Mrtví včetně dítěte a až 80 zraněných. Útočník v Magdeburku jel 400 metrů davem. Řidič na vánočním trhu v německém Magdeburgu najel do davu. Policie ho podle DPA zadržela. Pachatel zabil nejméně dva lidi, uvedl sasko-anhaltský premiér. Při útoku zranil 68 lidí, z toho patnáct těžce. Policie uzavřela okolí vánočního trhu. V autě našla zařízení, které by mohlo explodovat.

Řidič na vánočním trhu v německém Magdeburgu najel v pátek večer do davu. Německý zpravodajský web Bild píše o teroristickém útoku. Pachatel zabil nejméně dva lidi a přes šedesát dalších zranil. Oznámil to sasko-anhaltský premiér Reiner Haseloff. Nevyloučil, že bilance obětí se zvýší, neboť několik lidí je v kritickém stavu. Radnice v oficiální bilanci uvedla jednoho mrtvého a 68 zraněných, z toho 15 těžce. Policie řidiče automobilu zadržela. Podle Haseloffa pochází ze Saúdské Arábie, je to lékař a v Německu žil od roku 2006. Nemocnice v Magdeburku i okolí mají pohotovost. Policie uzavřela okolí vánočního trhu. V automobilu našla zařízení, které by mohlo explodovat.

Bild informoval o velkém policejním zásahu a v titulku incident označil za teroristický útok, což ale žádným vyjádřením úřadů nepodepřel. Podle DPA je pozadí události nejasné, proto nelze uvést, zda to teroristický čin skutečně byl.

Mluvčí města označil výjevy z místa incidentu za strašné, svědci situaci přirovnali k válečným scénám. Z videí zveřejněných na sociálních sítích je patrné, že po najetí do davu zůstala řada sražených ležet. Na místě vypukla panika a lidé z náměstí utíkali. Podle videa řidič najel do davu osobním autem. Záběry jsou z neověřených zdrojů.

Očitý svědek, na kterého se DPA odvolává, vypověděl, že na místo přijeli záchranáři. Trh, kde se incident odehrál, se nachází na náměstí Alt Markt u radnice nedaleko řeky Labe.

 Kapacita nemocnic nestačí, někteří zranění jsou letecky převáženi do Halle

Magdeburské nemocnice vyčerpaly kapacitu. Někteří vážně zranění proto byli transportováni vrtulníkem do nemocnice v Halle, asi osmdesát kilometrů vzdáleném městě. Informovala o tom televize MDR. Její reportér sdělil, že záchranáři budou zasahovat na místě činu po celou noc.

Vůz podezřelého neobsahoval žádné výbušné zařízení, uvedla Tracy Hering z magdeburské policie v rozhovoru pro televizi MDR.

Vystrčil: Nebezpečí nikdy nebude nulové

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyjádřil soustrast obětem tragického incidentu v Magdeburku. „Nebezpečí nikdy nebude nulové. Můžeme ho snížit tím, že budeme důslednější, opatrnější a v bezpečnostních opatřeních ještě náročnější,“ vyzval prostřednictvím sítě X.

Policie žádá o fotografie a videa

V souvislosti s útokem na vánočním trhu v Magdeburku vyzývá policie veřejnost k poskytnutí informací, fotografií a videí, které by mohly pomoci při vyšetřování. Svědci mohou své materiály nahrát na speciální portál sasko-anhaltské policie.

Žáček: Tragédie v Německu bude mít velký dopad

Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že tragédie v Německu bude mít velký dopad a hluboké bezpečnostní konsekvence. „Určitě na to musíme reagovat. Nejsme zásadně daleko od Magdeburgu, respektive od Německa. Myslím si, že i u nás bude zvýšen stupeň připravenosti na mimořádné události,“ konstatoval.

Babiš vyjádřil soustrast pozůstalým a celému Německu

Poslanec Andrej Babiš (ANO) vyjádřil v souvislosti s útokem soustrast pozůstalým a celému Německu. „Je mi to to strašně líto a zároveň cítím hněv. Nic na světě nedokáže ospravedlnit takový barbarský čin,“ napsal na síti X.

Policisté zasahují ve městě, odkud má pocházet podezřelý

Deník Mitteldeutsche Zeitung uvedl, že zatčený muž pochází z Bernburgu, města ležícího zhruba 50 kilometrů od Magdeburku. Podle listu měly večer ozbrojené jednotky vtrhnout do tamního domu na ulici Christianstraße. Policie však dosud nepotvrdila, že by tato operace měla přímou souvislost s útokem v Magdeburku.

Policie stále prověřuje podezřelý předmět v autě

Policie pokračuje v prověřování podezřelého předmětu nalezeného v autě útočníka. Vyšetřovatelé se obávají, že by mohlo dojít k explozi. Místo činu a jeho okolí zůstává uzavřeno, tamní obyvatelé se stále nemohou vrátit do svých domovů. Policie navíc zvažuje rozšíření evakuace. Informoval o tom deník Bild.

Kancléř Scholz se na místo útoku vypraví v sobotu

Kancléř Olaf Scholz navštíví Magdeburg v sobotu. Oznámil to sasko-anhaltský ministerský předseda Reiner Haseloff.

Svědkyně: Nikdo ani nekřičel. Auto nebylo slyšet

Reportér deníku BILD mluvil se svědkyní útoku, která byla na trzích se svým přítelem. Při incidentu utrpěl její partner zranění nohy a hlavy. „Nevíme, ve které nemocnici se nachází. Ta nejistota je nesnesitelná,“ popsala žena s obavami.

Pár byl v objetí, když se proti nim náhle řítilo auto, které je od sebe odtrhlo. „Nikdo ani nekřičel. Auto nebylo slyšet,“ vylíčila svědkyně.

