Varování USA Rusku? Americká ponorka se náhle vynořila v Arabském moři. Americká raketonosná ponorka s jaderným pohonem třídy Ohio (SSBN), která se běžně neukazuje očím veřejnosti, byla ve čtvrtek ráno spatřena v mezinárodních vodách Arabského moře. Centrální velení americké armády CENTCOM poměrně neobvykle odhalilo její přítomnost. Analytici nyní spekulují, zda se jedná o vzkaz Číně, Rusku nebo Íránu.
Ponorky SSBN se obvykle veřejně příliš neukazují. Ve vzácných případech je lze zahlédnout ve vodách Spojených států či v přístavech Velké Británie, hlavního amerického spojence.
Ve čtvrtek ráno asijského času ale velení CENTCOM na Twitteru oznámilo, že jeho velitel Michael Kurilla navštívil balistickou raketovou ponorku třídy Ohio USS West Virginia (SSBN 736) v mezinárodních vodách Arabského moře.
Je mimořádně neobvyklé, že by velení CENTCOM samo od sebe odhalilo přítomnost ponorky amerického námořnictva, upozornil list The Drive.
Načasování navíc přichází v době, kdy čínský prezident Si Ťin-pching zahájil 20. sjezd komunistické strany, který ho zřejmě potvrdí jako lídra stany na třetí funkční období. Na sjezdu mimo jiné Si Ťin-pching popsal sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou jako „historickou misi“ strany a pohrozil, že k jejímu dosažení v případě potřeby použije sílu.
Vynoření USS West Virgina v Arabském moři také přichází zhruba měsíc poté, co ruský prezident Vladimir Putin v televizním projevu řekl, že Rusko bude bránit svou územní celistvost „všemi prostředky“.
Stranou nelze ponechat ani události posledních dnů na ukrajinském bojišti, kde je Írán podezřelý z toho, že dodává Rusku bezpilotní letouny.
Třída Ohio
Balistická ponorka známá pod zkratkou SSBN je jednou z nejtajnějších ponorek amerického námořnictva. Po ponoření zůstává pod vodou zhruba 70 dní. Na rozdíl od rychlých útočných ponorek s jaderným pohonem třídy Los Angeles nebo Virginie, které jsou vybavené konvenčními zbraněmi a mohou navštěvovat přístavy po celém světě, se SSBN vybavená jadernými střelami obvykle veřejně neobjevuje. |
Pohrůžka pro Rusko? Nebo Čínu?
Už ve středu Mike Gilday, šéf amerických námořních operací, řekl, že přípravy na čínskou námořní invazi musí být provedeny okamžitě. Podle listu Nikkei Asia se odkázal na slova vysloužilého admirála Phillipa Davidsona. Ten jako možné období pro invazi na Tchaj-wan uvedl rok 2027. Podle Gildaye však nelze vyloučit ani rok 2022 či 2023.
V rámci války na Ukrajině argumentují analytici také rychlostí ponorky SSBN pod vodou. Oficiálně je tento údaj tajný, dle názoru expertů by však zhruba měsíc, který uplynul od Putinova prohlášení, mohl odpovídat době, kterou by ponorka potřebovala na cestu ze své domovské základny na atlantickém pobřeží do Arabského moře.
V oficiální tiskové zprávě, kterou CENTCOM připojilo k příspěvku na Twitteru, stojí, že generál Kurilla ve středu „absolvoval praktickou ukázku schopností plavidla, které působí celosvětově pod strategickým velením USA.“
„Posádka USS West Virginia na mě udělala velký dojem. Tito námořníci představují nejvyšší úroveň profesionality, odbornosti a disciplíny v celé americké armádě,“ řekl Kurilla.
„Tyto ponorky jsou korunovačními klenoty jaderné triády a West Virginia demonstruje flexibilitu, schopnost přežití, připravenost a schopnosti sil Ústředního velení Spojených států a Strategického velení Spojených států.“ podotkl.
Bývalý ponorkář a pracovník Centra pro novou americkou bezpečnost Tom Shugart poznamenává, že Arabské moře je zhruba stejně daleko od Pekingu a Moskvy, a zpráva tak může být určena oběma zemím.
Pro odpal jaderných střel je místo vynoření podle Shugarta „poměrně blízko Íránu“. „Možná je to jen proto, abychom všem připomněli, že USA jsou ochotny a schopny poslat SSBN prakticky do jakékoli oceánské oblasti, kterou si zvolí, aniž by byly odhaleny,“ dodal.
Collin Koh, výzkumný pracovník ze Školy mezinárodních studií S. Rajaratnama (RSIS), se domnívá, že zpráva byla pravděpodobně více zacílená na Rusko než na Čínu. Jednalo se podle něj o „odstrašující signál proti Rusku“.
Mezi poslední známá vystoupení takových ponorek patří červencová návštěva USS Rhode Island (SSBN 740) na námořní základně Clyde ve Skotsku, lednová návštěva USS Nevada (SSBN 733) v přístavu Apra na Guamu a červnová návštěva USS Alaska (SSBN 732) v přístavu Gibraltar v roce 2021.
X X X
USA obvinily pět Rusů. Prodávali americké vojenské technologie, objevily se i na Ukrajině
Americká prokuratura obvinila pět Rusů a několik dalších osob v souvislosti se sítí, která získávala americké vojenské technologie a dodávala je do Ruska. Některé z technologií skončily i na ukrajinských bojištích, napsala agentura Reuters.
Americké úřady v jednotlivých případech ve státech New York a Connecticut obvinily celkem přes desítku lidí. Jsou mezi nimi ruští občané obvinění z nákupu citlivých vojenských technologií od amerických společností a praní špinavých peněz v hodnotě desítek milionů dolarů pro bohaté ruské podnikatele, občané Lotyšska obvinění ze spiknutí za účelem pašování vybavení do Ruska nebo venezuelští ropní makléři.
O odhalení sítě obchodující s vojenskými a dalšími technologiemi dvojího užití ve středu informoval Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) při americkém ministerstvu financí. Na odhalení se podílely i ministerstvo spravedlnosti a Federální úřad pro vyšetřování (FBI).
Za nelegální činností stál podle úřadů ruský občan jménem Jurij Jurjevič Orechov a dvě jeho společnosti – NDA GmbH a Opus Energy Trading. Mezi technologiemi, které Orechov a jeho společnosti obstarávaly, byly například mikroprocesory používané ve stíhacích letounech, raketových systémech, ale i radarech a satelitech.
Podle amerického ministerstva spravedlnosti se některé technologie objevily na bojištích na Ukrajině, uvádí agentura AP. Další komponenty, které lze využít pro šíření jaderných zbraní, zachytili v Lotyšsku předtím, než mohly být odeslány do Ruska.
Orechova v pondělí zatkla policie v Německu. Další ruský občan obviněný americkou prokuraturou – Arťom Uss – byl zatčen v Itálii a Spojené státy mají zájem o jeho vydání. Americké ministerstvo financí zároveň na Orechova a jeho dvě společnosti uvalilo sankce.
X X X
Ruská stíhačka vypustila raketu u britského letounu. Chyba, tvrdí Moskva
Ruská stíhačka vypustila 29. září raketu poblíž neozbrojeného britského letounu, který hlídkoval v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem. Ve čtvrtek to v parlamentu oznámil britský ministr obrany Ben Wallace s tím, že podle Ruska se jednalo důsledek technické závady.
Wallace dále uvedl, že své obavy ohledně potenciálně nebezpečného incidentu dal najevo svému ruskému protějšku Sergeji Šojguovi a Británie hlídky v oblasti obnovila s doprovodem bojových letounů.
