Velká demonstrace proti vládě Fialy v sobotu v Praze. Zastavit štvanici proti Rusku, je třeba levný plyn

Lidé i podniky v celé ČR jsou nespokojeni s tím, co dnes vyvádí premiér Fiala a spol., jak už o tom hovořil před několika dny v médiích hejtman jižních Čech dr. Kuba, a záhy ministr spravedlnosti dr. Blažek, který upozornil na to, že by to mohlo vést i k nové revoluci. Fiala stále obhajuje ministra vnitra Rakušana, který se stále zastává lidí, co mají, nebo měli blízko ke korupci a podsvětí, terorismu, jako je Mlejnek.

X X X

V sobotu 3.9. se tak na Václavském náměstí v Praze ve 14. hod. uskuteční demonstrace, aby se okamžitě uskutečnil nový směr v ČR, protože je neúnosně drahý plyn, elektřina, PHM, inflace, zbytečná válka Západu proti Rusku, protože ČR s ní nemá nic společného a vyhazují se na ni miliony a miliardy, čímž se ČR zadlužuje. Kritizoval to i exprezident Václav Klaus. Fiala ale odmítá změny.

Jsou drahé potraviny, vysoké ceny všeho zboží, lockdowny, očkování, roušky, testování, je cenzura, velké přistěhování cizinců, což nás stojí miliony, je digitální měna, nezaměstnanost, sankce… Fiala nemá schopnosti na vládnutí a drží zbytečně už na 70 lidí na úřadu vlády, což stojí miliony.

X X X

EKONOMOVÉ  POŽADUJÍ  ZMĚNU

Neřeší se příčiny drahých energií a bude čím dále nákladnější život lidí i podniků

Ekonomové upozorňují, že spuštění kurzarbeitu neřeší příčiny drahých energií a navíc může dlouhodobě vyčerpat státní kasu. Reagují tím na plán ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který by prý program spustil v případě krachu mimořádného jednání ministrů energetiky.

Jurečka svůj záměr představil v pořadu Partie na CNN Prima NEWS. Podle něj se musí najít celoevropský plán na řešení příčiny velmi drahých energií. „Pokud by se nenašel, jsem připraven spustit kurzarbeit a spustit kroky v rámci krizového rámce,“ řekl Jurečka.

Jeho záměr však vyvolává pochybnosti odborníků. Poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček by byl se zaváděním programu opatrný. Nástroj na udržení zaměstnanosti totiž řeší důsledek energetické krize, ne příčiny. „Pokud by program trval delší dobu, tak to bude nákladné řešení. A navíc by bylo proinflační, protože lidé by dostávali peníze za to, že nechodí do práce, a na trhu by chyběl výsledný produkt,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.

 Podle něj by se mělo jednat pouze o krátkodobou pomoc, která by pomohla firmám v případě výpadků energie se zvládnutím krize. S tím souhlasí i makroekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa. Ten upozorňuje, že smyslem kurzarbeitu je zachovat vztahy mezi zaměstnanci a pracovními místy na dobu přechodného šoku.

„Má-li tento program dávat smysl, musí firma splňovat dvě podmínky. Tedy po dobu své účasti v kurzarbeitu i při všech rozumných úsporných opatřeních musí být prodělečná, ale zároveň musí mít vyhlídku, že při předpokládaných budoucích cenách energií po poklesu z nynějších přechodných extrémních úrovní bude naopak schopná přežít i bez jakékoli veřejné podpory,“ řekl pro CNN Prima NEWS Skořepa.

Ten ovšem nesouhlasí s Křečkem v tvrzení, že se bude jednat o proinflační krok. Spuštění programu by totiž zpomalil nárůst nezaměstnanosti a po krizi by zrychlil návrat nabídkové strany ekonomiky k normálu. „Za zřetelně proinflační faktor se proto pokládat nedá,“ dodal Skořepa.

Mimořádné jednání ministrů energetiky se má odehrát 9. září. Premiér Petr Fiala (ODS) spolu s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou už přiznávají, že řešením by mohlo být zastropování cen energií na celoevropské úrovni.

Politický nástroj místo tržního

Kurzarbeit byl schválen po covidové krizi jako nástroj k udržení zaměstnanosti. Ve své podstatě znamená, že na mzdu pracovníka se částí skládá stát i zaměstnavatel dohromady. Do schválení kurzarbeitu fungoval program Antivirus, který běžel na podobném principu, akorát zaměstnanec nesměl chodit do práce. Tehdejší ředitel služeb pro finanční sektor KPMG a bývalý viceguvernér ČNB proto Antivirus označil posměšně jako „keine arbeit“.

Minulá vláda Andreje Babiše (ANO), která kurzarbeit připravila, si z německé a rakouské předlohy kurzarbeitu vzala v podstatě jen název. Spuštění programu v České republice neřeší úřady práce, jako je tomu v případě sousedních zemí, ale vládní kabinet.

Kromě toho se také liší samotné parametry, jak si příspěvek na zaměstnance dělí stát a zaměstnavatel. V České republice je tomu tak, že pracovníci by měli za neodpracovanou dobu dostat 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny náhrady spolu s odvody do 1,5 násobku celostátní průměrné mzdy. Pracovníci by navíc mohli být doma jeden nebo až čtyři dny v týdnu.

 X X X

V  MĚSTECH  SE  UŽ  VYPÍNÁ   ELEKTŘINA,  JAKO  ZA  HITLEROVY  VÁLKY

  Jílové u Prahy na tři hodiny v noci vypíná veřejné osvětlení. Ročně tak ušetří až 650 tisíc korun

Jílové u Prahy se rozhodlo v rámci úspor omezit veřejné osvětlení. Vypíná ho od 1 hodiny ráno do 4. Tři hodiny nesvícení uspoří ročně až 650 tisíc korun. V noci zde na obhlídku města vyráží strážníci, zvýšenou kriminalitu ale zatím neevidují.

 Strážník Petr Toman vyráží každou noc po jedné hodině ranní se svým kolegou do nočního Jílového. „Už máme po jedné hodně, můžeme vyrazit na obhlídku města. Vezmeme si s sebou taktické vybavení, hlavně svítilny,“ popisují policisté.

„Máme jednu klasickou baterku připnutou na uniformě, ta má svítivost asi dva metry. Druhá baterka Fenix má svítivost až 300 metrů,“ říká Toman. Na vestě mají strážníci i kameru. „Má noční přísvit, když je tma tak se přepne. Vidíme pak černobíle, ale lze vidět,“ ukazuje Toman. „Ani počasí není překážka,“ říká, když vstupuje do noční bouřky.

Zvýšenou kriminalitu zatím policisté v Jílovém neevidují. Pravidelně se stýkají i se státní policií, ta situaci popisuje obdobně.

Praha plánuje omezit dobu nasvícení památek. Reaguje tak na nárůst cen elektřiny

 Na nová opatření si zatím nestěžují ani místní obyvatelé. „Mám reflexní vestu, protože samozřejmě vím, že je zhasnuto. Ale přiznám se, že já takto moc často nechodím,“ říká Dominik poté, co se rozloučil s přáteli v hospůdce a vydal se nočním městem domů.

„Zhasínání osvětlení mi nevadí. V tuto hodinu většinou spím a myslím si, že šetřit je potřeba,“ popisuje Dominik. „Domů to mám to 800 metrů a myslím si, že chlap se správně nemá bát. Vím, že to asi nemusí být komfortní pro ženy, ale myslím si, že většina žen má přítele. Tak si aspoň udělají romantickou procházku ve tmě,“ dodává. /agentury/

X X X

Moskva viní Pobaltí, Polsko a Česko z šíření nacismu. Kritizuje i ,odstraňování sovětského dědictví‘

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu obvinilo státy oponující Moskvě z překrucování dějin, heroizace nacismu a šíření neonacismu, rasismu a xenofobie. Nejhrozivější situace podle hodnocení ruské diplomacie vznikla kromě Ukrajiny v pobaltských státech, v Polsku a Česku, napsala ve středu agentura TASS.

 „Praha vystupuje jako advokát Kyjeva od začátku speciální vojenské operace Ruska k denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny a zásobuje jej různými typy zbraní. Tato linie našla své pokračování po zahájení předsednictví Česka v Evropské unii,“ píše ruská diplomacie na úvod dokumentu, který českým úřadům vytýká „podporu neonacistických sil za hranicemi Česka“.

Zpráva také kritizuje „cynický boj s dědictvím sovětských pomníků“ na příkladu odstranění sochy maršála Koněva z pražského náměstí.

Zpráva ruské diplomacie také tvrdí, že „v řadě zemí zesílila kampaň překrucování dějin a falšování role Sovětského svazu ve vítězství nad nacismem“ a že „agresoři, kteří rozpoutali válku, a autoři ideologie rasové čistoty se cynicky zaměňují za stát, který jim čelil“.

Od srovnávání nacistického a sovětského režimu se podle Moskvy přechází k pokusům svalit veškerou odpovědnost za válku na Sovětský svaz.

Moskva je dlouhodobě velmi citlivá na připomínky, že se Sovětský svaz 17. září 1939 přidal k německému útoku na Polsko v souladu s dohodou, kterou uzavřel v srpnu 1939 s nacistickým Německem, a následně okupoval Pobaltí.

V minulosti i ruský prezident Vladimir Putin dohodu označovanou jmény tehdejších ministrů zahraničí obou zemí jako pakt Molotov-Ribbentrop odsuzoval.

Nyní však ruský prezident pod záminkou „denacifikace“ kyjevského režimu nařídil vpád ruských vojsk do sousední země a rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, s desítkami tisíc mrtvých a miliony uprchlíků.

Kyjev a Západ odsuzují ruský útok jako ničím nevyprovokovanou agresi, Západ pomáhá Ukrajině vojenskou a další pomocí a uvalil na Rusko sankce./agentury/

X X X

Ruský Gazprom zrychlí výstavbu plynovodů do Číny, pomohly k tomu letošní rekordní zisky

Ruský plynárenský gigant Gazprom díky rekordnímu zisku zrychlí výstavbu plynovodů do Číny. Ve středu o tom podle agentury Interfax na telefonní konferenci mluvil generální ředitel firmy Alexej Miller. Gazprom od ledna do konce srpna meziročně zvýšil vývoz plynu do této asijské země o 60 procent.

 „Výsledky práce za první pololetí jsou opravdu velmi dobré. A tento finanční výsledek nám samozřejmě umožňuje říct, že máme zajištěny peněžní toky pro realizaci našich strategických investičních projektů,“ sdělil Miller.