Experti zkritizovali německou migrační politiku a elity

Útok na vánoční trh v Magdeburku opět otevřel debatu o bezpečnostních opatřeních v Německu. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký v rozhovoru pro CNN Prima NEWS upozornil na zásadní selhání v ochraně veřejných prostor a varoval, že za problémy v Evropě částečně stojí chyby německé migrační politiky. Na selhání politických autorit ve vysílání upozornil i politolog Petr Robejšek.

X X X

 Bezpečnostní selhání v Magdeburku? Experti zkritizovali německou migrační politiku a elity

Podezřelý má být lékař pracující v nemocnici v Magdeburku

Podezřelým je lékař ze Saúdské Arábie pracující v magdeburské nemocnici, uvedl ministerský předseda Reiner Haseloff (CDU). Podle Haseloffa žil podezřelý v Německu od roku 2006.

Haseloff: Došlo k nejméně dvěma úmrtím

Sasko-Anhaltský ministerský předseda Reiner Haseloff (CDU) oznámil, že došlo k nejméně dvěma úmrtím. Zemřít podle něj mělo i malé dítě, píše Bild.

Řidič zabil podle radnice jednoho člověka a 68 zranil. Zemský premiér hovořil o dvou obětech.

České ministerstvo zahraničí situaci sleduje

„Situaci v Magdeburku sledujeme, náš generální konzulát v Drážďanech je v kontaktu s policií, která další informace uvolní zítra (v sobotu) dle vyšetřování, a to včetně identity obětí a zraněných,“ uvedla Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí.

Konzulát v Drážďanech má působnost pro Sasko, Durynsko a Sasko-Anhaltsko.

Rakušan: V Česku bezprostřední riziko nehrozí

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v reakci na tragický čin v Magdeburgu v pátek večer ujistil veřejnost, že v Česku bezprostřední riziko nehrozí.

 Rakušan: Během adventních trhů v Česku platí zvýšená opatření. Bezprostřední riziko nehrozí

Německé vánoční trhy se v posledních letech staly symbolem nejen adventní atmosféry, ale také střetu kultur a bezpečnostních obav. Incident v Magdeburku se stal jen den poté, co si Německo připomnělo osmé výročí teroristického útoku na vánoční trhy na berlínském náměstí Breitscheidplatz. Odmítnutý žadatel o azyl z Tunisu tehdy najel kamionem do davu a zabil 11 lidí včetně Češky Nadi Čižmárové, která se stala první českou obětí teroristického útoku v Evropě.

Dalším mrtvým byl polský řidič kamionu, kterého útočník zastřelil. Třináctou obětí se stal muž, který samotný útok přežil, při pomáhání přeživším ale utrpěl vážné poranění mozku. Zemřel v roce 2021. Atentátníka několik dní po útoku zastřelili policisté v Itálii.

 X X X

 Bezpečnostní selhání v Magdeburku? Experti zkritizovali německou migrační politiku a elity

 Útok na vánoční trh v Magdeburku opět otevřel debatu o bezpečnostních opatřeních v Německu. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký v rozhovoru pro CNN Prima NEWS upozornil na zásadní selhání v ochraně veřejných prostor a varoval, že za problémy v Evropě částečně stojí chyby německé migrační politiky. Na selhání politických autorit ve vysílání upozornil i politolog Petr Robejšek.

Po pátečním incidentu na vánočním trhu v Magdeburku, kde automobil najel do davu, se bezpečnostní analytik Milan Mikulecký zaměřil na selhání bezpečnostních opatření. „To místo, kudy se ten řidič dostal mezi lidi, a které mu umožnilo nabrat skutečně velkou rychlost a vyvinout dostatečnou energii, aby mohl zabít a těžce zranit tak velké množství lidí… evidentně tam něco selhalo,“ uvedl Mikulecký. Podle něj je tento incident důsledkem systémového problému, kdy ochrana měkkých cílů, jako jsou vánoční trhy, je prakticky nereálná, a to i v zemích, které mají přísná bezpečnostní opatření.

 Mikulecký zároveň zdůraznil, že Evropě se stále nedaří dostatečně chránit své hranice. „Země, které nejsou schopné mít ploty podél vlastních hranic, musí potom stavět ploty kolem vlastních měst,“ konstatoval Mikulecký. Podle něj Německo i celá Evropa nyní doplácí na chyby v migrační politice. „Evropa by si měla uvědomit, že je tu spousta lidí, kteří nás nemají rádi a kteří se budou aktivně snažit nás zastrašit, aby dosáhli svých cílů,“ zdůraznil. Podle bezpečnostního analytika není podstatné, zda se jedná o teroristické útoky nebo pouze o demonstraci síly, jak tomu bylo minulý týden na vánočních trzích v Německu, kde procházel průvod Syřanů.

 Trhy v Berlíně vypadají jako opevnění, říká Češka. Centru se kvůli hrozbě terorismu vyhýbá

Politolog Petr Robejšek rovněž poznamenal, že jde o selhání politických autorit. „Elity nejsou schopné dostát svým povinnostem, a to je starat se o bezpečí občanů,“ řekl a nazval to „dekadencí západního politického systému“. Robejšek doufá, že Němci v nadcházejících spolkových volbách zvolí rozumně. Mikulecký však vyjádřil obavu, že voliči budou čím dál více tíhnout k extremistickým stranám, což by podle něj nemuselo být dvakrát šťastné ani pro Českou republiku.

Řidič na vánočním trhu v Magdeburku v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko najel v pátek večer do davu, zabil tak nejméně dva lidi a přes 60 dalších zranil. Oznámil to sasko-anhaltský premiér Reiner Haseloff, který nevyloučil, že bilance obětí se zvýší, neboť několik lidí je v kritickém stavu.