Celý incident trval asi 90 minut. Britský průzkumný letoun Boeing RC-135 Rivet Joint prováděl rutinní hlídku nad Černým mořem, když jej začaly sledovat dva ruské bojové letouny SU-27.
Wallace dodal, že vzájemné sledování není neobvyklé. Jedna z ruských stíhaček ale mimo viditelný dosah britské posádky vypustila střelu. Britský letoun dokončil hlídkový let a vrátil se zpět na základnu, popsal ministr.
Severoatlantická aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu posílila svoji přítomnost v zemích sousedících s Ukrajinou. Britské královské letectvo (RAF) v březnu poslalo čtyři stroje Eurofighter Typhoon na základnu do Rumunska.
„Alianční letouny společně rutinně operují v oblasti Černého moře, aby zdokonalily vzájemné komunikační i operační dovednosti pro budoucí mise,“ uvedlo NATO ve společném prohlášení na konci května po jednání na základně Ramstein v Německu.
Ministr obrany vystoupil s oznámením o incidentu nad Černým mořem před parlamentem v době, kdy se britská média soustředí především na hrozící pád premiérky Liz Trussové, která se potýká s nedůvěrou voličů i vlastních poslanců, z nichž mnoho volá po jejím odstoupení.
X X X
MACRON A SCHOLZ DALEKO OD DOHODY?
Mezi Paříží a Berlínem to skřípe kvůli energiím, zrušily jednání vlád
Soukromá večeře v kancléřství na Den německé jednoty, procházka kolem Braniborské brány, zdvižené palce na schodech Elysejského paláce. Emmanuel Macron a Olaf Scholz neustále dávají najevo své přátelství. Jako by se chtěli odvrátit od váhavé spolupráce za éry Angely Merkelové. Teď však zrušili schůzku plánovanou na 26. října a veřejně tak odhalili své neshody.
S rozrůstajícím se seznamem neshod mezi Paříží a Berlínem a pod vlivem krize se během pár týdnů projevy solidarity změnily v jízlivost a zatrpklost. Zatím posledním důkazem nedůvěry mezi oběma zeměmi je zrušení každoročního setkání obou vlád, které se mělo konat poprvé od Scholzova nástupu do funkce, píše berlínský zpravodaj francouzského deníku Le Figaro.
Od založení tradice těchto schůzek v roce 2003 Jacquesem Chirakem je setkání zrušeno poprvé. Mezi Paříží a Berlínem to „pořádně skřípe“, řekl Le Figaru francouzský diplomat. Naopak francouzský ministr financí Bruno Le Maire se snaží snížit význam odvolání schůzky argumentem, že „je to problém v harmonogramu, který nemá absolutně žádnou souvislost s politickými obtížemi“.
V dlouhém seznamu vzájemných neshod představuje řešení energetické krize v rámci Evropské rady jen špičku ledovce. Je však dostatečně velká na to, aby tandem vykolejil. Macron a Scholz čelí výzvě, kterou představuje faktické zastavení dodávek ruského plynu, vytvořením „aliance egocentristů“, kritizuje státníky německý Der Spiegel ve svém úvodníku.
Týdeník vyčítá německé vládě, že využívá svého rozpočtového vlivu a vydává 200 miliard eur pouze ve prospěch svých občanů, aniž to konzultovala se svým partnerem, a riskuje tak destabilizaci vnitřního trhu Evropské unie.
„Nemůžeme lpět na národních politikách, protože by to rozklížilo evropský kontinent. Existuje solidarita Evropy vůči Německu a je normální, že tu bude i solidarita Německa vůči Evropě,“ řekl v úterý Macron francouzskému deníku Les Échos. Scholzova vláda přitom odmítá myšlenku společného financování energetiky, které by fungovalo na obdobném principu jako postpandemické plány, které zavedl Macron s Merkelovou.
„Na rozdíl od zdravotnické krize máme teď problém s nabídkou, ale ne s poptávkou, a náš problém je inflace. Nevidím žádný důvod pro nový evropský fiskální nástroj,“ řekl ve středu německý ministr financí Christian Lindner. Berlín nesouhlasí ani se stanovením horního limitu cen plynu.
Paříž nepotěšil ani výsledek víkendové diskuse německých Zelených o jaderné energetice, zejména proto, že ekologicky orientovaná strana byla donedávna považována za nejvíce proevropskou ve vládní koalici. Francie teď kvůli odstávce svých jaderných elektráren dostává elektřinu z Německa.
Berlín však za tříměsíční prodloužení těchto dodávek od Paříže očekává podporu prodloužení plynovodu MidCat ze Španělska do Francie, kterým by tekl plyn, a v budoucnu i vodík, až do Německa. Berlín v projektu vidí „evropskou energetickou spolupráci“ a Francouze má za pokrytce, kteří chrání své podniky.
Paříž projekt MidCat odmítá a vodík chce do sítě dodávat přes vlastní, již existující infrastrukturu. Španělský premiér Pedro Sánchez je na straně Berlína. Francouzské ministerstvo zahraničí nicméně tvrdí, že je německý přístup k projektu MidCat přinejmenším neobratný, ne-li zmatený.
Je to především příznačné pro německou horečnatou snahu nahradit dodávky plynu z Ruska nekoordinovaným hledáním alternativ, dodává. Je však potřeba přiznat, že Scholz svou návštěvou zemí Perského zálivu, zejména Kataru, největšího světového vývozce LNG, pouze kráčel ve stopách amerického prezidenta Joea Bidena a Macrona.
Na druhou stranu v době, kdy EU – a francouzsko-německý tandem – oficiálně považuje rozvoj takzvaného. zeleného vodíku za jednu ze svých priorit, uzavřel kancléř konkurenční partnerství se Saúdskou Arábií. Už koncem srpna tentýž Scholz podepsal s Kanadou mimoevropskou dohodu o spolupráci v oblasti zeleného vodíku. První dodávky zpoza Atlantiku do Německa jsou plánovány na rok 2025.
Zrušení francouzsko-německé rady ministrů, na níž se měly energetické otázky projednávat, je příznakem „nefunkčního dialogu“, míní šéf Komise pro studium francouzsko-německých vztahů (Cerfa) Éric-André Martin.
„Jakmile začnete rozmotávat klubko jejich vztahů, zjistíte, že mezi partnery je opravdu hodně dráždivých prvků,“ dodává Martin a zmiňuje zejména patovou situaci v diskusích o vojenské spolupráci. Na konci srpna se totiž Scholz ve svém projevu o plánované agendě EU ani slovem nezmínil o francouzsko-německých vojensko-průmyslových projektech.
X X X
ZAORÁLEK: STANNÉ PRÁVO NA UKRAJINĚ K VELKÉMU BOJI?