Gazprom za prvních šest měsíců letošního roku vydělal rekordních 2,5 bilionu rublů (zhruba bilion Kč).

Podle Millera tak společnost může v brzké době začít propojovat svou plynovodní síť na evropském území s východem země.

Kromě toho šéf Gazpromu oznámil, že se začne projektovat plánovaný plynovod Síla Sibiře 2. Plynovod má přivádět plyn z ložisek na východě Sibiře do Číny. V plánu je také odbočka přes Mongolsko.

„Víme, že čínský trh je nejdynamičtější na světě, a předpokládá se, že růst spotřeby plynu v Číně bude v příštích dvaceti letech tvořit 40 procent celosvětového tempa růstu,“ řekl Miller.

Tím, že se do roku 2023 zprovozní naleziště Kovykta, je Rusko připraveno dodávat Číně ještě více plynu, než bylo dříve dohodnuto, upřesnil šéf Gazpromu.

Gazprom ve středu opět přerušil dodávky plynovodem Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu ruského zemního plynu do Evropské unie. Ohlášená odstávka má trvat do sobotního rána.

Navzdory klesajícímu odbytu do Evropy Gazprom očekává za letošní rok výrazně vyšší zisk než za loňský rok. Ruské zásobníky plynu jsou plné z 92 procent, uzavřel Miller. Kontrolu nad Gazpromem má ruská vláda.

X X X

TRUMP  SLEDOVAL  PREZIDENTA  FRANCIE  MACRONA

Trumpa fascinoval Macronův milostný život. O prezidentovi si vedl složku

Někdejšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa fascinoval milostný život francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a často se chlubil, že na něj ví „špínu“. Informují o tom média poté, co se v Trumpově sídle našla složka se štítkem „prezident Francie“. Trump si ji na konci mandátu odvezl stejně jako tajné vládní dokumenty, kvůli nimž nyní čelí vyšetřování.

Trump během prezidentského mandátu i po něm často vyprávěl svým blízkým spolupracovníkům, že šéf Elysejského paláce v soukromí provozuje „nemravnosti, o kterých málokdo ví“. A že on se je dozvěděl mimo jiné díky tomu, co zjistily americké tajné služby.

V pondělí to napsal časopis Rolling Stone s odkazem na dva dobře obeznámené zdroje. Americký exprezident je u svých kolegů a přátel známý tím, že rád šíří drby, obzvláště pikantního charakteru. Často přitom není jasné, jestli zrovna říká pravdu.

Milostným životem manželů Emmanuela a Brigitte Macronových však prý je fascinovaný už léta. Když proto FBI během srpnové razie v sídle Mar-a-Lago na Floridě objevila „objekt 1a“ s nadpisem „info re: President of France“, začalo horečné pátrání na obou stranách Atlantiku.

Jak ve Washingtonu, tak v Paříži se snaží dobrat toho, co vlastně Trump ví a zda si z Bílého domu skutečně odvezl citlivé informace o vůdci cizího státu, nebo jen „něco na památku“. A zda mu v tom pomohli američtí agenti, kteří už od dob prezidenta Baracka Obamy mají zakázáno špehovat své spojence, pokud to není zásadní pro národní bezpečnost.

Veřejně zatím není známo, jestli Macronova složka obsahuje informace o jeho sexuálním životě. Přímo ve Francii se mezi lidmi dlouhodobě objevují dvě fámy. Jedna z nich tvrdí, že je čtyřiačtyřicetiletý prezident homosexuál. Ta druhá se pak týká první dámy Brigitte, jež měla být kdysi mužem. Macronová se proti drbu rozhodla bránit i soudní cestou.

Co se týká dokumentů, které Trumpovi zabavila FBI při zmíněné razii, americké ministerstvo spravedlnosti dokončilo jejich analýzu, podle níž materiály zahrnují „omezený soubor materiálů, které potenciálně obsahují důvěrné informace mezi advokátem a klientem“, uvedlo ministerstvo.

List The Washington Post navíc ve středu napsal, že si Trump schoval listiny tak citlivé, že i „členové kontrarozvědky FBI a pracovníci resortu spravedlnosti museli získat další bezpečnostní prověrky, aby se na ně mohli podívat“.

X X X

Gorbačovův pohřeb bude bez většiny zahraničních hostů. Do Ruska se nedostanou

Bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov si podmínky svého pohřbu stanovil sám už dlouho před svou smrtí. Vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu ale není jisté, kteří zahraniční hosté se budou moct posledního rozloučení zúčastnit. Gorbačov zemřel v noci z úterý na středu ve věku 91 let a měl by být pochován na prominentním moskevském hřbitově.

 Držitel Nobelovy ceny míru Gorbačov bude pohřben na moskevském Novoděvičím hřbitově pro slavné osobnosti, kde má vyhrazený hrob po boku své zesnulé manželky Raisy. Ta zemřela v roce 1999 na leukémii, Gorbačov k jejímu hrobu pravidelně chodil. Ruské úřady dosud termín pohřbu nestanovily.

Rusko v reakci na západní sankce zakázalo vstup do země mnoha vysoce postaveným politikům z Evropské unie, Spojených států a dalších západních zemí. Uzavřelo také ruský vzdušný prostor pro letadla z „nikoliv přátelských zemí“.

Mnoho západních politiků se vyhýbá kontaktům s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu, kterou před více než půl rokem nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Vzhledem k historickému a mezinárodnímu významu Gorbačova se však se státníkem bude zřejmě chtít rozloučit i řada hostů ze zahraničí.

Gorbačov se jako šéf komunistické strany a tedy i celého SSSR zasloužil o konec studené války a pád železné opony. Byl i prvním a zároveň posledním prezidentem Sovětského svazu. Do nově zřízené funkce byl zvolen 14. března 1990.

Jeho prezidentství však trvalo jen krátce, z funkce odstoupil 25. prosince 1991 těsně před zánikem SSSR. Stal se oblíbencem Západu, doma si však respekt nezískal. Mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout podíl na rozpadu SSSR.

X X X

GORBAČOV  SE  V  PRAZE  NESETKL  ANI  S  ŠÉFEM  KSČ  JAKEŠEM

Komunisté v Praze se Gorbačova děsili. Návštěva v roce 1987 byla hořkým zklamáním

Řezy ze svíčkové plněné husími játry a k tomu smažené hranolky. Přesně tak pohostil v dubnu 1987 vůdce československých komunistů Gustáv Husák vůdce sovětských komunistů Michaila Sergejeviče Gorbačova. Husák ale hybatele demokratizačních proměn v Sovětském svazu očekával v obavách.

Pojmy „perestrojka“ a „glasnosť“, na kterých byl proces politické a ekonomické přestavby Sovětského svazu postaven, totiž ústřední výbor Komunistické strany Československa (KSČ) upřímně děsily. Gorbačov se v Praze veřejné kritice normalizačního vedení KSČ nakonec takticky vyhnul. Nepodpořil opozici ani se veřejně neomluvil za okupaci z roku 1968, což bylo hořké zklamání.

„Ať rok od roku sílí přátelství a bratrství sovětského a československého lidu,“ rozloučil se Gorbačov s Prahou, kterou navštívil v dubnu 1987. „Jeho návštěvu jsem tehdy dost prožíval, ale ve změny jsem stejně nevěřil,“ zhodnotil po letech návštěvu generálního tajemníka sovětských komunistů tehdejší chartista Tomáš Hradílek, po sametové revoluci krátce i ministr vnitra. V roce 1987 patřil k čelním představitelům moravského disentu.

Michail Sergejevič Gorbačov přijel do Československa 9. dubna 1987. „Projevy, které zazněly při jeho návštěvě, byly formulovány tak, aby se perestrojkový vlk nažral, ale normalizační koza zůstala celá,“ konstatoval Hradílek. Alespoň v narážce očekával disent i občané nějaké vyjádření k dočasnému pobytu sovětských okupačních vojsk na území Československa. Marně.

Pracovní sobota na počest Gorbačova

Historie dnes hodnotí Gorbačovovu návštěvu jako promarněnou příležitost. „S jeho přítomností v Praze byla spojována velká naděje protirežimních sil na glasnosť a demokratizaci života. Očekávání se nenaplnila,“ uvádí například František Čapka v Dějinách zemí Koruny české v datech. Stačí si projít dobový tisk. Návštěva perestrojkového generálního tajemníka proběhla stejně tendenčně jako v případě jiných komunistických papalášů. Jako když přijel do Prahy Leonid Iljič Brežněv anebo třeba východoněmecký vůdce Erich Honecker.

Rudé právo přivítalo Gorbačova červeným titulkem v latince i azbuce: „Ať žije přátelství národů ČSSR a SSSR.“ Dělníci přijímali na počest návštěvy závazky a slibovali mimořádné víkendové směny. „V sobotu odpracujeme na počest návštěvy nejvyššího představitele Sovětského svazu pracovní sobotu –⁠ subotnik,“ prohlásila pro Rudé právo Jaroslava Gajdošová z továrny Lira v Českém Krumlově.

Zahanbující nedostatky

Tehdejší československé politbyro dělalo všechno proto, aby sovětskému pojmu přestavba (perestrojka) dalo zcela prázdný význam. A na pilu v Praze nikterak netlačil ani Gorbačov a československé komunisty chlácholil slovy o setrvávající „revoluční úloze dělnické třídy“.

 Zároveň ale kriticky poznamenal, že socialistické státy poněkud zaostávají za Západem: „Naše rakety s ohromující přesností naleznou Halleyovu kometu, ale zároveň s tímto triumfem vědeckého a technického myšlení zjevně zaostáváme v praktickém uplatňování vědeckých poznatků. Zahanbující nedostatky jsou v jednoduchých přístrojích pro každodenní život.“

Gorbačov se volně procházel pražskými ulicemi. Jeho příjezd z letiště sledovaly špalíry občanů a všichni jako by od sovětského politika očekávali nějaké vstřícné „znamení“. To ovšem nepřišlo. Myšlenkového vůdce přestavby tehdy v Praze vítal i jeden z dnešních šéfeditorů CNN Prima NEWS Lukáš Bek.

„Vybavuji si dlouhou kolonu aut, a jak táta ukazuje na limuzínu, v které údajně sovětský vůdce přijíždí na Hrad,“ vzpomíná Bek, tehdy jedenáctiletý školák. „Byl jsem děcko a událost jsem bral hlavně jako zajímavost. Nicméně už samotný fakt, že jsme se s otcem vydali do centra Prahy dobrovolně, o něčem svědčil. Třeba v prvomájovém průvodu jsme nikdy nebyli. Vybavuji si tu zvláštní atmosféru očekávání změny, byť nikdo –⁠ alespoň v mém okolí –⁠ nevěřil, že by za pár let mohl skončit komunistický režim anebo se dokonce rozpadl Sovětský svaz.“

Perestrojka je něco jako únor 1948

Gorbačov navštívil i pražskou továrnu ČKD. Iniciátor demokratizačních proměn v sovětské společnosti však s československými občany mluvil formálně. A rozhodně je nepovzbuzoval, aby se hlásili o svá ústavou zaručená demokratická práva.