Po činu, který úřady označují za útok, policie řidiče automobilu zadržela. Podle Haseloffa pochází ze Saúdské Arábie, je to lékař a v Německu žil od roku 2006. Nemocnice v Magdeburku i okolí mají pohotovost.

X X X

„Přítele srazilo auto, když mě objímal.“ Svědci popsali útok v Magdeburku

Když v pátek večer najel útočník do davu na vánočních trzích v německém Magdeburku, srazil i mladou ženu a jejího přítele. Pár se uprostřed trhů objímal, když se k nim přiřítilo auto lékaře ze Saúdské Arábie, který měl útok na svědomí. „Přítel odpadl od mého boku. Bylo to hrozné,“ popsala svědkyně. Při útoku zemřeli čtyři lidé a desítky dalších bylo zraněných. Událost popsali i další svědci. 

 Dvaatřicetiletá Nadine, která byla se svým přítelem na vánočním trhu v Magdeburku, řekla místním médiím, že držela přítele v náručí, když se k nim přiřítilo auto. Její přítel utrpěl zranění nohy a hlavy.

 Lars Frohmüller, reportér veřejnoprávní televize MDR, který dorazil na vánoční trh krátce po útoku, popsal pro web BBC, co viděl. „Všude byly sanitky, policie a spousta hasičů. Byla to opravdu chaotická situace. Viděli jsme krev na zemi, viděli jsme lidi, jak sedí vedle sebe a mají kolem sebe zlaté a stříbrné fólie. Také jsme viděli mnoho lékařů, kteří se snažili lidi zahřát a pomáhali jim s jejich zraněními. Je to velký šok. Je to velký šok pro všechny lidi tady v Magdeburku a v celém Sasku-Anhaltsku,“ řekl reportér.

 Desítky lidí jsou po útoku v nemocnici. Podle deníku Bild je 68 dalších lidí ošetřováno s vážnými zraněními a 78 osob utrpělo lehká zranění. Počet mrtvých stoupl na čtyři.

Útočník byl kritický k islámu

Německý Der Spiegel identifikoval útočníka jako Taleba A., specialistu na psychiatrii a psychoterapii, který sympatizoval s německou krajně pravicovou stranou Alternativa pro Německo (AfD).

Podle úřadů lékař ze Saúdské Arábie v Německu žil od roku 2006 a měl status politického uprchlíka. „Pozadí činu zatím neznáme, vše zvažujeme,“ uvedla mluvčí policie.

Muž pracoval jako psychiatr na klinice ve městě Bernburg, vzdáleného asi 45 kilometrů od místa útoku. Podle informací z bezpečnostních kruhů, na které se odvolává agentura DPA, zadržený muž německým úřadům nebyl znám jako islamista.

Vyjádření, která prý muž donedávna zveřejňoval na sociálních sítích, nasvědčují tomu, že se mohl cítit pronásledován. Podle rešerší veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice WDR byl muž na internetu k islámu velmi kritický a obával se islamizace Německa.

Saúdský zdroj řekl agentuře Reuters, že království předtím varovalo německé úřady před útočníkem, který podle zdroje zveřejnil extremistické názory na svůj osobní účet X.

X X X

 Z dozorčích rad či státních firem. Politici bokem vydělají i půl milionu za rok

 Bezmála čtvrtina poslanců a 15 z 81 senátorů pobírá ke svému platu ještě odměny za to, že jsou ve statutárních orgánech městských, krajských nebo státních firem. Odměny se pohybují od několika stovek korun až po desítky tisíc za měsíc, jak zjistila MF DNES.

 Z oslovených společností je k politikům nejštědřejší Všeobecná zdravotní pojišťovna. Členům správní rady vyplácí paušální odměnu za činnost ve výši deset tisíc korun, místopředseda dostává 12 500 korun a předseda 15 tisíc. K tomu ovšem každý dostane další finanční prostředky za účast na řádném jednání správní rady.

Řadový člen má nárok na 13 200 korun, místopředseda na 16,5 tisíce a předseda na 22 tisíc. Poslanec KDU-ČSL Tom Philipp, který je předsedou správní rady VZP, má tak nárok na 37 tisíc měsíčně. Za rok je to bezmála půl milionu.

Nejen z VZP jdou ale zákonodárcům další peníze. Třeba poslanec za ANO Milan Brázdil si přijde ještě na devět tisíc měsíčně za členství v dozorčí radě společnosti Lesy města Olomouce.

X X X

  Lidé z Karvinska načerno kopou uhlí v dolech. Šetří tisíce korun, jde však po nich policie

Nelegální kopáči uhlí na Karvinsku

Lidé na Karvinsku šetří a místo toho, aby uhlí kupovali, kradou ho na haldách nebo se komoditu u bývalých dolů snaží vykopat ze země. Černé kopáče téměř každý den nahání ochranka. I proto, že to není moc bezpečné.

Horníci na dole Lazy na Karvinsku už dávno nepracují, uhlí se tam ale kopá dál. Po nelegálních kopáčích zůstávají v zemi doslova obří krátery. „Jsou to v podstatě dvě skupiny lidí. Jedna skupina sem chodí kopat uhlí na meziskládku. Druhá jsou sběrači barevných kovů,“ řekl pro CNN Prima NEWS mluvčí podniku DIAMO Tomáš Indrei.

 Celý areál bývalého dolu je pod dohledem kamer. Kopáče nebo zloděje kovů pak nahání ochranka. Někdy se situace vyhrotí. „Skupina mužů napadla pracovníky bezpečnostní agentury. Byli velmi agresivní, k útoku použili železnou tyč,“ uvedla policejní mluvčí Zlatuše Viačková.

Podle podniku DIAMO by se v areálu bývalých dolů neměl nikdo pohybovat i kvůli tomu, že hrozí nenadálý výron důlního plynu metanu, který je výbušný. Kopáči také riskují úraz, protože mohou spadnout do díry.