Schyluje se k největší bitvě. Stanným právem si Rusové uvolňují ruce, míní Zaorálek
Prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil ve čtyřech Ruskem okupovaných oblastech stanné právo. Podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) jde o předzvěst velkého boje. Rusové si tím uvolňují ruce, prohlásil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
„Jsem přesvědčen, že středobodem Putinova rozhodnutí je Cherson, to je klíčová věc,“ zamýšlí se Zaorálek v reakci na otázku, co ruský režim vyhlášením stanného práva sleduje. „V této oblasti je nyní shromážděno mimořádné množství vojsk. Na straně Ukrajiny 60 tisíc, na straně Ruska 20 až 30 tisíc. Dojde tam poprvé k operaci velkého typu.“
Zaorálek se obává, že vyhlášení stanného práva může znamenat i ruský úmysl použít určitý typ zbraně, který Kreml ve válce ještě nevyužil. „Jejich armáda si chce uvolnit ruce, odvézt lidi, aby mohli použít zbraně hromadného rozsahu,“ vysvětluje a domnívá se, že v následujících týdnech budeme svědky největší bitvy celé války. „Pokud by Rusové v boji o Cherson uspěli, otevřela by se jim cesta na Oděsu a až třeba do Podněstří.“
Zaorálkův předchůdce v úřadu ministra zahraničí, Cyril Svoboda, je ve výkladu Putinova dekretu jiného názoru. „Je to totéž, jako když Heydrich přišel do Česka. Také zavedl stanné právo. Pro Rusko to znamená možnost zavedení bezpráví a jakékoli zvůle,“ vidí historickou paralelu Svoboda. „Okupační moc si bude moci dělat vše, co bude chtít. Bude moci trestat vysokými a nepřiměřenými tresty, zavírat, střílet, deportovat, prostě cokoliv.“
Oba politici se ale shodují na tom, že se válka rozhodně neblíží ke konci. „Bojím se, že mezi Ukrajinou a Ruskem to může skončit jako mezi Severní a Jižní Koreou,“ domnívá se Zaorálek s odkazem na situace mezi dvěma zmíněnými asijskými zeměmi, kde nebyla nikdy podepsána žádná mírová smlouva, ani žádná ze stran nekapitulovala. Žijí a koexistují pouze ve stavu příměří ve válce.
Podle Svobody je teď z pohledu Ukrajiny nejlepší čas pro to, aby byla vyjednána určitá vzájemná dohoda. „K mírové smlouvě se musí nějak dojít. Buď tu bude válka leta letoucí, což není možné, anebo se prostě přistoupí k jednáním. A Ukrajina je podle mě teď v dobré pozici.“
V případě, že by konflikt pokračoval ještě dlouhou dobu a Rusové by svůj tlak stupňovali stejně jako teď, si Zaorálek dovede představit další příliv Ukrajinců směrem do zemí Evropské unie. „Pokud bude konflikt dále eskalovat, je to možné. Musíme ale Ukrajině pomoci. Našim úkolem není jen dodávka zbraní. Musíme jí pomoci se připravit na zimu,“ uzavírá Zaorálek.
X X X
LIDOVEC HLADÍK PROSAZOVAL PRIVATIZACI BYTŮ V BRNĚ?
ZLOMÍ MU TO VAZ?
Hladík měl v Brně tlačit na privatizaci bytů. Soud poslal do vazby všech sedm obviněných
Kandidát na ministra životního prostředí a první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL) měl podle starosty městské části Brno-Židenice Aleše Mrázka (za ANO) tlačit na prodej městských bytů do vlastnictví soukromých osob. Píše o tom MF DNES. Policie v úterý provedla kvůli podezřelým privatizacím bytů zásah na brněnském magistrátu a na radnici městské části Brno-Černovice. Ve středu poté prohledávala i kancelář Hladíka. Městský soud v rámci dané kauzy dosud obdržel sedm návrhů na vazbu. Samotný Hladík však zatím z ničeho obviněn nebyl. Soud ve čtvrtek nakonec rozhodl, že podle do vazby všech sedm osob.
Celou událost, která se měla stát v prosinci 2020, popisuje Mrázek jako velmi zvláštní. Jednoho zimního dne si měl Mrázka na schůzku pozvat třetí náměstek brněnské primátorky Jiří Oliva (ČSSD). Řešit chtěl převod starého bytového domu z městské části na město Brno, které jej mělo chtít následně privatizovat.
„To, že je v kanceláři náměstka Olivy náměstek Hladík, mě zaskočilo,“ říká pro MF Dnes Mrázek. „Začal mi vysvětlovat, že pokud nebudeme souhlasit s privatizací, bude hrozit žaloba nájemníků a škody budeme platit my,“ popisuje počínající nátlak politik.
„Jako právník jsem ale neviděl příliš možností, jak by taková žaloba mohla být úspěšná, když nájemníkům žádnou privatizaci nikdo neslíbil. Zopakoval jsem, že naše stanovisko neprivatizovat dům je platné,“ vzpomíná Mrázek a dodává, že vůbec nerozuměl Hladíkově snaze o prodej městského majetku.
Role brněnského zastupitele Olivy v celé věci není jasná. On sám je ale prý toho názoru, že město má byty spíše stavět než prodávat. „O mně je známo, že já jsem nikdy nebyl fanouškem privatizace,“ tvrdí sociální demokrat.
V celé kauze je zatím obviněno několik lidí z účasti na organizované skupině, přijetí úplatku, podplácení, zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. „Městské byty organizovaná skupina získávala za ceny, které neodpovídaly tržním. Městu tak vznikla škoda velkého rozsahu,“ popisuje podle zpravodajského webu iDnes.cz jeden z policejních dokumentů.
Sám Hladík, o kterém se mluvilo jako o možném nástupci končící ministryně životního prostředí za Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL), nebyl z ničeho obviněn. „Policii jsem pro účely vyšetřování poskytl svůj mobil a počítač, přístup do svého diáře či e-mailové komunikace včetně hesel. Ničeho jsem se nedopustil a nemám před policií co skrývat,“ napsal na Twitteru. Popsal také, že v úterý policie za jeho součinnosti prohledávala jeho kancelář a ve středu ráno byl podat vysvětlení na policii. „Podporuji, aby policie rozkryla případnou trestnou činnost a jsem připraven spolupracovat. Nyní po mně orgány činné v trestním řízení nic dalšího nechtějí,“ uvedl Hladík.
Sedm lidí ve vazbě
Městský soud v rámci dané kauzy obdržel návrh na vazbu sedmi lidí. Vedle toho policie stíhá také dvě právnické osoby. „Z celkem deseti zadržených osob byly tři osoby po provedení nezbytných úkonů propuštěny na svobodu a ve vztahu k sedmi obviněným státní zástupkyně podala příslušnému soudu návrhy na jejich vzetí do vazby,“ uvedla ve čtvrtek na webu dozorujícího Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petra Lastovecká.
O návrzích na vazbu pro obviněné začal soud rozhodovat ve čtvrtek po poledni. Večer oznámil, že do vazby půjde všech sedm osob.
Podle informací některých médií má kauza dvě větve. První se týká pokusu o ovládnutí městské společnosti Pískovna Černovice. Policejní prověřování v tomto mapuje především aktivity podnikatele Michala Horkého, kterého policie označuje za hlavu šestičlenné organizované zločinecké skupiny, jež chtěla městskou společnost ovládnout. Druhá větev prověřování se týká opět Horkého a skupiny, která údajně za využití podvodného jednání a uplácení v privatizaci získala a následně se ziskem prodala bytové domy a byty, uvedl web iRozhlas.cz.
Policisté nedávno v Brně zasahovali také kvůli bytům ve spojitosti s radnicí Brno-střed. V souvislosti s touto městskou částí je obviněno osm lidí, dva z toho jsou ve vazbě. Jedním je předseda bytové komise z ODS Otakar Bradáč, druhým jednatel realitní kanceláře Zdeněk Červinka.
X X X
Jakob: Nekádruju, Hladíka ale nemůžu ani bránit. Ta debata vůbec neměla nastat, dodal Peksa
Ačkoliv se lidovci rozhodli podpořit nominaci místopředsedy strany Petra Hladíka na ministra životního prostředí, další zástupci vlády tento krok zcela nesdílí. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob i europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) uvedli v pořadu 360°, že potencionálního šéfa resortu nechtějí poškodit, ale ani hájit. Kritikou na jeho adresu pak nešetřili místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) ani místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
„Možná jsem ovlivněn evropskou politikou, ale žil jsem v představě, že s ministrem životního prostředí řešíme stav řek, klima atd., ne byty v Brně. Preferoval bych, abychom se o tom nemuseli bavit,“ okomentoval čtvrteční rozhodnutí lidovců Peksa.