A takto pak návštěvu ČKD vylíčilo Rudé právo: „Ještě před vstupem do haly obrobny se soudruh Gorbačov zastavil u skupinky dělníků, s nimiž se pozdravil, a hned vtipně reagoval na jejich rozveselené tváře: „Jestliže mají dělníci dobrou náladu, znamená to, že v zemi je všechno v pořádku.“ Nebylo to v pořádku, Gorbačov se ale rozhodl nezasahovat.

Slavnostní menu na Pražském hradě tvořily řezy ze svíčkové plněné husími játry a k tomu smažené hranolky. Michail Sergejevič Gorbačov mohl ochutnat i kuřecí prsíčka s ananasem a šunkovou rýží anebo candáta s humrovou majonézou. Mimo oficiální protokol možná Gorbačov na Hradě vyjádřil i touhu po změnách v ústředním výboru KSČ.

Gustáv Husák si totiž od prosince 1987 ponechal pouze funkci prezidenta, zatímco generálním tajemníkem strany byl jmenován Miloš Jakeš. Sovětský politik o něm zřejmě nedostal do Moskvy dostatek informací, Jakeš přestavbu nesnášel a ve straně představoval zpátečníka gottwaldovského typu.

Pražská návštěva sovětského vůdce tak k demokratizaci Československa nepřispěla. Strana přestavbu ignorovala i další dva roky a třeba tajemník Krajského výboru KSČ v Ostravě Ladislav Brumek ještě v únoru 1988 vysvětloval principy přestavby následovně: „Tak jako v únoru 1948 soudruh Klement Gottwald, dnes generální tajemník ÚV KSČ soudruh Miloš Jakeš volá lid do revoluční akce. Volá všechny poctivé dělníky, rolníky, inteligenci i mládež, ženy, aby se aktivně účastnili zápasu za přestavbu společnosti.“

Přetavba, zakázané slovo

Přestavba byla dokonce na severu Moravy téměř zakázaným slovem. „Když se na jevišti mění scéna, říká se tomu přestavba. V roce 1988 jsme to slovo využili jako narážku na režim v představení o zbojníku Ondrášovi. A když se scéna měnila, volali herci: ‚Přestavba‘,“ vzpomíná někdejší dramaturgyně Divadla loutek v Ostravě Hermína Motýlová. Za volání po přestavbě pak musela na kobereček k tajemníkovi pro kulturu na krajský výbor KSČ, který slovo přestavba žádal vypustit ze scénáře.

 KSČ se Gorbačovem prostě nenechala rozhodit a třeba disidenty nadále tvrdě perzekvovala. Když chartista Tomáš Hradílek 1. května 1987 rozvinul v olomouckém prvomájovém průvodu transparent s nápisem „Charta 77 vybízí k občanské kuráži“, následoval soudní proces. Paradoxně však ve stejném roce disident Jan Urban představil cíle a program organizace Charta 77 na oficiální tiskové konferenci v perestrojkové Moskvě.

Michail Sergejevič Gorbačov se stal generálním tajemníkem ÚV KSSS v březnu 1985 po smrti generálního tajemníka Černěnka. Stranu a ekonomiku se pokusil reformovat změnami spuštěnými po XXVII. sjezdu KSSS v únoru 1986. Byly jimi takzvaná glasnosť (otevřenost), perestrojka (přestavba) a uskorenije (zrychlení) ekonomického vývoje. Roku 1987 Gorbačov poznamenal, že na jeho liberální politiku měl vliv i Alexander Dubček a jeho socialismus s lidskou tváří.

Pražské jaro, přestavba i nová studená válka

Na dotaz, jaký je rozdíl mezi pražským jarem a sovětskými reformami, odpověděl Gorbačov v roce 1987 západním novinářům: „Devatenáct let.“ Až do své smrti zůstal uznáván demokratickým světem jako politik, který značným dílem přispěl ke skončení studené války a rozbil takzvanou světovou socialistickou soustavu. V Rusku měl vždy slabší pozici, veřejnost mu vyčítala rozpad sovětského impéria i následnou sociální nerovnost.

Zatímco vnitrostátní dopad Gorbačovovy návštěvy v dubnu 1987 v Praze byl diskutabilní, mezinárodní ohlas měla jeho slova přednesená na téma evropské sounáležitosti. Gorbačov v Československu překvapivě promluvil o potřebě budovat společný „celoevropský dům“. A to navzdory skutečnosti, že Evropu zatím rozdělovaly rozdílné politické systémy.

Vojenský vpád Putina na Ukrajinu nyní pozitivní odkaz Gorbačovovy politiky tragicky zbořil. Kreml se vrátil k imperiální strategii, vojensky rozvrátil velkou část východní Evropy a obnovil studenou válku.

X X X

Kritika reforem či výčitky kvůli rozpadu SSSR. Jaký byl vztah Putina s Gorbačovem?

Ke smrti posledního vládce Sovětského svazu Michaila Gorbačova se neopomněl vyjádřit nynější ruský prezident Vladimir Putin. Prostřednictvím svého tiskového mluvčího však jen stroze oznámil, že rodině zaslal své nejhlubší kondolence. Gorbačov před časem měl o Putinovi říci, že svojí současnou politikou de facto zničil jeho reformy. Jaký byl vztah mezi těmito výraznými státníky?

„Vladimir Putin vyjadřuje své nejhlubší kondolence nad smrtí Michaila Gorbačova. Ráno pošle telegram s kondolencemi jeho příbuzným a přátelům,“ informoval o reakci ruské hlavy státu v noci z úterý na středu tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Žádného velebení se zesnulý Gorbačov od Putina (zatím) nedočkal.

Ruská tisková agentura TASS uvádí, že se s ním Putin naposledy oficiálně sešel v roce 2006, kdy ho přijal ve své rezidenci Novo-Ogarjovo. Tehdy to bylo k příležitosti Gorbačovových 75. narozenin.

Kromě toho TASS dodává, že ruská hlava státu poslednímu generálnímu tajemníkovi ÚV KSSS každý rok posílala přání k narozeninám. „Letos ruský lídr ve svém telegramu zmínil bohatý život a velký význam bývalé hlavy Sovětského svazu, kvitoval jeho přínos k implementaci sociálních, charitativních a pedagogických projektů a vývoj mezinárodní humanitární kooperace,“ píše ruská tisková agentura.

Vztah mezi oběma státníky ovšem nebyl nijak růžový. Gorbačov před Putinovou politikou varoval. Naposledy měl podle novináře Alexeje Venediktova, který byl s bývalým politikem podle svých slov až do jeho smrti v kontaktu, Putina zkritizovat kvůli válce na Ukrajině a jeho dalším krokům. „Gorbačovovy reformy – politické, nikoliv ekonomické – byly kompletně zničeny,“ prohlásil letos v červenci Venediktov v rozhovoru pro ruskou verzi magazínu Forbes.

Tehdy také zmínil, že Gorbačovova politika vedla k tomu, že podél hranic s bývalým SSSR bylo jen několik málo tisíc vojáků rychlé reakce Severoatlantické aliance (NATO). „Nyní NATO oznámilo, že ke konci příštího roku to bude 300 tisíc,“ připomněl novinář.

 Gorbačov: Putinova politika je překážka k pokroku

Gorbačovova kritika trvala několik let. Zprvu sice uznal, že některé autoritářské kroky ze začátků Putinova vládnutí byly ospravedlnitelné, aby napravil pošramocené Rusko po svém předchůdci Borisi Jelcinovi. Putin podle něj však v represivní politice pokračoval a následky způsobily „oslabený parlament, justiční systém i občanskou společnost, doplněnou o menší nezávislost médií“.

 „Časem byly tyto problémy čím dál znatelnější. Ekonomický růst zpomalil ještě před jeho odvrácením se od Západu a před příchodem sankcí, které silně postihly naše životy,“ psal Gorbačov ve svém komentáři z roku 2017 pro časopis Time.

Ve svém textu navíc zmiňoval i tehdejší rostoucí problémy Ruska, které dodnes často platí. Jmenuje úpadek zdravotní péče, vzdělávání či vědy, stejně tak chudobu většiny národa či korupci až v nejvyšších patrech. „Jsem přesvědčen, že Rusko může pokračovat pouze skrze demokracii. Rusko je připravené na politickou soutěž, opravdový vícestranický systém, spravedlivé volby a pravidelnou obměnu vlády. Tohle by mělo definovat roli a odpovědnost prezidenta,“ zakončil ve svém komentáři Gorbačov.

O rok dříve označil Putinovu politiku za „překážku k pokroku“. Stavěl se rovněž proti tomu, aby Putin po konci čtyřletého vládnutí prezidenta Dmitrije Medveděva, kdy se Putin přesunul do pozice ruského premiéra, znovu usiloval o post hlavy státu. Gorbačov to tehdy pojmenoval jako „vytváření iluze stability a prosperity“.

Putin považuje rozpad SSSR za „geopolitickou katastrofu“

Přinejlepším napjatý byl vztah i naopak, tedy směrem od Putina ke Gorbačovovi. Ačkoliv ruský prezident nyní kondoluje jeho rodině a údajně mu každý rok blahopřál k narozeninám, je patrné, že Putinovi se mnohé Gorbačovovy kroky líbily jen pramálo.

 Důkazem budiž jeho kritika rozpadu Sovětského svazu, čili akce, ve které byl Gorbačov ústřední postavou. „Je důležité si uvědomit, že konec Sovětského svazu byla největší geopolitická katastrofa za celé století,“ prohlásil v televizním vysílání v dubnu roku 2005 ruský prezident. Lze tak usoudit, že Gorbačovovi rozpad vyčítal.

Ve středu dopoledne podle Kremlu nakonec skutečně poslal soustrastný telegram jeho rodině. „Vedl naši zemi během období komplexních a drastických změn, zajistil obrovské změny na úrovni zahraniční, ekonomické a sociální politiky. Plně si uvědomoval, že reformy byly nezbytné a rozhodl se nabídnout svá vlastní řešení k rostoucím problémům,“ stojí mimo jiné v telegramu, který měl Putin odeslat Gorbačovově rodině.