Když je chytí ochranka, skončí ve spárech policie. Přesto hazardují. Metrák černého uhlí totiž stojí okolo 900 korun a na celou zimu potřebujete okolo 50 metráků, což vyjde asi na 45 tisíc korun.

X X X

 FIALA  OMLUVIT  POLSKU?

Fialova omluva Polsku? Nešlo o nedorozumění, ale o normální lež, má jasno Babiš

Babiš kritizuje Fialu kvůli roztržce s Polskem

 Nejde o nedorozumění, ale o klasickou lež. Tak zní tvrdá slova předsedy hnutí ANO Andreje Babiše na adresu premiéra Petra Fialy (ODS) po diplomatické roztržce s Polskem kvůli dovozu ruské ropy. Na pozadí této aféry čelí Evropa i dalšímu tlaku – tentokrát ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hrozí zavedením cel.

Napětí mezi Českem a Polskem rozpoutal výrok premiéra Petra Fialy, který uvedl, že Polsko společně se Slovenskem žádalo o prodloužení výjimky z evropského zákazu dovozu ruské ropy. Sousední země se však proti tomuto tvrzení ostře ohradila: „Polsko dlouhodobě a důsledně zdůrazňuje, že výjimky a odchylky ze sankcí uvalených na Rusko by měly být udělovány pouze z kritických důvodů. Neustálé prodlužování výjimek sankce oslabuje,“ prohlásil polský chargé d’affaires v České republice Jacek Gajewski.

ČTĚTE TAKÉ: Havlíček versus Rakušan, Stanjura proti Babišovi. Kde budou nejostřejší souboje voleb?

Na tlak ze strany Polska odpověděla česká vláda omluvou. Mluvčí Lucie Ješátková upřesnila, že žádost formálně podalo Slovensko, avšak až po předchozí dohodě s Polskem. „Za vzniklé nedorozumění se omlouváme,“ uvedla Ješátková.

Do slovní přestřelky se zapojil i šéf opozice Andrej Babiš, který obvinil vládu z nepravdivých tvrzení. „Mluvčí české vlády se omluvila za nedorozumění ohledně Polska a Slovenska. To nebylo nedorozumění, paní mluvčí, to nebylo. To byla normálně lež,“ reagoval na omluvu Babiš.

Trump hrozí Evropě

Zatímco Evropa řeší napětí mezi svými členy, americký prezident Donald Trump vysílá jasné varování. „Řekl jsem Evropské unii, že musí svůj obrovský deficit se Spojenými státy vyrovnat rozsáhlým nákupem naší ropy a plynu. Jinak přijdou cla se vším všudy!“ napsal Trump na sociální síti Truth Social.

Ekonomové však jeho hrozby vnímají spíše jako politický tlak bez reálných dopadů. „Z jeho prohlášení vyplývá, že nechce zavést plošná cla vůči EU, protože ta podmínka, kterou tam dal – když budeme kupovat více energií – je automaticky splněná. Evropa kupuje stále více amerických energií, protože jsou levnější,“ vysvětlil ekonom Lukáš Bartoň.

Konec ruské ropy v Česku

Navzdory diplomatickému napětí Česko pokračuje ve snaze o úplné odstřižení od ruské ropy. Zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost uvedl, že k plné nezávislosti dojde již v červenci příštího roku.

 Tento krok je součástí širší strategie Evropské unie na snižování závislosti na Rusku.

X X X

 Rusko chce přesunout své síly do Libye, považuje ji za bezpečnější než Sýrii

Rusko jedná o přesunu svých lodí, letadel a vybavení ze základen v Sýrii do severoafrické Libye. Uvedl to deník The Times, podle něhož se Moskva snaží dohodnout s Chalífou Haftarem, vůdcem Libyjské národní armády. Rusko se ze Sýrie stahuje poté, co tam počátkem měsíce padl režim prezidenta Bašára Asada.

Polního maršála Haftara, který ovládá rozsáhlá území na východě Libye, podpořily ruské síly v roce 2019, když zahájil válku proti mezinárodně uznávané vládě v Tripolisu. „Haftar se nyní přiklání k přijetí ruské žádosti o přesun jeho lidí ze syrského přístavu Tartus do libyjského Tobruku,“ řekl The Times nejmenovaný zdroj obeznámený se situací.

Rusko už začalo do severoafrické země převážet vybavení ze svého vojenského letiště v syrském Hmímímu. Uvedla to agentura Reuters, podle které do Libye v polovině prosince zamířilo velké nákladní letadlo.

Zprávy o přesunech ruské vojenské techniky přicházejí na pozadí pádu režimu syrského prezidenta Asada, jehož bylo Rusko spojencem v třináctileté syrské občanské válce a který uprchl do Moskvy.

Asadův režim se zhroutil po bleskové ofenzivě islamistických povstalců v čele se sunnitskou Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Pro Moskvu jde o vážnou komplikaci. Obě syrské základny jsou klíčové pro udržení jejího vlivu na Blízkém východě, ve Středomoří a v Africe. Kreml v pondělí uvedl, že Rusko o osudu základen s novou vládou povstalců stále jedná.

Z Taurusu Moskva stáhla svou flotilu o síle šest lodí, pořád tam ale ponechává své muže. Na obou ruských základnách se nyní nachází zhruba tři tisíce ruských vojáků. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR v neděli uvedla, že Rusko má problém s jejich zásobováním vodou a potravinami.

„Ruské lodě zřejmě kotví v mezinárodních vodách u Sýrie. Zatím nezamířily do Libye, protože Rusko pokračuje v jednáních s novými syrskými úřady o budoucnosti svých základen,“ řekl The Times jeho zdroj.

Vůdce HTS Ahmad Šara, podle něho doufá, že omezenou ruskou vojenskou přítomnost v zemi využije při vyjednávání.