Podpora Hladíka mu nepřijde jako taktické rozhodnutí. „Nejsem ale premiérem ani oprávněn mu radit, jak to má dělat,“ dodal ve vysílání CNN Prima NEWS. Krok lidovců kritizuje i zástupce opozice Kolovratník. „Dělá to na mě dojem velkého rizika – jak ze strany KDU-ČSL, tak ze strany premiéra,“ uvedl.
Mnoho otazníků
Nad Hladíkem je podle něj v tuto chvíli až příliš mnoho otazníků. „KDU-ČSL se prezentuje jako historická strana, je ale personálně velmi vyprázdněná. Evidentně nemají nikoho, kdo by ho mohl nahradil. Kolegové z koalice byli velmi přísní na poslankyni Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO), která měla někoho na svatbě. Jakob lustruje bývalou ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), tak jsem zvědavý, zda budou stejně přísní,“ nebral si servítky.
Proti tomu se však Jakob z vládní TOP 09 ohradil. „Nikdy jsem nikoho nelustroval ani nekádruju, tyto termíny rozhodně nepoužívám a jsou mi cizí. K panu Hladíkovi – v tuto chvíli mi nezbývá nic jiného než respektovat rozhodnutí KDU-ČSL. Nerad bych Hladíkovi ublížil, na druhou stranu ho v tuto chvíli neumím ani bránit,“ přiznal s tím, že nemá dostatečné informace.
Za Hladíkem ale přitom stojí i premiér Petr Fiala (ODS), který uvedl, že respektuje rozhodnutí celostátního výboru KDU-ČSL. „Policie a státní zastupitelství rozmotává klubko korupce. Pravděpodobně všechno nevylezlo na povrch. Nevím, na koho policie ukáže, domnívám se, že Hladík není pouhý svědek, ale nějaký stín podezření tam bude,“ dodal Hrnčíř z SPD.
Hladík měl nastoupit na místo současné ministryně Anny Hubáčkové, která potřebuje ze zdravotních důvodů koncem října na resortu skončit. Dokud se nevyřeší formality, resort dočasně povede šéf KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Krok KDU-ČSL překvapil Václava Janouše z MF DNES. „Situace se pro něj může změnit, policie podle našich informací zadržela počítač, mobil, listinné důkazy a má zmapovanou schůzku. Tam popisuje roli Petra Hladíka na kauze privatizace,“ upřesnil Janouš. Rozhodnutí KDU-ČSL je proto podle něj překvapivé, chápe však, že ctí presumpci neviny.
X X X
Nakupování v Německu perverze. Češi se nechávají holit jako ovečky, nechápou ekonomové
Nakupování Čechů v Německu je podle Ilony Švihlíkové „ekonomická perverze“. Lukáš Kovanda dodává, že se čeští zákazníci nechávají „holit jako ovečky“. Ekonomičtí experti to uvedli v pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS.
„Vláda svou špatnou komunikací vytváří nejistotu v ekonomice,“ tvrdí Ilona Švihlíková. Ekonom Lukáš Kovanda si myslí, že vysoká inflace souvisí se závislosti zemí východní Evropy na průmyslu, který je energeticky náročnější než služby.
Švihlíková také kritizovala chaotickou komunikaci vlády v souvislosti se zaváděním opatření, která mají zmírnit ekonomickou krizi. „Komunikace opatření samotných je nešťastná. Vláda tím podkopává svoji vlastní pozici a vytváří nejistotu v ekonomice. Firmy neví, co mají očekávat, a omezují výdaje a investice. Netuší ani domácnosti. Ekonomice to neprospívá a vláda nahání sebe sama do pasti,“ říká ekonomka.
Kovanda se zmínil také o inflaci, která v Česku roste pátým nejrychlejším tempem mezi členskými státy Evropské unie. Připomněl, že v západních zemích je zdražování pomalejší než ve státech nacházejících se blíže k Ukrajině. „Více než s geografickou blízkostí Rusku však vysoká inflace souvisí s tím, že to jsou země bývalého východního bloku, kde má průmysl stále velký podíl na ekonomice. Oproti tomu na západě mají větší podíl služby. Průmysl je totiž energeticky náročnější, takže drahé energie se v něm promítnou dříve,“ uvedl.
Ekonomická perverze
Ekonomové ve vysílání CNN Prima NEWS komentovali také vysoké marže u českého zboží. „Jedním ze signálů, že trh není dlouhodobě v pořádku, je dojíždění českých občanů za levnými nákupy do Polska, ale hlavně do Německa. Jezdíme nakupovat do země, která má 2,5krát větší mzdy. Je to ekonomická perverze,“ domnívá se Ilona Švihlíková.
Lukáš Kovanda si myslí, že Češi vysoké ceny zbytečně tolerují. „Je to situace, která ukazuje, že se čeští zákazníci nechávají holit jako ovečky a nevytvářejí dostatečný tlak, aby ceny klesaly,“ dodal.
Ukončení zmrazení platů vrcholných politiků a jejich následný růst podle odborníků nemá makroekonomický význam. Rozhodnutí však vysílá špatný signál směrem k veřejnosti, která tak ve vládu ztrácí důvěru.
X X X
Skrytá běloruská hrozba. Ukrajina se hrozí útoku, který utne dodávky zbraní
Nebezpečí opětovného ruského útoku na Ukrajinu z Běloruska roste. Ve čtvrtek to prohlásil generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu. Rusové by se podle něj mohli pokusit přetnout hlavní trasy, po kterých putují na Ukrajinu dodávky západních zbraní.
„Hrozba, že ruské ozbrojené síly obnoví útok na severní frontě, roste. Tentokrát může být směr útoku změněn na západ kvůli přetnutí hlavních logistických tras pro dodávky výzbroje a bojové techniky Ukrajině od našich partnerů,“ řekl Hromov podle agentury Interfax-Ukrajina.
Upozornil, že sílí agresivní rétorika vedení Ruska a Běloruska spolu s tím, jak je u hranic rozmisťováno regionální uskupení vojsk svazového soustátí, které obě země formálně tvoří.
Na běloruském území jsou podle generála Hromova rozmisťovány letecké jednotky a síly dalších vojsk. V Bělorusku se podle něj podnikají přípravné akce ke skryté mobilizaci. Bělorusko nadále poskytuje Rusku své území k odpalování raket a vzletu dronů.
Ukrajinské síly podle Hromova podnikají kroky ke spolehlivé obraně hranic a Kyjeva před útokem ze severu. Pokud se nepřítel rozhodne otevřít „druhou frontu“ a konkrétně zahájit útok z Běloruska, „budeme připraveni k adekvátní reakci“, zdůraznil ukrajinský generál.
O vytvoření společného vojenského uskupení v Bělorusku informovali minulý týden ruský prezident Vladimir Putin a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Představitelé běloruské armády tehdy uvedli, že cílem tohoto uskupení je především posílit ochranu a obranu běloruské hranice.
Rusko podle běloruského ministerstva obrany vyslalo do Běloruska až devět tisíc vojáků a také přibližně 170 tanků, 200 bojových obrněných vozidel a dělostřelectvo. Obyvatelé Minsku zaznamenali také přílet ruských letadel MiG-31, které podle generála Hromova mohou být vyzbrojeny střelami s plochou dráhou letu Kalibr.