I když zde posledního vládce SSSR nekritizuje, Putin měl Gorbačovovi za zlé, že se mu nepodařilo zajistit s NATO dohodu o nerozšiřování aliance směrem na východ. To je aktuálně jeden z bodů, který je Rusku trnem v oku a například příměří s Ukrajinou, se kterou aktuálně válčí, podmiňuje mimo územní zisky také tím, že se Kyjev zaváže, že do NATO nevstoupí.

X X X

Jak Rusové nahlíželi na Gorbačova?

Gorbačov zemřel v noci z úterý na středu ve věku 91 let. Za svoji roli v rozpadu Sovětského svazu a ukončení studené války si vysloužil celosvětovou chválu a také Nobelovu cenu míru. Do nejvyšších funkcích v Sovětském svazu nastoupil v roce 1985 a brzy začal s rekonstrukcí mocnosti prostřednictvím tzv. perestrojky a glasnosti. Obě reformy měly částečně demokratizovat systém v SSSR, ale nakonec vedl k jeho rozpadu a zhroucení komunistického systému.

Ačkoliv byl na Západě díky své politice velmi oblíben, doma tomu tak často nebylo. Velká část Rusů totiž jeho politiku dodnes vnímá negativně a rozpad SSSR považuje za konec velkého impéria. „V posledních letech, po příchodu Vladimira Putina k moci, kdy je sovětský revanšismus velmi aktivní, tak jsou negativní stanoviska vůči Gorbačovovi a rozpadu Sovětského svazu ještě ostřejší,“ informoval pro CNN Prima NEWS spolupracovník redakce žijící v Moskvě Jiří Just.

X X X

Konec impéria a začátek velké krize. Jak Rusové vnímali vůdce Michaila Gorbačova?

Pro Západ znamenal Michail Gorbačov svobodu a nové možnosti, Rusové ho ale vnímají odlišně a viní ho z rozpadu impéria a začátku krize. Myslí si to spolupracovník CNN Prima NEWS v Rusku Jiří Just. Podle něj se negativní stanoviska vůči Gorbačovi vyostřila po příchodu Vladimira Putina k moci.

„Michail Gorbačov je v Rusku tradičně vnímán negativně kvůli jeho politice perestrojky – transformaci Sovětského svazu – a kvůli glasnosti, tudíž otevření se světu i kritikům z opozice. To vše Rusové vnímají jako konec impéria,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS Just.

S Grobačovem Rusové spojují i začátek vleklé krize, ve které bylo Rusko do poloviny 90. let. „Tehdy dokonce často nebylo na jídlo, stály se fronty na základní potraviny. Podle posledních průzkumů se více než 51 % Rusů vyhradilo vůči Gorbačovi velice kriticky,“ popsal Just.

Vnímání Gorbačova se navíc stále mění. „V posledních letech, po příchodu Vladimira Putina k moci, kdy je sovětský revanšismus velmi aktivní, tak jsou negativní stanoviska vůči Gorbačovi a rozpadu Sovětského svazu ještě ostřejší,“ sdělil Just.

Západ vnímá bývalého vůdce Sovětského svazu jinak – Michail Gorbačov přinesl svobodu a nové možnosti, pád Sovětského svazu byl vítán. „Byl významnou postavou světové politiky druhé poloviny 20. století. Ať odpočívá v pokoji,“ napsal například premiér Petr Fiala (ODS).

X X X

Světoví státníci: Gorbačov byl chytrý a odhodlaný politik. Co vzkázal Putin?

Smrt bývalého nejvyššího představitele Sovětského svazu Michaila Sergejeviče Gorbačova komentovali nejrůznějšími kanály vedle českých politiků také zahraniční státníci. Zatímco britský premiér Boris Johnson nebo slovenská prezidentka Zuzana Čaputová přišli s konkrétním vzkazem, Vladimir Putin byl spíše zdrženlivý. Ostře se pak vyjádřil bývalý ředitel v Rusku zakázané německé nadace.

„Vladimir Putin vyjadřuje hlubokou soustrast s úmrtím Michaila Gorbačova, ráno pošle rodině a blízkým kondolenční telegram,“ citovala agentura TASS z vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. „Vryl se do paměti pro svůj sen, upřímnost a touhu změnit svět. Byl to jeden z nejchytřejších politiků té doby, hodně přispěl k ukončení takzvané studené války,“ dodal bývalý šéf protokolu Kremlu Vladimir Ševčenko.

Americký prezident Biden označil Gorbačova za vzácného lídra, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu.

 Gorbačov zemřel v úterý ve věku 91 let. Politik, který se podílel na ukončení studené války a odvrácení hrozby jaderného konfliktu, byl ale ve své zemi obviňován z rozpadu Sovětského svazu a jeho ústupu z pozice jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí. Držitel Nobelovy ceny míru byl jednou z nejvýznamnějších politických osobností druhé poloviny 20. století.

Jeho dědictví se nezapomene

„Zpráva o smrti mě zarmoutila. Vždy jsem obdivoval jeho odvahu a čestnost, s níž dovedl studenou válku k mírovému konci. V době Putinovy agrese na Ukrajině zůstává jeho neúnavné odhodlání otevřít sovětskou společnost příkladem pro nás všechny,“ přemítal na sociálních sítích končící britský premiér Boris Johnson.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové byl Gorbačov důvěryhodným a uznávaným vůdcem. „Sehrál klíčovou roli při ukončení studené války a svržení železné opony. To otevřelo cestu svobodné Evropě. Toto jedno dědictví nezapomeneme,“ zdůraznila na Twitteru.

I slovenská prezidentka Zuzana Čaputová připomněla Gorbačovův podíl na konci studené války. „Věřil v lepší Rusko, než vidíme dnes,“ rýpla si do současného Kremlu kvůli válce na Ukrajině.

Ostrý vzkaz vyslal Sergej Sulenny, bývalý ředitel německé Nadace Heinricha Bölla propojené s politickou stranou zelených Bündnis 90/Die Grünen. V Rusku je od května 2022 nadace nežádoucí.

„Byl to zločinec, který nařídil násilně potlačit pokojné protesty v Rize, Vilniusu, Tbilisi, Alma-Atě a dalších městech. Na Západě mu fandili, protože Západ se nestaral o mrtvé Kazachy nebo Litevce. Škoda, že nebyl nikdy souzen,“ ohradil se na sociálních sítích Sulenny.

Generální tajemník OSN António Guterres přijal zprávu o smrti Gorbačova s hlubokým zármutkem. „Byl to jedinečný státník, který změnil běh dějin. Více než kdokoli jiný se zasloužil o mírové ukončení studené války. Svět ztratil významného globálního lídra, angažovaného multilateralistu a neúnavného zastánce míru,“ uvedl na Twitteru.

Gorbačov zahájil po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 změny, které měly reformovat komunistický systém a dodat tehdejšímu sovětskému impériu novou sílu. Opak se ale stal pravdou. Sovětský svaz se rozpadl a komunistický systém se zhroutil. Gorbačov až později přiznal, že reformovat ani nešel.

Jako šéf komunistické strany, a tedy i celého SSSR, se zasloužil o konec studené války, pád železné opony i rozpad impéria. Byl i prvním a zároveň posledním prezidentem Sovětského svazu. Do nově zřízené funkce byl zvolen 14. března 1990. Jeho prezidentství však trvalo jen krátce, z funkce odstoupil 25. prosince 1991 těsně před zánikem SSSR.

X X X

Putin zničil moje celoživotní dílo, zlobil se Gorbačov. Co říkal o dnešním vládci Ruska?

Poslední lídr Sovětského svazu Michail Gorbačov ještě krátce před smrtí kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli válce na Ukrajině. V červencovém rozhovoru pro ruskou verzi magazínu Forbes to řekl novinář Alexej Venediktov, který byl s Gorbačovem v kontaktu. Podle bývalého prezidenta nynější hlava státu kompletně zničila politické reformy, které tvrdě vyjednal.

Kroky ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině s velkou nelibostí sledoval poslední vládce SSSR Michail Gorbačov. Podle bývalého šéfredaktora nezávislého rádia Echo Moskvy měl Gorbačov pocit, že Putin doslova ničí jeho celoživotní práci. „Gorbačovovy reformy – politické, nikoliv ekonomické – byly kompletně zničeny,“ prohlásil letos v červenci Venediktov v rozhovoru pro ruskou verzi magazínu Forbes.

 Venediktov dodal, že důkazem budiž přítomnost vojáků Severoatlantické aliance (NATO) v zemích, které hraničí s Ruskem. „Když Gorbačov odcházel, byly v jednotce rychlé reakce čtyři tisíce vojáků. Nyní NATO oznámilo, že ke konci příštího roku to bude 300 tisíc,“ připomněl novinář.

Samotný Gorbačov k ruské invazi na Ukrajinu nikdy veřejně nepromluvil, ale podle Venediktova byl jeho názor jasný. „Můžu vám říci, že je zklamaný. Vnímá to, že šlo o jeho celoživotní práci,“ prozradil novinář v rozhovoru. Díky Gorbačovovým reformám došlo kromě rozdělení SSSR a možnostem osobního vlastnictví také k udělení svobody církvi či tisku, ta ovšem nyní opět mizí, dodal.

Gorbačov zemřel 30. srpna ve věku 91 po dlouhé těžké nemoci. Někdejší státník trpěl onemocněním ledvin a hodně času musel trávit na dialýze. Kromě toho byl během pandemie koronaviru v nemocnici.

Gorbačov kritizoval NATO i Putina

Ačkoliv měl Gorbačov mezinárodní věhlas za rozpuštění SSSR a zahájení důležitých demokratických reforem, i on si v souvislosti s Ukrajinou v minulosti vysloužil kritiku.

V březnu 2014 například hájil ruskou anexi poloostrova Krym. Podle něj byl totiž Krym k Ukrajině v rcoe 1954 připojen jen kvůli vůli tehdejšího lídra Sovětského svazu Nikity Chruščeva. Za tato slova si později vysloužil zákaz vstupu na ukrajinské území.

 Poté, co na Donbase vypukla občanská válka mezi místními separatisty a Kyjevem, obě válčící strany tepal za porušování příměří či za bezohlednost s ohledem na civilisty.

V posledních letech střídavě kritizoval jak NATO, tak Putina, nebo volal po nutném sblížení Ruska se západními mocnostmi. Putina, kterého osočil z autoritářského vládnutí, například vyzval k jednání s USA o jaderném odzbrojení.