„Umožnit Rusku zachovat základny by bylo mezi členy HTS nepopulární, ale získal by pro svou sankcionovanou organizaci, která je odnoží Al-Káidy, spojence v Radě bezpečnosti OSN a možnou pomoc,“ řekl zdroj.

Podle nejmenovaného západního představitele by Šara také mohl využít ruskou přítomnost jako páku při jednáních s USA, které Rusko v zemi nechtějí.

Libye zažila od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011 jen krátká období míru. Od roku 2014 v zemi bohaté na ropu zuřila občanská válka, v níž proti sobě stály jednotky Libyjské národní armády, které s podporou Ruska, Spojených arabských emirátů či Egypta stály za vládou v Benghází, a jednotky vlády z Tripolisu podporované OSN, Tureckem či Katarem.

V roce 2020 získaly milice stojící za tripoliskou vládou převahu a vyhnaly Haftarova vojska z okraje Tripolisu a řady západolibyjských měst. V říjnu 2020 pak obě znesvářené vlády podepsaly v Ženevě dohodu o trvalém příměří. Ruské zde své síly, většinou žoldáky napojené na Kreml, nechalo i nadále.

 X X X

 Rusko chce přesunout své síly do Libye, považuje ji za bezpečnější než Sýrii

Rusko jedná o přesunu svých lodí, letadel a vybavení ze základen v Sýrii do severoafrické Libye. Uvedl to deník The Times, podle něhož se Moskva snaží dohodnout s Chalífou Haftarem, vůdcem Libyjské národní armády. Rusko se ze Sýrie stahuje poté, co tam počátkem měsíce padl režim prezidenta Bašára Asada.

Polního maršála Haftara, který ovládá rozsáhlá území na východě Libye, podpořily ruské síly v roce 2019, když zahájil válku proti mezinárodně uznávané vládě v Tripolisu. „Haftar se nyní přiklání k přijetí ruské žádosti o přesun jeho lidí ze syrského přístavu Tartus do libyjského Tobruku,“ řekl The Times nejmenovaný zdroj obeznámený se situací.

Rusko už začalo do severoafrické země převážet vybavení ze svého vojenského  objektu.

Zprávy o přesunech ruské vojenské techniky přicházejí na pozadí pádu režimu syrského prezidenta Asada, jehož bylo Rusko spojencem v třináctileté syrské občanské válce a který uprchl do Moskvy.

Asadův režim se zhroutil po bleskové ofenzivě islamistických povstalců v čele se sunnitskou Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Pro Moskvu jde o vážnou komplikaci. Obě syrské základny jsou klíčové pro udržení jejího vlivu na Blízkém východě, ve Středomoří a v Africe. Kreml v pondělí uvedl, že Rusko o osudu základen s novou vládou povstalců stále jedná.

Z Taurusu Moskva stáhla svou flotilu o síle šest lodí, pořád tam ale ponechává své muže. Na obou ruských základnách se nyní nachází zhruba tři tisíce ruských vojáků. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR v neděli uvedla, že Rusko má problém s jejich zásobováním vodou a potravinami.

„Ruské lodě zřejmě kotví v mezinárodních vodách u Sýrie. Zatím nezamířily do Libye, protože Rusko pokračuje v jednáních s novými syrskými úřady o budoucnosti svých základen,“ řekl The Times jeho zdroj.

Vůdce HTS Ahmad Šara, podle něho doufá, že omezenou ruskou vojenskou přítomnost v zemi využije při vyjednávání.

„Umožnit Rusku zachovat základny by bylo mezi členy HTS nepopulární, ale získal by pro svou sankcionovanou organizaci, která je odnoží Al-Káidy, spojence v Radě bezpečnosti OSN a možnou pomoc,“ řekl zdroj.

Podle nejmenovaného západního představitele by Šara také mohl využít ruskou přítomnost jako páku při jednáních s USA, které Rusko v zemi nechtějí.

Libye zažila od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011 jen krátká období míru. Od roku 2014 v zemi bohaté na ropu zuřila občanská válka, v níž proti sobě stály jednotky Libyjské národní armády, které s podporou Ruska, Spojených arabských emirátů či Egypta stály za vládou v Benghází, a jednotky vlády z Tripolisu podporované OSN, Tureckem či Katarem.

V roce 2020 získaly milice stojící za tripoliskou vládou převahu a vyhnaly Haftarova vojska z okraje Tripolisu a řady západolibyjských měst. V říjnu 2020 pak obě znesvářené vlády podepsaly v Ženevě dohodu o trvalém příměří. Ruské zde své síly, většinou žoldáky napojené na Kreml, nechalo i nadále.

 X X X

 AfD protestovala proti Tesle. Musk stranu nyní prohlašuje za zachránce Německa

Elon Musk, nejbohatší muž světa a majitel automobilky Tesla, označil protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD) za jedinou spásu Německa. Vzbudil tím v Německu pobouření. Někteří politici jej označili za hrozbu demokracii. AfD vystupuje proti elektromobilům a část strany demonstrovala proti Tesle.

„Jen AfD může zachránit Německo.“ Těmito slovy Musk okomentoval příspěvek německé influencerky spjaté s AfD Naomi Seibtové, která ostře kritizovala politiku a postoje volebního lídra konzervativní unií CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz zaujímá odmítavý postoj ke spolupráci s AfD. Merz uvedl, že nechce, aby Německo následovalo příkladu velmi libertariánské politiky argentinského prezidenta Javiera Mileiho, s nímž Musk souzní.

Musk svou poznámkou podle agentury Reuters zasáhl do kampaně před německými předčasnými volbami, které se mají po rozpadu koaliční vlády sociálnědemokratického (SPD) kancléře Olafa Scholze konat 23. února. AfD je v průzkumech druhá za konzervativní unií CDU/CSU.