Z běloruského území vstoupili ruští vojáci na začátku invaze na Ukrajinu při ofenzivě směrem na Kyjev. Ruská armáda nadále z běloruského území podniká vzdušné údery na Ukrajinu, tvrdí Kyjev i běloruská nezávislá opozice.
Americký Institut pro studium války (ISW) minulý týden napsal, že nový útok z Běloruska na sever Ukrajiny je nepravděpodobný. Posilování ruských vojenských kapacit tu má podle něj za cíl spíše vázat v prostoru Kyjeva co největší počet ukrajinských jednotek, aby se nemohly účastnit protiofenzivy na jiných částech fronty.
Rostoucí koncentrace nepřátelských sil v Bělorusku podle Hromova může na jistou dobu představovat demonstraci síly, ale hrozba útoku z Běloruska trvá, napsala agentura Unian.
Připomněla, že se v Bělorusku také opravuje ruská vojenská technika a že Minsk podpořil Moskvu na mezinárodní scéně, když Bělorusko ve Valném shromáždění OSN hlasovalo proti přijetí rezoluce odsuzující nelegální anexi ukrajinských regionů. Lukašenkův režim se však obává výbuchu nespokojenosti obyvatelstva v případě přímého zapojení do války proti Ukrajině či vyhlášení mobilizace.
X X X
Nerušte letiště Líně. Během válečné hrozby se nám může hodit, radí expert
Gigafactory může být postavena v Líních u Plzně, aniž by se muselo likvidovat místní záložní armádní letiště. V Rozstřelu to řekl bývalý poradce ministra obrany a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Podle něj by zrušení letiště bylo zásadní strategickou chybou.
„Vláda schválila usnesení, které přispěje na realizaci projektu gigafactory,“ řekl ve středu po jednání kabinetu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. „Jednoznačně jsme deklarovali, že podnikneme všechny kroky, aby byl projekt v oblasti Plzeň – Líně realizován.“
Podobné letiště už nikdy nepostavíme
Bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého rozhodnutí vlády nepřekvapilo. V této souvislosti ale nechápe, proč se ve veřejném prostoru hovoří pouze o dvou možnostech: buď zachování letiště, nebo gigafactory.
„Takto otázka nestojí. Celý areál letiště má zhruba 500 hektarů. Pro účely gigafactory je zapotřebí zhruba 200 hektarů pozemků. Továrna na baterie pro elektromobily tak může bez problémů stát hned vedle letiště.“
Podle Mikuleckého to nepředstavuje žádné bezpečnostní problémy. „Opravdu nic nehrozí. Neporušuje to žádná pravidla o výškových pásmech, tedy v jaké vzdálenosti od vzletové dráhy můžete stavět, nebo jak vysoké budovy tam mohou být. Už dnes tam budovy jsou, takže když je dneska někdo zboří a vznikne tam hala pro gigafactory, nebude to představovat žádný problém.“
„Jsem přesvědčen o tom, že podobné letiště už v Česku nikdy nepostavíme,“ myslí si Mikulecký. „Bojím se, že když se Líně zlikvidují, tak je to skutečně nevratný krok. Nerozumím argumentům ministrů, kteří říkají, že budou pro armádu hledat něco jiného. Letiště s takovými parametry tu nevybudujete. Nezískáte souhlas EIA, tedy vliv na životní prostředí, nevykoupíte pozemky.“
Přitom se podle něj mění bezpečnostní situace v Evropě a armáda může v budoucnu podobné letiště potřebovat. Jeho rušením se tak střílíme do vlastní nohy. „Určitě by se nám toto letiště hodilo. Délka dráhy je víceméně standardní, jako mají jiná vojenská letiště. Je dlouhá 2 450 metrů. To vyhovuje nejenom bojovým letounům, ale i těžkým transportním strojům. Líně jsou navíc zajímavé tím, že mají šířku dráhy 60 metrů a to už úplně obvyklé není, to je poměrně zajímavý parametr.“
Letiště jako pojistka při válečně krizi
„Líně mají výhodu v tom, že už dneska mají železniční vlečku, která vede až přímo do areálu letiště. Jsou přímo na dálnici D5. To znamená, že kdyby se prohloubila krize na východě a bylo by třeba přesunout spojenecké jednotky ze západní Evropy, tak se Líně naprosto ideálně nabízejí jako etapové místo, kam jednotky můžou dorazit, přespat, ošetřit techniku a podobně,“ konstatuje Mikulecký.
Rozhodnutí vlády o podpoře gigafactory v Líních odmítá Plzeňský kraj, město Plzeň, okolní obce i letecké školy. Chtějí letiště zachovat. Navíc nemají o projektu žádné informace od státu ani od investora, koncernu Volkswagen. Chtějí zároveň vědět, zda armáda letiště potřebuje, nebo ne. Mikulecký jejich výhrady chápe.
V Rozstřelu pak hovořil také o tom, proč armáda letiště v Líních opustila. Vzpomínal na to, že v tom sehrál v devadesátých letech důležitou roli tehdejší náměstek ministra obrany Miroslav Kalousek.
Milan Mikulecký upozornil i na zásadní problémy, které by mohly předání letiště doprovázet. Připomněl to, jak problematicky probíhalo předání areálu v Žatci.
Je pro Česko ze strategického hlediska důležitější gigafactory nebo letiště? A není on sám jako pilot ve střetu zájmů, když usiluje o zachování letiště v Líních? I na to odpovídal Milan Mikulecký v Rozstřelu.
X X X
Sedm obviněných v kauze privatizace obecních domů v Brně je ve vazbě. Policie stíhá i dvě právnické osoby
Městský soud ve čtvrtek poslal do vazby všech sedm obviněných v kauze privatizace obecních domů v Brně. Informovala o tom žalobkyně. Stíhané jsou i dvě právnické osoby. O návrzích na vazbu začal soud rozhodovat po poledni, končil pozdě odpoledne.
Obhájci obviněných se k věci vesměs nevyjadřovali. Jeden ale uvedl, že jeho klient je Horký. Mělo by jít o podnikatele Michala Horkého, kterého policie podle dřívějších informací serveru iROZHLAS.cz označuje za hlavu šestičlenné organizované zločinecké skupiny.
Kauza se týká privatizace městských domů, činnosti městské firmy a dotačních podvodů. „Soud vyhověl všem mým návrhům a vzal všech sedm obviněných do vazby z důvodů, které jsem navrhovala. Všech sedm fyzických osob je v současné době převáženo do vazební věznice v Brně,“ uvedla Lastovecká.
Doplnila, že obvinění si podávali na místě stížnosti proti rozhodnutí, případně si ponechali lhůty. Razie v Brně: policie se zabývá činností podnikatele Horkého kvůli snahám o ovládnutí městské pískovny
Jeden z obhájců potvrdil, že jeho klienta soud poslal do vazby, ale nejmenoval ho. „Zastupuji jednoho z obviněných, který byl vzat do vazby, v rámci ochrany soukromí nebudu identifikovat svého klienta,“ uvedl obhájce Igor Veleba.
Doplnil, že si ponechali lhůtu a že budou podávat stížnost.
O návrzích se rozhodovalo v policejní budově v Příční ulici, kde jsou cely předběžného zadržení. Jména lidí, jichž se stíhání a vazba týkají, zatím nikdo oficiálně nepotvrdil.
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu zasahovali v Brně v úterý. Zadrželi deset lidí. Tři později propustili. Podle Lastovecké byla akce byla náročnější než razie, která se v Brně uskutečnila před čtrnácti dny, při níž policie zadržela osm lidí.