X X X

Celých 30 let jsme zaspali, když se Česko nesnažilo hledat alternativy k ruským zdrojů, míní Švejnar

Ceny energií výrazně podražily. Jejich růst šokuje i makléře na burzách. Tam se na konci minulého týdne zdražila elektřina za necelé dva dny o více než 300 euro. Česká vláda vyčlenila na pomoc občanům 177 miliard korun. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Česko v míře pomoci oproti jiným zemím EU dobré. Jaké jsou plány vlády do budoucna? Dá se takováto situace ještě ponechat na samotném energetickém trhu nebo se už neobejdeme bez regulace?

 Česká vláda pro své občany zasažené vysokými ceny energií od jara připravuje tzv. úsporný tarif. Ten by měl domácnostem ušetřit několik tisíc korun a odpustit poplatek za obnovitelné zdroje energie. Veřejnost se ale obává, že jim tarif při tak vysokých cenách nepomůže.

Premiér Fiala však připomněl, že státní pomoc zahrnuje také jednorázové příspěvky na děti, valorizaci důchodů nebo i vyplácení příspěvků na bydlení potřebným.

Premiér si ale i přesto uvědomuje závažnost celé situace. „Ceny energií, tak jak se dostávají do současné výše, jsou ceny, které už i podle odborníků neodpovídají tomu, co se děje na trhu, a do značné míry ukazují jeho selhání. To je důvod, proč je namístě hledat nějaké celoevropské řešení,“ říká.

Sám uvádí, že existuje několik cest, kterými je možné se vydat. Jednou z nich je podle něj zastropování cen energií, což může být ale velmi složité. Dalším směrem by mohlo být rozdělení cen jednotlivých energií, protože cena elektřiny z části ovlivňuje cenu plynu.

„Bylo by mnohem lepší, kdyby Evropa zajišťovala energii dohromady než stát po státu. “

Jan Švejnar

„Těch řešení je teoreticky víc, ale my se musíme domluvit na evropské úrovni, že vůbec nějaké řešení chceme přijmout,“ podotýká premiér.

Podobného názoru, tedy toho, že by se problém cen energií měl řešit v rámci celé Evropy, je i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.

„Růst ceny plynu je ruská válečná zbraň. Sáhli k ní, protože došlo k celoevropským sankcím. Sankce jsme si odsouhlasili napříč Evropou a napříč Evropou bychom měli dojít i k řešení problému.“

Opatření, která uškodí nejméně

Podle ekonoma Jana Švejnara, předsedy výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a také ředitele Centra pro globální a hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, je nutné si uvědomit, jak trh funguje, a poté navrhnout jisté regulace, které, jak uvádí, nebudou zcela příjemné.

Je však také nutné přijít s regulacemi, které způsobí co nejmenší škody.

„Bylo by mnohem lepší, kdyby Evropa zajišťovala energii dohromady než stát po státu. Druhá věc je to, že jde o krizovou situaci, a ta se musí řešit rychle. Kdyby se Evropa nedohodla, tak je potřeba přejít k nějakým jiným opatřením a tam to zastropování, o kterém hodně slyšíme, nelze udělat bez doprovodných opatření,“ vysvětluje Švejnar.

Vysokopříjmové skupiny

Případné zastropování má svá úskalí. Pokud by se cena usadila níže, než kde je nyní, byl by energie nedostatek a došlo by k tomu, že by ji někdo nemusel dostat vůbec.

„Zastropování může být pouze s tím, že se nějakým způsobem omezí spotřeba a zvýší se nabídka na množství energie, která bude k dispozici. Tam je tedy nutné najít způsob, jak to udělat. Samozřejmě společensky je potřeba pomoci nízkopříjmovým skupinám, a především nedělat opatření, která jsou plošná, protože ta jsou strašně drahá,“ říká Švejnar.

Podle Švejnara je důležité finančně zajistit nejvíce ohrožené domácnosti a zároveň jim dát podnět k tomu, aby energiemi šetřily, což by mělo platit i pro vysokopříjmové skupiny, které ale podle něj nepotřebují urgentní pomoc od státu.

Je čas hledat nové alternativy

S tím, jak Rusko neustále zastavuje dodávky plynu, je ho u nás stále méně, a proto se zvedá i jeho cena. Řešením by bylo, kdybychom hledali a našli jiné způsoby, kde plyn získat.

„Celých 30 let jsme zaspali v tom smyslu, že se stát nesnažil najít alternativu k ruským zdrojům, takže například oproti Polsku, které úspěšně touto cestou šlo, jsme stále ještě velmi závislí a bude nějakou dobu trvat, než diverzifikaci zdrojů najdeme a rozšíříme. Proto teď trpíme a po určitou dobu tím trpět budeme,“ míní Švejnar.

Pokud se tento problém nevyřeší, vysoké ceny energií budou s největší pravděpodobností přetrvávat.

„Já bych odhadoval, že to bude trvat po dobu měsíců nebo roků, ale bude to záviset na tom, jak rychle se budeme schopni napojit na nové zdroje. Částečně se to už děje, ale to velké přizpůsobení bude nějakou dobu trvat,“ dodává.

X X X

Státní zástupkyně nahlásila kolegyně. U kárného senátu se hájila šikanou na pracovišti

Kárný senát při Nejvyšším správním soudu (NSS) uložil státní zástupkyni Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 (OS) Lucii Horákové kárné opatření snížení platu o 15 % na jeden rok. Horáková byla delší dobu nečinná v několika případech, navíc se měla snažit tuto nečinnost zakrývat. Státní zástupkyně přiznala částečně pochybení s tím, že její práce nese chaotické rysy, avšak hlavním důvodem kárné žaloby je prý šikana nadřízených poté, co měla iniciovat trestní stíhání své kolegyně.

Státní zástupkyni Luciu Horákovou poslal před kárný senát vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazim. Ve dvou věcech měla opomenout podat návrh na zahájení řízení o uložení opatření k napravení dítěte, ačkoliv se dopustilo činu, který by byl jinak trestný. V jednom případě pak ani přes opakovanou žádost dožádaného státu, Velké Británie, v rámci mezinárodní právní pomoci neposkytla nezbytné doplnění, a proto k poskytnutí pomoci nedošlo. Policejní orgán pak musel odložit prověřovanou trestní věc. Horáková se následně, v průběhu vnitřního dohledu, měla pokusit tuto svou nečinnost zakrýt a předstírat, že se s policejním orgánem domluvila, že právní pomoc již není potřeba.

O tom měla učinit nepravdivý záznam do spisu a požádat o potvrzení této nepravdivé informace i policejní orgán. V další věci podle kárné žaloby nevydala ani přes opakované urgence policejního orgánu evropský vyšetřovací příkaz a v důsledku toho policejní orgán musel odložit prověřovanou trestní věc. Posledním vytýkaným jednáním bylo, že kárně obviněná nereagovala na závažné vady v popisu skutku výroku usnesení o zahájení trestního stíhání. To mělo vést k podání stížnosti pro porušení zákona, které Nejvyšší soud (NS) vyhověl.

Sama Horáková minulý týden u NSS uznala, že její práce je někdy chaotická a v některých vytýkaných případech měla postupovat jinak. Nesouhlasila však s tím, že by se jednalo o tak závažná pochybení, aby dosahovala intenzity kárného provinění. Navíc byla údajně negativně ovlivněna nedobrou atmosférou na pracovišti a šikanou nadřízených poté, co vyšlo najevo, že stojí za trestním oznámením na kolegyni, státní zástupkyni Sylvu Krützner.

Krützner, náměstkyně vedoucího OS pro Prahu 6, byla trestně stíhána a obžalována pro údajný daňový podvod při prodeji někdejšího obecního bytu. Prvoinstanční odsuzující rozhodnutí zvrátil odvolací Městský soud v Praze, v případu však podal dovolání nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

Kolegové ji měli hanit na poradě

Horáková jako důkaz navrhovala záznam z porady státních zástupců z května roku 2020, na níž byla kolegy vyzvána, aby ji opustila, protože je „bonzák“. Její nadřízený, vedoucí státní zástupce Richard Petrásek, jí měl doporučit, aby si našla jiné působiště. „Šikanu budu řešit, podkladů mám dost. Ta šikana, že se na mne hledají chyby, tady je,“ tvrdila před kárným senátem Horáková. Právě obava z možné reakce nadřízených ji podle jejích slov vedla k tomu, že nahlásila telefonát své kolegyně, státní zástupkyně z OS pro Prahu 5 Stanislavy Rybové. Rybová pak od kárného senátu za tento telefonát dostala důtku.

Horáková odmítla, že by se dopustila podvodu, kdy měla „kamuflovat“ své pochybení a žádat po policistovi z obvodního oddělení, aby potvrdil to, co nebyla pravda. S policistou byla na postupu ústně domluvena a když došlo na vnitřní dohled, chtěla po něm pouze potvrzení této dohody, což on měl učinit a poslal jí email.
S manipulací se spisem, kdy do něj měl být dodatečně vložen rukou psaný úřední záznam o této skutečnosti tak, aby toto potvrzoval, nemá nic společného. V době, kdy byl spis u nadřízeného, totiž byla na dovolené a neměla k němu přístup. Záznam tam tedy musel zažurnalizován být již před začátkem vnitřního dohledu.

„Šlo o ne úplně standardní telefonát, jinak máme spolu korektní vztah. V okamžiku, kdy mi můj státní zástupce zavolá, nemám důvod nevyhovět. Trošku mi unikal smysl toho, proč a co mám udělat, ale nepřikládal jsem tomu důležitost,“ uvedl ve svědecké výpovědi policista, s nímž Horáková měla být domluvena.

Před kárným senátem prohlásil, že si nevzpomíná, že by s Horákovou předtím řešil, že už právní pomoc není potřeba. „V dané věci jsme čekali jsme na další postup státního zastupitelství při vyřízení právní pomoci ze zahraničí,“ konstatoval.

Policista si hovor nepamatuje

„Připadalo mi nemístné, abych vám popíral hovor, na který si nepamatuji. Vnímal jsem to tak, že to dělám ze slušnosti vůči vám, ani mne nenapadlo, že to bude součástí spisu, stejně bych postupoval i v případě žádosti jiného státního zástupce,“ odpověděl na otázku Horákové, proč jí tedy pak poslal email, který měl jejich dohodu na postupu potvrzovat.

Předseda senátu Petr Mikeš uvedl, že se kárný senát zabýval i otázkou šikany na pracovišti, podle něj ale nejsou soudem, kterému by příslušelo tyto otázky řešit Archivní foto: Ivan Holas

Nadřízený Horákové, vedoucí OS Petrásek, před kárným senátem uvedl, že práce Horákové byla dlouhou dobu nekvalitní a zastupovat v jejích případech veřejnou žalobu před soudem bylo obtížné. Z její obžaloby totiž nebylo možné se nic dozvědět. Jeho snahy o nápravu měly vést k tomu, že si na něj začala Horáková stěžovat a následně ho obvinila z bossingu.