„Ano, máte naprostou pravdu! Podívejte se prosím také na můj rozhovor o prezidentovi Trumpovi, o tom, jak socialistka Merkelová zničila naši zemi, jak Sovětská evropská unie ničí ekonomickou páteř země a o nefunkčním Německu!“ reagovala spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová.

Německý ekonomický deník Handelsbatt připomíná, že vztah AfD k Muskovi byl v minulosti napjatý. Braniborská větev strany několikrát pořádala demonstrace proti továrně Tesly v Grünheide, jediném evropském závodu automobilky. AfD jako celek se staví proti podpoře elektromobilům.

Podle Handelsbattu někteří zaměstnanci v Grünheide vyjadřují šok z Muskových slov. V závodě pracuje spousta lidí s migrantským původem, například Syřanů, kteří se obávají politiky AfD, kterou německá civilní kontrarozvědka podezřívá z krajně pravicových aktivit.

Reakce německých politiků

Německá vláda uvedla, že Muskův příspěvek zaznamenala, ale odmítla ho na pravidelné tiskové konferenci dále komentovat. „Máme svobodu slova, která se vztahuje i na multimiliardáře. Ale svoboda slova také znamená, že můžete říkat věci, které nejsou správné a neobsahují dobré politické rady,“ reagoval diplomaticky německý kancléř Olaf Scholz.

Generální tajemník Scholzových sociálních demokratů Matthias Miersch serveru t-online řekl, že Německo nepotřebuje ovlivňování ze zahraničí nebo „trumpismus“. „Nepleť se do toho, Elone,“ vzkázal vlivnému miliardáři.

Bývalý spolkový ministr financí a předseda svobodných demokratů Christian Lindner připomněl, že Muska chválil jako příklad následování pro směřování Německa z hlediska inovací a odporu k přílišným regulacím a daňové zátěži.

„Elone, zahájil jsem politickou debatu inspirovanou nápady od tebe a Mileiho. Zatímco kontrola migrace je pro Německo klíčová, AfD stojí proti svobodě, podnikání, a je to krajně pravicová extremistická strana. Nespěchej se závěry na dálku. Pojďme se sejít a já ti ukážu, co FDP představuje,“ napsal Lindner na X.

Silná kritika zaznívá i z řad opoziční CDU. „Musk, kterého zde někteří oslavují, vyhlašuje válku demokracii. Tento muž je hrozbou. Trump, Farage a nyní AfD. Plus vměšování od Putina,“ napsal na X europoslanec za Dennis Radtke. „Eroze naší demokracie je podněcována zevnitř i zvenčí.“

Miliardář výrazně přispěl na kampaň protiimigračního amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nyní se objevují zprávy, že chystá i vysokým příspěvek podpořit i britskou protiimigrační stranu Reforma UK tváře brexitu Nigela Farage. V Německu podle stranického práva nesmějí strany přijímat dary ze zahraničí nad 1000 eur.

X X X

 Soud zprostil viny Salviniho v případu zadržování lodi s migranty

Italský soud v pátek zprostil viny italského vicepremiéra Mattea Salviniho v případu lodi se 147 migranty, které v roce 2019 bránil vplout do italských přístavů, píší agentury. Za omezování osobní svobody a zneužití pravomoci pro něj státní zástupci požadovali šest let vězení.

 Salvini, který byl v době incidentu ministrem vnitra, přinutil migranty zachráněné ve Středozemním moři zůstat téměř tři týdny na palubě lodi provozované španělskou humanitární organizací Open Arms u jihoitalského ostrova Lampedusa.

Příznivci Salviniho, vůdce krajně pravicové strany Liga a ministra dopravy v krajně pravicové vládě premiérky Giorgie Meloniové, při vynesení rozsudku u soudu v sicilském Palermu propukli v potlesk. Rozsudky jsou v Itálii považovány za pravomocné až po vyčerpání všech opravných prostředků, což může trvat i několik let.

Salvini důrazně odmítal obvinění ze zneužití pravomoci a omezování svobody. Vicepremiér se hájil tím, že jednal v zájmu ochrany italských hranic. „Ochrana hranic naší země před pašeráky není zločinem. Je to vítězství Ligy a Itálie,“ prohlásil Salvini krátce po vynesení rozsudku.

Premiérka Meloniová rovněž po vynesení rozsudku vyjádřila „velké uspokojení“. Rozsudek podle ní „ukazuje, že obvinění proti Salvinimu byla nepodložená a bizarní.“

Salvini prohlašoval, že v případě verdiktu o vině nehodlá z ministerského postu odstoupit. Takový verdikt by však vládě Meloniové zasadil velkou ránu, napsala agentura AP.

Zadržování lodi se zachráněnými migranty se v roce 2019 dostalo na titulní stránky světových novin. Ostatní země Evropské unie nabízely, že migranty přijmou. K případu se vyjadřovaly humanitární organizace a loď v solidaritě navštívil hollywoodský herec Richard Gere.

Podle aktivistů se na lodi odehrávala humanitární krize. Na základě soudního příkazu bylo nakonec migrantům umožněno vylodit se na italském ostrově Lampedusa.

X X X

EUROPOSLANEC  SLOVENSKA:

Ľuboš Blaha: JE NAJVYŠŠÍ ČAS POSLAŤ ZELENSKÉHO DO…

 Už som to raz vyhlásil a do bodky sa to potvrdzuje – Volodymyr Zelenskyj chce Slovensku vyhlásiť vojnu.

Premiér Robert Fico absolvoval s ukrajinským prezidentom rokovanie v Bruseli a z toho, čo počúvam, je zrejmé jedno – Zelenskyj sa zbláznil. Ponúkať úplatok 500 miliónov pre Slovensko za to, že odsúhlasíme vstup Ukrajiny do NATO?