Tehdejší policejní zásah se týkal přidělování městských bytů, policie v této souvislosti vyslechla 30 lidí, provedla 28 domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor. Lastovecká uvedla, že nyní bylo provedeno více domovních prohlídek a bylo zadrženo více lidí.
„Zorganizovat dvě takhle náročné akce po sobě bylo složité, nicméně koordinace mezi policií a státním zastupitelstvím fungovala výborně. Myslím si, že se dá říct, že akce byla velmi úspěšná,“ dodala.
Žádost na Hladíka
Kriminalisté prohledávali prostory bytového odboru brněnského magistrátu, radnice městské části Brno-sever i Brno-Černovice, byli v Pískovně Černovice i u jednatele firmy Jiřího Hasoně (KDU-ČSL).
O podání vysvětlení a přístup do kanceláře požádala policie také místopředsedu KDU-ČSL, dosavadního náměstka brněnské primátorky a kandidáta na ministra životního prostředí Petra Hladíka.
Brno si ve čtvrtek na ustavující schůzi zvolilo nové vedení vzešlé ze zářijových komunálních voleb, Hladík už náměstkem není, nebude ani v radě města.
V úterním prohlášení uvedl, že policii poskytne součinnost a že není z ničeho obviněný. Ve čtvrtek zopakoval, že nebyl z ničeho obviněn a nebyl ani zadržen.
Podle informací některých médií má kauza dvě větve. První se týká pokusu o ovládnutí městské společnosti Pískovna Černovice. Policejní prověřování tady mapuje hlavně aktivity podnikatele Michala Horkého, kterého policie podle serveru označuje za hlavu šestičlenné organizované zločinecké skupiny, jež chtěla městskou společnost ovládnout.
Druhá větev prověřování se týká Horkého a skupiny, jež údajně za využití podvodného jednání a uplácení v privatizaci získala a pak se ziskem prodala bytové domy a byty, uvedl server iROZHLAS.cz.
X X X
SOUDCI VS NAŘÍDILI PROZKOUMAT DARY PELTY KRATOCHVÍLOVÉ
Peltovy dary Kratochvílové se budou znovu prozkoumávat. Nařídil to pražský vrchní soud
Pražský vrchní soud nařídil znovu prozkoumat okolnosti, za jakých bývalý šéf fotbalu Miroslav Pelta dal bývalé náměstkyní ministryně školství Simoně Kratochvílové poukaz 200 tisíc korun na dovolenou a platil jí byt v centru Prahy. Závěr prvoinstančního soudu, že nešlo o uplácení, totiž považuje nadřízený soud „za nepřesvědčivý.“
I to je jeden z bodů, proč pražský vrchní soud zrušil rozsudek v případu údajných manipulací se sportovními dotacemi a případem se tak bude muset znovu zabývat Městský soud v Praze. Radiožurnál má 162 stránkové usnesení k dispozici.
Soudce vrchního soudu Vladimír Král zrušil rozsudek i kvůli pochybnostem nad tím, jak městský soud vypočítal škodu. Městský soud navíc podle Krále nepopsal jasně, čeho se Pelta s Kratochvílovou dopustili. Loni v listopadu soud Peltu za zmanipulování dotací pro preferované kluby nepravomocně poslal na šest let do vězení, Kratochvílovou potrestal 6,5 lety.
Byl to byt číslo 1306 v centru Prahy, kde policie tajně nahrála hovory mezi fotbalovým bossem Miroslavem Peltou a náměstkyní z ministerstva školství Simonou Kratochvílovou. Pelta s Kratochvílovou v něm řešili, jak se mají rozdělit sportovní dotace. Apartmán ve třetím patře obstaral Pelta, který za něj i oficiálně platil. Obžaloba to považovala za formu úplatku.
U městského soudu pak Pelta prohlásil, že za byt sice platil, ale Kratochvílová mu prý peníze na nájem dávala v hotovosti, což soudkyně akceptovala a vyhodnotila, že nelze prokázat, že by šlo o uplácení. Jenže odvolací soud to tak jasně nevidí a nařídil okolnosti znovu prozkoumat a ověřit pravdivost Peltova tvrzení.
„Jestliže by obžalovaná Kratochvílová obžalovanému Peltovi předávala, jak uvádí tak zvaně na ruku, téměř 40 000 Kč měsíčně, jednak by se to asi odrazilo v záznamech o jejich hovorech, jednak by se výběr takové sumy musel objevovat v pohybu na jejím bankovním účtu,“ píše soudce vrchního soudu Vladimír Král.
Pochybnosti s bytem
Vrchní soud se také pozastavuje nad tím, že nájem ve výši 40 tisíc představoval většinu příjmu Kratochvílové. Její plat se tehdy v roce 2016 pohyboval okolo 60 tisíc čistého.
Pelta tvrdil, že byt původně pronajal pro svého syna. Ten tam ale nikdy nebydlel. Nakonec v bytě skončila Kratochvílová, když se musela odstěhovat z bytu, který sdílela s ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD). Nájemní smlouvu zařizovala zaměstnankyně svazu.
„Já jsem nedůslednej,“ vysvětloval Pelta. „Je z menší vesnice u Brna, neznala tady to prostředí. Obrátila se na mě jako člověka, který se v Praze orientuje,“ tvrdil.
Soudce vrchního soudu Vladimír Král se ve svém usnesení pozastavuje i nad poukazem na dovolenou na Seychely za dvě stě tisíc, který Kratochvílová od Pelty dostala. Pelta u soudu tvrdil, že měl odloženou splatnost a Kratochvílová za poukaz zaplatila. Městský soud následně vyhodnotil, že to tedy nelze považovat za úplatek, jenže podle vrchního soudu by se tím měl městský soud ještě zabývat.
„Skutečnost, že obžalovaná Kratochvílová tímto způsobem pak uhradila svoji dovolenou a cestovní poukaz proplatila cestovní kanceláři se značným časovým odstupem, v době, kdy byla ve vazbě, spíše nasvědčuje tomu, že mezi oběma obžalovanými existovala jiná dohoda o tomto poukazu, než jakou svými výpověďmi prezentují,“ píše v usnesení Král.
„Usnesení nám bylo doručeno teprve ve středu, takže ho studujeme. Pro nás je podstatné, že rozsudek soudu 1. stupně byl zrušen a tím pádem jsme znovu před soudem 1. stupně, kde budeme vysvětlovat, že se paní Kratochvílová ani další osoby trestného činu nedopustili,“ řekl Radiožurnálu advokát Kratochvílové Petr Toman.
Prvoinstanční soud
Vrchní soud se však nepozastavuje jen nad osvobozující části rozsudku, ale i nad tím, za co byli Pelta s Kratochvílovu odsouzeni – tedy, že zvýhodnili 18 žadatelů a chtěli tím způsobit škodu nejméně 175,8 milionu korun. Podle Krále se prvoinstanční soud „jen velmi obecně zaměřuje na popis toho, čeho se měla obžalovaná Kratochvílová v součinnosti s obžalovaným Peltou dopustit.“
Exministryně Valachová čelí podezření z křivé výpovědi. Soudkyně dala podnět ke stíhání
Podle něj bude muset soud znovu určit u preferovaných žádostí „rozsah a obsah zásahů ze strany obžalovaných a posoudit vzniklé následky.“ Jinými slovy, soud nepopsal, jakým způsobem Pelta s Kratochvílovou žádosti zařadili mezi preferované.