„Stížnosti na mé chování se stupňovaly, přistihl jsem se při aprobační činnosti, že váhám, zda mi stojí za to upozorňovat jí na drobná pochybení a vystavovat se dalším stížnostem. Všechny mé pokyny byly předmětem stížností na mé chování, popřípadě podání městskému státnímu zástupci, aby zhodnotil můj postup,“ popisoval před kárným senátem Petrásek.

Kolegové měli obavy ze sběru „kompra“

Vše mělo vygradovat v souvislosti s trestním stíháním Sylvie Krütznerové. „Kolegové se začali bát, co si na ně pořizuje kolegyně za kompro. Například konfrontovala kolegy s tím, že mají byt, ale nemají hypotéku a kde na to vzali,“ uvedl Petrásek.

Kárný senát v rozhodnutí částečně zprostil Horákovou kárné žaloby v případě dvou skutků. Jeden se týkal jejího postupu při vyřizování případu nezletilých, který sice nebyl podle kárného senátu správný a mělo dojít ke zrušení usnesení policejního orgánu, neboť šlo o „klukovinu“, avšak nejednalo se o kárné provinění. Senát přihlédl k tomu, že věc vyřizovala Horáková krátce poté, co agendu nezletilých dostala na starost a pak také shledal, že ani pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce nedává pro tyto situace jasný návod.

O kárné provinění nejde podle senátu ani v případu, který skončil u Nejvyššího soudu konstatováním nezákonnosti. Jakkoliv se opět nejednalo o bezvadný postup Horákové, jako dozorová státní zástupkyně se v případu nedopustila excesu, který by mohl zakládat kárné provinění. Stížnost prosti usnesení o zahájení trestního stíhání neodbyla „pár stereotypními větami“.

Ve zbylých případech však kárný senát dospěl k závěru, že se kárného provinění Horáková dopustila, a to dokonce závažného. Vedle pochybení u věcí s cizím prvkem se jednalo primárně o extrémní nečinnost v případu jednoho nezletilce a také o neetické jednání s policejním orgánem. V posledním případě se sice neprokázala manipulace se spisem, avšak jednalo se o jednání státního zástupce nehodné.

Kárný senát zvažoval i tvrzení o šikaně. Konstatoval nicméně, že pokud k nějaké vůbec dochází, nemá vliv na výkon práce Horákové.

Jakkoliv senát zvažoval i možnost odvolání z funkce státní zástupkyně, nakonec se přiklonil pouze k „citelnému opatření“ a uložil snížení platu o 15 % na dobu jednoho roku. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Struktura VSZ v Olomouci se zúží, Daňhel hledá úspory. Řeší i počet obžalob

 O tři pozice vedoucích oddělení se od září zúží struktura Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Jde o jeden z prvních kroků organizačních a ekonomických změn nového vrchního státního zástupce Radima Daňhela. Přinést to má mimo jiné úspory, po kterých volal i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Další změny by mohla přinést ekonomická kontrola, kterou si nový šéf VSZ v Olomouci vyžádal hned po nástupu. Výsledky, které by mohly nastínit další možné úspory na úřadu, by měly být známy na podzim.

Daňhel na pozici olomouckého vrchního státního zástupce nastoupil v polovině července po kritice ministra Blažka vůči tomuto úřadu, ve které zmiňoval například právě velký počet vedoucích funkcí, neefektivitu úřadu či neuspokojivé hospodaření. „K 1. září jsem zrušil místa třech vedoucích oddělení na tomto úřadu, a to z toho důvodu, že jsem tam neviděl tu přidanou hodnotu vedoucích oddělení. Existence oddělení má smysl tam, kde je dostatečná personální kapacita, to znamená poměrně vysoký počet zaměstnanců a kde i agendy, které zpracovávají, jsou natolik odlišné, že by musely být řešeny samostatně. U třech oddělení, které jsem zrušil, tomu tak nebylo,“ uvedl Daňhel v rozhovoru s ČTK.

Šlo podle něj o oddělení na odboru přezkumného řízení, oddělení na odboru netrestním a takzvané oddělení Olomouc na odboru závažné hospodářské a finanční kriminality. Zrušení oddělení se podle něj projeví i na úsporách v platové otázce spojené s funkcemi vedoucích.

Pro případné další organizační změny má šéf VSZ v Olomouci podle svých slov svázané ruce – současná organizační struktura je totiž dána pokynem obecné povahy nejvyššího státního zástupce. Ten stanoví mimo jiné i počet zdejších odborů. „K dnešnímu dni mohu říci, že jsem již zahájil zatím pouze neformálně jednání s nejvyšším státním zástupcem o tom, do jaké míry bude on ochoten novelizovat tento pokyn obecné povahy, který tuto organizační strukturu stanoví tak, abych měl širší možnosti, jak ji zefektivnit,“ doplnil Daňhel.

V úterý Blažek jmenoval náměstkem Daňhela Radka Bartoše. Ten ve funkci nahradil Pavla Komára, který na vlastní žádost skončil po výměně vrchního státního zástupce.

Kromě organizačních a personálních změn nový vrchní žalobce řešil i příčiny nízkého počtu podaných žalob v loňském roce, které byly rovněž terčem ministrovy kritiky. Ze strany zdejšího odboru závažné hospodářské a finanční kriminality jich bylo loni osm proti 44 na VSZ v Praze. „Těch příčin, které vytvořily historicky nejslabší výsledek v počtu podaných obžalob, jsem se z velkých částí dopátral. Podle mého názoru je to souhra okolností – souvisí to s častými odchody zkušených policistů od policie, souvisí to i s covidem, což má za následek, že kauzy, které se zde dozorují, se protahují,“ míní Radim Daňhel. V této souvislosti se chce osobně účastnit jednání v některých kauzách mezi dozorujícím státním zástupcem a policisty a zjistit tak i příčinu protahování kauz.

Daňhel se stal vrchním státním zástupcem v Olomouci 14. července, dříve působil jako okresní státní zástupce v Kroměříži. Ve funkci nahradil Ivo Ištvana, který od dubna přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Do funkce jej navrhl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Ministr Blažek už dříve řekl, že před jeho jmenováním si vyžádal jeho představu o řešení záležitostí, které VSZ v Olomouci vytýkala analýza zpracovaná ministerstvem spravedlnosti. iceskajustice, cz

X X X

ÚS zrušil rozhodnutí o uznání švýcarského verdiktu nad Krausem z MUS kvůli tlumočení

 Ústavní soud (ÚS) zrušil české rozhodnutí o uznání švýcarského rozsudku nad exmanažerem Mostecké uhelné společnosti (MUS) Petrem Krausem. Důvodem je porušení práva na soudní ochranu. Česká justice se dostatečně nevypořádala s tvrzením o možném porušení práva na tlumočení a překlad v soudním řízení ve Švýcarsku. Znovu musí rozhodnout Městský soud v Praze. Kraus si ve Švýcarsku za podíl na tunelování MUS vyslechl trest odnětí svobody 36 měsíců, z toho 16 měsíců nepodmíněně, který už vykonal, a také peněžitý trest.

„Je potřeba se zabývat seriózněji tím, zda byla poskytnuta jazyková pomoc umožňující aktivně se účastnit řízení vedeného proti němu,“ řekl při vyhlášení nálezu soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. „V průběhu trestního řízení ve Švýcarsku a při samotném vyhlášení odsuzujícího rozsudku nebylo zajištěno tlumočení do jazyka, kterému by magistr Kraus rozuměl,“ uvedl advokát Branislav Mikuš.

Soud v dnešním nálezu netvrdí, že Švýcaři porušili Krausova práva, jen upozorňuje na to, že česká justice v řízení o uznání dostatečně nevypořádala jednu ze sporných otázek. Dalším námitkám obsaženým ve stížnosti ÚS nevyhověl.

Pražský soud loni uznal rozsudek švýcarského federálního trestního soudu v celém rozsahu výroku o vině. Z výroku o trestu uznal tu část, která zahrnuje „uložení náhradní hodnoty“ ve prospěch Švýcarské konfederace ve výši zhruba 12,5 milionu švýcarských franků (přibližně 318 milionů korun). Uznání peněžitého trestu v obecné rovině otevírá českým orgánům cestu k obstavení Krausových účtů nebo získání náhradní hodnoty z cenných papírů či pozemků. „Z informací, které mám, zatím tyto kroky asi činěny nebyly,“ uvedl advokát.

Podle švýcarského trestního zákoníku se Kraus dopustil podvodu a opakovaného závažného praní špinavých peněz. V Česku by stejné jednání mohlo být kvalifikováno jako podvod a legalizace výnosů z trestné činnosti. Uznání švýcarského rozsudku potvrdil po pražském městském soudu také vrchní soud. Obě rozhodnutí ale ústavní soudci zrušili. V novém řízení půjde znovu především o uznání či neuznání peněžité sankce.

Prodej státního podílu v MUS firmě Investenergy schválila v červenci 1999 vláda současného prezidenta a tehdejšího předsedy ČSSD Miloše Zemana. Za podvodné ovládnutí MUS potrestal švýcarský soud v roce 2013 šest mužů – Jiřího Diviše, Marka Čmejlu, Antonia Koláčka, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Belgičana Jacquese de Grooteho. Belgičan jako jediný dostal pouze peněžitý trest, ostatní byli odsouzeni k odnětí svobody.

Českou větev kauzy MUS projednává už několik let pražský městský soud. Česká obžaloba tvrdila, že Koláček, Kraus, Diviš, Klimecký a Čmejla ovládli MUS jejími vlastními penězi s využitím nepřehledné struktury firem. Česku tím podle státního zástupce způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun. Závěrečné řeči v české větvi kauzy by mohly zaznít do konce letošního roku.

Krausovo stíhání v české větvi bylo zastaveno poté, co ve Švýcarsku nastoupil trest za prakticky totožně popsaný skutek. Kraus v minulosti neúspěšně žádal o milost švýcarský parlament.

X X X

Do ČR se za tři roky dostaly miliardy špinavých peněz z Ruska, odhalila TI

Mezinárodní investigace české Transparency International odhalila propojená schémata pro praní špinavých peněz z Ruska do České republiky. Špinavé peníze měly do země putovat dvěma různými cestami. Mezi roky 2014 a 2016 se těmito metodami podařilo z Ruska dostat přes 113 milionů eur, tedy více než 3 miliardy korun.

