvoláním na zprávy místních obyvatel napsaly, že areálem ropného skladiště v rozmezí několika vteřin otřásly dva výbuchy. Agentura RIA Novosti s odvoláním na záchranné služby sdělila, že v blízkosti ropného skladiště v Tuapse byl zaznamenán dron.

Telegramové kanály s odvoláním na vlastní zdroje dále tvrdí, že dva drony se pokusily zaútočit na areál ropného skladu, ale explodovaly „sto metrů od zásobníku ropy“ a poškodily budovu kotelny.

V noci na úterý oznámily ruské úřady nález trosek tří dronů v Belgorodu nedaleko hranic s Ukrajinou. „Nedošlo k žádným obětem na životech, ale vznikly škody: někde byla vyražena okna, někde lehce poškozena auta,“ uvedl gubernátor Vjačeslav Gladkov. Starosta Belgorodu Valentin Děmidov dodal, že jeden z dronů vletěl do okna bytu.

Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz v úterý ráno uvedl, že ukrajinský dron byl sestřelen nad Suražským okresem poblíž hranic s Běloruskem. Podle Bogomaze nezpůsobil žádné oběti ani škody.

 Šéf Adygejské oblasti Murat Kumpilov rovněž řekl, že kolem druhé hodiny ranní byl v této autonomní republice na jihu Ruska zaznamenán výbuch u obce Novyj. Podle Kumpilova tam spadl neidentifikovaný létající objekt. Záchranáři našli na místě dopadu dva krátery o průměru asi dva metry.

Dopoledne musel být dočasně přerušen letecký provoz nad druhým největším městem Petrohradem poté, co byl zpozorován neidentifikovaný létající objekt, uvedla RIA Novosti. Ruské ministerstvo obrany později oznámilo, že to bylo součástí cvičení protivzdušné obrany. V neděli byl podle běloruské opozice na letišti v Bělorusku poškozen dronem ruský vojenský letoun včasné výstrahy A-50.

X X X

V  PARLAMENTU   PROTESTY  PROTI  REFORMĚ  PENZÍ  FIALY

Opoziční hnutí ANO se pokusí zastavit snížení valorizace penzí, které chce v Poslanecké sněmovně prosadit vládní pětikoalice. Počínaje úterkem se tak čeká dlouhé celonoční jednání. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová už si ze symbolických i praktických důvodů donesla do Sněmovny spací pytel. „Myslím, že budou chtít vystoupit všichni naši poslanci,“ předpovídá.

Vláda chce prosadit krácení valorizace důchodů. V podstatě jde o tisícovku měsíčně. Podle stávajícího zákona by kabinet musel přidat v průměru 1 770 korun na valorizaci (za což bojuje ANO), ale plánuje přidání pouhých 760 korun po změně zákona.

X Nastíníte, jak bude vypadat nadcházející jednání Sněmovny?

Ráno budeme mít jednání klubu, kde budeme ještě ladit konkrétní kroky. Určitě se budeme snažit schůzi co nejvíce natahovat. A ano, natvrdo říkám, že z naší strany to budou obstrukce. My nechceme, aby tato novela prošla a aby byli důchodci kráceni na valorizaci. Právě je drtí inflace ještě daleko víc než ekonomicky činné obyvatele. Vláda pro ně dělá naprosté minimum. Navíc ten nárok na vyšší valorizaci už jim vznikl.

X Do Sněmovny už jste si přinesla spacák. Jak dlouhé jednání očekáváte?

To lze těžko odhadnout, očekávám ale, že to budou dny i noci. Pětikoalice v tomto směru nehodlá brát ohled ani na zaměstnance (Sněmovny, pozn. red.), vůči nimž to bude brutální. A půjde o porušení zákoníku práce.

My jsme přitom nikdy, když jsme vládli, nesáhli k tomu, aby byla noční jednání, právě s ohledem na zaměstnance Sněmovny. Pokud ale chce pětikoalice takto postupovat, tak očekávám, že to budou dny a noci.

 X Noční pauzy tedy neočekáváte?

Myslím si, že ne. Minulý týden v pátek za mnou přišel předseda poslaneckého klubu KDU–ČSL Marek Výborný a ptal se mě, jestli bychom se byli schopni dohodnout na nějakém počtu dní, třeba že by se jednalo tři dny a pak by se hlasovalo. Na což já jsem mu řekla, že na tom nejsme schopni se domluvit. Nám nejde o divadlo, nám jde o reálný výsledek – aby novela nebyla přijata.