Podle soudce vyvolává pochybnosti i to, jak prvoinstanční soud vypočítal vzniklou škodu. „Jak již bylo opakovaně v odůvodnění napadeného rozsudku uvedeno, na přiznání dotace není právní nárok; je tedy otázkou, zda samotná skutečnost, že určitému žadateli o dotaci nebylo vyhověno, lze označit za jemu vzniklou škodu,“ uvádí soudce a dodává, že „stejně tak samotným nevyplacením finančních prostředků ze státního rozpočtu, s nimiž disponovalo ministerstvo, patrně rovněž nelze označit jako škodu, protože státu zmíněnou nečinností žádná majetková újma nevznikla,“ píše Král.
Soud bude muset také znovu vyslechnout bývalou ministryni školství za ČSSD Kateřinu Valachovou. Protože Simona Kratochvílová po odsuzujícím rozsudku začala tvrdit, že zájmy politiků a vlivných lidí na ni většinou nasměrovala ministryně Kateřina Valachová.
„Paní Valachová mi prostě řekla, tohle zajímá toho a toho, podívej se na to,“ řekla v rozhovoru pro seznamzpravy.cz krátce po svém odsouzení a tvrdí to i ve svém odvolání.
„Významné je zejména zjištění, jakou cestou předání informací probíhalo a zda v sobě obsahovalo i pokyn ke způsobu vyřízení. K objasnění uvedených skutečností bude třeba dokazování doplnit výslechem obžalovaných Kratochvílové a Pelty, výslechem svědkyně Valachové, a pokud to bude potřebné, výslechem dalších svědků, jak je obžalovaná Kratochvílová uvádí ve svém odvolání,“ píše Král.
‚Svědectví ráda doplním‘
Valachová Radiožurnálu řekla, že u soudu ráda své svěděctví doplní, protože celá kauza proběhla bez jejího vědomí.
„Své svědectví ráda doplním. A také doložím. Požádala bych o to soud i sama vzhledem k nehorázným útokům obžalovaných. Sportovní kauza se odehrála za mými zády a bez mého vědomí. Naopak v ní vystupuji jako klíčový svědek.“
Fotbalová asociace platila Miroslavu Peltovi soukromé lety, bere přitom od státu stamilionové dotace
Spolu s Peltou a Kratochvílovou jsou obžalovaní i vlivný zákulisní hráč českého sportu, předseda České unie sportu Miroslav Jansta a generální sekretář ČUS Jan Boháč. Podle obžaloby měli nezákonně ovlivňovat rozdělování dotací ve prospěch ČUS, zajišťovat výhodnější podmínky a více peněz na úkor jiných žadatelů. Městský soud je ale obžaloby zprostil, když se přiklonil k vysvětlení, že jen odstraňovali chyby v dotačním řízení.
Podle Vrchního soudu ale některé důkazy Městský soud „buď nevzal v úvahu, nebo se jimi náležitě nezabýval“. Soudce Vrchního soudu zmiňuje třeba hovor mezi Janstou a Kratochvílovou ze 7. února 2017, během kterého se Jansta domáhal navýšení dotace pro ČUS na úkor Českého olympijského výboru (ČOV) a řekl: „Tam se to musí udělat politicky.“
„Rovněž v navazujícím hovoru s obžalovaným Boháčem obžalovaný Jansta neřešil chyby v projektu, ale jen vyšší dotaci pro ČUS; v hovoru ze dne 8. února 2017 s obžalovaným Břízou (Zdeněk Bříza, bývalý ředitel odboru sportu na MŠMT, pozn. red.) obžalovaný Jansta požadoval snížení dotace pro ČOV s tím, že ještě musí vyřešit problém se Sokolem,“ píše ve svém rozhodnutí soudce Vrchního soudu Vladimír Král. O zproštěných Janstovi, Boháčovi a Břízovi bude městský soud jednat znovu.
X X X
COOP otevřel v Ústí nad Orlicí automatizovanou prodejnu
Ve čtvrtek byla v Ústí nad Orlicí otevřena automatizovaná prodejna družstva COOP. Jedná se již o třetí prodejnu tohoto typu v síti COOP a druhou prodejnu v Pardubickém kraji. Ta první byla poměrně nedávno otevřena v Bítovanech na Chrudimsku. V plánu je také v Přívratu nedaleko České Třebové. Prodejna v Ústí nad Orlicí bude fungovat v režimu 24/7 a je doplněna o výdejnu zboží z e-shopu a kavárnu. Slavnostního otevření prodejny se zúčastnil také hejtman Martin Netolický, který je zároveň členem družstva.
„Koncept automatizovaných prodejen fungujících v režimu 24/7 začíná být postupně zaváděn nejen v síti COOP, ale také drobnějšími provozovateli, a to nejen v našem kraji. Osobně tento systém vítám, jelikož rozšiřuje nákupní možnosti nejen ve větších městech, ale i na venkově, kde by například bylo neekonomické držet personál v celém rozsahu pracovní doby tak, aby byla využita pracujícími, kteří dojíždí právě do větších měst a na venkov se vrací později odpoledne.
Vzhledem k tomu, že mzdy patří společně s energiemi mezi hlavní nákladové položky provozu obchodů, tak je automatizace jednou z možností, jak na malých obcích prodejny udržet a umožnit občanům nákup potřebného sortimentu. K tomu se snažíme dlouhodobě pomáhat prostřednictvím krajského dotačního titulu na podporu venkovských prodejen a nově také zapojením do projektu Ministerstva průmyslu a obchodu Obchůdek 21+,“ řekl hejtman Martin Netolický.
Stávající obchody v síti COOP, které přecházejí na automatický režim, jsou typicky umístěné v centrech menších měst a jsou tak dobře dostupné všem obyvatelům. Obchody fungují během standardní otevírací doby jako běžné obchody, mimo ni pak bez obsluhy v automatickém režimu. Základním předpokladem pro nákup je užívání bankovní identity. Díky ní je možné rozeznat věk nakupujícího, a tím neumožnit prodej alkoholu mladším 18 let. Kromě bankovní identity potřebuje zákazník speciální aplikaci Contio ve svém chytrém telefonu.
Prostor prodejny je zabezpečen proti krádežím kamerovým systém, který pokrývá každý kout prodejny. Zároveň je obchod napojen na pult centrální ochrany, který je aktivován při každém vstupu zákazníka. Provozní doba ve standardním režimu bude u této prodejny 57 hodin týdně, zbývající čas pak v režimu automatickém. V samoobslužném režimu bude fungovat také kavárna.
Společnost COOP má vedle Ústí nad Orlicí otevřenou samoobslužnou prodejnu v Českém Krumlově a Strakonicích. Družstvo Konzum je součástí skupiny COOP a na Orlickoústecku je jeho součástí 6 500 rodin. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje
X X X
Zemřel šéf pražské ,mordparty‘ Markovič, bylo mu 79 let. Dopadl například spartakiádního vraha Straku
Ve věku 79 let zemřel bývalý kriminalista a dlouholetý šéf pražské „mordparty“ Jiří Markovič. Informoval o tom ve čtvrtek na webu deník Blesk s odkazem na jeho manželku. Mezi Markovičovy mediálně nejznámější případy patří dopadení takzvaného spartakiádního vraha Jiřího Straky nebo sadistického sériového vraha Ladislava Hojera. Případy prvního oddělení, které léta vedl, se nechali inspirovat tvůrci stejnojmenného seriálu České televize.
O svých nejznámějších případech napsal Markovič s Viktorinem Šulcem knihu Lovec přízraků s podtitulem Vraždy, které šokovaly republiku (archivní foto) | Foto: Bronislava Janečková
Markovič se narodil 16. listopadu 1942 v Boleradicích na jižní Moravě. K policii nastoupil v roce 1964, o dva roky později se dostal na oddělení vyšetřování.