Len tak premýšľam, načo by niekomu bolo 500 miliónov (mimochodom, z ukradnutých ruských aktív), keď nám tu nad hlavami budú lietať jadrové bomby. Kúpiš si za peniaze novú masku alebo viacej jódu alebo čo?!

Robert Fico tomuto podomovému predajcovi odpovedal veľmi presne – nikdy! Je to jedno slovo, ale zapíše sa do dejín – nikdy! Šimečka s Korčokom by Ukrajinu prijali najradšej zajtra, aby čím skôr mohla vypuknúť tretia svetová. Dostali by pokyn z Bruselu a doniesli by aport. Hav.

Ale my sme z iného cesta. My Slovensko nezradíme za žiadne peniaze. A ja som hrdý na premiéra, ktorý to Zelenskému povedal do očí. Je šialené, čo Zelenskyj predvádza. Ukrajinci prehrávajú na všetkých frontoch a je len otázkou času, kedy kľaknú. Už to vidí každý.

Ale on bude ako v nejakom delíriu vyhukovať, že nechce prímerie. On zjavne túži po tom, aby umrelo ešte viac Ukrajincov. Úplne zbytočne. Len aby to hral na hollywoodskeho frajera. Pre Ukrajinu je národnou tragédiou, že v takýchto ťažkých chvíľach na čele krajiny nestojí vlastenec, ale západná bábka.

Čo je ešte šialenejšie, Zelenskyj chce zastaviť dodávky plynu na Slovensko. A premiér Fico sa veľmi správne pýta – prečo potom máme my pomáhať Ukrajine.To akože Zelenskyj nás bude ruinovať vypnutím plynu z Ruska a my mu máme nebodaj s vďakou posielať plyn a humanitárnu pomoc?

On sa musel dočista zblázniť. Schyľuje sa k vážnemu rozhodnutiu – a som rád, že premiér Robert Fico to naznačil. My sa nenecháme ponižovať a budeme chrániť naše národné záujmy.

My nie sme vo vojne proti Rusku. A odmietame, aby nás tu nejaký komediant citovo vydieral. A bil do nás. A potom natŕčal paprče. Samo o sebe je choré, že Zelenskyj vynášal informácie z diskrétneho stretnutia s našim premiérom, ale to len potvrdzuje, že to nie je štátnik, ale matovičovský komediant. Ruku na srdce – nie je normálne, aby na životoch Ukrajincov viac záležalo slovenskému než ukrajinskému lídrovi. Ako môže Zelenskyj až tak urputne nenávidieť mier?

Zelenskyj útočí na Maďarsko. Útočí na Slovensko. Útočí na každého, kto chce mier. Je najvyšší čas poslať ho tam, kam poslal on nás – do… Ľuboš Blaha

(Autor je místopředsedou strany Smer-ssd a poslancem EP), server vasevec.cz

X X X

  Kraj získá evropské dotace na přípravu velkých staveb ve zdravotnictví

 Pardubický kraj se dlouhodobě řadí mezi premianty v získávání evropských dotací. To potvrdila také výzva na podporu přípravy velkých investičních projektů. V ní kraj uspěl se všemi třemi projekty, které podal. Patří mezi ně příprava modernizace lůžkového fondu Svitavské nemocnice, příprava budování pavilonu kranioprogramu v Brandýse nad Orlicí a úprava vnitřních dispozic pro umístění interny a neurologie v Pardubické nemocnici.

 „Dlouhodobě jsme s ohledem na nespravedlivé nastavení rozpočtového určení daní pro kraje velmi aktivní v získávání evropských, ale také národních zdrojů. To co mají jiné kraje ložené bez větší námahy, my si musíme tvrdě vybojovat. Proto jsme se zapojili do výzvy, v rámci které je možné získat prostředky na přípravu velkých investičních projekt. Podali jsme tři projekty a všechny byly úspěšné. To potvrzují i čísla, kdy ze 74 projektů v rámci celé České republiky uspělo pouze pětadvacet, z toho tři byly našeho kraje. Díky tomu se nám na přípravu projektů podařilo získat 48 milionů korun, které bychom jinak museli hledat v krajském rozpočtu. Skvělou práci opět odvedli mimo jiné kolegové z Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje, kteří se podíleli na přípravě žádostí,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Jedná se projektovou přípravu modernizace lůžkového fondu ve Svitavské nemocnici, což je pro nás po dokončení urgentních příjmů v Pardubicích a Ústí nad Orlicí naprosto klíčová stavba do dalších let a získání dotace je jasnou garancí, že s rozvojem Svitavské nemocnice počítáme. Dále jsme získali prostředky na přípravu budování pavilonu pro poskytování kranioprogramu v Brandýse nad Orlicí a úpravu vnitřních dispozic pro umístění interny a neurologie v Pardubické nemocnici. Zatímco u Svitav se jednalo o část, kdy každý kraj mohl podat jeden projekt, tak v případě Pardubic a Brandýsa nad Orlicí jsme byli úspěšní v časové soutěži. Tyto projekty rozhodně nepřipravujeme do šuplíku a dáváme tak jasně najevo, že budeme pokračovat od projektování až k realizaci. Zároveň budeme maximálně připraveni, pokud by se i na tyto projekty objevily možnosti spolufinancování z evropských fondů,“ řekl hejtman Martin Netolický.

 Aktivní přístup kraje k projektu ve Svitavské nemocnici kladně zhodnotil také starosta Svitav David Šimek. „O nutnosti komplexní proměny Svitavské nemocnice hovoříme s Pardubickým krajem několik let a jsem rád, že se nyní dostáváme postupně do fáze, kdy se přibližujeme k naplnění našich přání. Jsem přesvědčený, že si celý širší region Svitavska zaslouží poskytování nemocniční péče v podmínkách 21. století. Ze strany města budeme kraji nápomocni ve všem, co bude potřeba, protože si uvědomujeme, že i když je nemocnice krajská, tak je také částečně naše,“ sdělil starosta Svitav David Šimek.