X Máte představu, kolik poslanců ANO bude chtít vystoupit?

Myslím si, že všichni. Nám jde o reálný výsledek – aby novela nebyla přijata.

 X Koordinujete svůj postoj s opoziční SPD?

Ne, nekoordinujeme. My máme nějaký svůj scénář a máme také dostatek poslanců. Jediné, na čem se pokusíme s předsedou SPD domluvit, bude to, že bychom sloučili pauzy. Každý klub má dvě hodiny, tak aby měl každý alespoň trochu času se jet třeba domů převléknout, osprchovat se a tak.

X Aby novela začala platit, musí ve Sbírce zákonů vyjít nejpozději 21. března. Jak dlouho proto budete muset schůzovat, aby se přijetí novely zabránilo?

To je dobrá otázka. Nezapomínejme ale, že po Sněmovně novela půjde ještě do Senátu a pak k panu prezidentovi. Takže čím my to vydržíme déle, tím to pro pětikoalici bude těžší. Senát má sice, tuším, schůzi naplánovanou na 8. března, ale tam předpokládám, že ji když tak dokáže operativně posunout nebo přesunout.

X V pátek jste se s Karlem Havlíčkem potkali s prezidentem Petrem Pavlem. Jaký je váš odhad, jak se k případné změně valorizace postaví?


Prezident si vyslechl naše argumenty, že tady nehrozí žádné hospodářské škody, jak argumentuje vláda. Jediný důvod, proč se novela teď projednává ve stavu legislativní nouze, je ten, že ministr financí nedal do rozpočtu peníze na mimořádnou valorizaci. A to navzdory tomu, že na to byl upozorňován.

Navíc on sám už teď připouští, že na tu mimořádnou valorizaci mít v rozpočtu nakonec peníze bude. Takže já se v této souvislosti logicky ptám, kde jsou ty hrozící hospodářské škody, kvůli kterým to musí být projednáváno ve stavu legislativní nouze? I pan prezident byl k tomuto způsobu přijetí dost skeptický.

ANO hodlá podat stížnost k Ústavnímu soudu

X Vy se netajíte, že v případě schválení změny valorizace se obrátíte na Ústavní soud. Už pracujete na žalobě?


Zatím ne. Teď pracujeme zejména na tom, abychom protáhli jednání Sněmovny na co nejdelší dobu. Ale samozřejmě, případnou žalobu už konzultujeme s našimi experty na ústavní právo. Ústavní stížnost bezesporu podáme.

X Kdy se tedy na Ústavní soud obrátíte a kdy očekáváte, že by mohl rozhodnout? Ještě před červnovou valorizací?

To nedokážu odhadnout, kdy by mohl rozhodnout, ale podle mě by bylo záhodno, aby rozhodl co nejdříve. Kdyby přistoupil ke zrušení tohoto zákona, tak by bylo vyplacení důchodů v plné výši a možná i s nějakým odškodněním. Obávám se, že to by pro vládu byla taková ostuda, že já na jejich místě bych zvažovala, jestli mám ještě vůbec právo vládnout této zemi dál.

X Jaký bude postoj ANO, pokud vám dá Ústavní soud za pravdu a koaliční zákon shodí?

V podobné věci už Ústavní soud rozhodoval v roce 2011. Tehdy zrušil konsolidační balíček (ČSSD si u Ústavního soudu stěžovala na sociální škrty Nečasovy vlády – pozn. red.). Dal vládě rok na to, aby zjednala nápravu. Tady ale bude muset být okamžité plnění. Pokud by tedy Ústavní soud zákon zrušil, tak by podle mě vláda utrpěla takovou ránu, že by bylo jen velmi těžké se z ní vzpamatovat.

X X X

CENZURA   V  TELEVIZI  SLOVENSKA

Redaktorka slovenské televize do diskuze nepustila Ficova muže, vyhrožují jí smrtí

Redaktorce slovenského veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) Martě Jančkárové vyhrožují mučením a smrtí za to, že odmítla pustit do studia místopředsedu opoziční strany Směr-sociální demokracie Ľuboše Blahu, který do pořadu nebyl pozván. Výhružkami se zabývá Národní kriminální agentura (NAKA). Pět let po vraždě redaktora Jána Kuciaka se na Slovensku verbální útoky na novináře množí.