Od ledna 1977 nastoupil na odbor vyšetřování hlavního města Prahy, v roce 1986 začal řídit jedno ze dvou tehdejších oddělení vražd. Do důchodu odešel v roce 1999. O jeho úmrtí informoval na webu deník Blesk s odkazem na jeho manželku.
Jeden z nejznámějších českých kriminalistů vyšetřoval případ Jiřího Straky, který v 16 letech před spartakiádou v roce 1985 zavraždil v hlavním městě tři ženy, dvě se zavraždit pokusil a pět jich znásilnil.
„Pro něj bylo zabití člověka jako zamáčknutí mouchy,“ řekl Markovič v roce 2016. Městský soud v Praze Straku v prosinci 1985 odsoudil jako mladistvého k deseti letům odnětí svobody.
Před soud Markovič dostal i Hojera, který na přelomu 70. a 80. let brutálně zavraždil pět žen, dopustil se řady znásilnění, a dokonce i kanibalismu. Dostal za to trest smrti.
O svých nejznámějších případech napsal Markovič s Viktorinem Šulcem knihu Lovec přízraků s podtitulem Vraždy, které šokovaly republiku.
Na svou práci při vyšetřování nejzávažnějších zločinů vzpomínal také v knize Kriminalista Jiří Markovič – legenda pražské mordparty deviantům na stopě.
X X X
- plenární zasedání ČBK se uskuteční v Králíkách
V Poutním domě na Hoře Matky Boží nedaleko města Králíky se ve dnech 24. – 26. října 2022 uskuteční 133. plenární zasedání ČBK. Jednání se zúčastní také předsedové konferencí ženských a mužských řádů, sr. Krista Chládková a arciopat Prokop Siostrzonek. Na jednání biskupů bude také přítomen apoštolský nuncius v ČR Mons. Jude Thaddeus Okolo.
Biskupové se na mariánském poutním místě, Hoře Matky Boží, které se nachází v královéhradecké diecézi, sejdou v rámci plenárního zasedání vůbec poprvé. Zázemí jim bude poskytovat nově opravený Hotel Poutní dům, který je ve vlastnictví Biskupství královéhradeckého. Na programu zasedání budou mimo jiné ekonomické záležitosti, Charita ČR či podněty z komisí a rad ČBK.
Věřící se budou moci s českými a moravskými biskupy setkat při mši svaté, kterou budou koncelebrovat v kostele Panny Marie v areálu kláštera v úterý 25. října od 18:00. Hlavním celebrantem bude arcibiskup pražský Jan Graubner, předseda ČBK, a kazatelem českobudějovický pomocný biskup Pavel Posád. Ve středu budou účastníci zasedání slavit společnou mši v kapli sv. Josefa v Poutním domě od 7:15. Předsedat jí bude královéhradecký biskup Jan Vokál a kázat pražský pomocný biskup Václav Malý.
Mariánské poutní místo Hora Matky Boží ční nad městem Králíky nedaleko státní hranice s Polskem, pod Králickým Sněžníkem. Historie tohoto místa je tragicky spojená s tzv. Akcí K, kdy počínaje nocí ze 13. na 14. dubna 1950 byli řeholníci odvlečeni ze svých domů a přesunuti do několika „soustřeďovacích klášterů“, kde pak museli těžce pracovat za státního dozoru. Jeden z takových koncentračních táborů byl zřízen i na Hoře Matky Boží u Králík, kde byli řeholníci drženi až do roku 1965. CSILIc. Monika Klimentová, vedoucí tiskového střediska
X X X
VRCHAŘI MOTORISTŮ UKONČILI LETOŠNÍ SEZÓNU
Na Brněnském Autodromu dojela do cíle letošní sezóna Mistrovství České republiky v závodech automobilů do vrchu. Spojením domácího mistrovství, České trofeje a seriálu Maverick Hill Climb Czech se zaplnily startovní listiny, přibylo pořadatelů a fanoušci této disciplíny mohli sledovat všechny tři série vždy současně na jednom místě. Téměř na všech podnicích byl počet startujících na hranici propustnosti trati, která musela být v několika případech dokonce navýšena.
Absolutně nejrychlejším domácím vrchařem a Mistrem České republiky pro letošní rok se stal Petr Trnka, startující za ACCR Czech Trnka Racing s vozem Norma M20 FC. Dva domácí závody vynechal, ve všech zbývajících zvítězil a na svoje konto si připsal 225 bodů. „Myslím, že se nám podařilo dosáhnout v letošní sezóně maximum možného. Titul vicemistra Evropy, vítězství ve třídě a také absolutní prvenství v českém mistrovství považuji za skvělý výsledek. Prioritou byl evropský šampionát, ale chtěli jsme se ukázat i domácím fanouškům. Jsem rád, že se nám vyhnuly technické problémy i havárie. Náš domácí šampionát letos fungoval velmi dobře, pořadatelům patří velké poděkování, stejně jako celému našemu týmu, rodině a partnerům.“
Marek Rybníček půjčil svůj speciál KTM na poslední závod sezóny Václavu Janíkovi a sám přivezl do Brna otevřený speciál Nova Proto MP1. V celkovém absolutním pořadí MČR skončil druhý se 173 body a stal se Mistrem ČR v kategorii I. „Na závěrečný podnik jsem si půjčil speciál Nova Proto, nejrychlejší auto, které jsem na kopci doposud řídil. Chtěl jsem vyzkoušet, jak se ovládá a jak funguje. Byl to sice krátký, ale skvělý zážitek. Letošní sezónu jsme si užili, na všech podnicích startovalo hodně jezdců, takže si dle mého názoru přišli na své i všichni příznivci závodů do vrchu. Jsem rád, že se mi podařilo vybojovat titul mistra v kategorii jedna a už se těším, až se svým KTM X-bow vyrazím do Evropy.“
Velkým překvapením letošní sezóny je Josef Hlavinka junior, který nasbíral celkem 126 bodů a vybojoval tak se slabším vozem Gloria konečné třetí místo absolutně. „Po pravdě řečeno jsem před sezónou nečekal, že se dostaneme tak vysoko. Věřil jsem si maximálně na top pět, a že se nám občas podaří porazit pár dvoulitrů, zejména na vodě. Jinak máme velký výkonový handicap. Několikrát nás potrápil prasklý řetěz, ale naštěstí se nejhorší výsledky škrtaly. Na závěrečné Brno jsem si přál, aby pršelo. Mokro nám dává víc šancí, ale tentokrát sedla voda i konkurentům. Jinak jsem si letošní sezónu opravdu užil. V příštím roce bych se rád podíval za hranice a vyzkoušel alespoň některé evropské podniky.“
Autoklub MČR v ZAV – výsledky 2022, Absolutní pořadí: Petr Trnka – ACCR Czech Trnka Racing (Norma M20 FC), Marek Rybníček – Liqui Moly Racing Team (KTM X-bow), Josef Hlavinka jun. – AMK Ecce Homo Šternberk (Gloria)
Kategorie I: Marek Rybníček – Liqui Moly Racing Team (KTM X-bow), Jiří Mičánek – Mičánek pwrd by Buggyra ACCR (Lamborghini Huracan GT3), Martin Jerman – Liqui Moly Racing Team (Lamborghini Huracan GT3)
Kategorie II: Petr Trnka – ACCR Czech Trnka Racing (Norma M20 FC), Josef Hlavinka jun. – AMK Ecce Homo Šternberk (Gloria C8F), Karel Berger (Osella PA 21S). Jan Koudelka, Předseda komise ZAV