„Na problematiku České republiky jakožto tranzitní země pro praní špinavých peněz poukazujeme nejen my, ale i celá řada mezinárodních institucí, a to již dlouhou dobu. Je to ale poprvé, co ČR zdánlivě figuruje jako cíl oněch špinavých peněz,“ uvedl vedoucí analytik TI Marek Chromý.

Jedna z cest pro špinavé peníze vedla podle TI přes ruské a kyperské rozhodčí soudy. Organizátoři schématu uzavírali přes ruské skořápkové firmy falešné smlouvy o koupi směnek nebo eurobondů od českých společností.

Když platba za cenné papíry nedorazila, české společnosti přistoupily k rozhodčím řízením u předurčených ruských či kyperskou soudů. Jakmile získaly exekuční titul, staly se ruské společnosti dlužníkem a mohly tak převádět špinavé peníze do Česka pod záminkou splácení dluhů. Podle Transparency International se tímto způsobem podařilo z Ruska dostat mezi roky 2014 a 2015 přes 35,5 milionů eur, tedy kolem 968 milionů korun.

Druhé schéma bylo založeno na tradičnějším způsobu praní špinavých peněz pomocí obchodních aktivit – falešných nebo nadhodnocených obchodech se strojní technikou. Přitom žádné takové zboží se nikdy do Česka nedostalo. Podle IT se takto z Ruska v letech 2014 až 2016 podařilo dostat víc než 78 milionů eur, tedy přes 2 miliardy korun.

Podle Transparency v případu figurují totožné fyzické a právnické osoby jako v případu Bottle Laundromat. V něm se praly ruské špinavé peníze pomocí fiktivních obchodů s repasovanými stroji na výrobu PET láhví. Mezi roky 2014 a 2016 se díky němu podařilo z Ruska dostat nejméně 820 milionů dolarů, tedy přes 20 miliard korun. Peníze skončily po celé Evropě, nejvyšší částky například na Kypru či ve Velké Británii. Peníze skončily však i v Česku.

„Při mapovaní vlastnických struktur za účelem odhalení koncových příjemců schémat, našli vyšetřovatelé stopy vedoucí ke dvěma vlivným ruským oligarchům. Prvním je miliardář a většinový majitel konglomerátu SAFMAR Group Michail Gucerijev,“ uvádí organizace. Druhým mužem je pak miliardář a Putinův zeť Kirill Šamalov. Oba muži jsou nyní na sankčních seznamech EU.

Transparency International Česká republika patří k mezinárodní síti nevládních organizací Transparency International. Jejím cílem je mapovat stav korupce v Česku a aktivně přispívat k jejímu omezování.

Česko je dlouhodobě považovaná na mapě organizovaného zločinu z východu za ideální destinaci pro praní špinavých peněz. Loni se například v médiích objevil případ, kdy majitel směnárny v Ústí nad Labem během posledních 15 let do banky odnosil eura v hotovosti v přepočtu za téměř 90 miliard korun. Peníze poté ihned vybíral v dolarech. Policisté případ prověřovali s podezřením na praní špinavých peněz z Ruska, nakonec případ odložili.

X X X

„Je to podchycený?“ Odposlechy naznačily Mlejnkovu účast při korupci

Petr Mlejnek, který ve středu oznámil, že rezignuje na post šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), figuroval na policejních odposleších v korupční kauze manažerů firmy Techniserv. Podle zjištění serveru Seznam Zpráv věděl o korupci a manipulaci s veřejnými zakázkami, ale na policii se neobrátil.

 Mlejnek čelil kritice kvůli kontaktům s podnikatelem Michalem Redlem, který je obviněn v korupční kauze pražského dopravního podniku, kterou šetří pod názvem Dozimetr policie. Mlejnek v minulosti uvedl, že se s Redlem scházel v minulosti pracovně, ale že nemohl vědět, že bude Redl v budoucnosti stíhán.

„Potkával jsem se s panem Redlem nepravidelně po dobu deseti let. Nikdy jsem s ním žádnou smlouvu neuzavřel,“ řekl nedávno poslancům bezpečnostního výboru Mlejnek. Prohlásil, že se setkal s Redlem maximálně jednou až dvakrát za rok kvůli své práci manažera ve společnosti Techniserv. Popřel, že by Redlovi předával informace z bezpečnostního prostředí.

V Techniserv Mlejnek pracoval více než deset let, její tři vysoce postavení manažeři byli odsouzeni kvůli korupčním praktikám. Podle zjištění Seznam Zpráv v případu figuroval i Mlejnek, kterého zachytily policejní odposlechy.

Podle jedné z nahrávek z roku 2016 se měl Mlejnek sejít s dnes již odsouzeným Tomášem Dostálem, Michaelem Hrbatou a dalšími dvěma manažery. Na nahrávce je Mlejnek zachycen, jak navrhuje možnosti, jak vyhrát jednu z vytipovaných veřejných zakázek na ministerstvu pro místní rozvoj, a to nezákonně. Navrhuje dohodu s konkurencí.

„Teďka chceme soutěžit na MMR (ministerstvo pro místní rozvoj, pozn. red.), Roman to tam chystá, to je tam, to teďka chystá,“ otevře téma Tomáš Dostál na odposleších.

V reakci na to Petr Mlejnek navrhne dohodu s konkurencí. Nejprve se snaží být opatrný a nepoužívá jména: „Je dohoda, je dohoda, je dohoda s tím? Aby do toho nelezl.“

Nakonec je však věc uzavřená s tím, že se zakázka podchytí přes zadávací dokumentaci, na které se podíleli. „Takže nemá cenu se kvůli jednomu (dodavateli) domlouvat. Ale Roman to má podchycený přes výrobce světel. Dá tam některý světla, který jsou specifický,“ říká na nahrávce podle Seznam Zpráv Dostál.

Tři manažery Techniservu – Michaela Hrbatu, Tomáše Dostála a Romana Šmída – nakonec soud potrestal za zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, jehož se dopustili při tendrech na síťovou infrastrukturu České obchodní inspekce a stavební zakázce na Ministerstvu pro místní rozvoj. Samotný Mlejnek však v případu nikdy obviněn nebyl.

Podle média nicméně Mlejnek věděl o korupci a manipulaci s veřejnými zakázkami, ale na policii se neobrátil. Novináři jej v úterý žádali o vyjádření, na SMS ale nereagoval.

Naopak Mlejnek ve středu potvrdil, že rezignuje na svůj post ředitele Útvaru pro zahraniční styky a informace. Část poslanců jak z opozice, tak i z vládních Pirátů vyzvala k výměně šéfa civilní rozvědky Mlejnka kvůli stykům s Redlem.

Aféra kolem Mlejnka je také jedním z důvodů, proč opoziční hnutí ANO a SPD podala podnět ke svolání sněmovní schůze k vyslovení nedůvěry vládě. Ministr vnitra Vít Rakušan za STAN dříve uvedl, že důvodem k odvolání Mlejnka z čela zpravodajské služby by bylo nezískání bezpečnostní prověrky na úroveň přísně tajné.

X X X

Koblihy ne! vítali Babiše a hádali se s příznivci. Babiš se pustil do Rakušana

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rámci předvolební kampaně zamířil ve středu do Slaného. Na jeho příjezd tam čekala řada jeho příznivců i početná skupina odpůrců. Stejně jako na jiných zastávkách se do sebe tyto dva tábory pustily, na bývalého předsedu vlády protestující vykřikovali a pokusili se přerušit jeho projev. Babiš poté navštívil i Kladno, kde k žádným výrazným potyčkám nedošlo.

 Předseda hnutí ANO do Slaného dorazil ve před třetí hodinou odpoledne. Na Husově třídě na něj čekaly desítky podporovatelů. „Chtěla bych ho zpátky za premiéra. Ale když bude prezident, tak nevadí. Je to pro mě nejpřijatelnější politik za posledních dvacet let,“ řekla Jana Čechová, která bývalého premiéra přijela podpořit z Prahy.

Mezi přítomnými byli ale i lidé s píšťalkami a protestními transparenty, kteří na předsedu hnutí ANO hlasitě pokřikovali. „Z čeho budu mít důchod? Rozkládá republiku!“ pustil se do hádky s důchodci, kteří se s Babišem přišli vyfotit, jeden z odpůrců.

„Za Babiše bylo Babišovi líp.“ „Děkuji, koblihy ne,“ stálo na transparentech protestujících, kteří se pískáním a troubením pokusili přerušit projev bývalého premiéra ve Slaném.

Na místě bylo šest policistů antikonfliktního týmu, asi půl hodiny po začátku vystoupení se kolem karavanu shromáždili i státní policisté, kteří se snažili oddělit oba tábory. Výraznější byla pouze potyčka mezi dvěma důchodci, kteří se postrkovali. Jednomu z nich, který se objevuje na Babišových setkáních s lidmi opakovaně, vypadl z ruky megafon.

Je všechno v pořádku? ptal se Babiš

Babiš se na setkání se svými voliči ve Slaném vyjádřil k rezignaci šéfa rozvědky Petra Mlejnka. „Je to dvacet dní poté, co Rakušan (Vít Rakušan, ministr vnitra, pozn. red.) říkal, že pro jeho odvolání nevidí důvod, a poté, co ho bránil i premiér Fiala. Že by všechno nebylo tak v pořádku, jak se nás uboze snažili přesvědčit?“ ptal se Babiš a opětovně vyzval šéfa hnutí STAN Rakušana k rezignaci.

„Rakušan musí odstoupit. Trváme na tom. A zítra to před hlasováním o nedůvěře vládě Petra Fialy důrazně uslyší celá Česká republika,“ dodal bývalý premiér za potlesku přítomného davu.

Před pátou hodinou se Babiš se svým týmem přesunul do Kladna. Také tam na něj čekaly desítky lidí, kteří ho přivítali potleskem. K žádnému většímu incidentu mezi jeho příznivci a odpůrci zde nedošlo.

Podle programu zveřejněného na stránkách hnutí navštívil bývalý předseda vlády v rámci předvolební kampaně dohromady šedesát míst, právě Kladno je jeho poslední zastávkou.

Babišovi odpůrci se s jeho příznivci střetli už na několika místech České republiky, která bývalý předseda vlády navštívil. Minulý týden v Hlučíně na něj čekalo zhruba 150 lidí, asi dvacet z nich byli odpůrci, kteří začali pískat na píšťalky a slovně hájili své transparenty. Chvílemi se situace mezi dvěma tábory vyostřovala. K muži s píšťalkou přišel jiný, který naznačoval, že se jej pokouší udeřit do obličeje. Další muž se po ženě s transparentem proti Babišovi oháněl deštníkem.