Trestní oznámení ve zmíněném případě podala RTVS, protože útoky vůči Jančkárové jsou údajně mimořádně vulgární a agresivní. „Neznámé osoby jí vyhrožují fyzickou likvidací, mučením, hromadným znásilněním, ublížením jejím rodinným příslušníkům,“ uvedlo vedení RTVS.

Jančkárová moderuje diskuzní pořad RTVS a v sobotu odmítla pustit do studia místopředsedu opoziční strany Směr-sociální demokracie Ľuboše Blahu, který je známý svými proruskými názory.

Na diskuzi nebyl pozván, chtěl ale v diskuzi s dočasně pověřeným ministrem obrany Jaroslavem Naděm (OLaNO) zastoupit místopředsedu zahraničního výboru slovenského parlamentu za Směr Mariána Kéryho. „Mluvčí strany změnu neohlásil, ani pana Kéryho neomluvil. Uplatňujeme proto princip prázdného křesla,“ řekla moderátorka v úvodu diskuzní relace.

 Fico mluví o cenzuře

Strana Směr expremiéra Roberta Fica označila postup RTVS za cenzuru. Fico řekl, že „půjde po krku“ generálnímu řediteli této veřejnoprávní instituce Ľuboši Machajovi. Ten podle Fica nedá prostor jiným než mainstreamovým názorům na válku na Ukrajině. RTVS přitom upozornila politiky, že také jejich chování může vyvolávat agresivní přístup části veřejnosti vůči novinářům.

Dočasně pověřený premiér Eduard Heger (OLaNO) obvinil Fica, že zastrašuje novináře. „Za jeho časů novináře z RTVS nezákonně vyhazovali a další odcházeli, protože nemohli svobodně dělat svou práci,“ upozornil Heger na sociální síti. „Váš mentální svět je nenávist, msta, diktátorství, uzurpování moci a neúcta ke svobodě,“ dodal premiér na adresu Fica.

Za Jančkárovou a RTVS se jednotně postavili šéfredaktoři slovenských médií. „Někteří politici dělají z novinářů terče. Svými vyjádřeními, v nichž označují novináře za zrádce a nepřátele národa, podněcují vůči nim nenávist,“ uvedli šéfredaktoři.

Denník N v této souvislosti konstatoval, že Směr před zářijovými předčasnými parlamentními volbami schválně vyvolává napětí ve společnosti. „Fico stupňuje zvrhlost svých činů a dělá tak promyšleně, protože věří, že ve zvlčilé slovenské společnosti to může fungovat. A opravdu může,“ napsal list.

X X X

Sedm mladíků ve Francouzské Guyaně se pokusilo vykrást četnickou stanici

Strážci zákona ve Francouzské Guyaně zadrželi při zátahu v lese sedm mladíků, kteří se zde skrývali poté, co se pokusili vykrást četnickou stanici, informovala agentura AFP s odvoláním na velitelství četníků ve francouzském zámořském území v Jižní Americe.

To o případu informovalo nyní, ale vlastní zločin se odehrál ještě minulý týden, v noci ze čtvrtka na pátek, kdy mladíci pronikli do areálu četnických kasáren v Matoury, což je předměstí správního střediska Cayenne. „Přišli lesem, který je za stanicí, a přelezli přes plot,“ řekl velitel četnictva v Guyaně generál Jean-Christophe Sintive.

Mladíci se pak pokoušeli dostat do garáže, kde se nalézá mimo jiné několik skútrů zabavených kvůli různým přestupkům. Ale mladíci při svém počínání nadělali hluk a také spustili poplašné zařízení, takže vzápětí byli na místě i četníci. Podezřelí se dali na útěk a schovali se v lese, odkud na lup přišli.

Četníci podle generála celou oblast nejprve uzavřeli, než ji s příchodem denního světla a posil prohledali, a to i za pomoci vycvičených psů a vrtulníku, a tak zakrátko všechny podezřelé dopadli. Mladíky čeká příští měsíc soud a hrozí jim trest za pokus o krádež za přitěžujících okolností v podobě noci a spolčení.

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.