 Úspěšné krajské projekty vybrané k podpoře z výzvy na finanční podporu přípravy projektů souladných s cíli EU (příprava velkých projektů)

Příprava projektu NPK, a.s., Svitavská nemocnice, modernizace lůžkového fondu – požadovaná výše dotace 23,8 milionu korun

Příprava projektu Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí, výstavba nové budovy, Kranioprogram  – požadovaná výše dotace 15 milionů korun

Příprava projektu NPK, a.s., Pardubická nemocnice, úpravy vnitřních dispozic pro umístění interny a neurologie – požadovaná výše dotace 8,9 milionu korun. Dominik Barták, vedoucí odboru kancelář hejtmana

X X X

 Kolektivní smlouva Sokolovské uhelné na rok 2025 je podepsána. Dceřiné společnosti SUAS GROUP ukončují svá kolektivní vyjednávání

 Společnost Sokolovská uhelná uzavřela kolektivní vyjednávání pro rok 2025, finišují i kolektivní vyjednávání v osmi dceřiných společnostech skupiny SUAS GROUP.  Kolektivní smlouvy řeší nejen oblast mzdovou, ale také benefitní, to vše ve vazbě na ekonomickou výkonnost jednotlivých firem.

 „Zatímco se v minulých letech uzavírala jedna kolektivní smlouva, letos se již jednalo v osmi dceřiných společnostech za účasti tří odborových organizací,“ uvedla Andrea Kahudová, personální ředitelka SUAS GROUP a Sokolovské uhelné s tím, že smlouvy tak odráží i specifika některých společností a v řadě parametrů se mírně liší. To potvrzuje i Jan Smolka, předseda Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné: „Nejvíce sledovanou částí kolektivní smlouvy je vždy mzdová oblast. Jsme velice rádi, že se podařilo dohodnout nárůst mzdy v Sokolovské uhelné oproti roku 2024, a to o 2 procenta. Je to dobrý signál pro zaměstnance, že se i přes nepříznivou dobu v oblasti energetiky zaměstnavatel snaží vyjít lidem vstříc.“

 Oproti roku 2024 bude změna rovněž v oblasti benefitů ve vybraných kolektivních smlouvách. „Od roku 2025 budou mít zaměstnanci Sokolovské uhelné a několika dceřiných společností nového dodavatele benefitů, a to společnost Pluxee (bývalé Sodexo). Podmínky poskytování benefitů řeší vždy jednotlivé kolektivní smlouvy. Probíhají přípravy na lednovou informační kampaň a distribuci benefitních karet pro naše zaměstnance,“ upřesnila Pavlína Havlanová, specialistka HR. 

Podle zástupců odborů i jednotlivých částí Skupiny se jednání nesla v duchu snahy o korektní dohodu. „V souvislosti s útlumem těžby dochází k provozním opatřením a odchodům některých pracovníků a komplikuje to také ekonomiku celé firmy, i přesto jsme se snažili zajistit při vyjednávání kolektivních smluv nejlepší možné podmínky pro naše zaměstnance. Dík za to patří všem, kteří se vyjednávání kolektivních smluv zúčastnili,“ uzavřel Jan Smolka.

 Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

X X X

Středočeský kraj podpoří turistickou oblast Brdy a Podbrdsko částkou přesahující milion korun

Rada Středočeského kraje schválila poskytnutí členského příspěvku ve výši 1,13 milionu korun spolku Turistická oblast Brdy a Podbrdsko na rok 2025. Tento spolek byl založen z iniciativy Středočeského kraje s cílem efektivně propagovat turistický potenciál celé oblasti Brd a Podbrdska a podporovat široké spektrum turistických produktů.

Středočeský kraj je zakládajícím členem tohoto destinačního managementu a výše příspěvku byla nastavena s ohledem na podporu ostatních organizací v rámci krajského Programu pro poskytování dotací na rozvoj destinačních managementů. „Brdy a Podbrdsko jsou jedinečným místem s bohatou historií, krásnou přírodou a pestrou nabídkou aktivit. Podpora destinačního managementu této oblasti odpovídá podpoře, kterou poskytujeme všem ostatním organizacím destinačních managementů v kraji. Zatímco ostatní organizace získávají prostředky prostřednictvím dotačního programu, spolek Turistická oblast Brdy a Podbrdsko je jako krajská iniciativa podpořen formou členského příspěvku,“ vysvětluje Václav Švenda, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch.

V rámci svých aktivit spolek Turistická oblast Brdy a Podbrdsko úzce spolupracuje s místními subjekty i regionálními podnikateli, čímž přispívá ke zkvalitnění nabídky pro turisty a celkovému rozvoji regionu. Finance budou využity na rozvoj turistické nabídky, vydávání propagačních materiálů, tvorbu multimediálních prezentací či pořádání školení a workshopů. Část prostředků pokryje také náklady na správu webových stránek a sociálních sítí spolku, stejně jako na mzdy zaměstnanců, kteří zajišťují chod organizace.

Ve Středočeském kraji působí celkem 10+1 organizací destinačních managementů, z toho Toulava z.s působí přes hranici kraje a Český ráj z.s. přes hranici tří krajů. V samotném Středočeském kraji jde o Berounsko, z.s., Turistickou oblast Kutnohorsko a Kolínsko z.s., Kraj blanických rytířů, z.s., Pojizeří a Polabí, z.s., Posázaví o.p.s., Turistickou oblast Mělnicko-Kokořínsko, z.s., Kladensko-Slánsko, z.s., o Turistickou oblast Brdy a Podbrdsko, z.s. Samostatně pak stojí Středočeská centrála cestovního ruchu, která působí jako krajská organizace destinačního managementu.