Na mítinku v jižních Čechách své odpůrce označil za fašisty, nacisty a nebezpečné lidi. Svá slova následně mírnil s tím, že „nepojmenoval věci přesně tak, jak to myslel a je mu to líto“ a odkázal se na komentář v deníku Právo, ve kterém se psalo o tom, že s násilným narušováním politických mítinků začali už před sto lety fašisti v Itálii a nacisté v Německu.

Na mítincích už musela několikrát zasahovat policie. V úvahách bylo i zřízení speciálního prostoru pro odpůrce. Babiš ale nakonec oznámil, že nic takového dělat na doporučení policie nebude.

Předvolební kampaň

Babiš jezdí za voliči po Česku od začátku léta obytným vozem. Odmítá tvrzení, že jde o kampaň před prezidentskými volbami. Cesty podle svých slov podniká jako předseda hnutí ANO v souvislosti se senátními a komunálními volbami. Své rozhodnutí ohledně případné prezidentské kandidatury plánuje Babiš oznámit nejspíše 28. října.

Konflikty mezi lidmi na Babišových mítincích se v posledních týdnech stupňují. Z videí z mítinků je patrné, že někteří příznivci Babiše hlasité narušování ze strany odpůrců těžce nesli a měli tendenci si to jít s narušiteli sami vyřídit.

Babiš o odpůrcích tvrdí, že jde o organizované skupiny, které se snaží rozbít jeho mítinky a zastrašit jeho podporovatele. Odpůrce podle Babiše svolávají místní zastupitelé z vládních stran ODS, TOP 09, STAN a Pirátů.

X X X

Gorbačovova temná stránka. Jeho tanky v Pobaltí způsobily masakry civilistů

Zatímco na Západě široce oceňují Michaila Gorbačova jako výjimečného státníka, jenž pomohl ukončit studenou válku, v Estonsku, Lotyšsku a Litvě si ho připomínali jako represivního autokrata, který se neúspěšně snažil zabránit jejich odtržení od Sovětského svazu. Poslední vůdce SSSR zemřel v úterý.

 V lednu 1991 vjely sovětské tanky do litevského hlavního města Vilniusu, aby tam potlačily hnutí za nezávislost. Zemřelo 14 civilistů, některé rozdrtily pásy vozidel, přibližně 700 dalších lidí bylo zraněno, uvádějí litevští prokurátoři, kteří vznesli obvinění proti sovětským důstojníkům a vojákům zapojeným do vpádu do pobaltské země.

„Litevci Gorbačova oslavovat nebudou,“ napsal na Twitteru litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. „Nikdy nezapomeneme na prostý fakt, že jeho armáda zavraždila civilisty, aby prodloužila okupaci naší země jeho režimem. Jeho vojáci stříleli na naše neozbrojené protestující a drtili je pod jeho tanky. Tak si ho budeme pamatovat,“ dodal šéf litevské diplomacie.

Represe byly marné. Poté, co neúspěšný puč sovětských vojenských zastánců tvrdé linie v srpnu 1991 podkopal Gorbačovovu autoritu, Moskva následující měsíc uznala nezávislost pobaltských států, což urychlilo zánik Sovětského svazu.

„Svět si pamatuje jeho dobré skutky, ale neméně důležité je, že přispěl k válečným zločinům a zločinům proti lidskosti,“ řekl Robertas Povilaitis, jehož otce Apolinarase v lednu 1991 ve Vilniusu sovětská armáda zabila. „Muž, kterého si Západ váží, respektuje ho a oplakává, měl temnou stránku,“ poznamenal.

V době Gorbačovovy smrti čekal vilniuský soud na jeho odpověď v občanskoprávním sporu, který otevřeli Povilaitis a další příbuzní zabitých při represích. Občanská žaloba tvrdí, že sovětský vůdce, jenž měl pod kontrolou armádu, neudělal nic, aby zabránil krveprolití.

Litevský soud už dříve uznal někdejšího sovětského ministra obrany Dmitrije Jazova a dalších 66 bývalých vojenských činitelů vinnými z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti za jejich roli v represích. Gorbačov, jehož prokuratura v tomto případě neobvinila, odmítl vypovídat.

Mnohé obyvatele Pobaltí irituje pozitivní tón projevů úcty od významných osobností z jiných částí Evropské unie Gorbačovovi, jenž získal v roce 1990 – tedy rok po pádu Berlínské zdi – Nobelovu cenu za mír. Na nás lidech z Východu nezáleží, naše tragédie jsou bezvýznamné, napsal na Twitteru bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves.

V lednu 1991 zabili sovětští vojáci v Lotyšsku šest civilistů, včetně jednoho školáka. S výjimkou jedné oběti se tak stalo při pokusu obsadit v Rize budovu vlády, která podporovala nezávislost. „I Lotyšsko získalo zpět svou nezávislost proti Gorbačovově vůli,“ napsal na Twitteru lotyšský prezident Egils Levits.

V době Gorbačovovy vlády umírali civilisté při protestech i v dalších sovětských republikách, například v Gruzii v roce 1989 nebo v Kazachstánu v roce 1986.

„Hodnocení Gorbačova závisí na tom, kdo ho hodnotí,“ uvedl litevský prezident Gitanas Nausėda v prohlášení. „Považuji ho za ředitele věznice, který se rozhodl ‚reformovat‘ věznici tím, že přemaloval její fasádu. Země zvenčí viděly měnící se fasádu tohoto vězení, zatímco my jsme viděli vězení zevnitř. Ale vězni chtěli svobodu a utekli ven, a to proti Gorbačovově vůli,“ dodal Nausėda.

X X X

Smutná dohra pohřbu Hany Zagorové. Proč chyběl exmanžel Harapes a pěvecký kolega Kotvald?

Hanu Zagorovou milovali nejen lidé, ale i její kolegové ze světa šoubyznysu. Na uzavřenou zádušní mši dorazila plejáda největších hvězd. Se zesnulou zpěvačkou se přišli rozloučit ti, kteří k ní měli blízko. Jen namátkou: Jiřina Bohdalová, Dagmar Havlová, Marek Ztracený, Dalibor Janda a spousta dalších. Dvě osoby ale překvapivě nedorazily. Bývalý manžel Vlastimil Harapes a Petr Kotvald, se kterým v osmdesátých letech společně vystupovala. Co bylo důvodem jejich neúčasti?

Manželství nejslavnějšího baletního mistra Vlastimila Harapese a zpěvačky Hany Zagorové trvalo šest let. Když k tomu připočteme dva roky, co spolu chodili, strávili spolu celkem osm let. Svatbu měli v roce 1986. Motivovala je k tomu především touha adoptovat dítě, které si zpěvačka tak moc přála. Vlastní nemohla mít, neboť jí to vážná choroba krve, kterou trpěla od svých třiadvaceti let, znemožňovala.

 „Hanka toužila po dítěti a na to jsme tehdy museli být manželé. V dětském domově si vybrala asi čtyřletou holčičku, blonďatou Aničku. Byla u nás asi půl roku a pak se najednou objevila její babička, která o ni projevila zájem, a tak musela jít zpátky. Tehdy to bylo až na hranici citového vydírání a bylo to bolestné pro všechny strany. Hanku kvůli tomu touha po dítěti přešla,“ svěřil se deníku Blesk Harapes.

 Hana odešla za hlasem svého srdce

Tato nepříjemná událost se následně podepsala i na jejich vztahu. „Nebylo to úplně nejlepší, co nás mohlo potkat,“ vzpomínal Harapes. Důvod rozpadu jejich manželství byl ovšem jiný. Hana se zakoukala do operního pěvce Štefana Margity. „Jednoho dne přišla s tím, že se zamilovala do hlasu. Tak jsem říkal: ‚To se nedá nic dělat, musíš jít za hlasem svého srdce.‘ Bylo to takové celé zvláštní období,“ popsal Vlastimil Harapes.

Hana Zagorová se za Štefana Margitu provdala pouhý jeden den poté, co byla s Harapesem rozvedena. Přestože se jejich cesty rozešly, přátelit se nepřestali a vždycky o sobě mluvili s úctou a respektem. „Hanka je úžasná bytost, poznal jsem málo tak čestných a svědomitých lidí. Nikdy jsem neslyšel, že by někoho pomluvila. Taky jsme se za celou dobu nepohádali. A to byla možná chyba. Bylo to krásné, až to muselo skončit,“ uvedl Harapes.

Co řekl Harapes o své neúčasti?

I proto všechny zaskočilo, když na posledním rozloučení chyběl. „Ne, nemůžu,“ odpověděl deníku Blesk na otázku, zda se na zádušní mši za svou bývalou lásku chystá. O důvodech mluvit nechtěl. Můžeme se jen domnívat, zda v tom byly pracovní povinnosti, nebo se obával, že by tak silné emoce neustál…

 Se Stanislavem Hložkem a Petrem Kotvaldem v osmdesátých letech Hana Zagorová tvořila úspěšné trio. Zatímco s prvně jmenovaným vycházela velmi dobře až do své smrti, s Kotvaldem to tak vřelé nebylo. „Něco mezi nimi proběhlo,“ přiznal nám v minulosti Hložek. Konkrétní být ale nechtěl. Redakce CNN Prima NEWS o vyjádření požádala i Petra Kotvalda. Na otázky, proč na poslední rozloučení nedorazil a jak na zesnulou zpěvačku, s níž dlouhá léta spolupracoval, vzpomíná, nereagoval.

Někteří fanoušci Kotvalda proklínali

Před šesti lety v rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvil o důvodech, proč se tehdy populární a zavedené trio rozhodl opustit. „Ze dvou důvodů. Zaprvé se mi tým okolo Hany Zagorové zdál starý, vždyť nás dělila téměř generace. Dnes se tomu skoro směju, ale tehdy jsem to tak cítil. A zadruhé, se Standou Hložkem to bylo prima, ale byli jsme produktoví zpěváci a to mě nebavilo. Možnost ovlivňovat, co zpíváme, byla minimální,“ přiblížil Kotvald, který svým nečekaným odchodem z dobře fungujícího hudebního projektu způsobil v tehdejším československém šoubyznysu i u fanoušků velký poprask.

„Dokonce mi telefonovali lidé z branže a vážně mi domlouvali, abych si to rozmyslel. Že jsem umělecky mrtvý, sám o sobě nula a jen díky týmu Karla Vágnera mám šanci. Co se týče fanoušků, tak polovina byla zvědavá, co teď budu dělat, a polovina mě proklínala, že jsem rozložil to, co milovali,“ dodal Petr Kotvald.

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.